45 C 71/2025 - 53

Rubrum

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Pavlem Slámou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně]. Bc. [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] o určení vlastnického práva, o určení neplatnosti kupní smlouvy takto:

Výrok

I. Řízení o určení, že vlastníkem - jednotky č. 1963/11, způsob využití byt, vymezené dle zákona o vlastnictví bytů v budově [adresa], č. p. [Anonymizováno] byt. dům, stojící na pozemku parc. č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, zapsané na LV č. [číslo] pro katastrálním území [adresa], obec [adresa]; u [právnická osoba] pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], - s bytovou jednotkou spojeným spoluvlastnickým podílem o velikosti id. [Anonymizováno] na společných částech budovy [adresa], č. p. [Anonymizováno], byt. Dům, zapsaným na LV č. [číslo], pro katastrálním území [adresa], obec [adresa]; u [právnická osoba] pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], - spoluvlastnického podílu o velikosti id. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, zapsaného na LV č. [číslo], pro katastrálním území [adresa], obec [adresa]; u [právnická osoba] pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], je žalobkyně, se zastavuje.

II. Určuje se, že kupní smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum] (podepsaná žalovanou dne [datum] a žalobkyní dne [datum]) na převod - jednotky č. [Anonymizováno], způsob využití byt, vymezené dle zákona o vlastnictví bytů v budově [adresa], č. p. [Anonymizováno] byt. dům, stojící na pozemku parc. č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, zapsané na LV č. [číslo] pro katastrálním území [adresa], obec [adresa]; u [právnická osoba] pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], - dále s bytovou jednotkou spojeným spoluvlastnickým podílem o velikosti id. [Anonymizováno] na společných částech budovy [adresa], č. p. [Anonymizováno], byt. Dům, zapsanou na LV č. [hodnota], pro katastrálním území [adresa], obec [adresa]; u [právnická osoba] pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], - a spoluvlastnického podílu o velikosti id. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, zapsaným na LV č. [číslo], pro katastrálním území a obec [adresa]; u [právnická osoba] pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], je neplatná.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 106 656,16 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala nejprve určení vlastnického práva k nemovité věci specifikované ve výroku I. rozsudku (dále jen „nemovitá věc“). Dále uvedla, že je fyzickou osobou, která nikdy neměla zkušenosti s investicemi ani uzavíráním smluv týkajících se nemovitostí, na podzim roku 2024 reagovala na internetovou reklamu využívající osoby [jméno FO], která lákala na snadný výdělek prostřednictvím investic do kryptoměn. Žalobkyně na základě pokynů neznámého pachatele převedla veškeré své úspory, jakož i prostředky získané od různých finančních institucí na údajný investiční účet pod příslibem zhodnocení těchto prostředků. Poté, co žalobkyně vyčerpala veškeré takto získané prostředky jí prozatím neztotožněná osoba nabídla, že jí pomůže nalézt způsob získání dalších finančních prostředků. Na základě činnosti této osoby pak byla telefonicky kontaktována zástupem společnosti [právnická osoba], kterému sdělila, že dočasně potřebuje finanční prostředky za účelem získání investovaných prostředků zpět. Důvod, proč žalobkyně komunikovala se společností [právnická osoba] byla naprostá bezvýchodnost její situace, kdy chápala jako jedinou možnost, jak získat investované prostředky do bitcoinů zpět, provedení další platby. Telefonicky jí byla přislíbena zápůjčka ve výši 1 000 000 Kč s tím, že zřídí zástavní právo k jejímu bytu a poté, co zaplatí půjčené peníze, bude zástavní právo vymazáno. Následně obdržela od zástupce společnosti [právnická osoba] e-mail, kde bylo uvedeno, že se jedná o indikativní nabídku dočasného výkupu s předkupním právem. Žalobkyně jako právně nevzdělaná osoba tomuto obratu nerozuměla a vycházela z toho, co jí bylo telefonicky vysvětleno. Posléze jí poslal zástupce společnosti [právnická osoba] mimo jiné kupní smlouvu a návrh na vklad do katastru nemovitostí s tím, aby vše ověřeně podepsala a odeslala na adresu společnosti [právnická osoba], která byla dle navrhované kupní smlouvy stranou kupující. Byla jí předložena kupní smlouva, ačkoliv bylo telefonicky sděleno, že se má jednat o smlouvu zástavní a ačkoliv zástupce společnosti [právnická osoba] ve svém emailu psal o dočasném výkupu s předkupním právem zaslaná kupní smlouva nic takového neobsahovala a jednalo se na místo zajišťovacího instrumentu o regulérní kupní smlouvu s cílem natrvalo nabýt vlastnické právo k bytu žalobkyně. Dle tvrzení žalobkyně má nemovitá věc (byt) žalobkyně hodnotu cca 2 800 000 Kč, ale společnost VM [právnická osoba] jej měla koupit dle ceny uvedené v kupní smlouvě pouze za částku 1 050 000 Kč, když další částku ve výši 181 000 Kč byla provizí společnosti [právnická osoba] Dle názoru žalobkyně se jedná o lichvářské jednání, neboť společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] využily tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení i lehkomyslnosti žalobkyně. Takovéto jednání je pak absolutně neplatné. Vyjma toho byla žalobkyně úmyslně uvedena v omyl tím, že jí bylo slibováno, že se bude jednat o dočasný stav, kdy si bude moci nemovitost „odblokovat.“ Toto však žalovaný, ani žádná jiná, na něj napojená osoba, neměli nikdy v úmyslu, neboť nejenže žádné takové ustanovení v kupní smlouvě není, ale zároveň učinily tyto osoby vše pro to, aby bylo převedení vlastnického práva reálně nevratné. Toto dovozuje žalobkyně ze skutečnosti, že k podání návrhu na vklad vlastnického práva ve prospěch společnosti [právnická osoba] došlo dne [datum] v 11:09 hodin, řízení bylo vedeno pod sp. zn. [číslo] u [právnická osoba] pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Zároveň téhož dne, ve 13:22 hodin, byl podán další návrh na vklad s tím, že nemovitost byla ihned přeprodána další společnosti, a to společnosti [právnická osoba] Toto řízení bylo vedeno pod sp. zn. [číslo] u [právnická osoba] pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Dle názoru žalobkyně nemohl být cíl tohoto jednání jiný, než s ohledem na potenciálně tvrzenou dobrou víru společnosti [právnická osoba] vyloučit možnost podání určovací žaloby ve prospěch žalobkyně. V době podání žaloby probíhala u [právnická osoba] pro Karlovarský kraj, Katastrálního pracoviště [adresa] dvě řízení o povolení vkladu, na základě nichž by žalobkyně podle názoru žalobkyně definitivně a nenávratně pozbyla vlastnické právo k nemovitostem na základě shora popsaného a vysoce společensky závadného jednání. O nevýhodnosti smlouvy a protiprávní snaze kupující a dalších osob na ní napojených omezit nelegálně práva žalobkyně svědčí i to, že kupní smlouva obsahuje ujednání protiprávně (absolutně neplatně) omezující práva žalobkyně, konkrétně se například kupující snaží vyloučit možnost navrácení smlouvy dle § 1794 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále je „o.z.“), ale pouze podtrhuje zavrženíhodný úmysl žalované a dalších, na ní napojených osob.

2. Žalobkyně současné s podáním žaloby navrhla vydání předběžného opatření, kterým by žalované bylo zakázáno právně nakládat s nemovitými věcmi. Soud tomuto návrhu vyhověl a usnesením zdejšího soudu ze dne 6.3.2025, č.j. 45 C 71/2025-27 zakázal žalované jakkoliv právně nakládat s nemovitými věcmi. Proti tomuto usnesení žalovaná nepodala odvolání, a usnesení tak nabylo právní moci dnem 2.4.2025.

3. Žalobkyně dále podáním ze dne 14.5.2025 navrhla rozšíření žaloby, když uvedla, že nařízením předběžného opatření, kterým bylo žalované zakázáno, aby jakkoliv právně nakládala s nemovitou věcí, a současně vzhledem ke skutečnosti, že bylo Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] rozhodnuto o zamítnutí návrhu v řízení vedeném pod sp. zn. [číslo] a řízení vedené pod sp.zn. [číslo] bylo přerušeno z důvodu zamítnutí návrhu v předchozím řízení, bylo odvráceno hrozící nebezpečí převodu vlastnického práva k nemovitým věcem na žalovanou. To vše na základě důvodně podané žaloby a návrhu na vydání předběžného opatření. Vzhledem ke skutečnosti, že je žalobkyně nyní zapsaným vlastníkem nemovité věci v katastru nemovitostí, má za to, že osvědčila naléhavý právní zájem na určení neplatnosti kupní smlouvy. Soud tomuto návrhu vyhověl, a to usnesením ze dne 21.5.2025, č.j. 45 C 71/2025-42, které nabylo právní moci dnem 2.6.2025.

4. Žalovaná se k žalobě ani k jejímu rozšíření nijak nevyjádřila, v řízení zůstala pasivní, nijak se nevyjádřila ani k nařízenému předběžnému opatření.

5. Žalovaná byla k jednání zdejšího soudu obeslána řádně a včas dne 2.6.2025, k jednání soudu dne 17.7.2025 se však bez omluvy nedostavila. Soud tak věc projednal a rozhodl podle ust. § 103 odst. 1 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované.

6. Při soudním jednání konaném dne 17.7.2025 vzala žalobkyně svou žalobu zpět co do určení vlastnického práva k nemovité věci.

7. Z kupní smlouvy jejímž předmětem byla koupě nemovité věci podepsané žalobkyní dne 23.1.2025 (jak vyplývá z ověření podpisu žalobkyně na této smlouvě) a žalovanou dne 4.2.2025 soud zjistil, že žalobkyně se touto smlouvou zavázala prodat žalované nemovitou věc za cenu 1 231 500 Kč, přičemž žalobkyně z této částky měla obdržet pouze částku ve výši 1 050 000 Kč na svůj účet č. [č. účtu] a částka 181 500 Kč měla být provizí, která měla být poukázána na účet č. [č. účtu], tedy nikoliv na účet žalobkyně. Dále z bodu III. bodu 2. kupní smlouvy soud zjistil, že v tomto ustanovení kupní smlouvy se žalobkyně vzdává ve smyslu ustanovení § 1794 odst. 2 o.z. přičemž však zde není uvedena obvyklá (tržní) cena nemovité věci, když místo pro vyplnění obvyklé (tržní) ceny nemovité věci zůstalo prázdné (nevyplněno). Dále soud zjistil, že na této smlouvě je uvedeno datum podpisu smlouvy žalobkyní 25.2.2025, přičemž však z doložky ověření podpisu žalobkyně vyplývá, že tato smlouva byla žalobkyní podepsána dne 25.1.2025.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí z LV č. [číslo], pro k. ú. a obec [adresa], vedeném u [právnická osoba] pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], ze dne 3.3.2025, včetně informace o jednotce 1963/11 soud zjistil, že vlastníkem nemovité věci k tomuto datu byla žalobkyně, a že nemovitá věc se nachází na adrese [adresa].

9. Z nahlížení do katastru nemovitostí k řízení č. [číslo] soud zjistil, že návrh na vklad byl přijat dne [datum] v 11:09 hodin, převodce byla [Jméno žalobkyně] (žalobkyně) a nabyvatel [právnická osoba] (žalovaná).

10. Z nahlížení do katastru nemovitostí k řízení č. [číslo] soud zjistil, že návrh byl přijat dne [datum] ve 13:22 hodin, převodce [právnická osoba] (žalovaná) a nabyvatel [právnická osoba]. a oprávněný [Jméno žalobkyně] (žalobkyně).

11. Z čestného prohlášení [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] ze dne 5.3.2025 soud zjistil, že [tituly před jménem] [jméno FO] je zetěm žalobkyně, a [jméno FO] její dcerou. Tyto osoby uvedli, že žalobkyně nemá žádné zkušenosti s investováním, ani s realitními transakcemi a pojmům jako zástava nebo koupě nerozumí. Dne 28.2.2025 jim sdělila žalobkyně, že všechny své úspory i finanční prostředky zapůjčené od různých osob investovala do kryptoměny. Dále uvedla rozrušeným hlasem, že se bojí, aby o tyto finanční prostředky nepřišla, že musela zastavit i svůj byt, a že shání další finanční prostředky, aby svůj byt mohla „odblokovat“. Poté jim předložila návrh kupní smlouvy psaný ve Wordu, dále protokol o předání bytu, nájemní a příkazní smlouvu. Poté co žalobkyni sdělili, že se jedná o smlouvu kupní, a nikoliv zástavní byl to pro ni obrovský šok, dlouho plakala, a říkala, že jí ten pán říkal, že byt pouze zastavuje, a že jej může kdykoliv „odblokovat“. Na otázku, proč chtěla zastavit byt, uvedla, že jí bylo řečeno, že musí naspořit nějakou částku do kryptoměn, aby si je mohla proměnit zpět na peníze. Zástavu bytu jí nabídl pan [jméno FO] ze společnosti [právnická osoba].

12. Z potvrzení Policie ČR, Obvodní oddělení [adresa] ze dne 27.2.2025 soud zjistil, že žalobkyně podala trestní oznámení na neznámého pachatele pro trestný čin podvodu podle ust. § 209 odst. 1, 4 písm. d) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Když žalobkyně uvedla, že reagovala na inzerát zveřejněný na síti internet, který nabízel placenou službu investování do kryptoměn, následně zaplatila registrační poplatek a podle pokynů „investičního makléře“ jménem [adresa] na svém mobilním telefonu a počítači instalovala aplikaci AnyDesk, následně mu umožnila provádět různé finanční transakce v domnění, že se jedná o investiční vklady. V době od 6.11.2024 do 21.2.2025 tak odeslala ze svých účtů č. [č. účtu] a [č. účtu] různé platby ve výši celkem 2 060 973,18 Kč.

13. Z inzerce prodeje bytu na serveru sreality ze dne 5.3.2025 soud zjistil, že zde byl nabízen byt o velikosti 64 m a dispozici 3+1, nacházející se v panelovém domě, v [adresa] za cenu 2 890 000 Kč.

14. Z inzerce prodeje bytu na serveru sreality ze dne 5.3.2025 soud zjistil, že zde byl nabízen byt o velikosti 68 m a dispozici 3+1, nacházející se v panelovém domě, v [adresa] za cenu 2 799 999 Kč.

15. Z e-mailové komunikace ze dne 17.1.2025 mezi žalobkyní [jméno FO] z [právnická osoba] soud zjistil, že [právnická osoba] zaslal žalobkyni indikativní nabídku na dočasný výkup nemovité věci s předkupním právem, když žalobkyně měla obdržet 1 000 000 Kč, dále měla uhradit poplatek za financování ve výši 10-15 %, dále blíže nespecifikované náklady. Dále nabídka obsahovala nájemné za nemovitou věc ve výši 12 000 Kč měsíčně s ročním navýšením 2 %. Dále tato nabídka obsahovala předkupní právo až na 10 let.

16. Na základě zjištění učiněných z provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalobkyně na základě reklamy na internetu byla přesvědčena, že může výhodně investovat své úspory do nákupu kryptoměny, když tyto investice prováděla prostřednictvím neznámé osoby, která měla přístup přes aplikaci AnyDesk do jejího počítače i telefonu, pokyny k převodu peněz žalobkyně schvalovala sama. Poté, co žalobkyně vyčerpala všechny své finanční prostředky jí prozatím neztotožněná osoba nabídla, že jí pomůže nalézt způsob získání dalších finančních prostředků. Poté byla telefonicky kontaktována zástupem společnosti [právnická osoba], kterému sdělila, že dočasně potřebuje finanční prostředky za účelem získání investovaných prostředků zpět. Žalobkyně byla stále přesvědčena, že investuje do nákupu kryptoměny. Prostřednictvím e-mailové komunikace a telefonních hovorů jí byla společností [právnická osoba] nabídnuta možnost zástavy nemovité věci či „dočasného výkupu s předkupním právem“ s tím, že jí bude poskytnuta částka ve výši 1 000 000 Kč, poplatek za financování bude činit 10-15 %, a bude povinna zaplatit další blíže nespecifikované náklady, dále mělo být sjednáno předkupní právo až na 10 let. Nájemné za užívání bytu by mělo činit 12 000 Kč měsíčně s ročním navýšením ve výši 2 %. Následně žalobkyně podepsala dne 25.1.2025 kupní smlouvu jejímž předmětem byl prodej nemovité věci žalované s tím, že kupní cena činila 1 050 000 Kč, poplatek činil 181 500 Kč, nebylo zde sjednáno žádné předkupní právo. Dále zde bylo sjednáno, že se žalovaná vzdává ve smyslu ustanovení § 1794 odst. 2 o.z. svého práva na neúměrné zkrácení, když zde však nebyla uvedena výše obvyklé (tržní ceny) nemovité věci, kterou měla žalobkyně údajně znát, a že zcela vědomě nemovitou věc prodává za sjednanou cenu. Sjednaná kupní cena představovala přitom asi 1/3 ceny obvyklé, když obvyklá cena nemovité věci činila částku nejméně ve výši 2 799 999 Kč.

17. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

18. Podle ust. 580 o.z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle ust. § 583 o.z. platí, že jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

20. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Podle ust. § 1793 odst. 1 o. z. platí, že zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. To neplatí, pokud se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které druhá strana nevěděla ani vědět nemusela.

22. Podle ust. § 1794 odst. 2 o. z. právo podle § 1793 nevzniká ani tehdy, vzdala-li se jej zkrácená strana výslovně a prohlásila-li, že plnění přijímá za mimořádnou cenu ze zvláštní obliby, anebo souhlasila-li s neúměrnou cenou, ač jí skutečná cena plnění byla nebo musela být známa.

23. Podle ust. § 1796 o.z. je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

24. V daném případě soud má za to, že žalobkyni se podařilo listinnými důkazy prokázat veškerá tvrzení obsažená v žalobě, když žalovaná zůstala v celém řízení pasivní a tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala. Soud dospěl k závěru, že žalovaná využila lehkomyslnosti žalobkyně při snaze získat další finanční prostředky (po vyčerpání svých úspor) ve výši 1 000 000 Kč pro investice do kryptoměn, tím, že dočasně zastaví nemovitou věc (svůj byt), kterou bude moci dále užívat, a později na základě předkupního práva si nemovitou věc koupí zpět. Žalobkyně zároveň byla ve značné psychické i ekonomické (finanční) tísni neboť měla na základě telefonických hovorů s domnělým investičním poradcem za to, že investováním dalších (zapůjčených) finančních prostředků se jí vrátí finanční prostředky, které dosud investovala ze svých úspor. Žalobkyně byla zároveň zcela nezkušená v investování do kryptoměn, a též co se týče rozlišování mezi zástavou, prodejem s předkupním právem a zcela lehkomyslně důvěřovala domnělým investičním poradcům, a to i při zajištění dalšího financování domnělých investic do kryptoměn. V projednávané věci jsou tak splněny subjektivní znaky lichevní smlouvy, když z ohledem na shora uvedené skutečnosti lze dovodit, že žalobkyně jednala v rozrušení a lehkomyslnosti, a tíseň žalobkyně lze dovodit ani z toho, že jednala pod tlakem finanční tísně do které se dostala vlivem podvodného jednání osob sice odlišných od žalované, dále žalovaná se v problematice uzavírání zástavních smluv či investování do kryptoměn nijak neorientuje, pociťovala tak přímou hrozbu ztráty dosud investovaných úspor a byla ochotna přijmout jakýkoliv návrh, kterým by odvrátila jejich ztrátu což také učinila podpisem předmětné kupní smlouvy. Podle konstantní judikatury také není rozhodující, zda se do stavu tísně poškozený dostal vlastním přičiněním nebo pod vlivem okolností nezávislých na jeho vůli (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2012, sp. zn. 3 Tdo 225/2012, uveřejněné ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 23/2013). Žalovaná pak zcela vědomě využila tísně a lehkomyslnosti žalobkyně při uzavření kupní smlouvy což vyplývá mimo jiné z toho, že se již v článku II. bod 2. kupní smlouvy snažila zabránit žalobkyni využít práva o neúměrném zkrácení dle § 1793 o.z. Žalovaná si byla zcela vědoma (nebo vědět musela) v době uzavření kupní smlouvy, že žalobkyně jedná lehkomyslně a ve finanční (ekonomické) tísni, a zároveň již v době uzavření kupní smlouvy věděla (nebo musela vědět), že vzájemný poměr vzájemného plnění smluvních stran je v hrubém nepoměru.

25. Soud též dospěl k závěru, že hodnota poskytnutého a přijatého plnění je v daném případě ve vzájemném (hrubém) nepoměru. Hrubým je takový nepoměr, který je na první pohled evidentní a do očí bijící. Objektivním znakem tzv. lichevní smlouvy, jejímž předmětem je převod vlastnického práva k nemovitostem, je existence písemně uzavřené smlouvy o převodu nemovitostí, v níž je poskytované plnění (cena za převáděný nemovitý majetek) v hrubém (podstatném) nepoměru oproti hodnotě převáděného majetku. Pro určení, co se rozumí hrubým nepoměrem, je třeba vycházet i z pravidla o neúměrném zkrácení (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1993/2001, a ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. 30 Cdo 670/2013). V poměrech současné právní úpravy (§ 1793 o. z.), která nestanoví žádnou konkrétní hranici představující neúměrné zkrácení, lze za výchozí pravidlo považovat zákaz zkrácení přes polovic (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2023, sp. zn. 33 Cdo 940/2022). Z provedeného dokazování bylo nepochybně zjištěno (když žalovaná předložené listinné důkazy ohledně obvyklé ceny nemovité věci nijak nezpochybnila), že obvyklá cena nemovité věci k datu uskutečnění prodeje činila nejméně 2 799 999 Kč, a žalobkyně obdržela částku 1 080 000 Kč. Nejsou žádné pochybnosti, že žalobkyně neobdržela ani zdaleka polovinu jí poskytnutých plnění; ani z okolností ohledně uzavření kupní smlouvy nevyplývá, že by žalovaná poskytla žalobcům další plnění, jež by bylo způsobilé vyvolat pochybnosti o neúměrném zkrácení. Zároveň nelze pominout, že v kupní smlouvě byl v článku III. bod 2. dokonce učiněn pokus, aby žalovaná neměla ani možnost ve smyslu § 1793 o.z. využít práva požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, případně doplnění, oč byla v kupní smlouvě zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. Není zde však uvedena výše obvyklé (tržní) ceny nemovité věci, která měla být zřejmě ručně doplněna. Z toho má soud za to, že sama žalovaná si byla hrubého nepoměru vzájemného plnění vědoma. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud dospěl k závěru, že objektivní znak lichevní smlouvy byl v daném případě nepochybně naplněn.

26. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud dospěl k závěru, že předmětná kupní smlouvy naplňuje všechny znaky smlouvy lichevní ve smyslu § 1796 o.z. Podle konstantní judikatury pak platí, že soud ve smyslu § 588 o.z. i bez návrhu přihlédne k neplatnosti lichevní smlouvy, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2023, sp. zn. 23 Cdo 2885/2022). Následkem lichevní smlouvy je tak absolutní neplatnost kupní smlouvy s účinky ex tunc (od počátku). Soud tak vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem dospěl k závěru, že uzavřená kupní smlouva je absolutně neplatná v důsledku naplnění všech znaků lichvy, a žalobě zcela vyhověl.

27. Vzhledem ke zpětvzetí žaloby žalobcem ohledně žaloby na určení vlastnictví k nemovité věci soud řízení podle § 96 odst. 2 o.s.ř. řízení ve výroku I. částečně zastavil. Vzhledem k tomu, že ke zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání věci samé, soud nezjišťoval stanovisko žalované k částečnému zpětvzetí žaloby (§ 96 odst. 4 o.s.ř.).

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1, a 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 106 656,16 Kč. Žalobkyně vzala žalobu zpět co určení vlastnictví k nemovité věci, když tato žaloba byla podána v době, kdy byla vedena dvě řízení o návrhu na vklad vlastnického práva, a to pro žalovanou a pro společnost [právnická osoba] Následně poté co byla tato vkladová řízení zamítnuta, žalobce svou žalobu rozšířil o určení neplatnosti kupní smlouvy a žalobu o určení vlastnictví k nemovité věci vzal zpět, jelikož jako vlastník byla, po zamítnutí návrhů žalované na vklad vlastnického práva k nemovité věci, v katastru nemovitostí zapsána stále žalobkyně. Žaloba na určení vlastnictví k nemovité věci byla podána důvodně, a byla vzata zpět pro chování žalované, neboť tato podala neúspěšný návrh na vklad vlastnického práva k nemovité věci, který byl příslušným katastrálním úřadem zamítnut. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 000 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 799 999 Kč, která představuje podle § 8 odst. 1 a.t. cenu nemovité věci, která byla předmětem tohoto řízení. Odměna za 1 úkon právní služby tak činí částku ve výši 19 500 Kč. Advokát žalobkyně provedl v řízení celkem [hodnota] úkony právní služby za celkem 78 000 Kč, a to převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby, podání změny (rozšíření) žaloby po zastavení vkladového řízení (když podání žaloby na určení vlastnictví bylo v době podání žaloby důvodné), účast na soudním jednání dne 17.7.2025. Dále advokátu náleží 4 paušální náhrady ve výši 1 800 Kč za 4 výše uvedené úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 79 800 Kč (78 000 Kč + 1 800 Kč), ve výši 16 758 Kč. Dále advokátu náleží náhradu promeškaného času ve výši 1 200 Kč, za celkem [hodnota] započatých půlhodin dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t., za cestu z místa sídla advokáta do místa sídla soudu (doba jedné jízdy 1:58 minut zjištěna z www.mapy.cz), a DPH 21 % z této částky ve výši 252 Kč. Dále náleží žalobci náhrada ve výši 2 283,16 Kč (1728,40 Kč opotřebení, 554,76 Kč za palivo včetně DPH) za cestovné (z místa sídla advokáta [adresa], do místa sídla soudu [adresa] a zpět, při ujetí 2x 149 km, ceně pohonných hmot 35,80 Kč/l a průměrné spotřebě 5,2 l/100 km, vozidla SPZ [SPZ] – délka trasy zjištěna z www.mapy.cz), a DPH 21 % z částky ve výši 1 728,40 Kč, ve výši 363 Kč.

Poučení