45 C 69/2022-83

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] pro zaplacení 39 196 Kč + 416 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení částky 423.575,00 Kč spolu s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 423.575,00 Kč od 7.4.2022 do zaplacení, a z částky 31.621,00 Kč od 7.4.2022 do 1.8.2022, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku, která bude specifikována v písemném vyhotovení tohoto rozsudku, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 416 000 Kč a náhrady majetkové újmy ve výši 39 196 Kč (obhajné), způsobené jí v řízení, vedeném Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. 6 T 132/2020. Žalobkyně uvedla, že řízení bylo zahájeno usnesením Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor [obec], Oddělení hospodářské kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne 14. 2. 2020, [číslo jednací] o zahájení trestního stíhání žalobkyně pro přečin týrání zvířat podle § 302 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) trestního zákoníku a skončilo až rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 2. 2021, č. j. 6 T 132/2020-199, kterým byla žalobkyně zproštěna obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu, neboť v žalobním návrhu označený skutek nebyl dle prvostupňového soudu trestným činem. Žalobkyně stručně shrnula průběh řízení a uzavřela, že shora uvedené usnesení o zahájení trestního stíhání naplnilo předpoklady vzniku odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím. Žalobkyni vznikla v souvislosti s jejím nezákonným trestním stíháním škoda, představující jednak náklady obhajoby v celkové výši 29.200 Kč za 15,5 v žalobě specifikovaných úkonů právní služby po 1.500 Kč, to vše společně s 16 režijními paušály po 300 Kč, cestovným po 650 Kč, 5x promeškaným časem po 100 Kč, jednak náklady na zpracování znaleckého posudku [jméno] [příjmení] ve výši 9.996 Kč Tyto byly nejprve vyúčtovány právnímu zástupci žalobkyně, následně přefakturovány žalobkyni. Současně žalobkyni vznikla nezákonným trestním stíháním i nemajetková újma. Více než rok trvající trestní stíhání se projevilo v její osobnostní sféře, zejména dotčením jejího soukromí, narušením vztahů vůči nejbližším příbuzným, jakož i zhoršením jejího, zejména psychického, stavu. Celá trestní věc žalobkyně byla značně medializována, psalo se o ní na internetových portálech (např. [webová adresa] - článek byl zveřejněn dne 28. 2. 2020 pod názvem„ [anonymizováno 7 slov]“; idnes.cz - článek byl zveřejněn dne 31. 10. 2019 pod názvem„ [anonymizováno] [anonymizováno 7 slov] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]“; - další článek byl zveřejněn dne 2. 3. 2020 pod názvem„ [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno 7 slov] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]“; c) [webová adresa] - článek byl zveřejněn dne 28. 2. 2020 pod názvem„ [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 7 slov] [anonymizováno]. [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]“), uvedena byla i v reportáži tv barrandov, která 4. 11. 2019 v 19:25 hod. odvysílala pořad pod názvem„ [příjmení] [anonymizováno]“, ve kterém [jméno] [příjmení] uvádí reportáž nazvanou„ [anonymizována tři slova]“. Reportáž začíná v čase videa 11:08. [jméno] [příjmení] zde zcela v rozporu se zásadou presumpce neviny popisuje zkresleně skutkový děj celé věci, když mj. uvádí:„ [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 7 slov] [anonymizováno] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [obec], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno 7 slov], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]. [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno 7 slov] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [anonymizováno 7 slov] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno 7 slov] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] [anonymizováno 7 slov] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]. [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]“ Celá kauza pak byla masově řešena na sociálních sítích, a to i před samotným trestním stíháním žalobkyně, resp. od zahájení úkonů trestního řízení v dané věci až po zprošťující rozsudek. Zejména tak bylo činěno na facebooku v uzavřené skupině pod názvem„ [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno]“, jejímiž členy bylo přes 2,5 tisíce lidí. Tito se vyjadřovali na adresu žalobkyně mnohdy značně agresivně, nenávistně, vulgárně, vyhrožovali jí a její rodině újmou na zdraví či dokonce smrtí. Lidé v uvedené facebookové skupině útočili na žalobkyni a členy její rodiny těmi nejhrubšími výrazy, obviňovali jí ze sklonu k sadismu, zveřejňovaly její fotografie a podněcovali další osoby k nenávisti vůči žalobkyni. V této souvislosti žalobkyně citovala některé výroky, které na její adresu zveřejnili osoby z dané skupiny (k tomu viz dokazování). Žalobkyně uvedla, že medializace nerespektovaly zásadu presumpce neviny, jejich autoři článků a příspěvků byli zaujatí, často nenávistní a zcela mimo realitu, pokud jde o samotný skutkový děj, který víceméně neznali, a s tím související otázku viny. V rámci trestního řízení před Okresním soudem v Českých Budějovicích v předmětné trestní věci přitom vyplynulo, že žalobkyně žádné psy netýrala, nemá k tomu ani dle znalce psychiatra sklony, naopak dělala vše, co bylo v jejích silách, aby fatálnímu následku v podobě úmrtí štěněte [anonymizována dvě slova] zabránila, video vědomě nenatáčela ani jej nezveřejnila na sociálních sítích, natož, aby se jím někde chlubila. S tímto závěrem se patrně ztotožnil i státní zástupce, neboť nevyužil svého práva podat odvolání proti zprošťujícímu rozsudku v neprospěch žalobkyně. Samotné trestní stíhání, jehož součástí bylo i znalecké zkoumání žalobkyně psychiatrem, ve spojení s internetovými články, televizní reportáží a diskusemi na sociálních sítích vyvolalo u žalobkyně úzkosti a negativně se projevilo na jejím duševním zdraví. Jednalo se o značný zásah do života žalobkyně, která byla vystavena výrazné psychické zátěži. [příjmení] chuť do života, bála se a stále se bojí o svůj život a bezpečnost svých dětí, kterým bylo rovněž v souvislosti s jejím trestní stíháním vyhrožováno. [příjmení] zájem o volnočasové aktivity, které jí zcela odpadly. Není schopná najít si partnera, má strach. Vyhýbá se lidem, neboť se obává, že jí poznají, což se ostatně stávalo i podle poznámek na diskusi v uvedené facebookové skupině, kdy byla jedním z přispěvatelů indetifikována při nakupování. Rovněž během pracovních pohovorů ji potenciální zaměstnavatel konfrontoval a pracovní pozici nakonec pod falešnou záminkou lepšího kandidáta nezískala. Na duševní rozpoložení žalobkyně měla vliv i skutečnost, že v souvislosti s jejím trestním stíháním byly její děti adresáty posměšků a poznámek ze strany svých spolužáků typu„ [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]“. V průběhu trestního stíhání došlo rovněž k rozvodu žalobkyně s jejím manželem, kdy má žalobkyně za to, že samotné trestní stíhání k tomuto kroku přispělo. Žalobkyně v důsledku zahájení trestního stíhání ztratila všechny kamarádky, její otec, bratr a babička s ní přerušili kontakt. Žalobkyně tak zůstala bez manžela, otce (který později zemřel), bratra, babičky a kamarádek. Zůstala jí jen matka a 2 synové. Žalobkyně byla nucena navštěvovat psychiatra, k němuž dochází dodnes. Trestní stíhání žalobkyně využil i otec jednoho z jejích synů v řízení o změně výlučné péče otce na péči střídavou, když vyjádřil v řízení obavy, zda je vhodné, aby o syna žalobkyně pečovala, když je trestně stíhaná pro předmětnou trestnou činnost. Z obsahu protokolu vyplývá, že výsledek trestního řízení byl pro rozhodujícího soudce důležitou okolností, která měla vliv na jeho rozhodování o změně péče. Jde-li o zprávu psychiatra MUDr. [jméno] [příjmení], u tohoto se žalobkyně léčila a stále léčí. Z obsahu zprávy vyplývá, že špatný psychický stav žalobkyně souvisel s výhružkami, šikanou a sms na sociálních sítích coby reakce na předmětné trestní stíhání žalobkyně. Psychiatr konstatoval, že jsou u žalobkyně patrny symptomy [anonymizována tři slova]. Dle žalobkyně je nepochybné, že jí vznikla v souvislosti s jejím nezákonným trestním stíháním nemajetková újma, kterou vyčíslila ve výši 1.000 Kč/denně za období od doručení usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání do právní moci zprošťujícího rozsudku, tedy od 18. 2. 2020 do 9. 4. 2021, tj. ve výši 416.000 Kč (416 dnů). Žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované dne 23. 8. 2021, doplněným 8.10.2021, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobkyní neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne 23.8.2021, doplněném dne 8.10.2021, podala žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., na přiznání náhrady škody ve výši 39.196 Kč, spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení a v náhradě nákladů spojených s pořízením znaleckého posudku, a náhrady nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhaní ve výši 416.000 Kč z titulu nezákonného trestního stíhání vedeného u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 6 T 132/2020. Žalovaná požadavek žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy posoudila tak, že bylo konstatováno vydání nezákonného rozhodnutí a za toto byla žalobkyni poskytnuta omluva, nároku na náhradu škody žalovaná vyhověla co do částky 31.621 Kč, což žalobkyni sdělila svým stanoviskem ze dne 26.7.2022. Ve zbylém rozsahu nebyla žádost žalobkyně shledána důvodnou. Žalovaná stručně shrnula průběh trestního řízení a uzavřela, že v daném případě došlo ohledně žalobkyně k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 14.2.2020. Základ odpovědnosti státu za škodu/nemajetkovou újmu je tedy v daném případě dán. Po nahlédnutí do trestního spisu bylo ověřeno, že účtované úkony jsou co do druhu a délky v souladu s jeho obsahem s následujícími výjimkami: 24.2.2020 – nahlížení do spisu, 16.10.2020 – další porada s klientkou, 25.1.2021 - další porada s klientkou, 4.2.2021 - další porada s klientkou. Co se týče žalobkyní požadovaného cestovného a náhrady za promeškaný čas cestou, nebylo přiznáno cestovné ve výši 375 Kč v souvislosti s úkonem nahlížení do spisu, který se uskutečnil dne 24.2.2020, neboť za tento úkon nebyla přiznána odměna, a ze stejného důvodu nebyla přiznána náhrada za promeškaný čas v souvislosti s touto cestou ve výši 500 Kč. Žalovaná proto přiznala na náhradě nákladů obhajoby žalobkyni částku v celkové výši 21 625 Kč (10 x 1.500 + 3 x 750 + 13 x 300 + 275 (cestovné) + 200 (náhrada za promeškaný čas cestou), dále rovněž požadovanou náhradu nákladů na vypracování znaleckého posudku znalce [jméno] [příjmení] ve výši 9.996 Kč Celkem na náhradě škody byla mimosoudně přiznána částka 31.621 Kč, přičemž tato částka byla žadatelce zaslána na adresu uvedenou v žádosti. Ve zbývající částce 7.575 Kč nebyly náklady žalobkyně požadovány důvodně. Současně žalovaná konstatovala, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 6 T 132/2020 bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za což se žalobkyni omluvila. Toto konstatování a vyslovení omluvy se vzhledem ke stavu věci jeví jako dostatečné, neboť tvrzená nemajetková újma nebyla žalobkyní dostatečně prokázána. K prokázání svých tvrzení ohledně zásahu do osobnostní sféry žalobkyně doložila diskuse na sociálních sítích, z nichž jednak není patrné, komu jsou určeny a jednak tyto diskuse pocházejí z období ještě před zahájením trestního stíhání žalobkyně. Svá tvrzení, že byla nucena navštěvovat psychiatra dokládá žalobkyně lékařskou zprávou, podle které je léčena s [anonymizována dvě slova] na podkladě dlouhodobých konfliktů, výhrůžek a šikany na sociálních sítích a prostřednictvím sms se symptomy [anonymizováno] stresové poruchy. Ačkoliv není zřejmé, odkdy je žalobkyně takto léčena, z trestního spisu jasně vyplývá, že žalobkyně navštěvovala psychiatra dlouhodobě a byla u ní diagnostikována porucha osobnosti a syndrom závislosti na psychotropních látkách. Z trestního spisu je rovněž patrné, že žalobkyně měla rodinné problémy již před zahájením trestního stíhání, kdy dcerou [jméno] byla nařčena, že požívá alkoholické nápoje v kombinaci s jejími léky, také žadatelku zasáhl již v pořadí třetí rozvod a v neposlední řadě psychický stav žalobkyně zcela určitě ovlivnilo pravomocné odsouzení pro přečin týrání zvířat v roce 2017. Tvrzení ohledně zhoršení vztahů se svojí rodinou a blízkým okolím žalobkyně nijak neprokazuje, stejně tak tvrzení ohledně hledání zaměstnání. Co se týče v žádosti o odškodnění zmiňované medializace případu, odkázala žalovaná na rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 30 Cdo 4280/2011, podle kterého je-li medializace případu prostým důsledkem zásady veřejnosti trestního řízení a obecných veřejných poměrů případu (nikoli excesivního způsobu jednání orgánů činných v trestním řízení, např. nevybíravého či urážlivého chování příslušníků policejního orgánu nebo soudu ve vztahu k obviněné osobě), nelze přičítat státu k tíži, že byl sdělovacími prostředky narušen princip presumpce neviny. Dochází zde totiž podle názoru Nejvyššího soudu k přetržení příčinné souvislosti mezi vedením trestního stíhání a skutečností, která újmu zakládá či zvyšuje. S ohledem na výše uvedené žalovaná nedospěla k závěru, že by byly splněny podmínky pro přiznání zadostiučinění v peněžní formě s tím, že konstatování nezákonného rozhodnutí spolu s poskytnutou omluvou považuje za dostatečnou satisfakci. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů.

3. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to co do částky 31 621, představující náhradu obhajného. Soud o částečném zpětvzetí rozhodl usnesením ze dne 6.9.2022 č.j. 45 C 69/2022-26.

4. Žádostí o odškodnění za nezákonné rozhodnutí podle zákona o odpovědnosti za škodu ze dne 23.8.2021 žádala žalobkyně o předběžné projednání nároku, obsahově totožného se žalobou u žalované. Dle doručenky datové zprávy ze dne 23.8.2021 byla žádost odeslaná právním zástupcem žalobkyně Ministerstvu spravedlnosti a téhož dne byla žalované odeslána ještě další zpráva s poznámkou:„ zbylé přílohy“.

5. Dle sdělení Ministerstva spravedlnosti ze dne 24.8.2021 byla žalobkyně informována, že Ministerstvo spravedlnosti obdrželo její žádost o předběžné projednání nároku.

6. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 26.7.2022 byla žádost žalobkyně vypořádána.

7. Podle doručenky datové zprávy, doplnění žádosti, zaslaná 8.10.2021 a listiny s názvem„ doplnění žádosti o odškodnění za nezákonné rozhodnutí“ ze dne 8.10.2021 žalobkyně svou žádost doplnila.

8. Usnesením Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor [obec], Oddělení hospodářské kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne 14. 2. 2020, [číslo jednací] bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně pro přečin týrání zvířat podle § 302 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, kterého přečinu Týrání zvířat podle § 302 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, kterého se měla dopustit tím, že dne 12.01, 2019 v blíže nezjištěných dopoledních hodinách za domem [adresa] v obci [část obce] na pozemku parc. ó. 1369144, kat. území [část obce], obec Jílovice, okres [okres], při procházce s třemi psy v jejím vlastnictví, konkrétně dvěma psy [anonymizováno 9 slov], za přítomnosti svého nezletilého syna [jméno] [příjmení], nar. ffi.a2.2o16. zvlášt' surovým a trýznivým způsobem způsobila smrt psovi [anonymizována tři slova], stáří 3 měsíce, hnědé barvy, a to tak, Že v rozporu se svými povinnostmi chovatelky psů uvedenými v zákoně č. 24611992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, porušila ustanovení § 4 odst. 1 písm. j) cit. zákona, když svýrn nečinným jednáním vyvolala bezdůvodně nepřiměřené působení stresových vlivů biologické a fyzikální povahy vůči štěněti [anonymizována dvě slova], které v uvedené době napadl pes rasy [anonymizována dvě slova], jenž se štěněti zakousl do krku a za stálého držení v zákusu toto smýkal po poli, a tímto svým počínáním evokoval k napadení štěněte i druhého psa - fenu [anonymizována tři slova], která se do štěněte taktéž občasně zakousla, přičemž chovatelka nevyužila žádné z možností, jak zabránit jejich dalšímu útočení vůči štěněti, a naopak si celou situaci nahrávala na svůj mobilní telefon; jednáním [celé jméno žalobkyně] nastala u psa [anonymizována tři slova] smrt v důsledku jeho napadení [anonymizována tři slova] [anonymizováno].

9. Dle záznamu o nahlédnutí do trestního spisu ze dne 24.2.2020 právní zástupce žalobkyně nahlížel do trestního spisu.

10. Dle záznamu o provedeném úkonu právní pomoci ze dne 16.10.2020 se uvedeného dne uskutečnila žalobkyně porada s právním zástupcem.

11. Dle záznamu o provedeném úkonu právní pomoci ze dne z 25.1.2021 se uvedeného dne uskutečnila žalobkyně porada s právním zástupcem.

12. Dle záznamu o provedeném úkonu právní pomoci ze dne 4.2.2021 se uvedeného dne uskutečnila žalobkyně porada s právním zástupcem.

13. Usnesením státní zástupkyně ve věci ZT 80/2020 – 9 ze dne 24.3.2020 byla stížnost žalobkyně proti usnesení policejního komisaře Policie ČR, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Územního odboru [obec], Oddělení hospodářské kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování v [obec], č. j. KRPC-1120753-66/TČ-2019-020181 ze dne 14. 2. 2020, kterým bylo podle § 160 odst. 1 trestního řádu zahájeno trestní stíhání [celé jméno žalobkyně] pro přečin týrání zvířat podle § 302 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, jako nedůvodná.

14. Obžaloba ve věci [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] ze dne 24.9.2020 vinila žalobkyni z přečinu týrání zvířat podle § 302 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) trestního zákoníku ve znění účinném do 31.5.2020, kterého se měla dopustit tím, že dne 12. ledna 2019 v dopoledních hodinách v obci [část obce], za domem [adresa], na pozemku parc. č. 1369/44, při procházce se třemi psy v jejím vlastnictví, a to dvěma psy [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a jedním psem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], za přítomnosti svého nezletilého syna [jméno] [příjmení], [datum narození], způsobila smrt psovi [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], stáří 3 měsíce, hnědé barvy, a to tak, že v rozporu se svými povinnostmi chovatelky psů uvedenými v § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, svou nečinností nezabránila nepřiměřenému působení stresových vlivů biologické a fyzikální povahy vůči štěněti [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] jménem [anonymizováno], kterého napadl pes [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] jménem [jméno], jenž se štěněti zakousl do krku a za stálého držení v zákusu tohoto smýkal po poli a tímto svým počínáním evokoval k napadení štěněte i [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] jménem [jméno], která se do štěněte občasně zakousla, přičemž nevyužila žádné z možností, jak zabránit dalšímu útočení psů vůči štěněti, naopak si celou situaci nahrávala na svůj mobilní telefon, v důsledku čehož pes [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] uhynul po nejméně jedné minutě a 10 vteřinách po zahájení natáčení této události.

15. Trestním příkazem Okresního soudu v Českých Budějovicích ve věci č.j. 6 T 132/2020 – 148 ze dne 7.10.2020 bylo obžalobě vyhověno, žalobkyně byla uznána vinou a byl jí uložen trest odnětí svobody v trvání 12 (dvanáct) měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 2,5 (dva a půl) roku a současně uložen trest zákazu držení a chovu zvířat spočívající v zákazu držení, chovu a péče o psy ve výměře 8 (osm) let.

16. Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 23.2.2021 ve věci č.j. 6 T 132/2020 – 199 byla žalobkyně podle § 226 písm. b) tr. řádu zproštěna obžaloby s tím, že v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. V odůvodnění soud uvedl, že„ V hlavním líčení byl proveden znalecký posudek z odvětví kynologie, který podstatným způsobem ovlivnil výsledek trestního řízení. Odborník zabývající se chováním psů detailně popsal a vyhodnotil zajištěný videozáznam. Vysvětlil, že je z videozáznamu patrné, že obžalovaná nedržela telefon v ruce, neboť obě ruce použila k uchopení psa [anonymizováno], když se mu pokoušela zabránit v dalším trhání štěnětem. Věrohodně a přesvědčivě vysvětlil i důvody, které ho vedou k přesvědčení, že obžalovaná jako žena laik nebyla schopná zabránit psu [anonymizováno] v zakousnutí štěněte. ………………. Nebylo tedy prokázáno, že by obžalovaná byla při útoku psa nečinná, útok psa se snažila ukončit, i když nevhodným způsobem vyplývajícím z její nezkušenosti. Důkazem je jak její poraněná ruka, tak prokousnutá bunda. Pro posouzení věci není podstatné, zda štěně uhynulo okamžitě či až po nějaké době, neboť obžalovaná objektivně nebyla schopna útok psa ukončit ani mu zamezit.. ………….. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by obž. [celé jméno žalobkyně] psa [anonymizováno] vyprovokovala, aby na štěně zaútočil, nebo mu dokonce dala přímý pokyn k napadení jiného psa. Je tak nepochybné, že nejednala zaviněně, a to ani ve formě nepřímého úmyslu. Jejím jednáním nebyly naplněny všechny znaky skutkové podstaty trestného činu týrání zvířat, neboť nebyla prokázána subjektivní stránka trestného činu, tedy úmyslné zavinění. Soud je přesvědčen, že nebyly naplněny ani další znaky skutkové podstaty, neboť důkazy nebylo prokázáno, že by obžalovaná psa týrala, když týráním se rozumí určitý způsob zlého nakládání s živým tvorem, které mu působí nějaké útrapy a příkoří. Jak již bylo rozvedeno shora, obžalovaná se k žádnému ze psů nechovala trýznivým způsobem a k této nešťastné události došlo bez přímého vlivu obžalované. ………… Na závěr si dovoluje soud podotknout, že chování psů jednotlivcem nepodléhá schválení či nějaké regulaci ze strany státu, nejsou vyžadovány žádné zkoušky, které by osvědčily schopnosti chovatele zvládnout plemeno psa, které si chce pořídit. Jak vyplynulo ze znaleckého posudku i z výslechu znalce, obžalovaná přecenila své schopnosti a podcenila pudové a přirozené chování psa ve smečce. Za toto pochybení však nemůže být trestána, neboť se tím nedopustila žádného trestného činu.“ 17. Při jednání před soudem I. stupně ze dne 14.1.2021 ve věci č.j. 0 P 168/2017 – 239 byla zaprotokolována jednak námitka právního zástupce otce ohledně probíhajícího trestního stíhání žalobkyně (ačkoliv vztahy s otcem nezletilého, o kterého se v řízení jednalo, jsou jinak dobré), jednak rodinné vztahy, přičemž vyplynulo, že v době ústního jednání u soudu žila žalobkyně se svým bezdětným přítelem, její bývalý (poslední) manžel, pan [příjmení] je alkoholik, projevoval se vůči žalobkyni agresivně a z tohoto důvodu vyhledala [obec] bezpečí na radu svého psychiatra pana doktora [příjmení]. Vztah žalobkyně s její dcerou je navíc závažně poznamenán intimním vztahem dcery s bývalým manželem žalobkyně, dcera ji nařkla z alkoholismu i prostituce, čemuž zřejmě napomohl dále i bývalý manžel žalobkyně zřízením falešného profilu na sociálních sítích. Návrh na změnu péče o nezletilého podával otec pod vlivem zpráv, které se mu donesly ze strany bývalého manžela žalobkyně a její dcery, když pojal obavu, zda žalobkyně zvládne péči o nezletilého na požadované úrovni. Z informací, které se mu donesou, však důvěřuje jen některým. Nezletilého dle možností hlídá i matka žalobkyně. Pokud jde o trestný čin, který je jí kladen za vinu, cítí se absolutně nevinná a doufá, že bude schopna prokázat svou nevinu. Konstatovala, že„ Je pravdou, že já už si za sebou nesu nějaký trest, že se na mne lidé dívají jinak, že mi to zničilo život a já se snažím jít dál a hodit minulosti za hlavu a být lepším člověkem, radovat se z maličkostí a mám už dnes zcela jiný pohled na svět. Mám také jiný pohled na lidi.“ 18. Dle lékařské zprávy z 26.8.2021 z Psychiatrické ambulance MUDr. [jméno] [příjmení] je pacientka„ dlouhodobě léčena s [anonymizováno] na podkladě dlouhodobých konfliktů, výhrůžek a šikany na sociálních sítích a prostřednictvím sms se symptomy [anonymizována tři slova]“.

19. Z lékařské zprávy ze dne 14.6.2022 MUDr. [jméno] [příjmení] konstatuje, že dochází u žalobkyně k [anonymizováno] stavu s vlivem přetížení a trvající šikany. Potřebná je psychoterapie. Do medikace quetiapin k zmírnění spánkových poruch a emočních výkyvů. Kontrola v srpnu. V rámci vyšetření konstatuje, že subjektivně pracuje pacientka na čistícím stroji, pak na vrátnici, pak v kuchyni, je unavená, podrážděná. Soud ohledně týrání zvířat vyhrála, ale stejně ji osočují, na Facebooku jí vyhrožují fyzickou likvidací. Dcera je doma, nepracuje, pije, Ví, že by ji měla vyhodit, ale nemá na to sílu. Nálady jí kolísají, musí fungovat, aby měla na nájem, na živobytí. Nechodí ven, aby jí lidé nepoznali a neútočili na ni. Je úzkostná, plačtivá, emočně labilní, kooperuje, trvající šikana ze strany facebookové skupiny, občasné spánkové poruchy.

20. Dle lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 23.3.2023 je žalobkyně léčena s [anonymizována tři slova], jako důsledek výhrůžek obvinění za údajné týrání psů a následné šikany na sociálních sítí, a nezákonného trestního stíhání.

21. Článek z novin [ulice] Drbna, z 28.2.2020 s názvem:„ [anonymizováno 18 slov]“ uvádí mimo jiné:„ [anonymizováno 24 slov] [rok], [anonymizováno 64 slov] [role v řízení] [anonymizováno 11 slov]“ řekl tiskový mluvčí policie [jméno] [příjmení]. Na videu je vidět, jak se dva psi vrhají na bezbranné štěně, které nakonec roztrhají. Podle slov majitelky, která video natočila, šlo pouze o nešťastnou náhodu. Psa, který měl jako první zaútočit, nechala žena zastřelit myslivcem. O tom, že se to nesmí, prý ale údajně nevěděla. …………. Na vyjádření k tomuto případu jsme se zeptali i [celé jméno žalobkyně], která se podle svých slov necítí vinna.„ [anonymizováno 55 slov]“ uvedla [celé jméno žalobkyně] [celé jméno žalobkyně] už jednou za týrání psů stanula před soudem, a to v polovině ledna roku 2018. Byla uznána vinnou z porušení zákona na ochranu zvířat a postihnuta za přestupek. Od roku 2013 do roku 2016 si podle komentářů na Facebooku postupně pořídila nejméně čtyřicet psů různých plemen a věku, kterých se krátce po pořízení zbavovala. Některé z nich prý prokazatelně zabila. Lidé, kteří majitelku znají, mají podezření, že psů zabila, pravděpodobně otrávila, mnohem víc.“ 22. Článek ze serveru [webová adresa], z 31.10.2019 s názvem: [anonymizováno 69 slov]“ ……. Článek se věnuje celé události a okolnostem předchozího trestního stíhání žalobkyně s tím, že policie vyzývá svědky, aby se přihlásili. ………„ [anonymizováno 32 slov] upozornil mluvčí [příjmení].

23. Rovněž článek ze serveru [webová adresa] z 2.3.2020 s názvem:„ [anonymizováno 15 slov]“ se věnuje celé události a okolnostem trestního stíhání, kdy opakuje informace dříve uvedené a doplňuje„ [anonymizováno 9 slov] [obec]“ [anonymizováno 29 slov] potvrdil už dříve jihočeský policejní mluvčí [jméno] [anonymizováno] obvodního oddělení pak závažný případ putoval na oddělení hospodářské kriminality do [obec]. A kriminalisté následně obvinili jednoho člověka.„ [anonymizováno 9 slov] [role v řízení] [anonymizováno 14 slov] upřesnil [anonymizováno]“ 24. V článku ze serveru [webová adresa] z 28.2.2020 s názvem:„ [anonymizováno 117 slov] [jméno] [příjmení] [anonymizováno 6 slov] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova]„ [anonymizováno 6 slov] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno]. [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova]“ [anonymizováno] [příjmení]. [anonymizována čtyři slova] [rok] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova]. [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [jméno] [anonymizována čtyři slova], [anonymizováno]„ [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno]. [anonymizováno 6 slov], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno 6 slov] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova]. [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova]“ [anonymizováno 6 slov], [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno]. [anonymizováno 6 slov]„ [příjmení] [jméno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]“ [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno]. [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]“ 25. V článku s názvem„ [anonymizováno 6 slov], [jméno] [anonymizováno 7 slov] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] [anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [jméno] [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Byl napsán 9.4.2016.

26. V článku s názvem:„ [anonymizováno 14 slov] [datum], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno 19 slov] [jméno] [příjmení], [anonymizováno 26 slov]„ [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno 23 slov]“ Dle textu k doprovodné fotografii [jméno] [příjmení] tato podivná úmrtí psů [jméno] [příjmení] sleduje už dlouho. Skupina, kterou založila na facebooku, si klade za cíl zákaz chovu pro [příjmení]. [příjmení] [příjmení] vyvrací tvrzení žalobkyně, že šlo o náhodnou, náhodné pořízení, nahrávky.

27. V článku„ [anonymizováno 8 slov]“ z 12.11.2019, [jméno] [příjmení], z [anonymizováno] deníku, podle kterého: [anonymizováno 11 slov] [celé jméno žalobkyně], [anonymizována čtyři slova], [anonymizováno 8 slov] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizováno 8 slov]“ Článek rovněž uvádí, že existuje facebooková skupina [anonymizováno 6 slov]“ A dále, [anonymizována čtyři slova], který na žalobkyni podal trestní oznámení.

28. Soud z diskuze na Facebooku zjistil následující (pozn. soudu - vulgarismy úmyslně nahrazeny XXX, když zbytek pro dokreslení agresivity celé diskuze plně postačuje): [příjmení] [jméno] [příjmení] 15.10.2019 uvedla:„ [anonymizováno 39 slov].“ [příjmení] [jméno] [příjmení] 10.12 uvedl:„ [anonymizováno 46 slov]“. Uživatel [anonymizována dvě slova] 20.10 uvádí:„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]„ [anonymizováno]“ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno]:„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“ [příjmení] [jméno] [ulice a číslo] uvádí:„ [anonymizováno 30 slov]“. [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedla:„ [anonymizováno 6 slov] XXX. .... [anonymizována tři slova]“ [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedla:„ [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno 8 slov] [číslo]“ [anonymizována tři slova] [příjmení] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizováno]:„ [anonymizováno 18 slov]. [příjmení] [anonymizováno]“ [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizováno]:„ [anonymizováno 9 slov] [příjmení] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] [datum] [anonymizováno]:„ [anonymizováno 15 slov]“ [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizována čtyři slova]:„ [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]“ [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizováno]:„ [anonymizováno 24 slov] [příjmení] [jméno] [příjmení]:„ [anonymizováno 8 slov]“. [anonymizováno 5 slov] [jméno] [příjmení]. [anonymizováno 13 slov]“, [anonymizováno 6 slov] [číslo] [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova]:„ [anonymizována čtyři slova]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]“ [příjmení] [jméno] [příjmení] [datum] [anonymizováno]:„ [anonymizováno 19 slov]“ [anonymizováno 7 slov]:„ [anonymizováno 7 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]“ [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizováno]:„ [příjmení] [anonymizováno 12 slov]“ [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizováno]:„ [anonymizována dvě slova]“ [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizováno]:„ [anonymizováno 11 slov]“ [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizováno]:„ [anonymizováno 14 slov]“. [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizováno]:„ [anonymizováno 7 slov] [číslo] [anonymizováno 7 slov] [anonymizováno 7 slov]“ [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. [anonymizováno 5 slov]:„ [anonymizována tři slova]“ [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova]:„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ [příjmení] [jméno] [jméno] [anonymizováno]:„ [anonymizováno 28 slov] [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizováno]:„ [anonymizováno 9 slov]“ [příjmení] [jméno] [příjmení] ([anonymizována tři slova]:„ [anonymizována tři slova]“ [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizováno]:„ [anonymizováno 8 slov]“ [příjmení] [jméno] [příjmení]:„ [anonymizováno 21 slov]“ [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno 24 slov] [jméno], [anonymizováno 7 slov] [jméno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno 7 slov] [anonymizováno 7 slov] [anonymizováno 7 slov], [anonymizováno 7 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno 7 slov] [anonymizováno 7 slov] [anonymizováno], [anonymizováno 7 slov], [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizováno] [anonymizováno]“ [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizováno]:„ [anonymizováno 18 slov] [role v řízení] [anonymizováno 10 slov]“ [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizováno]:„ [anonymizováno 5 slov] a [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno]

29. Z trestního spisu 6 T 132/2020 Okresního soudu v Českých Budějovicích bylo zjištěno, že se dne 3.9.2019 byly zahájeny úkony trestního řízení a současně bylo zahájeno trestní stíhání ve věci neznámého pachatele - týrání zvířat – [část obce] – KŐSSL, když na podkladě zjištěných skutečností je dostatečně odůvodněn závěr, že v době od 1.11.2018 10:00 hod. do 1.3.2019 10:00 hod. neznámý pachatel spáchal v obci [obec] – [část obce] přečin týrání zvířat. V spisu je založen úřední záznam z 1. listopadu 2019 (čl. 34) o výslechu [jméno] [příjmení], kdy v jeho závěru vyslýchaný uvádí, že žalobkyni zná z fotek z Facebooku, kde se řeší její týrání zvířat již několik let, dnes ji viděl poprvé. O předání psa u paní [celé jméno žalobkyně] si pořídil zvukovou nahrávku, kterou předává policii. Jednalo se pravděpodobně o nějaký vztah, kdy dostal, resp. kdy kupoval psa od žalobkyně. Na č.l. 52 spisu je založena [ulice] zpráva MUDr. [jméno] [příjmení], ze dne 19.11.2019, podle které nemá žalobkyně k matce žádný vztah, na dětství vzpomíná s hrůzou, doposud jsou vztahy k matce komplikované. Je rozvedená, má dva syny, dceru. Ve vztazích krachuje. Dcera je nyní v diagnostickém ústavu, nejmladší syn je u otce, nyní na pár dní i u matky. [ulice] syn byl dán do péče babičky, poté předán opět matce. Syn s ní nemluví, rodinného dění se neúčastní, bývá zavřený v pokoji u počítače. Pacientka se léčí na psychiatrii asi 12 let, nedříve byla v péči u MUDr. [příjmení], poté tedy u lékařky, u doktorky [anonymizováno]. Pracovala jako ošetřovatelka v nemocnici, ovšem nadužívala léky typu benzodiazepinu, které způsobují závislost. Problém si uvědomila, snažila se medikaci postupně snižovat, ale při náhlém vysazení došlo k rozvoji delirantního stavu, tehdy byla prvně psychiatricky hospitalizována. Jednou byla hospitalizována na ARO kvůli sui. pokusu, snědla psychiatrickou medikaci ve velkém množství, bylo to po konfliktu s matkou, která ji nařkla, že babičce ukradla peníze. Matka ji prý pomlouvá, nemají se rády. Pacientka byla resuscitována, několik dní na UPV. Pracovala v různých zaměstnáních, dlouho nikde nevydržela, před rokem byla hospitalizována na psychiatrii s podezřením na suicidální jednání i s nejmladším dítětem, verbalizovala, že skočí z okna i s nejmladším, sousedka toto oznámila na OSPODu. Sociální odbor děti odebral. Pacientka se zhroutila, v chování je nevyzpytatelná, impulzivní. Ze znaleckého posudku, založeného do spisu na č.l. 72, na jehož straně 5 (viz čl. 76 spisu) se uvádí, že 30.10.2017 byl vydán Okresním soudem v Českých Budějovicích trestní příkaz, kdy byla posuzovaná uznána vinnou, že v době od roku 2013 do roku 2016 si postupně pořídila psy různých plemen a různého věku v počtu 40, které v krátkých časových intervalech, po pořízení, odstranila blíže nezjištěným způsobem. [příjmení] amerického stanfordského bulteriéra jménem [jméno], způsobila po celém těle cca 20 malých tržných ran nezjištěným předmětem. [příjmení] amerického buldoka, jménem [příjmení], neposkytovala řádnou výživu a způsobila nezjištěným předmětem zranění na hrudních a pánevních končetinách a hlavě. [příjmení] stafordšírského bulteriéra, jménem [příjmení] [jméno], způsobila uhynutí v důsledku intoxikace blíže nezjištěným prostředkem, stejně tak feně stafordšírského bulteriéra Angie a jménem [jméno]. Dle výpisu z lékařské dokumentace, propouštěcí zprávy z PSO [nemocnice], první pobyt, v květnu 2013, kdy diagnostický závěr: byla panická porucha, emočně nestabilní porucha, syndrom závislosti na benzodiazepinech. Byla přijata pro třes, atd. Druhý pobyt byl v květnu 2017, kdy byla přivezena RZP, doma zásah OSPODu, tři nezletilé děti, soudem odebrány, přivezena k nedobrovolné hospitalizaci. Na straně 6 se čte 2. odstavec, podle kterého pacientka vyhrožovala, že zabije sebe i své děti. Bylo vydáno předběžné opatření. V posledním odstavci na straně 6 znalec uvedl:„ Dle výpisu z propouštěcí zprávy z interního oddělení [nemocnice], květen 2015, byla pacientka přijata překladem z ARO, požila velké množství léků v suicidálním úmyslu, suicidální pokus v minulosti bez užití léků. Závěr, otrava léčivy, bezvědomí, akutní respirační selhání.“ Na str. 12 uvedeného posudku (č.l. 83 spisu) znalec uvedl, že v době spáchání trestného činu, u posuzované přítomna emočně nestabilní porucha osobnosti hraničního typu, a dále syndrom závislosti na psychotropních látkách s preferencí benzodiazepinů. Znalec u posuzované nenavrhuje ochranné opatření, z psychiatrického hlediska v předmětné době a v době, ve vztahu posuzovaná versus jednání vůči zvířatům, se nejedná o chorobně motivované jednání, které by posuzovaná nedokázala sama korigovat. V zátěžových situacích, dle dostupné dokumentace znalkyni a anamnestické explorace, je přítomna zvýšená pohotovost k agresivním vzorcům jednání při prolomení inhibičních mechanismů. Na č.l. 93 spisu byla uvedena konverzace, pravděpodobně mezi žalobkyní, mezi tedy neznámou osobou a jakousi osobou, označenou jako [jméno], z 10.3.2019, podle které nejprve je konstatováno:„ [obec] [anonymizováno 9 slov]“ Odpověď od [obec] zní:„ [anonymizováno 5 slov] komentář:„ [anonymizováno 9 slov]“ Odpověď od [obec]:„ [anonymizováno 7 slov]“ Následuje odpověď:„ [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno 7 slov] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova]“ Následuje video či fotografie, kde je vidět, obvázaná končetina a komentáře z Facebooku. Komentáře jsou až na čl.

99. Na č.l. 130 uvedeného spisu je založena závěrečná zpráva o průběhu dohledu ve věci sp.zn. 7 T 152/2017 ze dne 16.5.2019, v níž jsou v závěru informace o osobních a sociálních poměrů, podle kterých se klientka 13.10.2018 vdala, jmenuje se [celé jméno žalobkyně]. Přestěhovala se do domku v [část obce]. V novém vztahu byla spokojená, avšak od dubna se vztah rozpadl, manžel prý nadužíval alkohol a fyzicky ji napadal také před dětmi. Bylo řešeno Policií ČR v [obec]. Klientka podává žádost o rozvod. Na zadní straně zprávy, v 1. odstavci, 2. větě, je uvedeno, že se jí zhoršil její psychický stav v souvislosti s trestním stíháním a s tím, že ji odebrali dceru a syna. Poslední rok byl pro ni velmi náročný, snaží se vše ustát. Dlouhodobě užívá [anonymizováno], dochází k psychiatrovi MUDr. [anonymizováno]. V psychiatrické péči je 13 let. Po zlepšení stavu v říjnu 2018 jí vysadili utlumující léky [anonymizováno] a bylo jí vráceno řidičské oprávnění. Dva roky je také v péči psycholožky Mgr. [příjmení], tedy od začátku této trestní věci. S dcerou je v kontaktu, mívá ji doma na víkendy. S otcem dcery a syna [jméno] jsou vztahy komplikované. S otcem mladšího syna [jméno], mají dobré vztahy, komunikují ohledně péče o syna, mívá ho nyní na střídavou péči. Do spisu je rovněž založen (na č.l. 137) trestní příkaz č.j. 7 T 152/2017 – 167 ze dne 30.10.2017, kterým byla žalobkyně shledána vinnou ze spáchání trestného činu týrání zvířat podle § 302 odst. 1, odst. 2 písm. b), odst. 3 trestního zákoníku. Jednalo se o skutky, kdy si v době od roku 2013 do roku 2016 postupně pořídila psy různých plemen a různého věku v počtu 40, které v krátkých časových intervalech, po pořízení, odstranila blíže nezjištěným způsobem. [příjmení] amerického stanfordského bulteriéra jménem [jméno], způsobila po celém těle cca 20 malých tržných ran nezjištěným předmětem. [příjmení] amerického buldoka, jménem [příjmení], neposkytovala řádnou výživu a způsobila nezjištěným předmětem zranění na hrudních a pánevních končetinách a hlavě. [příjmení] stafordšírského bulteriéra, jménem [příjmení] [jméno], způsobila uhynutí v důsledku intoxikace blíže nezjištěným prostředkem, stejně tak feně stafordšírského bulteriéra Angie a jménem [jméno]. Na čl. 181 spisu je založena lékařská zpráva MUDr. [jméno] [příjmení] z Psychiatrické ambulance, ze dne 24.11.2020, podle kterého je pacientka subjektivně stále ve stresu, bude soud o chalupu, bývalý manžel ji chce vyhnat i s dětmi na ulici. Každý den jí píše úchylné, hrozné zprávy. Nejstarší dceru přetáhl na svoji stranu, ta jí nadává. Byla v Bílém kruhu Bezpečí, má termín psychologické konzultace. Pacientka trpí [anonymizována tři slova] a emočně nestabilní poruchou osobnosti. Byla doporučena kontrola 21.12.2020. Trvá symptomatika [anonymizována tři slova], stálý pocit ohrožení ze strany bývalého manžela. Střídavá péče je v současné situaci absence spolupráce mezi manžely naprosto nevhodná, hrozí výrazné poškození dětí, velmi vysoké riziko rozvoje syndromu zavrženého rodiče (tzv. indoktrinace, manipulace a uplácení dětí druhým rodičem). Situace kolem dětí, a pokračující emoční týrání ze strany bývalého manžela (rovněž i cestou ponižujících SMS zpráv a manipulací dětmi) k psychickému stavu pacientky výrazně přispívá. Pacientka není schopna pracovní zátěže. Na č.l. 182 byla založena [ulice] zpráva MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 7.12.2020, kdy tedy trvají symptomy [anonymizována tři slova] s [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [role v řízení]. Z lékařské zprávy o spolupráci a výsledcích toxikologických testů, vypracované 21.1.2021 (viz čl. 183 spisu), vyplývá, že se dostavila pacientka k vyšetření a byla pozitivní na benzodiazepin s tím, že dlouhodobě užívá, na lékařský předpis, [anonymizováno]. Trvající symptomy [anonymizována tři slova] potvrzují i další lékařské zprávy ze dne 3.11.2020 (viz č.l. 184), ze dne 5.11.2020 (č.l. 185) a ze dne 10.11.2020 (č.l. 186).

30. Dle čestného prohlášení paní [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne 13.3.2023 ve [právnická osoba] vznikla situace, kdy zhruba před 14 dni se dozvěděli, že po celém areálu se přeposílá video, kvůli kterému byla žalobkyně před pěti lety trestně stíhána, avšak shledána nevinnou. Jelikož společně pracují mezi lidmi, jejich otázky a řeči vůči paní [celé jméno žalobkyně], byly pro ně velice nepříjemné a nedokáží se představit, jak je tedy jí. [příjmení] [příjmení] [jméno] okamžitě kontaktovalo zaměstnavatele [právnická osoba], a tlačilo na něj s tím, že je neetické takovouto osobu zaměstnávat. Žalobkyně poté, hned druhý den, byla nucena přinést výpis z rejstříku trestů, předložit rozsudek o nevině, aby prokázala svou nevinu. Když tuto informaci tedy sdělili paní [celé jméno žalobkyně], ta se psychicky zhroutila, obě kolegyně u toho byly. Nehledě na to, že v listopadu přišlo varování na Facebook o trávení psů v [obec]. U tohoto varování byl nejmenovanou okamžitě přidán odkaz na již zmíněné video. Jelikož jsou kolegyně a zároveň kamarádky, tak nejen paní [celé jméno žalobkyně], ale i ony jsem byly pozvány k podání vysvětlení na kriminální policii v [obec]. Toto všechno považují za nejen hrubé, ale hlavně za chování vyřazující žalobkyni z normálního lidského života. Dle nich by si zasloužila žít již v poklidu se svými dětmi a psy, které velmi miluje.

31. Svědkyně [jméno] [příjmení] ve věci vypověděla, že je kolegyní žalobkyně. Inkriminované video se náhle zhruba před dvěma týdny objevilo v e-mailech u jejich společného zaměstnavatele a způsobilo prudké ochlazení vztahů mezi zaměstnanci ve vztahu k žalobkyni i jí samotné. Tři dny se na ně ostatní ani nepodívali, jen málokdo pozdravil. O šíření videa ve vyšších kancelářích byla žalobkyně informována svou vedoucí, která žádala vysvětlení. Žalobkyně se z toho zhroutila a okolnosti pak vysvětlila i svědkyni. Žalobkyně ve firmě pracuje již rok, byla spolehlivá. Po rozšíření videa měla potíže s důvěrou zaměstnavatele, vedoucí se vyjádřila v tom smyslu, že je neetické, zaměstnávat takovouto osobu. Někteří zaměstnanci pak zcela změnili svůj přístup k žalobkyni, přestali ji zdravit, hovořit s ní apod. Jak byla situace dále řešena, svědkyně neví, není v pozici, kdy by měla zvláštní slovo. Cítí však, že je společně se žalobkyní ostatními pozorována. Svědkyně se žalobkyní pracuje pro [právnická osoba], která vykonává úklid pro [právnická osoba]. Zaměstnanci [anonymizováno] jsou nyní k oběma ženám podezíraví, právě v jejich e-mailech se video rozšířilo. [příjmení] [příjmení] poté požadovala vysvětlení a přeřazení žalobkyně na jiné pracoviště. Žalobkyně se rozšíření videa velice dotklo, již měsíc bere prášky. Doložila i pravomocný rozsudek o svém zproštění zaměstnavateli, takže se o tom na pracovišti ví, svědkyně měla pocit, že se situace zklidnila a zaměstnanci je opět začali zdravit, ale někteří jsou stále zaujatí, občas na žalobkyni ať již z legrace či ze zlého úmyslu pokřikují narážky o psech apod. Situace tak dosud neutichla. O trestním stíhání a videu již svědkyně věděla od samotné žalobkyně, pracují spolu od ledna 2022, společně do firmy jako nové zaměstnankyně nastupovaly a krátce po seznámení a nástupu ji žalobkyně informovala, aby se vyhnula případnému nedorozumění. Zaměstnavatel Trekvila za žalobkyní stojí, po podání vysvětlení ji ponechala na pozici. Událost mezi oběma společnostmi (nikoliv lidmi) tak již utichla.

32. Svědkyně [jméno] [příjmení], matka žalobkyně, ve věci uvedla, od roku 2019, co proběhlo to vyšetřování a další soud, tak si prožila její dcera vysloveně peklo na zemi. Na Facebooku na ni byly pořádány různé útoky včetně vyhrožování smrtí jí i dětí. Prakticky celá rodina, která do určité doby všechno akceptovala, se po tom případu od ní odloučila, přestali s ní komunikovat, dokonce z jejich strany došlo k různým udáním do zaměstnání, že týrá psy a podobně, takže buď dostala výpověď nebo raději sama ukončila pracovní poměr. Žalobkyně má několik psychiatrických diagnóz, střídají se jí nálady, ztratila důvěru k cizím lidem, ztrácí zájem o okolí, přestává komunikovat i s matkou. Stahuje se do sebe. Teď v nové práci se našlo i pár slušných lidí, kteří se jí zastali. Stávalo se přitom, že matce volala večer uplakaná a pod tím vším tlakem si stěžovala, že nebýt dětí, spáchala by sebevraždu. Svědkyně se snaží žalobkyni volat, ale ta je apatická a hovor je brzy ukončen. Protože se svědkyně zastává žalobkyně, rodina přestala komunikovat i s ní. Nikdo již nechce o žalobkyni slyšet. Dokonce se od žalobkyně odvrátil i její vlastní otec. Rodinu vůbec nezajímala presumpce neviny, nikdo nechtěl slyšet vysvětlení, svědkyni rovnou obvinili, že vychovala týračku psů apod. Navíc členové rodiny před pravomocným zproštěním žalobkyně obvinění přímo deklarovali, že se budou snažit žalobkyni dostat do vězení. Babička zakázala žalobkyni vstup do domu, druhá dcera se se svou dcerou (neteří žalobkyně) připojila ke štvavé kampani proti žalobkyni, psaly komentáře, udání na policii, když v okolí zemřel pes apod. Totéž prováděl i bratr žalobkyně, ten se nedávno přímo vyjádřil, že se žalobkyní již nechce mít nic společného. To vše mělo začít od druhého trestního stíhání, resp. rodina reagovala na zveřejnění inkriminovaného videa se štěnětem. Kdo mohl, tak si proti žalobkyni přisadil. Svědkyně konstatovala, že kromě ní a přítele zůstaly na straně žalobkyně jen dvě kamarádky v novém zaměstnání, z rodiny nikdo. Svědkyně se snažila žalobkyni během trestního stíhání podpořit, nikdy neviděla, že by psy týrala, naopak žalobkyně má psy ráda. Se žalobkyní měla přátelský vztah, po trestním stíhání se žalobkyně změnila, je skoupá na slovo, sama svědkyni nevyhledává. Střídají se jí nálady, někdy nekomunikuje celý týden, nenavazuje kontakty s cizími lidmi, je uzavřená do sebe. Bývá plačtivá, podstupuje časté změny medikace na psychiatrii, bere léky na spaní, zdají se jí zlé sny. Svědkyně konstatovala, že když ona sama viděla některé zprávy z Facebooku, ani jí to nebylo příjemné. Ke kampani se přidal i manžel žalobkyně. Pokud jde o děti žalobkyně, starší i mladší syn jsou při ní, dcera má svou hlavu, žije s přítelem a s matkou bojuje. Svědkyně výslovně uvedla, že spouštěčem rodinné averze vůči žalobkyni bylo video se štěnětem, rodina pak reagovala šíleným způsobem. Předtím vztahy v rodině probíhaly normálně, svědkyně se se všemi vždycky o všem bavila. Svědkyně uvedla, že do zveřejnění videa ani nevěděla, že by rodina do kampaně proti žalobkyni byla zapojena, četla několik děsivých zpráv cizích uživatelů Facebooku, ale od zveřejnění videa se přidala i rodina žalobkyně. Někdo z nich ji například pošpinil v zaměstnání v nemocnici na onkologii a musela dát výpověď. Kdo konkrétně to byl, však svědkyně neví. Poslední udání přitom i dle policie pochází právě od někoho z rodiny. Na dotaz, zda dokáže časově určit období trestního stíhání žalobkyně, svědkyně nedokázala odpovědět. Zda se otec žalobkyně dožil zprošťujícího rozsudku si již nepamatovala, sama s ním již 30 let nežila. Když svědkyně pracovala ve zdravotnictví, ptaly se jí kolegyně na články v novinách o daném trestním řízení, sice vysvětlovala celou situaci, ale nikdo jí nevěřil. Pokud jde o pravomocné odsouzení žalobkyně v předchozí věci, někteří členové rodiny tomu nevěřili, v té době nikdo z nich ještě neměl účet na Facebooku. Svědkyně jim to však řekla. Bylo jim divné, protože žalobkyně vždy měla nějakého psa a nikdy se k nim špatně nechovala, proto odsouzení spíše nevěřili. Rodina mívala dobré vztahy, nikdy nebyly žádné rozbroje, společně slavili každé narozeniny či svátek jednotlivých členů rodiny. Svědkyně měla s dcerou vždy dobré vztahy. Jestliže jí byla předestřeno, že žalobkyně v roce 2019 své psychiatričce sdělila, že jí matka pomlouvá a nemají se rády, svědkyně toto vysvětlovala tím, že žalobkyně bývá občas náladová, což patří k její diagnoze. Onemocnění žalobkyně trvá již asi 10-15 let, od doby, kdy děti žalobkyně byly malé. Vztahy žalobkyně s manželem byli zpočátku dobré, budovali statek, kde chtěli chovat zvířata. Žalobkyně si měla údajně následně všimla, že manžel pije, vztah se zhruba půl roku po svatbě začal hroutit a došlo i k rozvodu. Bývalý manžel byl sice pracovitý, ale dle příbuzných k alkoholu inklinoval vždycky. Jestliže byl mezi žalobkyní a bývalým manželem nějaký spor, ten už je vyřešen. Po rozvodu však posílal žalobkyni výhružné zprávy. Svědkyně jej sama podezírá, že udání do zaměstnání žalobkyně posílal on. Vztah žalobkyně s otcem byl kolísavý, otec vždy věnoval svou přízeň jednomu dítěti (podle nálady), zatímco druhé zanedbával. Po prvním trestním stíhání žalobkyně se aktivně zúčastnil na její likvidaci, po zahájení druhého v tom pokračoval a snažil se jí ublížit.

33. Svědek [jméno] [jméno], syn žalobkyně ve věci vypověděl, že v době zahájení předmětného trestního stíhání žil s matkou, stejně jako dosud. Žalobkyně svědka sama informovala o trestním stíhání a byla smutná z nového obvinění, když původní věc byla vyřešena. Svědek nechápal, že obviněním někdo věří, on sám matce věřil. Žalobkyně se kvůli tomu pohádala i s rodinou, která jí nevěří a přestala se s ní bavit. Nyní jsou proto zcela odloučeni, dříve však s jezdili k prababičce na chalupu, to mu bylo asi 8, byl zhruba v první třídě. Rodina spolčně grilovala, v létě měli bazén. Svědek nedokázal odhadnout, kdy (měl dojem, že před deseti lety), ale něco se stalo, žalobkyně se přestala s rodinou bavit již v době prvního odsouzení (svědek výslovně uvedl, že nešlo o štěně, ale o její první odsouzení), potom se to ještě víc zhoršilo. A vlastně v době kauzy se štěnětem již nedošlo ke změně vztahů v rodině, protože již byly špatné. Obě kauzy tak sice měly vliv na vztahy v rodině, ale vztahy byly narušené od prvního článku. Když vyšel článek o štěněti, babička měla po prababičce zdědit chatu a protože se bratr choval k žalobkyni špatně, rozhodla se, že mu nic nedá. Svědek se následně opravil s tím, že vztahy byly špatné před pěti lety, stejně jako nyní, k žádné změně nedošlo. Žalobkyně změnila způsob trávení volného času žalobkyně, dříve ráda fotografovala a chodila venčit psy, nyní už jen občas vyvenčí psy, ale nikam nechodí a fotoaparát prodala a uzavřela se do sebe. Svědek potvrdil, že věc byla řešena i na Facebooku, na internetu, v novinách. O kauze věděli i na základní škole svědka, jeden jeho kamarád viděl články v novinách, že žalobkyně ubližuje psům a přímo se svědka na to zeptal. Ten mu vše vysvětlil, nicméně věc se přesto probírala ve třídě. Spolužáci reagovali hned na článek v novinách, zda viděli video, to nevěděl a ani článek si již nepamatoval. Přesto uvedl, že tento se netýkal štěněte, ale toho, že jeho matka chová psy, kteří jí umírají. Podle svědka se nikdo neptal na předchozí odsouzení, na video se nikdo neptal, kauza ohledně štěněte se neprobírala. V obci, kde nyní svědek s matkou bydlí, někdo otrávila psa, podezření padlo na žalobkyni a ta musela vypovídat na policii. Jak skončilo trestní stíhání žalobkyně svědek nevěděl. Pokud jde o první trestní stíhání žalobkyně svědek měl povědomí, že byla v podmínce, mělo to být snad proto, že jeden pes na procházce něco snědl a otrávil se.

34. Svědkyně [jméno] [příjmení], přítelkyně žalobkyně ve věci vypověděla, že o trestním stíhání kvůli videu jí žalobkyně řekla ještě před tím, než vešla kauza ve známost v zaměstnání. Začalo tam kolovat video, které si asi někdo stáhnul. Zaměstnavatel to pak hodně řešil, se žalobkyní o tom hovořila nadřízená a žalobkyně se z toho zhroutila, odešla domů. Svědkyně se proto ptala své vedoucí a ptala se na to. Podle svědkyně žalobkyni všichni jenom ubližují, všechno se pořád řeší, i když se to řešit nemá. V důsledku šířícího se videa se změnil vztah řady kolegů vůči žalobkyni, přestali se s ní bavit a to nadále trvá i s odstupem času. Žalobkyně se na čas stáhla do sebe, dokonce s nebavila ani se svědkyní a druhou kolegyní. Trestní stíhání však bylo ukončeno zproštěním. Žalobkyně to ostatním spíše nevysvětlovala, to svědkyně a [jméno] [příjmení] se to snažily vysvětlit, na nástěnce vyvěsili zprošťující rozsudek, ale vedení firmy jej sundalo dříve než si to hodně zaměstnanců stihlo přečíst. Na kauzu videa se tak stále ptají. Co konkrétně však bylo v zaměstnání zveřejněno, svědkyně nevěděla, byla o něm informována svou vedoucí. Ta nejprve měla tendenci ukončit pracovní poměr žalobkyně s ohledem na etiku, ale poté svědkyně s kolegyní vyvěsila zprošťující rozsudek. Ten byl poté s odvoláním na osobní charakter věci svěšen. Kdo video v práci zveřejnil, svědkyně neví, vedoucí jim to odmítla říct. O vztazích žalobkyně s bývalým manželem svědkyně neměla žádné informace. V práci se ještě před videem roznesla i pomluva, že v obci [obec] tráví žalobkyně psy, ačkoliv se událost měla stát již v době po videu. Opět nikdo autora neuvedl. Do [obec] se přitom žalobkyně přistěhovala v srpnu.

35. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi potvrdila svůj pokus o sebevraždu z roku 2015 i svou diagnozu poruchy osobnosti a [anonymizována dvě slova]. Trestní příkaz v první kauze přijala bez opravného prostředku na radu svého tehdejšího obhájce, podle kterého by stejně neuspěla. V té době se soudila o svého dvouročního syna a opravný prostředek nepodala, čehož dodnes lituje, protože v dané věci nebyly dostatečné důkazy. Když začalo předmětné trestní stíhání, postup policistů při výslechu byl ponižující, jednali s ní i díky předchozímu odsouzení jako s pachatelem. Rodina se od žalobkyně odvrátila. Vše přitom začalo díky údajné nejlepší kamarádce, se kterou se přátelila deset let. Žalobkyně uvedla, že i pro zdravého člověka by bylo těžké pět let na internetu něčím takovým procházet. Dle jejího názoru policisté věc nevyšetřili správně, jak jim ji vysvětlovala, přestože jim poskytla veškeré požadované důkazy, stejně věc dospěla k trestnímu stíhání. To už nevěřila, že soud vyhraje. Dle žalobkyně kauza pojede na internetu dalších 10 let, její syn se tak bude na to jednoho dne ptát. Začala se bát lidí, bojí se jim cokoli říct, zůstaly jí jen dvě kamarádky. Nic ji nebaví, sedí zavřená doma, nikam nechodí, de facto jen dle svých slov přežívá. To vše kvůli trestnímu stíhání, za které dostala od žalované pouze omluvu, což je dle jejího názoru za pět let zničeného života nedostačující, přičemž žalobkyně spojuje trestní řízení s řízením kompenzačním. Pokud jde o facebookovou skupinu, jejíž členové proti žalobkyni brojí, tato má být aktivní již pět let, kdy se žalobkyně s vedoucí této skupiny neshodla. Od té doby mezi nimi hoří spor. Dle žalobkyně policisté odvedli špatnou práci a za to by měla náležet odpovídající satisfakce, protože trestní stíhání nemělo být vůbec zahájeno. Pokud jde o předmětné video, je možné, že jej do zaměstnání žalobkyně poslal její manžel. Tato situace se stále opakuje, ačkoliv dle žalobkyně by se tak dít nemuselo, kdyby věc nikdy nebyla zahájena. Video nesmazala, protože natáčela syna na bobech, z toho, co se stalo, necítila vinu. Jestliže se následně video objevilo na sociálních sítích poté, co jej poslala své„ kamarádce“, myslela, že to byl bývalý manžel, který se jí dostal do telefonu, rozhodně nepodezírala ženu, kterou podporovala několik let po úmrtí dítěte. Nyní již proto nikomu nevěří. Co se týče vztahů s matkou, v těchto se žalobkyně rovněž odvolala na své náladové stavy. Zopakovala de facto totéž, co uvedla její matka, někdy matce nezvedne telefon, zavolá jí třeba až za týden, protože nechce s nikým mluvit. Onemocnění žalobkyně začalo, když jejímu synovi [jméno] byl rok a půl, v roce 2006. Tehdy začaly panické ataky, na psychiatrii byla diagnostikována nějaká [anonymizováno] a byla jí ordinována [anonymizováno]. Stav žalobkyně se poté stabilizoval. V tom roce 2015 se jí narodil nejmladší syn, [příjmení], situace pak vygradovala a žalobkyně se skutečně pokusila o sebevraždu. Byla nalezena tehdejším přítelem a zachráněna. [příjmení] [příjmení] je momentálně jediným důvodem života. Ačkoliv mu chce být dobrou matkou, již ji ani nebaví si s ním hrát. Než začalo trestní stíhání, brala Olvexii a Lyricu 2x denně. Dnes bere 2x denně Olvexi, Lyricu, navíc Atarax na úzkost, na spaní Tritiku, při úzkostech Derin. Po zahájení úkonů trestního řízení 3. září 2019 si žalobkyně myslela, že bude mít konečně klid a začne nový život. Budovali statek s koňmi, jezdila, vyšetřování vše změnilo. Trestní stíhání už zcela ukončilo veškeré vztahy. Otec dokonce o žalobkyni matce řekl, že není jeho dcera a že je zrůda. Zemřel v červenci 2019, takže se nedočkal ani osvobozujícího rozsudku. Vlastní bratr žalobkyni zakázal se zúčastnit pohřbu otce. Po první kauze byly ještě vztahy s bratrem navzdory nedůvěře slušné, sestřenice i teta žalobkyni podporovali. V době zahájení druhé kauzy slavila rodina druhé narozeniny mladšího syna žalobkyně. Poté bylo zveřejněno video v televizi, na internetu, vyšly novinové články, rodina se žalobkyně zcela vzdala a vztahy byly ukončeny. Při první kauze rodina žalobkyni ještě poslouchala, když se jim to snažila vysvětlit, i když vztahy byly narušené. Postupně se však začaly dávat do pořádku, druhá kauza vše ukončila zrovna v okamžiku, kdy žalobkyně začínala nový život na statku. Spustila se hotová smršť, bratr se jí zřekl, otec také, babička ji vykázala ze svého domu. Kauza měla vliv i na manželství žalobkyně, protože žalobkyně podzírala svého manžela ze zveřejnění videa, uzavřela se do sebe. S bývalým manželem již nijak nekomunikuje, ten jí jen přes Facebook kolegyně osočuje z drzosti, když se dozvěděl, že žádá náhradu škody u Ministerstva spravedlnosti. Komentáře a útoky jiných rovněž pokračují. Kromě útoků na sociálních sítích poznávalo žalobkyni hodně lidí, její fotografie byla v televizi, na Internetu, v časopisech. Lidé na internetu komentovali, že kupovala vodítko, na schůzi baráčníků si žalobkyně začala hladit cizí štěně a jeho majitelka spustila takový poprask, že odtamtud raději odešla. [příjmení] ji nikdo nepoznal, raději proto nikam nechodí. Při hledání o zaměstnání se žalobkyně zúčastnila konkursu ve školce pro slepé děti, který vyhrála, ale v poslední chvíli práci odřekla z obavy, že se prozradí její totožnost. To se ostatně stalo i v současné práci, kde dnes skladník komentoval, že má být známá osobnost na internetu. Dle žalobkyně ji už nikdo nezaměstná. Po vypuknutí kauzy a během rozvodového řízení se žalobkyně ucházela o místo pečovatelky v [obec], šlo o dojíždění do domácností seniorů. [jméno] rovněž dostali na e-mail všechny články o videu. I když žalobkyně podezírá bývalého manžela, jistotu nemá, protože se nezeptala. Měla strach, raději se stáhla. Podobným útokům nečelila například žalobou na ochranu osobnosti, protože situaci již nechce znovu zažívat. Několikrát se na policii dožadovala vstupu do uzavřené skupiny, ale nikam to nevedlo. Nezkoušela podat trestní oznámení na neznámého pachatel, který ji šikanuje, protože je ze všeho unavená a nemá sílu. Žalobkyně uvedla, že ta šikana se nikdy nezastaví. Žalobkyně potvrdila okolnosti rozšíření videa v posledním zaměstnání, totožně jako svědkyně [příjmení]. Žalobkyně musela doložit výpis z trestního rejstříku a zprošťující rozsudek, přesto vedoucí firmy [příjmení] namítla, že tamní zaměstnanci mají rádi psi a je neetické žalobkyni zaměstnávat. Vedoucí žalobkyně se však za ni vzala, navrhla, že by přinejhorším mohlo dojít k přeložení na jinou pozici. To žalobkyně nepřijala s tím, že raději dá výpověď než přecházet na jinou pozici. Konečně si tam našla dvě kamarádky a už jinam nechce. Obě kamarádky přitom krátce po nástupu preventivně informovala o celé kauze a ony ji vyslechly. Po rozšíření videa do firmy řada zaměstnanců žalobkyni ignoruje, ačkoliv dříve s ní žertovali. Snaží se proto svou zkrácenou pracovní dobu odpracovat, přestávku stráví jen s kamarádkami. Nikomu jinému věc vysvětlovat nezkoušela, negativní přístup ostatních zaměstnanců k žalobkyni je trvalý. Do práce tak chodí s nechutí. Pokud jde o kauzu, advokátka otce kauzu použila při ústním jednání, ve kterém byla řešena střídavá péče nejmladšího syna žalobkyně. Otec se obával, zda bude žalobkyně schopná péče o syna, přestože mezi nimi panovala neformální dohoda o střídavé péči, kterou žalobkyně dodržovala. Dle žalobkyně druhá trestní kauza zcela podkopala její vůli k životu a duševní stav. Bez kamarádek už by nebyla schopná ani úklidu. Výslovně uvedla, že ji nebaví žít a všechno už je jí jedno. Před kauzou měli statek s koňmi, chtěli pořídit ovce.

36. Soud provedl i srovnávací případ ze své praxe, přičemž nebylo možné porovnávat jiný případ, v němž by pachatel byl trestně stíhán za týrání zvířat. Soud proto nalezl obdobný trestný čin týrání svěřené osoby, který je svou závažností z hlediska společenského odsouzení obdobný. Ve věci sp.zn. 12 C 117/2016, řešené Obvodním soudem pro Prahu 2, hrozila poškozenému stejná sazba odnětí svobody dva až osm let. Řízení trvalo dva roky a pět měsíců, tedy mnohem déle, než v případě současné žalobkyně, u které trvalo rok a jeden měsíc, poškozený byl navíc na rozdíl od současné žalobkyně ve vazbě. Ta byla odškodňována zvlášť. Nedošlo k dopadům do rodinných vztahů, osobních, ani profesních. Věc byla medializována, stejně jako v případě současné žalobkyně, avšak na rozdíl od současné žalobkyně byl poškozený zproštěn obžaloby až na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu. Za nezákonné trestní stíhání mu bylo přiznáno odškodnění 14.500,00 Kč.

37. Soud nehodnotil fakturu č. 07/2020, [jméno] [příjmení] – V&V, znějící na částku 9.996,00 Kč, vystavenou právnímu zástupci žalobkyně, protokol o hlavním líčení ve věci sp.zn. 6 T 132/2020 ze dne 25.1.2021, protokol o výslechu obviněné ze dne 3.3.2020, námitky obviněné ve věci sp.zn. KRPC -120753/ 2019 -020281 ze dne 25.6.2020, kopii velkého technického průkazu vozidla s [registrační značka] ve vlastnictví [jméno] [příjmení] od 14.3.2014, záznam o prostudování spisu ze dne 25.8.2020, stížnost proti usnesení Policie ČR o zahájení trestního stíhání žalobkyně ze dne 21.2.2020, odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 4.3.2020, návrh na doplnění vyšetřování ze dne 28.3.2020, námitky obviněné ze dne 9.4.2020, žádost obviněné o přezkoumání postupu policejního orgánu ze dne 28.8.2020, odpor obžalované proti trestnímu příkazu z 20.11.2020, vyjádření obžalované k obžalobě státního zástupce, ze dne 23.12.2020, ve věci 6 T 132/2020, fakturu č. 185211, z 5.9.2021, znějící na částku 9.996,00 Kč, potvrzení o poradě s obhájcem ze dne 13.3.2023, protože se jednalo o důkazy, které se týkají žalovanou vypořádaných úkonů právní služby, uskutečněných obhájcem žalobkyně a dalších nákladů. Dále soud nehodnotil doručenku datové zprávy, ze dne 23.8.2021, odeslaná Okresním soudem v Prachaticích právnímu zástupci žalobkyně, ve věci sp.zn. 6 C 141/2021, z níž nezjistil pro věc ničeho podstatného. Rovněž soud nehodnotil další žalobkyni dehonestující konverzací z [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], stránek [anonymizováno] z 30.6 s varováním: [anonymizováno 6 slov], s fotografií žalobkyně, komunikaci z 18:28 hod., [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], opět [anonymizována tři slova], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Aktivní žalobkyni nepřátelská diskuze na uvedené skupině již byla dostatečně prokázána ze shora uvedených důkazů.

38. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

39. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

40. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

41. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

42. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

43. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

44. Dle ust. § 12 odst. 1 ODŠZ právo na náhradu škody nemá ten, a) kdo si vazbu, odsouzení nebo uložení ochranného opatření zavinil sám, nebo b) kdo byl zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován.

45. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

46. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

47. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

48. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

49. Dle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

50. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

51. Mezi účastníky nebylo sporu o okolnostech trestního stíhání, tedy že usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Územního odboru [obec], Oddělení hospodářské kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne 14.2.2020, [číslo jednací], bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně pro přečin týrání zvířat podle § 302 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. Usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 18.2.2020. Proti usnesení policejního orgánu podala žalobkyně stížnost, která byla usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 24.3.2020, [číslo jednací], zamítnuta jako nedůvodná. Dne 30.9.2020 byla na žalobkyni státním zástupcem Okresního státního zastupitelství v [obec] podána pro stejný skutek obžaloba k Okresnímu soudu v Českých Budějovicích, [číslo jednací]. Trestním příkazem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 10. 2020, č. j. 6 T 132/2020-148 byla žalobkyně uznána vinnou přečinem týrání zvířat podle § 302 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) trestního zákoníku a byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu v trvání 2,5 roku, a dále k trestu zákazu držení a chovu zvířat spočívající v zákazu držení, chovu a péče o psy ve výměře 8 let. Proti trestnímu příkazu podala žalobkyně odpor. Rozsudkem ze dne 23. 2. 2021, č. j. 6 T 132/2020-199 byla žalobkyně zproštěna obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Rozsudek nabyl právní moci dne 9. 4. 2021. Z dokazování vyplynulo, že žalobkyně již dříve byla trestním příkazem č.j. 7 T 152/2017 – 167 ze dne 30.10.2017, kterým byla žalobkyně shledána vinnou ze spáchání trestného činu týrání zvířat podle § 302 odst. 1, odst. 2 písm. b), odst. 3 trestního zákoníku, a to za skutky, kdy si v době od roku 2013 do roku 2016 postupně pořídila psy různých plemen a různého věku v počtu 40, které v krátkých časových intervalech, po pořízení, odstranila blíže nezjištěným způsobem. [příjmení] amerického stanfordského bulteriéra jménem [jméno], způsobila po celém těle cca 20 malých tržných ran nezjištěným předmětem. [příjmení] amerického buldoka, jménem [příjmení], neposkytovala řádnou výživu a způsobila nezjištěným předmětem zranění na hrudních a pánevních končetinách a hlavě. [příjmení] stafordšírského bulteriéra, jménem [příjmení] [jméno], způsobila uhynutí v důsledku intoxikace blíže nezjištěným prostředkem, stejně tak feně stafordšírského bulteriéra [anonymizováno] a jménem [jméno]. Dále bylo zjištěno, že dne 10.3.2019 žalobkyně komunikovala s jakousi kamarádkou, které se po vtipkování na téma„ [anonymizováno 6 slov]“ rozhodla ukázat, co se stalo a poslala jí předmětné video přes aplikaci Whatsapp.

52. V daném případě soud dospěl k závěru, že nebýt jednání žalobkyně, která (byť ve slepé důvěře v osobu, která se jako její kamarádka jen tvářila) poskytla své kamarádce video, které bylo následně důvodem pro zahájení trestního stíhání, nedošlo by k tomuto trestnímu stíhání. Právě na základě inkriminovaného videa bylo trestní stíhání žalobkyně zahájeno, když se dostalo do rukou osob, působících ve skupině, která dlouhodobě proti žalobkyni ve vztahu ke psům na sociální síti Facebook, brojí. Žalobkyně si tak svým nevědomým jednáním trestní stíhání způsobila sama. Zavinění obviněného na zahájení trestního stíhání se vztahuje k takovému případnému zaviněnému jednání, kterým přispěl k tomu, že trestní řízení proti němu bylo či muselo být zahájeno. Příčinnou souvislost je přitom třeba hledat nikoliv v jednání obviněného, kterým podle orgánů činných v trestním řízení naplnil skutkovou podstatu trestného činu, pro který byl stíhán, nýbrž v jiném jeho chování před zahájením trestního stíhání, popř. v jeho průběhu. Nejde tedy o to, zda se obviněný dopustil skutku, pro který byl stíhán a jímž vyvolal podezření, že byl spáchán trestný čin, ale o to, zda svým jiným či dalším jednáním ovlivnil postup orgánů činných v trestním řízení před zahájením trestního stíhání nebo v jeho průběhu tak, že bez tohoto jednání by k zahájení (pokračování) trestního stíhání nedošlo (např. uváděním nepravdivých skutečností, doznáním se k činu, který nespáchal atd. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 1777/2012). V daném případě by nebyl důvod trestní stíhání zahajovat, protože by chyběl stěžejní podklad pro trestní oznámení, které organizace [anonymizována dvě slova] následně právě na základě inkriminovaného videa podala. Soud proto v plném rozsahu žalobu zamítl, když žalobkyni na náhradu škody či nemajetkové újmy nevznikl v důsledku jejího vlastního jednání nárok.

53. Jen pro úplnost nutno zdůraznit, že právě od uvedeného videa (nikoliv předmětného druhého trestního stíhání žalobkyně) se následně odvíjely i další negativní okolnosti, které žalobkyni sužují. Komentáře, které poté následovaly na sociální síti Facebook, jejichž obsah je i dle soudu často velmi brutální a mnohdy hraničí až s trestným činem, pak reagovaly buď právě na drastické video se štěnětem, když toto přitáhlo pozornost uživatelů sociálních sítí nebo obecně na vztah žalobkyně ke psům (či zvířatům). Štvavou kampaň pak umocňoval jednak charakter uváděné trestné činnosti, která je širokou veřejností vnímána zvláště zavrženíhodná, jednak skutečnost, že žalobkyně již byla jednou právě pro týrání zvířat pravomocně odsouzena. Žádný z komentářů však nereaguje na trestní stíhání jako takové, ale právě na uvedené video a na okolnosti, na základě kterých bylo trestní stíhání zahájeno. V neposlední řadě nutno zdůraznit, že uvedená skupina na sociální síti Facebook působila dle provedených důkazů již několik let před zahájením předmětného trestního stíhání, přičemž její členové si dali (z nejrůznějších důvodů) za cíl zamezit žalobkyni v chovu psů či zvířat obecně. Jednání těchto uživatelů sociálních sítí však není v příčinné souvislosti (až) s druhým trestním stíháním a ačkoliv soud neschvaluje brutalitu, s jakou se někteří z uživatelů sociálních sítí vůči žalobkyni vyjadřují, nelze než konstatovat, že za chování těchto osob nenese stát odpovědnost. Stejně tak soud nenese odpovědnost za šikanu, které je žalobkyně vystavena a kterou s největší pravděpodobností podporuje osoba z nejbližšího rodinného kruhu žalobkyně, protože má informace o jejím novém zaměstnání apod. Je totiž velmi nepravděpodobné, že by zcela cizí osoba měla informace o aktuálním zaměstnání žalobkyně a mohla tak na jejím pracovišti zveřejnit předmětné video, které následně vzbudilo v ostatních zaměstnancích tak bouřlivou reakci. V této souvislosti rovněž nelze než konstatovat, že z výpovědi svědkyně [příjmení], která vypovídala o rozšíření inkriminovaného videa e-mailovou korespondencí na pracovišti žalobkyně, vyplývá, že negativní reakce ve vztahu k žalobkyni jsou spojeny s daným videem. Jakkoliv mohou být dále podpořeny i v kontextu s informacemi o předchozím odsouzení žalobkyně za týrání zvířat, nelze než uzavřít, že narážky, se kterými se žalobkyně v důsledku rozšíření předmětného videa setkává, jsou spojeny s jejím vztahem ke psům, nikoliv s (druhým) trestním stíháním. V neposlední řadě nutno konstatovat, že stát nenese odpovědnost za jednání neznámého pachatele, který si (evidentně) vzal za cíl žalobkyni pronásledovat, přičemž (opět) využil předmětné video. V této souvislosti však lze rovněž uzavřít, že nebýt uvedeného videa, velmi pravděpodobně by dotyčný využil cokoliv jiného. V neposlední řadě nutno konstatovat, že ani odklon rodinných příslušníků od žalobkyně nemůže být dáván do příčinné souvislosti s předmětným trestním stíháním. Jak matka žalobkyně vypověděla, členům rodiny mělo být údajně odsouzení žalobkyně za týrání zvířat známo, přesto se od ní odvrátili až po shlédnutí drastického videa, které již bylo pro členy rodiny příliš. Někteří z nich se následně připojili ke štvavé kampani proti žalobkyni a její šikaně. Právě tímto směrem je dle soudu zapotřebí zaměřit snahu o zamezení šikany žalobkyně do budoucna, když i policií naznačený možný pronásledovatel žalobkyně má být její osobou blízkou. Současně však uvedené skutečnosti nelze dávat k tíži státu, když shora uvedené negativní okolnosti nejsou zapříčiněny předmětným trestním stíháním, ale videem, které tak nešťastným způsobem sama žalobkyně poskytla falešné kamarádce, potažmo svým pronásledovatelům. I kdyby proto nebyl nárok žalobkyně vyloučen a soud by posuzoval naplnění zákonných kritérií pro odpovědnost státu za škodu v souvislosti s předmětným trestním stíháním, nebyla by dána příčinná souvislost mezi šikanou a pronásledováním žalobkyně na sociálních sítích nebo pracovišti či jejím zavržením rodinnými příslušníky. V té ostatně není ani rozpad manželství žalobkyně či její psychické onemocnění, když z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že k rozvodu posledního manželství došlo proto, manžel žalobkyně (pan [příjmení]) byl násilnický alhokolik, který navázal intimní vztah s dcerou žalobkyně a který žalobkyni dlouhodobě pronásledoval (!) prostřednictvím sms i smyšleného profilu na sociálních sítích. Co se týče psychického stavu žalobkyně, z lékařských zpráv je rovněž zřejmé, že tato je pod dohledem odborníků již více než 10 let. Trestní stíhání samo o sobě tak její stav zapříčinit nemohlo, byť se následně mohlo projevit v určitém zhoršení duševního stavu žalobkyně. Na tom se však zcela nepochybně i dle výpovědi žalobkyně podílí šikana a pronásledování, kterým je žalobkyně dlouhodobě již několik let vystavena nejen v souvislosti s aktivitami členů sociálních skupin (a kterými jsou pravděpodobně i členové rodiny žalobkyně), ale také bývalého manžela, což ostatně vyplynulo i z lékařské zpráva MUDr. [příjmení]. Jak sama žalobkyně uvedla, je ze soustavného a dlouhodobého pronásledování psychicky vyčerpaná a drží ji při životě jen její děti. Poslední událost na pracovišti se přitom stala i dle tvrzení svědkyně [příjmení] zhruba dva týdny až měsíc před prvním jednáním v této věci (tzn.před 14.3.2023), tedy téměř dva roky po pravomocném zproštění žalobkyně obvinění v dané trestní věci. Nutno proto uzavřít, že i kdyby se soud dále věcně zabýval dopady trestního stíhání do života žalobkyně, dosavadní výsledky dokazování tvrzení žalobkyně neprokazují.

54. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř.. Podle tohoto ustanovení má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. Vzhledem k tomu, že se žalovaná písemně vyjádřila k žalobě, poté se připravovala na ústní jednání, konaná ve dnech 14.3.2023, 2.5.2023 a 30.5.2023 a těchto se rovněž zúčastnila, přísluší žalované náhrada nákladů řízení v rozsahu 7 úkonů po 300 Kč.

Poučení