46 C 253/2021-276

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. sídlem [adresa žalované] o neoprávněnosti výpovědi nájmu takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vyslovení neplatnosti výpovědi nájemní smlouvy uzavřené mezi účastnicemi řízení dne [datum] za účelem nájmu prostoru sloužícího k podnikání na adrese [adresa žalované], která byla žalobkyni doručena dne [datum], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 36 771,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně vůči žalované domáhala vyslovení neplatnosti výpovědi nájemní smlouvy uzavřené mezi účastnicemi řízení dne [datum] (dále jen„ předmětná smlouva“), která byla žalobkyni doručena dne [datum] (dále jen„ předmětná výpověď“), kterou žalovaná vypověděla nájem prostoru sloužícího k podnikání na adrese [adresa žalované] (dále jen„ předmětný nebytový prostor“). Žalobkyně byla na základě předmětné smlouvy povinna hradit nájemné ve výši 15 000 Kč měsíčně + DPH a zálohy na služby spojené s užíváním předmětného nebytového prostoru. Žalobkyně si plní své povinnosti oproti žalované, která se naopak dlouhodobě snaží dosáhnout ukončení nájemního vztahu. Žalovaná neposkytla žalobkyni součinnost k možnosti čerpání finanční podpory podnikatelům zasažených epidemií viru SARS-CoV-2, přičemž v důsledku protipandemických omezení nebyla žalobkyně schopna hradit sjednané nájemné v plné výši. Jelikož žalovaná nezajistila žalobkyni nerušené užívání předmětu nájmu ke sjednanému či obvyklému účelu, uplatnila žalobkyně nárok na slevu z nájemného v celkové výši 72 600 Kč a k úhradě nájemného za měsíc prosinec 2020 poukázala žalované částku 1 815 Kč, čímž žalobkyně považuje veškeré své povinnosti vyplývající z nájmu dle Smlouvy za řádně splněné. Slevu na nájemném uplatnila žalobkyně pouze za rok 2020, kdy za rok 2021 žádnou slevu nenárokovala a hradí nájemné v celém rozsahu. Přes to byla žalobkyni doručena dne [datum] výpověď nájmu dle Smlouvy s poukazem na neuhrazené nájemné za rok 2020 a s tím související sdělení o neuznání zápočtu slevy na nájemném.

2. Žalovaná žalobu v plném rozsahu neuznala. Předně namítla, že výpověď byla žalobkyni doručena již dne [datum], takže žalobkyně nedodržela lhůtu 1 měsíce pro vznesení námitek a tyto byly doručeny do datové schránky zástupce, a nikoliv žalované. Zpochybnila rovněž obsah námitek, neboť není pravdou, že by si žalobkyně své povinnosti z nájmu plnila, když neuhradila zcela nájemné za měsíce 4–6/ 2020 a na nájemné za 12/ 2020 uhradila toliko částku 1 815 Kč. Pokud jde o zápočet, ten nebyl učiněn v souladu se zákonem; ostatně konstrukce nároku na slevu z nájemného je irelevantní, neboť k omezení činnosti žalobkyně nedošlo z důvodů ležících na straně pronajímatele či třetí osoby, nýbrž v důsledku objektivní a nepředvídatelné situace, kterou nelze klást k tíži žalované; na žalovanou přitom nelze přenášet odpovědnost za vydaná krizová opatření. Zjištěný skutkový stav 3. Žalovaná je evidována jako vlastnice jednotek vymezených podle bytového zákona [číslo], jiné nebytové prostory, které se nacházejí v budově [adresa] v obci a k. ú. [obec] (viz výpis z KN na č. l. 27).

4. Dne [datum] si žalobkyně a žalovaná ujednaly předmětnou smlouvu, kterou se žalovaná zavázala přenechat žalobkyni do užívání předmětný nebytový prostor za účelem provozování podnikatelské činnosti – maloobchodního prodeje (textilu, konfekce, prádla apod.) a žalobkyně se zavázala hradit nájemné (čl. I.). Nájem byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum]; po skončení doby určité se strany dohodly na opci s tím, že nájem lze prodloužit na další dobu 5 let, a to i opakovaně. Předmět nájmu byl předán žalobkyni na základě předchozí smlouvy o nájmu nebytových prostor (čl. II.). Nájemné bylo sjednáno ve výši 15 000 Kč měsíčně + příslušná sazba DPH. Nájemné je splatné nejpozději do 10. dne platebního období; nájemné je zaplacené dnem jeho připsání na účet žalované. Mezi stranami není sjednána inflační doložka. Společně s nájemným je žalobkyně povinna platit zálohy a náklady za služby, které je povinna zajišťovat žalovaná, a sice úklid a osvětlení společných prostor, dodávka teplé a studené vody, tepla, společné elektřiny, odvoz a odvádění odpadních vod včetně srážkové vody; odvoz TKO si nájemce zabezpečí na své náklady (čl. III.). Pronajímatel je oprávněn předmětnou smlouvu vypovědět mj. v případě, že žalobkyně je v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nájemného, úhrady za služby a/nebo jiné platby dle předmětné smlouvy po dobu delší než 90 dní a nápravu nezjedná ani přesto, že jej pronajímatel na takové porušení písemně upozorní a poskytne nájemci přiměřenou lhůtu k nápravě. Výpovědní doba činí 1 měsíc a počíná běžet den následující po dni, v němž byla výpověď nájemci doručena. Veškeré typy výpovědi ze strany pronajímatele se doručují do datové schránky nájemce; jiné způsoby doručení nebudou považovány za právně účinné (čl. VII.) – (viz smlouva o nájmu prostoru sloužícího podnikání na č. l. 19).

5. Dne [datum] si žalobkyně a žalovaná ujednaly dodatek [číslo] jímž v čl. II. předmětné smlouvy si upřesnily, že po skončení doby určité se smluvní strany dohodly na opci s tím, že nájem lze nájemci prodloužit za stejných podmínek na další dobu 5 let, přičemž takto bude možno nájem prodlužovat opakovaně, a to až pětkrát. Dále v čl. III. si upřesnily, že nájemné je nájemce povinen platit každý měsíc nejpozději do 10. dne platebního období na základě řádného daňového dokladu vystaveného pronajímatelem. Nájemce je oprávněn započíst jakoukoliv pohledávku za pronajímatelem bez předchozího písemného souhlasu. Rovněž je nájemce oprávněn své peněžité závazky hradit složením do soudní, advokátní či notářské úschovy (viz dodatek [číslo] na č. l. 58).

6. Svědkyně [příjmení], která za žalovanou fakticky dodatek [číslo] sjednávala, k tomuto dodatku uvedla, že jej uzavírala před svým odchodem na pracovní neschopnost, tedy nejspíše v prosinci 2018. Důvodem sjednání dodatku bylo to, že žalobkyně provedla rekonstrukci obchodu (předmětného nebytového prostoru), investovala do ní nějaké prostředky a žalovaná dlužila rodině [příjmení] z půjček peníze, tak se předpokládalo, že by si mohla započíst část nájemného. Původně ve smlouvě bylo, že není možné provádět úhrady do soudní, notářské či advokátní úschovy, takže se změnilo jen to, aby ta možnost byla. Svědkyně sdělila, že na dodatku je její podpis, přičemž popřela, že by nějaký dodatek byl dělán dodatečně (viz svědecká výpověď svědkyně [příjmení] u jednání dne [datum]).

7. Dne [datum] si žalobkyně a žalovaná ujednaly dodatek [číslo] jímž si strany upřesnily, že nájemné ve výši 18 150 Kč a úhrada záloh na dodávky tepelné energie ve výši 2 285 Kč budou pro rok 2019 a pro roky následné hrazeno na základě řádného daňového dokladu či dohodnutého splátkového kalendáře nejpozději k datu 10. dne v měsíci. Částky za spotřebované vodné a stočné budou fakturovány každý měsíc samostatně a hrazeny na základě příslušné spotřeby v daném fakturačním období. Strany se dohodly na upřesnění čl. VII předmětné smlouvy ze zdravotních důvodů statutárního orgánu nájemce tak, že jakékoli písemnosti (doručování písemností) nájemci ze strany pronajímatele včetně výpovědi musí být učiněny písemně v českém jazyce a doručeny pouze osobně k rukám jednatelky nebo datovou schránkou. Jiný způsob doručení (např. kurýrní službou, doporučenou poštou, faxem, e-mailem) nebude považován za právně účinný. Pro případ nemožnosti doručení písemnosti datovou schránkou nebo osobním předáním jednatelce se bude považovat za právně účinné doručení písemnosti doporučenou poštou nebo kurýrní službou pouze v případě osobního převzetí doručované písemnosti jednatelkou, přičemž k okamžiku osobního převzetí písemnosti jednatelkou se písemnost bude považovat za řádně doručenou, jinak je tento způsob doručení právně neúčinný. V případě zmaření doručení písemnosti shora uvedenými způsoby se bude písemnost považovat za doručenou posledním dnem konce úložní doby písemnosti u provozovatele poštovních služeb (viz dodatek [číslo] na č. l. 59).

8. Rovněž dodatek [číslo] byl podle svědkyně [příjmení] sjednán před Vánocemi 2018, tedy před tím, než odešla na pracovní neschopnost (byla po 3 týdny v nemocnici a pak rok v pracovní neschopnosti). Svědkyně potvrdila svůj podpis na dodatku, jakož i datum podpisu, přičemž k jeho obsahu uvedla, že jej připravovala ona s připomínkami jednatelky žalobkyně, řešilo se v něm, jak se po dobu její neschopnosti budou vystavovat faktury a jak se tyto budou předávat. Jednatelka žalobkyně rovněž z důvodu svého zdravotního stavu, požadovala o doručování do datové schránky, neboť šla na operaci a měla omezenou možnost setkávat se s lidmi; přesné znění ohledně doručování bylo požadavkem jednatelky žalobkyně, svědkyně [příjmení] v něm problém nespatřovala. Celkově se snažila nájemcům vycházet vstříc a řešit případné problémy v dodatcích; se všemi nájemci měli dobré vztahy, nic nebylo po splatnosti, případně se nájemci, který dlužil, učinil splátkový kalendář. Jednatelka žalobkyně, která fakticky bydlí v [obec] a ve [obec], má dlouhodobé zdravotní problémy, v minulosti dlouhodobě pobývala v nemocnici, kdy se účastní pravidelných kontrol v [anonymizováno], takže u ní mohly nějaké problémy s doručováním nastat, a proto mělo být doručováno do datové schránky (viz svědecká výpověď svědkyně [příjmení] u jednání dne [datum]). Na dodatek [číslo] ke smlouvě o nájmu odkazuje e-mail ze dne [datum], který zaslala jednatelka žalobkyně paní [příjmení], účetní žalobkyně (viz e-mail ze dne [datum] na č.l. 266).

9. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně sdělila žalované, že v důsledku jednání žalované bylo žalobkyni znemožněno řádné čerpání finanční podpory za současného požadování úhrady nájemného v plné výši za celé období roku 2020, přestože byla žalobkyně omezena ve výkonu svého užívacího práva k předmětu nájmu a nedocházelo k řádnému plnění povinností pronajímatele. Současně žalobkyně upozornila na protipandemická omezení, v jejichž důsledku byla od [datum] omezena ve výkonu svého užívacího práva k předmětu nájmu ke sjednaným podnikatelským účelům z důvodu zákazu maloobchodního prodeje v plném rozsahu; dosud však žalobkyně neobdržela čestné prohlášení. Současně upozornila na skutečnost, že nedošlo k poskytnutí součinnosti za účelem čerpání finančních prostředků, takže žalobkyně nemohla čerpat finanční podporu ve výši 43 560 Kč představující 50 % nájemného sjednaného v období od 1. 4. do [datum] včetně zákonem předpokládané slevy z nájemného ve výši 30 %. Žalobkyně vytkla žalované neplnění základní povinnosti pronajímatele v rámci existujícího nájemného vztahu, takže jí vznikl nárok na slevu z nájmu za všechna období roku 2020. Uvedla, že vždy hradila nájemné, kdy neuhradila za rok 2020 nájemné ve výši 18 150 Kč měsíce 4–6/ 2020 a dále jí bylo účtováno nájemné za měsíc 12/ 2020. Uplatněná pohledávka celkově činí 72 600 Kč, přičemž žalobkyně má právo na slevu z nájmu za období roku 2020 vládními opatřeními zcela zakazující či omezující provozování maloobchodního prodeje a služeb v rozsahu sjednaného nájemného a existence způsobené majetkové škody v důsledku neposkytování součinnosti pro možnost čerpání finanční podpory ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu, tedy má nárok na slevu na nájmu za období roku 2020 ve výši 70 785 Kč. V souladu s § 1982 a násl. zákona č. 89/2012, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), započetla svou pohledávku ve výši 70 875 Kč vůči pohledávkám žalované ve výši 72 600 Kč spočívající v uplatněných pohledávkách na zaplacení nájemného za měsíce 4–6, 12/ 2020. Pohledávka žalované tedy co do částky 70 875 Kč zanikla zápočtem a zbývající část pohledávky ve výši 1 815 Kč byla dne [datum] poukázána na účet žalované. Žalobkyně tak považuje veškeré uplatněné pohledávky za období roku 2020 za řádně uhrazené. Přílohou dopisu byla plná moc a faktura – daňový doklad [číslo] 2020 ze dne [datum] s datem splatnosti dne [datum], kterou bylo účtováno právo na přiměřenou slevu z nájemného za období roku 2020 vládními opatřeními zcela zakazující či omezující provozování maloobchodního prodeje a služeb (viz dopis na č. l. 22). Přílohou tohoto dopisu byla plná moc (viz č. l. 24p) a faktura – daňový doklad [číslo] 2020 ze dne [datum], kterou žalobkyně žalované vyúčtovala přiměřenou slevu z nájemného za období roku 2020 vládními opatřeními zcela zakazující či omezující provozování maloobchodního prodeje a služeb ve výši 70 785 Kč s datem splatnosti dne [datum] (viz faktura na č. l. 25).

10. Dopisem ze dne [datum], který byl doručen dne [datum], žalovaná odmítla zápočet z toho důvodu, že tvrzená pohledávka žalobkyně je neexistentní a nekompenzabilní. Žalovaná vyzvala žalobkyni k úhradě nájmu za měsíce 4–6/ 2020 a k doplacení nájmu za měsíc 12/ 2020, na který bylo uhrazeno toliko 1 815 Kč, a to ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení přípisu s upozorněním na případné podání výpovědi z nájmu (viz dopis na č. l. 34 včetně dodejky na č. l. 35).

11. Výpovědí z nájmu ze dne [datum] vypověděla žalovaná nájem předmětného nebytového prostoru z důvodu prodlení žalobkyně s úhradou nájemného po dobu delší než 90 dnů i přes písemné upozornění dopisem ze dne [datum] s poskytnutou 10denní lhůtou k nápravě, kdy doposud nedošlo k uhrazení nájemného za měsíce 4–6/ 2020 a 12/ 2020. Žalovaná upozornila, že výpovědní doba činí 1 měsíc počínaje dnem následujícím po dni, v němž byla výpověď nájemci doručena, současně žalobkyni informovala o možnosti vznést proti výpovědi námitky a případně požádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu (viz výpověď z nájmu na č. l. 4). Výpověď z nájmu byla odeslána poštovními službami dne [datum], pokus o doručení proběhl dne [datum] neúspěšně pro nezastižení adresáta. Dne [datum] byl adresát e-mailem zpraven o neúspěšném pokusu o doručení a uložení zásilky, dne [datum] byl adresát e-mailem zpraven o blížícím se konci úložní doby, dne [datum] byla přijata žádost o změnu doručení na jinou adresu a dne [datum] byla zásilka doručena, kdy byla vložena do schránky (viz sledování zásilek na č. l. 38 = 64, obálka na č. l. 63).

12. Dopisem ze dne [datum], který byl adresován k rukám zástupce žalované, žalobkyně uplatnila vůči žalované pohledávku z titulu smluvní pokuty ve výši 42 000 Kč, na kterou žalobkyni vznikl nárok dle § 13 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, v platném znění. Zároveň žalobkyně započetla uvedenou pohledávku vůči pohledávce žalované z titulu dlužného nájemného včetně záloh na služby spočívající v užívání předmětu nájmu, přičemž tak učinila z opatrnosti z důvodu postoje žalované k zápočtu realizovanému dopisem ze dne [datum] a trvající spornosti (viz dopis ze dne [datum] na č.l. 145)

13. Námitkami ze dne [datum], zaslanými dne [datum] a doručenými dne [datum], považovala zástupkyně žalobkyně podanou výpověď za naprosto neoprávněnou. Zaprvé namítla neúčinné doručení výpovědi, neboť nebylo doručeno v souladu se Smlouvou. Zadruhé k žádnému prodlení s úhradou nájemného nedošlo, neboť žalobkyně uhradila za prosinec 2020 částku 1 815 Kč a dále co do částky 70 875 Kč uplatnila nárok na slevu z nájemného s poukazem na skutečnost, že ze strany žalované nedochází k plnění základních povinností pronajímatele vyplývajících z nájemního vztahu; v této souvislosti žalobkyně upozornila na skutečnost, že žalobkyně musela v důsledku protiepidemických opatření opakovaně uzavřít svou provozovnu. Zatřetí žalovaná dlouhodobě porušovala své povinnosti řádně vyúčtovat poskytnuté služby spojené s užíváním předmětu nájmu včetně povinnosti vypořádat námitky žalobkyně k tomuto vyúčtování, v důsledku čehož vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu ke dni [datum] ve výši 42 000 Kč. Začtvrté žalobkyně složila spornou část dlužného nájemného do advokátní úschovy zajištěné zástupkyní žalobkyně. Zapáté s odkazem na zákon č. 210/2020 Sb. má za to, že došlo k odkladu splatnosti jednotlivých splátek nájemného do [datum], takže nedošlo k naplnění výpovědního důvodu. Zašesté s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nemá vůči žalované žádné dluhy, jeví se jednání žalované jako šikanózní, vedené za účelem poškodit žalobkyni a domáhat se úhrady neoprávněných nároků a odporující dobrým mravům. Zasedmé žalovaná nebyla ke dni uzavření předmětné smlouvy výlučnou vlastnicí budovy [adresa žalované], a proto je pochybné samotné oprávnění žalované k uzavření předmětné smlouvy a oprávnění nájemní vztah formou výpovědi ukončit (viz námitky na č. l. 5, podací arch na č. l. 66).

14. Dopisem ze dne [datum] reagoval zástupce žalované na podané námitky tak, že byly uplatněny opožděně, neboť účinky výpovědi nastaly dne [datum]. K námitkám sdělil: 1) Doručování do datové schránky bylo vyloučeno pro její blokaci na straně žalobkyně. 2) Nárok na slevu z nájemného nevznikl. 3) Žalovaná své povinnosti neporušovala, poskytnuté služby řádně vyúčtovala, takže tvrzení o pohledávce na úhradu smluvní pokuty je neexistentní a nelze ji započítávat. 4) Žalované není znám žádný dodatek předmětné smlouvy. 5) Není pravdou, že by žalobkyně měla v souladu se zákonem č. 210/2020 Sb. dalších 90 dnů na nápravu svého pochybení. 6) Nesouhlasil s tím, že by se žalovaná dopustila šikanózního výkonu práva, dobré mravy jsou přitom na straně žalované, která jedná v souladu se zákonem, učiněné zápočty jsou zcela neoprávněné. 7) K námitce nedostatku oprávnění uzavřít předmětnou smlouvu sdělil zástupce, že mu není jasné, k čemu má tato námitka směřovat, neboť pokud předmětná smlouva nebyla uzavřena, nájemní vztah by ani platně nevznikl. Závěrem zástupce vyzval žalobkyni k dobrovolnému vyklizení předmětného nebytového prostoru s upozorněním na soudní uplatnění nároku na vyklizení (viz dopis na č. l. 39, kopie e-mailu na č. l. 41).

15. Na základě uzavřené smlouvy o advokátní úschově ze dne [datum] (viz smlouva o advokátní úschově na č. l. 128) uhradila žalobkyně dne [datum] na účet své zástupkyně č. ú. [bankovní účet] částku 70 875 Kč (viz potvrzení o úhradě sporné částky na č. l. 74 a výpis z účtu na č. l. 75 = 130) coby sporné nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním předmětu nájmu za měsíce 4–6/ 2020 a měsíc 12/ 2020 (viz smlouva o advokátní úschově na č. l. 128).

16. Žalobkyně neměla v období únor – duben 2021 aktivovánu službu Přijímání poštovních datových zpráv; k její aktivaci došlo až dne [datum] (viz sdělení na č. l. 164).

17. Jednatelka žalobkyně je od [datum] invalidní, přičemž dne [datum] prodělala transplantaci ledviny (viz posudek o invaliditě na č. l. 57).

18. Žalobkyně opakovaně upozorňovala žalovanou, že účetní doklady, které vystavuje žalobkyně jsou nesprávné a žádala o zaslání řádných daňových dokladů (viz jednostranný zápočet ze dne [datum] č.l. 61, výzva ze dne [datum] č.l. 62 včetně dokladu o doručení na č.l. 62 p.v., sdělení ze dne [datum] na č.l. 122 včetně dokladu o doručení na č.l. 123, jednostranný zápočet ze dne [datum] na č.l. 124 včetně dokladu o doručení na č.l. 125, výzva ze dne [datum] na č.l. 126 včetně dokladu o doručení na č.l. 126 p.v., jednostranný zápočet ze dne [datum] včetně dokladu o doručení na č.l. 133, výzva ze dne [datum] na č.l. 134 včetně dokladu o doručení na č.l. 134 p.v.) a dále rozporovala vyúčtování záloh na služby spojené s užíváním nebytového prostoru za červenec 2018 až květen 2019 (viz sdělení ze dne [datum] na č.l. 122 včetně dokladu o doručení na č.l. 123) a za červen 2018 až květen 2020 (viz sdělení ze dne [datum] na č.l. 137 včetně dokladu o doručení na č.l. 137 p.v.) a období červen 2020 až květen 2022 (viz reklamace ze dne 23. 7 2021 na č.l. 148 včetně dokladu o doručení na č.l. 150 p.v. a výzva ze dne [datum] na č.l. 149 včetně dokladu o doručení na č.l. 150). O skutečnosti, že žalovaná nevystavuje řádné daňové doklady žalobkyně informovala také Finanční úřad pro [část Prahy] (viz oznámení ze dne [datum] na č.l. 265 včetně dokladu o doručení na č.l. 265 p.v.) Žalobkyně žádala žalovanou o poskytnutí slevy z nájemného z důvodů epidemie COVID-19 (viz žádost ze dne [datum] na č.l. 136), kterou žalovaná odmítla (viz sdělení ze dne [datum] na č.l. 136 p.v.) a dále o součinnosti při žádosti o podporu v rámci programu COVID – nájemné II (viz e-mail ze dne [datum] na č.l. 138 a urgence na č.l. 138 p.v.), kterou žalovaná odmítla s tím, že poskytnutí součinnosti je nenárokové a ze strany jsou potřebná potvrzení vystavována pouze nekonfliktním nájemníkům (viz e-mail ze dne [datum] na č.l. 138 p.v.) Mezi žalobkyní, rodinnými příslušníky jednatelky žalované a [právnická osoba] s.r.o. na straně jedné a žalovanou, společností [právnická osoba] a osobami spojenými se společností [právnická osoba] na straně druhé probíhá celá řada soudních sporů vyvolaných oběma stranami (viz např. žaloba na č.l. 118, sdělení [název soudu] na č.l. 178 včetně žalob na č.l. 179 a 182, sdělení [název soudu] na č.l. 186 včetně žaloby na č.l. 187, žaloba ve věci [spisová značka] na č.l. 239, rozsudek [název soudu] č.j. [číslo jednací] na č.l. 251), jakož i trestních oznámení (viz např. oznámení na č.l. 262 a tvrzení stran).

19. Z ostatních provedených důkazních návrhů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro posouzení věci.

20. Soud zamítl návrh žalobkyně i žalované na provedení důkazu odborným zkoumání listin předložených žalobkyní, neboť svědkyně [příjmení] jednoznačně sdělila, že dodatky [číslo] podepsala, přičemž věrohodně popsala období, v nichž dodatky uzavírala, když si logicky nebyla schopná vzpomenout na přesný den podpisu. Soud nepřehlédl skutečnost, že svědkyně v minulosti vedla spory s žalovanou, jakož i to, že svědkyně je v přátelském (mimopracovním) kontaktu s jednatelkou žalobkyně, avšak soud nemá za to, že by tato okolnost způsobovala nevěrohodnost její svědecké výpovědi vcelku či v některé její části. Nadto má soud za to, že pro posouzení této věci je nepodstatné, zdali dodatky [číslo] byly případně neplatnými právními jednáními, neboť soud dospěl k závěru, že žaloba by byla tak či onak nedůvodná, takže důkaz odborným zkoumání listin, stejně jako další důkazní návrhy týkající se pravosti dodatků, jakož i věrohodnosti svědkyně [jméno] [příjmení] navržené u jednání dne [datum] (výslech [jméno] [příjmení], jednatele žalované pane [příjmení], [jméno] [příjmení], paní [příjmení], sdělením PČR apod.) nejsou pro náležité rozhodnutí o věci podstatné. Další důkazní návrhy soud vyhodnotil také jako nadbytečné, neboť svědkyně [jméno] [příjmení] měla být slyšena ke skutečnostem, jež vyplynuly ze sdělení Ministerstva vnitra ČR (na č.l. 164), svědkyně [jméno] [příjmení] měla být slyšena ke skutečnostem, jež vyplývají z oznámení o podezření na spáchaný trestný čin ze dne [datum] (na č.l. 262), což platí také pro navržené správní rozhodnutí o přestupku, přehled řízení mezi účastníky vedených u [název soudu] a [část Prahy] žalob, měl dokazovat množství sporů mezi účastníky, což vyplývá ze žalob a sdělení soudů založených ve spise, reklamace faktur včetně dodejek z roku 2021 a 2022 měly dokládat skutečnosti, které nejsou pro toto řízení významné, stejně jako potvrzení banky o tom, že žalobkyně od roku 2021 řádně hradí nájem měly prokazovat skutečnost, která není pro oprávněnost výpovědi z nájmu podstatná. Právní posouzení věci 21. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

22. Podle § 2302 odst. 1 o. z. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

23. Podle § 2303 o. z. je-li s nájmem prostoru sloužícího podnikání spojeno poskytování služeb, použijí se ustanovení o poskytování služeb souvisejících s nájmem bytu obdobně.

24. Dne [datum] uzavřely strany sporu předmětnou smlouvu, coby smlouvu o nájmu prostoru sloužícího podnikání podle § 2302 a násl. o. z., na jejímž základě byl mezi žalovanou coby pronajímatelkou a žalobkyní coby nájemkyní založen nájemní vztah. Na základě nájemného vztahu vznikla pronajímatelce zejména povinnost přenechat žalobkyni do dočasného užívání předmětný nebytový prostor za účelem provozování podnikatelské činnosti – maloobchodního prodeje (textilu, konfekce, prádla apod.) a poskytovat sjednané služby spojené s užíváním předmětného nebytového prostoru, žalobkyni naopak vznikla povinnost hradit pronajímatelce za užívání předmětného nebytového prostoru nájemné a další sjednané platby, jakož i plnit další povinnosti vyplývající z předmětné smlouvy, případně z právní úpravy. Nájem byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum] s tím, že se strany dohodly na tom, že nájem lze prodloužit na další dobu 5 let, a to i opakovaně.

25. Podle § 2310 o. z. ve výpovědi musí být uveden její důvod; výpověď, v níž není uveden její důvod, je neplatná (odst. 1). Výpovědní doba je tříměsíční (odst. 2).

26. Podle § 2311 o. z. ustanovení o skončení nájmu bytu na dobu určitou se použijí obdobně.

27. Podle § 2314 o. z. vypovídaná strana má právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu (odst. 1). Nevznese-li vypovídaná strana námitky včas, právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zanikne (odst. 2). Vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi (odst. 3).

28. Nebylo sporu o to, že předmětná výpověď, která byla učiněna v písemné formě, tedy splnila sjednanou formu dle dodatku [číslo] byla doručena žalobkyni, avšak zůstalo sporné, kdy přesně byla předmětná výpověď doručena žalobkyni, zdali již [datum], jak namítala žalovaná, nebo až [datum], jak uváděla žalobkyně.

29. Soud má za to, že jestliže si strany v rámci svého soukromoprávního vztahu mohou dohodnout specifický kontraktační proces (srov. § 1770 o. z.), stejně jako si mohou sjednat ve smlouvách domněnky či fikce (aktuálně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1001/2021), mohou si v rámci jejich autonomie vůle upravit způsob doručování listin pro případ činění právních jednání mezi nepřítomnými osobami, a to za předpokladu, že takovéto ujednání nebude odporovat zásadám, na nichž soukromé právo stojí (zde zejména zneužití práva, ochrana slabší strany), což v tomto případě soud neshledal. Strany sporu si v čl. VII. předmětné smlouvy zprvu sjednaly povinnost doručení výpovědi pronajímatelky (žalované) výhradně do datové schránky žalobkyně, což nepochybně možné je, přičemž nezbytným předpokladem pro účinnost takovéto dohody je nastavení datové schránky tak, aby umožňovala přijímání poštovních zpráv mezi soukromoprávními subjekty. Dne [datum] si žalobkyně a žalovaná ujednaly dodatek [číslo] k předmětné smlouvě (žalovaná zpochybňovala pravost a platnost tohoto dodatku, nicméně soud uvěřil svědecké výpovědi svědkyně [příjmení], v jejímž souladu byl uvedený dodatek skutečně uzavřen a tento závěr potvrzuje i fakt, že o dodatku [číslo] hovoří také e-mail jednatelky žalobkyně účetní žalované paní [příjmení] ze dne [datum]; i kdyby ostatně soud měl pochybnosti o pravosti a platnosti uvedeného dodatku, byla by tato otázka pro náležité posouzení věci nerozhodná, neboť žaloba je nedůvodná z jiných důvodů), v němž se s ohledem na„ zdravotní stav jednatelky žalobkyně“ dohodly na novaci (změně) čl. VII předmětné smlouvy tak, že jakékoli písemnosti žalované včetně výpovědi musí být učiněny písemně v českém jazyce a doručeny žalobkyni pouze osobně nebo datovou schránkou. V tomto dodatku nicméně již strany pamatovaly na situaci nemožnosti doručení uvedeným způsobem, neboť si sjednaly možnost doručení písemnosti prostřednictvím poštovního doručovatele. V tomto případě se navíc strany přípustně odchýlily od pravidla, podle něhož je písemnost doručena již okamžikem, kdy se písemnost dostala do sféry žalobkyně tím, že měla možnost si listinu převzít u poskytovatele poštovních služeb, jak vyplývá z rozhodovací praxe soudů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. 26 Cdo 864/2004, či ze dne 8. 6. 2011, sp. zn. 26 Cdo 268/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2011, sp. zn. 26 Cdo 278/2011, nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2474/13), jestliže si namísto toho sjednaly, že písemnost bude doručena až faktickým převzetím písemnosti, a současně si sjednaly rovněž důsledek pro případ, že by žalobkyně zmařila doručení písemnosti tím, že by si v úložní době listinu nepřevzala (v tomto případě by byla písemnost doručena posledním dnem konce úložní doby písemnosti u provozovatele poštovních služeb).

30. V posuzované věci nebylo doručení předmětné výpovědi do datové schránky žalobkyně možné, neboť žalobkyně neměla v období únor až duben 2021 ve své datové schránce aktivovánu službu přijímání poštovních datových zpráv. Jestliže za dané situace přistoupila žalovaná rovnou k zaslání písemností prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, obzvláště v situaci, kdy probíhala další vlna pandemie Covid-19 a podle žalobních tvrzení, jakož i podle svědecké výpovědi svědkyně [příjmení] jednatelka žalobkyně má dlouhodobě vážné zdravotní problémy, které ji omezují v osobním kontaktu s cizími lidmi, nelze tomuto postupu ničeho vytknout. Předmětná výpověď byla zaslána dne [datum], přičemž neúspěšný pokus o doručení proběhl dne [datum] a doručovaná listina byla uložena na poště k vyzvednutí. V souladu s podmínkami pro doručování České pošty, s. p., činila od [datum] úložní doba zásilek 30 dní. Žalovaná si přitom zásilku vyzvedla dne [datum], tj. poslední 30. den úložní doby. Žalovaná ve výpovědi rovněž vymezila výpovědní důvod (k naplnění výpovědního důvodu viz dále). Lze tedy učinit závěr, že dne [datum] předmětná výpověď coby jednostranné adresované právní jednání splnila všechny obecné náležitosti a stala se tedy perfektní, v důsledku čehož počala běžet jak výpovědní doba, tak i prekluzivní jednoměsíční lhůta pro vznesení námitek a případné podání žaloby, která skončila dne [datum]. Žalobkyně řádně a včas využila svého práva, jestliže se proti předmětné výpovědi bránila námitkami ze dne [datum], které se dostaly do sféry žalované dne [datum]. Žalovaná nevzala výpověď ve lhůtě jednoho měsíce zpět, a proto měla žalobkyně nárok vznést ve lhůtě dvou měsíců ode dne marného uplynutí lhůty pro zpětvzetí výpovědi, tj. do [datum], žalobu na vyslovení neoprávněnosti výpovědi z nájmu, čehož žalobkyně využila zavčas, a sice dne [datum].

31. Je tedy nezbytné se zabývat tím, zdali v daném případě byl naplněn některý z výpovědních důvodů, přičemž soud současně kontroloval, zdali výpověď není z nějakého důvodu absolutně neplatná či zdánlivá, k čemuž je soud povinen přihlédnout z úřední činnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4249/2016, ze dne 15. 11. 2018, sp. zn. 26 Cdo 3328/2017, či ze dne 18. 3. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2199/2018). V daném případě byl ve výpovědi vymezen jediný výpovědní důvod spočívající v tom, že žalobkyně je v prodlení s úhradou nájemného za měsíce 4–6/ 2020 a 12/ 2020 po dobu delší než 90 dnů i přes písemné upozornění v dopise ze dne [datum] s poskytnutou desetidenní lhůtou k nápravě.

32. Soud předně upozorňuje na skutečnost, že prokázání naplnění výpovědních důvodů leží v daném případě na žalované coby pronajímatelce, neboť v souladu s obecným pravidlem o dělení důkazního břemene každou procesní stranu tíží důkazní břemeno ohledně skutkových předpokladů jí příznivé právní normy (srov. [příjmení], P., Důkazní břemeno v civilním řízení soudním. 1. vydání. [obec]: Leges, 2017, s. 252), tudíž pokud se danost výpovědního důvodu bez rozumných pochybností neprokáže, je nezbytné dospět k závěru o jeho neoprávněnosti.

33. Podle § 2309 o. z. jedná-li se o nájem na dobu určitou, má pronajímatel právo nájem vypovědět i před uplynutím ujednané doby, a) má-li být nemovitá věc, v níž se prostor sloužící podnikání nachází, odstraněna, anebo přestavována tak, že to brání dalšímu užívání prostoru, a pronajímatel to při uzavření smlouvy nemusel ani nemohl předvídat, nebo b) porušuje-li nájemce hrubě své povinnosti vůči pronajímateli, zejména tím, že přestože jej pronajímatel vyzval k nápravě, chová se nájemce v rozporu s ustanovením § [číslo], nebo je po dobu delší než jeden měsíc v prodlení s placením nájemného nebo služeb spojených s užíváním prostoru sloužícího podnikání.

34. Ustanovení § 2039 o. z. upravující výpovědní důvody při sjednání nájmu na dobu určitou má dispozitivní povahu, a proto si smluvní strany mohou obecně sjednat zúžení či rozšíření výpovědních důvodů při respektování soukromoprávních zásad (srov. Mlynář, B. in Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2482, marg. č. 17). V daném případě si smluvní strany (částečně odlišně od zákona, avšak nepochybně v přijatelném rozsahu) ujednaly právo žalované vypovědět nájem předmětného nebytového prostoru v případě nehrazení sjednaných úplat ze strany žalobkyně za předpokladu, že žalobkyně bude v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nájemného, úhrady za služby a/nebo jiné platby dle předmětné smlouvy po dobu delší než 90 dní a nápravu nezjedná ani přesto, že ji pronajímatelka na takové porušení písemně upozorní a poskytne jí přiměřenou lhůtu k nápravě. Soud se proto zabýval otázkou, zdali takovéto porušení povinnosti ze strany žalobkyně skutečně nastalo.

35. V řízení nebylo sporu o tom, že žalobkyně řádně a včas neuhradila nájem a zálohy na služby spojené s užíváním předmětného nebytového prostoru za měsíce 4–6/ 2020 a měsíc 12/ 2020 celkem částku 70 785 Kč. Žalovaná vyzvala žalobkyni k doplacení nájemného a záloh dopisem ze dne [datum], doručeným dne [datum], ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení dopisu s upozorněním na podání výpovědi z nájmu; lhůta k doplacení nájemného uplynula tedy dne [datum].

36. Žalobkyně se bránila tím, že dopisem ze dne [datum] provedla zápočet své tvrzení pohledávky za žalovanou z titulu slevy z nájmu za rok 2020 ve výši 70 875 Kč (správně mělo být uvedeno 70 785 Kč) a z procesní opatrnosti měla dne [datum] složit na účet advokátní úschovy své zástupkyně částku 70 875 Kč.

37. Soud má za to, že pohledávka žalované na zaplacení nájemného a záloh tvrzeným zápočtem zaniknout nemohla již z toho důvodu, že žalobkyně nedisponovala vůči žalované splatnou pohledávkou, jak předpokládá úprava započtení podle § 1982 a násl. o. z., neboť nárok na slevu z nájmu se nestává splatným bez dalšího rozhodnutím nájemce slevu z nájmu uplatnit, nýbrž je nezbytné tento nárok u pronajímatele uplatnit a stanovit mu rovněž přiměřenou lhůtu k plnění (srov. § 1958 odst. 2 o. z.).

38. Navíc má soud za to, že i kdyby byla pohledávka žalobkyně splatná, nebyla by způsobilá k započtení, neboť tato pohledávka je nejistá nebo neurčitá (srov. § 1987 o. z.). V této souvislosti lze odkázat na závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020 (uveřejněném pod [číslo] 2021 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek), podle nichž„ nejistou nebo neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. je zpravidla pohledávka, která je co do základu a (nebo) výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení. Likvidita pohledávky užité k započtení je hmotněprávním předpokladem započtení; není-li taková pohledávka ‚jistá a určitá‘, odporuje započtení ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. a je zpravidla (relativně) neplatné. Dovolá-li se věřitel pohledávky, proti které je započítáváno, vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou (pohledávka, proti které je započítáváno, nezanikne)“. V daném případě tvrzená pohledávka žalobkyně na slevu z nájemného pro nemožnost užívání předmětného nebytového prostoru v důsledku protipandemických opatření vlády a tvrzeného neposkytnutí součinnosti žalované je objektivně sporná, neboť omezení spojená s protipandemickými opatření lze přičítat především České republice a nelze je bez dalšího přenášet na žalovanou; o spornosti nároku žalované rovněž svědčí skutečnost, že k jeho zjištění by bylo nutno provádět složité dokazování. Rovněž žalovaná dopisem ze dne [datum] zápočet odmítla pro neexistentnost a nekompenzabilitu pohledávky žalobkyně, z čehož lze dovodit, že žalovaná se řádně dovolala neplatnosti zápočtu, jak požaduje citované rozhodnutí Nejvyššího soudu. Pro úplnost soud dodává, že pohledávku žalobkyně z titulu slevy z nájemného považuje soud za neexistující, neboť žalovaná povinnost dle ustanovení § 2201 a násl. o.z. neporušila, když žalobkyni znemožnilo předmět nájmu řádně užívat opatření státu, které nelze v žádném případě přičítat žalované (a to ani ve formě nezaviněného jednání, jak tvrdí žalobkyně). Ostatně pokud by úvaha žalobkyně byla správná, neposkytoval by stát kompenzace nájemníkům, nýbrž pronajímatelům, neboť těm by vznikala povinnost poskytnout nájemníkům slevu z nájemného a tudíž by v důsledku omezení utrpěli ekonomickou újmu.

39. Právní hodnocení jednostranného zápočtu uvedené v odstavci 37. odůvodnění rozhodnutí pak platí také pro jednostranný zápočet realizovaný žalobkyní dopisem ze dne [datum], kterým žalobkyně započetla vůči pohledávce žalované z titulu dlužného nájemného včetně záloh na služby spočívající v užívání předmětu nájmu vůči své tvrzené pohledávce z titulu smluvní pokuty ve výši 42 000 Kč, na kterou vznikl žalobkyni nárok dle § 13 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, v platném znění. Ani tímto zápočtem nemohla povinnost žalobkyně zaplatit nájemné včetně záloh zaniknout, neboť pohledávka žalobkyně ke dni realizace zápočtu nebyla ještě splatnou. Navíc, i kdyby byl zápočet platný, nezanikla by pohledávka žalované v plném rozsahu a ke dni doručení výpovědi by žalobkyně měla na nájemném a službách stále dluh.

40. Co se pak týče dodatečného zaplacení nájemného do advokátní úschovy, zde lze předně uvést, že žalobkyně nedodržela ani dodatečnou lhůtu k zaplacení nájemného, která uplynula dne [datum], přičemž nájem byl doplacen až dne [datum], tudíž předmětná výpověď učiněná dne [datum] byla oprávněná bez ohledu na skutečnost, že žalobkyně měla dlužnou částku složit na účet advokátní úschovy dne [datum], tj. ještě před doručením předmětné výpovědi žalobkyni. A i kdyby bylo možné obecně zohlednit splnění povinnosti v mezidobí mezi odesláním a doručením výpovědi, má soud za to, že plněním do advokátní úschovy zástupkyně žalobkyně dluh splněn nebyl. V této souvislosti je třeba uvést, že svědkyně [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že dodatek [číslo] jímž byl změněn čl. III. předmětné smlouvy, neměl sloužit k tomu, aby nájemné a zálohy mohly být bez dalšího plněny složením do soudní, advokátní či notářské úschovy, ale pouze strany tento způsob plnění obecně připustily, tedy tímto ujednáním nebyly dotčeny zákonem stanovené předpoklady, které musely být nadále naplněny, což je pro posouzení věci zcela zásadní.

41. Podle § 1953 o. z. nelze-li dluh splnit proto, že věřitel je neznámý nebo nepřítomný, že věřitel odmítl bezdůvodně plnění přijmout, že dlužník je bez své viny v nejistotě, kdo je věřitelem, nebo z jiných důležitých příčin na straně věřitele, je dlužník oprávněn složit předmět plnění do soudní úschovy. Účelně vynaložené náklady spojené s náhradním splněním jdou k tíži věřitele (odst. 1). O složení předmětu plnění do úschovy vyrozumí soud toho, pro koho se složení stalo, a podle potřeby zařídí jeho zastoupení (odst. 2).

42. V citovaném ustanovení upravuje občanský zákoník možnost docílit zániku pohledávky jejím náhradním splněním do soudní úschovy, a to za situace, kdy je naplněn některý z předpokladů, tedy buďto a) věřitel je neznámý nebo nepřítomný, nebo b) věřitel odmítl bezdůvodně plnění přijmout, nebo c) dlužník je bez své viny v nejistotě, kdo je věřitelem, nebo d) z jiných důležitých příčin na straně věřitele. Docílit zániku závazku složením plněním do soluční úschovy lze docílit jedině prostřednictvím úschovy soudní.

43. Oproti tomu advokátní a notářská úschova nemají povahu soluční úschovy, nýbrž úschovy zajišťovací, která vzniká zpravidla na základě trojstranné smlouvy uzavírané mezi stranami závazkového vztahu a třetí osobou (schovatelem), na jejímž základě třetí osoba převezme do úschovy předmět plnění jedné ze stran (složitele) a zaváže se vydat jej druhé straně (příjemci) po splnění sjednaných podmínek (obvykle tehdy, když druhá strana splní vzájemný závazek), popřípadě vrátit jej za dohodnutých podmínek složiteli. Poskytnutím plnění do zajišťovací úschovy prokazuje složitel svou způsobilost k plnění závazku a současně získává jistotu, že se jeho plnění dostane druhé straně jen tehdy, jestliže i ona splní svůj závazek. Druhá strana získává zajišťovací úschovou jistotu, že pokud splní sjednané podmínky (obvykle tedy splní-li svůj závazek), získá z úschovy protiplnění, které je zde již složeno. Složením plnění do zajišťovací úschovy nedochází ke splnění závazku; závazek je splněn až tehdy, když je věřiteli plnění z úschovy vydáno (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. 21 Cdo 552/2015).

44. Na základě uvedeného má soud za to, že žalobkyně poskytnutím plnění do advokátní úschovy nemohla přivodit zánik závazku splněním, neboť smlouva o advokátní úschově (navíc uzavřená toliko mezi ní a její právní zástupkyní) nevedla ke vzniku soluční, nýbrž zajišťovací úschovy. Ostatně i kdyby měla advokátní úschova mít povahu úschovy soluční, pak má soud za to, že by nebyl naplněn žádný z důvodů uvedených v § 1953 o. z., za nichž by bylo možné složit plnění do soluční úschovy namísto poskytnutí plnění přímo žalované.

45. K námitce žalobkyně ohledně neplatné změny stanov žalované je třeba uvést, že dle zjištění soudu nebyla podána žaloba na vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného společníka žalované ze dne [datum], jež je zachyceno v notářském zápise č. [anonymizována dvě slova] [rok] ze dne [datum], jímž došlo k odvolání jednatele [jméno] [příjmení] a ke změně zakladatelské listiny tak, že žalovaná má nově 1 jednatele a že za žalovanou jedná a podepisuje jednatel; jelikož neplatnost rozhodnutí jediného společníka je svou povahou neplatností relativní nepřímou, která ke svému účinku vyžaduje nejen napadení příslušného rozhodnutí, nýbrž i vyslovení neplatnosti soudem výlučně v řízení ve věcech statusových právnických osob dle § 85 písm. a) a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, musel soud vycházet z toho, že toto rozhodnutí je platné.

46. Ze zjištěného skutkového stavu a zejména také z tvrzení žalobkyně se rovněž nepodává, že by předmětná výpověď naplňovala znaky zneužití práva či dokonce byla šikanózním výkonem práva. Skutečnost, že žalovaná chtěla případně docílit ukončení nájemního vztahu, nesvědčí o naplnění zneužití práva, stejně tak ani nevystavování řádných dokladů či vyúčtovávání zálohových plateb na služby spojené s užíváním předmětu nájmu. Základním znakem zneužití práva jež nepožívá právní ochrany (dle ustanovení § 8 o.z.) je skutečnost, že osoba jež právem disponuje, toto realizuje nikoliv za účelem dosažení toho, k čemu je dané právo určeno, nýbrž s úmyslem poškodit druhou stranu. V posuzovaném případě nelze výpověď z nájmu vnímat jako zneužití práva či šikanu, neboť záměrem žalované bylo ukončit nájemní vztah se žalobkyní, jak ostatně uvádí i sama žalobkyně (viz např. protokol z jednání ze dne [datum] na č.l. 84). Tvrzené neposkytovaní součinnosti žalobkyně při žádostech o kompenzaci, by zcela hypoteticky mohlo znaky zneužití práva naplnit, pokud by za splnění dalších podmínek ve svém důsledku toto vedlo ke vzniku důvodu k výpovědi z nájmu, což se však v posuzovaném případě nestalo. Předně je nutno uvést, že žalovaná součinnost žalobkyni poskytla, byť toliko částečně. Zásadní však je fakt, že důvodem výpovědi z nájmu nebyla skutečnost, že žalobkyně nedisponovala prostředky pro úhradu dlužného nájemného proto, že jí žalovaná neposkytla součinnost při žádosti o kompenzace, nýbrž proto, že žalobkyně provedla zápočet dlužného nájemného na neexistující pohledávku, případně na pohledávku nesplatnou a dále prostředky, které mohla použít na úhradu dluhu, složila místo zaplacení dluhu do advokátní úschovy. Tedy pokud by neposkytování součinnosti bylo zneužitím práva či šikanou, nelze k nim v tomto řízení přihlížet, neboť stav vyvolaný neposkytnutím součinnosti nebyl příčinou vzniku výpovědního důvodu. Uvedený závěr bezezbytku platí také pro nevystavování řádných dokladů či vyúčtování zálohových plateb na služby spojené s užívání předmětu nájmu. Skutečnost, že mezi rodinou jednatelky žalobkyně, žalobkyní a případně [právnická osoba] s.r.o. na jedné straně a žalovanou, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a osobami, jež se v uvedených společnostech angažují na straně druhé, probíhá v současné době několik soudních sporů, a strany na sebe vzájemně podávají trestní oznámení či oznámení na jiné úřady (např. Finanční úřad) o zneužití práva či šikaně nesvědčí, když minimálně část sporů, trestních řízení a správních řízení byla vyvolána rodinnými příslušníky jednatelky žalobkyně.

47. Co se týče námitky žalobkyně, že s ohledem na zákon č. 210/2020 Sb. se pohledávky staly splatnými až dne [datum], s tímto se soud neztotožňuje, neboť uvedený zákon splatnost pohledávek z nájemného a záloh na poskytnuté služby neprodlužoval, toliko vylučoval, aby pronajímatel v ochranné době (tj. do [datum]) nájem jednostranně ukončil pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného, pokud prodlení nastalo v rozhodné době (od [datum] do [datum]) a současně v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo provozování podnikatelské činnosti (srov. § 3 cit. zák.).

48. Jelikož soud v řízení neshledal, že by předmětná výpověď byla neplatným či nicotným právním jednáním, neshledal její rozpor se zákonem č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění, přičemž tvrzený výpovědní důvod byl dán, soud žalobu pro nedůvodnost v plném rozsahu zamítl. Pro úplnost soud dodává, že na platnosti výpovědi nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že žalobkyně od roku 2021 do současnosti řádně hradí nájemné a zálohy na služby. Náklady řízení a lhůta k plnění 49. Žalobkyně byla ve věci zcela procesně úspěšná, proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Účelně vynaložené náklady řízení tvoří: odměna za zastoupení žalované advokátem dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to v plné výši za 10 úkonů právní služby spočívající v a) převzetí a přípravě zastoupení, b) vyjádření k žalobě a c) dva úkony za účast u jednání dne [datum] v délce převyšující 2 hodiny d) vyjádření žalované k výzvě soudu ze dne [datum] včetně doplnění ze dne [datum] (doplnění vyjádření soud nepovažoval za samostatný úkon právní služby, neboť skutečnosti uvedené v doplnění měly být součástí vyjádření ze dne [datum]), e) porada s klientem dne [datum] f) dva úkony právní služby za účast u jednání soudu dne [datum] v délce převyšující 2 hodiny (soud nepovažoval vyjádření ze dne [datum] za samostatný úkon právní služby, neboť toto vyjádření mohla žalovaná učinit přímo u jednání dne [datum]), g) porada s klientem dne [datum]) účast u jednání soudu dne [datum] trvajícího dvě hodiny (9:00 – 11:00); sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 35 000 Kč (§ 9 odst. 3 písm. a) cit. vyhl.) činí podle § 7 bodu 5 cit. vyhl. 2 500 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalované zástupcem činí částku 25 000 Kč. 10 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.) souvisejících, tj. celkem 3 000 Kč; Cestovné zástupce žalované k jednání konanému dne [datum], dne [datum] a dne [datum], když cesta byla konána z [obec] do [obec] a zpět při celkem ujetém počtu 60 km na jednu cestu [značka automobilu], [registrační značka] s průměrnou spotřebou 6,07 l [číslo] km motorové nafty (průměr z hodnot uvedených ve velkém technickém průkazu 6,9 / 5,4 / 5,9), činí paušální náhrada při sazbě základní náhrady 4,40 Kč / km dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. částku 264 Kč pro 2021 a 4,70 Kč/km dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. částku 282 Kč pro rok 2022 a náhrada za spotřebované pohonné hmoty při průměrné ceně motorové nafty ve výši 27,20 Kč dle vyhlášky 375/ 2021 částku 99 Kč a při průměrné ceně nafty motorové ve výši 36,10 Kč dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. částku 131,40 Kč, tedy celkem 1189,80 Kč (363 Kč za cestu k jednání dne [datum], 413,40 Kč za cestu k jednání dne [datum] a 413,40 Kč za cestu k jednání dne [datum]); náhrada za ztrátu času v rozsahu 4 půlhodiny po 100 Kč v souvislosti s cestou zástupce žalované ke každému jednání z [obec] do [obec] a zpět (§ 14 cit. vyhl.), celkem tedy 1 200 Kč; náhrada za 21% DPH ze základu 30 389,80 Kč, tedy DPH ve výši 6 381,90 Kč. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 36 771,70 Kč, kterou je žalobkyně povinna zaplatit k rukám zástupce žalované podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

50. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.

Poučení