46 C 187/2024 - 235

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Havlíkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] [Jméno žalované]. zahraniční osoba registrovaná pod č. [Anonymizováno] sídlem [Adresa žalované], [Anonymizováno] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o 95 618 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Řízení se co do částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení zastavuje.

II. Žaloba, jíž se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] pojistnou smlouvu jejímž předmětem je životní pojištění [Anonymizováno] č. [hodnota]. V pojistné smlouvě si strany sjednaly pojištění pro případ smrti nebo dožití s pojistným ve výši [částka] měsíčně. Žalobce zaplatil na pojistném částku celkem [částka], žalovaná dne [datum] uhradila žalobci [částka]. Žalobce se domáhá po žalované vrácení bezdůvodného obohacení ve výši [částka] ([částka] - [částka]), které představuje zaplacené pojistné celkem, neboť pojistná smlouva je nicotná a neplatná. Žalobce uzavřel pojistnou smlouvu sjednávající investiční životní pojištění s entitou označenou v návrhu na uzavření pojistné smlouvy [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Jméno žalované], [Anonymizováno] [Anonymizováno] se [adresa], IČ [IČO], zapsanou v obchodním rejstříku vedeným Městským soudem v Praze, oddíl [Anonymizováno], vložka [Anonymizováno], jako organizační složka společnosti [Anonymizováno] [Jméno žalované], se sídlem [Adresa žalované], [Anonymizováno], datum zápisu [datum], číslo zápisu [Anonymizováno]. Takto je pojistitel specifikován i v čl. 14 Všeobecných pojistných podmínek pro životní pojištění a na dalších místech smluvní dokumentace. Zakladatel pobočky není [Anonymizováno] [Jméno žalované]., ale [Anonymizováno] [Jméno žalované]. Pojistná smlouva byla uzavřena non subjektem, uzavřela ji s žalobcem pobočka jejímž zakladatelem je žalovaná. Pobočka nesplňovala žádnou ze zákonných podmínek pro provozování pojišťovací činnosti, neměla na rozdíl od zahraniční právnické osoby právní osobnost a pojistná smlouva je z tohoto důvodu nicotná, takže se k ní nepřihlíží. Žalobce jako průměrný spotřebitel neměl vzhledem k definici pojistitele v pojistné smlouvě možnost vědět, že smlouvu neuzavřel s českým subjektem, je to dáno i českým názvem pobočky obsahujícím slovo pojišťovna, a tedy nevěděl, že by uzavíral pojistnou smlouvu s nizozemskou právnickou osobou. Komunikace probíhala v českém jazyce, pojistné bylo placeno na účet vedený v České republice. Dalším důvodem, pro který považuje žalobce pojistnou smlouvu za nicotnou ve smyslu ust. § 554 občanského zákoníku je absence podstatných náležitostí pojistné smlouvy podle ust. § 2758 odst. 1 o.z., kterými je sjednání pojistného plnění, pojistného i vzájemné závazky pojistitele a pojistníka. V návrhu na uzavření pojistné smlouvy v čl. 1 Obecných ujednání je uvedeno, že nedílnou součástí pojistné smlouvy jsou Všeobecné pojistné podmínky a Zvláštní pojistné podmínky. Zároveň je zde obsaženo ustanovení, že upravuje-li pojistná smlouva některou z podmínek smluvního vztahu rozdílně od těchto příloh (zahrnující i Všeobecné pojistné podmínky a Zvláštní pojistné podmínky), má přednost ujednání v pojistné smlouvy. Dále obsahuje pojistná smlouva ustanovení, podle kterého pojistník výslovně přijímá tučně vyznačená ustanovení pojistných podmínek a zároveň stvrzuje, že pojistné podmínky pro něj neobsahují zvláště nevýhodné ustanovení. Z těchto smluvních ustanovení a jejich vzájemného vztahu (z přednosti ujednání v pojistné smlouvě před pojistnými podmínkami) vyplývá, že smluvní strany učinily součástí pojistné smlouvy pouze tučně vyznačená ustanovení pojistných podmínek. Mezi tučně zvýrazněná ustanovení Všeobecných a Zvláštních pojistných podmínek však nejsou zahrnuta smluvní ujednání, která jsou podstatnými náležitostmi smlouvy, tedy závazek žalované poskytnout žalobci nebo třetí osobě pojistné plnění, ani závazek žalobce zaplatit pojistné. Pojistná smlouva je proto z důvodu absence podstatných náležitostí nicotná, resp. je zdánlivým právním jednáním k němuž se nepřihlíží. V návaznosti na přijetí pouze tučně zvýrazněných ustanovení pojistné smlouvy žalobce dále namítl neplatnost této smlouvy ve smyslu ust. § 586 o.z. z důvodu, že v pojistné smlouvě v tomto důsledku chybí další zákonem požadované náležitosti, ačkoliv nejsou podstatnými náležitostmi pojistné smlouvy, a to pojistná událost a pojistné nebezpečí dle § 2777 odst. 1 písm. d) a § 2777 odst. 2 o.z. Jde o náležitosti, které jsou vyžadovány pro ochranu slabší smluvní strany a bez sankce za neplatnost by taková ochrana neměla smysl, proto je pojistná smlouva nesjednávající pojistnou událost a pojistné nebezpečí neplatným právním jednáním, které odporuje zákonu ve smyslu ust. § 580 odst. 1 o.z. Závěrem žalobce namítl, že součástí smluvní dokumentace nebyl Sazebník, který je zmiňován v čl. 9 Zvláštních pojistných podmínek. V důsledku toho tedy smlouva nesjednává dostatečně určitým způsobem rizikové pojistné, o které žalovaná snižovala hodnotu podílového účtu pojistníka, od které se odvíjí budoucí pojistné plnění. Způsob účtování rizikového pojistného je upraven v čl. 9 Zvláštních pojistných podmínek, jeho přesnou výši ale nelze zjistit z žádného dokumentu, který by byl součástí smluvní dokumentace. Předmětný Sazebník byl podle čl. 4 předsmluvních informací dostupný v sídle žalobkyně nebo na stránkách, což však není dostatečné. Žalovaná žalobce s tímto Sazebníkem neseznámila, nemohl tak vědět, jaká bude výše rizikového pojistného, a proto je ujednání o rizikovém pojistném obsahově neurčité. Neobsahuje totiž určení konkrétní výše rizikového pojistného a ani mechanismus, kterým by jeho výše měla být jednoznačně určena a žalobce neměl jak zjistit konkrétní výši rizikového pojistného a v důsledku toho nemohl posoudit ekonomický důsledek uzavření pojistné smlouvy. Ustanovení čl. 9 Zvláštních pojistných podmínek je neurčité, zneužívající a neoddělitelné od zbývající části pojistné smlouvy. Má totiž dopad i na výši plnění z pojistné smlouvy a ve svém důsledku tak způsobuje absolutní neplatnost pojistné smlouvy.

2. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky [částka] spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, neboť v žalobě došlo nedopatřením k chybě při výpočtu žalované částky. Žalobce uhradil na pojistném celkově [částka] a nikoli [částka], jak bylo v žalobě uvedeno. Rozdíl mezi celkem zaplaceným pojistným a plněním poskytnutým žalobci žalovanou činí [částka], což je po částečném zpětvzetí žaloby částka, kterou žalobce po žalované v řízení požaduje.

3. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala, navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že uzavřela s žalobcem dne [datum] pojistnou smlouvu č. [hodnota], jíž bylo sjednáno investiční životní pojištění [Anonymizováno]. Součástí pojistné smlouvy byly Všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění [Anonymizováno], Zvláštní pojistné podmínky [Anonymizováno] přehled poplatků ve znění od [datum]. Součástí poskytnutých podkladů bylo rovněž sdělení klíčových informací o pojištění, modelace pojištění a sdělení klíčových informací o finančních fondech. Pojistnou smlouvou bylo sjednáno hlavní investiční životní pojištění pro případ smrti varianta „vyšší z“ s minimální pojistnou částku [částka], a pojistnou dobou do věku 65 let pojistníka. Žalobce platil měsíční pojistné ve výši [částka] hrazené z účtu zaměstnavatele a připojištění ve výši [částka], které hradil žalobce sám. Celkem na pojistném zaplatil [částka]. Žalovaná zasílala žalobci pravidelné výroční dopisy obsahující informaci o výši pojistného na hlavní pojištění, včetně informace do jakých fondů je investiční pojistné umisťováno, výši rizikového pojistného, poplatky a jejich výši a aktuální stav podílového účtu. Dne [datum] podal žalobce návrh na změnu pojistné smlouvy a požadoval změnu sazby pojištění na flexibilní ve dvouměsíční lhůtě od počátku pojištění a od [datum] do [datum] přidat připojištění smrti následkem nemoci nebo úrazu. Žalovaná mu vyhověla, o čemž jej vyrozuměla dopisem. Dne [datum] podal žalobce návrh na změnu pojistné smlouvy, když žádal o zvýšení běžného pojistného na částku [částka], čemuž žalovaná rovněž vyhověla. Dne [datum] zaslal žalobce žalované předžalobní výzvu na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] aniž by smlouvu vypověděl nebo požádal o její výpověď. Smlouva byla vypovězena až [datum] a dne [datum] bylo žalobci vyplaceno odkupné ve výši [částka]. Dále uvedla, že pojistná smlouva byla sjednána platně, byla uzavřena nizozemskou mateřskou pojišťovnou, která na území České republiky jedná skrze svou organizační složku. Poukázala na to, že žalobce v žalobě uvedl, jiné označení žalované, když [Anonymizováno] [Jméno žalované]. byla z obchodního rejstříku vymazána [datum], nemohla tedy smlouvu uzavřít. Ve smlouvě je žalovaná označena jako [Anonymizováno] [Jméno žalované]., pobočka pro Českou republiku, se [adresa], Česká republika, IČ: [IČO], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl A, vložka 6305, jako organizační složka společnosti [Anonymizováno] [Jméno žalované]., se sídlem: [Adresa žalované], [Anonymizováno], zapsaná v obchodním rejstříku [Anonymizováno], datum zápisu [datum], číslo zápisu [Anonymizováno] (dále jen „pojišťovna“ nebo „[Anonymizováno]“). Žalobce tedy odkázal na zcela jiné označení žalované. Připomněla také, že nejen v pojistné smlouvě i ostatní pojistné dokumentaci je žalovaná vždy označena uvedením české pobočky a zároveň hned na to zřejmě pohromadě i uvedením jejího zřizovatele [Anonymizováno], tedy - [Anonymizováno] [Jméno žalované]., [Anonymizováno], se [adresa], Česká republika, IČ: [IČO], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, [Anonymizováno], jako organizační složka společnosti [Anonymizováno] [Jméno žalované]., se sídlem: [Adresa žalované], [Anonymizováno], zapsaná v obchodním rejstříku [Anonymizováno] [datum], číslo zápisu [Anonymizováno] (dále jen „pojišťovna“ nebo „[Anonymizováno]“). Není tedy pravdou, že by jednala pouze pobočka žalované, označení není matoucí. Žalovanou lze jako smluvní stranu dovodit z ostatní dokumentace i z chování stran. Argumentace žalobce je účelově formalistická a byla odmítnuta již několika obvodními soudy, soudem odvolacím i finančním arbitrem. Nesouhlasila ani s argumentem žalobce, že strany se zavázaly přijmout pouze tučně zvýrazněná ustanovení Všeobecných a Zvláštních pojistných podmínek. Tuto argumentaci označila za zcela nepřiléhavou a neodpovídající skutečnosti, neboť pojistná smlouva taková ustanovení vůbec neobsahuje. Odkazem v pojistné smlouvě se pojistné podmínky staly součástí smlouvy jako celek, argumentace žalobce je absurdní, protože pak by části pojistných podmínek, které nebyly tučně zvýrazněné, nedávaly žádný smysl. Pojistná smlouva zcela odpovídá zákonné definici a má všechny podstatné náležitosti. Náležitosti, které uvádí žalobce, tedy pojistnou událost a pojistné nebezpečí, jsou součásti pojistky, ale nepatří mezi podstatná ustanovení smlouvy tak, jak je vyžaduje občanský zákoník v ust. § 2758. Ustanovení § 2777 o.z. stanoví náležitosti pojistky, ale nelze o nich hovořit jako o pojmových znacích pojistné smlouvy s tím, že by jejich absence způsobovala její neplatnost, přičemž citovala odbornou literaturu. Zároveň namítla promlčení žalobcem vznesené námitky relativní neplatnosti. Tuto námitku měl žalobce uplatnit v tříleté promlčení lhůtě, která počala běžet od sjednání pojištění, neboť již v této době mohl žalobce zjistit tvrzené nesprávné označení žalované i nesjednání pojištění, neboť již v té době se seznámil se skutečnostmi rozhodnými pro uplatnění námitky relativní neplatnosti. Tuto námitku mohl uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě, která uplynula [datum]. Závěrem poukázala na to, že u rizikového pojistného jsou poplatky uvedeny v Sazebníku, který v době uzavření smlouvy byl k dispozici na internetových stránkách žalované a v jejím sídle, o čemž byl žalobce výslovně informován a souhlasil s tím. O konkrétním přehledu pojistného krytí, o výši zaplaceného pojistného včetně informací do jakých fondů je investiční pojistné umisťováno i o výši poplatků a aktuálním stavu podílového účtu byl žalobce pravidelně informován ve výročních dopisech. Žalobce byl seznámen se všemi podstatnými skutečnostmi potřebnými pro jeho rozhodnutí pojistnou smlouvu uzavřít, tato smlouva je proto platná.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Mezi žalobcem a žalovanou byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva-Životní pojištění [Anonymizováno][Anonymizováno] č. [hodnota] označeno v horní části dokumentu vlevo v záhlaví logem [Anonymizováno]) s tím, že hned na první stránce smlouvy nahoře je jako pojistitel uveden [Anonymizováno] [Jméno žalované]. pobočka pro Českou republiku, se [adresa], Česká republika, IČ [IČO], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, [Anonymizováno], jako organizační složka společnosti [Anonymizováno] [Jméno žalované], se sídlem [Adresa žalované], [Anonymizováno] království, zapsaná v obchodním rejstříku [datum] jen „pojišťovna“ nebo „[Anonymizováno]). Pojistnou smlouvou bylo sjednáno pojištění pro případ smrti nebo dožití ([Anonymizováno]), datum počátku pojištění [datum], pojistná doba do věku 65 let, pojistná částka pro případ smrti [částka], pojistné ve výši [částka] měsíčně. Přílohu smlouvy tvořily předsmluvní informace, souhlas se zpracováním osobních údajů a s nakládáním s údaji o zdravotním stavu a vyjmenované všeobecné a zvláštní podmínky podle sjednaného druhu pojištění a připojištění, konkrétně Všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění [Anonymizováno] a Zvláštní pojistné podmínky [Anonymizováno]. Následně pod tímto ustanovením bylo sjednáno, že nedílnou součástí smlouvy jsou mimo jiné pojistné podmínky vypočtené výše, zejména všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění a zvláštní pojistné podmínky pro sjednaný druh pojištění a přehled poplatků pro sjednané druhy pojištění, konkrétně všeobecné a speciální pojistné podmínky pro životní pojištění, s jejichž zněním byl žalobce před uzavřením smlouvy seznámen stejně jako s pojistnou smlouvou, jejich obsah je mu srozumitelný, a vyslovil s nimi souhlas a podpisem smlouvy potvrzuje jejich převzetí. Dále bylo sjednáno, že Upravuje-li pojistná smlouva některou z podmínek smluvního vztahu rozdílně od těchto příloh, má přednost ujednání v pojistné smlouvě. Následně bylo sjednáno, že pojistník (a pojištěný) níže připojeným podpisem výslovně přijímá tučně vyznačená ustanovení pojistných podmínek a zároveň stvrzuje, že pojistné podmínky neobsahují pro něj zvláště nevýhodná ustanovení. Spolu s uzavřením smlouvy podal žalobce informace o svém zdravotním stavu na základě dotazníku o zdravotním stavu k pojistné smlouvě a byl vyplněn investiční dotazník na základě kterého byla navržena strategie investování (pojistná smlouva č. [hodnota], dotazník o zdravotním stavu, investiční dotazník). Před uzavřením pojistné smlouvy byla vytvořena modelace pojištění označená číslem pojistné smlouvy č. [hodnota], kde je žalovaná označena stejným způsobem jako v pojistné smlouvě. V modelaci pojištění jsou na první straně uvedeny informace o žalobci a dále informace o zvoleném životním pojištění, a to datum počátku pojištění [datum], pojistná doba 18 let, pojistná částka prvního pojištěného (žalobce) [částka], pojistné za hlavní krytí prvního pojištěného: rizikové pojistné [částka], investiční pojistné [částka] (obě k datu počátku), modelovaný výnos 2 %. Dále je uvedená tabulka s kalkulací pojistného v celkové částce [částka] s tím, že rizikové pojistné činí [částka] a investiční pojistné [částka]. Druhá strana modelace pojištění obsahuje tabulku v níž je modelový příklad zhodnocení sestavený podle parametrů konkrétní pojistné smlouvy uzavírané s žalobcem na celou dobu pojištění 18 let, za předpokladu placení pojistného ve výši [částka] měsíčně, je zde uvedená hodnota podílových jednotek, kolik bude zaplaceno celkem na pojistném, jaká bude případná výše odkupného, pojistná částka hlavní krytí a celkem rizikové pojistné a poplatky, což nezahrnuje poplatky spojené s fondy. Pod tabulkou je uvedená informace, že použitá terminologie odpovídá pojistným podmínkám produktu a smlouvě a zobrazená modelace a její výsledné hodnoty jsou pouze orientační (nikoliv závazné), výsledné hodnoty nejsou a nemohou být plně garantovány. Skutečnost může být nižší i vyšší než ukazuje modelace. Dále je na stejné straně uveden graf s vývojem hodnoty fondu [Anonymizováno] – [Anonymizováno] a graf se standardizovaným ukazatelem nákladovosti. Dokument je podepsán pojistníkem (modelace pojištění ze dne [datum]). K pojistné smlouvě byla pro žalobce vystavena pojistka ze dne [datum], když tento dokument je opatřen logem [Anonymizováno] a v zápatí dokumentu je opět označen pojistitel stejným způsobem jako na pojistné smlouvě, a sice [Anonymizováno] [Jméno žalované]. pobočka pro Českou republiku, se [adresa], Česká republika, IČ [IČO], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, [Anonymizováno], jako organizační složka společnosti [Anonymizováno] [Jméno žalované], se sídlem [Adresa žalované], [datum] (dále jen „pojišťovna“ nebo „[Anonymizováno]). Je v ní uvedena výše pojistného [částka] (pojistka ze dne [datum]). Ve všeobecných pojistných podmínkách v čl. 14 ve slovníčku pojmů (s. 11) je pojistitel (pojišťovna) označen totožným a již zmíněným způsobem jako v pojistné smlouvě, modelaci pojištění a pojistce. V čl. 14 je k Sazebníku uvedeno, že Sazebník pojišťovny, kde jsou pro jednotlivé druhy hlavního krytí a připojištění uvedeny sazby pojistného, maximální a minimální limity pojistných částek a výše pojistného, koeficienty maximální pojistné částky ve vztahu k výši pojistného a věku pojištěného a dále také informace o rizikových skupinách a jejich vlivu na výši pojistného; aktuální znění sazebníku je k dispozici na internetových stránkách pojišťovny, popř. v sídle pojišťovny (Všeobecné pojistné podmínky). Ve zvláštních pojistných podmínkách pro investiční životní pojištění [Anonymizováno] v č.l. 3 bod 1 Co pojistné kryje a na jaké pojistné plnění mám nárok při pojistné události je uvedeno, že v rámci tohoto pojištění je sjednáno pojištění následujících pojistných událostí: smrt prvního pojištěného v době trvání pojištění po dovršení věku tří let, dožití se sjednaného konce pojištění prvním pojištěným, smrt druhého pojištěného v době trvání pojištění. Pod body 5. a 6. je pak uvedeno jak bude pojišťovna postupovat s výplatou pojistného pokud nastane některá ze shora uvedených pojistných událostí. Dle čl. 9 se výše rizikového pojistného za prvního pojištěného rovná násobku sazby pojistného, která je v sazebníku stanovena za každý pojistný rok pro aktuální věk prvního pojištěného, a částky o kterou je hodnota podílového účtu k datu splatnosti rizikového pojistného nižší než pojistná částka pro případ smrti prvního pojištěného (Zvláštní pojistné podmínky pro investiční životní pojištění [Anonymizováno]). Na základě žádosti žalobce byla s účinností od [datum] provedena změna pojištění, nově bylo sjednáno připojištění CSO4 Smrt následkem nemoci nebo úrazu, platba pojistného na toto připojištění činila měsíčně [částka], celková částka pojistného činila [částka] (dodatek k pojistné smlouvě ze dne [datum], potvrzení o provedení změny pojištění ze dne [datum], pojistka ze dne [datum]). Návrhem ze dne [datum] žalobce požádal o změnu pojistné smlouvy č. [hodnota] s tím, že částka pojistného byla zvýšena na [částka]. Při změně pojistné smlouvy bylo žalobci v tabulce, která je součástí návrhu na změnu pojistné smlouvy sděleno, jak došlo ke změně celkového běžného pojistného a jaká je frekvence placení s tím, že celkové běžné pojistné po této změně bude činit [částka] měsíčně, z toho výše pojistného za hlavní krytí činí [částka] jako investiční pojistné, [částka] jako rizikové pojistné a výše pojistného za připojištění činí [částka]. V návrhu na změnu pojistné smlouvy je žalovaná označena stejně jako v pojistné smlouvě (viz shora) a v levém horním rohu je i stejné logo [Anonymizováno] jako je uvedeno v původní pojistné smlouvě (návrh na změnu pojistné smlouvy ze dne [datum], potvrzení o provedení změny ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] byl žalobce žalovanou upomínán o zaplacení pojistného za období od [datum] do [datum] v částkách [částka] od žalobce a v částce [částka] od jeho zaměstnavatele (upomínka k zaplacení pojistného ze dne [datum]). Žalobce na tuto výzvu žalované nereagoval, proto žalovaná přistoupila k redukci pojistné částky což bylo žalobci oznámeno dopisem ze dne [datum] s tím, že připojištění [Anonymizováno] zaniká ke datu změny pojištění (oznámení o redukci pojistné částky ze dne [datum]). Dopisem bylo žalobci oznámeno vrácení přeplatku z ukončené smlouvy ve výši [částka] (vrácení přeplatku z ukončené smlouvy ze dne [datum]). Dne [datum] byl žalobce žalovanou informován o změnách v investiční strategii a názvu vybraných finančních fondů (oznámení ze dne [datum]). Ke dni uzavření pojistné smlouvy byla [Anonymizováno] [Jméno žalované], se [adresa] zapsána jako organizační složka a odštěpný závod zahraniční právnické osoby. Jejím zřizovatelem byla žalovaná (úplný výpis z obchodního rejstříku). Žalobce na platbách pojistného zaplatil žalované celkem [částka] za období od [datum] do [datum] (zjištěno z přehledu plateb pojistného a mimořádných výběrů). Zaplacené poplatky a náklady na vedení pojistné smlouvy za celou dobu trvání pojistné smlouvy jsou rozepsány v interní tabulce žalované (tabulka předepsaného pojistného a poplatků k pojistné smlouvě). Žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby předžalobní výzvou ze dne [datum] k vydání bezdůvodného obohacení z neplatné pojistné smlouvy ve výši [částka] do 15 dnů od doručení výzvy (předžalobní výzva ze dne [datum] s dodejkou). Žalovaná odmítla žalobci tuto částku uhradit, neboť nárok považovala za nedůvodný (odpověď na předžalobní výzvu ze dne [datum]).

6. Po právní stránce hodnotil soud věc podle následujících zákonných ustanovení:

7. Podle § 2758 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

8. Dle ust. § 2774 odst. 1 o.z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Dle ost. 2 odkazuje-li smlouva na pojistné podmínky, seznámí s nimi pojistitel pojistníka ještě před uzavřením smlouvy; to neplatí, uzavírá-li se smlouva formou obchodu na dálku. Ustanovení § 1845 platí obdobně.

9. Dle ust. § 545 o.z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. Dle ust. 546 o.z. právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.

10. Dle ust. § 574 o.z. je na právní jednání třeba spíše hledět jako na platné než jako neplatné.

11. Dle ust. § 1751 o.z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

12. Dle ust. § 1753 odst. 1 o.z. ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Zda se jedná o takové ustanovení, se posoudí nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i ke způsobu jeho vyjádření.

13. Ve vztahu k prvé námitce žalobce, že pojistná smlouva uzavřená s žalovanou je nicotná z důvodu nedostatku právní osobnosti ve smlouvě označeného pojistitele, soud dospěl k závěru, že s ohledem na znění smlouvy, její výklad, další smluvní dokumentaci a jednání účastníků smluvního vztahu je tato námitka nedůvodná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]). Označení žalované (ačkoliv je jiné, než žalobce zřejmě nedopatřením uváděl – došlo ke změně názvu, žalobce své tvrzení později opravil) je stejné v pojistné smlouvě, v pojistných podmínkách, a i v dalších dokumentech, které tvořily smluvní dokumentaci nebo byly ze strany žalované žalobci zasílány. V každém z těchto případů je uvedena [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Jméno žalované]. pobočka pro Českou republiku, se [adresa], Česká republika, IČ [IČO], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, [Anonymizováno] jako organizační složka společnosti [Anonymizováno] [Jméno žalované], se sídlem [Adresa žalované], [datum] jen „pojišťovna“ nebo „[Anonymizováno]). Takové označení odpovídá i veřejně dostupnému údaji v obchodním rejstříku a není nikterak matoucí a vyplývá z něj, že smlouvu uzavírá zahraniční pojišťovna prostřednictvím české pobočky, organizační složky. Není ani matoucí, že pobočka je uvedena na prvním místě, když by bylo možné si představit označení [Anonymizováno] [Jméno žalované]. se sídlem [Adresa žalované], [datum], jednající prostřednictvím organizační složky uvedena [Anonymizováno] [Jméno žalované]. pobočka pro Českou republiku, se [adresa], Česká republika, IČ [IČO], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským [Anonymizováno], nicméně z hlediska přehlednosti pro českého spotřebitele je logické, že na prvním místě byla uvedena organizační složka která nese český název. Žalobce namítal, že takové označení bylo matoucí a že právě z důvodu, že název organizační složky obsahoval česká slova „životní pojišťovna“ nevěděl, že uzavírá smlouvu se zahraniční právnickou osobou. S tím se však soud neztotožnil, neboť je zcela pochopitelné, že pobočka pro Českou republiku má název v českém jazyce a nese označení životní pojišťovna, název v cizím jazyce by naopak byl pro běžného českého spotřebitele dosti špatně pochopitelný. Pojistitel byl ve shora zmiňovaných dokumentech označen tak, že žalobce nemohl mít pochybnosti o tom, s kým smlouvu uzavírá. Je zřejmé, že se jedná o název dlouhý, nicméně tato skutečnost nemůže jít k tíži žalované a pokud někdo uzavírá smlouvu, je na něm, aby název druhé strany dočetl až do konce a měl tak úplné informace o tom, s kým vstupuje do smluvního vztahu. Nadto, žalovaná je ve veškeré smluvní dokumentaci označena stále stejně, během trvání pojistného vztahu zasílala žalobci dokumenty, v nichž je na stejném místě uvedené její totožné označení, žalobce tedy nemohl mít pochyb o tom, s kým smlouvu uzavřel. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobce měl informace o tom, kdo je druhou smluvní stranou pojistné smlouvy již v době uzavření pojistné smlouvy a i po celou dobu trvání pojistného vztahu, a označení pojistitele je zcela v pořádku a připouští jediný možný závěr, a to jest, že pojistitelem je zahraniční pojišťovna jednající v České republice prostřednictvím své organizační složky, resp. odštěpného závodu. Nicotnost pojistné smlouvy z těchto důvodů proto soud neshledal.

14. Žalobce dále namítal nicotnost pojistné smlouvy neboť strany projevily vůli být vázány pouze tučně vyznačenými částmi pojistných podmínek, které ale neobsahují náležitosti pojistné smlouvy, které jsou podle občanského zákoníku náležitostmi podstatnými, proto je smlouva zdánlivým právním jednáním a nepřihlíží se k ní. Tato námitka je rovněž nedůvodná a je i nelogická. V pojistné smlouvě je uvedeno, že nedílnou složkou této pojistné smlouvy jsou mimo jiné Všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění a Zvláštní pojistné podmínky pro sjednaný druh pojištění. Zároveň je zde obsaženo ustanovení, že upravuje-li pojistná smlouva některou z podmínek smluvního vztahu rozdílně od těchto příloh, má přednost ujednání v této smlouvě. Rovněž je zde uvedeno, že pojistník níže připojeným podpisem výslovně přijímá tučně vyznačená ustanovení pojistných podmínek a zároveň stvrzuje, že pojistné podmínky neobsahují pro něj zvláště nevýhodná ustanovení. Uvedená smluvní ustanovení tak, jak jsou konstruována a vzájemně provázána, není možná vykládat tím způsobem, že vylučují Všeobecné pojistné podmínky a Zvláštní pojistné podmínky z toho, že jsou součástí smlouvy. První ustanovení zcela výslovně říká, že tyto pojistné podmínky jsou součástí pojistné smlouvy. Následně je sjednána přednost ustanovení v pojistné smlouvě před ustanovením pojistných podmínek, pokud upravuje pojistná smlouva některou z podmínek smluvního vztahu rozdílně od těchto příloh. Tato přednost je zcela logická, neboť pojistné podmínky jsou univerzální a samotná pojistná smlouva je individualizována podle aktuální dohody stran. Poslední zmíněné ustanovení hovoří o závazku výslovně přijmout tučně vyznačená ustanovení pojistných podmínek a stvrzení, že pojistné podmínky neobsahují pro pojistníka zvláště nevýhodná ustanovení. Všechna smluvní ustanovení jsou uvedena v pojistné smlouvě, proto není přiléhavý ani logický argument přednosti smlouvou před pojistnými podmínkami. Pokud jsou smluvní ustanovení uvedená v pojistné smlouvě je nutné řešit, zda mohou vedle sebe obstát a v daném případě nepochybně mohou. Uvedená ustanovení nepřipouštějí jiný výklad, než že Všeobecné a Zvláštní pojistné podmínky se jako celek staly součástí pojistné smlouvy a zároveň byly výslovně přijaty tučně vyznačené části pojistných podmínek s tím, že žalobce stvrdil, že pro něj neobsahují zvlášť nevýhodná ustanovení. Toto smluvní ustanovení je zcela běžnou součástí smluv, kde je část obsahu smlouvy tvořena odkazem na pojistné (nebo obchodní podmínky) a je reakcí na shora citované zákonné ustanovení § 1753 o.z., aby se předešlo případným sporům. Citované zákonné ustanovené bylo reakcí na v jednu dobu rozsáhlé praktiky při vytváření pojistných nebo obchodních podmínek stran drobného písma, špatně čitelných ustanovení, či překvapivých ujednání (i proto je v něm uvedeno, že zda se jedná o takové ustanovení, se posoudí nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i ke způsobu jeho vyjádření). V důsledku této právní úpravy začala být obdobná prohlášení o výslovném přijetí části pojistných nebo obchodních podmínek standardní součástí smlouvy, jejíž část je tvořena s odkazem na pojistné (nebo obchodní podmínky). Žalobce uvedená smluvní ustanovení a jejich vzájemný vztah vyložil mylně. Podstatné je, zda shora zmíněná smluvní ustanovení vyjádřena v pojistné smlouvě mohou vedle sebe obstát a je nepochybné, že mohou. Vzájemně se nevylučují, smysl ustanovení o výslovném přijetí tučně zvýrazněných ustanovení pojistných podmínek je zřejmý a výkladem lze dospět pouze k jednomu závěru, a to že Všeobecné i Zvláštní pojistné podmínky se staly součástí smlouvy jako celek. Ani tato námitka nicotnosti pojistné smlouvy proto není důvodná.

15. Námitka relativní neplatnosti smlouvy pro to, že v ní není uvedené pojistné nebezpečí a pojistná událost rovněž neobstojí. Žalobce uváděl, že tato argumentace je navázána na předchozí námitku, a sice, že smluvní strany se zavázaly přijmout pouze tučně zvýrazněná ustanovení Všeobecných a Zvláštních pojistných podmínek, která však není důvodná (viz shora). Pojistné podmínky se staly součástí smlouvy jako celek. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že pojistné události jsou specifikovány ve Zvláštních pojistných podmínkách pro investiční životní pojištění [Anonymizováno] v č.l. 3 bod 1 Co pojistné kryje a na jaké pojistné plnění mám nárok při pojistné události. Je zde je uvedeno, že v rámci tohoto pojištění je sjednáno pojištění následujících pojistných událostí: smrt prvního pojištěného v době trvání pojištění po dovršení věku tří let, dožití se sjednaného konce pojištění prvním pojištěným, smrt druhého pojištěného v době trvání pojištění. Pod body 5. a 6. je pak stanoveno jak bude pojišťovna postupovat s výplatou pojistného pokud nastane některá ze shora uvedených pojistných událostí. Je zřejmé, že zvláštní pojistné podmínky, které se staly součástí pojistné smlouvy, specifikují pojistné události. Pokud jde o pojistné nebezpečí, s ohledem na specifičnost životního pojištění lze pojmy pojistná událost a pojistné nebezpečí užít jako jeden pojem, neboť je zřejmé, že pojistným nebezpečím je smrt nebo dožití se pojištěného určitého věku, nebo jejich kombinace. Zároveň jejich absence by nezpůsobovala neplatnost smlouvy. Platná je pojistná smlouva pokud obsahuje konsenzus, způsobilost kontrahovat, předmět a kauzu. Obsahuje-li smlouva výše uvedené synallagma, vymezení nahodilé události jako příčiny vzniku závazku pojistitele poskytnout pojistné plnění, vymezení formy a rozsahu pojistného plnění nebo způsobu jeho určení, uvedení osoby, které má být plněno, nebo způsobu jejího určení, stanovení výše pojistného a způsobu jeho placení a specifikaci předmětu pojistného zájmu pojistníka, jedná se z hlediska základních znaků o platnou pojistnou smlouvu. Na tom nemůže nic změnit ani ust. § 2777 o.z. specifikující náležitosti pojistky, jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy, který nepřímo, prostřednictvím úpravy pojistky, specifikuje náležitosti pojistné smlouvy, jak jsou v obecné poloze vymezeny v § 2758 o.z. K tomu soud rovněž odkazuje na Komentář: Obsahové náležitosti pojistky stanoví ustanovení § 2777 podpůrně pro případ, že smlouva nebyla uzavřena v písemné formě. Ustanovení § 2777 rovněž stanoví obsahové náležitosti pojistky, byla-li pojistná smlouva uzavřena v písemné formě a lze z něj proto nepřímo dovodit i další obsahové náležitosti pojistné smlouvy. Vzhledem k tomu, že obsah převažuje nad formou, nelze hovořit o pojmových znacích pojistné smlouvy založených na pouhých formálních předpokladech pojistky. Toto pojetí je zastaralé a vedlo často k prohlašování pojistných smluv za neplatné, pokud formálně nebyly dodrženy tzv. podstatné náležitosti. Dnes platí především pravidlo § 574 (Melzer, F. Tégl, P. a kol.: Občanský zákoník § 2716-2893. Velký komentář. 1. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2021 s. 270). Ze shora uvedených důvodů se soud ani s touto námitkou, námitkou relativní neplatnosti pojistné smlouvy, neztotožnil.

16. Jako poslední vznesl žalobce až u jednání námitku absolutní neplatnosti pojistné smlouvy pro skutečnost, že při uzavření pojistné smlouvy nebyl seznámen se Sazebníkem, na který odkazují Všeobecné pojistné podmínky v č.l. 14 a i Zvláštní pojistné podmínky v č.l. 9, které rovněž stanoví, jak se vypočítává rizikové pojistné, a to právě skrze hodnoty uvedené v tomto Sazebníku. Skutečnost, že Sazebník byl době uzavření pojistné smlouvy k dispozici na internetových stránkách žalované nebo v jejím sídle, jak je v pojistných podmínkách uvedeno, není dostatečná, žalovaný s ním nebyl nikdy seznámen. Tento Sazebník není součástí smluvní dokumentace. Jeho obsah tak nebyl mezi stranami řádně sjednán a smluvní strany neprojevily vůli učinit jeho obsah součástí smluvních ujednání. V důsledku toho pak z žádného dokumentu není možné zjistit přesnou výši rizikového pojistného. Ujednání o rizikovém pojistném je tak neurčité, nebyla známá jeho konkrétní výše ani mechanismus jeho výpočtu. V důsledku vznesení této námitky až u jednání soud postupem podle ust. § 118a, odst. 1, 3 o.s.ř vyzval žalovanou k doplnění tvrzení kdy a jakým způsobem seznámila žalobce se Sazebníkem, na který odkazují Zvláštní pojistné podmínky v č.l. 9, resp., že seznámila žalovaného s výší rizikového pojistného, a označení důkazů k těmto tvrzením. Žalovaná na výzvu soudu sdělila, že ve Všeobecných a Zvláštních podmínkách je uveden kompletní přehled poplatků souvisejících s investičním životním pojištěním a u rizikového pojistného jsou poplatky uvedeny v Sazebníku, který byl v době uzavření smlouvy k dispozici v sídle žalované nebo na jejích internetových stránkách, o čemž byl žalobce informován a výslovně s tím souhlasil. K uvedenému soud uvádí, že samotnou skutečnost, že Sazebník byl k dispozici na internetových stránkách žalované či v jejím sídle, není možné považovat za dostatečné seznámení žalobce s tímto Sazebníkem. Pokud měl Sazebník tvořit nedílnou součást smlouvy, musel s ním být žalobce prokazatelně seznámen, za což však nelze považovat možnost nahlédnutí do něj na určeném místě, ačkoliv s tím žalobce vyslovil souhlas (NS sp.zn. [spisová značka]). Žalobce v daném případě argumentoval, že z žádného dokumentu nelze zjistit přesnou výši rizikového pojistného, a to právě v důsledku absence Sazebníku. S tímto závěrem se však soud nemohl ztotožnit, a to s ohledem na konkrétní modelaci pojištění, která byla před uzavřením pojistné smlouvy i před její následnou změnou o rok později vytvořena. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že modelace pojištění je označená číslem pojistné smlouvy č. [hodnota] a podepsaná pojistníkem. Na první straně jsou uvedeny osobní informace o žalobci a dále informace o zvoleném životním pojištění, a to datum počátku pojištění [datum], pojistná doba 18 let a pojistná částka prvního pojištěného, tedy žalobce, [částka]. Dále je zde specifikováno pojistné za hlavní krytí prvního pojištěného, a to tak, že je pod sebou rozepsáno rizikové pojistné [částka], investiční pojistné [částka] (obě k datu počátku) a modelovaný výnos 2 %. Pod tím je dále uvedená tabulka s kalkulací pojistného v celkové částce [částka] s tím, že rizikové pojistné činí [částka] a investiční pojistné [částka]. Druhá strana modelace pojištění pak obsahuje tabulku v níž je modelový příklad zhodnocení sestavený podle parametrů konkrétní pojistné smlouvy uzavírané s žalobcem na celou dobu pojištění 18 let, za předpokladu placení pojistného ve výši [částka] měsíčně, je zde uvedená hodnota podílových jednotek, kolik bude zaplaceno celkem na pojistném, jaká bude případná výše odkupného, pojistná částka hlavní krytí a celkem rizikové pojistné a poplatky, což nezahrnuje poplatky spojené s fondy. Pod tabulkou je rovněž uvedená informace, že použitá terminologie odpovídá pojistným podmínkám produktu a smlouvě a zobrazená modelace a její výsledné hodnoty jsou pouze orientační (nikoliv závazné), výsledné hodnoty nejsou a nemohou být plně garantovány. Skutečnost může být nižší i vyšší než ukazuje modelace. Dále je zde na stejné straně uveden graf s vývojem hodnoty fondu [Anonymizováno] – [Anonymizováno] a graf se standardizovaným ukazatelem nákladovosti. Žalobce u jednání uváděl, že dokument modelace pojištění je nezávazný a odkazoval na výše zmíněný text pod tabulkou na druhé straně. S tímto závěrem se ale soud nemohl ztotožnit. Pokud by celý dokument modelace pojištění byl nezávazný, neměl by žádnou vypovídající hodnotu a nemusel by být vůbec součástí pojistné smlouvy. Je evidentní, že dokument má dvě části, první strana naprosto jasně informuje žalovaného o tom, jaká je pojistná doba, pojistné krytí a výše pojistného s tím, že je zde přesnou částkou vyčísleno, kolik činí rizikové pojistné. Nedává žádného smyslu, aby tato část byla nezávazná, a to s ohledem na její explicitnost, kdy výslovně konkrétními čísly stanovuje konkrétní údaje, včetně rizikového pojistného. Je zřejmé, a to i s ohledem na umístění informace o tom, že „použitá terminologie odpovídá pojistným podmínkám produktu a smlouvě a zobrazená modelace a její výsledné hodnoty jsou pouze orientační (nikoliv závazné), výsledné hodnoty nejsou a nemohou být plně garantovány; skutečnost může být nižší i vyšší než ukazuje modelace“, že toto prohlášení se vztahuje k tabulce na druhé straně dokumentu. Tato tabulka ukazuje modelový příklad zhodnocení sestavený podle parametrů konkrétní pojistné smlouvy uzavírané s žalobcem na celou dobu pojištění 18 let, za předpokladu placení pojistného ve výši [částka] měsíčně, je zde uvedená hodnota podílových jednotek, tabulka uvádí číselně kolik bude zaplaceno celkem na pojistném, jaká bude případná výše odkupného, jaká bude případně pojistná částka na hlavní krytí a celkem rizikové pojistné a poplatky. Terminologie, na kterou odkazuje prohlášení, je použitá právě v této tabulce a je zřejmé, že takto učiněná modelace s predikcí na 18 let nemůže být závazná, a to ať už s ohledem na vnější vlivy, tak i s ohledem na ty vnitřní. Stačí, aby došlo ke snížení nebo zvýšení pojistného a uvedený model už by nebyl funkční. Na rozdíl od uvedení přesné částky, kterou bude žalobce, pokud uzavře pojistnou smlouvu, platit na rizikovém pojistném, uvedené na první straně dokumentu. Pokud by tato částka ve výši [částka] neměla být závazná, pak by v dokumentu nebyla takovým způsobem výslovně uvedena. Stejná situace potom nastala při změně pojistné smlouvy v důsledku návrhu žalobce ze dne [datum], tedy o rok později, kde je přímo v návrhu výše rizikového pojistného opět přesnou částkou stanovena. Není tedy pravdou, že by žalobce nemohl při uzavírání pojistné smlouvy zjistit přesnou výši rizikového pojistného, naopak byl s touto výší seznámen, když modelaci pojištění podepsal. Z provedeného dokazování tak vyplynulo, že je v konečném důsledku nerozhodné, zda byl žalobce seznámen s předmětným Sazebníkem či nikoliv, neboť žalobce byl s výší rizikového pojistného seznámen jiným způsobem a tudíž není pravdou, že nevěděl jaká část pojistného připadne na rizikové pojistné a nemohl tak posoudit ekonomický důsledek uzavření pojistné smlouvy, proto ani jeho poslední námitka nemůže obstát.

17. S ohledem na vše shora uvedené, kdy soud neshledal důvodnou námitku relativní neplatnosti pojistné smlouvy bylo nadbytečné a nehospodárné zabývat se námitkou promlčení vznesenou žalovanou a vést k ní další dokazování. Nad rámec toho soud uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce byl seznámen se všemi skutečnostmi podstatnými pro uplatnění námitky relativní neplatnosti již při samotném uzavírání pojistné smlouvy. Nelze argumentovat tím, že pokud by si jich byl vědom, pojistnou smlouvu by neuzavřel, popř. nenavrhoval (neuzavíral) dodatek k ní. Podstatné je to, zda mohl z rozhodných skutečností učinit závěr o relativní neplatnosti pojistné smlouvy, ne zda tak (z různých důvodů) skutečně učinil, a soud je toho názoru, že všechny podstatné skutečnosti žalobce v tomto konkrétním případě znal již při uzavírání smlouvy.

18. Účastníci předložili soudu četná soudní rozhodnutí, kterými poukazovali na to, že ať už obvodní soudy, či Městský soud v Praze v obdobné věci již rozhodovaly a přijaly uvedená rozhodnutí s předloženými odůvodněními. Soud neprováděl předložená rozhodnutí k důkazu, neboť jak sami účastníci uváděli, cílem jejich předložení bylo pouze poukázat na rozhodnutí soudů prvního a druhého stupně v obdobných věcech. S ohledem na větší množství žalob projednávaných u zdejšího soudu proti žalované jsou soudu tato rozhodnutí známa, což bylo účastníkům při jednání sděleno.

19. S vědomím, toho, že veřejná moc musí při posuzování soukromoprávních jednání postupovat vždy v souladu s právem na svobodné jednání a se zásadou, že smlouvy se mají dodržovat, vyplývající z čl. 1 odst. 1 Ústavy, kdy je nutné tyto ústavní principy respektovat i ve vztahu k jednotlivým smluvním ujednáním, a v souladu s judikaturou Ústavního soudu, podle níž je třeba vždy upřednostnit výklad smlouvy či smluvního ujednání, který zachovává jejich právní účinky, před výkladem, jenž jim je upírá (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 3379/19), a i s přihlédnutím k ust. § 574 o.z., považuje soud pojistnou smlouvu uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou za platnou. Ke vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalobce tedy nedošlo, a proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, jak je patrné z výroku II. tohoto rozsudku. V důsledku zpětvzetí žaloby žalobcem o částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení soud ve výroku I. v souladu s ust. § 96 odst. 1 o.s.ř. rozhodl o tom, že v této části se řízení zastavuje.

20. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn § 146 odst. 2 o. s. ř. podle kterého má zcela procesně úspěšná žalovaná právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalované v celkové výši [částka] spočívají v odměně advokáta, která je tvořena: - částkou [částka], tj. odměnou za 4 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, účast u jednání dne [datum] a [datum], přičemž sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí [částka], - částkou [částka] za 3 náhrady hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 4 AT ve znění účinném do [datum]), a částkou ve výši [částka] za 1 náhradu hotových výdajů za úkon právní služby účast u jednání dne [datum] (§ 13 odst. AT ve znění účinném od [datum]) - a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka]. O povinnosti žalobce zaplatit tuto náhradu k rukám zástupkyně žalované bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení