46 C 102/2024 - 134

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Havlíkovou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovaným: 1. [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] 2. [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0]/[Anonymizováno] 3. [Anonymizováno] [Adresa zainteresované osoby 1/1] všechny zastoupeny advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o zaplacení 64 919 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalované jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 2 % měsíčně z této částky od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 2 % měsíčně z částky [částka] od [datum] do [datum], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaných společně a nerozdílně zaplacení [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 2 % měsíčně z této částky od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 2 % měsíčně z částky [částka] od [datum] do [datum], částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 2 % měsíčně z této částky od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 2 % měsíčně z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 2 % měsíčně z částky [částka] od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 2 % měsíčně z částky [částka] od [datum] do [datum] se zamítá.

III. Žalované jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně advokáta.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala uložení povinnosti žalovaným zaplatit jí společně a nerozdílně dlužnou částku ve výši [částka] se smluvním úrokem z prodlení s tím, že žalobkyně s žalovanými 2. a 3. uzavřela dne [datum] podnájemní smlouvu, jejímž předmětem byl podnájem bytové jednotky č. [hodnota] v domě [Anonymizováno] v [adresa]. Účastníci si sjednali měsíční nájemné ve výši [částka] splatné vždy k 25. dni v měsíci a paušální částku na služby ve výši [částka]/osoba a zálohy za dodávku elektrické energie ve výši [částka] a za dodávku plynu [částka]. Smlouvou byl sjednán (čl. III bod 12) pro případ prodlení s úhradu jakékoliv peněžité platby úrok z prodlení ve výši 2 % měsíčně z dlužné částky za každý započatý měsíc prodlení. Žalovaná 1. se stala podnájemcem bytu od [datum], a to na základě dodatku č. [hodnota] k podnájemní smlouvě, kterým bylo zároveň nájemné zvýšeno na částku [částka] měsíčně, a záloha na plyn na částku [částka] měsíčně. Zároveň bylo sjednáno, že při skončení nájmu bude účtována částka ve výši 2 000 bez DPH za kompletní úklid bytu. Dodatkem č. [hodnota] k podnájemní smlouvě byly zálohy za elektrickou energii zvýšeny na částku [částka] měsíčně. Podnájemní vztah skončil ke dni [datum]. Žalované neuhradily faktury č. [hodnota] ze dne [datum] na částku [částka] se splatností dne [datum] za spotřebu plynu za období od [datum] do [datum] již po započtení záloh, na tuto fakturu byla započtena kauce ve výši [částka], výsledná dlužná částka tudíž činí [částka] a fakturu č. [hodnota] ze dne [datum] na částku [částka] se splatností dne [datum] za spotřebu elektrické energie za období od 10.5. do [datum] již po započtení záloh. Dále žalované předaly žalobkyni byt neuklizený, se zničenou matrací, špinavými matracemi a záclonami a v bytě chyběl televizní ovladač. Z tohoto důvodu žalobkyně vystavila žalovaným fakturu č. [hodnota] ze dne [datum] na částku [částka] se splatností dne [datum] za úklid dle předávacího protokolu, fakturu č. [hodnota] ze dne [datum] na částku [částka] se splatností dne [datum] za dodávku nové matrace zničené žalovanými, čištění matrací, dodání nového ovladače, spojené s náklady na manipulaci s matracemi a dopravu, a fakturu č. [hodnota] ze dne [datum] na částku [částka] se splatností dne [datum] za praní záclon. Žalované dlužnou částku neuhradily ani po zaslané předžalobní upomínce.

2. Žalované se k žalobě vyjádřily. Uvedly, že nárok žalobkyně vznáší neopodstatněné nároky. Následně, den před jednáním konaným [datum], uhradily žalované faktury za plyn a elektrickou energii v částce celkem [částka], žalobkyně proto před zahájením jednání ve věci samé vzala žalobu co do této částky zpět a řízení bylo co do této částky částečně zastaveno. Dále žalované uvedly, že nesporují, že byt byl předán neuklizený a žalobkyně za úklid vynaložila částku [částka]. Rovněž nesporovaly, že bylo třeba dodání nové matrace včetně chrániče v částce [částka]. Žalované však nesouhlasily s dalšími položkami na faktuře č. [hodnota] znějící na celkovou částku [částka] a s fakturou č. [hodnota] jíž bylo žalovaným vyúčtováno [částka] za praní záclon. Jedná se o faktury vystavené žalobkyní, těmito fakturami žalobkyně však neprokazuje, že skutečně vynaložila náklady ve výši [částka] za nový ovladač, [částka] za praní záclon, čištění matrací a manipulace s nimi včetně dopravy v celkové částce [částka]. Zároveň žalované nesouhlasily se smluvním úrokem ve výši 2 % měsíčně, tento úrok odpovídá 24 % ročně a je příliš vysoký. Na žalované by se jako na podnájemce měla vztahovat stejná ochrana jako na nájemce bytu, v souladu s ust. § 2235 občanského zákoníku by se proto k tomuto ustanovení nemělo přihlížet. Žalované dále poukázaly na to, že jim nebyly zaslány shora uvedené faktury, dozvěděly se o nich až na základě předžalobní výzvy, která jim byla doručena [datum], v níž je splatnost stanovena na [datum], žalované se tedy do prodlení mohly dostat nejdříve [datum].

3. Žalované dále upozornily na č.l. III odst. 15 podnájemní smlouvy, dle kterého bylo mezi stranami ujednáno, že vznikne-li nájemci povinnost vyúčtovat některé z výše uvedených služeb nebo jiných služeb na základě zákonných ustanovení podnájemci, v souladu se zákonem č. 67/2013 Sb., § 13, je v případě pozdního doručení takového vyúčtování sjednána denní pokuta ve výši [částka]. Žalobkyně byla povinna vyúčtování za rok 2021 v souladu s ust. § 7 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb. poskytnout nejpozději do [datum] a vyúčtování za rok 2022 nejpozději do [datum]. Žalované měly možnost se s vyúčtováním seznámit až ke dni podání žaloby, žalobkyně jim žádné vyúčtování nezaslala, proto je v prodlení s jeho dodáním za rok 2021 celkem [hodnota] dní a za rok 2022 celkem [hodnota] dní, žalované mají proto nárok na smluvní pokutu ve výši [částka], což uplatnily u žalobkyně písemně dne [datum] a v řízení v rámci své procesní obrany jako kompenzační námitku.

4. Soud vycházel z navržených důkazů předložených účastníky (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.) a po provedeném dokazování soud za použití ust. § 132 o.s.ř. učinil následující skutková zjištění.

5. Žalobkyně jako uživatelka bytové jednotky č. [hodnota] v domě č.p. 1110 v [adresa], U Santošky uzavřela s žalovanými smlouvu (s žalovanou č. [hodnota] dodatkem č. [hodnota] ze dne [datum]), na základě které žalobkyně poskytla žalovaným do užívání byt a žalované se zavázaly za užívání hradit měsíčně [částka], později byl nájem právě dodatkem č. [hodnota] zvýšen na částku [částka]. Užívání bytu bylo sjednáno na dobu do [datum]. Jistota byla sjednána ve výši [částka]. Jistota byla určena k zajištění veškerých nedoplatků a pohledávek nájemce za podnájemcem, které vzniknou či mohou vzniknout v souvislosti s podnájem za dobu jeho trvání, popř. po skončení, a dále k zajištění i náhrady případné škody způsobené na majetku pronajímatele, popř. k náhradě plateb za opravy (čl. VIII bod 5). Vedle poplatku za užívání (ve smlouvě označeno jako podnájemné) se žalované smlouvou zavázaly dále hradit měsíčně částku ve výši [částka] za osobu (v případě třech uživatelů: 3 x [částka]) za dodávku vody, odvádění odpadní vody (tzv. stočné), osvětlení společných částí domu, úklid společných částí domu, používání výtahu, odvoz komunálního odpadu (ve smlouvě označeno v č.l. II bod 3 „paušální částka za služby“) a dále měsíčně částku ve výši [částka]/měsíc složenou z částky [částka] za dodávku zemního plynu a částky [částka] za dodávku elektrické energie (ve smlouvě označeno „záloha za služby“), dodatkem č. [hodnota] zvýšenou na [částka] měsíčně za dodávku plynu a dodatkem č. [hodnota] zvýšenou na částku [částka] za dodávku elektrické energie. Vyúčtování záloh na služby provede nájemce na základě odečtů měřidel na základě skutečně uhrazených záloh podnájemci. Smlouvou byl sjednán úrok z prodlení ve výši 2 % měsíčně z dlužné jakékoliv peněžité platby (čl. III bod 12). Žalované se zavázaly hradit podnájemné, paušální částky na služby, zálohy na služby, případné nedoplatky po vyúčtování služeb dle skutečné spotřeby (čl. V. bod 2). Účastníci si dále dohodli, že za kompletní úklid bude podnájemci účtována částka ve výši [částka] (částka bez DPH) při skončení podnájmu (zjištěno z dokumentu nazvaného podnájemní smlouva ze dne [datum], dodatku č. [hodnota] ze dne [datum], dodatku č. [hodnota] ze dne [datum]). Byt byl žalovaným 2. a 3. předán dne [datum] (zjištěno z předávacího protokolu ze dne [datum]). Podnájem byl ukončen ke dni [datum] (zjištěno z dodatku č. [hodnota] ze dne [datum]).

6. Žalobkyně vystavila žalovaným fakturu č. [hodnota] ze dne [datum] na částku [částka] se splatností dne [datum] za spotřebu plynu za období od [datum] do [datum] již po započtení záloh, a fakturu č. [hodnota] ze dne [datum] na částku [částka] se splatností dne [datum] za spotřebu elektrické energie za období od 10. 5. do [datum] již po započtení záloh. K těmto fakturám bylo přiloženo vyúčtování dodavatele plynu [právnická osoba]. pro odběrné místo U Santošky, [adresa], byt 5, a dodavatele elektrické energie [právnická osoba]. (zjištěno z faktury č. [hodnota], včetně vyúčtování pro jednotlivá odběrná místa a faktury č. [hodnota] včetně vyúčtování spotřeby ke dni [datum]).

7. Dne [datum] byl byt předán žalovanou 3. zpět žalobkyni s tím, že v předávacím protokolu bylo uvedeno, že byt potřebuje úklid, vyprat záclony, není ovladač a dvě matrace je potřeba vyčistit (zjištěno z předávacího protokolu ze dne [datum]).

8. Dále žalobkyně vystavila žalovaným fakturu č. [hodnota] ze dne [datum] na částku [částka] se splatností dne [datum] za úklid dle předávacího protokolu, fakturu č. [hodnota] ze dne [datum] na částku [částka] se splatností dne [datum] za dodávku nové matrace v částce zničené žalovanými [částka], čištění matrací v částce [částka], likvidace poškozených matrací v částce [částka], dodání nového ovladače v částce [částka], náklady na manipulaci s matracemi v částce [částka] a dopravu v částce [částka], a fakturu č. [hodnota] ze dne [datum] na částku [částka] se splatností dne [datum] za praní záclon (zjištěno z uvedených faktur včetně účtenky z [Anonymizováno]).

9. Žalované byly na úhradu celkového dluhu upomenuty naposledy předžalobní upomínkou ze dne [datum] s tím, že byly vyzvány k úhradě dluhu nejpozději do [datum]. Předžalobní upomínka byla žalovaným zaslána na email žalované 3., který byl v podnájemní smlouvě uveden jako kontaktní (zjištěno z předžalobních upomínek, včetně scanu z emailu a z nesporných tvrzení).

10. Právní zástupce žalovaných vyzval právního zástupce žalobkyně k úhradě částky [částka] jakožto smluvní pokuty za pozdní dodání vyúčtování služeb za rok 2021 a 2022 emailem ze dne [datum] (zjištěno emailové z komunikace právních zástupců).

11. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil skutkový závěr, že žalobkyně přenechala žalovaným k užívání byt č. [hodnota] na shora uvedené adrese. Žalované 2. a 3 byt užívaly od [datum], žalovaná 1. od [datum], do [datum]. Žalované hradily během trvání nájmu podnájemné [částka] měsíčně, později [částka] měsíčně, dále se smlouvou zavázaly hradit „paušální platbu za služby“ částkou ve výši [částka] za osobu/měsíc (v případě třech podnájemců: 3 x [částka]) za dodávku vody, odvádění odpadní vody (tzv. stočné), osvětlení společných částí domu, úklid společných částí domu, používání výtahu, odvoz komunálního odpadu a dále „zálohu za služby“ částkou ve výši [částka]/měsíc složenou z částky [částka] za dodávku plynu a částky [částka] za dodávku elektrické energie, později zvýšenou na částky [částka] za dodávku plynu a [částka] za dodávku elektrické energie. Nájemce se zavázal provést vyúčtování záloh na základě odečtů měřidel. Jistota byla sjednána ve výši [částka] s tím, že byla určena k zajištění veškerých nedoplatků a pohledávek nájemce za podnájemcem, včetně náhrady případné škody způsobené na majetku pronajímatele. Byl sjednán úrok z prodlení ve výši 2 % měsíčně z dlužné jakékoliv peněžité platby. Žalobkyně vystavila žalovaným 4 faktury, které jsou předmětem žaloby, a to na částku [částka] se splatností dne [datum] za spotřebu plynu za období od [datum] do [datum] již po započtení záloh, na kterou započetla kauci ve výši [částka], fakturu č. [hodnota] ze dne [datum] na částku [částka] se splatností dne [datum] za spotřebu elektrické energie za období od 10.5. do [datum] již po započtení záloh, fakturu č. [hodnota] ze dne [datum] na částku [částka] se splatností dne [datum] za úklid, fakturu č. [hodnota] ze dne [datum] na částku [částka] se splatností dne [datum] za dodávku nové matrace zničené žalovanými, čištění matrací, manipulace s matracemi, dodání nového ovladače, spojené s náklady na manipulaci s matracemi a dopravu a fakturu č. [hodnota] ze dne [datum] na částku [částka] se splatností dne [datum] za praní záclon. Žalované byly na úhradu celkového dluhu upomenuty naposledy předžalobní upomínkou ze dne [datum] která jim byla zaslána na email, který uvedly jako kontaktní. Po podání žaloby žalované uhradily částku celkem [částka], která odpovídá součtu částek na fakturách za zemní plyn a elektřinu po odečtení jistoty ve výši [částka]. Zároveň žalované u jednání dne [datum] nesporovaly, že byt bylo po zpětném předání potřeba uklidit a na to žalobkyně vynaložila částku [částka], a zároveň bylo potřeba dodat novou matraci v částce [částka]. Žalované vyzvaly žalobkyni k úhradě částky [částka] jako smluvní pokuty za pozdní dodání vyúčtování služeb za rok 2021 a 2022 dne [datum], neboť žalobkyně byla povinna vyúčtování za rok 2021 v souladu s ust. § 7 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb., poskytnout nejpozději do [datum] a vyúčtování za rok 2022 nejpozději do [datum], protože žalované měly možnost se s vyúčtováním seznámit až ke dni podání žaloby, žalobkyně jim žádné vyúčtování nezaslala, je v prodlení s jeho dodáním za rok 2021 celkem [hodnota] dní a za rok 2022 celkem [hodnota] dní.

12. Po právní stránce soud věc posuzoval dle ustanovení o úpravě podnájmu s tím, že pokud není upraveno jinak, řídí se podnájem subsidiárně úpravou užití věci, která je obsahu daného podnájmu nejbližší. Při její aplikaci je však třeba vždy vycházet z povahy podnájemního vztahu jako vztahu závislého na nájemním (hlavním) vztahu, co do svého vzniku, obsahu i trvání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17 3. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1524/2019, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 94/2020). Proto pro shora uvedené je-li předmětem podnájmu prostor sloužící k bydlení, pak kromě ust. § 2215 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“) je nutné aplikovat také zvláštní ustanovení o nájmu bytu obsaženou v § 2235 a násl. o. z., a to je přiměřeně s přihlédnutím k specifikům podnájemního vztahu a jen v rozsahu, v němž nebudou práva a povinnosti účastníků podnájemního vztahu upraveny podnájemní smlouvou.

13. Podle ust. § 2215 o.z. souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu.

14. Dle ust. § 2235 občanského zákoníku zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu. Jde tedy o zachování takových práv, které zákon nájemci výslovně přiznává. Dle ust. § 2239 se nepřihlíží k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená.

15. Podle ust. § 2247 o.z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel, schází-li takové ujednání, použije se odst. 2, podle něhož pronajímatel zajistí pro dobu nájmu nezbytné služby (dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, popř. provoz výtahu). Způsob rozúčtování cen a úhradu služeb stanoví jiný právní předpis. Strany si ujednají způsob rozúčtování ceny a úhrady případných dalších služby, není-li stanoveno jiným právním předpisem a způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.

16. Podle ust. § 2251 o.z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. Podle ust. § 2252 odst.1 o.z. požádá-li o to nájemce, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtovaných nákladů na poskytnuté služby za minulý rok. Podle odst. 2 nedoplatek i přeplatek záloh na poskytnuté služby jsou splatné k témuž dni, není-li ujednána jiná doba, jsou splatné do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odst.

1. Splatnost nedoplatků záloh na poskytnuté služby je upravena v ust. § 2252 o.z. a ust. § 7 zákona o službách je pronajímatel povinen vyúčtovat skutečnou výši nákladů a záloh na služby ve lhůtě 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

17. Podle ust. § 1 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o službách“) tento zákon upravuje některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „služby“) a postup při určování záloh za služby, rozúčtování, vyúčtování a vypořádání nákladů na služby. Podle ust. § 2 odst. 1 písm. a) a b) zákona o službách se poskytovatelem služby rozumí vlastník nemovitosti v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy, a příjemce služeb nájemce bytu, podle písm. d) náklady na služby cena služeb ujednaná s dodavatelem nebo celkové náklady na poskytování služeb; nákladem na služby podle tohoto zákona nejsou revize zařízení a součástí domu a odpisy domu, popřípadě další podobné položky, a podle písm. f) zákona o službách se vyúčtováním rozumí vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období. V ust. § 3 odst. 1 zákona o službách je uveden demonstrativní výčet služeb (dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu). Podle ust. § 7 zákona o službách není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle odst. 2 poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů za služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Podle ust. § 11 zákona o službách v domě s byty, kde užívací vztahy vznikly na základě jiných právních skutečností, než které jsou uvedeny v tomto zákoně, se řídí tyto vztahy přiměřeně ustanoveními tohoto zákona.

18. Žalobkyně a žalované spolu uzavřely ve smyslu ust. § 2274 o.z. podnájemní smlouvu, na základě které byly žalované oprávněny užívat byt a povinny platit podnájemné, paušální platby na osobu/měsíc a měsíční zálohu na služby ve sjednané výši se splatností k 25. dni v měsíci předem. Žalované hradily mimo jiné dle smlouvy zálohy na poskytnuté energie (zemní plyn, elektrická energie) a žalobkyně učinila vyúčtování záloh za poskytnuté energie fakturou s připojením faktury od dodavatele na základě skutečných nákladů a zohlednila žalovaným uhrazené zálohy. Vzhledem k subsidiárnímu užití úpravy nájmu bytu soud učinil závěr, že na daný vztah dopadá také zákon o službách upravující vyúčtování služeb mezi pronajímatelem a nájemcem s tím, že žalované byly povinny platit zálohy na služby spojené s užíváním bytu a žalobkyně měla povinnost náklady na tyto služby vyúčtovat (shodně Nejvyšší soud sp. zn. 26 Cdo 3841/2022 ze dne [datum]).

19. Soud proto posuzoval, zda žalobkyně učinila řádné vyúčtování s tím, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je provedení řádného vyúčtování a skutečnost, že nájemce s ním byl seznámen. Vyúčtování je řádné obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby. Náležitosti (řádného) vyúčtování služeb, jež jsou spojeny s užívání bytu nebo s ním souvisejí, jsou uvedeny v ust. § 2 písm. f) zákona o službách, podle něhož se vyúčtováním rozumí vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh na jednotlivé služby v daném zúčtovacím období (viz rozsudky Nejvyššího soudu z [datum], sp. zn. 26 Cdo 5417/2016, dále rozsudky ze dne [datum], sp. zn. 26 Cdo 4404/2017, ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Soud dospěl k závěru, že faktury vystavené žalobkyní spolu s připojenými fakturami od dodavatelů lze považovat v materiálním smyslu za vyúčtování dle shora uvedeného zákona. Je jimi požadována úhrada za elektrickou energii a zemní plyn a z přiložených listin je zřejmé, kolik je skutečná výše nákladů, údaj o množství dodané služby a z faktury vyplývá i kolik bylo uhrazeno na zálohách. Žalované si tak mohly ověřit, jestli tvrzená výše nedoplatku odpovídá skutečné spotřebě a zda byla zohledněna i výše složených záloh. Současně soud konstatuje, že smluvní ujednání je v tomto směru jednoznačné a neumožnuje jiný výklad, než že budou hrazeny zálohy a následně proběhne vyúčtování služeb na základě skutečných nákladů s tím, že se odečtou již uhrazené zálohy.

20. Žalované nesporovaly, že byt bylo při zpětném předání potřeba uklidit a že na to žalobkyně vynaložila částku [částka], a že zároveň bylo potřeba dodat novou matraci v částce [částka]. Uvedené vyplývá i z předávacího protokolu při zpětném předání bytu, z podnájemní smlouvy, kde je stanovena částka [částka] bez DPH za kompletní úklid bytu při předání, z vystavených faktur a z účtenky [Anonymizováno] na níž je specifikována částka za nákup matrace. Soud proto žalobě vyhověl co do částky [částka] spolu s příslušenstvím v podobě smluvního úroku z prodlení ve výši 2 % měsíčně od [datum] do zaplacení (k počátku prodlení a výši úroku z prodlení viz níže). Zároveň soud vyhověl žalobě i co do příslušenství v podobě úroku z prodlení ve výši 2 % měsíčně z částky [částka] od [datum] do [datum], neboť žalované až dne [datum] uhradily žalobkyni částku [částka] představující nezaplacené faktury za plyn a elektřinu, žaloba byla v této části tedy podána důvodně a pro úhradu uvedené částky po podání žaloby vzata co do této částky zpět (k počátku prodlení a výši úroku z prodlení viz níže).

21. Žalované v řízení namítaly, že jim nebyly řádně doručeny faktury. Jelikož žalobkyně i přes soudem dané poučení podle ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř neprokázala doručení faktur (v resp. v materiálním smyslu vyúčtování dle zvláštního zákona) žalovaným, neunesla tak ve vztahu k tomuto své břemeno tvrzení a důkazů. K doručení výzvy k zaplacení došlo tedy předžalobní výzvou, v níž byla splatnost stanovena do [datum], až ode dne následujícího soud proto přiznal žalobkyni příslušenství. Tvoří jej smluvní úrok z prodlení, který si strany sjednaly v uzavřené smlouvě ve výši 2 % měsíčně, a to o odkazem na ust. § 1968 o.z., podle něhož je dlužník v prodlení, jestliže neplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo až do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem dále dle ust. § 1970 o.z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobkyně a žalované si ujednaly v podnájemní smlouvě měsíční úrok z prodlení ve výši 2 %. Žalované namítaly, že výše úroku je nepřiměřená, proto je toto ujednání neplatné, neboť zkracuje jejich práva jakožto podnájemců bytu. K tomu soud uvádí, že při posouzení, zda je výše sjednaných úroků přiměřená či nikoliv, je třeba přihlédnout ke všem okolnostem, které ke sjednání úroku z prodlení vedly, a které existovaly v době uzavření smlouvy. Důvody, které vedly ke sjednání výše úroku z prodlení je třeba hodnotit ve vztahu k tomu, jakou má v dané věci plnit funkci. Až teprve v případě, kdy sjednaná sazba s přihlédnutím k individuálním poměrům v dané věci nesměřuje k plnění legitimních funkcí úroků z prodlení, tj. funkce sankčně-motivační a kompenzační, ale stává se nedůvodnou sankcí, která mu vůči druhé straně pouze šikanózní charakter, je na místě prolomit zásadu smluvní volnosti stran, zásadu autonomie vůle a zásadu, že smlouvy se mají dodržovat a konstatovat rozpor s dobrými mravy. S ohledem na postavení stran je na místě na vztah žalobkyně a žalovaných aplikovat i ustanovení § 2235 a § 2239 občanského zákoníku, kdy se na podnájemce vztahuje stejná ochrana jako na nájemce bytu, nicméně soud dospěl k závěru, že výše smluvního úroku z prodlení tak, jak byla sjednána, těmto ustanovením neodporuje. Smluvní úrok z prodlení ve výši 2 % měsíčně, tedy 24 % ročně, je cca o 10 procentních bodů vyšší, než je úrok zákonný, který je vlastně v minimální výši za situace, kdy nebudou úroky upraveny smluvně. Smluvní úrok může být vyšší než zákonný, jeho horní hranice není zákonem stanovena a korektivem je v daném případě přiměřenost, resp. nepřiměřenost pro rozpor s dobrými mravy a shora uvedená ust. občanského zákoníku ohledně práv nájemce. Smluvený úrok podle názoru soudu nevybočuje z rámce přiměřenosti a není v rozporu s dobrými mravy. Nelze připustit závěr, že by smluvní úrok mohl být jen nepatrně vyšší než je úrok zákonný, pokud by zákonná úprava takové omezení chtěla učinit, bylo by v zákoně stanoveno. Smluvený úrok odpovídá shora uvedené funkci úroku z prodlení, není šikanózní a nevybočuje ani z mantinelů nastíněných judikaturou (a to i při zřeteli na ust. § 2235 a 2239 občanského zákoníku) ani se jim neblíží, když Ústavní soud hodnotí například výši úroku z prodlení 0,5 % denně z dlužné částky jako zásadně nepřiměřenou, což odpovídá 182,5 % ročně (I. ÚS 523/07 a I. ÚS 728/10). Zároveň soud doplňuje, že dřívější judikatura vylučovala možnost sjednání smluvního úroku z prodlení u nájmu bytu, neboť podle právní opravy nebylo možné utvrdit žádnou povinnost nájemce sjednáním smluvní pokuty. Smluvní pokutu si nebylo možné sjednat ani pro případ prodlení s placením nájemného. Protože smluvní úroky z prodlení a smluvní pokuta jsou instituty velmi blízké, funkčně téměř totožné, nebylo možné si sjednat pro případ prodlení s placením nájemného nejen smluvní pokutu, ale ani smluvní úrok z prodlení, neboť by tím byl obcházen výslovný zákaz upravený v § 2239 občanského zákoníku, zákaz utvrdit povinnosti nájemce sjednáním smluvní pokuty. Právní úprava platná v době uzavření nájmu nicméně již možnost sjednáním smluvní pokuty výslovně upravovala.

22. Žalované v řízení rovněž namítaly, že faktura č. [hodnota] a faktura č. [hodnota] jíž bylo žalovaným vyúčtováno [částka] za praní záclon, samy neprokazují, že by žalobkyně skutečně vynaložila na čištění matrací v částce [částka], likvidaci poškozených matrací částku [částka], na dodání nového ovladače částku [částka], za náklady na manipulaci s matracemi částku [částka] na dopravu [částka] a na praní záclon [částka]. Jelikož žalobkyně i přes soudem dané poučení podle ust. § 118a odst. 1,3 o. s. ř neprokázala, že tyto částky skutečně vynaložila, přičemž uvedla, že tuto skutečnost nemá jak prokázat, neunesla tak ve vztahu k těmto tvrzením břemeno důkazní. Soud proto, vzhledem k neprokázání shora uvedených tvrzení, žalobu zamítl co do částky [částka] spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 2 % měsíčně a částky [částka] spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 2 % měsíčně. Soud částečně zamítl žalobu i co příslušenství pohledávky spočívajícího v smluvním úroku z prodlení ve výši 2 % měsíčně z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 2 % měsíčně z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 2 % měsíčně z částky [částka] od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 2 % měsíčně z částky [částka] od [datum], vzhledem k neprokázanému doručení faktur, jak bylo uvedeno výše (odst. 21).

23. Podle ust. § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Dle odst. 2 dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

24. K tomu soud uvádí, že námitka započtení vznesená v rámci soudního řízení má nadále svoji hmotněprávní povahu a pro její účinky musí mít všechny předpoklady a náležitosti s tím, že v případě započtení vzájemných pohledávek musí ten, kdo činí kompenzační úkon, určit, které pohledávky mají provedeným započtením zaniknout. Projev vůle směřující k započtení musí být určitý do té míry, aby z něj bylo možné jednoznačně určit, které pohledávky a do jaké jejich výše započtením zanikají. Není-li z projevu směřujícího k započtení zřejmé, která pohledávka a proti které je započítávána, a v důsledku toho ani to, které vzájemně se kryjící pohledávky započtením zanikly, je úkon započtení neplatný pro neurčitost dle ust. § 553 o.z. (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp.zn. 32 Cdo 947/2015, ze dne [datum], sp. zn. 33 Cdo 1/2012, a ze dne [datum], sp. zn. 33 Cdo 3787/2011). V případě započtení provedeného žalovanými trpí toto právní jednání shora uvedenými vadami, které mají za následek jeho neplatnost pro neurčitost.

25. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož žalobkyně byla ve věci procesně úspěšná pouze z části, a to z 77 % a žalované z 23 %. Žalované jsou tak povinny uhradit žalobkyni v poměru úspěchu a neúspěchu obou stran 54 % nákladů řízení žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši [částka] spočívají v části zaplaceného soudního poplatku [částka], která nebude žalobkyni vrácena, tedy v částce [částka], a v odměně advokáta, která je tvořena: - částkou [částka] za 5 úkonů právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jako „AT“): převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva a 2x účast u jednání soudu, přičemž podle § 7 AT činí z tarifní sazba mimosmluvní odměny [částka], - částkou [částka] za 3 paušální náhrady hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 4 AT) - a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka]. Poměrná část 54 % z těchto nákladů řízení činí po zaokrouhlení [částka].

26. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 o.s.ř., když soud neshledal pro její prodloužení důvody.

Poučení