45 C 85/2020 - 165

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně]. [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] pro zaplacení 982 514,19 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 82.768,20 Kč spolu s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 138.953,16 Kč od 14.9. 2020 do 12.11.2020, a spolu s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 82.768,20 Kč od 14.9.2020 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení 10 % úroku z prodlení z částky 760.792,83 Kč od 20.5.2020 do zaplacení, spolu s 10 % úrokem z prodlení od 20.5.2020 do 13.9.2020 z částky 138.953,16 Kč, včetně částky 760.792,83 Kč, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 907,83 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala na žalované poskytnutí částky 982.514,19 Kč, představující jednak peněžité zadostiučinění nemajetkové újmy ve výši 339.500,- Kč, jednak majetkové újmy ve výši 643.014,19 Kč, způsobené jí nezákonným trestním stíháním, vedeným u Okresního soudu v [adresa] sp.zn. 1T 224/2016. Žalobkyně uvedla, že úkony trestního řízení byly zahájeny záznamem Policie ČR, Krajského ředitelství Policie [právnická osoba], Územního odboru [adresa], Oddělení obecné kriminality ze dne 4.9.2014 Č.j. [Anonymizováno], a to pro [podezřelý výraz] Samotné trestní stíhání žalobkyně pak bylo zahájeno usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství Policie [právnická osoba], Územního odboru [adresa], Oddělení obecné kriminality ze dne 28.8.2015 Č.j. [Anonymizováno] (doručeným žalobkyni dne 2.9.2015), přičemž žalobkyně byla stíhána spolu s dalšími 9 osobami z [podezřelý výraz]. Řízení pak bylo skončeno usnesením Krajského soudu v [adresa] pod sp.zn. ze dne 7.8.2019 č.j. [Anonymizováno], který již vyhlášený rozsudek soudu I. stupně ve vztahu k žalobkyni zrušil a její trestní stíhání dle § 223 odst. 1 tr. řádu a § 11 odst. 1 písm. m) tr. řádu zastavil. Usnesení KS v [adresa] nabylo právní moci dne 7.8.2019, a bylo doručené obhájci žalobkyně dne 17.9.2019, protože za týž skutek, pro který bylo trestní stíhání žalobkyně vedeno, byla již žalobkyně potrestána ve správním řízení. Proti žalobkyni tak bylo vedeno nezákonné trestní stíhání od 2. 9. 2015 do 17. 9. 2019, tedy po dobu delší čtyř let, konkrétně 48,5 měsíců, celé trestní řízení trvalo ještě déle. Žalobkyně stručně shrnula průběh řízení a konstatovala, že během přípravného řízení byla právně zastoupena obhájcem [tituly před jménem] [jméno FO], který uskutečnil a žalobkyni vyúčtoval úkony právní služby a další výdaje v celkové výši 24.520,- Kč fakturou č. [hodnota], znějící na částku 10.000,- Kč a fakturou č. [hodnota], znějící na částku 14.520,- Kč. Žalobkyně vyúčtované služby obhájci uhradila ve výši 10.000,- Kč dne 11.9.2015 a ve výši 14.520,-Kč dne 11.12.2015. Po podání obžaloby byla žalobkyně právně zastoupena obhájcem [Jméno advokáta], a to na základě smlouvy o poskytování právní služby ze dne 16.1.2017, přičemž mezi ní a obhájcem byla sjednána smluvní odměna ve výši 3.000,- Kč za jednu hodinu právní služby. Předmětem právní služby byla společná obhajoba žalobkyně a jejího synovce [jméno FO], spoluobžalovaného ve stejné trestní věci. Žalobkyně vyjmenovala jednotlivé úkony právní služby, které [tituly před jménem] [jméno FO] v předmětné trestní věci v rámci sjednané společné obhajoby žalobkyně a jejího synovce, spoluobžalovaného [jméno FO], realizoval v období od 1.2.2017 do 17.9.2019 (doba obhajoby žalobkyně). Jednalo se celkem o 255,78 hodin právní služby + smluvně sjednaný režijní paušál za každou hodinu právní služby, to vše spolu s cestovným v celkové výši 38.187,50 Kč (s 21% DPH 46.206,875 Kč) při použití osobního automobilu za specifikované cesty ze sídla obhájce ([adresa]) do sídla Okresního soudu v [adresa] a zpět, spolu s náhradou za promeškaný čas 11.400,- Kč (s 21 % DPH 13.794,- Kč) a parkovné v celkové výši 349,52 Kč. Dále bylo žalobkyni vyúčtováno cestovné při použití vlakové dopravy ve výši 3.340,10 Kč (s 15% DPH 3.841,115 Kč), náhrada za promeškaný čas ve výši 6.800,- Kč (s 21% DPH 8.228,- Kč), nocležné ve výši 4.357,-Kč (s 15% DPH 5.010,55 Kč) a stravné ve výši 374,- Kč (s 21% DPH 452,54Kč) za blíže specifikované cesty. Žalobkyně dále uhradila na znalecký posudek z oboru bezpečnosti práce soudního znalce [tituly před jménem] [adresa]-2017 ze dne 29. 10. 2017 částku 30.000,- Kč a za odborné vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ve výši 100.000,-Kč. Vzhledem ke společné obhajobě žalobkyně a jejího synovce [jméno FO] žalobkyně požadovala náhradu nákladů obhajoby žalobkyně v z celkové částky smluvní odměny (767.340,- Kč bez DPH, 928.481,40 Kč včetně DPH), režijních paušálů (83.100,- Kč bez DPH, 100.551,- Kč včetně DPH), hotových výdajů (46.608,12 Kč bez příslušné DPH a 55.933,99 včetně příslušné sazby DPH), náhrad za promeškaný čas (18.200,- Kč bez DPH, 22.022,- Kč s DPH), a to 618.494.19 Kč včetně DPH za úkony obhajoby [Jméno advokáta], odborné vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], tj. 50.000,- Kč, znalecký posudek [tituly před jménem] P. [adresa], tj. 15.000,- Kč. Celkem tak za obhajobu obou obhájců a znalecké posudky požadovala žalobkyně 643.014,19 včetně DPH. Žalobkyně dále žádala odškodnění nemajetkové újmy, způsobené trestním stíháním, přičemž zdůraznila, že byla stíhána [podezřelý výraz], u které byla ohrožena nepodmíněným trestem odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby 10let, současně jí hrozil rovněž trest zákazu činnosti. Oba uvedené tresty by byly pro žalobkyni prakticky osobně a ekonomicky likvidační. V označené věci se jednalo o mimořádně závažnou trestní kauzu, jejímž předmětem byl [Anonymizováno] [adresa], který si [Anonymizováno], jednoho těžce a druhého lehce, kteří pracovali na [Anonymizováno]. Vzhledem k těmto skutečnostem byla (a dosud je) kauza mimořádně medializovaná, v celostátních i regionálních televizních, rozhlasových, tištěných a internetových medií, jak prokazují přiložené přehledy. Veřejné sdělovací prostředky byly rovněž přítomny všech hlavních líčení u soudu. Žalobkyně jako jedna z 10 obviněných a posléze obžalovaných čelila permanentní několik let trvající abnormální vážné psychické zátěži a tlaku na její osobu, když byla v médiích opakovaně zmiňována. Současně orgány činné v trestním řízení po celou dobu věděly, že již došlo k potrestání žalobkyně ve správním řízení, přesto trvaly na tom, aby proti žalobkyni bylo vedle správního řízení současně vedeno i trestní stíhání, čímž byla psychická zátěž žalobkyně násobena. Žalobkyně v řízení opakovaně upozorňovala, že orgány činné v trestním řízení neopatřily zcela přiléhavý znalecký posudek z oboru bezpečnosti práce, nadto jeho zpracovatele pojila k projektantům (v kauze překvapivě nestíhaným), osobní a ekonomická vazba. Žalobkyně v této souvislosti dále uváděla podrobnosti [Anonymizováno] a argumenty své obhajoby. Doplnila, že byla dosud bezúhonná, v důsledku mimořádné dlouhotrvající medializace žila žalobkyně se svými blízkými po celou dobu trestního řízení pod permanentní psychickou zátěží. Trestní řízení zasahovalo rovněž do pracovní sféry žalobkyně, trpěla nejistotou a obavami, zda bude moci pro své klienty dále pracovat. Ti totiž významným způsobem zajišťovali její obživu a současně vyžadovali dlouhodobou spolupráci. Od [Anonymizováno], aniž by bylo vyčkáno pravomocného skončení věci, musela žalobkyně rovněž ukončit svoji účast v komisi na zkoušení a přezkušování koordinátorů BOZP na staveništi, tuto činnost vykonávala u akreditované společnosti [Anonymizováno]. pobočka [adresa] již několik let před [Anonymizováno], kdy byla touto společností rovněž oslovena k účasti ve zkušební komisi také pro OZO v BOZP (tzv. odborně způsobilé osoby v bezpečnosti práce), neboť se úspěšně věnovala oboru 20 let. V souvislosti s vedením trestního řízení tak, aby mohla hradit náklady obhajoby, musela žalobkyně nadmíru pracovat, část nákladů obhajoby ve výši 190.000,- Kč navíc žalobkyně hradila z finančních prostředků své dcery, určených na její budoucí studia a život. Vedené trestní řízení tak pro žalobkyně znamenalo značnou osobní a finanční zátěž, které měly rovněž vliv na její psychickou integritu. Obavy žalobkyně o budoucnost se vztahovaly i na jejího synovce [jméno FO], který byl ve věci rovněž obžalován. Zvýšenou zátěží na psychiku žalobkyně byla rovněž skutečnost, že trestní řízení hluboce zasáhlo i její rodiče nacházející se v pokročilém věku 80 let, kdy se žalobkyně z toho důvodu obávala o jejich zdraví. Ačkoliv se žalobkyně snažila své rodiče před informacemi chránit, rozsáhlá medializace věci i okolí, ve kterém žijí a které se zajímalo a doptávalo, to neumožňovaly. S ohledem na shora uvedené stanovila žalobkyně výši nemajetkové újmy, způsobené jí nezákonným trestním stíháním na částku ve výši 339.500,- Kč odpovídající 7.000,- Kč za jeden měsíc trestního stíhání (celková délka trestního řízení činila 60,5 měsíců). Žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované dne 13.3.2020, žalovaná však tomuto nároku žalobkyně nevyhověla. S ohledem na to navrhla žalobkyně, aby soud žalobě vyhověl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobkyní neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne 13.3.2020 podala žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., na náhradu škody ve výši 982.514,19 Kč spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení a nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu v [adresa] pod sp.zn. [Anonymizováno]. K projednání žádosti žalobkyně došlo dne 11.11.2020. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb., poskytla žalobkyni odškodnění ve výši 138.953,16 Kč, ve zbytku byla žádost žalobkyně zamítnuta. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a doplnila, že žalobkyni plně nahradila náhradu škody, spočívající ve vynaložených nákladech na obhajobu [tituly před jménem] [jméno FO], tedy částku ve výši 24.520,- Kč vč. DPH. Co se týče náhrady škody spočívající ve vynaložených nákladech na obhajobu [Jméno advokáta], žalovaná postupovala podle ustanovení advokátního tarifu upravujícího mimosmluvní odměnu, tudíž bylo přiznáno za 1 úkon právní služby 1.840,- Kč dle § 10 odst. 3 c) AT, poníženou podle ust. § 12 odst. 4 AT o 20%, protože se jednalo o obhajobu dvou osob. Žalovaná takto nahradila žalobkyní účtované úkony právní služby [tituly před jménem] [jméno FO] za náklady obhajoby [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 103.939,- Kč vč. DPH představující 39 úkonů právní služby po 1.840,- Kč, 2 půlúkony po 920,- Kč, 41 režijních paušálů po 300,- Kč a DPH ve výši 21 %, a to s výjimkou následujících úkonů: - 6.2.2017, 7.2.2017 základní seznámení se spisem, studium spisu - 7.2.2017 oznámení soudu o převzetí obhajoby - 15.2.2017, 23.2.2017, 5.4.2018 nahlížení do soudního spisu - 2.3.2017 studium usnesení o zahájení trestního stíhání - 7.3.2017 studium znaleckého posudku - 8.3.2017 studium obžaloby - 4.4.2017 studium smluvní dokumentace - 13.4.2017 podnět k předběžnému projednání obžaloby - 24.4.2017 podnět k předběžnému projednání obžaloby - 9.5.2017 sdělení soudu - 11.8.2017 vyhodnocení ak. stavu případu, příprava otázek pro znalce, komunikace se znalcem - 21.8.2017 žádost o znalecký posudek - 19.9.2017 žádost o opravu protokolu 26.9.2017 studium výpovědi obžalovaných, příprava - 4.10.2017 účast u hlavního líčení - 10.10.2017 studium znaleckého posudku - 17.10.2017 žádost o konání hlavního líčení v nepřítomnosti - 25.10.2017 porada s klientem, příprava na hlavní líčení - 5.11.2017 právní posudek Prof. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] - 20.11.2017 rozbor znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], odborné vyjádření [tituly před jménem] [adresa] - 8.1.2018, 10.1.2018 příprava na hlavní líčení - 4.5.2017, 3.10.2017, 5.10.2017, 9.1.2018, 11.1.2018,13.2.2018, 15.2.2018, 12.4.2018, 10.5.2018, 7.6.2018 účast na hlavním líčení [tituly před jménem] [jméno FO] - 28.3.2018 komunikace se znalcem - 28.3.2018 příprava a jednání se znalcem - 10.4.2018 příprava - 23.4.2018, 29.5.2018 studium protokolu o hlavním líčení - 9.5.2018 příprava na hlavní líčení - 9.5.2018 studium statického posudku, příprava - 4.6.2018 závěrečná redakce závěrečného návrhu - 5.6.2018 závěrečný návrh - 6.6.2018 příprava závěrečné řeči - 18.6.2018 studium závěrečných řečí - 15.4.2019 studium rozsudku soudu I. stupně - 16.4.2019 vyhodnocení rozsudku - 17.5.2019 odvolání OSZ, vyhodnocení, tel. Konzultace - 21.5.2019 studium odvolání státní zástupkyně - 11.6.2019 závěrečná redakce vyjádření - 28.6.2019 průběžná analytická činnost - 17.9.2019 studium usnesení KS v [adresa] - 17.9.2019 usnesení KS HK, pobočka [adresa], vyhodnocení, stanovení strategie dalšího postupu, zpráva klientovi 3. Co se týče požadovaného cestovného za využití osobního vozidla, bylo žalobkyni přiznáno cestovné ve výši 4.456,71 Kč vč. DPH, promeškaný čas ve výši 4.356,- Kč vč. DPH, parkovné ve výši 211,45 Kč vč. DPH a cestovné vlakovou dopravou a nocležné ve výši 1.470,- Kč včetně DPH, což odpovídá celkových částek, jelikož právní zástupce obhajoval dvě osoby. Žalovaná vycházela z průměrné spotřeby dle technického průkazu 8,7 l /100 km a vzdálenosti zpáteční cesty ze sídla advokátní kanceláře k Okresnímu soudu v [adresa] (264 km trvá 2 h a 48 minut) dle webového portálu mapy.cz. Promeškaný čas žalovaná odškodnila v mimosmluvní výši. Co se týče cestovného vlakovou dopravou žalovaná přiznala cestovné pouze za dny od 31.10.2017 do 2.11.2017, protože zbývající cestovné je účtováno v souvislosti s nepřiznanými úkony advokátní koncipientky a již bylo přiznáno cestovné osobním automobilem [tituly před jménem] [jméno FO]. Rovněž žalovaná sporovala stravné v celkové výši 200,- Kč, které nelze uznat za součást hotových výdajů ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, protože přímo nesouvisí s poskytnutím konkrétní právní služby. Náhradu nákladů na vypracování znaleckého posudku a odborného vyjádření žalovaná nepřiznala, protože k zastavení trestního stíhání z procesních důvodů (překážka ne bis in idem), znalecký posudek ani odborné vyjádření tak nebylo účelně vynaloženým nákladem řízení, neboť nevedly k zastavení trestního stíhání, protože se týkají merita věci. Pokud jde o náhradu nemajetkové újmy, žalovaná odkázala na stávající judikaturu Nejvyššího soudu ČR (usnesení ze dne 27. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3076/2012 konstatování porušení práva jako plnohodnotná forma zadostiučinění, rozsudek ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1684/2010 – primární zadostiučinění formou konstatování porušení práva jako jedné z forem morální satisfakce, rozhodnutí dále např. sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 ohledně povinnosti poškozeného tvrdit a prokázat intenzitu majetkové újmy). Doplnila, že proti žalobkyni bylo zahájeno trestní stíhání ze spáchání trestného činu [podezřelý výraz] zákoníku, za který jí hrozil trest odnětí svobody od tří do deseti let. Trestní stíhání trvalo celkem [hodnota] roky, což nebyla délka nepřiměřená, neboť orgány činné v trestním řízení postupovaly plynule. Jednou bylo rozhodováno soudem I. stupně, jednou soudem odvolacím. Pokud jde o žalobkyní tvrzené následky, žalovaná především zdůraznila, že rozhodnutím Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu ze dne 3.12.2015, č[Anonymizováno] bylo rozhodnuto o tom, že se žalobkyně dopustila správního deliktu [Anonymizováno], a byla jí udělena finanční sankce. Trestní stíhání vůči žalobkyni bylo tedy zastaveno pouze z procesního důvodu, kterým byla překážka věci ne bis in idem. Žalovaná vyjádřila názor, že v případě, kdy byl poškozený uznán vinným spácháním správního deliktu, právo na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu mu nevzniká. Přiznání práva na poskytnutí zadostiučinění v případě, kdy byl poškozený uznán vinným ze spáchání správního deliktu, by bylo v příkrém rozporu se zásadou ex iniuria ius non oritur (z bezpráví právo vzejít nemůže). V této souvislosti žalovaná opět upozornila na judikaturu NS ČR (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 - forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti. Současně konstatovala, že v daném případě nejde o případ, v němž obecná slušnost velí přiznání satisfakce, naopak poskytnutí jakéhokoliv odškodnění nemajetkové újmy by bylo v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na shora uvedené proto žalovaná konstatovala, že v trestním řízení vedeném proti žalobkyni došlo v přípravném řízení k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., a tím bylo usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 28.8.2015. Toto konstatování vydání nezákonného rozhodnutí se vzhledem ke stavu věci jeví jako zcela dostatečné. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl a přiznal jí právo na náhradu nákladů řízení.

4. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to co do částky 138 953,16 Kč s příslušenstvím od 12.11.2020 s tím, že uvedeného dne žalovaná tuto částku uhradila.

5. Usnesením č. j. [Anonymizováno] ze dne 29.4.2021 soud řízení co do částky 138 953,16 Kč s příslušenstvím zastavil pro částečné zpětvzetí žaloby ze strany žalobkyně.

6. Uplatněním nároku na náhradu škody ze dne 13.3.2020 (včetně doručenky) žalobkyně uplatnila u žalované, obsahově totožným způsobem se žalobou, svůj nárok. Žalobkyně dále svou žádost doplnila dne 16.3.2020 listinou - předložení některých listin (včetně doručenky).

7. Dle sdělení Ministerstva spravedlnosti z 20.3.2020 (včetně doručenky) bylo žalované 13.3.2020 doručeno podání žalobkyně Ministerstvu spravedlnosti v rámci uplatnění nároku na náhradu škody.

8. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 11.11.2020 byl nárok žalobkyně vypořádán (viz shora vyjádření žalované k žalobě).

9. Záznamem o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 4.9.2014 byly zahájeny úkony ve věci pádu mostu ve [adresa] ve vztahu k neznámému pachateli.

10. Usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství Policie [právnická osoba], Územního odboru [adresa], Oddělení obecné kriminality ze dne 28.8.2015 Č.j. [Anonymizováno] zahájeno trestního stíhání žalobkyně ze spáchání trestného činu [Anonymizováno] trestního zákoníku.

11. Sdělením ze dne 23.1.2015 informovala [právnická osoba] Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a [právnická osoba] přípravné fázi trestního stíhání s odůvodněním, aby v rámci správního řízení nedošlo k případnému postihu žalobkyně, protože rozhodnutí - pravomocně skončené by poté bránilo orgánu činnému v trestním řízení v trestním řizení pokračovat, kdy by mohl i následovat postup ve smyslu příslušného ust. tr.řádu - nepřípustnost trestního stíhání.

12. Rozhodnutím [právnická osoba] ze dne 26.5.2016 č.j. [Anonymizováno] bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu ze dne 3.12.2015 a toto bylo potvrzeno. Uvedeným rozhodnutím Inspektorát práce rozhodl ve věci pádu mostu v městysy [adresa] s tím, že účastníku řízení byla uložena povinnost hradit, jednak. Jednak tedy bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, jednak o tom, že se účastník řízení, tedy současná žalobkyně, dopustila správního deliktu neplnění povinností koordinátora, když během přípravy stavby, nezajistila, aby plán při realizaci stavby, zpracovaný v červnu 2014, obsahoval, přiměřeně povaze a rozsahu stavby a místním provozním podmínkám staveniště postupy, týkající [adresa], a dalším skutečnostem. Rovněž se dále měla dopustit správního deliktu, neplnění povinností koordinátora, a za tyto správní delikty byla účastnici řízení uložena povinnost k peněžitému plnění ve výši 96 000,- Kč, a náhradu nákladů řízení. Rozhodnutí bylo vypraveno 27.5.2016.

13. Objednávkou ze dne 14.5.2015 objednala žalobkyně poradenské služby v ceně 20 000,- Kč a pro případ soudního řízní i znalecký jposudek ve výši 30 000,- Kč u znalce ing. [adresa]. 14. [jméno FO] znaleckém posudku č. [hodnota] ze dne 29.10.2017 se ing. [jméno FO] vyjadřoval k jednotlivým otázkám, na nichž byla postavena obžaloba v předmětném trestním řízení, jakož i posudkům, vypracovaným ing. [jméno FO] a doc.ing. [Anonymizováno].

15. Informací, sepsanou 16.1.2017 v [právnická osoba], ve věci společné obhajoby v trestní věci vedené před PČR, Krajské ředitelství policie kraje [adresa], resp. Smlouva o poskytování právní služby, a dále informace, podle které klienti žádali o převzetí společné obhajoby.

16. Obžalobou Okresního státního zastupitelství v [adresa] ze dne 9.5.2019, sp.zn. 1 T 224/2016 byla žalobkyně viněna z přečinu obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1, odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. b), odst. 4 tr zák.

17. Dne 8.2.2018 se [tituly před jménem] [jméno FO] vyjádřil k obžalobě okresní státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v [adresa] ze dne 2.12.2016.

18. Dle kopie velkého technického průkazu vozidla SPZ [SPZ] je vozidlo [jméno FO] Satis ve vlastnictví [právnická osoba], pohonná hmota nafta, průměrná spotřeba činí 12 l/100 km ve městě, 6,9 l/100 km mimo město a 8,7 l/100 km v kombinaci.

19. V čestném prohlášení [tituly před jménem] [jméno FO], zaměstnankyně AK [jméno FO] s.r.o. dne 3.11.2017 uvedla, že se 30.10.2017 dopravila do [adresa] za účelem konání hlavního líčení ve dnech 31.10. – 2.11.2017 ve věci klientů [Jméno žalobkyně] a [jméno FO], a to prostřednictvím autobusového dopravce z autobusového nádraží v Praze, Florenc.

20. Z žalobkyní předložených kopií jízdenek soude zjistil, že dne 11.2.2017 byla uhrazena cesta z [adresa] s platností od 15.2.2017 do 16.2.2017 v hodnotě 365,00 Kč, ve dnech 23.2. - 24.2.2017 byla využita žákovská jízdenka ve směru [adresa] a zpět v částce 164,00 Kč a jízdenka v částce 169,00 Kč ve směru [adresa] a ve směru [adresa] v částce 169,00 Kč, dne 4.5.2017 byla využita jízdenka ve směru [adresa] – směr [adresa] – Jiřina, v částce 29,00 Kč, dne 2.10.2017 byl zakoupena jízdenka z [adresa] v částce 192,00 Kč a dne 5.10.2017 jízdenka z [adresa] v částce 192,00 Kč, dne 2.11.2017 byla uhrazena jízdenka Českých drah v částce 192,00 Kč, na trati ve směru [adresa] hlavní nádraží, dále byly zakoupeny jízdenky s platností 5.4.2018- 6.4.2018 z [adresa] hl.n. a zpět v částce 196,00 Kč a v opačném směru v částce 179,00 Kč, dále 9.1.2018 jízdenka z [adresa] v částce 179,00 Kč, dne [právnická osoba].2018 byla zakoupena jízdenka z [adresa] v částce 179,00 Kč, dne 13.2.2018 byla zakoupena jízdenka v opačném směru v částce 196,- Kč, 10.5.2018 jízdenka z [adresa] v částce 179,00 Kč, dne 10.1.2018 byly zakoupena jízdenka z [adresa] v částce 179,00 Kč s platností 11.1.2018, dne 11.1.2018 byla zakoupena jízdenka z [adresa] v částce 201,00 Kč, dne 15.2.2018 byla využita jízdenka ve směru [adresa] v částce 179,00 Kč, dne 10.4.2018 byla zakoupena jízdenka [adresa] v částce 179,00 Kč na 12.4.2018 a 12.4.2018 byla zakoupena jízdenka ve směru [adresa] v částce 189,00 Kč a dále byla zakoupena jízdenka Českých drah z [adresa].6.2018 v částce 196,00 Kč.

21. Dále bylo parkovacími lístky doloženo parkovné v [adresa] (při új. protokolováno jako jízdenky místním autobusem v [adresa]) dne 3.10.2017 z 13:41 (25,- Kč) a 11:46 (40,- Kč), dne 4.10.2017 – čas 11:42 (40,- Kč) a dne 5.10.2017 -13:19 (19,- Kč), dne 9.1.2018 z 13:54 (19,- Kč), 11.1.2018 z 12:44 (55,- Kč) a 16:14 10,- Kč), 13.2.2018 z 12:41 (55,- Kč), 12.4.2018 z 12:01 (40,- Kč), 10.5.2018 od 11:46 (40,- Kč), 7.6.2018 od 11:42 (40,- Kč) a 8.11.2018 od 1:40 (40,- Kč).

22. Z protokolů hlavním líčení, konaných ve dnech 4.5.2017 (od 9:00 hod. do 14:20), 3.10.2017 (od 9:00 hod. do 13:25 hod.), 4.10.2017 (od 9:00 hod. do 9:08 hod. - nebylo jednáno, protože se nedostavil obžalovaný [Anonymizováno]), 5.10.2017 (od 9:00 hod. do 14:05 hod.), 31.10.2017 (od 9:00 hod. do 14:30 hod.), 9.1.2018 (od 9:00 hod. do 12:50 hod.), 11.1.2018 (od 9:00 hod. do 15:10 hod.), 13.2.2018 (od 9:00 hod. do 13:40 hod.), 15.2.2018 (od 9:00 do 11:25 hod.), 12.4.2018 (od 9:00 hod. do 11:30 hod.), 10.5.2018 (od 9:00 hod. do 13:35 hod), 7.6.2018 (od 9:00 hod. do 15:10 hod.) a 8.11.2018 (od 9:00 hod. do 12:10 hod.) má soud za prokázáno, že při těchto úkonech se účastnil nejen právní zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO], ale také jeho koncipientka [tituly před jménem] [jméno FO].

23. Ze spisového přehledu spisu Okresního soudu v [adresa] sp.zn. [Anonymizováno] bylo zjištěno následující: Dne 2.12.2016 byla ve věci podána obžaloba. Soud prověřil, 6.12.2016, CESO, dále byla podána, 12.12.2016 zpráva Policií ČR. Do spisu založil právní zástupce, [tituly před jménem] [jméno FO], 27.12.2016, své sdělení. Právní zástupce, [tituly před jménem] [jméno FO], jako obhájce žalobkyně, oznámil 7.2.2017, převzetí obhajoby. Následovala zpráva Policie ČR, z 9.2.2017. 7.2.2017 bylo nařízeno hlavní líčení a neveřejná zasedání, kdy se mělo rozhodovat o poškozených. 9.3.2017 se konalo neveřejné zasedání, bylo rozhodováno o poškozených, a jednání bylo odročeno na neurčito. 13.3.2017 oznámil ukončení obhajoby [tituly před jménem] [adresa]. 4.4.2017 bylo nařízeno další neveřejné zasedání. 18.4.2017 oznámil převzetí obhajoby [tituly před jménem] [jméno FO]. 13.4.2017 byl podán podnět obžalované [jméno FO] a [jméno FO] k předběžnému projednání obžaloby. 19.4.2017 byl zaslán podnět znalci k vyjádření. 19.4.2017 bylo dále konáno neveřejné zasedání, a dále bylo vydáno usnesení o nepřipuštění poškozených k hlavnímu líčení. 24.4.2017 byl doplněn podnět obžalované [jméno FO] a [jméno FO] k předběžnému projednání obžaloby. 27.4.2017 byl soudu doručen rozsudek Krajského soudu [právnická osoba], čj. [Anonymizováno], o zamítnutí žaloby žalované [jméno FO]. 28.4.2017 byl podán návrh na předběžné projednání obžaloby obžalovaným [jméno FO], a dále také obžalovaným [jméno FO]. 3.5.2017 se připojil s nárokem na náhradu škody [tituly před jménem] [jméno FO]. 4.5.2017 se konalo ve věci hlavní líčení, které bylo odročeno na neurčito. 16.5.2017 požádal znalec o prodloužení lhůty k doplnění znaleckého posudku o 3 týdny. 22.5.2017 bylo nařízeno hlavní líčení. 14.6.2017 se vrátila zásilka, blíže neurčená. 26.7.2017 požádal Ústavní soud o sdělení, a připojil ústavní stížnost. 2.8.2017 byla odpověď Ústavnímu soudu. 24.8.2017 sdělil [tituly před jménem] [jméno FO], resp. požádal o znalecký posudek, rovněž znalec, požádal o nahlédnutí do spisu. 20.9.2017 požádal [tituly před jménem] [jméno FO] o opravu protokolu z hlavního líčení. 20.9.2017 doručil Ústavní soud usnesení Ústavního soudu. 21.9.2017 a 22.9.2017, předložil obžalovaný [jméno FO] znalecký posudek. 22.9.2017 byl doručen znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO]. 4.10.2017 podali obžalovaní [Anonymizováno] a [Anonymizováno] návrh na vypracování znaleckého posudku. 3.10.2017 se konalo hlavní líčení. 9.10.2017 podal návrh obžalovaný [jméno FO] a [jméno FO] na výslech zpracovatelů znaleckého posudku č. 50/2014. Ti byli předvoláni 12.10.2017. 11.10.2017 reagovala, na žádost o součinnost, OIP pro Jihomoravský kraj, a zaslala své rozhodnutí, týkající se obžalované [jméno FO]. 17.10.2017 požádal obžalovaný [jméno FO], o jednání hlavního líčení, v nepřítomnosti. 19.10.2017 podalo VUT [adresa] vyjádření k námitkám obhájce [tituly před jménem] [jméno FO]. 31.10.2017 se konalo ve věci hlavní líčení. 1.11.2017 se konalo další hlavní líčení, rovněž 2.11.2017. Dále, 20.11.2017, podali obžalovaní [Anonymizováno] a [Anonymizováno] námitku proti odbornému zaměření znaleckého posudku. 27.11.2017 předvolal soud svědky k hlavnímu líčení na 9.1.2018 a 11.1.2018. 12.12.2017 a 8.12.2017 reagovala policie na žádost o součinnost. 9.1.2018 se ve věci konalo další hlavní líčení, dokonce v nepřítomnosti obžalované [jméno FO], 10.1.2018 podal návrh na provedení důkazů obžalovaný [jméno FO]. 12.1.2018 předložil [tituly před jménem] [jméno FO] znalecký posudek [tituly před jménem] [adresa]-2017. 17.1.2018 předvolal soud svědky k hlavnímu líčení na 13.2.2018 a 15.2.2018. 11.1.2018 se ve věci konalo další hlavní líčení. 11.1.2018 bylo ve věci podáno čestné prohlášení. Téhož dne byl založen do spisu záznam a technický průkaz, a dále také 1.2.2018, rovněž záznam a platební poukaz. 7.2.2018 požádal [tituly před jménem] [jméno FO] o termíny hlavního líčení. Do spisu dále byla založena kopie spisu [právnická osoba] [adresa], předložený [tituly před jménem] [jméno FO]. 13.2.2018 se konalo ve věci hlavní líčení. Rovněž 15.2.2018. 19.2.2018 předložil návrh na doplnění dokazování obžalovaný [jméno FO]. 5.3.2018 byli předvoláni znalci k hlavnímu líčení na 12.4.2018, a byl požádán Krajský úřad kraje [právnická osoba] součinnost, 5.3.2018. 6.3.2018 požádala Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod, resp. založila záznam a předávací protokol, do spisu. Do spisu, dále bylo založeno, vyúčtování – záloha, [tituly před jménem] [jméno FO], a sice 16.3.2018 a 22.3.2018. Následně bylo, 22.3.2018, rozhodnuto o odměně [tituly před jménem] [jméno FO]. 20.3.2018 reagoval Krajský úřad kraje [adresa] na součinnost, a doplnil podklady. 10.4.2018 předložil VUT [adresa] doplnění znaleckého posudku č. 50/2014 ([tituly před jménem] [jméno FO]). 12.4.2018 bylo pokračováno v hlavním líčení. Téhož dne byli předvoláni svědci na další hlavní líčení. 20.4.2018 předložil další návrhy na dokazování obžalovaný [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. 13.4.2018 předložil vyúčtování [tituly před jménem] [jméno FO]. 2.5.2018 bylo předloženo vyjádření k obžalobě [tituly před jménem] [jméno FO], a to obhájcem zastupujícím obžalované [jméno FO] a [jméno FO]. 3.5.2018 předložili další důkazní návrh obžalovaní [Anonymizováno] a [Anonymizováno], kdy předložili statický posudek [tituly před jménem] [jméno FO]. 3.5.2018 byla rovněž založena do spisu zpráva [právnická osoba]. 9.5.2018 se z hlavního líčení omluvil [tituly před jménem] [jméno FO]. 10.5.2018 se ve věci konalo další hlavní líčení. Téhož dne bylo přiznáno svědečné. 7.6.2018 se konalo další hlavní líčení a byly předneseny závěrečné návrhy, alespoň tedy část. Další závěrečný návrh byl doložen 20.6.2018 [tituly před jménem] [jméno FO]. 22.6.2018 bylo hlavní líčení, z důvodu dlouhodobé pracovní nepřítomnosti předsedkyně senátu, odročeno na neurčito. 10.9.2018 byl učiněn záznam, že dlouhodobá pracovní nepřítomnost předsedkyně senátu, trvala od 22.6.2018 do 26.8.2018. 10.9.2018 bylo nařízeno další hlavní líčení. 8.11.2018 bylo konáno další hlavní líčení, byl vyhlášen rozsudek a byl čten závěrečný návrh [tituly před jménem] [jméno FO]. 16.11.2018 požádal soud o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku. Tato byla prodloužena do 31.3.2019. 4.12.2018 předložil znalec vyúčtování znalečného, a dále byly do spisu založeny dvě žádosti OSZ, z 19.12.2018 a 28.11.2018. 8.1.2019 založil znalec vyúčtování své činnosti. 9.1.2019 byl proveden záznam, vyúčtování znalce a platební poukaz. 21.2.2019 požádal Obvodní soud pro [adresa] o součinnost, a tuto žádal znovu 26.2.2019. 31.1.2019 požádal [tituly před jménem] [jméno FO] o poskytnutí dokumentace. 27.3.2019 byl vypracován rozsudek, ze dne 8.11.2018, a rozeslán účastníkům. 30.4.2019 podal odvolání obžalovaný [Anonymizováno]. 16.5.2019 podalo odvolání OSZ [adresa]. Dále následovaly reakce na odvolání, a spis byl poté, 29.5.2019, předložen Krajskému soudu v [adresa] – pobočka v [adresa]. Ten 6.6.2019 provedl kontrolu CESO. Do spisu bylo dále zasláno, 12.6.2019, Vyjádření obžalované [jméno FO] a [jméno FO] k odvolání OSZ [adresa]. 22.5.2019 byl založen do spisu rozsudek NSS, č.j. [Anonymizováno], o zamítnutí kasační stížnosti žalobkyně [jméno FO]. 1.7.2019 bylo ve věci podáno vyjádření obžalovaného [jméno FO] k odvolání OSZ [adresa]. 7.8.2019 se konalo neveřejné zasedání, při kterém bylo vyneseno usnesení o zastavení trestního stíhání vůči obžalované [jméno FO].

24. Obsah spisu [právnická osoba], Krajského ředitelství policie kraje [adresa], Územního odboru [adresa], nebyl účastníky sporován.

25. Dle záznamu o zahájení úkonů trestního řízení byly zahájeny úkony ve věci pádu mostu ve [adresa] ve vztahu k neznámému pachateli dne 4.9.2014.

26. Rozsudkem Okresního soudu v [adresa] č.j. [Anonymizováno] ze dne 8.11.2018 byla žalobkyně, společně s dalšími osmi obžalovanými, zproštěna obžaloby pro přečin obecného ohrožení z nedbalosti.

27. Usnesením Krajského soudu v [adresa] - pobočka v [adresa] ze dne 7.8.2019 č.j. [Anonymizováno] v odvolacím řízení o odvolání státní zástupkyně byl podle § 257 odst. 1 písm. c) tr. řádu rozsudek soudu I. stupně ve vztahu k žalobkyni zrušen a její trestní stíhání dle § 223 odst. 1 tr. řádu a § 11 odst. 1 písm. m) tr. řádu zastaveno.

28. Z protokolu o neveřejném zasedání ze 7.8.2019, při kterém bylo vyhlášeno zastavující usnesení trestního stíhání žalobkyně, je zřejmé, že toto mimo účast účastníků. Zasláno poté bylo právnímu zástupci žalobkyně 17.9.2019.

29. Dle detailu datové zprávy ze dne 17.9.2019 byla zpráva uvedeného dne doručena Okresním soudem v [adresa] právnímu zástupci žalobkyně.

30. Fakturou č. [hodnota] ze dne 1.2.2017, s datem splatnosti 11.2.2017, byla žalobkyni [tituly před jménem] [jméno FO] vyúčtována záloha na právní službu ve výši 383 570,- Kč.

31. Fakturou č. [hodnota] ze dne 9.10.2017, s datem splatnosti 19.10.2017, byla žalobkyni [tituly před jménem] [jméno FO] vyúčtována záloha na právní službu ve výši 242 000,- Kč.

32. Fakturou č. [hodnota] ze dne 8.2.2018, s datem splatnosti 18.2.2018, byla [tituly před jménem] [jméno FO] vyúčtována právní služba v rozsahu 149,45 hodin a dalších vedlejších výdajů ve výši celkem 117 945,28 Kč (po zaúčtování záloh ze dne 3.2.2017 (350 000,- Kč), 9.2.2017 (35 570,- Kč) a 23.10.2017 (242 000,- Kč). Součástí faktury bylo vyúčtování právních služeb, poskytnutých od 1.2.2017 do 11.1.2018.

33. Fakturou č. [hodnota] ze dne 7.3.2018, s datem splatnosti 17.3.2018, byla [tituly před jménem] [jméno FO] vyúčtována právní služba v rozsahu 8,33 hodin a dalších vedlejších výdajů ve výši celkem 35 873,91 Kč. Součástí faktury bylo vyúčtování právních služeb, poskytnutých 13.2.2017 a 15.2.2017.

34. Fakturou č. [hodnota] ze dne 11.4.2018, s datem splatnosti 21.4.2018, byla [tituly před jménem] [jméno FO] vyúčtována právní služba v rozsahu 4 hodin a dalších vedlejších výdajů ve výši celkem 26 898,30 Kč. Dle vyúčtování byly fakturovány právní služby ve dnech 1.3.2018 a 28.3.2018.

35. Fakturou č. [hodnota] ze dne 9.5.2018, s datem splatnosti 19.6.2018, byla [tituly před jménem] [jméno FO] vyúčtována právní služba v rozsahu11,50 hodin a dalších vedlejších výdajů ve výši celkem 54 076,78 Kč. Dle vyúčtování jednotlivých úkonů se jednalo o úkony z 5.4.2018, 10.4.2018, 12.4.2018 a 23.4.2018.

36. Fakturou č. [hodnota] ze dne 5.6.2018, s datem splatnosti 15.6.2018, byla [tituly před jménem] [jméno FO] vyúčtována právní služba v rozsahu 15,50 hodin a dalších vedlejších výdajů ve výši celkem 68 516,77 Kč. Dle vyúčtování právních služeb byly účtovány úkony z 9.5.2018, 10.5.2018 a 29.5.2018.

37. Fakturou č. [hodnota] ze dne 2.7.2018, s datem splatnosti 12.7.2018, byla [tituly před jménem] [jméno FO] vyúčtována právní služba v rozsahu 26,50 hodin a dalších vedlejších výdajů ve výši celkem 111 806,39 Kč. Dle vyúčtování právních služeb byly účtovány úkony z 4.6.2018, 5.6.2018, 6.6.2018, 7.6.2018 a 18.6.2018.

38. Fakturou č. [hodnota] ze dne 5.12.2018, s datem splatnosti 15.12.2018, byla [tituly před jménem] [jméno FO] vyúčtována právní služba v rozsahu 6,50 hodin a dalších vedlejších výdajů ve výši celkem 31 190,78 Kč. Dle vyúčtování právních služeb byl účtován úkon z 8.11.2018.

39. Fakturou č.[hodnota] ze dne 3.7.2019, s datem splatnosti 13.7.2019, byla [tituly před jménem] [jméno FO] vyúčtována právní služba v rozsahu 34 hodin a dalších vedlejších výdajů ve výši celkem 138 531 Kč. Dle vyúčtování právních služeb byly účtovány úkony z 15.4.2019, 16.4.2019, 17.5.2019, 21.5.2019, 4.6.2019, 5.6.2019, 11.6.2019 a 28.6.2019.

40. Dle vyúčtování právních služeb č. [hodnota] 764/1 byly účtovány úkony z 12.6.2019 a 19.6.2019.

41. Fakturou č.[hodnota] ze dne 7.10.2019, s datem splatnosti 17.10.2019, byla [tituly před jménem] [jméno FO] vyúčtována právní služba v rozsahu 6,5 hodiny a dalších vedlejších výdajů ve výši celkem 26 136 Kč. Dle vyúčtování právních služeb byl účtován úkony z 17.9.2019.

42. Dle daňového dokladu z [Anonymizováno] byla ubytována 1 osoba ([jméno FO]) ve dnech 2.10. – 5.10.2017, v částce 113,50 EUR. Znovu se čte daňový doklad, znějící na částku 113,50 EUR (2 270,- Kč).

43. Dle dokladu z [Anonymizováno] byla ubytována 1 osoba dne 30.10. – 2.11.2017, podle kterého došlo k ubytování jedné osoby v ceně 2 610,- Kč (včetně snídaně ve výši 210,- Kč).

44. Dle výpisů z účtu [právnická osoba] č. [hodnota]-3305180237 u [právnická osoba]. byla dne 3.2.2017 připsána částka 350 000,- Kč, z účtu č. [č. účtu] s poznámkou [Jméno žalobkyně], dne 9.2.2017 byla připsána částka 33 570,- Kč z účtu č. [č. účtu] s poznámkou [Jméno žalobkyně], dne 23.10.2017 připsána částka 242 000,- Kč z účtu č. [č. účtu] s poznámkou [Jméno žalobkyně], dne 11.12.2018 byla připsána částka 31190,78 z účtu č. [č. účtu] s poznámkou [Jméno žalobkyně], dne 22.5.2018 byla připsána částka 54 076,78 Kč z účtu č. [č. účtu] s poznámkou [Jméno žalobkyně], 17.4.2018 byla připsána částka 26 898,30 Kč z účtu [č. účtu] s poznámkou [Jméno žalobkyně], 25.10.2018 byla připsána částka 26 136,- Kč z účtu č. [č. účtu] s poznámkou [Jméno žalobkyně], dne 2.9.2019 byla připsána částka 100 188,- Kč z účtu č. [č. účtu] s poznámkou [Jméno žalobkyně], 31.7.2019 byla připsána částka 138 531,-Kč z účtu č. [č. účtu] s poznámkou [Jméno žalobkyně] dne 14.2.2018 117 945,28 Kč z účtu č. [č. účtu] s poznámkou [Jméno žalobkyně], dne 15.6.2018 byla připsána částka 68 516,77 Kč z účtu [č. účtu] s poznámkou [Jméno žalobkyně], dne 16.3.2018 byla připsána částka 35873,91 Kč z účtu č. [č. účtu] s poznámkou [Jméno žalobkyně], dne 16.8.2018 byla připsána částka 111 806,39 Kč z účtu č. [č. účtu] s poznámkou [Jméno žalobkyně].

45. Dle oznámení o platbě ze dne 23.8.2017 došlo k úhradě částky 30 000,- Kč z účtu č. [č. účtu] na účet č. [č. účtu].

46. Dle oznámení o platbě ze dne 22.12.2016 došlo k zaplacení částky 96 000,- Kč na vrub účtu [č. účtu] a ve prospěch účtu [č. účtu].

47. Dle oznámení o provedení příkazu k úhradě z 12.11.2020 byla na účet č. [č. účtu], jehož majitelem je žalobkyně, kdy byla zaslána částka 138.953,16 Kč z účtu Ministerstva spravedlnosti, [č. účtu].

48. Dle dokladu o registraci k dani z příjmů fyzických osob, právnických osob, dani z příjmů, vybírané srážkou, a daně z přidané hodnoty je [tituly před jménem] [jméno FO] plátcem uvedených daní.

49. Z přehledů zpráv, zveřejněných v různých médiích od 4.9.2014 po [právnická osoba].2020 soud zjistil, že docházelo k masivní medializaci, kdy o dané kauze psala různá média v článcích. Jednalo se o zprávy s názvem „[Anonymizováno]“, v níž je žalobkyně označena jako koordinátorka prací. V článku „[adresa]“ je rovněž označena jako koordinátorka prací. V článku „[Anonymizováno]“ je označena jako osoba, dohlížející na bezpečnost práce ve [adresa]. V dalším článku „[Anonymizováno]“, je označena jako, opět osoba, dohlížející na bezpečnost práce ve [adresa]. V článku „[Anonymizováno]“, je znovu označena jako osoba, dohlížející na bezpečnost práce ve [adresa] s tím, že se vyjádřila ke správnímu řízení. V článku [Anonymizováno]“, byla označena jako BOZPO. V článku „[Anonymizováno]“, opět označena jako koordinátorka bezpečnosti práce. V článku „[jméno FO]“ je žalobkyně jmenována opět jako koordinátorka. V článku „[právnická osoba]“, je označena jako koordinátorka bezpečnosti práce. V článku „[Anonymizováno]“, je označena jako koordinátorka bezpečnosti práce. Rovněž, v článku „[adresa]“, a v článku „[adresa] je hotový. Vyšetřování se blíží ke konci.“ Stejně tak v článku „[Anonymizováno]“. Rovněž také v článku „[jméno FO]“, je označena jako koordinátorka. Stejně tak v článku „[Anonymizováno] v článcích Jihlavského deníku a deníku.cz [právnická osoba]. Rovněž také v článku [adresa] a v článku „[adresa] má nový most. A čeká na konec vyšetřování.“ Dále v článku „[Anonymizováno]“ je označena jako koordinátorka bezpečnosti práce. Rovněž v článku „[adresa]“. Dále také v článku „[adresa].“ z [Anonymizováno] deníku, a deníku.cz [právnická osoba]. Obdobným způsobem byla žalobkyně označena také v článku „[adresa]“, „Bývalý stavbyvedoucí: Rozpoznat nebezpečí nebylo v mých silách, „[jméno FO]“ a „[Anonymizováno]

50. Z reportáže [právnická osoba] z 21. 3. 2023 soud zjistil, že předmětná kauza je nadále předmětem medializace ve vztahu k jiným osobám a že [právnická osoba] v tomto smyslu zveřejnila i záznamy z trestního stíhání z doby, kdy byla stíhána i žalobkyně.

51. V čestném prohlášení ze dne 4.4.2023 [jméno FO] uvedl, že trestní řízení, vedené proti jeho manželce, zasáhlo rodinný život, a to v několika směrech. Především na své manželce dlouhodobě vnímal, že z vedeného trestního řízení má silný stres a zvýšenou citlivost a podrážděnost. Současně vysoké, její pracovní nasazení, kterým se snažila reagovat na potřebu nákladů obhajoby, také vedlo k tomu, že převzal z větší míry starost o společnou domácnost a snažil se jí tak pomáhat. Na náklady obhajoby byly použity také finanční prostředky ve výši 190 000,- Kč, které zdědil po své matce, a které byly původně určené pro dceru [jméno FO] na její studia či její životní potřeby. Dále celkově nepříznivé působila na celou rodinu medializace trestního řízení, zejména to, že jeho žena byla uváděna jmenovitě, na rozdíl od ostatních účastníků trestního řízení, což jeho žena nesla těžce a ví, že jí to velmi trápilo. Trestní stíhání jeho ženy snášela též velmi těžce dcera [adresa], která byla v té době ve velmi citlivém věku a studovala. Rovněž otec [jméno FO], který byl v době trestního stíhání v pokročilém věku, měl velké obavy o jeho ženu, a též to velmi špatně snášel, nyní již bohužel nežije. Uvedené čestné prohlášení činí s vědomím, že bude předloženo soudu.

52. V čestném prohlášení [jméno FO], která byla v pravidelném kontaktu s rodiči své neteře, panem [jméno FO] a paní [jméno FO] (rodiči žalobkyně), potvrdila, že oba velmi těžce nesli trestní řízení, vedené proti neteři, a to zejména její švagr, který obdobnou profesi, jako [jméno FO], také celoživotně vykonával, což mělo následně dopady i na její neteř, která se proto zvýšeně obávala o jejich zdraví, neboť v té době již měli vysoký věk a každá špatná zpráva značně ovlivňovala jejich celkový zdravotní stav, který se i v důsledku toho zhoršoval. Oba již nežijí.

53. V čestném prohlášení [jméno FO] dne 6.10.2022 prohlásil, že náklady na společnou obhajobu, jeho a jeho tety, ve výši 190 000,- Kč, byly hrazeny z finančních prostředků její dcery [jméno FO], která je na obhajobu darovala, a které jí byly dříve darovány jejím otcem, strýcem [jméno FO], na budoucí studia a život, jenž strýc nabyl v dědickém řízení po své zesnulé matce. Dále čestně prohlásil, že trestní řízení, vedené proti jeho osobě a mimořádná medializace věci, silně psychicky rozrušily rovněž jeho prarodiče, kterým bylo v té době více než 80 let.

54. V doplnění čestného prohlášení [jméno FO] 3.4.2023 prohlásil, že po celou dobu vedeného trestního řízení, byl spolu se svou tetou rovněž obviněn, a vůči němu také skončilo řízení zastavením trestního stíhání. Jeho teta hradila náklady celé obhajoby, včetně nákladů jeho obhajoby, které on nárokuje v samostatném řízení, a prožívala silný psychický stres také z toho, že se cítila zodpovědná i za jeho trestní stíhání.

55. V čestném prohlášení [tituly před jménem] [jméno FO] 8.3.2023 konstatoval, že žalobkyně musela z důvodu vedeného trestního řízení proti její osobě ve věci pádu mostu ve [adresa] ukončit svou účast v komisi na zkoušení a přezkušování koordinátorů BOZP na staveništi, kterou vykonávala u akreditované společnosti ROVS, tedy [Anonymizováno] několik let před vedením tohoto trestního řízení, a stejně tak byla nucena ukončit svou účast ve zkušební komisi rovněž pro OZO v BOZP. K ukončení její účasti v komisích došlo z jejich strany.

56. V čestném prohlášení ze dne 13.3.2020 [jméno FO] uvedla, že poskytla své matce na náklady na obhajobu částku ve výši 190 000,- Kč.

57. Žádostí o opravu protokolu o hlavním líčení konaném dne 4.5.2017 ze dne 19.9.2017 žádal [tituly před jménem] [jméno FO] o opravu uvedené listiny (včetně doručenky zaslané Okresnímu soudu v [adresa]).

58. Dne 21.8.2017 [právnická osoba] vyžádala u [tituly před jménem] [adresa] vypracování znaleckého posudku.

59. Substituční plnou mocí ze dne 10.2.2017 byla [tituly před jménem] [jméno FO] zmocněna k nahlížení do spisu a pořízení fotokopií v dané věci.

60. Substituční plnou mocí ze dne 3.4.2018 byla [tituly před jménem] [jméno FO] pověřena k nahlížení a pořízení fotokopií z trestního spisu.

61. Dne 8.6.2018 byl zaslán Okresnímu soudu v [adresa], právní kanceláří [právnická osoba] a závěrečný návrh žalobkyně z 5.6.2018 (včetně doručenky datové zprávy).

62. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi uvedla, že ze strany policie bylo její trestní stíhání velmi neuvážené, protože bylo vedeno paralelně s trestním stíháním a Oblastní inspektorát práce byl upozorněn na to, aby nevydával závěrečný rozsudek dříve, než policie. Přesto svůj rozsudek, kterým žalobkyni za totožný skutek, který byl šetřen v trestním řízení, uložil nějakou pokutu. Byla tak již potrestána a tím pádem vůbec nemělo být trestní řízení zahajováno. Žalobkyně by tak nemusela zaplatit náklady, které uplatnila jako škodu. Přesto byla z trestního řízení vyřazena až ve fází před soudem, dokonce až třetím rozhodnutím odvolacího soudu. V této souvislosti vyjádřila údiv nad tím, že žalovaná jí plně uhradila všechny úkony [tituly před jménem] [jméno FO], které byly mnohem nižší a úplně na začátku a navíc v rámci správního řízení, a nechce jí uznat žádné další finanční nároky. Řízení přitom bylo zbytečně vedeno několik let. Mělo přitom velký vliv na žalobkyni, nejen po finanční stránce, ale také po stránce psychické. Především musela vydělat peníze na svou obhajobu, přitom jednání u soudu byla časově náročná a musela tak dodělávat práci ve volných chvílích, po nocích, o sobotách, o nedělích. V trestním řízení bylo stíháno 10 osob, včetně právnické osoby a zatímco uváděla média pouze název této právnické osoby, v případě žalobkyně uváděla její jméno, což nemělo dobrý vliv na její práci. To působilo u žalobkyně stres, nespavost, nemožnost se soustředit na další práci. Pokud by nebylo proti žalobkyni zahájeno trestní stíhání nemusela by vynakládat náklady na znalecké posudky, znalecký posudek pan [tituly před jménem] [adresa] byl přitom velmi náročný a znalecký posudek doktora [jméno FO] následně využily ostatní obžalovaní ve svých závěrečných řečech. Žalobkyně svou práci dělá již 20 let, postupně se vypracovala, působila v akreditované komisi Rožnovského vzdělávacího servisu na přezkušování koordinátorů a odborně způsobilých osob v oblasti bezpečnosti práce, což proti byla velmi prestižní záležitost. Jakmile však začala být trestně stíhána, bylo jí z Ministerstva práce a sociálních věcí dáno najevo, že je nepřípustné, aby osoba trestně stíhaná za podobnou činnost, působila v uvedené komisi. Žalobkyně byla nahrazena a do funkce se již nikdy nevrátila. Problém byl i z hlediska získávání zakázek, zejména u firem, od nichž dostává žalobkyně větší zakázky, pro společnosti jako [Anonymizováno], firma [právnická osoba], [Anonymizováno] apod. V takových případech bývá uzavírána rámcová smlouva na celý rok na základě výběrového řízení. Žalobkyně byla v této souvislosti dotazována, zda je schopna zakázky dokončit. Ačkoliv s ní smlouva byla uzavřena, přesto pak dostávala mnohem méně dílčích zakázek. V době trestního stíhání měla žalobkyně velmi staré rodiče (oběma bylo přes 80 let). Otec ji do práce zasvětil, měl z oboru zkušenosti a představu, proto se žalobkyně před rodiči snažila své stíhání zatajit. Dařilo se jí to během obvinění oblastního inspektorátu, to nebylo medializováno. To se však změnilo zahájení trestního stíhání, věc byla medializována v různých médiích a na žalobkyni to velmi špatně psychicky působilo. K rodičům se dostávaly různé zprávy, nevhodné poznámky od sousedů či jiných lidí, kteří žalobkyni viděli v médiích. Ta přitom byla vždy jmenována. V trestním řízení byl obžalován rovněž synovec žalobkyně, zároveň vnuk jejích rodičů. Byl obviněn, ačkoliv neměl vliv na nějaký průběh dané události a smlouvu s Krajským úřadem měla uzavřenu jen žalobkyně. Pro žalobkyni to bylo velmi nepříjemné, protože synovce do práce zasvěcuje. Současně tak bylo zapotřebí hradit dvojí obhajobu, protože oba byli obžalováni ze stejného skutku. Bez dobré obhajoby by přitom žalobkyně dle svého názoru osvobozena nebyla nebo by z ní byla troska. Obhajoba dodávala žalobkyni důvěru ve zdárný konec. Žalobkyně však na ni musela vydělat a když nebyl dostatek financí, byla nucena využít dědictví, které odkázala jejímu manželovi jeho matka. Ta byla oběma manželi určena na studia či bydlení společné dcery. Žalobkyně využila na svou obhajobu i domácí rozpočet, kam již peníze nikdy nevrátila. Pokud jde o funkci ve shora uváděné komisi, po vyjádření z Ministerstva byl do funkce povolán jiný člen komise, čemuž komise vyhověla a žalobkyně se do ní již nikdy nevrátila. Pokud jde o rámcové smlouvy s velkými společnostmi, tyto byly ukončeny uplynutím doby, na kterou byly sjednány. Pokud by však žalobkyně byla odsouzena a byl jí uložen trest zákazu činnosti, bylo by to pro ni fatální, nebyla by schopna začít v jiném oboru. Obhajoba žalobkyně určitě dávala do spisu upozornění, že probíhá i správní řízení. [jméno FO] správním spisu rovněž bylo nalezeno upozornění policie, aby oblastní inspektorát práce nebyl ve svém rozhodnutí rychlejší, než trestní řízení. Soud tuto skutečnost vedl v patrnosti, první rozsudek se přitom soustředil na zproštění žalobkyně obvinění, odvolací soud následně trestní stíhání žalobkyně zastavil. Rozhodnutí ve správním řízení padlo zhruba v září roku 2014, nejpozději začátkem roku 2015. V té době ji zastupoval ještě [tituly před jménem] [adresa]. Rozhodnutí tak přišlo velmi rychle.

63. Z doručenek datové zprávy (oznámení o převzetí obhajoby, právním zástupcem žalobkyně Okresnímu soudu v [adresa]) ze dne 7.2.2017, ze dne 13.4.2017 (podnět k předběžnému projednání obžaloby Okresnímu soudu v [adresa] právním zástupcem žalobkyně), (vyjádření k obžalobě) ze dne 2.5.2018, (předložení znaleckého posudku) ze dne 12.1.2018, a ze dne 11.6.2019 (vyjádření k odvolání) soud nezjistil ničeho podstatného, když uskutečnění úkonů nebylo ze strany žalované zpochybňováno.

64. Pokud jde o obžalobu Okresního státního zastupitelství v [adresa] ze dne 2.12.2016, oznámení [tituly před jménem] [jméno FO] o převzetí obhajoby ze dne 6.2.2017, podnět k projednání obžaloby ze dne 12.4.2017 (doručený soudu 13.4.2017) a doplněný 24.4.2017, přípis ze dne 12.1.2018 [tituly před jménem] [jméno FO], kterým znalecký posudek [tituly před jménem] [adresa]-2017, vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 2.5.2018 (doručené soudu 3.5.2018) k obžalobě okresní státní zástupkyně a vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] k odvolání státní zástupkyně z 11.6.2019 (doručené soudu 12.6.2019), tyto skutečnosti soud nehodnotil, když již byly uvedeny v rámci obsahu trestního spisu.

65. Soud nehodnotil v řízení prováděný důkaz fakturou č. [hodnota] za právní služby [tituly před jménem] [jméno FO], která již byla ze strany žalované plně uhrazena, stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, ze dne 3.9.2015, stejně jako odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 28.8.2015 [tituly před jménem] [jméno FO], přehled úkonů právní služby a hotových výdajů [tituly před jménem] [jméno FO], ze dne 25.2.2020 a kopii velkého technického průkazu vozidla SPZ [SPZ], ve vlastnictví [tituly před jménem] [jméno FO] a výpisy z bankovního účtu žalobkyně č. [č. účtu] o platbách ve prospěch účtu [tituly před jménem] [jméno FO]. Dále soud nehodnotil v řízení provedené důkazy, které se týkaly žalovanou uhrazených úkonů [tituly před jménem] [jméno FO] (záznam o poradě s klientem ze dne 3.5.2017, záznam o poradě s klientem z 26.9.2017, záznam o poradě s klientem ze dne 10.5.2018, protokolu o hlavním líčení ze dne 31.10.2017 za účasti [tituly před jménem] [jméno FO], protokolu o hlavním líčení ze dne 1.11.2017 za účasti [tituly před jménem] [jméno FO], protokol o hlavním líčení z 2.11.2017 za účasti [tituly před jménem] [jméno FO]) rovněž jako nadbytečný soud nehodnotil čestné prohlášení žalobkyně o dopadech trestního řízení do jejího života, když totožné skutečnosti žalobkyně uvedla i ve své účastnické výpovědi. Jako nadbytečnou soud nehodnotil informaci o průběhu řízení ve věci 1 T 224/2016, Okresního soudu v [adresa], neboť skutečnosti, podstatné pro věc, jsou (v mnohem podrobnějším rozsahu) seznatelné z obsahu předmětného spisu, jehož obsah žalovaná nečinila sporným který zde byl částečně již čten, a ještě nadále čten bude. Daná informace obsahuje pouze velmi omezenou část uskutečněných úkonů. Soud nehodnotil v řízení provedené důkazy protokoly o výsleších obviněného ze dne z 27.10.2015, 11.11.2015 a 13.11.2015, když tyto byly uskutečněny [tituly před jménem] [jméno FO], jehož obhajobu žalovaná žalobkyni plně uhradila. Soud rovněž nehodnotil usnesení Okresního soudu v Pelhřimově č. j. [Anonymizováno], týkající se dědictví po [jméno FO], skutečnost, že dcera tety žalobce paní [Jméno žalobkyně] získala prostředky od svého otce, které poskytla ve výši 190 000 Kč na obhajobu své matky, má soud za prokázané z čestného prohlášení dcery žalobkyně, jejího manžela i účastnické výpovědi žalobkyně, tohoto důkazu k tomuto závěru nebylo zapotřebí.

66. Soud jako nadbytečný neprováděl důkaz fakturou č. [hodnota] za právní služby [tituly před jménem] [jméno FO], která již byla ze strany žalované plně uhrazena. Rovněž jako nadbytečné soud neprováděl důkazy cestovními příkazy k jednotlivým cestám, když se jedná o interní účetní doklady, které mají prokazovat skutečnosti, které již prokazují důkazy jiné (technický průkaz vozidla, uskutečněné úkony obhájcem dle obsahu spisu a obecně známá skutečnost o vzdálenosti advokátní kanceláře obhájce od jednotlivých míst, na nichž se konaly úkony právní služby). Jako irelevantní soud neprováděl jednak důkazy (Směrnice – příloha P 01 – PD bouracích prací, Technická zpráva o prohlídce ze dne 8. září 1928, Zpráva o stavu mostu dne 27.6.1929, příloha P 04 Odstranění stávajícího mostu, příloha P 05 Postup výstavby a rozkresem stávajícího stavu, statický posudek – statické posouzení podpěrné konstrukce, [tituly před jménem] [jméno FO]. Dále statické posouzení podpěrné konstrukce, přílohu č. [hodnota], přílohu č. [hodnota], geotechnickou studii, Vývoj zemního tlaku za rubem Opěry 1 mostu SO 202) , které byly použity jako důkaz v posuzovaném trestním řízení. Rovněž soud nehodnotil znalecký posudek č. [hodnota] – 0917, vypracovaný [tituly před jménem] [jméno FO] na zadání Advokátní kanceláře [adresa], který byl zřejmě založen do trestního spisu. Zdejší soud není revizním orgánem a není jeho úkolem již provedené důkazy znovu posuzovat (viz. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2006, sp. zn. 25 Cdo 2162/2005, či rozsudek ze dne 27. 5. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1718/2019), jednak důkazy, které se trestního stíhání současné žalobkyně netýkají (Protokoly o hlavním líčení ze dne 6.11.2019 a ze dne 16.9.2021, konaných po ukončení trestního stíhání žalobkyně, závěrečnou řeč obžalovaného [jméno FO], závěrečné řeči obžalovaných [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], In. [jméno FO] a [jméno FO]), jednak důkazy, které se týkají odškodňovacího řízení [jméno FO] (vyjádření žalované k žalobě, ve věci [jméno FO]) či žádostí o nahlédnutí do spisu [tituly před jménem] [právnická osoba] z 24.8.2017, která se týká činnosti znalce během vypracování znaleckého posudku, jehož vypracování bylo žalobkyni vyúčtováno včetně všech úkonů znalce. Soud dále neprováděl důkaz článkem k možnostem obhajoby obviněného po podání obžaloby, sepsaného docentem [tituly před jménem] [jméno FO] 5. 5. 2014, neboť je věcí právního hodnocení, zda návrh na předběžné projednání obžaloby je odškodnitelným úkonem a v jakém rozsahu. Soud v tomto směru nemůže vycházet z odborných článků. A konečně soud neprováděl důkaz srovnávací tabulkou případů, vedených u různých odvolacích soudů ve věcech odškodňování, protože z ní konkrétní dopady vyplývají pouze obecně a není zřejmá jejich intenzita ani délka daného trestního stíhání. Soud provedl srovnání s jiným případech podobného typu (viz níže).

67. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

68. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

69. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

70. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

71. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

72. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

73. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

74. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

75. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

76. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

77. Dle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

78. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k: a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

79. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla na základě usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 28.8.2015 stíhána pro skutek, kvalifikovaný jako spolu s dalšími 9 osobami z přečinu [Anonymizováno]. Řízení pak bylo skončeno usnesením Krajského soudu v [adresa] pod sp.zn. ze dne 7.8.2019 č.j. [Anonymizováno], který již vyhlášený rozsudek soudu I. stupně ve vztahu k žalobkyni zrušil a její trestní stíhání dle § 223 odst. 1 tr. řádu a § 11 odst. 1 písm. m) tr. řádu zastavil. Důvodem pro zastavení trestního stíhání byla skutečnost, že žalobkyně byla dne [datum] potrestána rozhodnutím správního deliktu neplnění povinností koordinátora, a to za spáchání správního deliktu neplnění povinností koordinátora v souvislosti s [adresa] a byla jí uložena povinnost peněžního plnění 96 000,- Kč. Rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu bylo rozhodnutím [právnická osoba] ze dne 26.5.2016 potvrzeno. Řízení tak trvalo 3 roky a 11 měsíců, bylo velmi medializováno, žalobkyně byla prakticky v každé zprávě jmenovitě zmiňována jako bezpečnostní koordinátorka, mohla tak pociťovat vyšší zásah do své důstojnosti a cti. Z předmětných článků však nevyplývá, že se o rozsah či způsob této medializace nějak přičinil stát či že by došlo k excesu ze zásady veřejnosti trestního stíhání. Ostatně to žalobkyně ani netvrdila. Jestliže žalobkyně uváděla, že [právnická osoba] použila obrazový materiál z dřívějšího trestního stíhání ještě v letošním roce, čímž de facto vzbuzovala ve veřejnosti dojem, že trestní stíhání žalobkyně nadále běží, ačkoliv již bylo ve vztahu k žalobkyni zastaveno, nelze než konstatovat, že ani z této reportáže nelze dovodit odpovědnost státu. Za způsob zveřejnění své reportáže nese odpovědnost pouze soukromoprávní televize, která reportáž zveřejnila a proti zkreslenému informování veřejnosti se lze domáhat prostředky občanského práva. V průběhu řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně vynaložila náklady na svou obhajobu, přičemž tuto postupně zajišťovali dva advokáti, [tituly před jménem] [adresa] a [tituly před jménem] [jméno FO], ve druhém případě přitom byla využita smluvní hodinová odměna. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku žalobkyně uznala v plném rozsahu nárok na náhradu [tituly před jménem] [jméno FO] a částečně i nárok na náhradu nákladů právního zastoupení [tituly před jménem] [jméno FO], když tuto uznala co do části úkonů právní služby v rozsahu 103.939,- Kč vč. DPH představující 39 úkonů právní služby po 1.840,- Kč, 2 půlúkony po 920,- Kč, 41 režijních paušálů po 300,- Kč a DPH ve výši 21 %, současně uhradila i účtované cestovného za využití osobního vozidla ve výši 4.456,71 Kč vč. DPH, promeškaný čas ve výši 4.356,- Kč vč. DPH, parkovné ve výši 211,45 Kč vč. DPH a cestovné vlakovou dopravou a nocležné ve výši 1.470,- Kč včetně DPH, což odpovídá celkových částek, jelikož právní zástupce obhajoval dvě osoby (druhým byl synovec žalobkyně [jméno FO]). Sporné tak zůstaly jen shora uvedené úkony. V této souvislosti soud především konstatuje, že ačkoliv mezi žalobkyní a [tituly před jménem] [jméno FO] smlouva o poskytování právní pomoci formou hodinové mzdy, dle ODŠZ se výše odměny advokáta určuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, tzn. podle vyhlášky č. 177/1996 Sb, ve znění vyhlášky 276/2006, advokátního tarifu, která v ust. § 6 odst. 1 výslovně stanoví, výše mimosmluvní odměny se stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal. Pokud jde o odměny za zastupování v trestních věcech, tyto dále upravuje advokátní tarif v ust. § 10. V odstavci 2 stanoví tarifní hodnotu při obhajobě v trestním řízení ve věcech, ve kterých soud prvního stupně rozhoduje v neveřejném zasedání, částku 500 Kč. V odstavci 3 pak stupňovitě podle výše horní hranice trestu odnětí svobody stanoví advokátní tarif tarifní hodnotu, z níž je následně vypočítávána odměna za jeden úkon právní služby. Vzhledem k tomu, že žalobkyni hrozila trestní sazba až deset let, vypočítá se odměna obhájce za jeden úkon právní služby v dané trestní věci podle odst. 3 písm. c), tedy ve výši 30 000 Kč. V neposlední řadě nutno přihlédnout i k žalobkyní uváděné skutečnosti, že obhájce v rámci jednotlivých úkonů obhajoval nejen ji, ale i jejího synovce. Na takové případy pamatuje ust. § 12 odst. 4 advokátního tarifu, který snižuje odměnu za společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu o 20 %. Žalovaná proto postupovala správně, jestliže při stanovení náhrady škody vycházela z jednotlivých úkonů právní služby ve výši 1 840,- Kč, které hodnotila prizmatem ust. § 11 advokátního tarifu, který vypočítává jednotlivé úkony právní služby, za které přísluší právnímu zástupci odměna. Pokud jde o jednotlivé úkony právní služby, které jsou nadále předmětem řízení, soud dospěl k závěru, že jsou důvodné a účelné úkony tři (po 1 840,- Kč + režijní paušál po 300,- Kč a 21% DPH), konkrétně z 5.4.2018 nahlížení do soudního spisu, které navazovalo na hlavní líčení z 12.4.2018. Soud dal v tomto směru za pravdu žalobkyni, že s ohledem na obsah spisu je zřejmé, že pouze jedno nahlížení nebylo dostačující. Dále soud přiznal poradu s klientem z 25.10.2017, protože její konání má soud za doložené z provedených důkazů, zejména z faktury č. [hodnota] a na ni navazujícího vyúčtování. A konečně soud přiznal žalobkyni náhradu za závěrečný návrh z 5.6.2018, který zhodnotil jako písemné podání návrhu v dané věci. Zbývající žalobkyní nárokované úkony právní služby soud zhodnotil dílem jako neúčelné, když pouze duplikovaly již provedený úkon právní služby (24.4.2017 podnět k předběžnému projednání obžaloby, přestože již byl uskutečněn tentýž půlúkon ze dne 13.4.2017, účast advokátní koncipientky na hlavních líčeních, konaných ve dnech 4.5.2017, 3.10.2017, 5.10.2017, 9.1.2018, 11.1.2018,13.2.2018, 15.2.2018, 12.4.2018, 10.5.2018, 7.6.2018, ačkoliv se hlavního líčení účastnil rovněž [tituly před jménem] [jméno FO]), dílem jako nepodřaditelné pod žádný z úkonů honorovaných advokátním tarifem (6.2.2017, 7.2.2017 základní seznámení se spisem, studium spisu, 7.2.2017 oznámení soudu o převzetí obhajoby, 2.3.2017 studium usnesení o zahájení trestního stíhání, 7.3.2017 studium znaleckého posudku, 8.3.2017 studium obžaloby, 4.4.2017 studium smluvní dokumentace, 9.5.2017 sdělení soudu, 11.8.2017 vyhodnocení ak. stavu případu, příprava otázek pro znalce, komunikace se znalcem, 21.8.2017 žádost o znalecký posudek, 19.9.2017 žádost o opravu protokolu, 26.9.2017 studium výpovědi obžalovaných, příprava, 10.10.2017 studium znaleckého posudku, 17.10.2017 žádost o konání hlavního líčení v nepřítomnosti, 5.11.2017 právní posudek Prof. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], 20.11.2017 rozbor znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], odborné vyjádření [tituly před jménem] [adresa], 8.1.2018, 10.1.2018 příprava na hlavní líčení, 28.3.2018 komunikace se znalcem, 28.3.2018 příprava a jednání se znalcem, 10.4.2018 příprava, 23.4.2018, 29.5.2018 studium protokolu o hlavním líčení, 9.5.2018 příprava na hlavní líčení, 9.5.2018 studium statického posudku, příprava, 4.6.2018 závěrečná redakce závěrečného návrhu, 6.6.2018 příprava závěrečné řeči, 18.6.2018 studium závěrečných řečí, 15.4.2019 studium rozsudku soudu I. [adresa], 16.4.2019 vyhodnocení rozsudku, 17.5.2019 odvolání OSZ, vyhodnocení, tel. Konzultace, 21.5.2019 studium odvolání státní zástupkyně, 11.6.2019 závěrečná redakce vyjádření, 28.6.2019 průběžná analytická činnost, 17.9.2019 studium usnesení KS v [adresa], 17.9.2019 usnesení KS HK, pobočka [adresa], vyhodnocení, stanovení strategie dalšího postupu, zpráva klientovi), dílem nadbytečné (prostudování spisu 15.2.2017, 23.2.2017 – odměna za nahlížení již přiznána byla žalovanou i soudem ve dvojnásobném rozsahu než přísluší za studium spisu při skončení vyšetřování, a to s ohledem na rozsah spisu) a dílem jako zcela neopodstatněné (13.4.2017 podnět k předběžnému projednání obžaloby, 4.10.2017 účast u hlavního líčení, které bylo odročeno bez projednání – oba úkony jsou hodnoceny jako úkonu, který již žalovaná žalobkyni přiznala (viz § 11 odst. 2 AT ve spojení s § 11 odst. 3 AT). Totéž v podstatě lze uvést i o navazujících nákladech na cestovné, zmeškaný čas a duplicitní cestovné advokátní koncipientky k hlavním líčením, kterých se účastnil i [tituly před jménem] [jméno FO]. I v tomto případě platí, že náhrada cestovného je počítána nikoli ve sjednané výši mezi účastníky, ale ve výši upravené zvláštním předpisem, a to dle ust. § 157 a 158 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Žalovaná v tomto směru správně spočetla cestovní výdaje osobním vozidlem [jméno FO] SPZ [SPZ], když počítala s průměrnou spotřebou dle technického průkazu 8,7 l /100 km, provedeného při jednání a vycházela i z obecně známých údajů, zveřejněných na webovém portálu mapy.cz, podle kterého zpáteční cesta ze sídla advokátní kanceláře k Okresnímu soudu v [adresa] činí 264 km a trvá 2 h a 48 minut. V návaznosti na to pak dle názoru soudu žalovaná správně přiznala žalobkyni polovinu nákladů na vypočtené cestovné, parkovné a nocležné (vždy jednoho zástupce), když právní zástupce současně obhajoval dvě osoby. Obdobné platí i ohledně promeškaného času. Co se týče cestovného vlakovou dopravou, cestovné za dny, kdy se advokátní koncipientka účastnila úkonu společně vedle [tituly před jménem] [jméno FO], soud zhodnotil rovněž jako neúčelné, kdy tentýž úkon činily dvě osoby. Z téhož důvodu soud nepřiznal ani uplatněné nocležné, když nebylo zapotřebí, aby advokátní koncipientka zůstávala na místě, zatímco její školitel cestoval zpět do kanceláře osobním vozem. Totéž se týká s tím souvisejícího stravného ve výši 200,- Kč. Pokud jde o právní posudek [tituly před jménem] [jméno FO], tento soud zhodnotil, jako neúčelný, protože právní zástupce žalobkyně již sám je odborníkem na právo s plnou erudicí k zastupování žalobce v předmětném trestním řízení. Pokud právní zástupce vynaložil částku 100 000 Kč na stanovisko dalšího odborníka z oboru práva, pak nelze uzavřít, že by se jednalo o částku účelně vynaloženou. Právě za účelem odborného zastoupení byl žalobce zastoupen advokátem a nelze tak uzavřít, že konzultace v hodnotě 100 000 Kč s jiným odborníkem z trestního práva, který ve věci jakožto zástupce nevystupoval, by byla nákladem účelně vynaloženým. V neposlední řadě nelze přehlédnout, že důvodem pro zastavení trestního stíhání žalobkyně nebyla změna právního postoje soudu či orgánů činných v trestním řízení, ale překážka ne bis in idem, proto nebyl jako účelný zhodnocen ani posudek ing. [adresa], když tento nevedl k odklizení trestního stíhání žalobkyně. Soud tak uzavírá, že tuto část nároku žalobci nepřiznal. Soud proto přiznal žalobkyni částku 7 768,2, představující 3 úkony právní služby po 1 840,- Kč + 3x režijní paušál + 21% DPH, ve zbývající části nárok žalobkyně na zaplacení nákladů obhajoby zamítl výrokem ad. II.

80. Pokud jde o odškodnění nemajetkové újmy, způsobené žalobkyni nezákonným trestním stíháním, z vlastní praxe soud nalezl srovnávací případ ve věci sp.zn. 12 C 96/2016. V daném případě hrozil poškozenému trest odnětí svobody 10 - 20 let nebo výjimečný trest za trestný čin obecného ohrožení podle § [podezřelý výraz]. Jednalo se o totožný trestný čin, kvalifikovaný s dvojnásobnou trestní sazbou než současná žalobkyně. Současně byl poškozený trestně stíhán dva roky a šest měsíců, což je zhruba o polovinu méně, než současná žalobkyně. V souvislosti s těmito dvěma faktory (nebýt dalších skutečností) by tak soud považoval za přiměřené totožné odškodnění jako v porovnávaném případu. Na rozdíl od současné žalobkyně však byl poškozený rovněž ve vazbě (za tuto byl odškodněn zvláště), současně přišel o jediný zdroj příjmů, když o něj zaměstnavatel ztratil zájem a ukončil s ním pracovní poměr dohodou, avšak žalobci se už nepodařilo najít zaměstnání a byl dále veden v evidenci uchazečů. Díky medializaci se totiž o případu dozvěděli i potencionální další, zaměstnavatelé. Na rozdíl od tamního poškozeného současná žalobkyně, sice ukončila činnost v komisi BOZP, nicméně nejednalo se o jedinou její pracovní aktivitu. Co se týče osobních tedy dopadů, došlo v porovnávaném případu k nedůvěře k poškozenému ze strany jeho rodiny, zatímco současná žalobkyně, nic takového netvrdila. Poškozený v porovnávaném případu byl zasažen i ve zdravotní sféře, měl psychické následky a nesl těžce dané řízení. Současná žalobkyně dané řízení rovněž těžce nesla, avšak žádné zásadní psychické následky neuváděla. Stejně, jako současná žalobkyně, byl tehdejší poškozený bezúhonný, a jeho věc byla silně medializována. I v jejím případě byla prokázána masivní medializace, v obou případech však tato vyplývala ze zásady veřejnosti trestního stíhání). Poškozený v porovnávaném případu měl strach o rodinu, obával se také ztráty přátel, ke které následně došlo a o trestním řízení se hovořilo také ve školském zařízení, které navštěvovalo jeho dítě. Současná poškozená měla obavy o své staré rodiče a až do zahájení trestního stíhání se jí dařilo věc před nimi utajit. V dané věci přiznal soud, tehdejšímu poškozenému částku odškodnění 100 000,- Kč. Poté bylo o věci následně rozhodováno v odvolacím řízení pod sp.zn. [Anonymizováno] odvolací řízení bylo zastaveno. Dle názoru soudu je tak přiměřené zadostiučinění žalobkyně ve výši 75 000,- Kč, tedy o 25% méně (hlubší následky v profesní oblasti, soukromého života i psychiky – ztráta zaměstnání, přátel, psychické následky). S ohledem na to výrokem ad.I rovněž vyhověl žalobkyni v rozsahu 75 000,- Kč i co do nemajetkové újmy, ve výroku ad.II žalobu i ve zbývající části zamítl.

81. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 248,48 Kč, přičemž tato částka představuje 43,24 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 71,62 % a úspěchu žalované v rozsahu 28,38 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 2100 Kč představující 300 Kč za každý ze sedmi úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

Poučení