46 C 118/2021-123

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu takto:

Výrok

I. Výpověď z nájmu bytu ze dne [datum], doručená žalobci žalovaným dne [datum], kterou žalovaný vypověděl nájem bytu [číslo] o velikosti 2+1 v bytovém domě [adresa], který je součástí pozemku p. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaného v katastru nemovitostí na LV [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], je neoprávněná.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 26 809,10 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce vůči žalovanému domáhal vyslovení, že výpověď z nájmu bytu ze dne [datum], doručená žalobci žalovaným dne [datum] (dále jen„ předmětná výpověď“), kterou žalovaný vypověděl nájem bytu [číslo] o velikosti 2+1 (dále jen„ předmětný byt“) v bytovém domě [adresa] (dále jen„ předmětný dům“), který je součástí pozemku p. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaného v katastru nemovitostí na LV [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ předmětný pozemek“), je neoprávněná. Žalobu odůvodnil tím, že předmětný byt užívá za účelem zajištění svých bytových potřeb na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] uzavřené s právním předchůdcem žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byla žalobci doručena výpověď z nájmu předmětného bytu, kdy jako výpovědní důvod je uveden § 2288 odst. 2 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), tedy že žalovaný potřebuje předmětný byt k zajištění svého vlastního bydlení. Žalobce má za to, že výpovědní důvod není dán, kdy o absenci bydlení nesvědčí údaj o trvalém bydlišti na ohlašovně; v předmětném domě se navíc nachází jiný dlouhodobě neužívaný byt. Žalobce rovněž namítl výkon práva v rozporu s dobrými mravy, kdy právní předchůdce žalovaného se snažil činit všechny možné kroky k tomu, aby žalobce„ dostal z předmětného bytu“, přičemž převod nemovitostí na žalovaného je jedním z dalších účelových kroků a snahou o obcházení zákona. Žalobce rovněž poukázal na skutečnost, že je invalidním důchodcem, kdy si vytvořil k předmětnému bytu vztah, nemá jiné místo k bydlení a současně nemá prostředky, jimiž by zaplatil kauci na nové bydlení.

2. Žalovaný považoval žalobu za nedůvodnou. Je výlučným vlastníkem předmětného pozemku, předmětný dům chce užívat za účelem zajištění potřeby svého bydlení a rovněž k zajištění potřeby bydlení jeho syna; jiné nemovitosti nevlastní, jeho syn rovněž ne. Žalovaný po rozvodu bydlí v nájemním bytě, za jehož užívání platí tržní nájemné s tím, že s ohledem na své majetkové poměry je tato situace ekonomicky tíživá. Stejně tak i syn žalovaného bydlí se svojí družkou v nájemním bytě, kdy rovněž platí vysoký nájem třetí osobě. Žalovaný má za to, že zákonný důvod výpovědi podle § 2288 odst. 2 písm. a) o. z. je dán. Nesouhlasí s tím, že by měl co do činění s jednáním svých právních předchůdců a že by došlo k tendenčnímu zastavení dodávky pitné vody. Druhý byt v předmětném domě nechce užívat z důvodu vyšších nákladů na rekonstrukci; tento byt nechť si opraví jeho syn s družkou. Zjištěný skutkový stav 3. Dne [datum] si ujednali [anonymizováno] [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] coby pronajímatel a žalobce coby nájemce smlouvu o pronájmu, v níž pronajímatel prohlásil, že je na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni [datum] výlučným vlastníkem pozemků zapsaných na [list vlastnictví] (čl. I.), pronajímatel pronajal žalobci část pozemku o rozloze 510 m2 (2× dvorek) k bezplatnému užívání za účelem uskladnění palivového dřeva a uhlí a k chovu drobného hospodářského zvířectva (čl. II.). Strany se dohodly, že tato smlouva je vázána na nájemní smlouvu o pronájmu předmětného bytu, který je rovněž ve vlastnictví pronajímatele (čl. III). Pronájem se uzavírá na dobu neurčitou, počínaje dnem [datum] (čl. IV.) – (viz smlouva o pronájmu na č. l. 7).

4. Dne [datum] si ujednali [anonymizováno] [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] coby pronajímatel a žalobce coby nájemce nájemní smlouvu, v níž pronajímatel prohlásil, že na základě kupní smlouvy ze dne [datum] vlastní předmětný dům, v němž se nachází předmětný byt, sestávající se ze 2 pokojů, kuchyně, předsíně, koupelny, WC a ostatních prostor (čl. I.); předmětný byt pronajal pronajímatel nájemci (čl. II.). Žalobce se zavázal hradit s účinností od [datum] nájemné ve výši 1 400 Kč měsíčně, splatné vždy do 15. dne následujícího měsíce. Náklady za služby platí nájemce samostatně podle skutečně vynaložených nákladů, a sice spotřebovanou elektřinu hradí [právnická osoba], a. s., na základě vystavené faktury a vodné a stočné hradí na základě přepočtených plateb na základě vystavené faktury přímo pronajímateli na základě vystavené faktury (čl. III.). Nájem byl sjednán na dobu neurčitou, počínaje dnem [datum] s udělením povolení k trvalému pobytu (čl. [příjmení]) – (viz nájemní smlouva na č. l. 32).

5. Žalobce se do předmětného bytu nastěhoval spolu se svou družkou paní [jméno] [příjmení] (viz účastnická výpověď žalobce), přičemž dne [datum] poskytl [anonymizováno] [jméno] [příjmení] souhlas s tím, že družka žalobce může mít v předmětném bytě evidován trvalý pobyt (viz souhlas s trvalým pobytem na č. l. 8 a 8p.v.).

6. Dopisem ze dne [datum] informovala [právnická osoba] [anonymizováno] [obec], [anonymizováno], pana [jméno] [příjmení], právního předchůdce žalovaného, o technických problémech na zdrojích vody z vrtů na přilehlých pozemcích farmy [ulice], a proto je nucena přerušit dodávku vody do bytových prostor areálu [ulice]. Problém společnost řeší se společností [právnická osoba], která pro něho vrty prováděla; jakmile budou technické problémy vyřešeny, dojde k obnově dodávky vody (viz oznámení o přerušení dodávky vody na č. l. 35p v.). Dopisem ze dne [datum] informoval pan [příjmení] [příjmení] žalobce, že [příjmení] [anonymizováno] [obec], [anonymizováno], byl nucen přerušit dodávky vody do všech bytových prostor (do všech budov) areálu [ulice] z důvodu technických problémů, které se vyskytly na jeho zdrojích vody, tj. vrtů na farmě [ulice]; [příjmení] [anonymizováno] [obec], [anonymizováno], řeší tyto technické problémy se společností [právnická osoba], která pro něho vrty prováděla; jakmile budou technické problémy vyřešeny, dojde k obnově dodávky vody. Pan [příjmení] [příjmení] deklaroval připravenost poskytnout žalobci potřebnou součinnost v případě, že se rozhodne si zajistit dodávku vody na vlastní náklady zřízením vodovodní přípojky či vlastním zdrojem vody, tj. studnou (viz oznámení o přerušení dodávky vody na č. l. 35).

7. Dne [datum] si ujednali [příjmení] [příjmení] jako prodávající a [právnická osoba] jako kupující kupní smlouvu, kterou prodávající převedl na kupující předmětný pozemek, jehož součástí je předmětný dům, a pozemek p. č. st. [číslo] o výměře [výměra], jehož součástí je budova [adresa], bytový dům, zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], za kupní cenu ve výši 285 783 Kč, a to dle znaleckého posudku [číslo] vypracovaného dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení]; kupní cena je splatná do [datum] s tím, že pokud se kupující ocitne v prodlení s řádným zaplacením kupní ceny, zavazuje se kupující zaplatit prodávajícímu smluvní pokutu ve výši 200 Kč za každý i započatý den prodlení. Kupující zřídila ve prospěch prodávajícího zástavní právo k převáděným pozemkům k zajištění pohledávky prodávajícího ve výši 285 783 Kč za kupujícím z titulu povinnosti kupující zaplatit prodávajícímu kupní cenu za prodej převáděných pozemků a dále k zajištění budoucí peněžité pohledávky za kupujícím na zaplacení smluvní pokuty do celkové výši 219 000 Kč, vzniklé nejpozději do [datum] (viz kupní smlouva na č. l. 28). Dopisem ze dne [datum] informoval pan [příjmení] [příjmení] žalobce o tom, že výlučným vlastníkem předmětného pozemku se stala společnost [právnická osoba], přičemž na postavení žalobce coby nájemce předmětného bytu se ničeho nemění s výjimkou toho, že novým pronajímatelem je uvedená společnost, jíž má nadále žalobce poskytovat nájem, jakož i veškerá další finanční plnění (viz oznámení o změně pronajímatele na č. l. 6).

8. Dopisem ze dne [datum] navrhla společnost [právnická osoba], žalobci skončení nájmu předmětného bytu s ohledem na velmi problematické zásobování předmětného pozemku pitnou vodou, které v minulém roce (myšleno 2017) vyvrcholilo tím, že [příjmení] [anonymizováno] [obec], [anonymizováno], dodávky vody úplně přerušil z důvodu technických problémů na jeho zdrojích vody, tj. vrtů na farmě [ulice], přičemž technické problémy se s ohledem na nedostatečnou kapacitu těchto zdrojů nalézt nepodařilo Z hydrologického posudku, který si nechal vypracovat předchozí vlastník nemovitostí, nevyplývají příznivé závěry o existenci vodárensky využitelného množství podzemní vody v dané lokalitě, kdy ani není zaručena existence vodního zdroje realizovaného vrtanou studnou o minimální hloubce 80 m, kdy celý proces by byl velice nákladný, nadto společnost nevlastní pozemky okolo předmětného domu, takže studny by musely stát na cizím pozemku, kdy cizí vlastník není ze zákona povinen provedení studny povolit. S ohledem na uvedené navrhla společnost ukončení nájemního vztahu dohodou nejpozději ke dni [datum] (viz výpověď nájmu bytu na č. l. 11). Dopisem ze dne [datum] vyjádřil žalovaný nesouhlas s návrhem na ukončení nájemní smlouvy ze dne [datum] (viz vyrozumění k návrhu na ukončení nájemní smlouvy na č. l. 12). Dopisem ze dne [datum], nazvaným„ Výpověď nájmu bytu“ sdělila společnost [právnická osoba] žalobci, že je mj. výlučnou vlastnicí předmětného pozemku, jehož součástí je předmětný dům, v němž se nachází předmětný byt, který žalobce užívá na základě nájemní smlouvy ze dne [datum]. V souladu s § 2288 odst. 1 písm. d) o. z. pronajímatelka vypověděla nájemní smlouvu ze dne [datum], neboť je tu jiný závažný důvod pro vypovězení nájmu, jímž je objektivní nemožnost zajistit do předmětu nájmu dodávky vody; tyto dodávky byly v minulosti vždy velmi problematické, přičemž v minulém roce (myšleno 2017) problémy vyvrcholily tím, že [příjmení] [anonymizováno] [obec], [anonymizováno], dodávky vody úplně přerušil z důvodu technických problémů na jeho zdrojích vody, tj. vrtů na farmě [ulice], přičemž technické problémy se s ohledem na nedostatečnou kapacitu těchto zdrojů nalézt nepodařilo. Současně pronajímatelka poučila žalobce o právu vznést proti výpovědi námitky, navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem a o tříměsíční výpovědní době počínající běžet od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně (viz výpověď nájmu bytu na č. l. 11, výpověď na č. l. 6 2 ve spise sp. zn. [spisová značka]). Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal určení, že výpověď z nájmu předmětného bytu ze dne [datum] daná žalobci je neplatná (viz žaloba na č. l. 1 ve spise sp. zn. [spisová značka]). Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], schválil zdejší soud smír mezi žalobcem a žalovanou společností [právnická osoba], podle něhož výpověď z nájmu bytu ze dne [datum], doručená žalobci dne [datum], kterou žalovaná společnost [právnická osoba] vypověděla nájem předmětného bytu, je neoprávněná a podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (viz usnesení na č. l. 9).

9. Dopisem ze dne [datum] navrhla společnost [právnická osoba] žalobci zvýšení stávajícího nájemného o částku 280 Kč měsíčně, kdy by nové nájemné činilo částku 1 680 Kč měsíčně; současně upozornila, že obvyklé nájemné v městě [obec] činí 8 802 Kč měsíčně. Současně žalobci sdělila, že pokud se ve lhůtě 2 měsíců ode dne přijetí návrhu nevyjádří, že se zvýšením nájemného souhlasí, vzniká společnosti právo obrátit se na soud za účelem určení nové výše nájemného (viz návrh na zvýšení nájmu bytu na č. l. 34).

10. Dne [datum] si ujednali [právnická osoba] jako prodávající a žalovaný jako kupující kupní smlouvu, kterou prodávající převedla na kupujícího předmětný pozemek, jehož součástí je předmětný dům za kupní cenu ve výši 142 953 Kč, která byla stanovena dle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Prodávající upozornil žalovaného na skutečnost, že na předmětném domě vázne nájemní právo podle nájemní smlouvy ze dne [datum], s níž byl žalovaný před podpisem smlouvy seznámen, a dále pak v katastru nemovitostí zapsané zástavní právo smluvní. Žalovaný vzal na vědomí, že předmětný dům bude moci užívat až poté, co bude ukončen stávající nájemní vztah podle kupní smlouvy a nemovitost bude řádně vyklizena. Současně vzal žalovaný na vědomí, že předmětný dům není dlouhodobě zásobován pitnou vodou, a že s ohledem na své stáří a stavebně technický stav bude vyžadovat rekonstrukce. Kupní cenu je žalovaný povinen zaplatit prodávajícímu v termínu do 90 dnů po dni, kdy prodávající na vlastní náklad zajistí výmaz zástavního práva smluvního, které je ke dni podpisu smlouvy zapsáno k tíži předmětu prodeje v katastru nemovitostí, a to na účet prodávajícího; prodávající je povinen prokázat žalovanému výmaz zástavního práva výpisem z katastru nemovitostí (viz kupní smlouva na č. l. 73).

11. Žalovaný je v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], doposud evidován jako výlučný vlastník předmětného pozemku, jehož součástí je předmětný dům, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]. Jako nabývací titul je uvedena smlouva kupní ze dne [datum], s právními účinky zápisu k okamžiku [datum], [anonymizováno]; zápis proveden dne [datum]. Na předmětném pozemku lpí zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ve výši 285 783 Kč a budoucí pohledávky do celkové výše 219 000 Kč, vzniklé do [datum] ve prospěch oprávněného [jméno] [příjmení], a to dle smlouvy kupní a smlouvy o zřízení zástavního práva podle o. z. ze dne [datum], s právními účinky zápisu k okamžiku [datum], [anonymizováno]; zápis byl proveden dne [datum] (viz výpis z KN, [list vlastnictví], na č. l. 44 a 107). Žalovaný není evidován jako vlastník či spoluvlastník jiné nemovité věci (viz Evidence práv pro osobu na č. l. 106).

12. Dle znaleckého posudku [číslo] v oboru ekonomika, pro odvětví ceny a odhady nemovitostí vyhotoveného [anonymizováno] [titul]. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], pro žalobce coby objednatele, činí ke dni [datum] obvyklá cena předmětného pozemku 745 000 Kč (viz znalecký posudek [číslo] na č. l. 16 – 24).

13. Dopisem ze dne [datum], nazvaným Výpověď nájmu bytu, který byl doručen žalobci dne [datum], sdělil žalovaný žalobci, že se stal na základě kupní smlouvy ze dne [datum], s právními účinky zápisu k okamžiku [datum], výlučným vlastníkem předmětného pozemku, jehož součástí je předmětný dům, v němž se nachází předmětný byt, který žalobce užívá na základě nájemní smlouvy ze dne [datum]. Jelikož žalovaný potřebuje předmětný byt pro sebe, kdy jej má zájem užívat k zajištění svého bydlení, kdy nemá trvalý pobyt a kdy jako své bydliště má hlášenu ohlašovnu, vypověděl v souladu s § 2288 odst. 2 písm. a) o. z. nájem předmětného bytu. Současně poučil žalobce o právu vznést proti výpovědi námitky, navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem a o tříměsíční výpovědní době počínající běžet od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně (viz předmětná výpověď na č. l. 10).

14. Dopisem ze dne [datum] vyzval [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jménem pana [jméno] [příjmení] žalobce k vyklizení pozemků [parcelní číslo] a p. č. st. [číslo] v k. ú. [obec], neboť tyto má žalobce užívat bez jakéhokoli právního důvodu, tedy neoprávněně jako dvůr, zahrádku, k chovu domácí zvěře, prádelnu, skladiště atd., aniž by za jejich užívání čehokoliv platil. S ohledem na uvedené [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyzval žalobce k řádnému vyklizení a trvalému opuštění nemovitostí do [datum] s upozorněním na podání žaloby k příslušnému soudu (viz dopis ze dne [datum]). Žalobce na výzvu prostřednictvím svého zástupce reagoval tak, že výzvu považuje za neoprávněnou, kdy poukázal na skutečnosti, že se mu snaží co nejvíce znepříjemnit výkon nájemního práva k předmětnému bytu, že k užívání pozemků disponuje právním titulem, a sice smlouvou ze dne [datum], která je přímo navázána na nájemní smlouvu ze dne [datum], která je platná a nadále trvá, a že užívá nemovitosti v souladu se smlouvou (viz odpověď na výzvu k vyklizení na č. l. 14). Dopisem ze dne [datum] vyzval [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jménem pana [jméno] [příjmení] žalobce k vydání bezudůvodného obohacení spočívajícího v dlouhodobém užívání prostor v nemovitosti p. č. st. [číslo] v k. ú. [obec] (zjevně správně [obec]) o výměře 7 × 6,5 m, čímž mu vzniká v souvislosti s tímto užíváním bezdůvodné obohacení na úkor jeho klienta. Vyzval proto žalobce k zaplacení částky 54 000 Kč za období od [datum] do [datum], do [datum] (viz předžalobní výzva na č. l. 13). Dopisem ze dne [datum], nazvaným Zrušení Smlouvy o pronájmu ze dne [datum] výpovědí; výzva k vyklizení, sdělil pan [příjmení] [příjmení] žalobci, že mu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ústně sdělil, že se s žalobcem ústně měl dohodnout na skončení nájmu dle nájemní smlouvy ze dne [datum] k části pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] ke dni [datum]. Jelikož část tohoto pozemku žalobce nadále užívá, pan [příjmení] [příjmení] nájemní smlouvu vypovídá podle § 2231 odst. 1 o. z. bez udání důvodu s tím, že výpovědní doba je tříměsíční. Současně jej vyzval k vyklizení předmětu nájmu. Dále pan [příjmení] [příjmení] vyzval žalobce k vyklizení do [datum] nebytových prostor, které užívá bez právního důvodu ve stavbě občanského vybavení – budově bez č. p./č. e. na pozemku p. č. st. [číslo] v k. ú. [obec], jehož je součástí. Současně upozornil, že po marném uplynutí lhůty se obrátí na orgány činné v trestním řízení (viz zrušení Smlouvy o pronájmu ze dne [datum] výpovědí; výzva k vyklizení na č. l. 79).

15. Dne [datum] si ujednali [právnická osoba] jako prodávající a [příjmení] [příjmení] jako kupující kupní smlouvu, kterou prodávající převedla na kupujícího pozemek p. č. st. [číslo] o výměře [výměra], jehož součástí je budova [adresa], bytový dům, zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], za kupní cenu ve výši 142 830 Kč (viz kupní smlouva na č. l. 25).

16. Předmětný dům je přízemní cca 70 let starou stavbou, zčásti podsklepenou, zastřešenou sedlovou střechou s nevyužívaným podkrovím, obsahující dva byty v 1. NP. Předmětný byt v jižní části domu obsahuje 3 pokoje, kuchyni, koupelnu, samostatné WC a vnitřní prostornou chodbu. Druhý byt umístěný v severní části, který nebyl znalkyni [příjmení] [titul] [jméno] [příjmení] zpřístupněn, má pravděpodobně stejnou rozlohu jako předmětný byt, je dlouhodobě opuštěn a dle stavu oken není schopen bez zásadní rekonstrukce trvalého užívání (viz znalecký posudek na č. l. 16).

17. Co se týče žalovaného, ten má v současnosti evidovaný trvalý pobyt na adrese ohlašovny. Žalovaný si coby nájemce ujednal dne [datum] s [jméno] a [jméno] [příjmení] coby pronajímateli smlouvu o nájmu bytu, na jejímž základě se pronajímatelé zavázali přenechat žalovanému do nájmu za účelem bydlení byt [číslo] nacházející se v 5. nadzemním podlaží budovy na adrese [ulice a číslo] v k. ú. [obec] u [obec], sestávající se z kuchyně, 1 pokoje, koupelny, WC, předsíně, komory a sklepu o celkové podlahové ploše 37,34 m2, a žalovaný se zavázal hradit nájemné ve výši 6 000 Kč a dále zálohy na plnění spojená s užíváním bytu a na spotřebu elektrické energie a plynu v bytě dle spotřeby ve výši 2 000 Kč měsíčně, splatné do 15. dne v měsíci na měsíc následující. Nájem byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum] (viz smlouva o nájmu bytu na č. l. 65). Ve vztahu k zájmu žalovaného předmětný dům či předmětný byt pro sebe užívat ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] vyplynulo, že žalovaný se k věci nechtěl vyjadřovat s tím, že celou záležitost nemá řešit. Celkově svědkyně nebyla o celé záležitosti příliš zpravena, toliko věděla, že žalobce se nechce z předmětného bytu vystěhovat (viz svědecká výpověď [jméno] [příjmení]). Na základě uvedeného, jakož i dalších skutečností, které v řízení vyšly najevo, nabyl soud důvodné pochybnosti o existenci vůle žalovaného předmětný dům či předmětný byt užívat pro sebe vyjádřené v předmětné výpovědi, a proto vyzval žalovaného ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označil důkazy, jimiž hodlá prokázat, že má skutečně zájem předmětný byt užívat s poučením o následcích nevyhovění této výzvě. Žalovaný, který se opakovaně odmítl dostavit k soudnímu jednání, žádný relevantní důkazní návrh neučinil, a to dokonce ani nenavrhl svůj účastnický výslech, ačkoliv v průběhu projednání věci byl tento důkazní návrh žalobcem učiněn a žalovaným odmítnut. S ohledem na uvedené soudu nezbylo než učinit závěr o tom, že v předmětné výpovědi deklarovaná vůle žalovaného užívat předmětný byt pro sebe není skutečná, resp. tato je zásadním způsobem zpochybněna.

18. Pokud jde o syna žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného], ten si coby nájemce ujednal dne [datum] s [jméno] [příjmení] coby pronajímatelkou nájemní smlouvu, na jejímž základě se pronajímatelka zavázala přenechat synu žalovaného do nájmu za účelem bydlení bytovou jednotku [číslo] o výměře 55 m2, nacházející se v 6. nadzemním podlaží domu v [adresa] v k. ú. [obec] u [obec], sestávající se z 1 menšího pokoje, 2. většího pokoje, ze vstupní chodby, z koupelny, z WC a z kuchyně, a syn žalovaného se zavázal hradit nájemné ve výši 9 000 Kč a dále zálohy na plnění spojená s užíváním bytu ve výši 4 320 Kč měsíčně, splatné k 20. dni v měsíci, který předchází měsíci, za který se platí nájemné. Nájem byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum] (viz nájemní smlouva na č. l. 68). Syn žalovaného, v současnosti uvedený byt užívá společně s [jméno] [příjmení], přičemž nájem byl prodloužen až do konce dubna 2022 (viz svědecká výpověď [jméno] [příjmení]). Na základě kupní smlouvy ze dne [datum], s právními účinky zápisu k okamžiku [datum], 08:19:58, zakoupil [jméno] [celé jméno žalovaného] pozemek p. č. st. [číslo] o výměře 17 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec] č. e. 20, v obci [obec] a k. ú. [obec] u [obec] (viz výpis z KN na č. l. 109). Uvedená stavba je chatou, kterou si mají v zájmu [jméno] [celé jméno žalovaného] [příjmení] [příjmení] upravit pro bydlení; do té doby mají v zájmu zůstat v pronajatém bytě, kdy rozhodně nemají v zájmu se stěhovat do předmětného domu (viz svědecká výpověď [jméno] [příjmení]).

19. Žalobce bydlí v předmětném bytě se svou družkou, je invalidní důchodce pro invaliditu I. stupně, kdy měl [anonymizována dvě slova], má [anonymizována dvě slova] stupně, špatné [anonymizováno] a [anonymizováno], je po [anonymizována dvě slova] a má [anonymizováno] (viz účastnická výpověď žalobce, posudek o invaliditě na č. l. 94, námitky proti rozhodnutí ČSSZ na č. l. 98 [číslo]). Žalobce pracuje na poloviční úvazek ve společnosti [právnická osoba] [ulice] příjmy žalobce činí 19 000 – 20 000 Kč a jeho družky 15 000 – 16 000 Kč. Žalobce v předmětném bytě provedl výměnu radiátorů za 8 000 – 10 000 Kč, opravoval kotel, omítky, natíral některá okna, dále udržuje pozemek u předmětného domu, seče na něm trávu, má tam drobné zvířectvo (slepice, pes) a dříví na otop (viz účastnická výpověď žalobce).

20. Soud zamítl návrh na provedení důkazu ohledáním na místě samém. Pokud jde konkrétně o špatný stav druhého bytu v předmětném domě, ten již vyplynul se závěrů znalkyně [příjmení] [titul] [jméno] [příjmení] (viz znalecký posudek na č. l. 16). Ohledání na místě samém z povahy věci nijak nemůže prokázat úmysl žalovaného skutečně předmětný byt užívat pro sebe. Pro posouzení věci (s ohledem na uplatněný výpovědní důvod) je přitom nerozhodné, v jakém rozsahu žalobce předmětný byt užívá, zdali na předmětu nájmu provedl neoprávněné zásahy včetně eventuálního rozšíření předmětného bytu či zdali je ekonomicky možné provést rekonstrukci předmětného domu jenom jako celku.

21. Z ostatních provedených důkazů nedovodil soud žádné podstatné skutečnosti pro posouzení věci.

22. Na základě provedeného dokazování lze tedy učinit následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] užívá společně se svou družkou předmětný byt. Předmětnou výpovědí ze dne [datum] oznámil žalovaný žalobci, že na základě kupní smlouvy ze dne [datum], s právními účinky zápisu k okamžiku [datum], [anonymizováno], vstoupil do postavení pronajímatele předmětného bytu, přičemž nájem předmětného bytu vypovídá z důvodu, že potřebuje předmětný byt pro sebe. Skutečná vůle žalovaného předmětný byt užívat vyjádřená v předmětné výpovědi byla nicméně relevantně zpochybněna, přičemž žalovaný k jejímu potvrzení nenavrhl žádný patřičný důkaz. Právní posouzení věci 23. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

24. Podle § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

25. Nájemní smlouva ze dne [datum] je smlouvou o nájmu bytu podle § 2235 a násl. o. z., na jejímž základě byl mezi právním předchůdcem žalovaného – [anonymizováno] [jméno] [příjmení] coby pronajímatelem a žalobcem coby nájemcem založen nájemní vztah. Na základě nájemného vztahu vznikla pronajímateli zejména povinnost přenechat žalobci do dočasného užívání předmětný byt a poskytovat sjednané služby spojené s užíváním předmětného bytu spojené, žalobci naopak vznikla povinnost hradit za užívání předmětného bytu pronajímateli nájemné a další sjednané platby, jakož i plnit další povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy ze dne [datum], případně z právní úpravy. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou od [datum]. V souladu § 2221 odst. 1 o. z. přešly na singulární právní nástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] práva a povinnosti pronajímatele nejprve na pana [jméno] [příjmení], následně na [právnická osoba] a nakonec s účinností od [datum] na žalovaného.

26. Právní úprava nájmu bytu v občanském zákoníku poskytuje nájemnímu bydlení zvláštní právní ochranu, což se projevuje i v rámci skončení nájmu (§ 2285 a násl. o. z.). Úmyslem zákonodárce bylo totiž poskytnout nájemníkům dostatečnou míru právní jistoty mimo jiné také tím, že taxativně vymezil důvody vypovězení nájmu, aby nájemníci nebyli vydáni všanc libovůli pronajímatele (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 7. 2019, sp. zn. 26 C 124/2019).

27. Podle § 2286 o. z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně (odst. 1). Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná (odst. 2).

28. Podle § 2290 o. z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

29. V daném případě učinil žalovaný výpověď z nájmu bytu datovanou dne [datum] v písemné formě, která se dostala do sféry žalobce dne [datum]. Žalovaný ve výpovědi rovněž vymezil výpovědní důvod podle § 2288 odst. 2 písm. a) o. z., poučil žalobce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Soud má tedy za to, že výpověď z nájmu předmětného bytu splňuje náležitosti na výpověď kladené v § 2286 o. z. V případě, že výpověď ze dne [datum] je po formální stránce bezchybná, mohl se nájemce (žalobce) bez ohledu na to, zdali ještě před tím podal námitky proti výpovědi (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2199/2018), domáhat ochrany před výpovědí podanou z neoprávněných důvodů prostřednictvím žaloby na neoprávněnost výpovědi z nájmu podle § 2290 o. z., kdy mu je k tomu stanovena dvouměsíční prekluzivní lhůta (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2199/2018), která počíná běžet dnem, kdy se výpověď dostala do sféry nájemce; za takový okamžik se přitom nepovažuje až skutečné doručení zásilky, ale faktická možnost se zásilkou disponovat, a to již v okamžiku, kdy je tato zásilka uložena u poskytovatele poštovních služeb k vyzvednutí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2008, sp. zn. 26 Cdo 778/2008, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4882/2016, či usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 1660/19). Vzhledem k tomu, že výpověď ze dne [datum] se dostala do sféry žalobce dne [datum], dvouměsíční hmotněprávní lhůta k podání výpovědi uplynula v úterý [datum]. Žalobce svého práva domáhat se vyslovení neoprávněnosti výpovědi z nájmu využil dne [datum], kdy doručil zdejšímu soudu do jeho datové schránky svou žalobu, z čehož lze dovodit, že jeho žaloba byla podána zavčas.

30. Je tedy nezbytné se zabývat tím, zdali v daném případě byl naplněn některý z výpovědních důvodů, přičemž soud současně kontroloval, zdali výpověď není z nějakého důvodu absolutně neplatná či zdánlivá, k čemuž je soud povinen přihlédnout z úřední činnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4249/2016, ze dne 15. 11. 2018, sp. zn. 26 Cdo 3328/2017, či ze dne 18. 3. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2199/2018). V daném případě byl ve výpovědi vymezen jediný výpovědní důvod spočívající v tom, že žalovaný potřebuje předmětný byt pro sebe, kdy jej má zájem užívat k zajištění svého bydlení, kdy nemá trvalý pobyt a jako své bydliště má hlášenou ohlašovnu; vzhledem k tomu se soud zaměřil výlučně na tento důvod, kdy nebyl oprávněn zkoumat až ve vyjádření k žalobě doplněný důvod, že druhý byt v předmětném domě by si mohl opravit syn žalovaného, který nemá vlastní bydlení (ostatně tento výpovědní důvod byl nepochybně vyvrácen svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], družky syna žalovaného, která uvedla, že se do předmětného domu rozhodně nechystají stěhovat).

31. Podle § 2288 o. z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, že a) má být byt užíván pronajímatelem, nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domácnost a byl podán návrh na rozvod manželství, nebo manželství bylo již rozvedeno, b) potřebuje pronajímatel byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni. (odst. 2). Vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi (odst. 3).

32. Soud předně upozorňuje na skutečnost, že prokázání naplnění výpovědních důvodů leží v daném případě na žalovaném coby pronajímateli, neboť v souladu s obecným pravidlem o dělení důkazního břemene, že každou procesní stranu tíží důkazní břemeno ohledně skutkových předpokladů jí příznivé právní normy (srov. Lavický, P., Důkazní břemeno v civilním řízení soudním. 1. vydání. Praha: Leges, 2017, s. 252), tudíž pokud se danost výpovědního důvodu bez rozumných pochybností neprokáže, je nezbytné dospět k závěru o jeho neoprávněnosti. Uvedené platí i v případě výpovědního důvodu podle § 2288 odst. 2 písm. a) o. z., což nezpochybňuje ani judikatura Nejvyššího soudu, která uvádí, že k naplnění výpovědního důvodu obecně postačuje prosté tvrzení (přesněji řečeno projev vůle vyjádřený v podané výpovědi z nájmu coby jednostranném adresovaném právním jednání) s tím, že je následně na protistraně, aby případně do řízení vznesla tvrzení (a k jejich prokázání navrhla patřičné důkazy), která jsou ve výpovědi vyjádřenou vůli schopny vyvrátit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2016, sp. zn. 26 Cdo 1454/2016 (uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), ze dne 17. 4. 2018, sp. zn. 26 Cdo 4342/2017, ze dne 25. 3. 2021, sp. zn. 26 Cdo 588/2020, či ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 26 Cdo 3670/2020) či alespoň relevantně zpochybnit. Ve zmíněném rozsudku ze dne 22. 11. 2016, sp. zn. 26 Cdo 1454/2016, Nejvyšší soud výslovně uvedl, že„ v daném případě půjde o takové (konkrétní) okolnosti, z nichž bude možné usoudit, že prohlášení pronajímatele o záměru (vůli) využít byt pro sebe (k vlastnímu bydlení) není pravdivé… Na neexistenci uplatněného výpovědního důvodu lze usoudit i zpětně (k okamžiku doručení výpovědi) též z následného jednání pronajímatele, je-li v přímém logickém rozporu s tím, jakou vůli deklaroval ve výpovědi z nájmu bytu coby výpovědní důvod“.

33. V rozsudku ze dne 22. 11. 2016, sp. zn. 26 Cdo 1454/2016, Nejvyšší soud doplnil, že výpovědní důvod podle § 2288 odst. 2 písm. a) o. z. může pronajímatel použít i tehdy, je-li jeho potřeba bydlení již plně saturována jinak, tj. i tehdy, jestliže disponuje takovým právním titulem, který mu umožňuje bydlení trvalé povahy i v jiném bytě (např. ve vlastnictví, v nájemním poměru na dobu neurčitou nebo k němuž mu svědčí služebnost bytu apod.). Aby bylo možné pokládat jeho výpověď za oprávněnou, má být jeho zamýšlené užívání vypovídaného bytu zpravidla relativně trvalého rázu, neboť výpověď z důvodu podle § 2288 odst. 2 písm. a) o. z. směřuje ke zrušení užívacího titulu také relativně trvalé povahy (nájmu bytu na dobu neurčitou). Na druhé straně však nelze aplikaci ustanovení § 2288 odst. 2 písm. a) o. z. výlučně omezit jen na případy, kdy pronajímatel hodlá vypovídaný byt užívat pouze trvale, kdy potřeba užívat vypovídaný byt může být i přechodného rázu, např. v situaci, kdy hodlá po dobu půl roku, jako v tomto případě, rekonstruovat dům, v němž bydlí, přitom je vyloučeno, aby ho po tuto dobu užíval k bydlení, a jinou možnost bydlení nemá; zejména v těchto případech však bude zapotřebí se důkladně zabývat, a to bez ohledu na právní úpravu obsaženou v ustanovení § 2289 o. z., otázkou zneužití práva (§ 8 ve spojení s ustanovením § 2 odst. 3 o. z.), popřípadě otázkou neplatností výpovědi jako právního jednání pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 ve spojení s ustanovením § 588 o. z. V rozsudku ze dne 21. 9. 2017, sp. zn. 26 Cdo 5679/2016, konečně Nejvyšší soud dovodil, že i když je dán výpovědní důvod podle § 2288 odst. 2 o. z., nemusí soud mimořádně návrhu na přivolení k výpovědi vyhovět, a to s ohledem na obecný právní korektiv spočívající v rozporu výpovědi z nájmu s dobrými mravy. Ani v poměrech nájemního vztahu k bytu nelze totiž vlastnické právo absolutizovat a v konečném důsledku pojímat tak, že by je vlastník mohl vykonávat jakýmkoli (libovolným) způsobem, tj. např. i způsobem, který jednoznačně odporuje zájmům účastníků nájemního poměru. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro tento závěr je přitom nutno učinit (zejména v případě, že se účastník řízení tohoto ustanovení výslovně dovolává) po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy jak důvody na straně nájemce (zde může jít o rodinné a sociální poměry vyklizovaného, délku doby, po níž vyklizovaný v bytě bydlí apod.), tak všechny rozhodné okolnosti na straně pronajímatele. K okolnostem významným pro posouzení, zda výpověď z nájmu bytu daná z důvodu potřeby bytu pro osoby vyjmenované v 2288 odst. 2 o. z. není v rozporu s dobrými mravy, patří též míra naléhavosti bytové potřeby osoby, v jejíž prospěch je nájem bytu vypovídán. Při posuzování otázky neplatnosti výpovědi z nájmu bytu podle § 588 o. z. pro rozpor s dobrými mravy budou právně významné pouze skutečnosti, které byly objektivně dány v době, kdy pronajímatel uvedený právní úkon (výpověď z nájmu bytu) doručil nájemci; okolnosti nastalé po tomto okamžiku nelze při tomto právním posouzení zohledňovat.

34. V posuzované věci lze žalovaného v souladu se zásadou materiální publicity katastru nemovitostí považovat za výlučného vlastníka předmětného pozemku, jehož součástí je předmětný dům, v němž se nachází předmětný byt, neboť z provedených důkazů v řízení nevyplynulo, že by se ve skutečnosti vlastníkem nestal, zejména že by kupní smlouva byla toliko převodem naoko, tedy že by chyběla vůle stran, byť v tomto ohledu panovaly jisté pochybnosti zejména stran podmínek o zaplacení kupní ceny.

35. Z předmětné výpovědi se podává, že žalovaný se měl rozhodnout využít svého vlastnického práva a začít předmětný byt užívat pro sebe, a to po dobu nikoliv krátkou, avšak na základě provedeného dokazování vyvstaly důvodné pochybnosti o tom, zdali žalovaným v předmětné výpovědi projevená vůle odpovídá skutečné (vnitřní) vůli žalovaného. V této souvislosti lze primárně poukázat na svědeckou výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], která vypověděla, že se žalovaného na nákup předmětného domu tázala, přičemž se k věci nechtěl vyjadřovat s tím, že danou záležitost nemá řešit. Jestliže by přitom měl žalovaný skutečnou vůli předmětný dům užívat pro sebe, jeví se daná reakce přinejmenším jako poněkud zvláštní. Tyto pochybnosti přitom umocňuje postoj žalovaného v probíhajícím soudním řízení, kdy bez významného důvodu (toliko s odkazem na údajný nepříznivý psychický dopad) se odmítal účastnit soudních jednání, svou účastnickou výpověď, jíž by snadno mohl potvrdit svůj záměr předmětný dům, resp. předmětný byt užívat pro sebe, nenavrhl ani s ní nesouhlasil. Pochybnosti podporuje rovněž skutečnost, že právní předchůdci žalovaného se již v minulosti (neúspěšně) pokoušeli docílit toho, aby zanikl nájem předmětného bytu; byť v řízení nebyla prokázána vazba mezi dotčenými osobami (toliko vazba v osobě právního zástupce), jeví se v celém zjištěném skutkovém stavu jako zvláštní ujednání o kupní ceně v kupní smlouvě ze dne [datum], na jejímž základě doposud nedošlo k zaplacení kupní ceny ve výši 142 953 Kč a pro její výplatu nebyly splněny podmínky (do 90 dnů po dni, kdy prodávající na vlastní náklad zajistí výmaz zástavního práva smluvního, které je ke dni podpisu smlouvy zapsáno k tíži předmětu prodeje v katastru nemovitostí, a to na účet prodávajícího).

36. Za dané situace dospěl soud k závěru, že skutečná vůle žalovaného užívat předmětný byt pro sebe byla v řízení zásadním způsobem zpochybněna (žalobce uplatnil účinně protidůkaz), a proto přešlo zpět na žalovaného konkrétní břemeno vedení důkazu ohledně prokázání svého tvrzení, že hodlá předmětný byt užívat pro sebe, kdy samotná existence předmětné výpovědi se v tomto ohledu jevila jako nepostačující. Jelikož žalovaný žádný relevantní důkazní návrh i přes poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. neučinil, nezbylo soudu uzavřít, že v tomto ohledu neunesl své důkazní břemeno stran prokázání své vůle coby vlastníka předmětný byt užívat, což má v rovině právní za následek, že výpovědní důvod podle § 2288 odst. 2 písm. a) o. z. nebyl naplněn. Vzhledem k tomu, že se jednalo o jediný v předmětné výpovědi uplatněný výpovědní důvod, lze učinit závěr, že předmětná výpověď je jako celek neoprávněná.

37. Pro úplnost soud podotýká, že i kdyby se žalobci nepodařilo relevantně zpochybnit vůli žalovaného, bylo by nezbytné shledat předmětnou výpověď neplatnou pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 o. z. V této souvislosti lze poukázat na skutečnost, že v předmětném domě se nachází ještě druhý byt, který by žalovaný po jistých úpravách mohl užívat pro sebe, o čemž nepochybně věděl již při koupi předmětného pozemku, takže se nejeví jako spravedlivé, aby žalobce, který užívá předmětný byt dlouhodobě od roku 2014, a je zdravotně indisponovaný, musel předmětný byt vyklidit. Původní argument žalovaného, že zvolil bytovou jednotku užívanou žalobcem, protože tato nevyžaduje investice, vyvrátil žalovaný v závěrečném návrhu, když prostřednictvím svého zástupce deklaroval, že měl v plánu nabídnout synovi společnou rekonstrukci nemovitosti a následné spolubydlení jako překvapení, a tedy o rekonstrukci nemovitosti žalovaný sám uvažoval a mohl tedy provést rekonstrukci pouze druhé bytové jednotky.

38. Zároveň je však nutno uvést, že rozpor s dobrými mravy nelze spatřovat v samotných okolnostech tvrzených žalobcem, tedy že žalobce je invalidní důchodce, v nemovitosti bydlí po dlouhou dobu, má k bytu citovou vazbu, nemá možnost jiného bydlení a osobně prováděl opravy a údržbu nemovitosti. Tyto okolnosti totiž samy o sobě (bez skutečnosti, že je v posuzovaném případě žalovanému k dispozici ještě druhý byt, který může žalovaný užívat) rozpor s dobrými mravy jednoznačně nezakládají. Pokud by tomu tak bylo, pak by u určité skupiny nájemníků (invalidních osob, které delší dobu byt užívají, nemají jiné bydlení a mají k němu citovou vazbu) některé zákonem stanovené výpovědní důvody nebyly vůbec aplikovatelné, což však neodpovídá dikci zákona. Stejně tak soud neshledal v posuzovaném případě rozpor s dobrými mravy či zneužití práva, jež mělo spočívat ve skutečnosti, že výpověď žalovaného je jedním z účelových kroků, jimiž je pokračováno ve snaze ukončit užívání předmětu nájmu žalobcem jakýmkoliv způsobem, a které zároveň obchází zákon, neboť v řízení nebyla prokázána relevantní vazba mezi dotčenými osobami, tedy žalovaným, [jméno] [příjmení] a [právnická osoba]

39. S ohledem na uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Náklady řízení a lhůta k plnění 40. Žalobce byl zcela procesně úspěšný, pročež mu podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přísluší právo na plnou náhradu nákladů řízení, kterou tvoří: zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč odměna za zastoupení žalobce advokátem dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., a to v plné výši za 7 úkonů právní pomoci spočívající v 1) převzetí a přípravě zastoupení, 2) sepsání námitek proti výpovědi, 3) sepis žaloby, 4) a 5) účasti u jednání dne [datum], které přesáhlo 2 hodiny, 6) účasti u jednání dne [datum] a 7) účasti u jednání dne [datum]; sazba mimosmluvní odměny za jeden celý úkon právní služby z tarifní hodnoty 35 000 Kč (§ 9 odst. 3 písm. a) cit. vyhl.) činí podle § 7 bod 5 cit. vyhl. částku 2 500 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalobce advokátem činí částku 17 500 Kč; 7 paušálních náhrady hotových výdajů po 300 Kč za výše uvedené úkony (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.), celkem tedy 2 100 Kč; Cestovné zástupce žalobce k jednáním konaným ve dnech [datum], [datum] a [datum], když cesta byla konána z [obec] do [obec] a zpět při celkem ujetém počtu 6 × 8 km [značka automobilu], [registrační značka], s průměrnou spotřebou dle technického průkazu 7,3 l [číslo] km motorové nafty, činí paušální náhrada při sazbě základní náhrady 4,40 Kč/km dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. částku 211,20 Kč a náhrada za spotřebované pohonné hmoty při průměrné ceně motorové nafty ve výši 27,20 Kč dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. částku 95,31 Kč, tedy celkem 303,39 Kč (a nikoliv 306 Kč); náhrada za ztrátu času v rozsahu 6 půlhodin po 100 Kč v souvislosti s cestou zástupce žalobce k jednáním konaným ve dnech [datum], [datum] a [datum] z [obec] do [obec] a zpět (§ 14 cit. vyhl.), celkem tedy 600 Kč. Náhrada za DPH ve výši 21% ze základu 20 503,39 Kč (tj. mimo soudní poplatek), tedy DPH ve výši 4 305,71 Kč. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 26 809,10 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

41. K výše uvedenému soud podotýká, že nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení za úhradu faktury [číslo] za znalecký posudek [číslo] ve výši 11 992 Kč, neboť soud má za to, že znalecký posudek, kterým byla stanovena obvyklá cena předmětného pozemku, jehož součástí je předmětný byt, nebyl objektivně nezbytný pro uplatnění ani vyhovění žalobnímu návrhu, na čemž ničeho nemění skutečnost, že soud tento znalecký posudek k návrhu žalobce k důkazu provedl a zčásti z něj vyšel při zjištění skutkového stavu, neboť cena předmětného pozemku nebyla důvodem pro shledání neoprávněnost předmětné výpovědi.

42. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.