46 C 170/2022-50

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] [anonymizována dvě slova] [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] [anonymizováno 6 slov] [adresa] pro zaplacení 116 274 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 116 274 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 55 000 Kč od 24. 7. 2022 do zaplacení a z částky 61 274 Kč od 30. 6. 2002 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 116 274 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnil tím, že u žalované dne 1. 4. 2022 uplatnil dvě žádosti o poskytnutí odškodnění nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky řízení vedených [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]. Svými žádostmi požadoval zadostiučinění ve výši 120 000 Kč za každé z nepřiměřeně dlouhých řízení. Žalovaná však ve svém stanovisku ze dne 19. 7. 2022 přiznala žalobci toliko zadostiučinění ve výši 65 000 Kč a ve stanovisku ze dne 29. 6. 2022 částku 58 726 Kč z důvodu limitace předmětem řízení. Žalobce s výpočtem žalované nesouhlasí a požaduje svou žalobou částku 116 274 Kč, která představuje součet žalobcem uplatněných a žalovanou nepřiznaných částek 55 000 Kč a 61 274 Kč, neboť má za to, že argument žalované o uplatnění limitace předmětem řízení není na místě. Význam řízení pro žalobce je zcela zásadní. Žalobce totiž není podnikatelským subjektem, jedná se o SVJ, jehož náklady platí jeho členové, kteří z důvodu délky řízení byli v ekonomické nejistotě.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla jej zamítnout. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce dne 1. 4. 2022 uplatnil dva nároky na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění. Žalobci bylo částečně vyhověno co do náhrady nemajetkové újmy a žalovaná poskytla zadostiučinění ve výši 58 726 Kč za řízení vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a ve výši 65 000 Kč za řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka]. V řízení pod sp. zn. [spisová značka] žalovaná konstatovala nekoncentrovaný postup soudů I. stupně, řízení trvalo 8 let a 4 měsíce. Ve věci rozhodoval soud I. stupně jedenkrát, soud II. stupně taktéž a bylo rozhodováno též Ústavním soudem o ústavní stížnosti. Řízení bylo po stránce skutkové a právní složité, byly provedeny listinné důkazy, vyslýcháni svědci, význam řízení pro žalobce byl shledán běžným. Je však limitován tím, co bylo pro žalobce objektivně v sázce. Obě strany řízení se na délce řízení podílely, žalovaný větší měrou. Žalobce podal žalobu k nepříslušnému soudu, podával opakovaně žádosti o odročení jednání a prodloužení lhůty. V řízení se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 38 803 Kč s příslušenstvím představující nezaplacené úhrady za služby a provozní náklady spojené se správou budovy a pozemků za období roku 2011 a 2012. Vzhledem k uvedenému lze celkovou délku řízení považovat za nepřiměřenou, nicméně žalobcem požadovaná částka je neadekvátní. Za odpovídající zadostiučinění žalovaná považuje částku 58 726 Kč, protože se uplatní limitace předmětem řízení. Žalobce požadoval v naříkaném řízení po žalovaném částku 38 803 Kč, žalobce byl v řízení neúspěšný, byla mu uložena povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 19 922,61 Kč, po sečtení těchto částek žalovaná dospěla k částce přiměřeného zadostiučinění ve výši 58 726 Kč. Pokud se jedná o řízení vedené [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], celková doba řízení činila 8 let a 6 měsíců. V předmětné věci byl shledán nekoncentrovaný postup soudů I. stupně, řízení bylo vedeno na dvou stupních soudní soustavy a před Ústavním soudem. Řízení bylo po stránce skutkové a právní do určité míry složité, byly prováděny listinné důkazy, vyslechnuti svědci. Význam řízení pro žalobce byl shledán běžným. Význam taktéž nelze přeceňovat, když žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 24 712,24 Kč. Zároveň byl vznesen vzájemný návrh ve výši 17 942,15 Kč. Požadovaná částka měla představovat nedoplatek z vyúčtování společných nákladů na byt, příspěvku do fondu oprav a úhrad za služby. Vzájemný návrh žalovaného měl představovat náhradu škody, kterou mu žalobce způsobil tím, že včas neprovedl vyúčtování služeb a žalovaná nemohl provést vyúčtování služby svému nájemci. Vzhledem k uvedenému žalovaná hodnotila délku řízení jako nepřiměřenou a uzavřela, že výše přiměřeného zadostiučinění požadovaná žalobcem je nepřiměřeně vysoká, neboť význam řízení je limitován samotným předmětem řízení a poskytla zadostiučinění ve výši 65 000 Kč.

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z podání žalobce adresovaného žalované ze dne 31. 3. 2022 je patrné, že žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky řízení před [název soudu], sp. zn. [spisová značka], které trvalo 8 let, 4 měsíce a 25 dnů. Výše požadovaného zadostiučinění činila 120 000 Kč.

5. Ze stanoviska žalované ze dne 19. 7. 2022 vyplývá, že žalobce se na ní obrátil se svým nárokem na poskytnutí zadostiučinění ve výši 120 000 Kč dne 1. 4. 2022 za nepřiměřenou délku řízení před [název soudu], sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná uzavřela, že celková doba řízení činila 8 let a 6 měsíců, shledala nekoncentrovaný postup soudu I. stupně. Řízení bylo vedeno na dvou stupních soudní soustavy a před Ústavním soudem, bylo do určité míry složité po stránce skutkové a právní, byly prováděny listinné důkazy, vyslechnuti svědci. Význam řízení pro žalobce žalovaná shledala běžným. Z hlediska významu, žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 24 712,24 Kč, byl vznesen vzájemný návrh ve výši 17 942,15 Kč, požadovaná částka měla představovat nedoplatek z vyúčtování společných nákladů na byt, příspěvku do fondu oprav a úhrad za služby, vzájemný návrh žalovaného měl představovat náhradu škody, kterou mu žalobce způsobil tím, že včas neprovedl vyúčtování služeb a žalovaná nemohl provést vyúčtování služby svému nájemci. Po zhodnocení všech okolností má žalovaná za to, že výše přiměřeného zadostiučinění požadovaná žalobcem je nepřiměřeně vysoká, neboť význam řízení je limitován samotným předmětem řízení a odpovídající výše zadostiučinění v penězích by v předmětné věci měla činit 65 000 Kč.

6. Z podání žalobce adresovaného žalované ze dne 31. 3. 2022 plyne, že žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky řízení před [název soudu], sp. zn. [anonymizována tři slova] [číslo], které trvalo 8 let, 1 měsíc a 3 dny. Výše požadovaného zadostiučinění činila 120 000 Kč.

7. Ze stanoviska žalované ze dne 29. 6. 2022 soud zjistil, že žalobce u žalované uplatil nárok z nepřiměřené délky řízení vedeného před [název soudu], sp. zn. [anonymizována tři slova] [číslo] na poskytnutí zadostiučinění ve výši 120 000 Kč dne [datum]. Žalovaná uzavřela, že celková doba řízení činila 8 let a 4 měsíce, shledala nekoncentrovaný postup soudu I. stupně. Řízení bylo vedeno na dvou stupních soudní soustavy a před Ústavním soudem, bylo do určité míry složité po stránce skutkové a právní, byly prováděny listinné důkazy, vyslechnuti svědci. Význam řízení pro žalobce žalovaná shledala běžným. Z hlediska významu, žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 38 803 Kč. Požadovaná částka měla představovat nezaplacené úhrady za služby a provozní náklady spojené se správou budovy a pozemků za období roku 2011 a 2012. Po zhodnocení všech okolností má žalovaná za to, že výše přiměřeného zadostiučinění požadovaná žalobcem je nepřiměřeně vysoká, neboť význam řízení je limitován samotným předmětem řízení, tj. částkou 38 803 Kč a náhradou nákladů řízení ve výši 19 922,61 Kč a odpovídající výše zadostiučinění v penězích by v předmětné věci měla činit součet uvedených částek, tedy 58 726 Kč.

8. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud ohledně průběhu řízení zjistil následující: -) dne 7. 6. 2013 byla podána žaloba žalobcem [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [obec] proti žalovanému [příjmení] [jméno] [příjmení], o zaplacení částky 31 596,24 Kč s příslušenství představující neuhrazené vyúčtování služeb za období roku 2009 a 2010, včetně smluvní pokuty. -) dne 1. 7. 2013 byl žalobce vyzván k opravě a upřesnění petitu -) dne 16. 7. 2013 žalobce petit opravil -) dne 1. 8. 2013 byl žalobce vyzván k úhradě soudního poplatku -) dne 5. 8. 2013 byl soudní poplatek uhrazen -) dne 16. 8. 2013 soud vyzval žalovaného k vyjádření k žalobě, toto mu bylo zasláno na Slovensko -) dne 17. 9. 2013 se žalovaný vyjádřil a vznesl námitku místní nepříslušnosti -) dne 24. 9. 2013 byla žalovanému doslána žaloba, neboť nebyla součástí předchozí výzvy. Toto se žalovanému na adresu na Slovensku nepodařilo doručit, dne 17. 12. 2013 pak byla podána žádost o doručení písemnosti prostřednictvím slovenského soudu -) dne 2. 4. 2014 byl slovenský soud žádán o sdělení, kdy byla žalovanému doručena žaloba -) dne 22. 4. 2014 poskytl slovenský soud sdělení s tím, že se žalovanému nepodařilo doručit -) dne 9. 7. 2014 bylo opětovně doručováno přímo žalobci do ciziny a současně bylo dotázáno [stát. instituce] [země], Centrální evidence obyvatel o sdělení aktuální adresy žalovaného -) dne 8. 8. 2014 byl sepsán úřední záznam, dle kterého se žalovaný na adrese na Slovensku zdržuje, ale nikdy nebyl zastižen -) dne 20. 8. 2014 byl slovenskou stranou zaslán výpis z evidence obyvatel k žalovanému -) dne 26. 8. 2014 byl žalovanému ustanoven opatrovník -) dne 22. 10. 2014 se žalovaný vyjádřil prostřednictvím opatrovníka k žalobě -) dne 25. 10. 2014 se vyjádřil přímo žalovaný, uvedl, že má datovou schránku -) dne 24. 10. 2014 sdělila opatrovnice žalovaného, že tento se zdržuje v [obec] a užívá datovou schránku -) dne 25. 10. 2014 žalovaný zaslal soudu další důkazy -) dne 30. 10. 2014 žádá žalobce o nařízení termínu jednání -) dne 13. 11. 2014 byl vyzván opatrovník k vyčíslení nákladů řízení a vyjádření žalovaného bylo zasláno žalobci, současně byl zástupce žalobce vyzván k předložení plné moci, neboť v minulosti sdělil, že již žalobce nezastupuje -) dne 5. 12. 2014 předložil žalobce plnou moc -) dne 12. 1. 2015 vyčíslila opatrovnice své náklady -) dne 20. 2. 2015 bylo rozhodnuto o zproštění opatrovnice funkce a byla jí přiznána odměna -) dne 20. 2. 2015 byl žalovaný vyzván ke sdělení, zda trvá na své žádosti o ustanovení advokáta a potažmo osvobození od soudních poplatků. V případě, že ano, ať doplní své poměry a dále, zda trvá na své námitce místní nepříslušnosti. -) dne 25. 5. 2015 byla žádost o ustanovení zástupce zamítnuta -) dne 25. 5. 2015 byla jako nedůvodná zamítnuta i námitka žalovaného, spočívající v nedostatku místní nepříslušnosti -) dne 21. 7. 2015 byla žalovanému zaslána žaloba a kvalifikovaná výzva -) dne 11. 10. 2015 se žalobce vyjádřil -) dne 19. 10. 2015 bylo podání žalovaného zasláno žalobci -) dne 13. 1. 2016 bylo nařízeno jednání na 23. 3. 2016 -) dne 21. 3. 2016 se žalovaný omluvil z jednání ze zdravotních důvodů a požádal o odročení -) dne 22. 3. 2016 bylo jednání odročeno na 27. 5. -) dne 27. 5. 2016 se konalo jednání, účastníkům byl předestřen obsah rozhodnutí Nejvyššího soudu, dle kterého není Městský soud v Praze věcně příslušný a bylo vyhlášeno usnesení, kterým bylo jednání odročeno za účelem předložení věci Vrchnímu soudu k rozhodnutí o věcné nepříslušnosti -) dne 28. 5. 2016 byla věc předložena Vrchnímu soudu -) dne 23. 8. 2016 Vrchní soud rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v I. stupni příslušné okresní soudy. A dále rozhodl o postoupení k dalšímu řízení [název soudu]. Toto usnesení bylo účastníkům rozesláno dne 21. 9. 2016. -) dne 2. 11. 2016 byla věc předložena [název soudu] -) dne 15. 11. 2016 byl žalovaný vyzván, aby sdělil, na jaké adrese bydlel s úmyslem zdržovat se tam trvale ke dni podání žaloby -) dne 21. 11. 2016 žalovaný na dotaz soudu odpověděl -) dne 15. 12. 2016 učinil soud dotaz na [stát. instituce] [země], [anonymizováno 5 slov], ohledně pobytu žalovaného ke dni podání žaloby -) dne 22. 12. 2016 obdržel soud zprávu [stát. instituce] -) dne 18. 4. 2017 byl žalobce vyzván k doplnění žaloby -) dne 25. 7. 2017 soud vyzval žalobce, aby ve lhůtě 5 dnů sdělil, zda na své žalobě trvá, když dosud žalobní tvrzení nedoplnil -) dne 10. 8. 2017 vzal žalobce svou žalobu částečně zpět -) dne 30. 8. 2017 bylo řízení v rozsahu zpětvzetí zastaveno -) dne 30. 8. 2017 bylo nařízeno jednání na 29. 11. 2017 -) dne 13. 9. 2017 požádal zástupce žalobce o odročení z důvodu kolize -) dne 14. 9. 2017 bylo jednání odročeno na 18. 10. 2017 -) dne 2. 10. 2017 předložil své vyjádření, včetně důkazních návrhů žalovaný, jehož součástí byl vzájemný návrh a současně vznesl námitku místní nepříslušnosti -) dne 3. 10. 2017 bylo ústní jednání zrušeno z důvodu námitky místní nepříslušnosti. Žalovaný byl vyzván k úhradě soudního poplatku za vzájemný návrh. -) dne 3. 10. 2017 bylo řízení o námitce nedostatku mezinárodní příslušnosti [název soudu], vznesené žalovaným v podání došlém soudu dne 30. 9. 2017, zastaveno -) dne 6. 10. 2017 se žalovaný proti usnesení odvolal -) dne 19. 10. 2017 byl žalobce vyzván k vyjádření se k odvolání -) dne 17. 10. 2017 žalovaný složil soudní poplatek ze vzájemného návrhu -) dne 26. 10. 2017 se žalobce vyjádřil k odvolání žalovaného -) dne 7. 11. 2017 byla věc předložena [název soudu] k rozhodnutí o odvolání -) dne 8. 2. 2018 odvolací soud změnil usnesení soudu I. stupně tak, že se námitky nedostatku mezinárodní soudní pravomoci a místní příslušnosti zamítají. Rozhodnutí odvolacího soudu bylo účastníkům rozesláno dne 14. 3. 2018. -) dne 3. 4. 2018 bylo nařízeno jednání na 3. 10. 2018 -) dne 4. 9. 2018 předkládá žalovaný návrh na vydání předběžného opatření a návrh na zajištění důkazu -) dne 4. 9. 2018 bylo předběžné opatření i návrh na zajištění důkazu odmítnut -) dne 17. 9. 2018 se žalovaný proti usnesení odvolal -) dne 20. 9. 2018 bylo odvolání žalovaného zasláno žalobci -) dne 1. 10. 2018 se žalovaný omluvil z jednání a požádal o odročení z důvodu zahraniční pracovní cesty -) dne 1. 10. 2018 soud sdělil, že žádosti o odročení nebude vyhověno -) dne 3. 10. 2018 se konalo jednání, při němž byla přednesena žaloba, čteno vyjádření žalovaného o vzájemný návrh, provedena celá řada listinných důkazů. Řízení bylo koncentrováno, stranám byla dána lhůta k doplnění tvrzení a důkazních návrhů do 29. 10. 2018 a jednání bylo odročeno na 16. 1. 2019. -) dne 30. 10. 2018 předložil žalobce své vyjádření -) dne 6. 11. 2018 byla věc předložena k [název soudu] k rozhodnutí o odvolání proti usnesení, kterým bylo odmítnuto předběžné opatření -) dne 16. 11. 2018 bylo usnesení soudu I. stupně potvrzeno -) dne 22. 11. 2018 bylo usnesení odvolací soudu rozesláno -) dne 26. 11. 2018 podal žalobce návrh na zajištění důkazu -) dne 28. 11. 2018 byl návrh na vydání usnesení o zajištění důkazu zamítnut -) dne 17. 12. 2018 proti rozhodnutí odvolal žalovaný -) dne 17. 12. 2018 byl žalovaný vyzván k doplnění svého odvolání -) dne 7. 1. 2019 bylo odvolání žalovaného doplněno -) dne 8. 1. 2019 bylo odvolání, včetně doplnění, zasláno protistraně -) dne 11. 1. 2019 se žalovaný omluvil z jednání, neboť se nachází v [země], je na rodičovské dovolené a z důvodu častých nemocí jeho syna požádal současně o odročení jednání na jiný termín -) dne 14. 1. 2019 bylo jednání odročeno na 24. 4. 2019 s tím, že bylo současně žalovanému sděleno, že příští podobné žádosti o odročení nebude moci být vyhověno -) dne 22. 1. 2019 byla věc předložena odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání -) dne 30. 1. 2019 bylo usnesení soudu I. stupně potvrzeno s upřesněním. Usnesení bylo rozesláno účastníků dne 14. 2. 2019. -) dne 1. 4. 2019 byl ze strany žalovaného vzat vzájemný návrh částečně zpět. Současně požádal, aby bylo řízení přerušeno do doby rozhodnutí ve věci [spisová značka], anebo aby tyto věci spojil. -) dne 1. 4. 2019 bylo žalovanému sděleno, že nemůže vzít zpět žalovanou částku, neboť se nejedná z jeho strany o vzájemný nárok, ale pouze o obranu -) dne 3. 4. 2017 sdělil zástupce žalobce, že ukončil právní zastoupení -) dne 4. 4. 2019 předložil žalovaný své vyjádření -) dne 5. 4. 2019 předložil žalovaný svůj důkazní návrh -) dne 5. 4. 2019 byl žalobce vyzván, aby sdělil, zda souhlasí s částečným zpětvzetím návrhu žalovaného -) dne 9. 4. 2019 žalovaný opětovně předložil důkazní návrh -) dne 10. 4. 2019 se žalobce vyjádřil k podání žalovaného -) dne 12. 4. 2019 soud opětovně vyzval žalobce ke sdělení, zda souhlasí s částečným zpětvzetím vzájemného návrhu -) dne 23. 4. 2019 se žalovaný omluvil z jednání, neboť je na rodičovské dovolené s novorozeným synem, kterého má svěřeného do péče a požádal o odročení na jiný termín -) dne 23. 4. 2019 požádal o odročení též žalobce z důvodu onemocnění svého jednatele -) dne 23. 4. 2019 soud řízení ohledně vzájemného návrhu částečně zastavil -) dne 23. 4. 2019 bylo jednání odročeno na 18. 9. 2019, současně vyzval žalobce, aby sdělil, zda trvá na podané žalobě za situace, kdy z judikatury Nejvyššího soudu plyne, že usnesení shromáždění vlastníků jednotek ze dne 7. 8. 2009, kterým byla stanovena pravidla pro rozúčtování příspěvků na správu domu a pozemku a nákladů na služby odporuje ust. § 15 odst. 1, věta druhá, zákona č. 72/1994 Sb. a dále, když usnesení Vrchního soudu v Praze [číslo jednací] plyne, že usnesení shromáždění vlastníků jednotek ze dne 7. 7. 2013 o povinnosti člena společenství platit smluvní pokutu, nemá právní účinky. -) dne 10. 5. 2019 se žalobce odvolal proti rozhodnutí ze dne 23. 4. 2019 -) dne 14. 5. 2019 bylo odvolání zasláno protistraně, současně byl žalobce vyzván, aby opakovaně sdělil, zda souhlasí s částečným zpětvzetím vzájemného návrhu, co do částky 12 060,85 Kč -) dne 15. 5. 2019 žalobce na výzvu soudu sdělil, že navrhuje přerušit řízení do rozhodnutí Ústavního soudu -) dne 21. 5. 2019 se k odvolání žalobce vyjádřil žalovaný -) dne 11. 6. 2019 byla věc předložena odvolacímu soudu -) dne 12. 6. 2019 vyjádřil žalobce svůj nesouhlas s částečným zpětvzetím vzájemného návrhu -) dne 18. 7. 2019 soud odvolací zrušil usnesení soudu I. stupně a vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení -) dne 31. 7. 2019 bylo žalobci uloženo, aby soudu sdělil, zda souhlasí s částečným zpětvzetím vzájemného návrhu co do částky 12 060,85 Kč. V případě, že s částečným zpětvzetím nesouhlasí, aby uvedl důvody. -) dne 15. 8. 2019 se žalobce vyjádřil a vyjádřil svůj souhlas s částečným zpětvzetím vzájemného návrhu. Současně předložil plnou moc nového právního zástupce -) dne 15. 8. 2019 bylo řízení, co do části vzájemného návrhu žalovaného, zastaveno -) dne 30. 8. 2019 žádá žalobce o odročení jednání z důvodu dlouho plánované zahraniční cesty svého zástupce -) dne 2. 9. 2019 bylo jednání odročeno na 22. 1. 2020 -) dne 30. 9. 2019 žalovaný požádal o osvobození od soudních poplatků a předložil vyplněné prohlášení -) dne 30. 9. 2019 soud vyzval žalovaného k doplnění jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků -) dne 7. 10. 2019 žalovaný svou žádost doplnil -) dne 29. 10. 2019 bylo rozhodnuto tak, že se osvobození žalovanému od soudních poplatků nepřiznával -) dne 20. 1. 2020 žalovaný doplnil své vyjádření -) dne 20. 1. 2020 žalobce požádal o odročení jednání z důvodu kolize svého zástupce -) dne 21. 1. 2020 bylo jednání odročeno na 22. 4. 2020 -) dne 21. 4. 2020 požádal nový zástupce žalobce o odročení jednání z důvodu, že jediný jednatel žalované je v zahraničí a jeho návrat je komplikován mezinárodní pandemií. Současně předložil plnou moc k zastupování žalobce. -) dne 21. 4. 2020 bylo jednání odročeno na 23. 9. 2020 -) dne 23. 9. 2020 se konalo jednání, žalovaný vzal svůj vzájemný návrh v celém rozsahu zpět a řízení bylo o tomto návrhu zastaveno. Žalobce navrhl přerušit řízení do skončení řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaný navrhl přerušit řízení do skončení řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Bylo prováděno dokazování listinnými důkazy, návrhy na přerušení řízení byly zamítnuty. Bylo dáno poučení dle § 119a odst. 1 o. s. ř.. Předneseny závěrečné návrhy a jednání přerušeno v 11:42 do 14 hodiny, za účelem vyhlášení rozsudku, ke kterému se dostavil pouze žalovaný. Tímto rozsudkem byla žaloba zamítnuta co do částky 24 712,24 Kč, vzájemný návrh ve výši 17 942,15 Kč byl také zamítnut, žalobci bylo uloženo na náhradu nákladů řízení žalovanému zaplatit částku 13 588,92 Kč a žalovanému bylo uloženo nahradit žalobci náklady řízení v částce 4 760 Kč. Rozsudek byl účastníkům rozeslán dne 21. 10. 2020 -) dne 6. 11. 2020 se proti rozsudku odvolal žalobce -) dne 11. 11. 2020 byl žalobce vyzván, aby své odvolání doplnil -) dne 11. 11. 2020 byl žalobce vyzván k úhradě soudního poplatku -) dne 11. 12. 2020 byl soudní poplatek složen -) dne 22. 12. 2020 bylo odvolání, doplnil tak, že požadoval, aby bylo rozhodnutí soudu I. stupně změněno, eventuálně, aby bylo zrušeno. Důvody však neuvedl. -) 28. 12. 2020 žalobce své doplnění odvolání opravil, resp. opravil zde pouze chybu v psaní -) dne 4. 1. 2021 bylo odvolání a doplnění zasláno žalovanému -) dne 8. 1. 2021 se žalovaný k odvolání vyjádřil -) dne 26. 1. 2021 byla věc předložena [název soudu] k rozhodnutí o odvolání -) dne 9. 2. 2021 bylo nařízeno jednání na 14. 4. 2021 -) dne 10. 4. 2021 požádal žalovaný o odročení jednání s tím, že podstoupil na začátku dubna operaci a není schopen cestovat. Žádal odročit na jiný termín. -) dne 12. 4. 2021 bylo jednání odročeno na 19. 5. 2021 -) dne 12. 4. 2021 žalobce doplnil své odvolání proti rozsudku -) dne 17. 5. 2021 žalobce požádal o odročení jednání z důvodu kolize -) dne 18. 5. 2021 bylo zástupci žalobce sděleno, že jednání odročováno nebude. Nicméně následně svoji chybu zástupce žalobce opravil a dne 18. 5. 2021 bylo jednání odročeno na 22. 9. 2021 -) dne 22. 9. 2021 se konalo jednání před odvolacím soudem, při kterém byl rozsudek, co do výroku I. a II. potvrzen. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 1. 11. 2021.

9. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud ohledně průběhu řízení zjistil následující: -) dne 30. 9. 2013 bylo u [název soudu] zahájeno řízení žalobce [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [obec], proti žalovanému [jméno] [příjmení] o zaplacení 38 803 Kč s příslušenství s tím, že žalovaný je členem [anonymizováno] z titulu vlastnictví bytové jednotky a dluží na úhradě jeho podílu za služby za období let 2011 a 2012 celkem částku 38 803 Kč. -) dne 15. 11. 2013 soud vyzval žalobce k doplnění žaloby ve lhůtě 7 dnů. Tentýž den byl žalobce vyzván k úhradě soudního poplatku. -) dne 25. 11. 2013 žalobce soudní poplatek složil -) dne 25. 11. 2013 žalobce reagoval na výzvu soudu k doplnění žaloby -) dne 4. 12. 2013 byl vyzván žalovaný, aby se ve lhůtě 30 dnů k žalobě vyjádřil -) dne 7. 1. 2014 bylo dotázáno Ministerstvo vnitra Slovenské republiky na adresu bydliště žalovaného -) dne 1. 2. 2014 žalovaný sdělil, že má datovou schránku -) dne 17. 2. 2014 mu bylo opětovně zasláno usnesení, aby se vyjádřil k žalobě ve lhůtě 30 dnů -) dne 20. 2. 2014 se žalovaný k žalobě vyjádřil -) dne 26. 2. 2014 bylo vyjádření zasláno protistraně -) dne 3. 3. 2014 se žalobce vyjádřil k vyjádření žalovaného -) dne 9. 3. 2014 žalovaný své vyjádření doplnil -) dne 11. 3. 2014 bylo doplnění zasláno zástupci žalobce -) dne 5. 3. 2014 bylo vyjádření žalobce zasláno žalovanému -) dne 11. 3. 2014 se žalovaný vyjádřil k vyjádření žalobce a toto bylo zasláno proti straně dne 13. 3. 2014 -) 12. 3. 2014 žalovaný své vyjádření z 19. 2. doplnil -) dne 4. 4. 2014 byl žalovaný vyzván, aby doplnil svou žádost o ustanovení zástupce pro řízení, kterou podal dne 24. 2. 2014 -) dne 4. 4. 2014 se žalobce vyjádřil k novému vyjádření žalovaného -) dne 21. 5. 2014 byla žádost žalovaného o ustanovení zástupce zamítnuta -) dne 15. 7. 2014 bylo nařízeno jednání na 20. 10. 2014 -) dne 11. 8. 2014 se žalovaný omluvil z jednání s tím, že se nachází v zahraničí, požádal o odročení jednání na listopad, případně navrhl, aby byl vyslechnut dožádáním -) dne 12. 9. 2014 bylo soudem reagováno na žádost žalovaného -) 11. 10. 2014 se žalovaný z jednání omluvil -) dne 20. 10. 2014 se konalo jednání, které bylo za účelem opětovného předvolání žalovaného odročeno na neurčito -) dne 7. 11. 2014 byl žalovaný vyzván, aby sdělil, zda bude dlouhodobě pobývat v zahraničí, či zda se bude zdržovat v České republice -) dne 11. 11. 2014 žalovaný na dotaz soudu odpověděl, že se v Rusku bude nacházet minimálně do léta 2015, možná déle a uvedl, že svým sdělením z 11. 10. vyjádřil souhlas, aby soud věc projednal v jeho nepřítomnosti -) dne 26. 11. 2014 bylo nařízeno jednání na 29. 1. 2015 -) dne 9. 1. 2015 žalovaný nahlížel do spisu -) dne 23. 1. 2015 se žalovaný omluvil z jednání a požádal o odročení -) dne 26. 1. 2015 bylo jednání odročeno na 23. 2. 2015 -) dne 23. 2. 2015 se konalo jednání, při kterém byl učiněn pokus o smír, jednání bylo odročeno na neurčito za účelem připojení spisu -) dne 4. 3. 2015 soud požádal o připojení spisu, který se však od 20. 3. 2013 nacházel na Vrchním soudě. Spis byl opětovně vyžádán 4. 5. 2015, nicméně byl stále u Vrchního soudu, dne 18. 6. 2015 taktéž. Následně byl spis opětovně vyžádán 27. 7. 2015, 5. 8. 2015, 10. 9. 2015, 16. 10. 2015, 18. 11. 2015, 21. 12. 2015, 22. 1. 2016, 4. 3. 2016, 7. 4. 2016, 19. 4. 2016 bylo zjištěno, že byl spis vrácen. Dne 10. 5. 2016 byl poté vyžádán k připojení. -) dne 6. 6. 2016 bylo nařízeno jednání na 15. 9. 2016 -) dne 15. 9. 2016 se konalo jednání. Žalovaný namítl věcnou nepříslušnost soudu a jednání bylo odročeno za účelem předložení spisu k rozhodnutí Vrchnímu soudu o námitce žalovaného ohledně věcné nepříslušnosti na neurčito. -) dne 26. 9. 2016 byl opětovně vyžádán spis k připojení -) 3. 10. 2016 byl sepsán úřední záznam, dle kterého v připojeném spise nebylo podáno dovolání -) dne 2. 12. 2016 bylo Vrchním soudem rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v I. stupni příslušné okresní soudy a po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení [název soudu] -) dne 25. 1. 2017 byl spis předložen [název soudu] -) dne 13. 2. 2017 byl dán pokyn ke zjištění stavu řízení vedeného [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] -) dne 17. 2. 2017 byl sepsán úřední záznam, dle kterého v této věci bylo podáno dovolání a dovolací řízení není dosud skončeno -) dne 28. 3. 2017 bylo nařízeno jednání na 8. 6. 2017 -) dne 2. 5. 2017 podal žalovaný námitku místní nepříslušnosti -) dne 4. 6. 2017 se žalovaný omluvil z jednání pro svůj pobyt v Ruské federaci a požádal o odročení do rozhodnutí [název soudu] ve věci [spisová značka] a připomněl svou námitku místní nepříslušnosti -) dne 5. 6. 2017 bylo jednání nařízené na 8. 6. 2017 odročeno na neurčito. Současně byl žalobce vyzván, aby se vyjádřil k námitce místní nepříslušnosti. -) dne 29. 6. 2017 se žalobce k námitce místní nepříslušnosti vyjádřil -) dne 17. 10. 2017 byla námitka místní nepříslušnosti zamítnuta a taktéž byl zamítnut návrh na přerušení řízení do skončení řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] -) dne 30. 10. 2017 se žalovaný proti usnesení odvolal -) dne 7. 12. 2017 byla věc předložena k rozhodnutí [název soudu] -) dne 28. 2. 2018 bylo usnesení soudu I. stupně potvrzeno -) dne 19. 4. 2018 bylo usnesení rozesláno účastníkům -) dne 4. 7. 2018 bylo nařízeno jednání na 20. 11. 2018 -) dne 10. 10. 2018 podal žalovaný návrh na vydání předběžného opatření a návrh na zajištění důkazu -) dne 15. 10. 2018 bylo rozhodnuto o nepřiznání osvobození od soudního poplatku žalovanému. Jeho návrh na nařízení předběžného opatření byl odmítnut. -) dne 16. 10. 2018 předložil žalovaný návrh na zajištění důkazů -) dne 29. 10. 2018 se žalovaný proti usnesení soudu odvolal dne -) 6. 11. 2018 byla věc předložena odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání -) dne 15. 11. 2018 odvolací soud usnesení soudu I. stupně potvrdil -) dne 20. 11. 2018 bylo usnesení rozesláno účastníkům -) dne 20. 11. 2018 se konalo jednání, při kterém byla přednesena žaloba, čteno vyjádření žalovaného, dáno poučení dle § 118b odst. 1 o. s. ř., bylo provedeno dokazování listinnými důkazy a žalobce byl poučen dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., k němuž mu byla dána lhůta jednoho měsíce. Byla připomenuta koncentrace řízení a jednání bylo odročeno na 6. 2. 2019. -) dne 23. 1. 2019 byl návrh na zajištění důkazů zamítnut -) dne 4. 2. 2019 žalobce doplnil k výzvě soudu daném při jednání tvrzení a důkazy -) dne 6. 2. 2019 se vyjádřil žalovaný -) dne 31. 1. 2019 se žalovaný omluvil z jednání z důvodu častých nemocí syna a požádal o odročení na jiný termín. Taktéž se odvolal proti usnesení z 23. 1. 2019 -) dne 6. 2. 2019 se konalo jednání, při kterém bylo pokračováno v dokazování listinnými důkazy a jednání bylo odročeno za účelem dokončení dokazování na 16. 5. 2019 -) dne 22. 2. 2019 byl žalovaný vyzván, aby zaplatil soudní poplatek za vzájemný návrh ve výši 1 315 Kč -) dne 20. 2. 2019 žalovaný doplnil své odvolání proti usnesení z 23. 1. 2019 -) dne 14. 3. 2019 byla věc předložena odvolacímu soudu -) dne 22. 3. 2019 bylo rozhodnutí soudu I. stupně potvrzeno -) dne 1. 4. 2019 bylo usnesení odvolacího soudu rozesláno účastníkům -) dne 29. 4. 2019 předložil žalovaný důkazní návrh a vyjádřil se k vyjádření žalobce z 1. 2. 2019 -) 6. 5. 2019 žalovaný doplnil své vyjádření a důkazní návrhy -) dne 9. 5. 2019 se vyjádřil též žalobce a navrhl, aby bylo řízení přerušeno -) dne 14. 5. 2019 byl návrh na přerušení řízení zaslán žalovanému k vyjádření -) dne 13. 5. 2019 se žalovaný omluvil z jednání ze zdravotních důvodů -) dne 15. 5. 2019 se z jednání omluvil z důvodu nemoci též jednatel žalobce -) dne 16. 5. 2019 se konalo jednání, které bylo odročeno na neurčito za účelem rozhodnutí o návrhu na přerušení řízení -) dne 22. 5. 2019 se žalovaný k návrhu na přerušení řízení do rozhodnutí Ústavního soudu podané ústavní stížnosti připojil -) dne 25. 9. 2019 bylo řízení přerušeno do skončení řízení vedeného u Ústavního soudu pod sp. zn. [ústavní nález] -) dne 20. 11. 2019 Ústavní soud sdělil, že řízení bylo skončeno dne 14. 5. 2019 -) dne 20. 12. 2019 bylo pokračováno v řízení -) dne 28. 1. 2020 bylo nařízeno jednání na 28. 4. 2020 -) dne 27. 4. 2020 požádala strana žaloby o odročení jednání, neboť se jednatel žalobce nachází mimo území ČR a z důvodu pandemie je pro něj obtížný návrat -) dne 27. 4. 2020 bylo jednání odročeno na 23. 7. 2020 -) dne 28. 5. 2020 zástupce žalobce žádá o poskytnutí dodatečné lhůty, neboť jeho jediný jednatel je stále v zahraničí a jeho návrat je komplikovaný. O totéž žádá 12. 6. 2020 a 8. 7. 2020. -) dne [datum] předložil žalovaný návrh na přerušení řízení do skončení věci 76 Cm 54/2010 vedené u Městského soudu v Praze -) dne 21. 7. 2020 bylo odročeno jednání z 23. 7. 2020 na 22. 10. 2020 z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti žalobce v ČR -) dne 1. 9. 2020 se žalobce vyjádřil -) dne 12. 10. 2020 se žalovaný omluvil z jednání a požádal o odročení z důvodu, že se u něj projevují příznaky nemoci Covid -) dne 15. 10. 2020 bylo jednání odročeno na 15. 12. 2020 -) dne 15. 12. 2020 se konalo jednání, při němž bylo pokračováno v dokazování, byly zamítnuty návrhy dalších důkazů a dáno poučení dle § 118b a 119a odst. 1 o. s. ř., skončeno dokazování, předneseny závěrečné návrhy a vyhlášen zamítavý rozsudek a žalobci bylo uloženo zaplatit na náhradu nákladů řízení žalovanému částku 19 922,61 Kč. Tento byl účastníkům rozeslán dne 13. 1. 2021. -) dne 18. 1. 2021 bylo vydáno opravné usnesení -) dne 29. 1. 2021 se proti rozsudku žalobce odvolal -) dne 15. 2. 2021 byl žalobce vyzván k úhradě soudního poplatku z odvolání -) dne 18. 2. 2021 žalobce složil soudní poplatek -) dne 10. 3. 2021 byl žalovaný vyzván, aby se k odvolání vyjádřil -) dne 16. 3. 2021 se žalovaný vyjádřil k odvolání žalobce -) dne 13. 4. 2021 byla věc předložena [název soudu] k rozhodnutí a odvolání -) dne 15. 4. 2021 byli účastníci vyzváni, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání -) dne 23. 4. 2021 žalobce sdělil, že s tímto nesouhlasí -) dne 27. 4. 2021 bylo nařízeno jednání před odvolacím soudem na 2. 6. 2021 -) dne 3. 5. 2021 požádal žalobce o odročení jednání z důvodu dovolené svého zástupce -) dne 4. 5. 2021 bylo jednání odročeno na 14. 7. 2021 -) dne 4. 5. 2021 se omluvil z jednání též žalovaný a požádal o odročení -) dne 7. 5. 2021 bylo jednání odročeno na 22. 9. 2021 -) dne 22. 9. 2021 se konalo jednání před odvolacím soudem, při němž došlo k potvrzení rozsudku soudu I. stupně. Toto rozhodnutí spolu s rozsudkem soudu I. stupně nabylo právní moci dne 3. 11. 2021.

10. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení zákonných předpisů: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákon“), stát odpovídá za podmínek tímto zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 13 odst. 1 zákona odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle druhého odstavce téhož ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 15 odst. 2 zákona se může domáhat náhrady škody u soudu poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle třetího odstavce téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

11. Podřazením zjištěného skutkového stavu shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je poté, co bylo žalovanou přiznáno přiměřené zadostiučinění, nedůvodná.

12. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

13. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek pramenící z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále "EÚLP"). Podle čl. 6 odst. 1 věta první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z ESLP na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Soud je toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií stanovených judikaturou ESLP.

14. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

15. Co se týká existence prvého z uvedených předpokladů, tj. nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí v naříkaných řízeních, soud má za to, že tento je naplněn, neboť v těchto řízeních došlo k nesprávnému úřednímu postupu, kterým se rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti a zpravidla jde o postup, který s rozhodovací činností nesouvisí. Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomoci státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 966/2008).

16. Nesprávný úřední postup v posuzovaných případech spočíval v celkově nepřiměřené délce řízení.

17. Vznik újmy ostatně dovodila i sama žalovaná ve svých stanoviscích ze dne 29. 6. 2022 a 19. 7. 2022, kterými přiznala žalobci zadostiučinění ve výši 58 726 Kč a 65 000 Kč. Ustanovení § 31a odst. 2 zákona vymezuje jak formu, tak rozsah náhrady. Peněžitá kompenzace je označena za způsob zásadně subsidiární, nastupující tehdy, není-li možno nemajetkovou újmu nahradit jinak, přičemž dostačujícím prostředkem nápravy by se nejevilo pouhé konstatování porušení práva. V daných případech dospěl soud k závěru, že zmíněný nesprávný úřední postup dosahuje již takové intenzity, že je namístě přiznat finanční zadostiučinění, když je dána i existence příčinné souvislosti mezi uvedeným nesprávným úředním postupem a újmou žalobce a jako dostačujícím prostředkem nápravy se nejeví konstatování porušení práva žalobce na přiměřenou délku řízení.

18. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1145/2009, dovodil, že náhrada imateriální újmy podle § 1 odst. 3 a § 31a odst. 3 zákona nemusí dosahovat výše, k níž by dospěl ESLP ve smyslu čl. 41 Úmluvy. Zdůraznil rovněž s poukazem na § 31a odst. 3 zákona, že výše odškodnění nemajetkové újmy, jež vznikla nesprávným úředním postupem, spočívajícím v tzv. průtazích řízení, není stanovena pevnými částkami. Je přenecháno soudu (popř. v předběžném projednání nároku příslušnému ministerstvu či ústřednímu správnímu úřadu uvedenému v § 6 zákona), aby v každém jednotlivém případě uvážil, jaký rozsah zadostiučinění je přiměřený všem okolnostem za použití zákonem demonstrativně vyjmenovaných kritérií. Z rozsudku senátu první sekce ESLP ze dne 10. 11. 2004, ve věci Apicella proti Itálii, stížnost č. 64890/01, odst. 26 je patrno, že ESLP při stanovení výše odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě vychází z částky 1 000 až 1 500 EUR za jeden rok trvání řízení jako základu pro stanovení celkového zadostiučinění. Tuto částku však snižuje o 30 % v případě, kdy již bylo národními orgány shledáno porušení práva stěžovatele a dále ji upravuje především v závislosti na významu předmětu řízení pro stěžovatele, složitosti věci projevující se zejména v počtu stupňů soudní soustavy, ve kterých byla věc projednávána a jednání stěžovatele, jímž přispěl k celkové délce řízení. S takovým způsobem výpočtu výše přiměřeného zadostiučinění, byť v obecné rovině, se ztotožnil i velký senát ESLP v rozsudku v téže věci ze dne 29. 3. 2006, odst.

66. Z rozsudku velkého senátu ESLP v dané věci lze dále vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám. Konstantní judikatura přitom pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Přiznání částky v rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč, ve kterém představuje částka 15 000 Kč částku základní, lze zvažovat například podle takových kritérií, jakými jsou délka samotného kompenzačního řízení (za situace, kdy samotné kompenzační řízení je nepřiměřeně dlouhé, lze přiměřeně zvýšit danou částku, pokud se toho poškozený dovolává) či zcela zjevně nepřiměřená (extrémní) délka posuzovaného řízení. K nároku na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení ve věci vedené Obvodním soudem pro Prahu 3 pod sp. zn. 8 C 385/2016 19. Naříkané řízení bylo zahájeno podáním žaloby žalobce proti [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o zaplacení částky 31 596,24 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené vyúčtování služeb za období roku 2009 a 2010 včetně smluvní pokuty. Řízení bylo zahájeno dne 7. 6. 2013 a pravomocně skončilo dne 1. 11. 2021. Celková délka řízení tak činila 8 let a 4 měsíce.

20. Posuzované řízení bylo složitější po procesní stránce, soud vyzýval žalobce k opravě petitu, úhradě soudního poplatku, který nebyl uhrazen spolu s podáním žaloby, žalovaný vznesl dvakrát námitku místní nepříslušnosti, o které bylo třeba rozhodnout, bylo rozhodováno o žádosti žalovaného o ustanovení zástupce, bylo rozhodováno o věcné nepříslušnosti soudu, žalobce byl vyzýván k doplnění žaloby, bylo rozhodováno o částečném zpětvzetí žaloby, žalovaný vznesl vzájemný návrh, žalovaný podal návrh na vydání předběžného opatření, následně podal návrh na zajištění důkazu, žalovaný vzal částečně zpět svůj vzájemný návrh, následně bylo rozhodnuto o zastavení řízení o vzájemném návrhu, žalovaný žádal o osvobození od soudních poplatků, žalobce navrhl přerušit řízení, soud vyzýval žalobce k doplnění odvolání a úhradě soudního poplatku z odvolání. Jednání byla také opakovaně odročována z důvodu na straně žalovaného. Ve věci samé bylo rozhodováno na dvou stupních soudní soustavy, soud prvního stupně rozhodoval ve věci samé jednou, odvolací soud také jednou. Vrchním soudem bylo rozhodnuto o věcné příslušnosti okresních soudů, odvolací soud rozhodoval o odvolání proti usnesení zastavení řízení o námitce mezinárodní příslušnosti, usnesení o odmítnutí návrhu na vydání předběžného opatření a zajištění důkazu, usnesení o částečném zastavení řízení o vzájemném návrhu.

21. Žalobce se na délce řízení podílel tím, že neuhradil soudní poplatek spolu s podání žaloby a s podáním odvolání a vždy tak učinil až po výzvě soudu, taktéž svými opakovanými žádostmi o odročení jednání a též tím, že se řádně vyjádřil k zpětvzetí vzájemného návrhu až na třetí výzvu soudu.

22. Stran činnosti soudu lze postup soudu prvního stupně považovat za relativně plynulý, jeho úkony směřovaly ke skončení věci vyjma období od 24. 9. 2013 do 25. 10. 2014, které soud zatížil průtahem v důsledku naprosto zbytečného zjišťování pobytu žalovaného, který měl datovou schránku.

23. Namítané řízení není spojeno, jak vyplývá ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010, s vyšším typovým významem pro účastníka, jaký mají např. řízení trestní, vazební či osobnostní. Navíc s ohledem na předběžný názor soudu vyjevený žalobci s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu dne [datum], význam řízení pro žalobce značně poklesl, neboť od tohoto okamžiku mělo být žalobci jasné, že v řízení úspěšný nebude. Pokud odvozuje od řízení i újmu způsobenou členům [anonymizováno], okazuje soud na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci 30 Cdo 675/2011, dle kterého v případě členů právnické osoby, které vznikla újma v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení, jehož byla účastníkem, je příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a jimi utrpěnou újmou přerušena jejich vztahem k primární poškozené, od kterého (nikoli od nesprávného úředního postupu) svoji újmu oni osobně odvozují. Dochází tedy k přerušení příčinné souvislosti a tuto okolnost nelze brát v potaz.

24. S ohledem na uvedené soud při posuzování hlediska významu řízení, vyšel z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3412/2011. Z tohoto se podává, že při posouzení kritéria významu řízení pro poškozeného podle § 31a odst. 3 písm. e) zákona je třeba přihlédnout ke všemu, co je pro účastníka "v sázce" (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009), jako nejdůležitějšímu kritériu pro stanovení formy a případné výše odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené době. Nejvyšší soud k tomuto doplnil, že zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je pro něho význam předmětu řízení (viz i nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1320/10). Z toho důvodu nelze při posuzování významu předmětu řízení pro poškozeného odhlédnout ani od příslušenství plnění, které je předmětem řízení a jeho případně narůstající výše v průběhu řízení (typicky úrok z prodlení a náklady řízení). K tomuto pak Nejvyšší soud doplnil, že má-li poskytované odškodnění kompenzovat stav nejistoty, ve které byl poškozený nepřiměřeně dlouhým řízením udržován a újmě spojené s touto nejistotou má odpovídat forma a případná výše odškodnění, musí výše zadostiučinění především odpovídat významu předmětu řízení pro poškozeného s tím, že je-li předmětem řízení peněžité plnění, není obecně důvodné, aby ji zadostiučinění přiznané v penězích svou výší přesahovalo, nadto několikanásobně, jak to žádá žalobce, leda by pro mimořádnou výši zadostiučinění svědčilo některé z kritérií uvedených v § 31a odst. 3 písm. a) až d) zákona 25. Význam řízení pro žalobce je tak limitován tím, co bylo v tomto smyslu pro něj„ v sázce“. Žalobce svou žalobou původně požadoval zaplacení částky 31 596,24 Kč, kterou vzal následně částečně zpět. Žalovaný uplatnil vzájemným návrhem částku 30 003 Kč, kterou vzal v průběhu řízení taktéž částečně zpět. Předmětem řízení tak zůstala částka 24 712,24 Kč, vzájemný návrh ve výši 17 942,15 Kč a náklady řízení, které byly žalobci uloženy k náhradě ve výši 13 588,92 Kč a výše náhrady nákladů řízení, které byly uloženy k náhradě žalovanému ve výši 4 760 Kč Celkem tak byla pro žalobce„ v sázce“ částka 61 270,31 Kč, žalovaná plnila před podáním žaloby částkou 65 000 Kč. Tento závěr přitom nevyvrací ani vyhodnocení ostatních kritérií dle § 31a odst. 3 zákona, neboť u žádného z nich nelze shledat, že by toto bylo svým významem natolik mimořádné, že by odůvodňovalo přiznání zadostiučinění ve výši, jež by přesahovala finančně vyčíslený význam řízení pro poškozeného. K nároku na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení ve věci vedené Obvodním soudem pro Prahu 3 pod sp. zn. 11 C 37/2017 26. Naříkané řízení bylo zahájeno podáním žaloby žalobce proti [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o zaplacení částky 38 803 Kč s příslušenstvím představující úhradu jeho podílu na službách za období let 2011 a 2012. Řízení bylo zahájeno dne 30. 9. 2013 a pravomocně skončilo dne 3. 11. 2021. Celková délka řízení tak činila 8 let a 7 měsíců.

27. Posuzované řízení bylo složitější po procesní stránce, soud vyzýval žalobce k opravě žaloby, úhradě soudního poplatku, který nebyl uhrazen spolu s podáním žaloby, bylo zjišťováno bydliště žalovaného v zahraničí, žalovaný požádal o ustanovení zástupce, o níž bylo třeba rozhodnout, bylo rozhodováno o věcné nepříslušnosti, byl podán návrh na přerušení řízení, byl podán návrh na vydání předběžného opatření a návrh na zajištění důkazu, byly podávány návrhy na přerušení řízení, žalovaný vznesl námitku místní nepříslušnosti. Jednání byla v důsledku pobytu žalovaného či nemoci jeho nebo jeho dětí odročována. Ve věci samé bylo rozhodováno na dvou stupních soudní soustavy, soud prvního stupně rozhodoval ve věci samé jednou, odvolací soud také jednou. Vrchním soudem bylo rozhodnuto o věcné příslušnosti okresních soudů, odvolací soud rozhodoval o odvolání proti usnesení o zamítnutí námitky místní nepříslušnosti, odmítnutí předběžného opatření, zamítnutí návrhu na zajištění důkazu.

28. Žalobce se na délce řízení podílel tím, že neuhradil soudní poplatek spolu s podání žaloby a s podáním odvolání a vždy tak učinil až po výzvě soudu, taktéž svými opakovanými žádostmi o odročení jednání z důvodů na své straně, které se na délce řízení významně podílely.

29. Stran činnosti soudu lze postup soudu prvního stupně považovat za relativně plynulý, nicméně nelze přehlédnout období nečinnosti spojené s vyžádáním spisu, které činilo 1 rok a 3 měsíce, soudu však nelze vytýkat prodlevy, které byly spojeny s v podstatě neustálými žádostmi obou účastníků o odročení jednání, na kterých se v nemalé míře podílel i sám žalobce.

30. Co se týká významu řízení, soud beze zbytku odkazuje na to, co již uvedl výše k významu řízení ve věci [název soudu], sp. zn. [spisová značka]. Naříkaná řízení byla vedena o totéž plnění, ale za jiná období. Není proto důvod je hodnotit odlišně. I zde je proto význam řízení pro žalobce limitován tím, co bylo v tomto smyslu pro něj„ v sázce“, tedy částkou 58 725,61 Kč. Žalobce se svou žalobou domáhal částky 38 803 Kč. V řízení byl neúspěšný a bylo mu uloženo zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 19 922,61 Kč Celkem tak byla pro žalobce„ v sázce“ částka 58 725,61 Kč, žalovaná plnila před podáním žaloby částkou 58 726 Kč. Tento závěr přitom nevyvrací ani vyhodnocení ostatních kritérií dle § 31a odst. 3 zákona, neboť u žádného z nich nelze shledat, že by toto bylo svým významem natolik mimořádné, že by odůvodňovalo přiznání zadostiučinění ve výši požadované žalobou.

31. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že plnění poskytnuté žalovanou před podáním žaloby je adekvátní způsobené újmě, žaloba proto byla jako nedůvodná zamítnuta.

32. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu dle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě byla uložena žalobci, když žalovaná byla ve věci plně úspěšná. Náklady řízení žalovanou účelně vynaložené spočívají v paušální náhradě nákladů nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč za každý z úkonů dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, Žalovaná v řízení učinila 3 úkony, a to vyjádření k žalobě, přípravu na jednání a účast při jednání soudu. Celkem je tak žalobce povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 900 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle ust § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř.