46 C 16/2025 - 44

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] o 11 610,04 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 10 110,04 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 140,88 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 110,04 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 1 500 Kč, úrok 21,99 % ročně z částky 10 110,04 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 1 350,86 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 41,92 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala soudu návrh, jímž se domáhala zaplacení částky 11 610,04 Kč s příslušenstvím (úrok 21,99 % ročně z částky 10 110,04 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 10 110,04 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 %, kapitalizovaný úrok ve výši 1 350,86 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 182,80 Kč) s následujícími tvrzeními. Žalobkyně, banka, uzavřela s žalovaným dne 20. 2. 2017 Smlouvu o osobní kreditní kartě reg. č. [tel. číslo] (součástí Všeobecné obchodní podmínky, Podmínky k osobním kreditním kartám, Oznámení a Sazebník), kterou se žalobkyně zavázala vydat žalovanému kreditní kartu a poskytnout mu úvěr ke kreditní kartě, žalovaný se zavázal úvěr splatit. Před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru žalovanému byla jeho schopnost splácet poskytnutý úvěr žalobkyní posouzena s odbornou péčí v souladu se o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně vycházela mj. z informací získaných z bankovních registrů klientský informací, nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb ([Anonymizováno]). Dále žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím dalších registrů a databází, např. insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, interních registrů atd. Dále komplexně vyhodnotila celkovou finanční situaci žalovaného, kdy žalobkyně konfrontovala doložené skutečnosti žalovaným s dostupnými údaji umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (viz výše), a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dostupnými v rámci skupiny žalobkyně. Žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Výše úvěru činila 50 000 Kč, jednalo se o nezajištěný úvěr poskytnutý na dobu neurčitou. Kreditní karta umožňovala žalovanému opakovaně čerpat peněžní prostředky až do výše poskytnutého úvěru z účtu č. [č. účtu]. Ode dne 27. 2. 2017, kdy žalovaný začal čerpat úvěr, vznikla žalovanému povinnost vedle vyčerpané jistiny úvěru hradit rovněž úroky z této jistiny. Žalovaný se zavázal splácet vyčerpanou jistinu úvěru včetně úroku z vyčerpané jistiny v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 % vyčerpané jistiny úvěru podle stavu ke dni vyhotovení výpisu z účtu ke kreditní kartě, a to vždy nejpozději do 25. dne příslušného kalendářního měsíce za období ode dne vystavení předcházejícího výpisu do dne předcházejícího dni vystavení daného výpisu. Výše úrokové sazby je určena v Oznámení o úrokových sazbách zveřejňovaném žalobkyní a ke dni splatnosti pohledávky je stanovena ve výši 21,99 % p. a. O výši měsíční splátky vyčerpané jistiny úvěru a splatných úroků byl žalovaný informován pravidelnými měsíčními výpisy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek a tímto omisivním právním jednáním se dopustil porušení smlouvy, neboť nesplnil svou povinnost splácet svůj dluh z poskytnutého úvěru řádně a včas. Žalobkyně dopisem ze dne 23. 8. 2024 oznámila žalovanému, že odstupuje od smlouvy. Výpisem z účtu ke kreditní kartě ze dne 6. 9. 2024 byl žalovaný informován, že nastala úplná splatnost všech závazků. Žalovaná částka ve výši 11 610,04 Kč zahrnuje vyčerpanou jistinu úvěru a poplatky ve výši 1 500 Kč (1. 4. 2024 500 Kč, 1. 5. 2024, 31. 7. 2024 zaslání upomínky při neprovedení pravidelné splátky). Dohoda o povinnosti žalovaného platit poplatky je obsahem smlouvy, resp. všeobecných obchodních podmínek a sazebníku. Podkladem pro výpočet úvěrových poplatků je historický výpis ze dne 9. 10. 2024. Historický výpis je automaticky generován speciálním softwarem žalobkyně, kdy tento software reflektuje platby žalovaného a jejich řádný rozklad na jednotlivé složky úvěru (jistinu, příslušenství, poplatky), čerpání úvěru, splatnosti jednotlivých splátek, počátek prodlení u splátek nezaplacených a vyměřování jednotlivých úvěrových poplatků. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný zápůjční úrok ve výši 21,99 % p. a. z dlužné nesplacené jistiny úvěru, kdy poslední splátku, jež se započítala částečně na jistinu, žalovaný uhradil dne 2. 2. 2024 (se splatností splátky dne 25. 12. 2023). Žalobkyně zápůjční úrok kapitalizovala ode dne následujícího, tedy ode dne 26. 12. 2023, do vydání historického výpisu, tj. do 9. 10. 2024. Podklad pro výpočet výše kapitalizovaného úroku je rovněž historický výpis ze dne 9. 10. 2024, částka 1 350,86 Kč. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné nesplacené jistiny úvěru, kdy vychází z historického výpisu, kdy tento činil 182,80 Kč, při jeho výpočtu byly reflektovány splatnosti jednotlivých splátek. Žalovanému byla dne 11. 9. 2024 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění ve lhůtě do 18. 9. 2024.

2. Soud žalobkyni usnesením ze dne 19. 3. 2025, čj. 46 C 16/2025-18, vyzval, aby písemně doplnila žalobní tvrzení o tom, jaké získala informace o schopnosti žalovaného splácet úvěr před uzavřením smlouvy a dále kdy se stal žalovaný klientem žalobkyně, kdy mu byl zřízen účet, ze kterého měl být splácen úvěr. K této výzvě uvedla žalobkyně následující tvrzení. Účet žalovanému žalobkyně zřídila v listopadu 2016. Žalobkyně ověřuje úvěruschopnost v každém jednotlivém případě důkladně a beze zbytku. Vychází nejen z informací poskytnutých samotným žalovaným, ale zejména z informací, které si sama aktivně zjišťuje ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, ať již dostupných veřejně, tak především těch neveřejných, které jsou jí dostupné jakožto bance nebo v rámci zájmových sdružení, jejichž členové se vzájemně informují o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce svých klientů. V neposlední řadě vychází z historických informací o spotřebiteli za celou Skupinu [právnická osoba]. ([právnická osoba]., [právnická osoba]., [právnická osoba]., [právnická osoba]. a další). Všechny takto získané informace žalobkyně s odbornou péčí komplexně analyzuje a podrobuje je porovnání s demografickými a statistickými údaji zanesenými ve skóringovém modelu, který vyhodnocuje kreditní riziko v souvislosti s každou žádostí o spotřebitelský úvěr a tvoří základní předpoklad. Úprava zákona o spotřebitelském úvěru se promítá do desítek vnitřních předpisů, přičemž tato metodika posuzování úvěruschopnosti spotřebitelů je pravidelně podrobována dohledu České národní banky. Žalobkyně tedy při posuzování úvěruschopnosti nepostupovala ani v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru, ani v rozporu s výkladem zákonných ustanovení Českou národní bankou. Tedy, před uzavřením smlouvy reg. č. [tel. číslo] ze dne 20. 2. 2017 žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr vyhodnocením informací získaných především z bankovních registrů, nebankovních registrů a ostatních registrů a databází, příjmů a výdajů žalovaného, demografických a statistických informací (skóringový model). Žalobkyně prověřila výši závazků a platební morálku žalovaného nejdříve z databází (tzv. úvěrových registrů). Žalobkyně má k dispozici informace o platební historii žalovaného za poměrně dlouhou dobu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, a je tak schopna nezávisle ověřit věrohodnost a pravdivost informací poskytnutých žalovaným. Z úvěrových registrů takto zjistila, že žalovaný má mimo žalobkyni šest dalších dluhů vyplývajících ze smlouvy o úvěru ze dne 7. 9. 2016 a 1. 9. 2015 a ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 28. 7. 2004 a smlouvy o kreditní kartě splátkové ze dne 26. 9. 2016, 25. 2. 2013 a 15. 6. 2015. U jednoho z nich bylo zjištěno prodlení s jedinou splátkou v bagatelní výši před více než rokem před poskytnutím předmětného úvěru, které se dále neopakovalo. Žalobkyně tak vyhodnotila, že nezjistila o žalovaném žádné negativní informace. Z její interní databáze nebyly zjištěny o žalovaném žádné negativní informace. Žalobkyně dále provedla lustraci v insolvenčním, živnostenském rejstříku, prověřila existenci exekučního řízení, vše s negativním výsledkem. Ověřeno dále bylo, že žalovaný není hlášen trvalým pobytem na ohlašovně, průkaz totožnosti není veden jako neplatný. Poté přistoupila ke komplexnímu vyhodnocení aktuální finanční situace žalovaného s ohledem na jeho příjem, který posuzovala dle jeho výše, stability, pravidelnosti, pravdivosti a udržitelnosti po celou dobu trvání závazku, a výdaje. Ohledně příjmu vyšla z Čestného prohlášení o příjmu v žádosti ve výši 25 000 Kč. Žalobkyně posuzovala nejen výdaje sdělené žalovaným, ale konfrontovala je také s právními instituty z oblasti státní sociální politiky (např. životní minimum) a částkami vycházejícími ze statistických dat. K výdajům na bydlení žalovaným uvedenou částku porovnala s údaji vyplývajícími z analýzy regionálních dat [právnická osoba] o výdajích na bydlení a energie v jednotlivých regionech. Protože žalovaný uvedl vyšší výdaje než průměrné výdaje vyplývající ze statistických údajů, byla k posouzení úvěruschopnosti do výdajů započtena částka uvedená žalovaným. Žalovaný dále uvedl, že je svobodný, bezdětný, tudíž bez vyživovacích povinností. K bytovým poměrům uvedl „ostatní“. Podpisem žádosti potvrdil, že údaje v žádosti jsou pravdivé a úplné. Žalobkyně vycházela z výdajů žalovaného celkem 18 103 Kč: ostatní výdaje a náklady na pojištění 1 000 Kč (výdaje na spoření nejsou zohledňovány, neboť je možné je považovat za finanční rezervu žalovaného, jíž lze případně užít na úhrady závazků), výdaje na bydlení 3 000 Kč a částky představující životní minimum 3 410 Kč, výdaje žalovaného na závazky u jiných poskytovatelů úvěrů 10 693 Kč, výdajů žalovaného na závazky u žalobkyně 0 Kč. Žalobkyně poté porovnala částku celkových příjmů žalovaného s celkovou částkou ověřených pravidelných mandatorních výdajů a paušálních výdajů ve výši zákonného životního minima. Žalobkyně tak zjistila, že po poskytnutí úvěru zůstane žalovanému 21 % pravidelných příjmů na nepravidelné nemandatorní výdaje, úvěruschopnost žalovaného tak byla před uzavřením smlouvy zcela zjevně dána. Po prověření příjmů a výdajů žalovaného žalobkyně skóringovým modelem provedla zhodnocení úvěruschopnosti žalovaného z hlediska demografických dat (typ zaměstnání, rodinný stav, věk, bytové poměry, atd.). Nadto žalovaný na poskytnutý úvěr zpočátku hradil řádně a včas, uhradil částku téměř za 90 měsíčních splátek, z čehož lze odvodit, že příčina důvodu aktuálního nesplácení dluhu vznikla až po poskytnutí úvěru a nesouvisí s ekonomickou a sociální situací, ve které se žalovaný nacházel v období před poskytnutím úvěru a v době poskytnutí úvěru. Nadto dle zákona o spotřebitelském úvěru je to i žalovaný, kdo má poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné, pravdivé údaje nezbytné k posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, ochrana spotřebitele není absolutní, na presumpci § 4 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, může být i naplněna skutková podstata úvěrového podvodu dle § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. K ověřování úvěruschopnosti prostřednictvím interních a externích databází žalobkyně odkázala rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 33 ICdo 27/2021, ohledně použití skóringového modelu, komentářovou literaturu k zákonu o spotřebitelském úvěru a ohledně právního názoru, že závěr o neplatnosti je dán pro neexistenci úvěruschopnosti, nikoliv chybným ověřením na rozsudek Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 1819/2023-13. Žalobkyně ohledně přiměřenosti poměrům, ověřování a užití automatizovaných modelů odkázala i na novelu zákona o spotřebitelském úvěru účinnou od 1. 1. 2024.

3. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

4. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal za předpokládaného souhlasu žalovaného a souhlasu žalobkyně bez nařízení jednání na základě žalobkyní předložených listinných důkazů.

5. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze na základě právního hodnocení věci.

6. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

7. Dne 20. 2. 2017 uzavřela žalobkyně s žalovaným Smlouvu o osobní kreditní kartě č. [tel. číslo], [č. účtu], na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému osobní kreditní kartu s úvěrem až do celkové výše 50 000 Kč na dobu neurčitou. Sjednána byla zápůjční úroková sazba 21,99 % p. a. ke dni uzavření smlouvy (poté úrokovou sazbou dle sazebníku), RPSN 27,42 %, celková splatná částka 56 604 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet jednorázově nebo postupně, a to i opakovaně, do celkové výše úvěru. Pravidelná měsíční splátka byla sjednána se splatností 25. den v měsíci ve výši 3 % z vyčerpané jistiny úvěru a splatné úroky, minimálně 100 Kč (při splátce nižší není žalovaný ke splátce povinen), a to automaticky z účtu č. [č. účtu] s tím, že žalovaný je povinen zajistit dostatek prostředků na účtu. Žalovaný se zavázal hradit poplatky dle sazebníku, vč. poplatku za zaslání upomínky při neprovedení pravidelné splátky 500 Kč. Dále byl žalovaným vysloven souhlas se zařazením do kolektivního pojištění ke kreditním kartám. Sjednáno bylo oprávnění žalobkyně z objektivních důvodů, zejména lze-li dle názoru žalobkyně předpokládat, že nastane některý z případů porušení nebo jiné závažné skutečnosti uvedené v podmínkách, vypovědět s okamžitou účinností čerpání doposud nevyčerpané části úvěru. Úroková sazba 21,99 % platila dle oznámení s účinností od 1. 1. 2017. (Smlouva o osobní kreditní kartě, Standardní informace o spotřebitelském úvěru, Všechny segmenty, sazebník [právnická osoba]., Oznámení [právnická osoba]. o úrokových sazbách v českých korunách – elektronický systém soudu)

8. Součástí smlouvy o osobní kreditní kartě jsou Podmínky osobních kreditních karet. Splácení poplatků je sjednáno tak, že pokud nejsou zaúčtovány na vrub účtu ke kartě, stávají se součástí jistiny. Úročení je stanoveno v oznámení, která nabývá účinnosti vyhlášením. Změna úročení má být oznámena bankou nejméně měsíc předem, přičemž změna může být odmítnuta společně s vypovězením smlouvy. Za případ porušení se považuje mj. prodlení s úhradou jakéhokoliv dluhu, přičemž v takovém případě banka mj. je oprávněna odstoupit od smlouvy a požadovat okamžité splacení části nebo celé jistiny a příslušenství, což banka oznámí. (Podmínky osobních kreditních karet, elektronický systém soudu)

9. Součástí smluv jsou Všeobecné obchodní podmínky. Dle čl. 10 bodu 10. 1. všeobecných obchodních podmínek je žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit v případě, kdy klient závažným způsobem poruší své smluvní povinnosti. Smlouva zaniká dnem doručení oznámení o odstoupení klientovi nebo v jiné lhůtě stanovené žalobkyní. Nesplacené dluhy klienta se stávají splatnými první obchodní den následujícím po zániku smlouvy, neuvede-li žalobkyně v oznámení o odstoupení pozdější termín. Dle čl. 13 bodu 13.2 všeobecných obchodních podmínek je klient v případě vzniku nepovoleného debetu na účtu povinen neprodleně uhradit žalobkyni veškeré dlužné částky, včetně příslušenství. Po dobu trvání nepovoleného debetu na účtu klienta je žalobkyně oprávněna zřídit zvláštní účet pohledávky z nepovoleného debetu, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu, včetně příslušenství. Dle čl. 13 bodu 13.3 je žalobkyně oprávněna úročit nepovolený debet na účtu úrokem z nepovoleného debetu a úrokem z prodlení. Výše úroku z nepovoleného debetu a úroku z prodlení bude určena v souladu s Oznámením o úrokových sazbách. Dle čl. 13 bodu 13.4 všeobecných obchodních podmínek jsou úrok z prodlení i úrok z nepovoleného debetu splatné okamžikem, kdy na ně žalobkyni vznikne nárok. Žalobkyně je oprávněna tyto sankční úroky snížit, a to na dobu a s účinností, kterou stanoví. Dle čl. 14 bodu 14.6 a 14.7 všeobecných obchodních podmínek je žalobkyně oprávněna odepsat prostředky z účtu klienta za účelem úhrady pohledávky i v případě, že na účtu vznikne debetní zůstatek. (všeobecné obchodní podmínky, elektronický systém soudu)

10. Žalobkyně dne 20. 2. 2017 generovala kreditní informace s ukazateli: klient v defaultu ne, účty žadatelů v exekuci ne, insolvenční řízení ne, klient po splatnosti v [Anonymizováno] ne, behaviorální rating RC4, 1 – výsledek behaviorálního ratingu pro individuály, kód finanční situace 11, klasifikace napočtená v C4M 1, RRS rating neuvedeno, modifikovaný měs. kreditní obrat v [Anonymizováno]

0. Uveden je limit pro kreditní kartu 500000. (kreditní informace na čl. 22 spisu)

11. Žalovaný uvedl údaje pro posouzení úvěruschopnosti v návrhu na rozhodnutí o poskytnutí Kreditní karta osobní a žádosti o osobní kreditní kartu č. [tel. číslo]. Uvedl, že je svobodný, vzdělání SŠ, bytové poměry ostatní, trvalý pobyt od roku 1982, pravidelný čistý měsíční příjem ze závislé činnosti /z funkčních požitků 25 000 Kč, počet vyživovaných dětí 0, výdaje spojené s bydlením 3 000 Kč, pojištění 0 Kč, spoření 1 000 Kč, výživné 0 Kč, ostatní výdaje 1 000 Kč, celková výše půjček a spotřebitelských úvěrů 0 Kč, měsíční splátka půjček a spotřebitelských úvěrů 0 Kč, celková výše hypotečních úvěrů 0 Kč, měsíční splátka hypotečních úvěrů 0 Kč, sjednaná celková výše úvěrů ke kreditním kartám 0 Kč, sjednaná celková výše úvěrů povolených debetů/kontokorentů 0 Kč. Dále stvrdil pravdivost uvedených údajů a konstatoval, že nemá nedoplatky na fiskálních povinnostech. Návrh na rozhodnutí dále v kolonce pracovní sektor, povolání, poslední zaměstnání od roku neuvádí ničeho. Rekapitulovány jsou závazky k žalobkyni v částce 0 Kč. V hodnocení je uvedeno, že žalovaný byl zařazen do rizikové třídy RC 4, klasifikace 1 – standardní rating, domácnost 1, IIR 49, CIR 78, max. limit výše úvěru 150 000, výsledek hodnocení ANO, žádost schválena, tento úvěrový obchod lze samoschválit. Rozhodnutí schvalovatele je nevyplněno. K rozhodnutí je rekapitulováno: negativní záznam dealera ne, insolvenční řízení ne, negativní výsledek ověření dat ne, žádost v defaultu v [Anonymizováno] ne, účty žadatelů po splatnosti v [Anonymizováno] ne, účty žadatelů po splatnosti ne, negativní záznam v RRS ne, negativní záznam v [Anonymizováno][Anonymizováno]ne, negativní záznam v [Anonymizováno] ne, negativní záznam v [Anonymizováno] ne, již existuje neúčelová část ne, nepřípustná kombinace produktu a účelu HÚ ne, překročen splátkový limit ne, překročen limit angažovanosti nepřekročena globální nezajištěná angažovanost klienta ne, nepovolená doba splatnosti ne, nepřípustná kombinace klienta a produktu ne, nesplněná podmínka pro HÚ bez std. doložení příjmů ne, porušení metodických pravidel ne, neoprávněná schvalovací autorita ne, nedostatečná identifikace klienta ne. (návrh na rozhodnutí o poskytnutí Kreditní karta osobní na čl. 23 spisu, žádost o osobní kreditní kartu č. [tel. číslo] na čl. 24-25 spisu)

12. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v systémech [Anonymizováno] a [Anonymizováno] s výsledkem, že žalovaný je dlužníkem z 6 závazků mimo [právnická osoba]. se zůstatky 41 925 Kč u spotřebního úvěru (splátka 975 Kč měsíčně), 212 265 Kč u osobního úvěru (splátka 2 385 Kč měsíčně), 16 464 Kč u kontokorentního úvěru (splátka neuvedena), 8 869 Kč u kreditní karty (splátka neuvedena), neuvedeného zůstatku u kreditní karty (splátka neuvedena) a 28 156 Kč u kreditní karty (splátka 985 Kč). Dále byla evidována nevyřízená žádost o spotřební úvěr 7 168 Kč. (lustrace [Anonymizováno] a [Anonymizováno] na čl. 26 spisu)

13. Dopisem ze dne 23. 8. 2024 žalobkyně oznámila žalovanému, že odstupuje od Smlouvy o osobní kreditní kartě s účtem karty č. [č. účtu] s tím, že smlouva zaniká doručením oznámení a čerpané prostředky vč. příslušenství se stávají bez zbytečného odkladu splatnými. Do dispoziční sféry žalovaného dodáno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 29. 8. 2024. (Oznámení o odstoupení od Smlouvy o osobní kreditní kartě, doručenka, elektronický systém soudu)

14. Z výpisu z účtu ke kreditní kartě č. účtu [č. účtu] vyplývá, že výše dlužné částky činí 12 928,80 Kč. Tato částka je tvořena čerpanou částkou 10 110,04 Kč a poplatky 1 500 Kč, tj. ve výši 11 610,04 Kč, úroky ve výši 117,61 Kč, úroky po splatnosti ve výši 1 122,25 Kč, úroky z prodlení ve výši 78,90 Kč. Dále je uvedeno, že okamžikem vyhotovení tohoto výpisu ke dni 6. 9. 2024 nastala úplná splatnost výše uvedeného dluhu ze smlouvy. (výpis z účtu ke kreditní kartě, elektronický systém soudu)

15. Z Historického výpisu k úvěru č. [tel. číslo] vyplývá, že konečná výše dlužné částky po opakovaném čerpání a splácení celého úvěrového limitu v období od 27. 2. 2017 do 2. 9. 2024 činila 10 110,04 Kč. Příslušenství činilo na úrocích 1 350,86 Kč, úrok z prodlení 182,80 Kč, poplatky 1 500 Kč, dlužná částka celkem 13 143,70 Kč. (historický výpis, elektronický systém soudu)

16. Dne 11. 9. 2024 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k zaplacení dluhu 17 322,60 Kč (jistina 11 551,04 Kč, poplatek spojený s vymáháním pohledávky 4 452,80 Kč, smluvní úrok 1 239,86 Kč, zákonný úrok z prodlení 78,90 Kč) z titulu smlouvy o úvěru č. ú. [tel. číslo]. Do dispoziční sféry žalovaného dodáno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 16. 9. 2024. (předžalobní upomínka, potvrzení o podání, sledování zásilek, elektronický systém soudu)

17. Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného dle občanského a řidičského průkazu. (kopie občanského průkazu, kopie řidičského průkazu na čl. 21 spisu)

18. Soud v rámci lustrace zjistil (a v režimu § 120, odst. 2 o. s. ř. konstatuje), že žalovaný již byl jinými poskytovateli spotřebitelských úvěrů nebo faktoringovými společnostmi žalován ve věcech sp. zn. [spisová značka] a ve věcech sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] takovéto společnosti navrhly výkon rozhodnutí (odhlédnuto od dalších 10 exekučních a civilních věcí, kde jde o žaloby dopravců, poskytovatelů telekomunikačních služeb atp.). (lustrace na čl. 41 spisu)

19. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

20. Dne 20. 2. 2017 uzavřela žalobkyně s žalovaným, jehož totožnost ověřila dle občanského a řidičského průkazu, Smlouvu o osobní kreditní kartě č. [tel. číslo], [č. účtu], na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému osobní kreditní kartu s úvěrem až do celkové výše 50 000 Kč na dobu neurčitou. Sjednána byla zápůjční úroková sazba 21,99 % p. a. ke dni uzavření smlouvy (poté úrokovou sazbou dle sazebníku, jež byla totožná), RPSN 27,42 %, celková splatná částka 56 604 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet jednorázově nebo postupně, a to i opakovaně, do celkové výše úvěru. Pravidelná měsíční splátka byla sjednána se splatností 25. den v měsíci ve výši 3 % z vyčerpané jistiny úvěru a splatné úroky, minimálně 100 Kč (při splátce nižší není žalovaný ke splátce povinen), a to automaticky z účtu č. [č. účtu] s tím, že žalovaný je povinen zajistit dostatek prostředků na účtu. Žalovaný se zavázal hradit poplatky dle sazebníku, vč. poplatku za zaslání upomínky při neprovedení pravidelné splátky 500 Kč. Dále byl žalovaným vysloven souhlas se zařazením do kolektivního pojištění ke kreditním kartám. Sjednáno bylo oprávnění žalobkyně z objektivních důvodů, zejména lze-li dle názoru žalobkyně předpokládat, že nastane některý z případů porušení nebo jiné závažné skutečnosti uvedené v podmínkách, vypovědět s okamžitou účinností čerpání doposud nevyčerpané části úvěru. Podmínky osobních kreditních karet určují, že splácení poplatků tak, že pokud nejsou zaúčtovány na vrub účtu ke kartě, stávají se součástí jistiny. Úročení je stanoveno v oznámení, která nabývá účinnosti vyhlášením. Změna úročení má být oznámena bankou nejméně měsíc předem, přičemž změna může být odmítnuta společně s vypovězením smlouvy. Za případ porušení se považuje mj. prodlení s úhradou jakéhokoliv dluhu, přičemž v takovém případě banka mj. je oprávněna odstoupit od smlouvy a požadovat okamžité splacení části nebo celé jistiny a příslušenství, což banka oznámí. Dle čl. 10 bodu 10. 1. všeobecných obchodních podmínek je žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit v případě, kdy klient závažným způsobem poruší své smluvní povinnosti. Smlouva zaniká dnem doručení oznámení o odstoupení klientovi nebo v jiné lhůtě stanovené žalobkyní. Nesplacené dluhy klienta se stávají splatnými první obchodní den následujícím po zániku smlouvy, neuvede-li žalobkyně v oznámení o odstoupení pozdější termín. Dle čl. 13 bodu 13.2 všeobecných obchodních podmínek je klient v případě vzniku nepovoleného debetu na účtu povinen neprodleně uhradit žalobkyni veškeré dlužné částky, včetně příslušenství. Po dobu trvání nepovoleného debetu na účtu klienta je žalobkyně oprávněna zřídit zvláštní účet pohledávky z nepovoleného debetu, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu, včetně příslušenství. Dle čl. 13 bodu 13.3 je žalobkyně oprávněna úročit nepovolený debet na účtu úrokem z nepovoleného debetu a úrokem z prodlení. Výše úroku z nepovoleného debetu a úroku z prodlení bude určena v souladu s Oznámením o úrokových sazbách. Dle čl. 13 bodu 13.4 všeobecných obchodních podmínek jsou úrok z prodlení i úrok z nepovoleného debetu splatné okamžikem, kdy na ně žalobkyni vznikne nárok. Žalobkyně je oprávněna tyto sankční úroky snížit, a to na dobu a s účinností, kterou stanoví. Dle čl. 14 bodu 14.6 a 14.7 všeobecných obchodních podmínek je žalobkyně oprávněna odepsat prostředky z účtu klienta za účelem úhrady pohledávky i v případě, že na účtu vznikne debetní zůstatek. Žalobkyně dne 20. 2. 2017 provedla lustraci, kdy zjistila, že žalovaný není v exekuci, insolvenční řízení není vedeno, žalovaný není po splatnosti u žalobkyně, modifikovaný měs. kreditní obrat u žalobkyně 0. Žalovaný uvedl údaje pro posouzení úvěruschopnosti: svobodný, vzdělání SŠ, bytové poměry ostatní, trvalý pobyt od roku 1982, pravidelný čistý měsíční příjem ze závislé činnosti / z funkčních požitků 25 000 Kč, počet vyživovaných dětí 0, výdaje spojené s bydlením 3 000 Kč, pojištění 0 Kč, spoření 1 000 Kč, výživné 0 Kč, ostatní výdaje 1 000 Kč, celková výše půjček a spotřebitelských úvěrů 0 Kč, měsíční splátka půjček a spotřebitelských úvěrů 0 Kč, celková výše hypotečních úvěrů 0 Kč, měsíční splátka hypotečních úvěrů 0 Kč, sjednaná celkový výše úvěrů ke kreditním kartám 0 Kč, sjednaná celková výše úvěrů povolených debetů/kontokorentů 0 Kč. Dále žalovaný potvrdil pravdivost uvedených údajů a konstatoval, že nemá nedoplatky na fiskálních povinnostech. Žádost byla schválena, avšak toliko ve samoschválení, schválení žádosti pracovníkem žalobkyně nebylo prováděno. V systémech [Anonymizováno] a [Anonymizováno] bylo evidováno 6 závazků mimo [právnická osoba]. se zůstatky 41 925 Kč u spotřebního úvěru (splátka 975 Kč měsíčně), 212 265 Kč u osobního úvěru (splátka 2 385 Kč měsíčně), 16 464 Kč u kontokorentního úvěru (splátka neuvedena), 8 869 Kč u kreditní karty (splátka neuvedena), neuvedeného zůstatku u kreditní karty (splátka neuvedena) a 28 156 Kč u kreditní karty (splátka 985 Kč). Žalobkyně žalovanému dopisem doručeným dne 29. 8. 2024 oznámila, že odstupuje od Smlouvy o osobní kreditní kartě s účtem karty č. [č. účtu] s tím, že smlouva zaniká doručením oznámení a čerpané prostředky vč. příslušenství se stávají bez zbytečného odkladu splatnými. Dále je v oznámení uvedeno, že okamžikem vyhotovení výpisu ke dni 6. 9. 2024 nastala úplná splatnost výše uvedeného dluhu ze smlouvy. Konečná výše dlužné částky po opakovaném čerpání a splácení celého úvěrového limitu v období od 27. 2. 2017 do 2. 9. 2024 činila 10 110,04 Kč. Příslušenství činilo na úrocích 1 350,86 Kč, úrok z prodlení 182,80 Kč, poplatky 1 500 Kč, dlužná částka celkem 13 143,70 Kč. Doručením dne 16. 9. 2024 byl žalovaný předžalobní výzvou vyzván k zaplacení dluhu 17 322,60 Kč (jistina 11 551,04 Kč, poplatek spojený s vymáháním pohledávky 4 452,80 Kč, smluvní úrok 1 239,86 Kč, zákonný úrok z prodlení 78,90 Kč) z titulu smlouvy o úvěru č. ú. [tel. číslo]. Žalovaný již byl jinými poskytovateli spotřebitelských úvěrů nebo faktoringovými společnostmi žalován ve věcech sp. zn. [spisová značka] a ve věcech sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] takovéto společnosti navrhly výkon rozhodnutí (odhlédnuto od dalších 10 exekučních a civilních věcí, kde jde o žaloby dopravců, poskytovatelů telekomunikačních služeb atp.).

21. Skutková zjištění ve věci byla učiněno z listin předložených žalobkyní, které nejsou ve vzájemném rozporu, z obsahu spisu se nepodává žádná skutečnost, která by založila úvahu o nedůvěryhodnosti žalobkyní předložených listin.

22. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“).

23. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

24. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

25. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

26. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

27. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

30. V případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc „zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

31. Žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude rezervována finanční částka, tedy „zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalovanému byly finanční prostředky postupně poskytnuty, resp. žalovaným čerpány v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, žalobkyně se tedy zavázala tyto rezervovat a následně poskytnout žalovanému.

32. V souzené věci je však nutno konstatovat, že žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.

33. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutné se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Již tento požadavek § 86 zákona č. 257/2016 Sb. na provádění ověření úvěruschopnosti nebyl žalobkyní splněn, neboť co do příjmů 25 000 Kč vyšla toliko z čestného prohlášení, což odpovídá i návrhu na schválení, kde není ohledně pracovního sektoru, povolání, nástupu do zaměstnání uvedeno ničeho. Stejně tak nebyly ověřovány výdaje žalovaného, neboť ohledně bydlení žalovaného je uvedeno pouze „ostatní“, aniž by toto bylo jakkoliv konkretizováno, natož ověřeno, za situace, kdy výdaje na bydlení jsou uvedeny ve výši 3 000 Kč, což je částka která zjevně není v čase a místně obvyklou. K tomu soud konstatuje, že uspokojení bytové potřeby je základní životní potřebou, kterou nelze opomenout, nadto jde zpravidla o výdaj pro celkovou bilanci zásadní. Stejně tak je zjevně neodpovídajícím výdaj na veškeré ostatní životní potřeby (např. jídlo, ošacení, léky, doprava, atd.) v částce 1 000 Kč. Se závěrem, že úvěruschopnost žalovaného byla ověřena nedostatečně koresponduje, že dle dokumentace žalobkyně byla úvěruschopnost na základě těchto neověřených, v čase a místně neodpovídajících údajů schválena toliko samoschválením, schválení přímo pracovníkem žalobkyně není evidováno. O to více je provedené ověření úvěruschopnosti žalovaného nedostatečné a samo o sobě o nedostatku úvěruschopnosti žalovaného vypovídající, že žalovaný byl již toho času dlužen jiným poskytovatelům přinejmenším 307 679 Kč (přičemž u všech zjištěných závazků nebyla zjištěna dlužná částka), a to z 6 úvěrů, přičemž ve 3 případech již jde o kreditní karty, jako je v nyní souzené věci (tj. jedná se o 4. kreditní kartu žalovaného bez stanoveného účelu pro částku 50 000 Kč). Soud tedy uzavřel, že úvěruschopnost žalovaného nebyla ověřena žalobkyní řádně, jelikož tato se spolehla na žalovaným uvedené údaje, které neodpovídají výdajům v čase a místně, a to za situace, kdy žalovaný již byl opakovaně ve vysoké míře úvěrován. Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná.

34. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019-113 dospěl k závěru, že „výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ I s ohledem na právě citované tak soud smlouvu dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. shledal absolutně neplatnou.

35. Žalobkyně se domáhala z titulu smlouvy o osobní kreditní kartě uložení žalovanému povinnosti k úhradě částky 11 610,04 Kč. Za situace, kdy na jistině dluhu je neuhrazená částka ve výši 10 110,04 Kč, se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 10 110,04 Kč a je tudíž povinen toto plnění dle § 2993 o. z. vrátit. Žalovaný byl tak zavázán k úhradě částky 10 110,04 Kč. V té části, v níž se žalobkyně domáhala uložení žalovanému povinnosti k úhradě částky 11 610,04 Kč – 10 110,04 Kč = 1 500 Kč, byla žaloba jakožto nedůvodná, zamítnuta. Zamítnuta byla taktéž v té části, v níž se žalobkyně domáhala plnění úroku 21,99 % ročně z částky 10 110,04 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 1 350,86 Kč. Protože žalovaný se dostal do prodlení s úhradou jistiny, byl zavázán k úhradě kapitalizovaného úroku z prodlení 140,88 Kč a úroku z prodlení z částky 10 110,04 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, když bylo doručeno odstoupení dne 29. 8. 2024, tudíž žalovanému tehdy nejpozději bylo známo, že má jistinu vrátit. Úrok z prodlení byl přiznán ve výši 12,75 % ročně odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a tudíž byla dále žaloba zamítnuta pro kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 41,92 Kč.

36. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly určení plnění ve splátkách či v delší lhůtě.

37. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142, odst. 2 o. s. ř., dle nějž má právo na náhradě nákladů řízení ten z účastníků, který byl ve věci převážně úspěšným, což v souzené věci je žalobkyně. Náhrada nákladů řízení činí 2 252 Kč. Odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 800 Kč a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši 3 á 300 Kč a z náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) dle § 14b, odst. 1, bodu 2, odst. 5, písm. a), § 11, odst. 1, písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění do 31. 12. 2024. Pro úplnost soud uvádí, že za doplnění žaloby z 3. 4. 2025 odměnu a náhradu nepřiznal, neboť šlo o náležitosti, které měly být již v žalobě obsaženy, neboť žalobkyně je odbornicí v oboru poskytování spotřebitelských úvěrů a je účastna ohledně nich soudních řízení ve velkém množství. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137, odst. 3 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 252 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.) v zákonné pariční lhůtě (§ 160, odst. 1 o. s. ř.).