45 C 84/2024 - 47

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] za níž jedná Česká republika - [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] pro zaplacení 100 745 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 100.745,- Kč spolu se 14,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 100.745,- Kč od 8.4.2024 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 4 700,- Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení 100.745,- Kč, představující škodu, která mu byla způsobena nesprávným úředním postupem Obvodního soudu pro Prahu 1 v řízení sp. zn. [Anonymizováno], konkrétně porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Žalobce uvedl, že předmětné soudní řízení bylo zahájeno žalobou žalobce ze dne 22.7.2011. Žalobce se v něm domáhal proti společnosti [právnická osoba], o odstranění vad věci a zaplacení částky 1.463.627 Kč s příslušenstvím. Řízení bylo skončeno vydáním usnesení Ústavního soudu sp.zn. [datum] které bylo žalobci doručeno dne 16.1.2023. Řízení tak trvalo 11 let a 6 měsíců. Žalobce stručně shrnul průběh řízení a doplnil, že v důsledku nepřiměřeně dlouhého trvání sporu mu vnikla škoda, která spočívá v nevymahatelnosti částky 100.745,- Kč přiznané rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. [Anonymizováno] ze dne 19.8.2022 jako náhrada nákladů řízení před soudem I. stupně (po započtení vzájemného nároku společnosti [právnická osoba] na náhradu nákladů odvolacího řízení 5.324,- Kč z téhož rozsudku). Předmětnou pohledávku žalobce neúspěšně vymáhal vůči společnosti [právnická osoba] v exekuci vedené soudním exekutorem Mgr. [právnická osoba], Exekutorský úřad [adresa], pod sp.zn. [Anonymizováno]. Sdělením č.j. [Anonymizováno] ze dne 24.9.2023 byl žalobce soudním exekutorem vyrozuměn, že pohledávka je nevymahatelná, neboť společnost [právnická osoba] „nevyvíjí žádnou ekonomickou aktivitu a nedisponuje majetkem, ze kterého by bylo možné vymáhanou povinnost uspokojit.“ Společnost [právnická osoba] prokazatelně od zahájení soudního řízení po dobu nejméně 8 let disponovala řádově vyšším majetkem, než jaký by postačoval k úhradě předmětné pohledávky žalobce, a to zejména majetkem nemovitým. Dokonce v průběhu předmětného soudního řízení realizovala developerský projekt spočívající ve výstavbě 5 bytových domů o 30 bytových jednotkách, který byl zkolaudován v roce 2018, který následně postupně rozprodávala a v průběhu několika let tak jako kupní cenu inkasovala na svůj bankovní účet částku v součtu vysoce přesahující 100 milionů Kč. Ještě 8 let po zahájení sporu žalobce dokonce sám vedl proti společnosti [právnická osoba] úspěšnou exekuci na nepeněžité plnění prostřednictvím soudního exekutora Mgr. [právnická osoba], Exekutorský úřad [adresa], pod sp.zn. [Anonymizováno], v rámci které exekutor snadno vymohl i peněžitou pokutu a náhradu nákladů řízení, tedy ještě 8 let po zahájení řízení by byla i současná pohledávka 100.745,- Kč zcela bezproblémové vymahatelná. Ke dni vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze č.j. [Anonymizováno], kterým byla žalobci přiznána předmětná nevymahatelná částka, tj. k 30.9.2022, však již společnost [právnická osoba] vlastnila pouze zbytkový pozemek veřejného prostranství mezi bytovými domy o výměře 13 m2, který byl jednak v podstatě nezpeněžitelný a navíc byl již postižen jinou exekucí. Délka soudního řízení, která byla porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., tak byla bez jakékoliv pochybnosti podstatnou příčinou, která se podílela na vzniku škodlivého následku – nevymahatelnosti pohledávky žalobce ve výši 100.745,- Kč. Žalobce uplatnil dne 7.10.2023 svůj nárok vůči žalované na náhradu škody ve výši 100.745,- Kč, žalovaná však stanoviskem č.j. MSP-2043/2023-ODSK-ODSK/4 ze dne 7.3.2024 nárok na náhradu škody žalobci nepřiznala s odůvodněním, že chybí příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem spočívajícím v průtazích v posuzovaném řízení a škodou vzniklou žalobci. Porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí zákona č. 82/1998 Sb. přitom konstatovala i sama žalovaná ve stanovisku č.j. MSP-602/2023-ODSK-ODSK/5 ze dne 11.9.2023 č.j. MSP-602/2023-ODSK-ODSK/5 ze dne 11.9.2023, kterým přiznala žalobci přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení. Dne 9.4.2024 zaslal žalobce žalované výzvu k úhradě částky 100.745,- Kč ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a to prostřednictvím datové schránky. Žalovaná k dnešnímu dni na nárok žalobce ničeho neuhradila a na předžalobní výzvu nikterak nereagovala. S ohledem na to žalobce požadoval, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, přičemž učinila nesporným, že u ní žalobce dne 7.10.2023 uplatnil nárok na náhradu majetkové škody ve výši 100.745,- Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění za nesprávný úřední postup v řízení vedeném Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. [Anonymizováno] jako soudu I. stupně. K projednání žádosti žalobce došlo dne 7.3.2024. Žalovaná konstatovala, že v případě žalobce nebyly naplněny podmínky pro vznik nároku dle zákona č. 82/1998 Sb., požadovaná náhrada škody tak nebyla žalobci poskytnuta. Jakkoli lze v rámci posuzovaného řízení shledat nesprávný úřední postup v podobě nepřiměřené délky, uplatněný nárok žalobce na náhradu majetkové škody ve výši 100.745,- Kč, která má představovat škodu v podobě nákladů řízení, nelze dle žalované považovat za důvodný, když v posuzovaném případě je zásadní otázka existence příčinné souvislosti jako jednoho z předpokladů pro odpovědnost státu za škodu. Ty musí být bezpečně prokázány a nepostačuje pouhý pravděpodobnostní závěr o splnění podmínek pro odpovědnost státu za škodu. Důkazní břemeno v tomto směru leží na žalobci jakožto poškozeném. Žadatel dle žalované neprokázal příčinnou souvislost mezi vznikem škody a nesprávným úředním postupem soudu tak, aby mohlo být v řízení zjištěno, zda tvrzená škoda vznikla následkem nesprávného úředního postupu právě soudu, tedy tak, aby bylo doloženo, že nebýt tvrzeného nesprávného úředního postupu soudu, ke škodě by podle obvyklého chodu věcí nedošlo. Protože nelze předjímat zda, a případně kdy, by i v případě absence odpovědnostního titulu v podobě nepřiměřené délky řízení bylo lze ze strany žalobce předmětné náklady vymoci, jedná se o pouhou hypotézu. V projednávané věci tak dle žalované zjevně chybí zřejmá příčinná souvislost mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem spočívajícím v průtazích v posuzovaném řízení a namítanou škodou v podobě nevymožitelnosti nákladů řízení. Není totiž možné na jisto postavit existenci předpokladů pro vznik odpovědnosti státu za požadovanou majetkovou škodu, a nárok žalobce tak nebylo možné mimosoudně vypořádat, a to ani částečně. Žalovaná tedy dospěla k závěru, že v případě žalobce nebyly naplněny podmínky pro vznik nároku dle zákona č. 82/1998 Sb. S ohledem na shora uvedené žalovaná navrhla, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta a žalované byly přiznány náklady řízení.

3. Vzhledem k tomu, že v dané věci byl uplatněn nárok na náhradu škody z nepřiměřené délky řízení sp.zn. [Anonymizováno] byl žalobce poučen podle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř., že odpovědnostním titulem majetkové škody dle stávající judikatury (např. rozhodnutí NS ČR sp.zn. 31 Cdo 1791/2011, sp.zn. 30 Cdo 1549/2013 či sp.zn. 30 Cdo 3728/2016), nemůže být nepřiměřená délka řízení, nýbrž existence průtahů v daném řízení a je tak zapotřebí, aby žalobce označil konkrétní průtahy, které se v daném řízení vyskytly a aby žalobce uvedl v jaké lhůtě, by dané řízení dle jeho názoru, nebýt uvedených průtahů mohlo skončit. Současně byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení, že společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] byla schopna danou škodu žalobci uhradit i v době, kdy by dle žalobce dané řízení v ideálním případě skončilo, nebýt průtahů.

4. Žalobce shrnul průtahy v daném řízení do následující tabulky: Průtah č. Vymezení od do [adresa].doba (dny) Přiměř. doba (dny) Průtah (dny) 1 od podání žaloby do prvního jednání 22.07.2011 07.05.2013 655 120 535 2 od prvního jednání do druhého jednání 07.05.2013 22.04.2014 350 90 260 3 od druhého jednání do třetího jednání 22.04.2014 01.12.2015 588 180 408 4 od čtvrtého jednání do pátého jednání 17.12.2015 08.09.2016 266 90 176 5 písemné vyhotovení rozsudku z 10.11.2016 10.11.2016 26.01.2017 77 30 47 6 od podání odvolání proti rozsudku z 10.11.2016 do předání spisu odvolacímu soudu 16.02.2017 25.05.2017 98 45 53 7 od osmého jednání do devátého jednání 24.10.2017 10.10.2018 351 90 261 8 od podání odvolání proti rozsudku z 17.10.2018 do předání spisu odvolacímu soudu 16.12.2018 14.03.2019 88 45 43 9 od podání dovolání proti rozsudku z 10.5.2019 do předání spisu dovolacímu soudu 26.08.2019 19.02.2020 177 45 132 10 písemné vyhotovení rozsudku z 3.11.2021 03.11.2021 03.01.2022 61 30 31 11 od podání odvolání proti rozsudku z 3.11.2021 do předání spisu odvolacímu soudu 18.01.2022 09.06.2022 142 45 97 Celkem tak jednotlivé úseky v řízení trvaly 2853 dní, z toho jako průtahy dle žalobce lze označit celkem 2 043 dní. Pokud by tyto průtahy v řízení nenastaly a jednotlivé úseky řízení trvaly přiměřených 810 dní, došlo by k nabytí vykonatelnosti výroku č. II o nákladech řízení v rozsudku Městského soudu v Praze č.j. [Anonymizováno] dne 19.8.2022 nikoliv až dne 30.9.2022, ale již 25.2.2017. Pokud by nedošlo k neodůvodněným průtahům v řízení u Obvodního soudu pro [adresa] sp.zn. [Anonymizováno] tj. k nesprávnému úřednímu postupu, pak by ke škodě podle obvyklého chodu věcí nedošlo. Průtahy v řízení u Obvodního soudu pro [adresa] sp.zn. [Anonymizováno] tak byly rozhodující příčinou, pro kterou žalobce přišel o možnost uspokojení nároku na náhradu nákladů řízení. Stát tedy nepostupoval tak, aby žalobci poskytl ochranu jeho práva, a proto odpovídá za škodu vzniklou žalobci. Žalobce dále doplnil, že nebýt uvedených průtahů, mohl se domoci na tehdejším žalovaném nákladů řízení ve výši 100.745,- Kč, které mu byly přiznány výrokem č. II pravomocného rozsudku Městského soudu v Praze č.j. [Anonymizováno] ze dne 19.8.2022 (třetí odvolací rozsudek). [adresa].745,- Kč je částí nároku na náhradu nákladů řízení 106.029,- Kč částečně uhrazeného započtením proti vzájemnému nároku společnosti [právnická osoba] na náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 5.324,- Kč vyplývajícímu z výroku č. III téhož rozsudku. Pohledávka žalobce ve výši 100.745,- Kč se stala nevymahatelnou v důsledku pozbytí veškerého exekučně postižitelného majetku společností [právnická osoba], k němuž došlo v průběhu soudního sporu, konkrétně po roce 2019, což vyplynulo rovněž i v rámci exekučního řízení, vedeného proti společnosti [právnická osoba] soudním exekutorem Mgr. [právnická osoba], Exekutorský úřad [adresa], pod sp.zn. [Anonymizováno]. Společnost [právnická osoba] přitom v letech 2016-2018 realizovala developerský projekt spočívající ve výstavbě 5 bytových domů o 30 bytových jednotkách, který byl zkolaudován v roce 2018, který následně postupně rozprodávala a v průběhu několika let tak jako kupní cenu inkasovala na svůj bankovní účet částku v součtu vysoce přesahující 100 milionů Kč. Společnost [právnická osoba] sama žalobci zaplatila dne 16.8.2017 částku 108.000,- Kč jako jistinu a dne 21.8.2017 částku 50.197,07 Kč jako úrok z prodlení podle pravomocného výroku č. II rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] č.j. [Anonymizováno] ze dne 10.11.2016 (první prvostupňový rozsudek). Ještě v roce 2019 žalobce dokonce sám vedl proti společnosti [právnická osoba] úspěšnou exekuci na nepeněžité plnění podle pravomocného výroku č. I rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] č.j. [Anonymizováno] ze dne 10.11.2016, a to prostřednictvím soudního exekutora Mgr. [právnická osoba], Exekutorský úřad [adresa], pod sp.zn. [Anonymizováno], v rámci které exekutor snadno vymohl i náhradu nákladů exekučního řízení ve výši 68.342,37 Kč. Soudní exekutor přitom nejprve vydal dne 13.2.2019 exekuční příkaz na předpokládané náklady řízení ve výši 141.449,- Kč a společnost [právnická osoba] tuto částku obratem exekutorovi dobrovolně zaplatila, aby odvrátila obstavení svého nemovitého majetku, což vyplývá z usnesení exekutora z 20.2.2019, kterým byl zrušen zákaz nakládat s majetkem dlužníka. Vzhledem k tomu, že skutečné náklady exekuce činily pouze 68.342,37 Kč, musel exekutor dlužníkovi při skončení exekuce částku 73.106,63 Kč vrátit. Z uvedeného je zjevné, že ještě v roce 2019 by byla i současná pohledávka žalobce 100.745,- Kč zcela bezproblémové vymahatelná. Od roku 2019 se však majetek společnosti [právnická osoba] postupně zmenšoval, až se v době pravomocného rozhodnutí o nákladech řízení v roce 2022 limitně přiblížil nule. Ke dni vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze č.j. [Anonymizováno], kterým byla žalobci přiznána předmětná náhrada nákladů řízení, tj. k 30.9.2022, již společnost [právnická osoba] vlastnila pouze zbytkový pozemek veřejného prostranství mezi bytovými domy o výměře 13 m2, který byl jednak v podstatě nezpeněžitelný a navíc byl již postižen jinou exekucí. Tento stav trvá dosud, jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí LV [Anonymizováno], k.ú. [adresa], ke dni 18.2.2025. Kromě toho má společnost [právnická osoba] v katastru nemovitostí zapsané věcné břemeno provozování vodovodu k tíži pozemku parc.č. [Anonymizováno] k.ú. [adresa], ve vlastnictví města [adresa], zapsané na LV [Anonymizováno]. Jedná se o pozůstatek výstavby developerského projektu a následného dělení pozemků. Toto věcné břemeno je zcela bezcenné. Jiný majetek společnosti [právnická osoba] se nepodařilo dohledal ani soudnímu exekutorovi, jak vyplývá z jeho sdělení č.j. [Anonymizováno] ze dne 24.9.2023 a ze dne 17.2.2025.

5. Uplatněním nároku na náhradu škody ze dne 7.10.2023 žalobce předběžně uplatnil svůj nárok u žalované a požadoval náhradu škody ve výši 100.745,- Kč.

6. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 7.3.2024 byl nárok žalobce vypořádán a žalobci nebylo odškodnění přiznáno.

7. Dle doplnění nároku na náhradu škody ze dne 9.4.2024 žalobce opětovně předběžně uplatnil svůj nárok u žalované a požadoval náhradu škody ve výši 100.745,- Kč. Dle detailu zprávy, zaslané žalobcem Ministerstvu spravedlnosti, byla opakovaná žádost dodaná do datové schránky Ministerstva spravedlnosti 9.4.2024.

8. Dle Přehledu vlastnictví a jiných věcných práv, týkajících se LV č. [hodnota], svědčícího vlastnickým právem ve prospěch [Anonymizováno] [právnická osoba]., ke dni 30.9.2022 měla společnost jiná práva se vztahem k LV [Anonymizováno] jako přídatné spoluvlastnictví.

9. Dle Vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 6.8.2021 č..j. [Anonymizováno] byla zahájena exekuce u Exekutorského úřadu [adresa], JUDr. [jméno FO], proti povinnému: [právnická osoba], k vymožení nároku oprávněných, [jméno FO] a [jméno FO], ve věci [Anonymizováno], k vymožení pohledávky v celkové výši 256 160,- Kč + příslušenstvím (celkem zhruba 400 000,- Kč).

10. Dle Vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 19.1.2022 byla u soudního exekutora Mgr. [právnická osoba] zahájena exekuce na návrh oprávněného (současného žalobce) na majetek povinného (společnosti [právnická osoba]) pod č.j. [Anonymizováno].

11. Sdělením informace o stavu řízení ze dne 24.9.2023 byl žalobce informován, že exekuce proti [právnická osoba] ve věci [Anonymizováno] se jeví jako nevymožitelná. Z elektronických lustrací nebyly zjištěny žádné účty povinné, nemá záznam o vlastnickém právu v žádném z registrů motorových vozidel, nebo plavidel. V katastru nemovitostí je evidováno ve prospěch povinné věcné břemeno uložení a výstavby vodovodu a vlastnické právo k 13m2 orné půdy, což je majetek prakticky bezcenný, náklady na jeho prodej by násobně převýšily potencionální výnos, pokud by se vůbec našel o takový majetek zájemce. Zprávy z datové schránky nikdo nevybírá. Jeví se jako pravděpodobné, že povinná nevyvíjí žádnou ekonomickou aktivitu a nedisponuje majetkem, ze kterého by bylo možné vymáhanou povinnost uspokojit.

12. Vyrozuměním ze 7.2.2019 o zahájení exekuce ve prospěch žalobce pod sp. zn. [Anonymizováno] , proti povinnému [právnická osoba], informoval soudní exekutor Mgr. [právnická osoba] o zahájení exekuce, spočívající v povinnosti nepeněžitého plnění opravit jednotlivé vady domu a dalších povinností.

13. Oznámením č. j. [Anonymizováno] ze dne 10.10.2019 soudní exekutor Mgr. [právnická osoba] oznámil, že exekuční řízení skončilo a účinky exekučních příkazů vydaných v dané věci zanikly (konkrétně exekučního příkazu, týkajícího se zajištění peněz u peněžního ústavu, [Anonymizováno]) a dále, že důvody pro zápis poznámky do katastru nemovitostí rovněž zanikly.

14. Ze spisu Obvodního soudu pro [adresa] sp.zn. [Anonymizováno] bylo zjištěno následující: Dne 22.7.2011 byla žalobcem podána žaloba, kterou se žalobce domáhal proti tehdejšímu žalovanému, společnosti [právnická osoba] jako developerovi, od kterého zakoupil nemovitost, odstranění vad blíže specifikovaného domu a dále zaplacení částky, představující náhradu škody ve výši 1.678.627,- Kč. Dne 22.8.2011 vyzval soud žalobce, aby zaplatil soudní poplatek za žalobu v dané věci. Žalovaný se ve věci 9.9.2011 vyjádřil. Vyjádření žalovaného bylo 6.10.2011 zasláno žalobci s žádostí o repliku do tří týdnů. Žalobce se 9.12.2011 ve věci vyjádřil. Soud poté 10.1.2012 nařídil první ústní jednání na 19.6.2012 a rovněž zaslal vyjádření žalobce žalovanému. Dne 4.6.2012 bylo ústní jednání nařízené na 19.6.2012 odročeno na 20.11.2012 z důvodu operativního zákroku soudkyně. Dne 7.6.2012 se ve věci vyjádřil žalovaný v návaznosti na vyjádření žalobce ze dne 8. prosince 2011. Dne 12.11.2012 poté bylo ústní jednání, nařízené na 20.11.2012 odročeno na neurčito z důvodu pracovní neschopnosti soudkyně. Ústní jednání poté bylo nařízeno na 7.5.2013 a předvoláni účastníci. Dne 7.5.2013 se ve věci konalo ústní jednání, bylo provedeno dokazování a poté bylo jednání odročeno za účelem vypracování znaleckého posudku z oboru stavebnictví a ekonomika, na neurčito s tím, že současně byli účastníci vyzváni k zaplacení zálohy na znalecký posudek. Dne 7.5.2013 byla účastníkům zaslána, byly zaslány údaje k zaplacení zálohy na znalecký posudek. Dále byly do spisu založeny 22.5.2013 otázky na znalce a žádost o osvobození od soudních poplatků ze strany žalovaného. V žádosti žalovaný navrhl, aby „soud s přihlédnutím k tíživé ekonomické situaci žalovaného způsobené především tím, že v posledních letech je trh s nemovitostmi v útlumu a veškeré projekty na výstavbu byly zrušeny, čímž v důsledku toho se žalovaný nachází nyní v tíživé finanční situaci, která mu nedovoluje uhradit zálohu na vypracování znaleckého posudku, a aby tedy soud zvážil možnost aplikace ustanovení § 138 o.s.ř., osvobození.“ Dne 22.5.2013 se ve věci vyjádřil žalobce a zaslal otázky pro znalce, rovněž 21.5.2013 zaplatil žalobce zálohu na znalecký posudek. Soud poté ustanovil 12.9.2013 znalcem ve věci [právnická osoba]. a zadal mu zodpovězení otázek. Poté zapůjčil spis znalci. 30.9.2013 informoval znalec, [právnická osoba]., že nemá oprávnění pro ceny a odhady a žádal o zproštění výkonu znalce, neboť ekonomika, ceny, odhady, jsou v daném případě nosným tématem. Dne 6.12.2013 vyzval soud žalovanou, aby specifikovala své majetkové poměry a za tímto účelem předložila daňové přiznání a osvědčila svůj majetek. Dne 6.12.2013 soud vyzval žalobce i žalovaného, aby předložili důkazy k prokázání svých skutkových tvrzení, a to konkrétně dodatku č. 1 ze dne 27.8.2007 ke smlouvě o smlouvě budoucí kupní č. 39 ze dne 2.8.2007. Dne 30.12.2013 se ve věci vyjádřil žalobce, kdy zaslal realizační příkaz a další listiny. Žalovaná poté informovala soud, že se jí požadované listiny nepodařilo dohledat a dále předložila doklady ke svým majetkovým poměrům. Dne 9.1.2014 založil žalovaný do spisu podklady. Poté bylo 17.2.2014 stanoveno, že věc projedná a rozhodne v souladu se změnou rozvrhu práce, účinnou od 1.3.2014, soudce Mgr. [jméno FO]. Dne 7.2.2014 bylo nařízeno ústní jednání na 22.4.2014. Dne 22.4.2014 se ve věci konalo ústní jednání. Žalobce byl vyzván k doplnění svých tvrzení a poté bylo jednání za účelem zadání znaleckého posudku odročeno na neurčito. Žalobce svá tvrzení doplnil, přímo při jednání. Dne 2.5.2014 reagoval žalobce na výzvu, danou při jednání soudu, a doplnil další podklady. Dne 21.5.2014 bylo žalobci uloženo zaplatit zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 12 000,- Kč s tím, že jinak nebude znalecký posudek proveden. Dále byl 21. srpna 2014 zproštěn znalecký ústav z oboru stavebnictví [právnická osoba], vyhotovení znaleckého posudku a uvedená povinnost byla uložena Ing. [jméno FO]. Dne 26.9.2014 znalec informoval soud s tím, že v zadání, jako úkol znalce, jsou blíže specifikovány údajné, nedostatky. Znalec zjistil, že úkoly pod bodem 1) a úkoly pod bodem 2n) a 2o) se týkají vhodnosti návrhu, tedy projekčního řešení stavby a ostatní úkoly pod bodem 2) kvality některých stavebních konstrukcí a zařízení, kdy tyto úkoly nedokáže splnit, kdy zadání projednával se soudcem. Současně sdělil soudci, že v rámci své kvalifikace je ochoten (jestliže příslušný oprávněný znalec stanoví rozsah) vyčíslit náklady na odstranění závad a odhadnout, o kolik neodstranitelné závady snižují celkovou tržní hodnotu posuzované stavby. V souvislosti s tím však následně žádal o zproštění předmětného znaleckého úkonu. Soud proto 15.10.2014 znalce Ing. [jméno FO] zprostil vyhotovení znaleckého posudku a současně uložil povinnost vyhotovit znalecký posudek Ing. [jméno FO], novému znalci. Ten 20.11.2014 požádal o upřesnění znaleckého úkolu a prodloužení termínu vypracování znaleckého posudku. Soud 23.12.2014 znalci lhůtu k vyhotovení znaleckého posudku prodloužil do 3.4.2015, kdy posudek původně měl být vyhotoven do 60 dnů od doručení spisu. Spis byl znalci doručen 12.11.2014. Dne 13.1.2015 však byl spis vrácen zpět, jako nevyzvednutý. Po kontrole adresy znalce, byl zaslán znovu, a to 14.1.2015 s tím, že původně je záznam o zaslání spisu znalci dne 6.1.2015. Dne 29.6.2015 znalec informoval soud, že je neustále zaneprázdněn vypracováním dříve zadaných posudků a požádal proto o opětovné prodloužení termínu vypracování znaleckého posudku, a to až do 15.8.2015 s tím, že v mezidobí bude realizováno místní šetření. Soud 25. června 2015 urgoval vyhotovení znaleckého posudku s tím, že spis byl zaslán znalci 15.1.2015. Nato následovala omluva znalce, z 29.6.2015. Lhůta poté byla prodloužena znalci do 15.8.2015, a to usnesením z 1.7.2015. Znalecký posudek poté byl 17.8.2015 soudu doručen, společně s vyúčtováním. Posudek byl poté účastníkům rozeslán 4.9.2015 a současně bylo přiznáno znalci znalečné. Rovněž byli účastníci vyzváni k vyjádření, zda požadují výslech znalce. Žalobce 22.9.2015 požádal o předvolání znalce, žalovaný 30.9.2015. Soud poté 12.10.2015 nařídil další ústní jednání, a to na 1.12.2015 a předvolal rovněž znalce. Žalovaný se poté vyjádřil ke znaleckému posudku, 22.10.2015. Jeho vyjádření bylo zasláno ostatním účastníkům a znalci 26.10.2015. Dne 27.11.2015 se ve věci vyjádřil právní zástupce žalobce, resp. přímo žalobce a současně podal částečné zpětvzetí žaloby, a to co do požadavku na odstranění některých vad, která byla nahrazena požadavkem na poskytnutí slevy, ve výši 25 tis. Kč. [právnická osoba], co do požadavku, resp. co do všech požadavků na odstranění vad, které nahradil požadavkem na zaplacení peněžitého plnění s tím, že zbývající peněžité plnění ve výši 1.600 tis. Kč, zaokrouhleno, již nepožadoval. Vyjádření žalobce bylo zasláno protistraně 30.11.2015. Dne 1.12.2015 se poté konalo ústní jednání, které po provedeném dokazování bylo odročeno na 17.12.2015. Znalci poté bylo vyplaceno znalečné. Dále byla do spisu založena žádost o odročení jednání, které se mělo konat 17.12.2015, společně s vyjádřením žalovaného. Vyjádření žalovaného bylo 15.12.2015 zasláno žalobci. Ten se 15.12.2015 ve věci vyjádřil a požádal soud, aby jednání neodročoval. Jednání se 17.12.2015 konalo, bylo provedeno další dokazování a žalobce vzal návrh na změnu žaloby ze dne 27.11.2015 zpět a požádal, aby k němu nebylo přihlíženo. Žalovaný vznesl námitku promlčení a byla rovněž vyslechnuta jednatelka žalovaného. Jednání poté bylo odročeno na 28.7.2016, za účelem pokračování v dokazování. 22.2.2016 se ve věci vyjádřil žalobce. Žalovaný ve věci požádal o odročení jednání, konaného 28.7.2016, a to 18. července 2016 z důvodu, že jeden z jednatelů žalovaného je na dovolené a druhý minulý týden tragicky zemřel při vlakové nehodě a k jednání žalovaného jsou zapotřebí oba jednatelé. Soud poté 20.7.2016 ústní jednání odročil z důvodu úmrtí jednatele žalovaného, a to na 8.9.2016. Dne 29.8.2016 požádal žalobce, aby soud na další žádosti o odročení jednání nereflektoval, neboť se jedná o zdržovací taktiku žalovaného. Dne 2.9.2016 se ve věci vyjádřil žalobce. Dne 8.9.2016 se ve věci konalo další ústní jednání, kdy bylo prováděno další dokazování a jednání bylo za účelem zajištění souhlasu stavebního úřadu jako součásti stavebního spisu odročeno na 3.11.2016. Souhlasy byly Obvodním soudem pro [adresa] dne 9.9.2016 vyžádány. [právnická osoba] [adresa] poté 22.9.2016 na součinnost odpověděl a požadované listiny, kromě jediného, soudu zaslal. Do spisu byl poté založen závěrečný návrh žalovaného a 3.11.2016 se ve věci konalo další ústní jednání, při kterém bylo provedeno další dokazování a poté za účelem vyhlášení rozsudku, bylo jednání odročeno na 10.11.2016. Dne 10.11.2016 byl ve věci vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě vyhověno, co do části uložené povinnosti opravit vady nemovitosti (výrok 1.), dále bylo žalobě vyhověno co do částky 108 000,- Kč s příslušenstvím (výrok II.), žaloba byla v části, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 1.570.627,- Kč s příslušenstvím zamítnuta (výrok III.), rovněž v části, kterou se žalobce domáhal odstranění vady kanalizačního čerpadla (výrok IV.), dále bylo uloženo žalovanému zaplatit České republice náhradu nákladů řízení (výrok V.), žalobci bylo uloženo, rovněž nahradit náhradu nákladů řízení (výrok VI.) a dále bylo rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VII.). Lhůta k napsání rozsudku, byla na základě žádosti ze dne 9.12.2016, prodloužena do 2.2.2017. Rozsudek byl poté do spisu založen a rozeslán účastníkům 24.1.2017 a nabyl právní moci, co do výroku I., II. a III. 10.8.2017. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání 13.2.2017. Rovněž žalobce se proti rozsudku 16.2.2017 odvolal. Soud vyzval žalobce 2.3.2017 k zaplacení soudního poplatku za odvolání a rovněž žalovaného. Žalobce uhradil soudní poplatek 27.3.2017, žalovaný 15.3.2017. Odvolání obou účastníků byla rozeslána protistranám 10.4.2017 s výzvou k vyjádření. Žalovaný 25.4.2017 své vyjádření doplnil, žalobce 26.4.2017. Poté byl spis předložen Městskému soudu v Praze s odvoláními obou účastníků. Dne 30.5.2017 Městský soud v Praze nařídil ústní jednání na 21.7.2017 a předvolal účastníky. Současně do spisu byla zaslána replika k vyjádření žalobce k odvolání žalovaného, a to 15.6.2017. Dne 29.6.2017 se vyjádřil žalobce k podání žalovaného. Poté se ve věci konalo 21.7.2017 ústní jednání před odvolacím soudem, který vydal 21.7.2017 rozsudek, kterým rozsudek soudu I. stupně ve vyhovujících výrocích I. a II. a v zamítavém výroku III. ohledně částky 107 000,- Kč s příslušenstvím, potvrdil. Dále rozsudek soudu I. stupně v zamítavém výroku č. III. ohledně částky 1.463.627,- Kč s příslušenstvím a ve výrocích IV. až VII. zrušil a vrátil soudu nalézacímu. Rozsudek byl rozeslán účastníkům 9.8.2017. Dne 10.8.2017 požádal žalobce o zaslání rozsudku s doložkou právní moci. Dne 28.8.2017 bylo soudem nařízeno nové ústní jednání na 14.9.2017 a byli předvoláni účastníci. Žalovaný 1.9.2017 požádal o odročení ústního jednání z důvodu plánované zahraniční cesty. Soud poté jednání 4.9.2017 odročil na 24.10.2017 a předvolal účastníky. Dne 24.10.2017 se ve věci konalo ústní jednání, při kterém byl žalobce vyzván aby uvedl, zda vada, kanalizačního čerpadla reklamoval i v jiných případech, než bylo uvedeno v prvostupňovém rozsudku soudu, jakým způsobem žalovaný reklamace vyřídil, kdy a pokud došlo ke konkrétní výměně kanalizačního čerpadla, kdy k této změně došlo. Dne 8.11.2017 žalobce svá tvrzení doplnil. Spis byl poté z důvodu stáže rozhodujícího soudce založen na lhůtu do 1.1.2018, a sice 18.12.2017. Dne 23.1.2018 byl žalovaný vyzván k vyjádření k doplnění žaloby předtím, co byla věc přidělena zastupující soudkyni. Žalovaný se vyjádřil k doplnění žaloby 14.2.2018. Jeho vyjádření bylo zasláno žalobci 19.2.2018 a poté bylo rozhodnuto o nepřiznání osvobození od soudních poplatků žalované 16.4.2018. Žalované poté bylo uloženo zaplacení soudního poplatku za vypracování znaleckého posudku, resp. zálohy ve výši 10 000,- Kč, a to 17.5.2018. Záloha byla následně 6.6.2018 zaplacena. Dne 20.8.2018 poté soud nařídil ústní jednání na 10.10.2018 a předvolal oba účastníky. 10.10.2018 se ve věci konalo ústní jednání. Dle protokolu z 10.10.2018 byl žalobce opětovně poučen k doplnění žaloby, následně po proběhlém jednání byly další návrhy na dokazování zamítnuty a jednání za účelem vynesení rozsudku bylo odročeno na 17.10.2018, když při ústním jednání rovněž byly předneseny závěrečné řeči účastníků. Dne 11.10.2018 doplnil právní zástupce žalovaného vyčíslení nákladů právního zastoupení. Dne 17.10.2018, byla žaloba v části, kterou se žalobce domáhal odstranění vady kanalizačního čerpadla AQK 04/N3 a dále zaplacení částky 1.463.627,- Kč s příslušenstvím, zamítnuta a dále bylo rozhodnuto o tom, že účastníci, každý jednou polovinou jsou povinni nahradit náklady řízení České republice. Rozsudek byl následně v prodloužené lhůtě vyhotoven, a to 29.11.2018 a rozeslán účastníkům. Proti rozsudku se odvolal žalovaný, a to proti výroku VII., který při písemném vyhotovení byl nesprávně označen, resp. mělo se jednat o výrok V., kterým nebyla žádném z účastníků přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobce se 16.12.2018 proti rozsudku odvolal, rovněž. Odvolání obou účastníků byla rozeslána protistranám 17.12.2018. Dne 3.1.2019 podal žalobce stížnost na nečinnost kanceláře 31 C s tím, že žádal zaslání stejnopisu rozsudku v dané věci s doložkou právní moci, a dosud mu nebyl tento rozsudek zaslán. Mělo se jednat o rozsudek z 10.11.2016. Rozsudek byl následně zaslán žalobci 17.1.2019. Ve věci se dále 4.2.2019 vyjádřil žalovaný k odvolání žalobce a spis byl poté 14.3.2019 předložen Městskému soudu v Praze s odvoláním obou účastníků. Městský soud v Praze nařídil 20.3.2019 jednání před odvolacím soudem, na 10.5.2019 a předvolal účastníky. Žalobce 1.5.2019 podal repliku k odvolání žalovaného. Soud poté ve věci konal ústní jednání, při kterém vyhlásil rozsudek, kterým byl rozsudek soudu I. stupně v zamítavém výroku č. II. potvrzen. [právnická osoba], v zamítavém výroku č. I. a ve výrocích o nákladech řízení č. III., IV. a VII. (správně V.) zrušen a vrácen soudu I. stupně k dalšímu řízení. Dále bylo 11.6.2019 rozhodnutí odvolacího soudu rozesláno účastníkům. Soud poté 26.7.2019 vyzval zástupce žalovaného k doplnění tvrzení. Žalobce poté 26.8.2019 podal proti rozsudku dovolání. Žalovaný se vyjádřil v návaznosti na výzvu soudu, 9.8.2019. Poté byl 16.9.2019 vyzván žalobce, aby doložil plnou moc pro dovolací řízení a v případě, že má právnické vzdělání, aby předložil doklad potvrzující tuto skutečnost. Žalobce 27.9.2019 reagoval na výzvu soudu a doklad založil. Dne 30.10.2019 byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za dovolání, ten byl uhrazen 3.12.2019. 2.1.2020 byl vyzván žalovaný k vyjádření se k dovolání. Žalovaný se vyjádřil k dovolání žalobce 13.1.2020. Poté byl spis předložen 24.2.2020 Nejvyššímu soudu. Nejvyšší soud dovolání žalobce odmítl usnesením z 26.11.2020. Rozhodnutí dovolacího soudu bylo rozesláno účastníkům 17.12.2020. 5.2.2021 si provedl soud rekapitulaci vypořádaných nároků. Následně 5.3.2021 zaslal vyjádření žalovaného žalobci. Dne 14.3.2021 se žalobce vyjádřil k vyjádření žalovaného. Jeho vyjádření bylo zasláno žalovanému 22.3.2021 a poté byly 7.4.2021 účastníci předvoláni k ústnímu jednání, konanému 30.6.2021. Uvedeného dne se ve věci konalo ústní jednání, při kterém byl žalovaný rovněž vyzván dle § 118a odst. 1 a 3, a jednání poté bylo na základě žádosti obou účastníků odročeno za účelem mimosoudní dohody, na neurčito. Dne 19.7.2021 bylo nařízeno ústní jednání na 10.9.2021 a obesláni účastníci. Dne 28.7.2021 se ve věci vyjádřil zástupce žalovaného. Dne 10.8.2021 požádal žalobce o odročení jednání z důvodu kolize. Dne 31.8.2021 soud jednání odročil na 27.10.2021. Dne 16.10.2021 podal žalobce repliku k vyjádření žalovaného, z 28.7.2021. Dne 27.10.2021 bylo konáno další jednání s tím, že účastníci se mezi sebou mimosoudně nedohodli. Bylo provedeno dokazování a rovněž byla připuštěna změna petitu, kterou se žalobce nadále domáhal povinnosti na žalovaném, odstranit vadu domu čp. 654 a odstranění vad spočívajících v opakované nefunkčnosti kanalizačního čerpadla, jeho výměnou, a to podle volby žalovaného, zaplatit částku 21.817,- Kč. Po přednesu závěrečných řečí, bylo jednání odročeno za účelem vyhlášení rozsudku, na 3.11.2021. Dne 29.10.2021 vyčíslil své náklady žalobce. 9.11.2021 vyčíslil své náklady právní zástupce žalovaného. Dne 2.11.2021 byl ve věci vyhlášen rozsudek, kterým byla žalované uložena povinnost odstranit vadu domu čp. 654, spočívající v opakované nefunkčnosti kanalizačního čerpadla, jeho výměnou, nebo podle volby žalovaného zaplatit částku 21.817,- Kč. Dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Rozsudek byl vypracován v prodloužené lhůtě, a to 3.1.2022 a rozeslán účastníkům. Proti rozsudku se odvolal žalovaný 18.1.2022. Jeho odvolání bylo zasláno protistraně 2.2.2022. Dne 31.1.2022 byl žalovaný vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Ten byl uhrazen 8.2.2022. Žalobce se 24.2.2022 vyjádřil k odvolání žalovaného. Jeho vyjádření bylo zasláno 3.3.2022 protistraně a poté byl spis předložen 9.6.2022 Městskému soudu v Praze. Městský soud nařídil 11.6.2022 odvolací jednání na 19.8.2022 a předvolal účastníky. Dne 17.7.2022 požádal žalobce o odročení jednání v dané věci z důvodu čerpání dovolené. Soud 18.7.2022 vyzval žalobce o sdělení, v jakém termínu čerpá dovolenou a aby důvod žádosti doložil. Dne 19.8.2022 se poté konalo ve věci ústní jednání, při kterém byl vyhlášen rozsudek, kterým byl rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. změněn tak, že se žaloba na odstranění vad domu čp. 654, spočívající v opakované nefunkčnosti kanalizačního čerpadla, jeho výměnou nebo podle volby žalované zaplacení částky 21.817,- Kč, zamítá. [právnická osoba] bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně, a dále o náhradě nákladů řízení před soudem II. stupně. Rozsudek byl rozeslán účastníkům 19.9.2022 a nabyl právní moci 26.9.2022. Žalobce poté již jen požádal o zaslání rozsudku s vyznačenou doložkou právní moci. Dne 15.10.2022 požádal o zaslání rozsudku s doložkou právní moci rovněž právní zástupce žalobce. Dne 27.10.2022 byl rozsudek zaslán účastníkům s doložkou právní moci. K žádosti právního zástupce žalobce, který dosud nebyl v řízení zastoupen, o zaslání rozsudku s doložkou právní moci, nebyla přiložena, plná moc. Žalobce byl rovněž vyzván k převzetí příloh, v dané věci. Dne 26.11.2022 podal žalobce proti rozsudku dovolání, když současně svým vlastním jménem, když současně osvědčil, že je osobou s právním vzděláním. Poté byl 1.12.2022 vyzván k zaplacení soudního poplatku a následně 22.12.2022 dovolání vzal zpět. Ve věci byla rovněž podána 6.12.2022 ústavní stížnost, a sice žalovaným. Tato byla odmítnuta. Zpětvzetí dovolání i rozhodnutí o ústavní stížnosti byla zasláno účastníkům 4.1.2023. Soud poté 11.5.2023 zastavil dovolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku.

15. Dle fotografie z Ortofoto mapy byl původní pozemek č. [Anonymizováno] byl rozdělen na řadu jiných pozemků, poměrně velkého množství, kdy je zřejmé, že podél hlavní komunikace jsou parkovací stání, s nimiž souvisí miniaturní část pozemků v rozsahu jednoho metru, kdy tedy toto v dané době, ještě nadále bylo ve vlastnictví společnosti [právnická osoba].

16. Dle nabídky z 19.8.2018 společnosti [právnická osoba] tato nabízela jednotlivá parkovací stání za 75 0000,- Kč.

17. Dle výpisu z katastru nemovitostí ze dne 31.3.2019, LV [Anonymizováno] katastrální území [adresa] a odpovídajícímu geometrickému zobrazení tzv. ortofotomapě, společnost [právnická osoba] vlastnila 9 parkovacích stání v rozsahu jednoho metru, které byly sloučeny s pozemky, odpovídajícími rovněž parcelním číslům s lomítkem (parc.č. [hodnota]). Původní pozemek 138/143 byl rozdělen na řadu menších pozemků, včetně parkovacích stání, ke kterým byly přidruženy jednotlivé miniaturní pozemky v rozsahu zhruba jednoho metru.

18. Dle dokladu o provedení platby u společnosti [právnická osoba] ze dne 16.8.2017 , kdy na účet žalobce došla platba 108 000,- Kč, od společnosti [právnická osoba] pod poznámkou PLATBA JISTINY [Anonymizováno].

19. Dle dokladu o provedení platby u společnosti [právnická osoba] ze dne 21.8.2017 dorazila na účet platba ve výši 50.197,07 Kč od společnosti [právnická osoba] pod poznámkou: [právnická osoba]

20. Dle Exekučního příkazu č.j. [Anonymizováno] ze dne 13.2.2019 soudní exekutor Mgr. [právnická osoba] vydal příkaz k provedení exekuce a to přikázáním pohledávky z účtu povinného: [právnická osoba] ve prospěch oprávněného [Jméno žalobce], k vymožení celkové částky 141.449,- Kč, představující jednak náklady právního zastoupení, odměnu exekutora, předpokládanou výši náhrady hotových výdajů, DPH s tím, že částka má být uváděna na účet vedený ve prospěch soudního exekutora v exekučním příkaze.

21. Usnesením o zrušení zákazu nakládat s majetkem povinného, č.j. [Anonymizováno] byl zrušen zákaz nakládat s majetkem povinného, když povinný uhradil soudnímu exekutorovi částku 141.449,- Kč, která postačuje na úhradu nákladů oprávněného a předpokládaných nákladů exekuce a zároveň navrhl podáním ze dne 20.2.2019, aby byly zrušeny zákazy nakládat s majetkem povinného.

22. Dle [adresa] k úhradě nákladů exekuce, čj. [Anonymizováno] ze dne 9.10.2019, kterým bylo rozhodnuto o tom, že náklady exekuce a náklady oprávněného v daném exekučním řízení činí odměna exekutora 6 tis. Kč, hotové výdaje 14.397,- Kč, náhrada za ztrátu času 1 tis. Kč, DPH 4.493,37 Kč a náklady oprávněného 42.452,- Kč. Celkem náklady exekuce a náklady oprávněného představují částku 68.342,37 Kč. Ve druhém výroku byla uložena povinnost povinnému, tyto náklady uhradit.

23. Dle výpisu z katastru nemovitostí k datu 29.8.2013 LV č. [hodnota], katastrální území [adresa] vlastnila společnost [právnická osoba] zhruba 9 nemovitostí, různého tipu (ostatní plocha, orná půda nebo trvalý travní porost), které byly zatíženy věcnými břemeny jednak vybudování a vedení vodovodního a kanalizačního řadu s právem vstupu za účelem provádění oprav a údržby, jednak břemenem zřízení, provozování, držby a oprav podzemního komunikačního vedení, jednak břemenem chůze a jízdy, a dalšími právy, která většinou zanikají poté, co budou převedena na město [adresa] dle smlouvy o zřízení věcného břemene.

24. Dle výpisu z katastru nemovitostí ke dni 7.1.2016 LV č. [hodnota], katastrální území [adresa] byly nemovitosti navíc zatíženy zástavním právem smluvním ve prospěch společnosti [právnická osoba], a to ve výši 19.500 000,- Kč.

25. Dle výpisu z katastru nemovitostí ke dni 22.7.2019 LV [Anonymizováno] došlo k rozdělení jednotlivých pozemků a s tím souvisejícím změnám v označení jednotlivých pozemků, které byly nadále zatíženy věcným břemenem (zástavní právo již zapsáno není).

26. Dle Výpisu z katastru nemovitostí ke dni 31.12.2020, LV [Anonymizováno], společnost [právnická osoba] vlastní momentálně již jen zlomek nemovitostí, které jsou i nadále zatíženy věcným břemenem.

27. Dle Výpisu z katastru nemovitostí ke dni30.9.2022, LV [Anonymizováno],společnost [právnická osoba] vlastní pouze jednu nemovitost, a sice pozemek [Anonymizováno], o výměře 13m2.

28. Dle Kolaudačního rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] ze dne 31.7.2018 bylo povoleno užívání obytného souboru 5 dvojdomů (10 rodinných domů) plynovodní přípojky, vodovodní přípojky, kanalizační přípojky, komunikace, terénních úpravy, v oblasti [adresa], a to na pozemku st. p. 1289, 1290, 1291, 1292 a dalších.

29. Dle výpisu z katastru nemovitostí ke dni 11.4.2019 LV č. [hodnota], společnost [právnická osoba] vlastnila pozemky č. [Anonymizováno] a řadu dalších pozemků, nejen tipu orné půdy, ale také trvalého travního porostu, ostatních ploch apod.

30. Dle Kupní smlouvy ze dne 11.11.2019 uzavřené mezi společností [právnická osoba], jako prodávajícím a [jméno FO], [jméno FO] [adresa], [jméno FO] a MUDr. [jméno FO], jako kupujícími, byl předmětem pozemek parcelní číslo [Anonymizováno] půda, o velikosti 527 m2, za kupní cenu 12.100,- Kč, včetně DPH.

31. Dle Kupní smlouvy ze dne 3.5.2019 mezi kupujícími a to s kupujícími ([jméno FO] [adresa], [jméno FO], Mgr. [jméno FO], Bc. [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], MUDr. [jméno FO], [jméno FO], Dantla Hekt-[jméno FO], Ing. [jméno FO]) a prodávající ([právnická osoba]) byl předmětem prodeje pozemek parc. č. [Anonymizováno], orná půda, o velikosti 17 m2, za kupní cenu 18.000,- Kč, včetně DPH.

32. Dle Kupní smlouvy ze dne 19.6.2020 mezi kupujícími [jméno FO] a [jméno FO] a prodávající ([právnická osoba]) byl předmětem prodeje pozemek parc. č. [Anonymizováno], orná půda, o velikosti 19 m2 za kupní cenu 22.990,- Kč, včetně DPH.

33. Dle Kupní smlouvy ze dne 28.12.2020 se Společenstvím vlastníků pro dům na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], Plavínová, k.ú. [adresa], jako kupujícím a prodávající ([právnická osoba]) byl předmětem prodeje pozemek parc. č. [Anonymizováno], orná půda, o velikosti 22 m2, za kupní cenu 26.620,- Kč, včetně DPH.

34. Dle Kupní smlouvy ze dne 9.10.2019, uzavřené mezi kupujícími ([jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [právnická osoba], MUDr. [jméno FO] a MUDr. [jméno FO]) a prodávající ([právnická osoba]) byl předmětem převodu byl pozemek parc. č. [Anonymizováno] orná půda, o velikosti 22 m2, kupní ceně 26.616,- Kč včetně DPH.

35. Dle výpisu z katastru nemovitostí ze dne 18.2.2025, LV [Anonymizováno] společnost [právnická osoba] vlastní už pouze pozemek [Anonymizováno], o výměře 13 m2 – orná půda s tím, že nemovitost je nadále zatížena exekucí.

36. Dle výpisu z katastru nemovitostí ze dne 19.2.2025, [IBAN] společnost [právnická osoba] vlastní již jen pozemek - ostatní plocha o výměře 430 m2, ostatní komunikace, zatížený oprávněním věcného břemene, s právními účinky 29.3.2007.

37. Pro nadbytečnost soud neprováděl důkazy výpisem nabídky společnosti [adresa] bydlení, resp. na serveru [adresa] -bydlení z 12.3.2017, výpisem nabídky společnosti [adresa] bydlení, resp. na serveru [adresa] -bydlení z 5.10.2016 a výpis z katastru nemovitostí ze dne 25.2.2017 LV [Anonymizováno], když i z pozdějších nabídek a výpisů vyplývá, že společnost nemovitosti nadále vlastnila.

38. Soud nehodnotil v řízení provedené důkazy, které se netýkají předmětu řízení - náhrady majetkové škody, představující náhradu nákladů řízení, přiznanou žalobci v řízení vedeném Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno] (stanovisko Ministerstva spravedlnosti ze dne 11.9.2023 k žádosti žalobce na zadostiučinění nepřiměřené délky daného řízení, detail přijaté zprávy, zaslané žalobcem Obvodnímu soudu pro [adresa].1.2023 s předmětem: [Anonymizováno]), dále důkazy, týkající se průběhu řízení u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno], jejichž obsah byl následně zjištěn z obsahu spisu (Návrh na zahájení řízení ve věci, vedené Obvodním soudem pro [adresa] ve věci žalobce [Jméno žalobce] proti společnosti [právnická osoba], 22.7.2011, rozsudek Městského soudu v Praze č.j. [Anonymizováno], ze dne 19.8.2022, rozhodnutí Ústavního soudu [Anonymizováno] ze dne 6.12.2022).

39. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

40. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

41. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

42. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

43. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

44. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

45. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

46. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

47. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

48. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

49. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k: a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

50. V daném případě dospěl soud k závěru, že řízení v délce 22.7.2011. Žalobce se v něm domáhal proti společnosti [právnická osoba], o odstranění vad věci a zaplacení částky 1.463.627 Kč s příslušenstvím. Řízení bylo skončeno vydáním usnesení Ústavního soudu sp.zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 6.12.2022, které bylo žalobci doručeno dne 16.1.2023. Řízení tak trvalo 11 let a 6 měsíců.

51. Po zjištěném skutkovém stavu věci, vyšel soud z toho, že řízení trvalo od doby podání žaloby tj. od 22.7.2011 do 11.5.2023, kdy bylo dovolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno, tedy celkem 11 let a 10 měsíců. Předmětem řízení bylo odstranění vad věci a zaplacení částky 1.463.627 Kč s příslušenstvím, čehož se žalobce domáhal proti žalovanému developerovi, od kterého zakoupil nemovitost. V řízení se vyskytly průtahy, které řízení zatížily a způsobily tak nepřiměřenou délku řízení. Ačkoliv žalobce označil jako průtah období od 22.7.2011 do 7.5.2013, pominul výzvu soudu k zaplacení soudního poplatku, přeposlání žaloby žalovanému s výzvou k vyjádření a nařízení prvního jednání. Soud proto vycházel z období nečinnosti od 10.1.2012 do 7.5.2013 (tzn. 480 dnů). Soud dále souhlasí se žalobcem vymezeným rozsahem druhého průtahu od 7.5.2013 do 22.4.2014, kdy v dané věci především byl řešen znalecký posudek, který však znalec nevyhotovil z důvodu nedostatku kvalifikace a byl tak bez dalšího zproštěn, současně bylo řešeno osvobození žalované od soudních poplatků. S ohledem na absenci vyhotoveného znaleckého posudku tak lze souhlasit se žalobcem, že tento úsek řízení mohl být o 260 dnů kratší. Stejně tak třetí průtažný úsek od 22.4.2014 do 1.12.2015 mohl být vypořádán dříve, když po uvedenou dobu se v řízení řešila pouze otázka vyhotovení znaleckého posudku, který byl opět zadán k tomu nekompetentnímu znalci a soud jej musel znaleckého úkolu zprostit, vyhledat nového znalce a tomuto následně prodlužoval lhůtu k vyhotovení znaleckého posudku. Lze tak souhlasit se žalobcem, že přiměřenou dobou pro tuto fázi řízení by mělo být 180 dní, místo skutečně realizovaných 588 dnů (průtah tak lze vymezit 408 dny). Pokud jde o čtvrtý z průtahů, vymezený žalobcem od 17.12.2015 do 8.9.2016, kdy se v řízení kromě odročení jednání na žádost žalovaného a rozeslání vyjádření účastníků protistranám opět v řízení prakticky nic nedělo, opět lze souhlasit se žalobcem, že tento úsek řízení nevyžadoval 266 dní, přičemž by plně postačovalo dnů 90, lze tak shledat průtah v délce 176 dní. Soud však nemůže souhlasit se žalobcem, pokud jde jím označený pátý průtah, tedy dobu od 10.11.2016 do 26.1.2017, během níž byl psán rozsudek v dané věci. Jednalo se o poměrně složitou záležitost, v níž bylo zapotřebí vycházet ze znaleckého zkoumání vad a nedodělků, soud musel stanovit výši případné slevy z kupní ceny nemovitosti a vypořádat se se všemi otázkami. Lze tak konstatovat, že prodloužená doba k vyhotovení rozsudku není průtahem. Rovněž soud nemůže souhlasit se žalobcem, že se v řízení vyskytl šestý průtah v období od podání odvolání proti rozsudku z 10.11.2016 do předání spisu odvolacímu soudu, když spis byl předán odvolacímu soudu předán v přiměřené lhůtě, během níž bylo zapotřebí vybrat soudní poplatky za odvolání, získat vyjádření stran k odvoláním apod. Ani v případě sedmého průtahu 24.10.2017 do 10.10.2018 nelze o průtahu hovořit, když nejprve musely být odstraněny pochybnosti o předmětu řízení a žalobce byl za tímto účelem vyzván k doplnění svých tvrzený a označení důkazů, následně se k těmto upraveným tvrzením musela vyjádřit žalovaná strana, byla vybírána záloha na znalecký posudek, který byl rovněž během té doby vyhotoven. Pokud jde o osmé průtažné období od o podání odvolání proti rozsudku 16.12.2018 do 14.3.2019, ani v tomto případě nemůže soud souhlasit se žalobcem, když spis byl předán odvolacímu soudu předán v přiměřené lhůtě, během níž bylo zapotřebí získat vyjádření stran k odvoláním apod. Soud rovněž neshledává nepřiměřenou dobu řízení v případě žalobcem označovaného devátého úseku od podání dovolání 26.08.2019 do předání spisu dovolacímu soudu do 19.02.2020, kdy byly řešeny jednak soudní poplatky, právo podat dovolání a s tím související právnické vzdělání, vyjádření druhé strany k dovolání. Pokud jde o desátý žalobcem označený průtah, kdy byl od 3.11.2021 do 3.1.2022 vyhotovován rozsudek, platí totéž, co již bylo uvedeno u pátého průtažného období, tedy, že prodloužená doba k vyhotovení rozsudku není s ohledem na složitost řízení průtahem. A konečně nelze rovněž souhlasit se žalobcem, že se v řízení vyskytl jedenáctý průtah v období od 18.1.2022 do 9.6.2022, když doba mezi podáním odvolání a předložením spisu odvolacímu soudu byla přiměřená. Na rozdíl od žalobce, který v daném řízení shledal 11 úseků nečinnosti v celkové délce 2 043 dní, soud dospěl k závěru, že řízení bylo zatíženo průtahy v rozsahu 1170 dnů. Pokud by Obvodní soud pro [adresa] postupoval v řízení plynule, mohlo řízení dle názoru soudu mohlo skončit 11.4.2019. Řízení vykazovalo zvýšenou náročnost jak po stránce skutkové, tak po stránce právní i procesní. Soud ve věci nechával vypracovat dva znalecké posudky, bez jejichž vyhotovení nemohl sám posoudit rozsah tvrzených vad a nedodělků a jejich hodnotu, stejně jako hodnotu případné slevy na kupní ceně nemovitosti. Ve věci bylo rozhodováno soudy na všech třech stupních soudní soustavy, kromě řady procesních rozhodnutí rozhodoval nalézací soud meritorně dvakrát, rovněž soud odvolací, ve věci rozhodoval i Nejvyšší soud a Ústavní soud (byť ten bez zásadního vlivu na délku řízení). Byť využití těchto zákonných procesních práv nelze klást k tíži účastníkům řízení, nelze přehlédnout, že tyto úkony přispívají k celkové době řízení, neboť o nich orgány státu musí rozhodnout, což samozřejmě navyšuje celkový časový fond sporu. Současně však tuto skutečnost nelze klást k tíži žalované. Co se týče chování žalobce (tedy žalobkyně a jejího manžela) tento se svým procesním chováním nepatrně podíleli na celkové době řízení, ať již žádostmi o odročení jednání, vyčkáním na výzvu soudu k zaplacení soudních poplatků apod. Tento procesní postup žalobce však neměl zásadní vliv na délku daného řízení a již vůbec ne na jednotlivé průtahy.

52. Pokud jde o tvrzení žalobce, že nebýt průtahů v daném řízení, vymohl by přiznané náklady na tamním žalovaném alespoň v exekuci, žalobce v tomto směru unesl břemeno tvrzení i břemeno důkazní, když prokázal, že mu v důsledku existence průtahů v daném řízení vznikla škoda, představující soudem přiznané náklady řízení, kterých se však již ani exekučně nemohl domoci. Právě uvedené náklady mu byly soudem v rámci průtažného řízení přiznány, avšak v mezidobí tehdejší žalovaný svůj majetek pozbyl. Byť společnost [právnická osoba], tehdejší žalovaný, již 22.5.2013 žádala o osvobození od soudních poplatků v souvislosti s uložením povinnosti složit zálohu na náklady znaleckého posudku, disponovala ještě k 11.4.2019 dostatečným množstvím nemovitého majetku, který následně zpeněžila za částku 106 326,- Kč, tedy částku přesahující žalobci přiznané náklady daného řízení. Pokud by tak řízení postupovalo plynule a skončilo k 11.4.2019, byl by žalobce schopen se uspokojit ať již dobrovolným splněním uložené povinnosti ze strany tehdejšího žalovaného či exekucí majetku ve vlastnictví v jeho vlastnictví. V této souvislosti nutno konstatovat, že se jedná o nejzazší okamžik, kdy by dle soudu mělo řízení skončit bez zbytečných průtahů, tedy v přiměřené lhůtě. Jestliže by řízení skončilo jakýkoliv okamžik tomuto dni předcházející, tak tím spíše by byl žalobce se svým nárokem uspokojen. Řízení však plynule nepostupovalo, společnost se postupně zbavovala svého nemovitého majetku a v době ukončení řízení již disponovala majetkem zcela nepatrným. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 700 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 2 700 Kč představující 300 Kč za každý z devíti úkonů (podání žaloby, příprava na ústní jednání ve dnech 21. 1. 2025, 20. 2. 2025, 6. 3. 2025, 20. 3. 2025 a účast při těchto jednáních) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

Poučení