46 C 114/2023 - 115

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] [IČO zainteresované společnosti 0/0] [Anonymizováno] [Adresa zainteresované společnosti 0/0] [Anonymizováno] [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalované: [Anonymizováno] [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/2] [Anonymizováno] [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1] pro zaplacení 216 907,70 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 179 262,56 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 145 512,56 Kč od 14. 10. 2022 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 750 Kč od 21. 11. 2023 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 37 645,14 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 557,67 Kč od 14. 10. 2022 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 087,50 Kč od 21. 11. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 35 627 Kč, do 15 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 216 907,70 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnila tím, že je insolvenčním správcem, který vykonává svou činnost prostřednictvím dvou ohlášených společníků – [tituly před jménem] a [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Oba společníci byli vždy v seznamu insolvenčních správců přihlášeni k oběma odborným zaměřením, tedy k oddlužení i konkursu. V říjnu 2020 žalobkyně nahlédnutím do seznamu insolvenčních správců zjistila, že u [tituly před jménem] [Anonymizováno] není v seznamu zaškrtnuto u odborného zaměření políčko „konkurs“, ačkoliv o takovou změnu nikdy nežádala. Žalobkyně se proto obrátila na [Anonymizováno] s dotazem, zda nesoulad v systému má nebo měl vliv na přidělování insolvenčních věcí řešených konkursem. Žalovaná odpověděla dne 10. 12. 2020 tak, že nelze identifikovat okamžik, kdy ke vzniku nesouladu došlo a současně informovala žalobkyni, že ke dni 22. 10. 2020 došlo k nápravě. Žalobkyně se obrátila na krajské soudy, v jejichž obvodu má sídlo nebo provozovnu a z jejich odpovědí zjistila, že při přidělování věcí rotačním způsobem byla žalobkyně skutečně ustanovována pouze jednou. Ačkoliv žalovaná uvedla, že nelze zjistit informace o tom, které věci by byli žalobkyni přiděleny, z vyjádření [Anonymizováno] bylo zjištěno, že se soud obrátil na dodavatele aplikace ISIR, který byl schopen s přesností na minuty zjistit, kdy došlo ke strany žalované k nápravě nesouladu (zaškrtnutí příznaku „konkurs“). Žalobkyně se proto obrátila dne 28. 7. 2021 na žalovanou s požadavkem na sdělení data vyškrtnutí a sdělení, jaká konkrétní konkursní řízení žalobkyni ušla, resp. v jakých konkursních věcech by byla ustanovena, pakliže by do konkursního kolečka vstoupila 2x a nikoliv jen jednou, když ze součinnosti všech krajských soudů, v jejichž obvodu má žalobkyně sídlo nebo provozovnu, se jí tuto informaci podařilo získat pouze částečně. Žalovaná ve svém přípisu ze dne 29. 9. 2021 sdělila žalobkyni, že k vyškrtnutí [tituly před jménem] z odborného zaměření pro konkurs došlo dne 2. 8. 2018 v 11:45 hod., a doplnila informaci o ušlých konkursních řízeních. V důsledku nesprávného úředního postupu žalované tak byla žalobkyni způsobena škoda spočívající ve ztrátě možnosti vykonávat činnost insolvenčního správce a v souvislosti s tím inkasovat odměnu za tuto činnost v insolvenčních řízeních, do nichž byli namísto žalobce ustanoveni správci, kteří jsou v rámci konkursního kolečka pro daný krajský soud v seznamu zapsáni jako další v pořadí po žalobkyni. Výše škody vychází z výše odměn v těchto konkursních řízeních, ve kterých by žalobkyně byla určena v případě, že by do konkursního kolečka vstoupila dvakrát. Žalobkyně za dobu od 2. 8. 2018 do 22. 10. 2020 přišla o určení a ustanovení v řízení [Anonymizováno] [adresa], sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka], [adresa] [insolvenční spisová značka], [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka] [insolvenční spisová značka] [insolvenční spisová značka]. Žalobkyně se se svým nárokem na náhradu škody obrátila na žalovanou podáním ze dne 12. 4. 2022 s požadavkem na náhradu škody z řízení [Anonymizováno] [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka] ve výši 108 310,50 Kč a [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka] ve výši 67 760 Kč. Žalovaná svým podáním ze dne 25. 4. 2022 potvrdila přijetí žádosti, ale v zákonné lhůtě nárok neprojednala.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala. Potvrdila, že u ní žalobkyně dne 21. 4. 2022 uplatnila svůj nárok na náhradu škody ve výši 176 070,20 Kč, žalovaná požadavku žalobce nevyhověla ani zčásti, což mu sdělila svým stanoviskem ze dne 17. 8. 2023. Provedeným šetřením žalovaná zjistila, že ohlášený společník žalobkyně, [tituly před jménem], byl vyškrtnut ze seznamu insolvenčních správců z odborného zaměření pro konkurs v období od 2. 8. 2018 do 22. 10. 2020. Žalovaná v rámci předběžného projednání může poskytnout náhradu škody pouze v případě, kdy lze na základě předložených dokladů učinit nepochybný závěr o vzniku škody, a to nejen co do základu, ale též co do příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a výší škody. Žalovaná uzavřela, že výše škody není žalobkyní hodnověrně prokázána. Jedná se toliko o škodu hypotetickou a není jisté, že by v případě nevyškrtnutí žalobkyně uváděného zisku skutečně dosáhla. Žalobkyně tak považuje žalobu za nedůvodnou pro nenaplnění podmínek vzniku nároku dle zákona č. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „zákon“).

3. Žalobkyně svým podáním ze dne 15. 1. 2024 rozšířila svou žalobu, přičemž návrhu bylo částečně vyhověno usnesením přijatým při jednání konaném dne 19. 6. 2024.

4. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění.

5. Z podání žalobkyně nazvaného Uplatnění náhrady škody ze dne 12. 4. 2022 je zřejmé, že žalobkyně u žalované předběžně uplatnila svůj nárok na náhradu škody, která jí byla způsobena tím, že bez jakéhokoliv právního či jiného důvodu byl [tituly před jménem] v období od 2. 8. 2018 do 22. 10. 2020 vyškrtnut seznamu insolvenčních správců z příznaků odborného zaměření pro konkurs. Žalobkyně tak ve všech řízeních krajských soudů, v jejichž obvodech má sídlo či provozovnu, byla určována v rámci konkursních koleček pouze jednou. Žalobkyně konkrétně přišla o řízení vedené [adresa] [insolvenční spisová značka], [insolvenční spisová značka]. Poslední dvě insolvenční řízení již byla pravomocně skončena a insolvenčním správcům byla přiznána insolvenčním soudem odměna ve výši 108 310,20 Kč včetně DPH a 67 760 Kč včetně DPH. Žalobkyně proto požaduje náhradu škody ve výši 176 070,20 Kč.

6. Z přípisu žalované ze dne 22. 4. 2022 plyne, že žalovaná obdržela podání žalobkyně dne 13. 4. 2022.

7. Ze stanoviska žalované ze dne 17. 8. 2023 je patrné, že žalovaná může v rámci tzv. předběžného projednání nároku poskytnout náhradu škody pouze v případě, kdyby bylo lze na základě předložených dokladů učinit nepochybný závěr o tom, že jí nesporně škoda vznikla. Žalovaná však má za to, že požadovaná škoda, respektive její výše, nebyla bez jakýchkoliv pochybností prokázána. Proto nelze najisto postavit existenci předpokladů pro vznik odpovědnosti státu za požadovanou újmu.

8. Z podání žalobkyně ze dne 1. 6. 2023 s názvem Uplatnění náhrady škody vyplývá, že bylo skončeno též řízení vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka], z nějž by žalobkyně v případě přiznání odměny insolvenčním soudem získala částku 40 837,50 Kč, kterou požaduje po žalované z titulu náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem uhradit.

9. Z přípisu žalované ze dne 13. 6. 2023 plyne, že žalovaná obdržela žádost žalobkyně dne 1. 6. 2023.

10. Ze stanoviska žalované ze dne 20. 11. 2023 je patrné, že žalovaná podobně jako v předchozím stanovisku uvedla, že náhradu škody nelze poskytnout, neboť nebyla bez jakýchkoliv pochybností prokázána, a není tak možné najisto postavit existenci předpokladů pro vznik odpovědnosti státu za požadovanou škodu dle zákona.

11. Z e-mailu [jméno FO], asistentky insolvenčního správce společnosti [právnická osoba]., ze dne 22. 10. 2020, zaslaného [Anonymizováno] na adresu [e-mail] plyne, že žalobkyně vznesla dotaz na žalovanou, zda má při rozdělování konkursů insolvenčním správcům vliv to, že u žalobkyně nebylo v seznamu insolvenčních správců u jednoho ze společníků žalobkyně v části odborné zaměření zaškrtnuto políčko „konkurs“.

12. Z přípisu žalované ze dne 10. 12. 2020 soud zjistil, že žalovaná odkázala na § 25 IZ a uvedla, že systém pro určování insolvenčních správců není dán takzvaně kolečkem, tj. rotačním systémem s pevně daným pořadím insolvenčních správců, ale algoritmem pro výpočet, který na základě všech údajů zadaných do informačního systému pro vedení seznamu insolvenčních správců vybere insolvenčního správce, který má být aktuálně přidělen. Dále upozornila, že algoritmus ovlivňuje pouze určení insolvenčního správce, nikoliv jeho ustanovení. Aby byla zajištěna možnost kontroly ze strany insolvenčních správců, jsou všechny relevantní údaje o odborném zaměření veřejně dostupné v seznamu insolvenčních správců. Ministerstvo bylo žalobkyní upozorněno na nesoulad dne 22. 10. 2020, přičemž tentýž den žalovaná údaje prověřila a opravila, nelze však identifikovat okamžik, kdy ke vzniku nesouladu došlo, a tedy jakým způsobem se tak stalo a zda měl faktický vliv na určení či neurčení v konkrétních případech.

13. Z podání žalobkyně ze dne 28. 7. 2021 s názvem Žádost o poskytnutí informací, upozornění na vznik škody z nesprávného úředního postupu vyplývá, že se žalobkyně se svým dotazem, zda nesoulad v systému mohl vést k tomu, že by žalobkyně byla ustanovena v konkurzních řízeních dvakrát, obrátila též na jednotlivé krajské soudy a zjistila, že byla v tzv. konkurzním kolečku ustanovována pouze jednou. Ačkoliv má žalovaná za to, že informace nelze zjistit, jednotlivé soudy, konkrétně [Anonymizováno] se obrátil se svojí žádostí na dodavatele aplikace ISIR, který zjistil, kdy došlo ze strany žalované k nápravě nesouladu v zaškrtnutí příznaku konkurs pro [tituly před jménem]. Žalobkyně proto dovozuje, že je-li možné zjistit znovu zaškrtnutí, musí být možné určit též počátek nesouladu. Nesoulad mohl být způsoben pouze žalovanou, která seznam insolvenčních správců vede. Na uvedeném nemůže nic změnit ani tvrzení žalované, že seznam insolvenčních správců je veřejně dostupný a insolvenční správci mají možnost provádět kontrolu všech relevantních údajů o odborném zaměření. Po žádném správci totiž nelze spravedlivě požadovat, aby bez předchozích vlastních žádostí o zápis změny denně sledoval uvedený seznam. Pro případ, že by žalovaná provedla změny nesprávným úředním postupem státu, byla žalobkyni způsobena škoda rovnající se ušlému zisku, který by jí v podobě odměny náležel v případě, že by v jednotlivých krajských kolečkách po dobu vzniklého nesouladu byli určeni v počtu dvou společníků a nikoliv pouze jednoho. Výše škody pak vychází ze součtu odměn, které by žalobkyně získala, kdyby byla jako insolvenční správkyně určena. Některé krajské soudy takto uniknuvší konkurzní řízení identifikovaly. V obvodu [adresa] [insolvenční spisová značka]. Podobné údaje se žalobkyni povedlo zjistit též od Krajského soudu v [adresa] nebo [Anonymizováno] [adresa], ostatní soudy, tedy [Anonymizováno], potvrdily, že byla žalobkyně po určitou dobu v rámci jejich konkursních koleček ustanovována pouze jednou, nicméně seznam konkursních řízení nezaslali. Žalobkyně proto žádá žalovanou o sdělení, ke kterému konkrétnímu datu byl [tituly před jménem] [Anonymizováno] z odborného zaměření pro konkurs vyškrtnut a o identifikaci konkurzních řízení u [Anonymizováno], která následovala poté, co byla žalobkyni v rámci jednoho kolečka ustanovována pouze jednou.

14. Z přípisu žalované ze dne 29. 9. 2021 vyplývá, že žalovaná v reakci na podání žalobkyně po dotazu na dodavatele systému pro vedení seznamu insolvenčních správců zjistila, že k vyškrtnutí [tituly před jménem] [Anonymizováno] z odborného zaměření pro konkurs došlo 2. 8. 2018 v 11:45 hod. Jde-li o konkurzní kolečko pro [Anonymizováno], pak v období od 2. 8. 2018 do 22. 10. 2020 nebyla žalobkyně určena v žádném insolvenčním řízení v předmětném období, ani na ni v daném běhu kolečka nepřišla řada. Jedná-li se o konkurzní kolečko pro [Anonymizováno], tak by byla žalobkyně určena v insolvenčním řízení sp. zn. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka], přičemž na základě následující žádosti o určení insolvenčního správce z předmětného konkursního kolečka byla v řízení sp. zn. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka] jako oddělený insolvenční správce určena a následně i ustanovena [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Jde-li o konkurzní kolečko pro [Anonymizováno], pak v předmětném období byla žalobkyně určena a následně i ustanovena dvakrát, avšak pokaždé v jiném běhu daného kolečka. Poprvé tomu bylo v insolvenčním řízení [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka], přičemž na základě následující žádosti o určení insolvenčního správce z předmětného konkursního kolečka byla v řízení sp. zn. [insolvenční spisová značka] určena a následně i ustanovena společnost, [právnická osoba]. Podruhé tomu bylo v insolvenčním řízení [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka], přičemž na základě následující žádosti o určení insolvenčního správce z předmětného konkursního kolečka byla v řízení sp. zn. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka] opět určena společnost [právnická osoba].

15. Z podání žalobkyně ze dne 20. 3. 2021 nazvaného Žádost o prošetření možné nesprávnosti v určování osoby insolvenčního správce adresovaného [Anonymizováno] plyne, že se žalobkyně obrátila na soud s tím, že zjistila, že u jejího společníka [tituly před jménem] [Anonymizováno] není v seznamu zaškrtnuto u odborného zaměření s příznakem „konkurs“, ačkoliv o takovou změnu nikdy nežádala. Žádá proto o zjištění, zda jako insolvenční správce nebyla, případně stále není do tzv. kolečka pro určování osob insolvenčního správce pro konkurzní řízení zařazována pouze jednou, ačkoliv s tímto odborným zaměřením u žalobkyně působí dva insolvenční správci. Tatáž žádost byla zaslána [Anonymizováno] [adresa], [adresa] v [adresa].

16. Ze sdělení [Anonymizováno] ze dne 1. 4. 2021 vyplývá, že systém pro přidělování insolvenčních správců pro jednotlivá řízení vede a spravuje [Anonymizováno], které v systému nastavuje i příslušné parametry, včetně aktualizací údajů o insolvenčních správcích, které se centrální databáze následně stahují do lokální databáze ISIR. Soud není oprávněn do těchto údajů žádným způsobem zasahovat a systém to ani neumožňuje. Současně [Anonymizováno] sdělil přehled ustanovení insolvenčního správce [právnická osoba]. od 10. 1. 2014 do 22. 10. 2020 v počtu 18 věcí.

17. Z reakce [Anonymizováno] ze dne 6. 4. 2021 je patrné, že se soud obrátil na dodavatele aplikace ISIR a zjistil, že v rámci obvodu se předpokládá, že žalobkyně bude v rámci 11. konkursního kolečka určena právě dvakrát. K poslednímu určení žalobkyně došlo 5. 2. 2019 v 15:08 hod. v rámci 10. konkursního kolečka, přičemž v tomto kolečku byla žalobkyně určena pouze jednou. Soud ale zdůraznil, že nemůže žádným způsobem ovlivnit počet zařazení jednotlivých insolvenčních správců podle odborného zaměření ohlášených společníků v rámci kolečka pro určování osob insolvenčních správců. K chybnému určení žalobkyně v rámci konkurzního kolečka došlo v důsledku nesprávně zapsaných údajů v seznamu insolvenčních správců.

18. Z doplnění žádosti žalobkyně ze dne 14. 4. 2021, adresované [Anonymizováno] [Anonymizováno], je zřejmé, že žalobkyně usilovala o sdělení, zda k chybě došlo pouze v rámci 10. konkursního kolečka, nebo jestli k chybě došlo i dříve a případně v kolika případech.

19. Z reakce [Anonymizováno] ze dne [datum] vyplývá, že další zkoumání a zjišťování historických údajů oběhu insolvenčních koleček je časově náročné a uvedené je třeba řešit přes [Anonymizováno].

20. Z přípisu [Anonymizováno] [adresa] ze dne 17. 3. 2021, jimž bylo reagováno na žádost žalobkyně ze dne 10. 3. 2021, je zřejmé, že soud poskytl přehled ustanovení žalobkyně insolvenčním správcem v řízeních o řešení úpadku konkursem nebo bez určení návrhu způsobu řešení úpadku. Soud zjistil, že žalobkyně byla určena správcem naposledy 30. 6. 2020 a do funkce ustanovena 2. 7. 2020. K ustanovení žalobkyně jako správce v kolečku došlo pouze jednou, nikoliv dvakrát. Současně soud uvedl, že řízení s návrhem na řešení úpadku konkursem je mnohonásobně méně než oddlužení a kolečko je tedy pomalejší. Soud připojil přehled ustanovení insolvenčního správce ve věcech, kde bylo navrženo řešit úpadek konkursem, popřípadě kde není zřejmé, jak bude úpadek řešen, a to za období od 2. 7. 2020 o 37 položkách.

21. Z odpovědi [adresa] ze dne 23. 3. 2021 plyne, že soud určuje osoby insolvenčních správců na základě aplikací dodávaných [Anonymizováno] a do algoritmu těchto aplikací soud nijak nezasahuje, není proto ani schopen zjistit odkdy dokdy se žalobkyni pro konkurzy počítal pouze jeden ohlášený společník, přičemž naposledy byla ustanovena dne 12. 10. 2018. Soud zjistil, že žalobkyně byla určena insolvenčním správcem v konkursu za období 27. 4. 2018 do 12. 10. 2018 v jedné insolvenční věci. Celkem u soudu v uvedeném období došlo k určení insolvenčního správce v konkursu v 61 insolvenčních věcech. Za dobu od 13. 10. 2018 dosud byla žalobkyně určena insolvenčním správcem v konkursu celkem ve dvou insolvenčních věcech.

22. Z doplnění žádosti žalobkyně ze dne 26. 5. 2021 adresované [Anonymizováno] v [adresa] vyplývá, že žalobkyně požádala soud, aby identifikoval konkurzní řízení, ve kterém by byla určena v případě, že by do konkurzního kolečka vstoupila dvakrát.

23. V reakci na žádost [adresa] svým podáním ze dne 3. 6. 2021 sdělil, že by žalobkyně byla určena navíc insolvenčním správcem pouze v jednom insolvenčním řízení vedeném pod sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka].

24. Přípisem ze dne 25. 3. 2021 [Anonymizováno] [adresa] v reakci na žádost žalobkyně ze dne 10. 3. 2021 sdělil, že seznamy insolvenčních správců nevedou jednotlivé soudy, ale [Anonymizováno] [Anonymizováno], které vede jeden centrální seznam insolvenčních správců a je též zodpovědné za způsob vedení seznamu co do úplnosti, řádnosti a správnosti. Soud proto nemůže žádosti vyhovět.

25. Z doplnění žádosti žalobkyně ze dne 26. 5. 2021 vyplývá, že se žalobkyně dotazovala u [Anonymizováno] [adresa], zda by byl žalobkyni přidělen další konkurzní případ v případě, že by do konkursního kolečka vstoupila dvakrát. 26. [adresa] v reakci na doplnění žádosti svým sdělením ze dne 26. 5. 2021 zaslal žalobkyni přehled přidělených insolvenčních věcí za období od 22. 5. 2019 do 3. 6. 2021.

27. Z usnesení [Anonymizováno] dne 22. 10. 2021, č. j. [insolvenční spisová značka], Je zřejmé, že v tomto řízení byla schválena konečná zpráva a byla schválena a určena odměna insolvenční správkyně ve výši 67 760 Kč včetně DPH, tedy ve výši 56 000 Kč bez DPH 28. Z usnesení [Anonymizováno] ze dne 5. 8. 2020, č.j. [insolvenční spisová značka]–[právnická osoba], je patrné, že insolvenční soud schválil vyúčtování odměny insolvenční správkyně ve výši 108 310,20 Kč včetně DPH, celkem se jednalo o částku 86 512,56 Kč bez DPH představující odměnu z výtěžku zpeněžení nezajištěného majetku a částku 3 000 Kč bez DPH za každou ze tří přezkoumaných přihlášek.

29. Z usnesení [adresa] ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka] plyne, že soud schválil konečnou zprávu insolvenční správkyně a vyúčtování odměny a výdajů insolvenční správkyně, tedy druhé insolvenční správkyně, ve výši 40 837,50 Kč včetně DPH.

30. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stravu. Žalobkyně je insolvenční správkyní vykonávající svou činnost prostřednictvím dvou ohlášených společníků, a to jak pro oddlužení, tak pro konkurs. U jednoho ze společníků došlo dne 2. 8. 2018 ke smazání příznaku „konkurs“. K obnovení zápisu příznaku došlo dne 22. 10. 2020. Žalobkyně následným dotazováním u krajských soudů, v jejichž obvodu působí, a u [Anonymizováno] zjistila, že vlivem chyby seznamu insolvenčních správců nebyla ustanovena insolvenčním správcem v konkusech vedených u [adresa] [insolvenční spisová značka], u [adresa] [insolvenční spisová značka], u [adresa] [insolvenční spisová značka], u [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka] a u [insolvenční spisová značka] a [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka]. Pokud by k dané chybě (tedy zrušení příznaku „konkurs“ u jednoho ze společníků žalobkyně) nedošlo, obdržela by žalobkyně odměnu insolvenčního správce právě v uvedených věcech. Výše škody je již patrna v řízeních vedených [adresa] a obou řízeních vedených [Anonymizováno].

31. Soud posoudil věc po právní stránce podle výše uvedených ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 14 odst. 1 zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 zákona pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 32 zákona, se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Podle § 35 odst. 1 zákona, promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. Podle § 21 odst. 1 insolvenčního zákona, insolvenční správce se ustanovuje ze seznamu insolvenčních správců, který vede Ministerstvo spravedlnosti. Podle § 25 odst. 1 věta první insolvenčního zákona, insolvenčního správce pro insolvenční řízení ustanovuje insolvenční soud. Dle odst. 2, nejde-li o případ podle odstavce 1, insolvenční soud ustanoví insolvenčním správcem osobu, kterou určí předseda insolvenčního soudu podle pořadí určeného dnem zápisu jejího sídla nebo provozovny do příslušné části seznamu insolvenčních správců vedené a) pro obvod krajského soudu, který je insolvenčním soudem dlužníka, je-li v době určení podán návrh na prohlášení konkursu nebo není-li v době určení podán návrh na jiný způsob řešení úpadku a není-li dlužník osobou podle § 3 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích, b) pro obvod krajského soudu, který je insolvenčním soudem dlužníka, je-li v době určení podán návrh na povolení oddlužení. Dle odst. 5, nelze-li ustanovit osobu insolvenčního správce postupem podle odstavce 2 nebo je-li to nezbytné se zřetelem k dosavadnímu stavu insolvenčního řízení, k osobě dlužníka a k jeho majetkovým poměrům, jakož i k odborné způsobilosti insolvenčního správce, jeho dosavadní činnosti a k jeho zatížení, může předseda insolvenčního soudu určit insolvenčního správce mimo stanovené pořadí; takový postup vždy odůvodní.

32. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zákona, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona).

33. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

34. Úkolem žalobkyně je pochybení na straně státu skutkově tvrdit, právní kvalifikace je věcí soudu. Po skutkové stránce žalobkyně tvrdila, že bez jakéhokoliv důvodu byl jejímu společníku [tituly před jménem] [Anonymizováno] žalovanou v seznamu insolvenčních správců zrušen zápis příznaku „konkurs“. Na základě uvedeného pak došlo k tomu, že žalobkyni nebyly v krajích, v nichž žalobkyně vykonává funkci insolvenčního správce, pro tohoto společníka přidělovány konkursy.

35. Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k zákonu (Vojtek, P., Bičák, V.; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 146, 147) konstatuje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v zákoně blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podle důvodové zprávy výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (sem patří celá škála případů s konkrétním obsahem, počínaje například posuzováním podmínek pro vydání rozhodnutí ve stavebním řízení, konče shromažďováním podkladů v trestním řízení, které skončilo odložením věci).

36. Žalobkyně na úrovni skutkových tvrzení namítá, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu žalované, kterým jí vznikla škoda představovaná ušlým ziskem, kterého by dosáhla, kdyby byl příznak „konkrus“ v seznamu insolvenčních správců zapsán pro oba její společníky.

37. Pokud se jedná o první předpoklad odpovědnosti státu v podobě odpovědnostního titulu, má soud podmínku za splněnou. Žalovaná vede seznam insolvenčních správců. Bližší úprava vedení, zápisu do seznamu a další náležitosti jsou pak podrobně upraveny v zákoně č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích. Společník žalobkyně [tituly před jménem] [Anonymizováno] byl v seznamu vedeném žalovanou zapsán mimo jiné i pro konkurs, nicméně bez svého přičinění byl v období od 2. 8. 2018 do 22. 10. 2020 z příznaku konkurs vyškrtnut. Lze dovodit, že k vyškrtnutí žalobce z příznaku konkurs došlo chybou žalované, neboť žalovaná okamžitě v reakci na e-mail žalobkyně ze dne 22. 10. 2020 nesoulad odstranila a příznak konkurs pro [tituly před jménem] [Anonymizováno] obnovila. Ze strany žalované tak došlo k nesprávnému úřednímu postupu a za tento je také odpovědná.

38. Dle ust. § 26 zákona platí, že pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem (dále jen „o.z.“). Protože zákon blíže nedefinuje pojem škody ani neupravuje rozsah její náhrady, je třeba v této otázce vycházet z ustanovení o. z.

39. Podle ust. § 2952 o.z. věta prvá, se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Ušlý zisk je újmou spočívající v tom, že u poškozeného nedojde v důsledku škodné události k rozmnožení majetkových hodnot, ač se tak dalo očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí. Ušlý zisk se neprojevuje zmenšením majetku poškozeného, nýbrž ztrátou očekávaného přínosu. Pro výši ušlého zisku je rozhodující, jakému prospěchu, k němuž mělo reálně dojít, zabránilo jednání škůdce, tedy konkrétně o jaký reálně dosažitelný (nikoli hypotetický) prospěch poškozený přišel (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2007, sp. zn. 25 Cdo 2857/2005). Ušlý zisk ovšem nemůže představovat jen tvrzené zmaření zamýšleného podnikatelského či jiného výdělečného záměru (usnesení Nejvyššího soudu ze[Anonymizováno]dne 25. 1. 2006, sp. zn. 25Cdo 818/2005), není-li plánovaný majetkový přínos podložen již existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že k zamýšlenému zisku by skutečně došlo, nebýt škodné události. Ušlý zisk představuje ušlý majetkový prospěch, spočívající v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno - kdyby nenastala škodná událost - důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí. Předpokladem úspěšnosti nároku na náhradu ušlého zisku je tvrzení a prokázání těch skutkových okolností, z nichž lze spolehlivě dovodit, že nebýt škodné události, poškozený by v období, za nějž požaduje náhradu, dosáhl při své činnosti příjmu (zisku), o nějž přišel. Nepostačuje přitom pouhá pravděpodobnost, nýbrž musí být najisto postaveno, že nebýt škodní události, poškozený by získal určitý majetkový prospěch (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2010, sp. zn. 25 Cdo 1243/2008). Zmíněná judikatura Nejvyššího soudu je přiléhavá i pro výklad ustanovení § 2952 o. z.

40. Ušlý zisk (výdělek) znamená ztrátu očekávaného přínosu a nepostačuje přitom pouhá pravděpodobnost zvýšení majetkového stavu v budoucnu, jelikož musí být najisto postaveno, že při pravidelném běhu věcí – nebýt protiprávního jednání škůdce – mohl poškozený důvodně očekávat rozmnožení svého majetku, k němuž nedošlo právě v důsledku jednání škůdce. Ušlý zisk (výdělek) je zapotřebí prokázat, pouhé jeho tvrzení k odškodnění nestačí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. ledna 2006 vydané sp. zn. 25 Cdo 818/2005, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. července 2011 vydané pod sp. zn. 25 Cdo 4343/2008).

41. Soud shledal také existenci příčinné souvislosti a škody v podobě ušlého zisku na straně žalobkyně. Nebýt chyby žalované, která u společníka žalobkyně [tituly před jménem] [Anonymizováno] zrušila bez právního důvodu upraveného v zákoně o insolvenčních správcích příznak konkurs, žalobkyně by při pravidelném běhu věcí byla určena a ustanovena insolvenční správkyní v konkursech vedených [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka] a sp. zn. [insolvenční spisová značka] a [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka].

42. Žalovaná namítala, že je rozdíl mezi určením konkrétního insolvenčního správce a ustanovením konkrétního insolvenčního správce. V tomto má žalovaná samozřejmě pravdu. Technická pomůcka algoritmem na základě vložených údajů vybere insolvenčního správce, tedy určí konkrétního insolvenčního správce a k ustanovení správce dojde až usnesením insolvenčního soudu. Argument žalované je však v daném případě zcela bez významu. Z přípisu žalované ze dne 29. 9. 2021 totiž plyne, že v obou věcech vedených [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka] i sp. zn. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka] byl algoritmem určen a následně ustanoven tentýž správce. Totéž je možné dovodit ze sdělení Krajského soudu v [adresa] ze dne 3. 6. 2021 a připojené tabulky přidělených věcí ve spojení s usnesením [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka]-[Anonymizováno][Anonymizováno] Lze tak uzavřít, že v případě, že by nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu žalované, byla by při pravidelném běhu věcí v uvedených případech algoritmem insolvenčním správcem určena žalobkyně a ta by také byla soudem ustanovena.

43. Nesprávným úředním postupem tak došlo ke vzniku škody v podobě ušlého zisku v podobě odměny insolvenčního správce, kterého by byla dosáhla, nebýt nesprávného úředního postupu.

44. Výše škody pak vychází z výše odměny, která byla ve shora uvedených věcech soudem přiznána insolvenčním správcům, kteří byli v řízením insolvenčním správcem ustanoveni namísto žalobkyně. Ve věci [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka] byla insolvenčnímu správci přiznána odměna ve výši 67 760 Kč, resp. 56 000 Kč bez DPH, ve věci [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka] obdržel insolvenční správce částku 108 310,20 Kč, resp. 89 512,56 Kč bez DPH a ve věci [adresa] [insolvenční spisová značka] byla správci přiznána odměna ve výši 40 867,50 Kč s DPH, což činí 33 750 Kč bez DPH.

45. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je předmětem daně dodání zboží či poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani. Žalobkyně však částku odpovídající odměny požaduje z titulu náhrady škody, nikoliv z titulu poskytnutí služby. Soud proto přiznal náhradu škody odpovídající odměně insolvenčního správce bez DPH. Tedy v součtu částek 56 000 Kč, 89 512,56 Kč[Anonymizováno]a 33 750 Kč (výrok I.). Ve zbytku pak byla žaloba výrokem II. zamítnuta.

46. Výrokem I. soud žalobkyni přiznal též úroky z prodlení v zákonné výši podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná se dostala do prodlení uplynutím šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas. Zároveň se náhrady škody může u soudu podle ust. § 15 odst. 2 zákona domáhat poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Žalobkyně uplatnila nároky z titulu náhrady škody z částek 56 000 Kč a 89 512,56 Kč u žalované dne 13. 4. 2022, lhůta 6 měsíců tak uplynula dne 13. 10. 2022 a od 14. 10. 2022 je žalovaná v prodlení. Nárok na náhradu škody ve výši 33 750 Kč žalobkyně uplatnila dne 1. 6. 2023, žalovaná věc projednala s negativním výsledkem dne 20. 11. 2023 a od 21. 11. 2023 je v prodlení.

47. Lhůtu k plnění soud stanovil žalované podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce 15 dnů s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

48. Pokud jde o námitku promlčení, kterou v řízení vznesla strana žalovaná, považuje ji soud za nedůvodnou.

49. Nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem se promlčuje vždy v jediné, a to subjektivní promlčecí době, která počíná běžet okamžikem, kdy se poškozený o vzniku škody dozvěděl (tj. když zjistí skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody a orientačně i její rozsah), nikoliv v objektivní promlčecí lhůtě, jež by počínala běžet okamžikem, kdy došlo ke škodné události v podobě nesprávného úředního postupu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. 1. 2019, spis. zn. 30 Cdo 3338/2018, nebo rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 2. 8. 2011, spis. zn. 28 Cdo 590/2011). Počátek běhu subjektivní promlčecí doby se odvíjí od okamžiku, kdy se poškozený o škodě dověděl, tedy kdy prokazatelně získal vědomost o tom, že vznikla. Nejde přitom o vědomost o škodné události (o nesprávném úředním postupu), která škodu vyvolala, nýbrž o vědomost o vzniku majetkové újmy na straně poškozeného (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 2. 8. 2011, sp. zn. 28 Cdo 590/2011).

50. Okamžikem počátku běhu promlčecí lhůty nároku na náhradu škody dle zákona se zabýval Nejvyšší soud v usnesení ze dne 3. 9. 2019, sp. zn. 30 Cdo 2712/2019, v němž dovodil, že tříletá subjektivní promlčecí doba stanovená v § 32 odst. 1 věty první zákona počíná běžet od okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl o tom, že mu škoda v určité výši vznikla a že za ni odpovídá stát. Zároveň je podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu třeba vycházet z prokázané vědomosti poškozeného o vzniklé škodě, nikoliv jen z jeho domnělé či předpokládané vědomosti o této škodě (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 33 Odo 477/2001, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 769/2006, uveřejněný pod č. 55/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

51. V projednávané věci se žalobkyně o tom, v jakých konkrétních řízeních nebyla ustanovena dozvěděla až v době, kdy se jí dostalo odpovědi žalované na dotaz, ve kterých insolvenčních věcech by byla určena insolvenční správkyní (29. 9. 2021), resp. kdy se jí dostalo odpovědi [adresa] (3. 6. 2021), o výši škody v řízení před [Anonymizováno] [adresa] až zveřejněním usnesení o schválení odměny insolvenčního správce ze dne 19. 1. 2023. Uplatnila-li tedy následně svůj nárok u žalované dne 22. 4. 2022, resp. 1. 6. 2023[Anonymizováno]a u soudu pak 5. 6. 2023, učinila tak ve lhůtě.

52. Závěrem soud uvádí, že byť je seznam insolvenčních správců veřejným, nelze po žalobkyni spravedlivě požadovat, aby zde uvedené údaje kontrolovala, zvlášť v případě, že sama žádný požadavek na žalovanou ohledně změn v insolvenčním rejstříku neměla. Navíc dle zákona o insolvenčních správcích žalovaná v případě pozastavení či vyškrtnutí ze seznamu daného správce o těchto skutečnostech informuje. Žalobkyně tak bez svého přičinění ani bez informace ze strany žalované neměla důvod předpokládat, že by ke změnám v seznamu vůbec došlo a nelze jí klást k tíži, že vyškrtnutí příznaku konkurs u svého společníka nezjistila dříve.

53. O nákladech řízení proto soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

54. Náklady žalobce jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč, odměnou advokáta ve výši dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb, advokátní tarif (dále jen „a.t.“). Účelně vynaložené náklady spočívají v 4 úkonech právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby, rozšíření návrhu, odměna za účast při jednání soudu dne 19. 6. 2024) a 4 paušální náhrady hotových výdajů advokáta á 300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t., náhrady za jednání, které se nekonalo dle § 14 odst. 2 a.t., cestovného, náhrady ušlého času a náhrady za jednání, které se nekonalo a DPH z uvedených částek. Žalobce byl v řízení úspěšný co do částky 179 262,56 Kč a neúspěšný v částce 37 645,14 Kč. Úspěch žalobce činil 82,6 %, neúspěch 17,4 %. Po odečtení neúspěchu od úspěchu tak žalobkyni náleží náhrada ve výši 65,2 % účelně vynaložených nákladů řízení. Výše odměny za první 3 úkony v řízení byla vypočtena z částky 176 070,20 Kč a činí 8 180 Kč. Výše odměny za účast u soudního jednání činí 9 180 Kč. Zástupci žalobkyně náleží čtvero paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 3 a.t., zástupci vznikly též cestovní výdaje za užití osobního automobilu dle ust. § 13 odst. 4 a.t., ve výši 3 296 Kč za cestu vykonanou dne 26. 1. 2024 a 19. 6. 2024 k jednání při vzdálenosti z [adresa] a zpět 414 km, průměrné spotřebě 6,1 litrů nafty na 100 km, ceně nafty dle vyhl. 389/2023 Sb., 38,70 Kč za litr a sazbě náhrad 5,60 Kč za km, zástupci náleží též náhrada za promeškaný čas za cestu k soudu, a to za každou v rozsahu 6 půlhodin po 100 Kč za půlhodinu dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a.t., celkem tedy za dvě cesty 1 200 Kč, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Celkem tak náklady žalobce činí částku 54 642,26 Kč, z nichž je žalovaná povinna zaplatit 65,2 %, tj. 35 627 Kč. Žalobkyni nebyla přiznána odměna za uplatnění u žalované, neboť dle § 31 odst. 4 zákona za uplatnění odměna nenáleží.

Poučení