46 A 51/2014 - 51

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců JUDr. Milana Podhrázkého a Mgr. Ing. Petra Šuránka v právní věci žalobce P. Z., bytem O., okr. B., zastoupeného JUDr. Josefem Kopřivou, advokátem se sídlem Vodičkova 709/33, 110 00 Praha 1, proti žalovanému Krajskému ředitelství policie Středočeského kraje, Na Baních 1535, 156 00 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. KRPS- 22945-27/ČJ-2014-0100KR-PK, ze dne 27. 5. 2014, o uložení kázeňského trestu, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce se žalobou domáhá zrušení výše označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo jeho odvolání proti rozhodnutí vedoucího územního odboru Benešov, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje ve věcech kázeňských č. 15/2014, ze dne 6. 3. 2014, zamítnuto a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno. Rozhodnutím správního orgánu 1. stupně byl uznán vinným ze spáchání kázeňského přestupku a podle § 51 odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o služebním poměru), mu byl uložen kázeňský trest snížení základního tarifu o 5% na dobu 3 měsíců. Kázeňského přestupku se měl dopustit porušením povinnosti stanovené v § 45 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) zákona o služebním poměru tím, že měl jako vedoucí Obvodního oddělení policie Sázava naplánovat nprap. Mgr. M. P., který je zařazen do nerovnoměrného rozvržení doby služby podle § 53 odst. 3 zákona o služebním poměru, ve dnech státního svátku směny v trvání od 7.30 do 15.30 hodin, které policista nevykonal, protože je z důvodu existence dne pracovního klidu považoval za omluvené. V jeho jednání spatřoval služební funkcionář i porušení čl. 11 odst. 1, odst. 3 písm. a) a odst. 5 písm. a) závazného pokynu policejního prezidenta č. 180/2012, o plnění úkolů služby pořádkové policie. Již v řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí, namítal, že se nemohl dopustit předmětného kázeňského přestupku, protože doba služby uvedeného příslušníka je sice rozvržena nerovnoměrně, ale příslušník není soustavně zařazován do takových služeb, které je nutno vykonat i ve svátek. O tom svědčí úřední záznam ze dne 18.2.2014, ze kterého vyplývá, že nprap. P. v r. 2013 vykonával 24hodinové směny k zajištění nepřetržitého provozu pouze ve 21 případech. Ostatní směny v daném kalendářním roce vykonával ve dnech pondělí až pátek v rozsahu 7.30 až 15.30 hodin. Namítl, že služební funkcionář se mylně domnívá, že omluvené volno v den, na který připadne svátek, se neposkytuje příslušníkům s nerovnoměrným rozvržením doby služby a že tato domněnka neodpovídá ani vnitrostátním předpisům, ani mezinárodním úmluvám. Mezinárodní úmluvy stanoví z povinnosti poskytnout volno ve svátek výjimky, které se týkají činností nezbytných pro společnost. Rozhodující pro posouzení, zda příslušník je povinen konat službu, je charakter vykonávané služby a nikoli její rozvržení. V měsíci, v němž je svátek, je povinen rozvrhovat dobu služby stejným způsobem, jako v měsíci, kdy svátek není. Pokud by záměrně příslušníkovi v některých případech nestanovil směnu na den, na nějž připadne svátek, dopouštěl by se postupu v rozporu s § 77 odst. 1 zákona o služebním poměru, který mu zakazuje zneužívat svého práva plynoucího ze služebního poměru k újmě druhého účastníka služebního poměru. Služební funkcionář sice v rozhodnutí jeho námitku zmínil, ale v rozporu s § 181 odst. 5 zákona o služebním poměru v odůvodnění rozhodnutí neuvedl způsob, jakým se s touto námitkou vypořádal. Proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu podal odvolání, ve kterém znovu poukázal na skutečnost, že služba na Obvodním oddělení policie Sázava je příslušníkům zásadně rozvrhována na pondělí až pátek ve směnách 7.30 až 15.30 hodin a nepřetržitost provozu na tomto oddělení v době noční a v sobotu a neděli zajišťuje omezený počet příslušníků. Pokud na všední den připadne svátek, je služba příslušníkům konajícím směnu 7.30 až 15.30 hodin rozvrhována stejně, jako v ostatních všedních dnech. Namísto toho, aby ve svátek byl zajišťován pouze nepřetržitý provoz jako v sobotu a neděli, a ostatním byla směna omluvena z důvodu, že je svátek, jsou příslušníci nuceni vykonávat službu, jako by svátku nebylo. To je v příkrém rozporu se zákazem práce ve svátek. Služební funkcionář také nevysvětlil svůj argument, že nprap. P. měl ve svátek „koordinovat některé činnosti ostatních policistů obvodního oddělení Sázava“, když v jiných dnech pracovního klidu takovou činnost vykonávat nemusel. Bez věcné souvislosti s jeho případem bylo v rozhodnutí poukazováno na zhoršenou bezpečnostní situaci na teritoriu obvodního oddělení. Taková argumentace by byla na místě tehdy, kdyby se jednalo o mimořádnou službu konanou ve svátek, ale rozvrhování doby služby i na dny, kdy na ně připadne svátek, je na oddělení běžnou záležitostí. S porušováním zákazu práce ve svátek věcně nesouvisí ani nedostatek policistů, který služební funkcionář zmiňoval. Ten by mohl mít význam jen tehdy, pokud by nedostatek policistů ohrožoval zajišťování nepřetržitého výkonu služby ve dnech pracovního klidu. Také tvrzení, že „toto jednání znemožnilo npor. P. Z. využít nprap. Mgr. M. P. pro řešení neutěšené bezpečnostní situace“, nelze považovat za právně relevantní. Další tvrzení obsažené v odůvodnění, a to že „Tímto svým jednáním nerespektoval rozhodnutí nadřízeného o zařazení nprap. Mgr. M. P. do nerovnoměrného rozvržení doby služby a tím, že pověřoval plněním úkolů, které není nutné plnit ve státní svátky, došlo k neefektivnímu nasazování policistů při plnění služebních úkolů při nepřetržitém režimu služby v situaci, kdy docházelo k nárůstu kriminality v teritoriu, poklesu objasněnosti, a v listopadu a prosinci 2013 poklesu skutečného počtu, že musel spojovat výkon služby se sousedním obvodním oddělením.“, považuje za zcela účelové. Dále žalobce uvedl, že v odvolání namítl, že kromě konstatování o tom, že nebyl nikdy kázeňsky trestán a naopak byl kázeňsky odměňován, nebyla v odůvodnění rozhodnutí o přihlédnutí ke kritériím podle § 186 odst. 5 zákona o služebním poměru, ani zmínka. Namítl také, že napadené rozhodnutí vychází z nesprávně zjištěného právního stavu a nesplňuje požadavky, které na rozhodnutí klade § 181 zákona o služebním poměru, a proto žádal, aby rozhodnutí bylo v odvolacím řízení zrušeno. Uvedl, že žalovaný v odůvodnění zamítavého rozhodnutí vyjádřil názor, že služební funkcionář v odůvodnění rozhodnutí popisuje úvahy, kterými se zabýval při hodnocení důkazů i právních a služebních předpisů a uvedl, že se vyrovnal i s jeho námitkou, týkající se zákazu práce ve svátek. Argumentoval, že Mgr. P. pobíral základní tarif navýšený podle § 114 odst. 2 zákona o služebním poměru, který je přiznáván služebním funkcionářem s personální pravomocí policistům právě v souvislosti se zařazením do nepřetržitého režimu služby, kdy dochází k narušení biorytmu a narušení rodinného a společenského života právě plněním úkolů v nepřetržitém režimu služby, k čemuž dochází plněním úkolů v různých úsecích dne, případně také v sobotu, neděli nebo ve svátek. Žalobce uvedl, že poskytování zvýšeného základního tarifu není důkazem o tom, že příslušník vykonává službu v nepřetržitém režimu. Ustanovení § 114 odst. 2 zákona o služebním poměru zakládá nárok na zvýšení základního tarifu příslušníkovi, který vykonává službu v dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu služby. To znamená, že zvýšený základní tarif musí být poskytnut i příslušníkovi, který nevykonává službu v nepřetržitém provozu a dokonce ani v nerovnoměrném rozvržení. Považuje tedy argument žalovaného, že „při plánování nelze využívat výhody obou režimů rozvržení doby služby, tj. pobírat základní tarif navýšený podle § 114 odst. 2 zákona a současně mít omluvené svátky z důvodu, že plní činnosti, které není nutné ve státní svátek vykonávat“, za irelevantní. Dalším argumentem žalovaného potvrzujícím názor, že se na uvedeného příslušníka nevztahuje zákaz práce ve svátek, je popis služební činnosti tohoto příslušníka, kde je uvedeno: „především s ohledem na bod 01.06 měl při výkonu směnného provozu organizovat a vykonávat svoji činnost k včasnosti a důvodnosti zkráceného přípravného řízení; dále např. plnit úkoly při přijímání trestních oznámení a spáchané trestné činnosti, provádět neodkladné a neopakovatelné úkony, což jsou činnosti, které musí policie zajišťovat nepřetržitě.“ Toto tvrzení pokládá žalobce za zavádějící, o čemž svědčí samotné rozvržení doby služby tohoto příslušníka. Ve dnech pracovního klidu, to je v sobotu a neděli, tuto činnost nevykonává, protože je mu služba s touto služební náplní rozvrhována pouze na tzv. „pracovní dny“. Uvedené úkoly plní v době pracovního klidu, ale také v době noční, určená „stálá služba“. Do této dozorčí služby jsou určováni dva příslušníci oddělení. Pokud by k takové službě byl v předmětných dnech určen nprap. P., musel by dané směny vykonat i ve svátek. Kdyby se jednalo o plnění mimořádných úkolů, které nesnesou odkladu, mohl by být příslušník mimořádně povolán k výkonu služby i ve svátek, ale nepochybně by mu musel být sdělen důvod pro jeho mimořádné povolání. Žalobce dále namítl, že žalovaný dospěl k překvapivému zjištění, že plánováním směny nprap. P. ve svátek nerespektoval rozhodnutí nadřízeného. Zřejmě dovozuje, že tímto rozhodnutím je náplň služební činnosti stanovená jmenovanému. S tímto závěrem se však nedá souhlasit. Náplň služební činnosti nprap. P. není rozhodnutím, které by zavazovalo jeho nadřízeného k plánování jeho směn. Uvedl, že do stejné kategorie patří také málo srozumitelná úvaha žalovaného, že „Hodnocení bezpečnostní situace v teritoriu OOP Sázava byla jedna z okolností, kterou byl nucen hodnotit a která byla mj. důležitá při posuzování závažnosti jednání npor. P. Z. při rozhodování o druhu trestu, neboť jeho jednání jistě nepřispělo ke zlepšení bezpečnostní situace v teritoriu.“. Žalobce k tomu uvedl, že pokud se žalovaný domnívá, že zákaz práce ve svátek je faktorem zhoršujícím bezpečnostní situaci v teritoriu OOP Sázava, nevyřeší to trestáním svých podřízených. Jeho jednání nemohlo naplnit skutkovou podstatu porušení povinností stanovených v čl. 11, zejména jeho odst. 3, který ukládá, že vedoucí řídí, organizuje činnost oddělení, zejména na základě právních předpisů. Přesně to totiž činil. Protože se domnívá, že jak rozhodnutí služebního funkcionáře, tak rozhodnutí žalovaného, je nepřezkoumatelné pro nesprávné právní posouzení věci a nedostatek důvodů, a je proto v rozporu s § 181 odst. 2 zákona o služebním poměru, navrhl, aby obě napadená rozhodnutí byla zrušena a jemu byla přiznána náhrada nákladů řízení proti žalovanému. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce byl kázeňsky řešen tak, že byl uznán vinným ze spáchání kázeňského přestupku porušení základních povinností příslušníka podle § 45 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) zákona o služebním poměru, neboť porušil služební kázeň, která podle § 46 odst. 1 zákona spočívá v nestranném, řádném a svědomitém plnění služebních povinností příslušníka, které pro něj vyplývají z právních předpisů, služebních předpisů a rozkazů. Žalobce jako vedoucí Obvodního oddělení Sázava naplánoval svému podřízenému policistovi nprap. Mgr. M. P., zařazenému do nerovnoměrně rozvržené doby služby a zabezpečujícímu nepřetržitý režim služby směnu ve dnech 1.1.2013, 1.4.2013, 1.5.2013, 5.7.2013, 28.10.2013, 24.12.2013, 25.12.2013 a 26.12.2013 v době od 7.30 hodin do 15.30 hodin, tj., ve dnech státního svátku s jednou přestávkou od 11.00 hodin do 11.30 hodin. Nprap. Mgr. P. byl povinen směny vykonat, což neučinil a považoval je za omluvené. Npor. Mgr. Z., ač si byl vědom uvedených skutečností, nepřijal žádné opatření ke sjednání nápravy a tím došlo k neoprávněnému vyplacení mzdových prostředků ve výši 10.284 Kč, i když bezpečnostní situace v teritoriu Sázava se v roce 2013 zhoršovala. Uvedeným jednáním porušil npor. Mgr. Z. čl. 11 odst. 1, odst. 3 písm. a), odst. 5 písm. a) závazného pokynu policejního prezidenta č. 180/2012 o plnění úkolů služby pořádkové policie. Žalovaný dále uvedl, že žalobce po svém vysvětluje a řeší rozvržení doby služby, nikoliv však ve smyslu § 53 zákona o služebním poměru. Při plánování služeb podřízeným policistům je nadřízený policista povinen dodržovat ustanovení o rozvržení doby služby v souvislosti se všemi ustanoveními, která s rozvržením doby služby souvisí. Odkazuje-li žalobce, že měl podřízený policista Mgr. P. nerovnoměrně rozvrženou dobu služby (§ 53 odst. 1,2 a 3 zákona) s tím, že měl podle § 114 odst. 2 zákona zvýšený základní tarif o 10 %, pak je zcela nepochybné, že zvýšený tarif mu byl poskytnut v souvislosti s výkonem služby ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu služby a v tomto režimu byl povinen plánované služby konat a ne se domnívat, že ve svátek v takovém režimu je služba omluvena. Volno za svátek se příslušníkovi poskytne v jiném dni, než ve kterém má plánován výkon služby. Při nerovnoměrně rozvržené době služby a nepřetržité době služby, je při řádně rozplánované a naplánované službě příslušníka den svátku běžný pracovní den. Tímto dnem (dnem svátku) je den, který určí nadřízený příslušník v plánu služeb. Doba služby a rozvržení doby služby je v rámci Krajského ředitelství policie Středočeského kraje řešena Pokynem ředitele Krajského ředitelství policie Středočeského kraje č. 156/2010, kterým se u Krajského ředitelství policie Středočeského kraje stanoví doba služby a pracovní doba. Na základě uvedeného pokynu je rozvrhovaná doba služby vedena v elektronickém systému EKIS WEB, kde na základě přesně zadaných kritérií ke každému jednotlivému příslušníku lze službu plánovat, evidovat, kontrolovat, upravovat a uchovávat. Vzhledem ke skutečnosti, že je nutno zabezpečit v příslušném obvodu bezpečnost a pořádek, je nutno tomu přizpůsobit rovněž plánování služeb. Jak vyplývá z Plánů, mají příslušníci plánovány služby v nerovnoměrně rozvržené době služby. Z uvedeného vyplývá, že pokud připadne výkon služby na kteréhokoliv policistu ve svátek, sobotu nebo neděli, je povinen vedoucí oddělení při plánování směn tuto skutečnost zohlednit a v co nejkratší lhůtě, po vykonání plánované služby, příslušníkovi proplánovat svátek, sobotu nebo neděli v jiný pracovní den. K námitce, že se služební funkcionář nevypořádal s argumentem, že měl nprap. P. koordinovat některé činnosti ostatních policistů OOP Sázava, když v jiných dnech tak činit nemusel, žalovaný uvedl, že tato námitka je dostatečně vyjasněna a odůvodněna v rozhodnutích. Uvedl, že byl-li na území okresu Benešov zvýšený nápad trestné činnosti a došlo-li ke zhoršení bezpečnostní situace v teritoriu OOP Sázava, kdy došlo k nápadu 211 trestných činů, tj. o 8,2% více než v r. 2012, došlo k poklesu činnosti v BESIP, kdy došlo ke zjištění přestupků v dopravě o 36%, bylo povinností nprap. P. vyplývající mu z Popisu služební činnosti, koordinovat činnosti při odhalování trestných činů a rovněž se v rámci výkonu plánované služby podílet na kontrole motorových vozidel v rámci BESIP. Pokud žalobce uvádí, že s porušováním zákazu práce ve svátek nesouvisí ani nedostatek policistů, který v rozhodnutí zmiňuje služební funkcionář, uvedl, že každý plán služeb plánovaný vedoucím policistou, je plánovaným policistou podepsán jako věcně správný a nelze hovořit o porušování zákazu práce ve svátek. Výkon služby ve svátky, soboty a neděle je prováděn v rámci bezpečnostní situace v jednotlivých teritoriích policie. Žalovaný vyslovil nesouhlas s námitkou žalobce, že podle § 186 odst. 5 zákona o služebním poměru je služební funkcionář povinen při určení druhu kázeňského trestu přihlédnout k závažnosti kázeňského přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání, k významu a rozsahu jeho následků, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k míře zavinění, pohnutkám, k dosavadnímu přístupu k plnění služebních povinností a k tomu, zda již byl kázeňsky trestán. Služební funkcionář v odůvodnění rozhodnutí na celé str. 5 řádně odůvodnil, že žalobce porušil § 77 odst. 1 zákona, přesně vymezil, čeho se dopustil a jakým způsobem. Uvedl mimo jiné, že při plánování služeb nelze využívat několika výhod, tj. pobírat základní tarif zvýšený o 10% podle § 114 odst. 2 zákona a současně mít omluvené svátky, tj., přesně vymezil pochybení v plánování služeb podřízeného policisty. Stejným způsobem přesně přihlédl k míře zavinění a pohnutkám. Dosavadní přístup k plnění služebních povinností a skutečnost, zda byl kázeňsky trestán, zhodnotil v posledním odstavci odůvodnění rozhodnutí stručným konstatováním, neboť nebylo nutno, vzhledem k tomu, že žalobce nebyl kázeňsky řešen a své povinnosti si plnil požadovaným způsobem, provádět obšírné odůvodnění. Vzhledem k závažnosti pochybení žalobce považoval služební funkcionář uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu o 5% na dobu 3 měsíců za dostačující a pro žalobce s příslušným výchovným a nápravným efektem. Kázeňský trest byl uložen na spodní hranici i přesto, že žalobce svým jednáním zapříčinil neoprávněné vyplacení peněžní částky 10.284 Kč ze mzdových prostředků. Žalovaný dále k opakovanému napadání služebního funkcionáře žalobcem v souvislosti s námitkou, která se týká zákazu práce ve svátek, dodal, že žalobce snad zapomíná, že je příslušníkem bezpečnostního sboru, který je sborem sloužícím veřejnosti. Úkolem policie je chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek a předcházet trestné činnosti bez ohledu na to, zda je svátek, pátek nebo jiný den. Podle žalobce mohou pachatelé trestných činů, přečinů a přestupků a rušitelé veřejného pořádku v klidu konat, neboť policista podle mezinárodních smluv má zákaz pracovat. Uvažování žalobce jako vedoucího obvodního oddělení je zcela zcestné a odporuje zákonům ČR, předpisům Evropských společenství a mezinárodním smlouvám. Je třeba dát za pravdu služebnímu funkcionáři, že žalobce nerespektoval rozhodnutí nadřízeného, např. Pokyn ředitele Krajského ředitelství policie Středočeského kraje č. 156/2010, kterým se stanoví doba služby a pracovní doba. Maximální nekompetentnost žalobce jako vedoucího obvodního oddělení je nutno spatřovat v jeho podání k odůvodnění rozhodnutí služebního funkcionáře, když nechápe, že hodnocení bezpečnostní situace v teritoriu OOP Sázava bylo okolností, která byla důležitá pro posouzení závažnosti jeho jednání. Žalobce jako vedoucí obvodního oddělení byl povinen službu ve svém obvodě podřízeným příslušníkům plánovat v souvislosti s bezpečnostní situací v regionu. Žalovaný uvedl, že nechápe, jak se může takto nekompetentně vedoucí oddělení bezpečnostního sboru vyjadřovat k tak závažné otázce, jakou bezpečnostní situace je. Žalovaný je přesvědčen, že napadená rozhodnutí správních orgánů obou stupňů jsou perfektní, bez vad. Navrhl proto zamítnutí žaloby a nepřiznání náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků. V replice k vyjádření žalovaného žalobce uvedl, že vždy v průběhu řízení jednoznačně vymezoval, co míní charakterem služby. Jedná se o službu při výkonu činností, které není třeba ve svátek zabezpečovat. O tom se celý spor vede a není uvěřitelné, že by to žalovaný nechápal. Nerozumí také jeho tvrzení, že si vysvětluje rozvržení doby služby v rozporu s § 53 zákona o služebním poměru, neboť se ani v nejmenším ve svých podáních od tohoto ustanovení neodchýlil. Navíc způsob rozvržení doby služby není pro posouzení služby ve svátek vůbec významný. K úvaze žalovaného o souvislosti zvýšeného tarifu podle § 114 odst. 2 zákona o služebním poměru s konáním služeb v nepřetržitém režimu služby a v rámci něho konáním služeb ve svátek, žalobce uvedl, že podřízený příslušník nevykonával službu ve dvousměnném ani třísměnném režimu služby a na chodu nepřetržitého režimu služby se podílel pouze asi 3 směnami v rozsahu 24 hodin a nejednalo se u něj ani o zajišťování nepřetržitého režimu v pravém slova smyslu tohoto pojmu. Jeho režim služby byl kromě uvedených výjimečných směn režimem převážně jednosměnným. Byla-li by mu ve svátek stanovena 24hodinová směna, je samozřejmé, že by ji musel vykonat. On mu však ve dnech uvedených v rozhodnutí služebního funkcionáře, na které připadl svátek, rozvrhoval směny v rozsahu 7,5 hodiny, tedy úplně shodné směny se směnami vykonávanými v „pracovní dny“ v jednosměnném režimu služby. Žalobce v replice citoval pasáže z vyjádření žalovaného k žalobě a uvedl, že s nimi nesouhlasí. U jednání soudu žalobce uvedl, že trvá na zrušení napadených rozhodnutí. Dodal, že spor je o tom, zda služby pana P. byly rozvrženy rovnoměrně či nerovnoměrně. Jeho výkon služby byl v podstatě rovnoměrný s tím, že výjimečně byl zařazován do 24hodinových služeb, aby splnil podmínku nerovnoměrnosti. Pokud by p. P. byla nařízena o svátcích 24hodinová služba, musel by ji vykonat. Osmihodinovou službu však o svátcích vykonat nemusel. Na obvodním oddělení došlo k reorganizaci, pan P. byl převeden z funkce zástupce vedoucího do funkce vrchní inspektor, ale stále vykonával činnost zástupce vedoucího. Aby byla splněna podmínka nerovnoměrného rozvrhu výkonu služby, byly mu občas nařízeny 24 hodinové směny. Osmihodinová směna o svátcích mu byla nařízena proto, že nebyl důvod nařídit delší směnu. Pokud by nebyla nařízena, nebyl by splněn fond služby. Upozornil na to, že obdobný spor byl veden u Krajského ředitelství policie v Plzni, ale z opačných důvodů a předložil rozhodnutí ředitele Krajského ředitelství policie v Plzni ze dne 26.4.2016, č. 949/2016. Pověřený pracovník žalovaného u jednání soudu trval na zamítnutí žaloby. Uvedl, že žalobce nepřesvědčil, že postupoval správně. V případě, že naplánoval služby, měl trvat na jejich výkonu. Poukázal na to, že podle komentáře k zákonu o služebním poměru, § 53, příslušník, který zabezpečuje nepřetržitý režim služby, je povinen služby ve svátek vykonat. Žalobce byl zařazen do nepřetržitého režimu služby. Žalobce vyslechnutý jako účastník řízení u jednání soudu uvedl, že nepřetržitý režim služby p. P. vyplývá z rozkazu služebního funkcionáře. Pan P. vykonával 24hodinové směny maximálně 2x za měsíc. Jeho rozvrh služeb vyplývá z jeho pracovní náplně. Ve 24hodinové službě plní úkoly dozorčí služby a zajišťuje chod oddělení. V 8 hodinové službě plní úkoly, které vyplývají z popisu služební činnosti. Charakter jeho služby je převážně administrativní, vykonává v podstatě práci zástupce vedoucího oddělení. Tato funkce byla plošně zrušena na všech malých odděleních policie. Rovnoměrné rozvržení pracovní doby má na oddělení pouze on a jedna policistka. Nikde není uvedeno, že p. P. byl plánován nerovnoměrně, vyplývá to z plánování služeb. Pokud p. P. zabezpečuje nepřetržitý chod služby, znamená to, že se podílí na zabezpečení nepřetržitého chodu oddělení a tuto činnost může vykonávat v různě dlouhých službách. Za plánování služeb odpovídá on sám. Nepřijal žádné opatření z důvodu, že p. P. o svátcích nechodil do zaměstnání, protože věděl, že charakter jeho služby odpovídá pravidelnému režimu. Proto považoval tyto služby ve svátcích za omluvené. P. P. vykonával z 90% práci administrativní. To, že byl zařazen do nerovnoměrného rozvržení služby, vyplývalo z toho, že byla zrušena funkce zástupce. Byl proto převeden na funkci vrchního inspektora. Aby mu byl dorovnán jeho plat, byl mu rozkazem služebního funkcionáře zvýšen základní tarif o 10% s tím, že mu byla současně uložena směnnost. Během r. 2013 nebylo řešeno proplácení směn, které p. P. ve svátky nevykonal. Byl do 24hodinových směn zařazován bez souvislosti s nápadem věcí na oddělení. Během r. 2013 nedošlo ke zhoršení bezpečnostní situace na obvodě. Ze správního spisu soud zjistil, že rozhodnutím Policie ČR, vedoucího územního odboru Benešov ve věcech kázeňských ze dne 6.3.2014, č.j. 15/2014, byl žalobce podle § 50 odst. 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, uznán vinným ze spáchání kázeňského přestupku pro porušení základních povinností příslušníka dle § 45 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) zákona o služebním poměru, neboť porušil služební kázeň podle ustanovení § 46 odst. 1 zákona o služebním poměru, spočívající v nestranném, řádném a svědomitém plnění služebních povinností příslušníka, které pro něho vyplývají z právních předpisů, služebních předpisů a rozkazů, kterého se dopustil tím, že jako vedoucí obvodního oddělení Sázava naplánoval nprap. Mgr. M. P., služebně zařazenému k Policii ČR, Krajskému ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor Benešov, OOP Sázava jako vrchní inspektor, který je zařazen do nerovnoměrného rozvržení doby služby dle § 53 odst. 3 zákona o služebním poměru a zabezpečující nepřetržitý režim služby dle § 53 odst. 4 zákona o služebním poměru, ve dnech 1. 1. 2013, 1. 4. 2013, 1. 5. 2013, 5. 7. 2013, 28.10.2013, 24. 12. 2013, 25. 12. 2013 a 26. 12. 2013, tedy ve dnech státního svátku, směnu v trvání od 7:30 hod. do 15:30 hod., s jednou přestávkou od 11:00 hod. do 11:30 hod., kdy policista byl povinen tyto směny vykonat, což však neučinil, do služeb nenastoupil a služby nevykonal, protože ji nprap. Mgr. M. P. považoval za omluvenou a npor. Mgr. P. Z., ačkoli si byl vědom výše uvedených skutečnosti, nepřijal žádné opatření ke zjednání nápravy a došlo tak neoprávněně k vyplacení mzdových finančních prostředků ve výši 10.284,-Kč, ačkoli bezpečnostní situace v teritoriu obvodního oddělení Sázava se v roce 2013 zhoršovala, a tímto jednáním porušil ustanovení čl. 11 odst. 1, odst. 3 písm. a), odst. 5 písm. a) závazného pokynu policejního prezidenta č. 180/2012 o plnění úkolů služby pořádkové policie. Proto mu byl na základě § 51 odst. 1 písm. b) zákona o služebním poměru uložen kázeňský trest snížení základního tarifu o 5% na dobu tří měsíců. Rozhodnutí správní orgán 1. stupně odůvodnil tím, že se žalobcem bylo zahájeno řízení pro podezření ze spáchání jednání, které má znaky kázeňského přestupku, neboť svým jednáním porušil základní povinnosti příslušníka policie ČR spočívající v povinnosti dodržovat služební kázeň dle § 45 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) zákona o služebním poměru, která podle § 46 odst. 1 zákona o služebním poměru spočívá v nestranném, řádném a svědomitém plnění služebních povinností příslušníka, které pro něj vyplývají z právních předpisů, služebních předpisů a rozkazů. Žalobce svým jednáním porušil rovněž čl. 11 odst. 1, odst. 3 písm. a), odst. 5 písm. a) závazného pokynu policejního prezidenta č. 180/2012, o plnění úkolů služby pořádkové policie. Kontrola, kterou provedl kpt. Ing. J. P. dne 20.1.2014 byla zaměřena na výkon služby policistů zařazených do 6. tarifní třídy s nerovnoměrným rozvržením doby služby. Vyplynulo z ní, že žalobce naplánoval Mgr. M. P., který je zařazen do nerovnoměrného rozvržení doby služby dle § 53 odst. 3 služebního zákona a zabezpečujícího nepřetržitý režim služby dle § 53 odst. 4 služebního zákona, služby ve výše uvedených dnech, tedy ve dnech státního svátku. Nprap. P. nemá v těchto dnech záznam v systému IS docházka, kromě 28.10.2013. Kpt. P. uvedl, že naplánované hodiny mu byly započteny do fondu pracovní doby a policista je měl odsloužit, protože nepřetržitý provoz OOP Sázava museli zajistit další 2 policisté. Nprap. P. uvedl, že uvedené směny neodpracoval. Došlo k tomu nesprávným přečtením plánu služeb a tím, že od 1.1.2013 došlo ke změně v jeho zařazení. Odešel z funkce zástupce vedoucího obvodního oddělení, kdy měl státní svátky placené a nemusel být přítomen na pracovišti a tuto změnu si neuvědomil. Ke změně služebního zařazení došlo u nprap. P. 6.12.2012, a ze 7. tarifní třídy s jednosměnným provozem byl jmenovaný přeřazen do 6. tarifní třídy s nepřetržitým provozem. Nprap. P. vykonal v r. 2013 21 směn v nepřetržitém režimu. Z popisu služební činnosti ze dne 2.1.2013 nprap. P. vyplývá, že policista měl koordinovat některé činnosti ostatních policistů obvodního oddělení Sázava, ale především s ohledem na bod 01.06 měl při výkonu směnného provozu organizovat a vykonávat svou činnost ke včasnosti a důvodnosti zkráceného přípravného řízení a např. plnit úkoly při přijímání trestních oznámení o spáchané trestné činnosti, provádět neodkladné a neopakovatelné úkony, což jsou úkony, které musí policie zajišťovat nepřetržitě. V r. 2013 došlo ke zhoršení bezpečnostní situace v teritoriu Obvodního oddělení Sázava a k poklesu činnosti na úseku BESIP, přičemž ze zprávy nprap. Š. z Obvodního oddělení Čerčany vyplývá, že v 15ti případech konalo s Obvodním oddělením Sázava společnou službu v době od 15:30 do 7:30 hodin, což zdůvodnil žalobce nedostatkem policistů. Služební příjem nprap. P. za uvedené neodpracované směny činil 10.284 Kč. Žalobce do úředního záznamu dne 24.1.2014 a 7.2.2014 uvedl, že směny ve dnech státních svátků plánoval nprap. P. v r. 2013 chybně, přestože byl zařazen do nepřetržitého režimu služby. Do konce r. 2012 vykonával funkci zástupce vedoucího v rovnoměrně rozvrženém režimu služby aivr. 2013 vykonával činnosti, které tomu odpovídají. Z toho důvodu u něj plánoval více denních směn. V tom chybně pokračoval i po 1.1.2013, nepřestal plánovat státní svátky do fondu pracovní doby. Potvrdil, že nprap. P. naplánované směny neodsloužil. Dne 17.2.2014 předložil žalobce písemné vyjádření, ve kterém vyjádřil názor, že nemohl porušit § 45 odst. 1 písm. a) zákona o služebním poměru, stejně tak se nedopustil jednání uvedeného v § 45 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Navrhl zastavit kázeňské řízení, protože skutek, o němž se řízení vede, se nestal. Odůvodnil to tím, že nprap. P. nebyl soustavně zařazován do takových služeb, které je nutno konat ve svátek. Dále to vysvětlil odkazem na Evropskou sociální chartu Rady Evropy, kterou ČR ratifikovala a je jejím ustanovením v části II. čl. 2 bod 2, který zavazuje k poskytování placeného volna v době veřejných svátků, vázána. Uvedl, že u příslušníka s nerovnoměrně rozvrženou dobou služby nelze konstatovat, že se na něj státní svátky nevztahují. Rozhodující je charakter služby, nikoli její rozvržení. Jestliže je příslušníkovi, jemuž neoprávněně naplánoval směnu v měsících a týdnech, v nichž není svátek, rozvrhována doba služby z části na denní směny v rozsahu 7:30- 15.30 hod., které ve svátek nemusí být konány a z části na směny v rozsahu 24 hodin (cca 2-3x měsíčně), které je nutno konat ve svátek, nemůže jej považovat za příslušníka s nepřetržitým režimem služby. Uvedl, že se nyní domnívá, že chybu neudělal a služby omlouval ještě u nprap. P. a u sebe. U jiných policistů je neomlouval, protože byla nezbytná jejich přítomnost na zajištění chodu oddělení pro příjem oznámení, plnění úkolů operačního střediska, zpracování nápadu trestné činnosti, které však nprap. P. nevykonával. U něj byla převažující náplň práce podle popisu služební činnosti ze dne 2.1.2013. Spolupodílel se na plánování služeb policistů, vstupoval do rozpracované agendy ostatních policistů a vykonával další činnosti podle náplně práce. Po předložení plánu služeb nprap. P. za měsíc květen 2013, nedokázal žalobce vysvětlit, proč mu nenaplánoval omluvenou směnu také na státní svátek 8.5.2013. Z plánu služeb vyplývá, že žádnému dalšímu policistovi obvodního oddělení, kromě nprap. P., která je plánovaná v jednosměnném režimu služby, směny plánované na státní svátek neomlouval. Žalobce potvrdil, že znal bezpečnostní situaci v teritoriu OOP Sázava. Její vývoj nehodnotil kriticky a jako příčinu viděl především v poklesu počtu policistů v měsících listopad a prosinec 2013, kdy již nemohl plánovat služby z vlastních sil a prostředků. Uvedl, že převažující charakter vykonávané činnosti nprap. P. odpovídal náplni práce zástupce vedoucího oddělení, převažovala u něj administrativní činnost a z tohoto důvodu nebyla jeho přítomnost na pracovišti v době státních svátků nezbytná. Správní orgán 1. stupně zjistil ze záznamu o odměnách a trestech, že žalobce nebyl nikdy kázeňsky řešen, naopak byl opakovaně odměňován. Ze závěru služebního hodnocení vyplývá, že dosahuje velmi dobrých výsledků. Na základě provedených zjištění dospěl správní orgán 1. stupně k závěru, že nprap. P. byl služebním funkcionářem ustanoven na služební místo vrchního inspektora s nerovnoměrným rozvržením doby služby, přičemž mu byl současně navýšen základní tarif o 10%. K navýšení došlo v souvislosti se změnou jeho služebního zařazení a tím i se změnou úkolů, které vyplývaly z popisu služební činnosti, aby mu bylo kompenzováno v souvislosti se zařazením do nepřetržitého režimu služby narušení biorytmu a narušení rodinného a společenského života. K tomu dochází právě plněním úkolů v nepřetržitém rozvržení doby služby v různých úsecích dne, případně také v sobotu, neděli nebo ve svátek. O zařazení nprap. P. do nerovnoměrného rozvržení doby služby žalobce věděl, a právě jednání, které mu je kladeno za vinu, uznal jako chybné. V rámci své obhajoby však uvedl, že v současné době je již nepovažuje za chybu, ale naopak za postup legální a jediný správný. V opačném případě by nprap. P. poškodil a porušil by § 77 odst. 1 zákona o služebním poměru, který mu zakazuje zneužívat práva k újmě druhého účastníka služebního poměru. Uvedl dále, že z plánu služeb vyplývá, že žalobce plánoval i další policisty, kteří jsou rovněž zařazeni do nepřetržitého režimu služby v 6. tarifní třídě, ale u žádného nedošlo k plánování omluvené směny, neboť všichni ostatní policisté museli zajistit nepřetržitý režim služby. Tímto jednáním žalobce naopak porušil § 77 odst. 1 služebního zákona, který mu zakazuje zneužívat práva k újmě druhého účastníka služebního poměru. Nprap. P. využíval výhodu spočívající v omlouvání směn plánovaných na dny státních svátků, způsobenou chybou žalobce. Služební funkcionář s personální pravomocí jednoznačně deklaroval 6.12.2012 svůj záměr změnit rovnoměrné rozvržení doby služby u nprap. P. na nerovnoměrné rozvržení doby služby, tak, aby se v rámci směnného provozu podílel na činnostech, které je policie povinna nepřetržitě zajišťovat ve veřejném zájmu. Ostatní činnosti, které nemusí příslušník konat ve veřejném zájmu i ve svátek, vykonával nprap. P. výjimečně. Nebyly hlavní náplní jeho činnosti. Vykonával je v době nepřítomnosti vedoucího oddělení, na jeho pokyn, na základě písemného zmocnění, namátkově (viz popis pracovní činnosti). Žalobce měl respektovat rozhodnutí nadřízeného a podle tohoto rozhodnutí přistupovat k plánování doby služby nprap. P. Nebylo v jeho pravomoci toto rozhodnutí měnit. O jeho nedbalosti při plánování svědčí především jeho vlastní vyjádření, že směny plánoval, jako by nprap. P. byl nadále zástupcem vedoucího a také skutečnost, že 8.5.2013 neplánoval omluvenou směnu, ačkoli se také jednalo o státní svátek v obvyklý den služby. Při plánování doby služby musí vedoucí oddělení respektovat rozhodnutí funkcionáře s personální pravomocí, který určí rozvržení doby služby konkrétního policisty a popis jeho služební činnosti. Je povinen využívat všechny policisty k plnění úkolů „spravedlivě“ pouze s ohledem na to, aby nedošlo k porušení § 77 odst. 1 služebního zákona. V případě nprap. P. toto nerespektoval. Při plánování nelze využívat výhod obou režimů rozvržení doby služby, tj. pobírat základní tarif navýšený podle § 114 odst. 2 služebního zákona a současně mít omluvené svátky z důvodu, že plní činnosti, které není nutné ve státní svátek vykonávat. Toto jednání znemožnilo žalobci využít nprap. P. pro řešení neutěšené bezpečnostní situace v teritoriu obvodního oddělení Sázava a nevyužíval tak v maximální míře efektivní nasazování policistů pro řešení bezpečnostní situace. Tímto jednáním z nedbalosti nerespektoval rozhodnutí nadřízeného o zařazení nprap. P. do nerovnoměrného rozvržení doby služby a tím, že ho pověřoval plněním úkolů, které není nutné plnit ve státní svátky, došlo k neefektivnímu nasazování policistů při plnění služebních úkolů při nepřetržitém režimu služby v situaci, kdy docházelo k nárůstu kriminality v teritoriu, a z tohoto důvodu musel spojovat výkon služby se sousedním obvodním oddělením. Tímto jednáním porušil čl. 11 odst. 1, odst. 3 písm. a) a odst. 5 písm. a) závazného pokynu policejního prezidenta č. 180/2012 o plnění úkolů služby pořádkové policie. Po posouzení všech okolností služební funkcionář žalobce uznal vinným z kázeňského přestupku a uložil mu kázeňský trest, přičemž přihlédl k jeho zavinění, k okolnostem spáchání kázeňského přestupku a jeho dosavadní služební činnosti – v posledních 12 měsících nebyl kázeňsky trestán, ale opakovaně kázeňsky odměněn. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o kterém rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím. V tomto rozhodnutí žalovaný shrnul zjištěné skutečnosti a rozhodnutí odůvodnil tím, že po provedené konzultaci s oddělením právních služeb personálního odboru Policie ČR byl jednoznačně potvrzen závěr, že pokud je policista plánován nerovnoměrně, podílí se na nepřetržitém výkonu služby, a je-li mu přiznán k základnímu tarifu 10% příplatek, je pro něho státní svátek jakýmkoliv jiným dnem služby a plánovanou službu musí skutečně vykonat. Není rozhodující, že je mu ve větší míře plánováno v daném měsíci či roce více služeb v době 7:30 – 15:30 hodin a jen minimální počet služeb v délce 24 hodin. Na základě zjištěných skutečností odvolací orgán přijal závěr, že vedoucí ÚO (Územního odboru Benešov) postupoval v souladu s platnou právní úpravou, jeho rozhodnutí je dostatečně určité a obsahuje předepsané náležitosti. Z rozhodnutí vedoucího Územního odboru Benešov ve věcech služebního poměru ze dne 11.12.2012, č. 530/2012 soud zjistil, že dnem 1.1.2013 ustanovil Mgr. M. P. na služební místo vrchní inspektor, současně jej zařadil do 6. tarifní třídy a podle § 114 a § 115 zákona o služebním poměru mu určil základní tarif zvýšený o 10%, který odůvodnil tím, že odpovídá režimu výkonu služby na služebním místě, kdy jmenovaný vykonává službu v nepřetržitém provozu. Z úředního záznamu sepsaného na Policii ČR, Územním odboru Benešov dne 18.2.2014 k odslouženým směnám v nepřetržitém režimu nprap. Mgr. P. v r. 2013 soud zjistil, že jmenovaný v tomto režimu odsloužil v lednu 2013 2 směny, v únoru 2013 3 směny, v březnu 2013 2 směny, v dubnu 2013 2 směny, v květnu 2013 2 směny, v červnu 2013 2 směny, v červenci 2013 žádnou směnu, v srpnu 2013 1 směnu, v září 2013 1 směnu, v říjnu 2013 3 směny, v listopadu 2013 2 směny, v prosinci 2013 1 směnu. Podle evidence doby služby u Policie ČR, Obvodního oddělení Sázava v r. 2013 u nprap. P. soud zjistil, že jmenovaný byl nepřítomen ve službě 1. ledna, 1. dubna, 1. a 8. května, 5. července, 24. – 26. prosince a to z důvodu SV (služební volno). Z úředního záznamu PČR, Územního odboru Benešov ze dne 20.1.2014, z kontroly počtu směn policistů, kterými se podíleli na nepřetržitém provozu, u policistů zařazených v 6.TT v nepřetržitém režimu, v plánech OOP Sázava za celý rok 2013 vyplývá, že u nprap. P. jsou plánovány do fondu pracovní doby směny v časovém rozmezí 7:30 – 15:30 hodin na dny, kdy byl státní svátek a to i přes to, že je zařazen do nepřetržitého provozu s příplatkem za směnnost, a nepřetržitý provoz u OOP Sázava byl zajištěn dalšími dvěma policisty. Naplánované hodiny v tyto dny byly započteny do fondu pracovní doby, které měl odsloužit. K odpracování výše vyjmenovaných směn se nprap. P. do Úředního záznamu dne 24.1.2014 vyjádřil tak, že tyto směny skutečně neodpracoval. Podle jeho vyjádření k tomu došlo jednak nesprávným přečtením plánu služeb a tím, že v době, kdy byl ve funkci zástupce vedoucího oddělení OOP Sázava, měl státní svátky ze zákona placené a nemusel být přítomen na pracovišti, což se k 1.1.2013 změnilo a on si to neuvědomil. Krajský soud v Praze přezkoumal napadená rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2, věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů [s. ř. s.]). Vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl přitom k závěru, že žaloba není důvodná. Podle § 45 odst. 1 písm. a) zákona o služebním poměru příslušník je povinen dodržovat služební kázeň. Podle odst. 2 písm. a) tohoto ustanovení vedoucí příslušník je též povinen hodnotit výkon služby podřízených příslušníků. Podle § 46 odst. 1 služebního zákona služební kázeň spočívá v nestranném, řádném a svědomitém plnění služebních povinností příslušníka, které pro něj vyplývají z právních předpisů, služebních předpisů a rozkazů. Podle § 50 odst. 1 kázeňským přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje služební povinnost, ale nejde o trestný čin nebo jednání, které má znaky přestupku nebo jiného správního deliktu. Podle odst. 2 kázeňský přestupek je spáchán z nedbalosti, jestliže příslušník a) věděl, že svým jednáním může porušit služební povinnost, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že služební povinnost neporušil, nebo b) nevěděl, že svým jednáním může porušit služební povinnost, ač to vzhledem k okolnostem vědět měl a mohl. Podle § 53 odst. 3 služebního zákona, při nerovnoměrném rozvržení doby služby se rozvrhne doba služby tak, aby a) doba nepřetržité služby nebyla kratší než 4 hodiny a nepřesáhla 24 hodin a b) průměrná doba služby za období 3 kalendářních měsíců a v odůvodněných případech za období kalendářního roku, nepřesáhla základní dobu služby v týdnu. Podle odst. 4 za nepřetržitý režim služby se považuje režim služby, v němž se příslušníci vzájemně střídají ve směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích k zajištění nepřetržitého provozu vyžadujícího výkon služby 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu, nebo v takovém režimu vykonávají službu ve 24hodinových směnách. Podle § 114 odst. 2 služebního zákona, zákonný tarif se zvyšuje o 10 % příslušníkovi, který vykonává službu ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu služby. Žalobce v žalobě namítl, že jak rozhodnutí služebního funkcionáře, tak rozhodnutí žalovaného jsou nepřezkoumatelná pro nesprávné právní posouzení věci a nedostatek důvodů, a jsou proto v rozporu s § 181 odst. 2 zákona o služebním poměru. Dále žalobce blíže nekonkretizoval přesně, s jakým bodem ustanovení § 181 odst. 2 služebního zákona jsou napadená rozhodnutí v rozporu. Podle § 181 odst. 2 zákona o služebním poměru, rozhodnutí musí a) být v souladu s právními předpisy, b) být vydáno příslušným služebním funkcionářem, c) být dostatečně obsahově určité, d) obsahovat předepsané náležitosti, e) mít vždy písemnou formu. V projednávané věci je nesporné a žalobce to ani nerozporoval, že napadená rozhodnutí byla vydána příslušným služebním funkcionářem a nadřízeným odvolacím orgánem, že obsahuje předepsané náležitosti a že jsou vydána v písemné formě. Pokud jde o námitku, že správní orgány věc nesprávně právně posoudily, žalobce uvedl, že služební funkcionář se mylně domnívá, že omluvené volno v den, na nějž připadne svátek, se neposkytuje příslušníkům s nerovnoměrným rozvržením doby služby. Namítl, že pro posouzení, zda příslušník je povinen konat službu, je rozhodující charakter služby a nikoli její rozvržení. Nepřetržitost provozu na OOP Sázava v době noční a v sobotu a neděli zajišťuje omezený počet příslušníků. Pokud na všední den připadne svátek, je služba příslušníkům konajícím směnu 7:30 – 15:30 hodin rozvrhována stejně, jako v ostatních všedních dnech. Namísto toho, aby byl ve svátek zajišťován pouze nepřetržitý provoz jako v sobotu a neděli a ostatním byla směna omluvena z důvodu, že je svátek, jsou příslušníci nuceni vykonávat službu, jako by svátku vůbec nebylo. To je v příkrém rozporu se zákazem práce ve svátek. S porušováním zákazu práce ve svátek věcně nesouvisí zmiňovaný nedostatek policistů. Ten by mohl mít význam jen tehdy, pokud by nedostatek policistů ohrožoval zajišťování nepřetržitého výkonu služby ve dnech pracovního klidu. Dále namítl, že poskytování zvýšeného základního tarifu není důkazem o tom, že příslušník vykonává službu v nepřetržitém režimu. Zvýšený základní tarif musí být poskytnut i příslušníkovi, který koná směny střídavě denní a noční v období pondělí až pátek v 7,5 hodinových směnách, tedy nevykonává službu v nepřetržitém režimu a dokonce ani v nerovnoměrném rozvržení. Je proto právně irelevantní argument žalovaného, že „Při plánování nelze využívat výhody obou režimů rozvržení doby služby, tj. pobírat základní tarif navýšený podle § 114 odst. 2 zákona a současně mít omluvené svátky z důvodu, že plní činnosti, které není nutné ve státní svátek vykonávat.“ Žalobce nesouhlasil s tvrzením, že plánováním směny nprap. P. ve svátek, nerespektoval rozhodnutí nadřízeného. Náplň služební činnosti není rozhodnutím, které by zavazovalo nadřízeného k plánování směn příslušníka. Žalobce tvrdí, že jeho jednání nemohlo naplnit skutkovou podstatu porušení povinností stanovených v čl. 11, zejména v odst. 3 závazného pokynu policejního prezidenta č. 180/2012 o plnění úkolů služby pořádkové policie, který ukládá, že vedoucí řídí a organizuje činnost oddělení na základě právních předpisů, neboť to právě činil. Lze tedy shrnout, že žalobce spatřuje nesprávné právní posouzení věci žalovaným v tom, že žalovaný tvrdí, že pokud je příslušník zařazen do nerovnoměrného rozvržení doby služby a pobírá základní tarif zvýšený o 10%, je povinen odsloužit všechny směny, které jsou mu naplánovány, včetně směn ve dnech, na které připadá státní svátek, bez ohledu na to, zda vykonává během měsíce především administrativní práce, které není třeba vykonávat v sobotu, neděli a ve svátek. Tato námitka žalobce není důvodná. Podle čl. 11 odst. 1 závazného pokynu policejního prezidenta č. 180 ze dne 28.11.2012, vedoucí řídí, organizuje a kontroluje činnost policistů a zaměstnanců oddělení. Stanoví dělbu práce mezi sebe a svého zástupce a navrhuje jednotlivé policisty k plnění úkolů vyplývajících ze základních forem činností uvedených v čl. 5 odst.

2. Podle odst. 2 písm. a) a b) článku 11 vedoucí řídí a organizuje činnost oddělení zejména na základě právních předpisů a pokynů nadřízených. Podle čl. 11 odst. 5 písm. a) vedoucí stanoví zejména systém a dobu služby, které jsou organizovány rovnoměrným nebo nerovnoměrným rozvržením doby služby, nebo v pravidelně se opakujících směnách; musí odpovídat potřebám řešení bezpečnostní situace a skutečnému počtu policistů, případně policistů velených k posílení výkonu služby s důrazem na maximální efektivnost jejího výkonu. Pro posouzení věci, to je zákonnosti uloženého kázeňského trestu žalobci, je rozhodující, zda nprap. P. byl povinen odsloužit služby naplánované ve svátek, které mu byly naplánovány v jednotlivých měsících jeho nadřízeným, žalobcem, a v případě, že ano, zda je odsloužil. Z provedených důkazů soud zjistil, že nprap. P., který pracoval v nerovnoměrném rozvržení doby služby, byly naplánovány služby ve svátky 1. ledna, 1. dubna, 1. května, 5. července, 24. – 26. prosince a tyto směny neodpracoval a to, podle evidence, z důvodu služebního volna. Zákon o služebním poměru rozlišuje v § 53 rozvržení doby služby rovnoměrné a nerovnoměrné. Zatímco u rovnoměrného rozvržení doby služby zákon stanoví, že doba služby se rozvrhuje zpravidla na 5 dnů v týdnu, u nerovnoměrného rozvržení doby služby nic o dnech v týdnu nestanoví. Podle Pokynu ředitele KŘ policie Středočeského kraje č. 156/2010, článku 7 odst. 1, se začátek a konec pracovní doby určuje od 7.00 do 15.30 hodin. Podle článku 7 odst. 2 při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin; průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí v rozvrhu směn přesáhnout týdenní pracovní dobu za období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Z uvedeného vyplývá, že právní předpisy stanoví přesně, které dny a v jakém hodinovém rozmezí vykonávají příslušníci službu, pokud jsou zařazeni do rovnoměrného rozvržení doby služby. Nic takového, pokud jde o dny a o rozmezí hodin, však předpisy nestanoví u nerovnoměrného rozvržení doby služby. Při nerovnoměrném rozvržení doby služby je tedy třeba vycházet pouze z § 53 odst. 3 zákona o služebním poměru, že příslušníkovi lze naplánovat službu kterýkoliv den v týdnu na dobu, která nebude kratší, než 4 hodiny a nepřesáhne 24 hodin [§ 53 odst. 3 písm. a) zákona o služebním poměru]. Rozvržení doby služby je v pravomoci vedoucího oddělení policie. Jak uvádí komentář k zákonu o služebním poměru, „připadne-li svátek na den, v němž má příslušník stanovenu směnu, může dojít ke dvěma různým situacím, které jsou závislé na charakteru služby, kterou příslušník vykonává. Lze zjednodušeně říci, že příslušník, který zabezpečuje nepřetržitý režim služby (případně obdobnou službu, která je nezbytná k zajištění důležitých úkolů bezpečnostního sboru), musí službu vykonat. Příslušník, který vykonává službu, jejíž výkon není ve svátek nezbytný, má ve svátek, který připadne na den služby, volno, je mu omluvena směna a jsou mu započteny hodiny do fondu základní doby služby. Tato charakteristika služeb se však týká pouze rovnoměrného rozvržení doby služby a nepřetržitého režimu služby. Zákon výslovně neupravuje takové situace, kdy příslušník běžně vykonává službu způsobem, který by se dal označit jako rovnoměrné rozvržení doby služby a současně se částečně podílí na výkonu činnosti, která musí být zajišťována nepřetržitě. Zákon nepočítá s překrýváním nebo kombinováním několika režimů služby. U nprap. P. však s ohledem na zařazení do 24 hodinových služeb jeho služba vykazovala znaky nerovnoměrného rozvržení doby služby, navíc byl výslovně zařazen do nepřetržitého režimu a právě z tohoto důvodu pobíral vyšší mzdu. Pokud však jde o nerovnoměrné rozvržení doby služby, do kterého byl podle provedeného dokazování nprap. P. zařazen, je třeba vycházet ze znění § 53 odst. 3 zákona o služebním poměru, které na rozdíl od předchozího odstavce 2, nestanoví počet dnů v týdnu, na které se služba rozvrhne, to znamená, že příslušníkovi lze naplánovat službu kterýkoliv den v týdnu, tedy i v sobotu, neděli i ve svátek. Pokud tedy nprap. P., který byl zařazen do nerovnoměrného rozvržení doby služby, žalobce naplánoval služby ve svátek, byl povinen nprap. P. služby odsloužit. Není přitom rozhodující, zda vykonává práci, která není ve svátek nezbytná, či vykonává službu k zajištění důležitých úkolů bezpečnostního sboru. Pro posouzení věci je rozhodující, zda bylo možné nařídit nprap. P. výkon služby kterýkoliv den v týdnu. Ustanovení § 53 odst. 3 zákona o služebním poměru tedy nerozlišuje, zda tímto dnem v týdnu je pouze všední den nebo i sobota, neděle nebo svátek, z toho vyplývá, že služba může být příslušníkovi, který je zařazen do nerovnoměrného rozvržení doby služby, naplánována kterýkoliv den v týdnu. Pokud tedy nprap. P. měl naplánovanou službu ve výše uvedených svátcích, byl povinen, bez ohledu na obsah své činnosti ve své službě, tuto službu vykonat. Pokud je policista zařazen do rovnoměrného rozvržení doby služby, jsou mu automaticky omluveny soboty, neděle i svátky. Znamená to také, že vedoucí funkcionář mu směny na tyto dny (s výjimkou svátků připadajících na všední den) neplánuje. Pokud je však policista zařazen do nerovnoměrného rozvržení doby služby, nejsou mu soboty, neděle a svátky automaticky omluveny a slouží směny podle plánu vypracovaného vedoucím funkcionářem. Ten směny policistům plánuje podle potřeby k zajištění bezpečnosti ve svém obvodu, přičemž směnu policistovi může naplánovat na kterýkoliv den v týdnu či měsíci a je omezen pouze § 53 odst. 3 písm. a) zákona o služebním poměru, který stanoví nejkratší a nejdelší možnou dobu služby a průměrnou délkou týdenní pracovní doby za období 26 týdnů po sobě jdoucích. Vzhledem k tomu, že nprap. P. byl zařazen do nerovnoměrného rozvržení doby služby od 1.1.2013, byl povinen v tomto roce sloužit směny v soboty, neděle i ve svátek, podle plánu služeb v jednotlivých měsících. Soud proto dospěl k závěru, že věc je v rozhodnutích správních orgánů správně posouzena po právní stránce, když správní orgány dospěly k závěru, že žalobce naplánoval nprap. P. ve dnech státních svátků v době od 7.30 do 15.30 hodin služby a přesto, že nprap. P. směny nevykonal a žalobce si této skutečnosti byl vědom, nepřijal žádné opatření k nápravě. Další námitkou žalobce je námitka, že obě rozhodnutí správních orgánů jsou nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů. S touto námitkou soud nemůže souhlasit. Obě rozhodnutí se věcí podrobně zabývají, tvrzení v nich obsažená podrobně odůvodňují. Námitky žalobce jsou v odůvodnění rozhodnutí žalovaného vypořádány. Pokud jde o opakovanou námitku žalobce týkající se služeb policistů ve svátek, soud odkazuje na to, co uvedl výše. S námitkou žalobce týkající se poskytování zvýšeného tarifu jako příplatek za službu v nerovnoměrném rozvržení doby služby se žalovaný rovněž vypořádal, a proto nelze souhlasit, že své důvody k této námitce žalobce žalovaný neuvedl. K námitce žalobce, že tvrzení žalovaného, že „jeho jednání mu znemožnilo využít nprap. P. pro řešení neutěšené bezpečnostní situace“, nelze považovat za právně relevantní, soud uvádí, že s tvrzením žalovaného souhlasí a námitku žalobce nepovažuje za důvodnou. O tom, že v obvodu OOP Sázava nebylo dost policistů k zajištění bezpečnostní situace, svědčí skutečnost, že žalobce v měsících listopadu a prosinci 2013 požádal nprap. Š. z OOP Čerčany o společnou službu s jeho oddělením, ke které došlo v 15 případech, a žádost odůvodnil žalobce nedostatkem policistů. Na takové situaci na OOP Sázava měla skutečnost, že nprap. P. neodpracoval naplánované směny, nepochybně svůj podíl, přičemž se nejedná jen o to, že naplánovanou službu neodpracoval, ale také o jeho využití v nepřetržitém režimu služby. Zcela nedůvodná je pak námitka žalobce, že v odůvodnění rozhodnutí nebylo dostatečně přihlédnuto k obligatorním kritériím pro určení druhu kázeňského trestu. Za situace, kdy je zcela zřejmé, že kázeňský přestupek spáchal žalobce z důvodu, že omylem vycházel z toho, že nprap. P. je stále zařazen do rovnoměrného rozvržení doby služby, a proto nemusí odsloužit směny naplánované v sobotu, neděli a svátky a kdy bylo přihlédnuto k tomu, že dosud nebyl kázeňsky trestán, ale pouze kázeňsky odměňován a kázeňský trest mu byl uložen s ohledem na tyto skutečnosti ve zcela minimální výši, byla kritéria použitá pro stanovení výše trestu zcela dostatečná. Konečně pokud jde o námitku žalobce, že se i na policisty vztahuje „zákaz práce ve svátek“, ani tuto námitku neshledal soud důvodnou. Podle Evropské sociální charty, čl. 2, bod 2., se smluvní strany zavazují poskytovat placené volno v době veřejných svátků. Podle č. 31 této charty, bodu 1., Práva a principy stanovené v části I, pokud jsou účinně realizována, a jejich účinné uplatňování podle části II nebudou podléhat jakýmkoliv restrikcím nebo omezením, která nejsou specifikována v těchto částech, s výjimkou případů, kdy takováto omezení jsou stanovena zákonem a jsou v demokratické společnosti nezbytná na ochranu práv a svobod jiných nebo na ochranu veřejného zájmu, národní bezpečnosti, veřejného zdraví nebo morálky. Podmínky pro výkon služby policisty i ve svátek, jsou s ohledem na omezení stanovená v čl. 31 charty nepochybně splněny. Nutnost vykonávat službu i ve svátek vyplývá z ustanovení § 53 zákona o služebním poměru a soud musí konstatovat, že služba vykonávána policisty i ve svátek je nade vší pochybnost nezbytná pro ochranu práv a svobod občanů, je nezbytná k ochraně veřejného zájmu, národní bezpečnosti, veřejného zdraví i morálky. S ohledem na vše výše uvedené dospěl soud k závěru, že napadené rozhodnutí vychází z dostatečně zjištěného skutkového stavu a správní orgány věc posoudily správně po právní stránce. Žalobu proto jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (s.ř.s.), zamítl. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení vzdal.

Poučení