46 C 253/2023 - 100

Rubrum

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Benešovou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Anonymizováno] proti žalované: [Anonymizováno]., IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupená advokátkou [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o 181 500 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím se zcela zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka] k rukám zástupkyně žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO], advokátky se sídlem v [Anonymizováno], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení.

2. Žalobkyně uvedla, že se žalovanou uzavřela dne [datum] písemnou kupní smlouvu, na základě níž žalované prodala použitý nákladní automobil značky FORD, bílé barvy, RZ [SPZ], VIN: [VIN kód] (dále jen „vozidlo“), a to za celkovou kupní cenu ve výši [částka] (včetně DPH). Žalovaná podle žalobkyně uhradila na kupní cenu pouze částku [částka], kterou žalovaná převedla na účet žalobkyně dne [datum]. Dle žalobkyně se stal celý zbytek kupní ceny splatný dne [datum]. Žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu.

3. Proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podala žalovaná odpor (č. l. 8). Následně žalovaná doplnila (č. l. 17-18), že od kupní smlouvy řádně odstoupila listinou datovanou dne [datum]. Odstoupení žalované bylo dne [datum] odesláno prostřednictvím datové schránky a k jeho doručení žalobkyni došlo dne [datum]. Žalovaná vozidlo vrátila žalobkyni, která jej má ve své dispozici. Důvodem odstoupení od kupní smlouvy byly skryté vady, které zpočátku žalovaná přičítala běžnému opotřebení a stáří vozidla. Nicméně tyto vady na vozidle způsobily jeho nepojízdnost, což žalované činilo značné komplikace v podnikání. Vznikly jí i náklady v souvislosti s náklady na pronájem náhradního vozidla a na opravy. Žalobkyně nadto žalované zamlčela, že na vozidle byl vyměněn motor. Uvedené vady motoru jsou podle žalované vadami, které mělo vozidlo již v okamžiku prodeje a jednalo se o vady skryté, které žalovaná nemohla ani s náležitou péčí odhalit, proto je její odstoupení po právu. Žalobkyně podle žalované nadto nikdy ani odstoupení nezpochybnila.

4. Žalobkyně ve vyjádření ze dne [datum] (č. l. 25-26) doplnila, že žalovaná předmětné vozidlo užívala nahodile již od roku 2016. Od [datum] si žalovaná vozidlo pronajala do [datum] za částku symbolické nájemné ve výši [částka] za celou dobu nájmu. Po skončení nájmu požádala žalovaná o koupi vozidla. Dne [datum] navrhla žalobkyně kupní smlouvu a dne [datum] byla kupní smlouva uzavřena. Patrně na počátku května nechala žalovaná provést opravu a údržbu vozidla v neznačkovém servisu [jméno FO]. Patrně [datum] nechala žalovaná vozidlo odtáhnout do značkového servisu vozidel Ford do společnosti [právnická osoba]. Dne [datum] obdržela žalobkyně nedůvodné odstoupení od smlouvy. Žalobkyně nesouhlasí s tím, že by jí bylo vozidlo předáno. Pokud se na automobilu objevily po uzavření kupní smlouvy nějaké vady, žalované je žalobkyni nevytkla a nechala je sama opravit. Neznačkový servis však opravu neprovedl řádně, neboť neuchytil správně hadici chlazení. I kdyby neznačkový servis provedl opravu vadně, může za poškození vozidla pouze žalovaná, neboť hadička chlazení nemohla být uvolněna dlouho, problém s chlazením musel být řidiči signalizován a na žalovanou přešlo nebezpečí na věci již okamžikem koupě.

5. Žalovaná dále ve svém vyjádření ze dne [datum] (č. l. 37-38) namítla, že za žalobkyni dlouhodobě fakticky jedná [jméno FO], který byl do roku 2019 společníkem a jednatelem společnosti. Veškerá jednání a korespondence probíhala dle žalované mezi žalovanou a [jméno FO], případně se zaměstnankyní žalobkyně [jméno FO]. Žalovaná upozornila, že v incidenčním sporu vedeném v rámci insolvenčního řízení úpadce [jméno FO] ([spisová značka]) je insolvenčním správcem [Anonymizováno] neúčinnost převodu obchodního podílu žalobkyně na současného zapsaného společníka [jméno FO], přičemž [jméno FO] měl se žalobkyní od listopadu 2022 uzavřenou pracovní smlouvu na pozici manažera společnosti.

6. Žalobkyně se ve své reakci ze dne [datum] (č. l. 56) vyjádřila k propojení žalobkyně a žalované a dále uvedla, že [jméno FO] u žalobkyně působí od listopadu 2022 jen jako řadový zaměstnanec mimo řídící funkce. Dle žalobkyně [jméno FO] za žalobce ve vztahu k předmětnému automobilu a kupní smlouvě nejednal, pouze pro žalobce vyjednával podmínky a následně pak hlídal jejich splnění.

7. Žalovaná následně v průběhu ústního jednání dne [datum] (č. l. 67 p. v.) doplnila svou obranu v tom smyslu, že mezi žalovanou (jednatelkou žalované) a žalobkyní ([jméno FO]) došlo k uzavření dohody, že kupní smlouva se ruší, žalobkyně si ponechá první splátku kupní ceny a převezme si zpět vozidlo. Tato dohoda vyplývá dle žalované z písemné výměny zpráv přes aplikaci WhatsApp.

8. Žalobkyně s uzavřením dohody, kterou by se kupní smlouva rušila či měnila, nesouhlasila (č. l. 84-85) s argumentací, že mezi účastníky bylo v kupní smlouvě dohodnuto, že tuto smlouvu lze měnit nebo zrušit pouze písemně, přičemž komunikace pomocí aplikace WhatsApp nesplňuje podmínku písemné formy. Dle žalobkyně nebyla splněna podmínka určení jednající osoby v okamžiku komunikace a z této komunikace rovněž nelze zjistit, zda [jméno FO] a [jméno FO] jednali za žalobkyni a žalovanou, nikoliv jen za sebe. Dle žalobkyně nebyl [jméno FO] oprávněn jednat za žalobkyni bez zmocnění od jednatele ([jméno FO]).

9. Z jednotlivých důkazů soudu zjistil následující skutečnosti.

10. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně (úplný výpis) vyplývá, že jednatelem společnosti je od listopadu 2019 [jméno FO], který ve funkci jednatele nahradil [jméno FO].

11. Z oznámení [právnická osoba]. ze dne [datum] (č. l. 87), z osvědčení o registraci vozidla, část III. (velký technický průkaz) (č. l. 86) a ze sdělení [úřad], oddělení registru řidičů a vozidel ze dne [datum] (č. l. 78) soud zjistil, že nákladní vozidlo Ford registrační značky [SPZ] je od [datum] ve vlastnictví žalobkyně, která jej provozovala od [datum].

12. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že ještě před uzavřením kupní smlouvy bylo vozidlo žalobkyní předáno žalované do nájmu sjednaného do [datum] (zjevně bylo míněno do [datum]).

13. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně jako prodávající prodala žalované jako kupující vozidlo za kupní cenu [částka]. Ve smlouvě bylo deklarováno, že první splátka kupní ceny ve výši [částka] byla splatná ke dni uzavření smlouvy a další tří splátky po [částka] měly být splaceny [datum], [datum] a [datum]. Podle článku III. smlouvy, v případě prodlení s úhradou kterékoli splátky o více jak 5 dnů se bez dalšího v den následující po uplynutí pátého dne prodlení stává splatným celý dluh. Ve smlouvě byla jednak sjednána výhrada vlastnictví žalované až úplným zaplacením celé dohodnuté kupní ceny, avšak riziko zničení či poškození věci přešlo na žalovanou již okamžikem uzavření kupní smlouvy. Smlouva obsahuje ujednání o tom, že tuto smlouvu lze měnit nebo zrušit pouze písemně.

14. Z e-mailové korespondence [jméno FO], obchodní asistentky žalobkyně, ze dne [datum] a [datum] adresovaného jednatelce žalované vyplývá, že žalobkyně zasílala žalované kupní smlouvu a vyzývala žalovanou k zaplacení platby, přičemž kopie e-mailů byla vždy zasílána i na e- mail [jméno FO].

15. Z e-mailu [jméno FO] ze společnosti [právnická osoba]. žalobkyni ze dne [datum] vyplývá, že značkový servis žalobkyni informoval, že [právnická osoba] části vozidla je vypadnutá hadice chlazení, kdy nebyla řádně utažena spona uvedené hadice. Důsledkem tohoto vypadnutí hadice byl únik chladící kapaliny a následné přehřátí motoru. Poslechově i visuálně se motor jeví, že nemá kompresní tlaky, točí se lehce bez komprese. Pravděpodobně přehřátím uvedeného motoru došlo k popraskání pístních kroužků. Oprava by vyžadovala výměnu motoru.

16. Z komunikace mezi jednatelkou žalované a [jméno FO] uskutečněné prostřednictvím aplikace WhatsApp vyplývá, že mezi jednatelkou žalované a [jméno FO] proběhla písemná komunikace, při které jednatelka žalované učinila žalobkyni nabídku ohledně předmětného vozidla ve dvou variantách. Dle první varianty žalovaná navrhla, že žalobkyně si ponechá zaplacenou částku [částka] a současně předmětné vozidlo. Dle druhé varianty si vozidlo ponechá žalovaná, nechá ho opravit a zaplatí zbývající splátky později, neboť v okamžiku komunikace neměla prostředky na úhradu zbývajících splátek kupní ceny. Z odpovědi [jméno FO] vyplývá, že souhlasil s první variantou, tedy ponechat si [částka] a převzít zpět předmětný automobil.

17. Jak vyplývá z dopisu ze dne [datum], tímto dopisem žalobkyně vyzvala žalovanou k doplacení kupní ceny ve výši [částka]. Dle dodejky datové zprávy byla předžalobní výzva doručena žalované dne [datum].

18. Z listiny označení jako Odstoupení od kupní smlouvy uzavřené dne [datum] datované dne [datum] je patrné, že tímto dopisem vyjádřila žalovaná vůli odstoupit od kupní smlouvy o koupi vozidla. Žalovaná uvedla, že: „Důvodem odstoupení od kupní smlouvy z naší strany je, že se na předmětném vozidle vyskytly téměř ihned po převzetí skryté vady. Nejprve jsme tyto vady přičítali k běžnému opotřebení a stáří předmětného vozu, nicméně vždy tyto vady na voze způsobily jeho nepojízdnost, což nám způsobovalo a doposud způsobuje značné komplikace v našem podnikání, … v neposlední řadě, při vzájemné komunikaci ohledně vad na předmětném vozidle jsme i zjistili, že jste nás uvedli v omyl při prodeji vozu, když jste nám zamlčeli skutečnost, že v nákladním vozidle je vyměněný motor, tedy není tam původní, originální. Jednoznačně máme za to, že shora uvedené vady motoru, jsou vady, které měl vůz již v době prodeje vozu, a že se jedná o skryté vady, které jsme nemohli ani s náležitou péčí odhalit.“ Žalovaná uvedla, že vozidlo je žalobkyni k dispozici v servisu, kam jej nechala jako nepojízdné odtáhnout.

19. Jak je patrné z faktury vystavené žalovanou dne [datum], žalovaná přefakturovala žalobkyni náklady na opravu vozidla, které sama uhradila. Fakturovaná částka [částka] odpovídá částce fakturované [jméno FO] (Garáž [Anonymizováno]) žalované dne [datum].

20. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně s odstoupením žalované od smlouvy nesouhlasí.

21. Z žaloby o určení neúčinnosti právního úkonu ze dne [datum] podané insolvenčním správcem dlužníka – [jméno FO] – v insolvenčním řízení vedeném u [právnická osoba] pod sp. zn. [spisová značka] (č. l. 44-46) a ze samotné pracovní smlouvy ze dne [datum] (č. l. 81-82) vyplývá, že v listopadu 2022 uzavřel [jméno FO] se žalobkyní pracovní smlouvu na pozici manažera společnosti.

22. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že [jméno FO] byl původně vlastníkem a jednatelem žalobkyně (dle výpisu z obchodního rejstříku do listopadu 2019), nyní je zaměstnancem žalobkyně s pracovní smlouvou na pozici manažera. Společnost žalobkyně je společností jeho otce [jméno FO] podnikající v oblasti zastřešování teras a bazénů s asi 7 zaměstnanci. S jednatelkou žalované [tituly před jménem] [jméno FO] se svědek zná z předchozích obchodních vztahů (podnikání mimo jiné na Mostecku) i z osobního života (je přítelem sestry [tituly před jménem] [jméno FO]). Svědek [jméno FO] potvrdil, že ve společnosti žalobkyně má univerzální manažerskou funkci. Ve vztahu k prodeji nákladního vozu Ford soud zjistil, že jednatel žalované [jméno FO] pověřil [jméno FO] k dořešení záležitostí ohledně prodeje nákladního vozidla Ford žalované. Svědek [jméno FO] zprostředkoval uzavření kupní smlouvy, kterou následně podepsal jeho otec jako jednatel společnosti. Z výslechu dále vyplynulo, že svědek v květnu 2023 jednal s jednatelkou žalované [tituly před jménem] [jméno FO], která mu prostřednictvím aplikace WhatsApp sdělila problémy s předmětným vozidlem a navrhla řešení a svědek souhlasil s tím, že si žalobkyně ponechá první splátku a auto převezme nazpět. Konkrétní obsah komunikace, která byla v tištěné verzi předložena soudu, svědek před soudem potvrdil a rovněž potvrdil, že v této komunikaci vystupoval nikoliv za sebe jako fyzickou osobu, ale za žalobkyni ([právnická osoba].). Z výslechu svědka dále vyplývá, že následně po uskutečnění komunikace přes WhatsApp svědek vozidlo shlédl v servisu v Brně a poté, co žalobkyně zjistila charakter závad vozidla (zadření motoru), projevil otec svědka nesouhlas s předchozí dohodou a požadoval zaplacení zbývajících splátek. O změně svého stanoviska však žalobkyně žalovanou již písemně nevyrozuměla. Z výslechu svědka dále soud zjistil, že ohledně prodeje vozidla a skutečností, které nastaly po prodeji, sám jednatel [jméno FO] s jednatelkou žalované [tituly před jménem] [jméno FO] přímo nejednal. Svědek konečně potvrdil, že společně s otcem používá společný firemní e-mail [e-mail].

23. Z výslechu svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že svědkyně je od roku 2020 zaměstnankyní žalobkyně na pozici obchodní asistentky. Svědkyně uvedla, že společnost má asi 7 zaměstnanců. Ohledně uzavření kupní smlouvy na předmětné vozidlo svědkyně [jméno FO] uvedla, že smlouvu podepisoval [jméno FO] a svědkyně ji pak zasílala poštou žalované a že dále řešila jen urgenci zaplacení druhé splátky. Dle svědkyně [jméno FO] záležitosti ohledně předmětného vozidla zařizoval (ve věci komunikoval) [jméno FO], auto bylo dlouhodobě v užívání na Mostecku a jednatel [jméno FO] uložil synovi [jméno FO], ať tuto záležitost vyřídí. Z výslechu svědkyně [jméno FO] vyplynulo, že jednatel společnosti [jméno FO] a [jméno FO] využívají společnou e-mailovou adresu [e-mail], která je určena pro zasílání nejdůležitějších dokladů společnosti. Pokud se jedná o jednání za společnost, svědkyně uvedla, že ve společnosti žalobkyně dochází k uzavírání obchodních smluv přímo obchodními zástupci a svědkyně není k jednání za společnost zmocněna zvláštní plnou mocí.

24. Z přihlášky pohledávky žalované do insolvenčního řízení vedeného ve věci společnosti [právnická osoba] (č.l. 39-42) a z vyjádření insolvenčního správce společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] (č.l. 58-59) okresní soud nezjistil žádné pro rozhodnutí ve věci významné skutečnosti.

25. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, žalobkyně jako vlastník nákladního automobilu Ford RZ [SPZ] nejprve dala žalované do nájmu vozidlo na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] a následně uzavřela dne [datum] se žalovanou kupní smlouvu, na základě níž vozidlo žalované prodala za kupní cenu [částka] splatnou ve čtyřech splátkách po [částka]. Zatímco první splátka byla žalovanou uhrazena, zbývající tři splátky splatné dne [datum], [datum] a [datum] uhrazeny nebyly. Mezi žalovanou a žalobkyní zastoupenou svým manažerem [jméno FO] byla dne [datum] prostřednictvím whatsappové komunikace uzavřena dohoda o zrušení kupní smlouvy s tím, že žalobkyně si ponechá první splátku kupní ceny a předmět koupě si opět převezme. Žalobkyně s dohodou uzavřenou prostřednictvím aplikace WhatsApp následně nesouhlasila, žalovanou však o změně svého postoje nijak písemně neinformovala. Žalovaná pak následně ještě dopisem ze dne [datum] od smlouvy odstoupila z důvodu blíže nespecifikovaných skrytých vad. Žalobkyně konkretizovala jedinou vadu, kterou měl být vyměněný, a tedy neoriginální motor.

26. Ve vztahu k oprávnění [jméno FO] jednat za žalobkyni okresní soud zjistil, že žalobkyně je malou rodinnou firmou (s počtem 7 zaměstnanců). Jednatelem společnosti je [jméno FO], jeho syn [jméno FO] zastává v žalobkyni pozici manažera (jak sám svědek uvedl „univerzální manažerskou funkci“). Jak potvrdila svědkyně [jméno FO], otec i syn používají stejný firemní e-mail, který je určen pro zásadní záležitosti společnosti. Z výpovědi svědka [jméno FO] i svědkyně [jméno FO] vyplynulo, že jednatel pověřil [jméno FO] k dořešení záležitostí ohledně předmětného vozidla a sám (s výjimkou podpisu kupní smlouvy) v této záležitosti nejednal.

27. Podle § 430 odst. 1 o. z., pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází.

28. Jak Nejvyšší soud vysvětlil v rozsudku ze dne 23. 7. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4593/2017, uveřejněném pod číslem 37/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v § 430 o. z. zákonodárce převzal úpravu dříve obsaženou v § 15 obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“), přičemž při výkladu a aplikaci § 430 o. z. bude i nadále použitelná dosavadní judikatura vztahující se k § 15 obch. zák. [v literatuře srov. shodně např. Čech, P. a Šuk, P. Právo obchodních společností: v praxi a pro praxi (nejen soudní). Praha: Ivana Hexnerová – BOVA POLYGON, 2016, str. 87].

29. V usnesení ze dne 28. 4. 2016, sp. zn. 23 Cdo 3091/2015, Nejvyšší soud ve vztahu k § 15 obch. zák. vyložil, že „k tomu, aby určitá osoba mohla jednat za podnikatele, vyžaduje zákon současné splnění dvou podmínek. Především musí jít o osobu, která je pověřena určitou činností. Zákon neurčuje obsah a formu pověření. Zvláštní plná moc se tedy nevyžaduje. Druhou podmínkou vzniku oprávnění pověřené osoby zastupovat podnikatele přímo ze zákona bez zvláštní plné moci je, že činnost, kterou byla tato osoba pověřena, je činností při provozu podniku. Jednatelské oprávnění pověřené osoby vyplývající z uvedeného ustanovení je tedy založeno především na obvyklosti právních úkonů, k nimž při činnosti, k níž byla pověřena, dochází, a jejich obvyklost je třeba posuzovat objektivně, nezávisle na jejich případném vymezení ve vnitropodnikových normách“ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2002 sp. zn. 29 Cdo 2074/2000, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 4, ročník 2002, str. 288, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2003 sp. zn. 29 Odo 569/2002, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. [hodnota], ročník 2003, str. 204). Ke kritériu obvyklosti se Nejvyšší soud vyjádřil v mnoha svých rozhodnutích, z nichž plyne, že je třeba vždy zkoumat, zda je obecně obvyklé, aby právní jednání, na něž má zákonné zastoupení podnikatele dopadat, činila právě osoba pověřená určitou činností (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2003, sp. zn. 32 Odo 631/2002, či ze dne 11. 10. 2000, sp. zn. 29 Cdo 939/2000).

30. V rozsudku ze dne 18. 4. 2006, sp. zn. 32 Odo 317/2005, Nejvyšší soud judikoval, že z § 15 obch. zák. plynoucí zmocnění „se týká všech osob, které byly při provozování podniku pověřeny určitou činností. Není zde žádné omezení týkající se poměru těchto osob k podnikateli (pracovní, členský, společenský poměr) není tu ani omezení týkající se formy pověření (nemusí mít písemnou formu) nebo jeho obsahu.“ 31. Okresní soud připomíná, že „ředitel“ právnické osoby - podnikatele (obchodní společnosti) zpravidla má (jako osoba pověřená určitou činností při provozu podniku) relativně významnou rozhodovací (řídící) působnost a svým rozhodováním se podílí na utváření „vůle“ této právnické osoby. Z tohoto titulu je také ex lege oprávněn právnickou osobu - podnikatele (obchodní společnost) zastoupit při všech právních úkonech, k nimž při této činnosti obvykle dochází (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4554/2015, ze dne 15. 11. 2017).

32. V projednávané věci uzavřel se žalovanou dohodu o zrušení kupní smlouvy [jméno FO] jako manažer žalobkyně. Jeho pověření činností manažera vyplývá z pracovní smlouvy, kterou uzavřel se žalobkyní dne [datum]. Touto smlouvu a výslechem [jméno FO] je vyvráceno tvrzení žalobkyně, že [jméno FO] působí u žalobkyně od listopadu 2022 jen jako řadový zaměstnanec mimo řídící funkce (č. l. 56 p. v.). Je nepochybné, že se uvedeným pracovním zařazením je obvykle spojeno rovněž oprávnění uzavírat kupní smlouvy týkající se movitého majetku žalobkyně. Tento závěr soud učinil i s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně je malou rodinnou firmou založenou na vzájemné důvěře (o čemž svědčí mimo jiné i užívání jedné e-mailové adresy pro zásadní záležitosti chodu společnosti). Jak vyplynulo z výslechu svědkyně [jméno FO], ve společnosti žalobkyně není obvyklé udělovat formální plné moci jednotlivým zaměstnancům k činnostem, které vyplývají z jejich pracovního zařazení.

33. Nadto, svědek [jméno FO] i svědkyně [jméno FO] oba potvrdili, že jednatel společnosti [jméno FO] pověřil právě [jméno FO], aby řešil záležitosti ohledně prodeje vozidla žalobkyně žalované a záležitosti s tímto prodejem související.

34. V projednávané věci smluvní strany jasně a zcela zřetelně projevily vůli zrušit uzavřenou kupní smlouvu a současně tak i zrušit závazek žalované zaplatit (doplatit) zbývající splátky kupní ceny. Následné odstoupení od smlouvy ze strany žalované je tak již bez významu.

35. Podle § 1902 o. z. se dohodou o změně obsahu závazku dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. Může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen.

36. Podle § 1906 o. z., ujednání o novaci nebo o narovnání vyžaduje písemnou formu, byl-li i původní závazek zřízen v písemné formě, nebo činí-li se o právu již promlčeném.

37. Podle § 562 odst. 1 o. z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

38. Pokud se jedná o určení jednající osoby, znamená tato podmínka možnost identifikace jednajícího, včetně ověření totožnosti, ze strany adresáta právního jednání. Adresát musí mít možnost jednajícího identifikovat s použitím jemu dostupných prostředků a metod, přičemž možnost identifikace může vyplývat ze způsobu jednání zvoleného jednajícím nebo z ujednání stran (srov. [adresa], J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (2. aktualizace). [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 202, komentář k § 562 o. z.).

39. Lze tedy uzavřít, že § 562 odst. 1 o. z. je samostatně aplikovatelnou právní normou, která je ve vztahu speciality vůči obecné úpravě písemnosti s podpisem uvedené v § 561 odst. 1 o. z., neboť upravuje případy, kdy elektronická podoba právního jednání dostačuje požadavku písemné formy, aniž by bylo právní jednání elektronicky podepsáno, jsou-li splněny podmínky zachytitelnosti jednání v textových znacích a potenciální určitelnosti jednající osoby alespoň na úrovni jednoznačného tvrzení (srov. např. Mgr. František Korbel, Ph.D. a kolektiv, Interpretace elektronického podpisu a související identifikace v soukromém právu - Právní prostor (pravniprostor.cz).

40. Použití ustanovení § 562 odst. 1 o.z. na komunikaci přes aplikaci WhatsApp přitom vyplývá i z komentářové literatury k tomuto ustanovení (ŠVESTKA, Jiří. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). Praha: Wolters Kluwer, 2019-. ISBN 978-80-7598-656-6, k § 562).

41. Vztaženo na projednávanou věc, okresní soud vycházel z toho, že komunikace prostřednictvím aplikace WhatsApp splňuje v dané věci požadavek na identifikaci jednajícího, neboť s konkrétním telefonním číslem byla spojena konkrétní jednající osoba. Okresní soud neměl pochybnosti o tom, že telefonní číslo uvedené u osoby [jméno FO] v aplikaci WhatsApp je číslem této osoby. V kontextu řízení je přitom zřejmé, že s ohledem na dlouhodobé profesionální i osobní vztahy jednatelky žalované a [jméno FO] nebylo mezi komunikujícími osobami pochyb o tom, kdo skutečně činí projev vůle. Nadto, svědek [jméno FO] existenci a správnost této komunikace nepopíral, a naopak přímo potvrdil, že whatsappová komunikace o obsahu, který je součástí spisu a svědkovi byl předložen k nahlédnutí, opravdu proběhla. Dle okresního soudu tento způsob komunikace (na rozdíl například od prostého e-mailu) umožňuje dostatečnou jistotu při určení jednající osoby, neboť užití aplikace je vázáno na užití konkrétního číslem identifikovaného telefonu.

42. Vzhledem k tomu, že žalovaná prokázala platné uzavření dohody o zrušení kupní smlouvy, okresní soud žalobu zcela zamítl.

43. Okresní soud s ohledem na shora uvedené dále již pro nadbytečnost neprovedl důkazy navržené žalobkyní, a to výslechem odpovědného zaměstnance autorizovaného servisu FORD, ve kterém došlo k opravě předmětného vozidla, případně odborným vyjádření tohoto servisu (společnosti [právnická osoba].) ani výslechem jednatelky žalované. Ze stejných důvodů nebyly provedeny ani důkazy navržené žalovanou, a to znaleckým posudkem k posouzení toho, zda závady vozidla vznikly obvyklým opotřebením, výslechem jednatelky žalované a výslechem svědka [jméno FO]. Uvedené důkazy měly sloužit k prokázání skutečností, které s ohledem na uzavření dohody o zrušení kupní smlouvy nebyly pro věc významné (zjišťování vad či výměny motoru na předmětném vozidle) či s ohledem na již provedené důkazy byly nadbytečné (výslech jednatelky žalované).

44. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalované náleží náhrada nákladů. Náklady žalobkyně jsou tvořeny paušální odměnou za zastoupení advokátem ve výši 5 x [částka] tj. [částka] dle § 7 a.t., 5 režijními paušály po [částka] dle § 13 odst. 3 a. t. tj. [částka] (převzetí zastoupení, účast na jednání dne [datum] v rozsahu 2 úkonů a účast u jednání dne [datum] v rozsahu dvou úkonů) a 21% sazbou daně z přidané hodnoty ze součtu uvedených částek (tj. z částky [částka]) ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celková výše nákladů řízení pak činí [částka].

45. Žalobkyně je povinna zaplatit náklady řízení zástupkyni žalované (§149 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení