46 C 297/2020 - 208

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Kolbabovou ve věci žalobce: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupený advokátem [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby soud určil, že žalobce je vlastníkem stavby p. č. [hodnota], jež je součástí pozemku p. č. [hodnota], v katastrálním území [adresa], zapsaném na LV číslo [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 24 684 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobce podal dne [datum] u zdejšího soudu žalobu o určení vlastnického práva ke [Anonymizováno] č. p. [Anonymizováno][Anonymizováno] jež je součástí pozemku p. č. [hodnota], v katastrálním území [adresa], zapsaném na LV číslo [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], u [Anonymizováno] [adresa] (dále jen „[Anonymizováno]“).

2. Žalobce podal žalobu vůči žalovaným č.[hodnota] [jméno FO], nar. [datum], a č. [hodnota] [jméno FO], přičemž vycházel ze zápisu v katastru nemovitostí. Jelikož [jméno FO], nar. [datum], zemřel dne [datum], soud usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka], řízení přerušil do pravomocného skončení řízení o pozůstalosti vedeného [Anonymizováno] soudem pro [adresa] pod sp.zn. [spisová značka]. Usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka], rozhodl soud o pokračování v řízení namísto žalovaného [jméno FO], nar. [datum], zemř. [datum], s jeho dědicem [jméno FO]. V průběhu řízení, po zjištění, že se jedná o tutéž osobu, podáním ze dne [datum] upřesnil žalobce žalobu tak, že se domáhá určení pouze vůči jedné osobě, a to [jméno FO], nar. [datum], zemř. [datum], resp. jeho právnímu nástupci [jméno FO]. Soud usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka], tuto změnu žaloby připustil.

3. Žalobce žalobu ve znění pozdějších doplnění odůvodnil tak, že dnem [datum] uplynula lhůta 80 let trvání práva stavby zřízeného na základě [Anonymizováno] o [Anonymizováno] právu ze dne [datum], uzavřené mezi [Anonymizováno] správním [Anonymizováno] pro [adresa] a [Anonymizováno] pro [Anonymizováno] (dále jen „[Anonymizováno]“). Předmětem [Anonymizováno] o [Anonymizováno] právu bylo zřízení práva stavby na části pozemku tehdejšího [Anonymizováno] v [adresa] za účelem stavby budov s byty pro bytové potřeby členů družstva. Žalobce je vlastníkem pozemků p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] (původně součásti části pozemku č. k. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]), k. ú. [adresa] (dále jen „předmětné [Anonymizováno]“), a to na základě zákona č. 172/1991 Sb. [Anonymizováno] se stala dnem [datum] součástí předmětného pozemku p. č. [hodnota]. Jako vlastník je však dosud zapsána žalovaný, neboť jemu a jeho právním předchůdcům svědčilo právo stavby. Žalovaný, resp. ke dni podání žaloby jeho právní předchůdce [jméno FO], je tak v rozporu se skutečným stavem v [Anonymizováno] [Anonymizováno] evidován jako [Anonymizováno] a [Anonymizováno] od [datum] užívá bez právního důvodu. Naléhavý právní zájem na určení [Anonymizováno] práva žalobce vidí v tom, že bez rozhodnutí soudu [Anonymizováno] [Anonymizováno] nezapíše žalobce jako vlastníka [Anonymizováno]. Žalobce k aktivní legitimaci uvedl, že je právním nástupcem [Anonymizováno]. Z listu vlastnictví č. [hodnota] plyne, že vlastníkem předmětných pozemků byl před žalobcem „[Anonymizováno]“. Právo hospodaření ke dni [datum] náleželo [Anonymizováno] v [adresa], jenž byl podřízen [Anonymizováno]. [Anonymizováno] v [adresa] právo hospodaření vykonával. K datu účinnosti zákona č. 172/1991 Sb., tj. k [datum], právo hospodaření vykonával žalobce. Právo hospodaření bylo po celou dobu vykonáváno v rozsahu zřízeného stavebního práva. Bylo vykonáváno tak, že nebylo rušeno užívání předmětných pozemků žalovanými, resp. jejich předchůdci. Žalobce tudíž nakládal s předmětnými pozemky způsobem naplňujícím právo hospodaření, když se jednalo o hospodaření především ve smyslu právním, zahrnujícím, byť jen, svěření do dočasného užívání. Právo stavby zaniklo uplynutím 80-leté lhůty, neboť ke smlouvě nebyla uzavřena žádná jiná smlouva, která by právo stavby ukončila dříve. Z toho důvodu žalobce mohl začít předmětné pozemky fakticky užívat až od [datum]. K tomu odkázal na rozhodnutí zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], ve kterých bylo obdobným žalobám žalobce vyhověno. Žalobce dále uvedl, že právo stavby nemůže být vydrženo, když po jeho zániku se stavba převádí za náhradu vlastníkovi pozemku. Žalovaný též nevydržel vlastnické právo. Žalovaný postrádal dobrou víru, neboť o právu stavby věděl. Nečinnost žalobce nemůže sama o sobě založit poctivou držbu žalovaného. Námitka promlčení je též nedůvodná, vlastnické právo je totiž právo nepromlčitelné.

4. Žalovaný, resp. ke dni podání žaloby jeho právní předchůdce [jméno FO], nar. [datum], jako žalovaný č. [hodnota], se k podané žalobě vyjádřil tak, že s ní nesouhlasí a navrhl její zamítnutí. V prvé řadě žalovaný namítal, že žalobce není ve věci aktivně legitimován. [Anonymizováno] zůstaly ve vlastnictví České republiky, a to z toho důvodu, že k přechodu majetku z vlastnictví státu do vlastnictví obce dle zák. č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů, bylo třeba nejen existence vlastnického práva státu a formální existence práva hospodaření svědčící žalobkyni ke dni [datum], ale též podmínka, aby žalobce s takto definovaným majetkem ke dni účinnosti citovaného zákona, tedy ke dni [datum], reálně hospodařil. Veškeré tři stanovené podmínky musely být přitom splněny kumulativně. Povinností žalobce bylo tvrdit a prokázat: a) existenci vlastnického práva státu – žalobce ničeho netvrdí a ani neprokázal, že by k pozemkům parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] v [Anonymizováno] území [adresa], obec [adresa] svědčilo České republice ke dni [datum] vlastnické právo. Z Listu vlastnictví č. [hodnota], jednoznačně vyplývá, že vlastníkem byl v rozhodném období [Anonymizováno] stát, a nikoliv Česká republika. Je tedy na jisto postaveno, že ke dni [datum] nebyly [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] zapsány ve vlastnictví České republiky. Na majetek, který byl ve vlastnictví Československého státu, se zák. č. 172/1991 Sb. nevztahoval (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum] a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum]). Zák. č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí byl vydán Českou národní radou. Česká národní rada nemohla rozhodovat o majetku připadajícím Československému státu, její zákonodárná pravomoc se vztahovala výlučně na majetek patřící České republice. Československý stát byl v roce 1991 státem federativním a skládal se z České republiky a Slovenské republiky. Česká národní rada měla moc zákonodárnou pouze co do České republiky. Třetím státoprávním subjektem pak byl Československý stát – [adresa] a Slovenská federativní republika; b) existenci práva hospodaření svědčící žalobci ke dni [datum] – žalobce netvrdí a ani neprokázal, na jakém právním základu mu mělo právo hospodaření svědčit; c) reálné hospodaření s takto definovaným majetkem ke dni účinnosti citovaného zákona, tedy ke dni [datum] - hospodařit ve smyslu zák. č. 172/1991 Sb. znamená hospodařit se svěřeným majetkem s péčí řádného hospodáře, tedy nejen tento majetek evidovat, ale také pečovat o jeho údržbu, chránit jej i využívat, tj. fakticky s ním nakládat. Žalobce do dnešního dne ani netvrdil a ani neprokázal, jak fakticky s předmětným majetkem ke dni [datum] hospodařil. Žalobce hospodaření a péči řádného hospodáře ani netvrdí a ani neprokázal. Dle čl. 13 [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] právu ze dne 26./[datum] ve spojení se [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] byl žalovaný povinen hradit roční [Anonymizováno] (činži stavební) dle jeho podílu (pozemky žalovaného mají celkovou výměru 618 m2) na celku. Celkové roční [Anonymizováno] na pozemek č. k. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 8 640,9 m2 bylo stanoveno ve výši 1 200 Kč, a to smlouvou ze dne [Anonymizováno]./[datum]. Tedy podíl žalovaného je 8,53 % na celku. Splatnost tohoto ročního pachtovného byla smlouvou stanovena vždy k prvnímu dni měsíce čtvrtletního. Žalobci příslušelo právo, počínaje 1. únorem 1930, podrobiti [Anonymizováno] činži každých 10 let 10% zvýšení. Žalobce s pozemky žalovaného nikdy nehospodařil a už vůbec nikdy ne s péčí řádného hospodáře. Žalobce nikdy po žalovaném nevyžadoval hrazení ročního [Anonymizováno] a už vůbec nikdy nevyužil práva stavební činži každých 10 let o 10 % navýšit (rozhodnutí [Anonymizováno] soudu sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum], sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum] a sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum]). Žalobce řádně netvrdil a neprokázal ani jednu z podmínek zák. č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že pozemky parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] nebyly v rozhodném období zapsány ve vlastnictví České republiky a žalobce nikdy s předmětnými pozemky reálně nehospodařil. Žalobce není z výše uvedených důvodů ve věci aktivně legitimován. Dále žalovaný uvedl, že právo stavby bylo zrušeno ke dni [datum], avšak pokud by došlo k jeho ukončení i uběhnutím času, tedy ke dni [datum], tak je žalovaný [Anonymizováno] [Anonymizováno], jelikož občanský zákoník platný ke dni [datum] institut práva stavby neznal a dle jeho ustanovení patří stavba tomu, kdo ji postavil, nebo jeho právním nástupcům. Tedy žalovaný je [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. p. [Anonymizováno] zapsané na listu vlastnictví [Anonymizováno] v obci [adresa], k.ú. [adresa]. Stran [Anonymizováno] [Anonymizováno] nedošlo k převodu [Anonymizováno] na [Anonymizováno], a to z toho důvodu, že stavební právo již bylo platně a závazně ke dni [datum] zrušeno a mělo dojít k dokončení procesu převodu pozemků na účastníka, resp. jeho právní předchůdce. Eventuálně došlo k mimořádnému vydržení vlastnictví: a) u stavby č. p. [Anonymizováno], zapsána na listu vlastnictví [Anonymizováno] v obci [adresa], k.ú. [adresa] – tato vždy byla a je nesporným vlastnictvím žalovaného, popř. jeho právních předchůdců, b) pozemku parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, zapsán na listu vlastnictví [Anonymizováno] v obci [adresa], k.ú. [adresa], c) pozemku parc. č. [hodnota] - [Anonymizováno], zapsán na listu [Anonymizováno] [Anonymizováno] v obci [adresa], k.ú. [adresa], a to ke dni [datum]. Eventuálně nejpozději ke dni [datum] došlo k vydržení vlastnictví: a) stavby č. p. [Anonymizováno], zapsána na listu vlastnictví [Anonymizováno] v obci [adresa], k.ú. [adresa] – tato vždy byla a je nesporným vlastnictvím žalovaného, popř. jeho právních předchůdců, b) pozemku parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, zapsán na listu vlastnictví [Anonymizováno] v obci [adresa], k.ú. [adresa], c) pozemku parc. č. [hodnota] - zahrada, zapsán na listu vlastnictví [Anonymizováno] v obci [adresa], k.ú. [adresa] (dále jen ‚nemovitosti‘) žalovaným, popř. jeho právními předchůdci. Eventuálně došlo k mimořádnému vydržení vlastnictví: a) pozemku parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, zapsán na listu vlastnictví [Anonymizováno] v obci [adresa], k.ú. [adresa], b) pozemku parc. č. [hodnota] - zahrada, zapsán na listu vlastnictví [Anonymizováno] v obci [adresa], k.ú. [adresa] a. stavbu č.p. [Anonymizováno], zapsané na listu vlastnictví [Anonymizováno] v obci [adresa], k.ú. [adresa], c) pozemek parc. č. [hodnota] - zahrada, zapsán na listu vlastnictví [Anonymizováno] v obci [adresa], k.ú. [adresa]. žalovaným, popř. jeho právními předchůdci nejpozději ke dni [datum]. Eventuálně došlo na straně žalovaného k vydržení práva stavby na 80 let od [datum] dle podmínek Smlouvy o stavebním právu ze dne [datum] a žalovaný je oprávněn užívat nemovitosti. S ohledem na celkovou genezi věci, tedy: 1. [Anonymizováno] o zrušení stavebního práva a prodeji pozemků vlastníkům nemovitostí již závazně dne [datum] rozhodl; 2. období nesvobody; 3. desetiletí trvající nečinnost jak České republiky, tak žalobce, žalovaný po celou dobu neměl důvodné pochybnosti o tom, že mu vlastnické právo k nemovitostem patří, stavbu a pozemky považoval a považuje za vlastní a že je oprávněně drží. Žalovaný se z výše uvedených důvodů dovolával mimořádného vydržení nemovitostí eventuálně vydržení nemovitostí eventuálně vydržení práva stavba. Závěrem se žalovaný dovolával ustanovení § 6 a § 2 občanského zákoníku, když současný stav zapříčinil žalobce.

5. Žalovaný č. [hodnota] se vzájemnou žalobou, ve znění upřesnění ze dne [datum], domáhal rozhodnutí, že je vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] v obci [adresa], k.ú. [adresa]. Usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka], bylo řízení o vzájemné žalobě žalovaného č.[hodnota] podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. zastaveno a žádnému z účastníků nepřiznána náhrada nákladů řízení o vzájemné žalobě.

6. Po poučení soudem doplnil žalobce skutková tvrzení ohledně hospodaření žalobce s předmětnými nemovitostmi a uvedl, že ke dni [datum] (k datu rozhodnému dle § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb.) právo hospodaření týkající se Pozemků a stavby č.p. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa] (dále jen „[Anonymizováno]“), náleželo v rozsahu zřízeného práva stavby dle [Anonymizováno]. K datu [datum] (k datu účinnosti zákona č 172/1991 Sb.) také žalobce s [Anonymizováno] právě v rozsahu zřízeného [Anonymizováno] stavby dle smlouvy hospodařil prostřednictvím právních předchůdců žalovaného. Žalobce je tak ve věci aktivně legitimován, když je vlastníkem pozemků, tj. v jeho případě byly podmínky přechodu vlastnictví České republiky dle zákona č. 172/199 Sb. splněny.

7. Soud z provedených důkazů učinil následující zjištění.

8. Ze [Anonymizováno] o [Anonymizováno] právu ze dne [datum], včetně situačního plánu, z usnesením [Anonymizováno] ze dne [datum], z dopisu [Anonymizováno] ve věci zrušení [Anonymizováno] práva a odprodeji pozemků ze dne [datum] a z výpisu z katastru nemovitostí pro obec [adresa], k.ú. [adresa], [Anonymizováno], k datu [datum], z výpisu z katastru nemovitostí pro obec [adresa], k.ú. [adresa], [Anonymizováno], k datu [datum] ohledně předmětných pozemků soud zjistil, že dne [datum] byla uzavřena [Anonymizováno] o [Anonymizováno] právu mezi [Anonymizováno] v Čechách jménem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] jako majitele [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa], zapsaného ve vložce čís. [Anonymizováno] [Anonymizováno] o [Anonymizováno] úřadu [Anonymizováno] [Anonymizováno] (dále již jen jako „[Anonymizováno]“), a [Anonymizováno]. [Anonymizováno] zřídil [Anonymizováno] [Anonymizováno] stavby na části pozemku [Anonymizováno] č.k. [Anonymizováno] v [adresa], zapsaného ve [Anonymizováno] čís. [Anonymizováno] [Anonymizováno], za účelem zastavení nemovitosti domky s malými byty dle podmínek [Anonymizováno]. [Anonymizováno] právo bylo zřízeno na 80 let, kdy tato doba počíná dnem, kdy dojde příslušnému soudu žádost za vklad [Anonymizováno]. V katastru nemovitostí je zaznamenáno právo stavby na dobu od [datum] do [datum]. [Anonymizováno] se zavázalo platit počínaje dnem [datum] [Anonymizováno] (činži stavební) v částce 1 200 Kč, a to čtvrtletně. [Anonymizováno] si vyhradil právo počínaje 1. únorem 1930 zvyšovat [Anonymizováno] [Anonymizováno] o 10 % každých 10 let. Strany si dále sjednaly, že po ukončení stavebního práva uplynutím doby spadají veškeré stavby na něm do vlastnictví [Anonymizováno] fondu. [Anonymizováno] fond pak měl zaplatit odškodné ve výši plné jejich hodnoty v době přechodu s tím, že odškodnění nesmí být větší, než činí skutečně vynaložené náklady za provedení staveb, schválených dle této [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] b ylo dne [datum] rozhodnuto za souhlasu vlády zrušit stavební právo a o odprodeji jednotlivých parcel členům [Anonymizováno].Jako vlastník předmětných pozemků je zapsán nyní žalobce. Jako vlastníci stavby byli k datu [datum] zapsáni [jméno FO] a [jméno FO], nar. [datum], každý id. .

9. Z usnesení [Anonymizováno] ze dne [datum], I. dodatek, a z dopisu [Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že [Anonymizováno] vyslovil ochotu zrušit [Anonymizováno] právo vložené na části pozemku č. k. [Anonymizováno] v [adresa] (rozděleného na parcely č. [Anonymizováno] – zahrady) a odprodat jednotlivé parcely přímo členům anebo [Anonymizováno] za cenu 80 Kč za 1 čtv. sáh., a to za souhlasu vlády, což bylo sděleno [Anonymizováno] dopisem.

10. Z knihovní vložky č. číslo [hodnota] písmeno [Anonymizováno] a[Anonymizováno][Anonymizováno] soud zjistil, že knihovní vložka v zápise ze dne [datum] poznamenává dojití žádosti o zápis stavebního práva. Následující zápis ze dne [datum] obsahuje vklad stavebního práva ve prospěch [Anonymizováno]. a dále zřízení pro toto stavební právo knihovní vložky č. [hodnota]. Z části [Anonymizováno] vyplynulo, že roku 1927 bylo vloženo vlastnické právo pro Zemi Českou. Z prohlášení [Anonymizováno] ze dne [datum] vyplynulo, že družstvo navrhlo zápis zástavních a předkupních práv nemovitosti zapsané ve vložce [Anonymizováno] ve prospěch [Anonymizováno] v [adresa].

11. Z knihovní vložky č. [hodnota] strany [právnická osoba] a ze smlouvy trhové uzavřené mezi [Anonymizováno] a [jméno FO] a [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že předmětné [Anonymizováno] právo bylo zapsáno dne [datum] na dobu do [datum] ve vložce č. [hodnota] pozemkové knihy kat. obce [adresa]. Předmětné [Anonymizováno] právo se vztahuje k pozemkům sestávajícím se z pozemku č. k. [Anonymizováno] role, [Anonymizováno] zahrada, [Anonymizováno] zahrada a č. k. [Anonymizováno] stav. parcela s domem č. p. [Anonymizováno]. Na straně [Anonymizováno][Anonymizováno]je zde zapsán převod předmětného stavebního práva jednou polovinou na [jméno FO] a jednou polovinou na [jméno FO] k datu [datum] podle smlouvy [Anonymizováno]. Dále podle [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno] v [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno] pro [adresa], ze dne [datum] č.j. [spisová značka], a usnesení [Anonymizováno] pro [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka], byl zapsán převod stavebního práva jednou polovinou na [jméno FO] a jednou polovinou na nezletilého [jméno FO] k datu nečitelného dne a měsíce roku 1962.

12. Z usnesení [Anonymizováno] soudu pro [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka], soud zjistil, že dědictví zůstavitelky [jméno FO] jako jediný dědic ze zákona nabyl syn [jméno FO], a to včetně stavby [adresa], v obci [adresa], k.ú. [adresa], postavené na cizím pozemku parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno] [Anonymizováno]), zapsané na [Anonymizováno] č. [hodnota] pro obec [adresa], k.ú. [adresa], u [Anonymizováno] pracoviště [adresa].

13. Z [Anonymizováno] č. [hodnota] obec [adresa] [Anonymizováno], a ze sdělení k založení [Anonymizováno] č. [hodnota] obec [adresa] [Anonymizováno] soud zjistil, že se jedná o ručně vedený list vlastnictví [Anonymizováno] obec [adresa] [Anonymizováno]. Na straně č. [hodnota] jsou zapsány předmětné pozemky v oddíle s nadpisem „[Anonymizováno]“. Do tohoto listu vlastnictví se zapisovalo od roku 1964 do roku 2001, přičemž pozemky byly z tohoto listu vyškrtnuty bez uvedení data.

14. Z výpisu z katastru nemovitostí k [Anonymizováno], provedenému k datu [datum] a k datu [datum] soud zjistil, že jako vlastník stavby č.p. [Anonymizováno], na parcele [Anonymizováno], napsané na [Anonymizováno] jsou zapsáni [jméno FO] a [jméno FO], nar. [datum], každý s podílem i/2. Dále je zapsáno věcné právo – právo stavby [datum] do [datum].

15. Z výpisu z katastru nemovitostí k [Anonymizováno], provedenému k datu [datum] soud zjistil, že žalobce je zapsán mimo jiné jako vlastník pozemku p. č. [hodnota] k. ú. [adresa] a na pozemku stojící stavby: [adresa], č.p. [Anonymizováno], bydlení, [Anonymizováno]. V části [Anonymizováno] je zapsáno právo stavby na dobu od [datum] do [datum] k pozemku p. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a dále předkupní právo práva stavby [jméno FO] a [jméno FO].

16. Z předpis náhrady za faktické užívání pozemku p. č. [hodnota], včetně stavby [adresa], a p. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno], soud zjistil, že žalobce, resp. [Anonymizováno], vyzval [jméno FO] a [jméno FO] k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání [Anonymizováno] období od [datum] do [datum] v celkové částce 900 000 Kč, a to každého k , tj. k částce 450 000 Kč. Z odpovědi právní zástupkyně původních žalovaných ze dne [datum] soud zjistil, že tito úhradu odmítli s odůvodněním, že žalobci nárok na vydání [Anonymizováno] obohacení vůbec nevznikl.

17. Z dopisu žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzýval žalované k vypořádání nároků ze zaniklého práva stavby.

18. Z dopisů žalované z dní [datum] a [datum] se podává, že žalovaná reagovala na dopis žalobce s tím, že nesouhlasí s žalobcem, že on je vlastníkem jejich nemovitostí, a současně žalovaná nesouhlasila, že žalobce je aktivně legitimován. Žalovaná uváděla, že předmětné nemovitosti vydržela.

19. Z dopisu [Anonymizováno] [Anonymizováno] pro [Anonymizováno]. m. [Anonymizováno] adresovanému žalobci ze dne [datum], odpovědi žalobce ze dne [datum] a rozhodnutí [Anonymizováno], ze dne [datum], soud zjistil, že Katastrální úřad hl. m. Prahy vyzval žalobce k seznámení se s podklady pro rozhodnutí s tím, že uvedl, že uspořádání vzájemných vztahů a zánik práva stavby lze osvědčit pouze dvoustranným právním jednáním, příp. rozhodnutím soudu. Z dopisu plyne, že návrh na vklad vlastnického práva ke [Anonymizováno] byl žalobcem podán dne [datum]. Žalobce s názorem [Anonymizováno] nesouhlasil. [Anonymizováno] návrh žalobce na vklad zamítl svým usnesením č.j. [Anonymizováno], ze dne [datum].

20. Z výzvy právní zástupkyně původního vlastníka právnímu zástupci žalobce ve věci vyřešení vlastnických poměrů k nemovitosti ze dne [datum], z opětovné výzvy žalobce právnímu předchůdci žalovaného k vypořádání nároků ze zaniklého práva stavby ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno], ze sdělení [Anonymizováno] města [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] města [Anonymizováno], [Anonymizováno] úřadu ve věcech pozemků v k.ú. [adresa] ze dne [datum], z dopisu [jméno FO] a [jméno FO] ze dne [datum], z dopisu právní zástupkyně původního vlastníka žalobci z [datum] ve věci žádosti o vyřešení vlastnických poměrů k nemovitosti, z usnesení Rady hlavního města [adresa], ze dne [datum] k návrhu postupu při převodu pozemků v rámci vypořádání práva stavby na pozemku [Anonymizováno], ze zásad postupu při převodu pozemků, z usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] ze dne [datum] k návrhu na revokaci usnesení Rady hlavního města [adresa] ze dne [datum] k návrhu úplatného převodu pozemku z vlastnictví [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastavěných družstevními bytovými domy a věcně příslušných pozemků z [Anonymizováno] do vlastnictví vlastníků bytů a společných nebytových prostor domu č.p. [Anonymizováno], č.p. [Anonymizováno] k.ú. [adresa], z usnesení [Anonymizováno] [adresa] z [datum] k návrhu na schválení vypořádání práva stavby formou úplatného převodu vlastnictví na pozemky p. č. [Anonymizováno] z vlastnictví [Anonymizováno] do společného jmění manželů [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] a z usnesení [Anonymizováno] [adresa] ze dne [datum], k návrhu na schválení vypořádání práva stavby formou úplatného převodu vlastnictví pozemku p. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] z vlastnictví [Anonymizováno] do spoluvlastnictví manželů [jméno FO] a [jméno FO] soud zjistil, že účastníci se snažili narovnat sporné vztahy s tím, že právní předchůdce žalobce poukazoval na řešení obdobných právních vztahů žalobcem.

21. Z dalších za řízení provedených listinných důkazů ([Anonymizováno] [Anonymizováno] soudu pro [adresa] č.j. [spisová značka], ze dne [datum], žádost žalobce o sdělení ručního [Anonymizováno] k.ú. [adresa] z [datum], objednávka listin žalobcem z katastru nemovitostí ze dne [datum], oznámení Katastrálního úřadu pro Hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa] žalobci o zaslání požadovaných údajů z katastru nemovitostí ze dne [datum] č.j. [adresa]) nezjistil soud žádná pro rozhodnutí věci podstatná skutková zjištění.

22. Na základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr: Ke vzniku stavebního práva: 23. [Anonymizováno] na základě dohody označené jako [Anonymizováno], která byla uzavřena dne [datum], zřídil [Anonymizováno]2 v [adresa], zapsaného ve vložce čís. [Anonymizováno] [Anonymizováno], za účelem zastavení nemovitosti [Anonymizováno] s malými byty dle podmínek [Anonymizováno]. Stavební právo bylo zřízeno na 80 let, s tím, že tato doba počíná dnem, kdy dojde příslušnému soudu žádost za vklad stavebního práva. Strany si dále sjednaly povinnost Družstva čtvrtletně platit [Anonymizováno] [Anonymizováno] (činži [Anonymizováno]) v částce 1 200 Kč počínaje dnem [datum]. [Anonymizováno] si vyhradil právo počínaje 1. únorem 1930 zvyšovat stavební činži o 10 % každých 10 let. Strany si dále sjednaly, že po ukončení stavebního práva uplynutím doby spadají veškeré stavby do vlastnictví [Anonymizováno]. Předmětné stavební právo mělo uplynout dnem [datum]. Ke změně v číslování předmětných pozemků:

24. Pozemek č. k. [Anonymizováno] byl rozdělen, když pak nebylo prokázáno, že do jeho původní výměry podle nového číslování pak v minulosti náležely i pozemek parc. č. [hodnota] s domem č. p. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Ke stavu v katastru nemovitostí:

25. Žalovaný je zapsána jako vlastník [Anonymizováno]. Žalobce je zapsán jako vlastník předmětných pozemků. V katastru nemovitostí je u listu vlastnictví účastnice řízení ([Anonymizováno] č. [hodnota] a [Anonymizováno] č. [hodnota]) v části [Anonymizováno] zapsáno předmětné právo stavby, a to na období [datum] do [datum]. K historii vlastnictví předmětných pozemků:

26. Předmětné pozemky se vyskytují [Anonymizováno] č. [hodnota] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] z neznámého data s tím, že z tohoto listu byly vyškrtnuty, a to neznámého data.

27. K právním předchůdcům žalované a k žalované:

28. Na základě smlouvy trhové uzavřené mezi [Anonymizováno] pro postavení [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [jméno FO] a [jméno FO] dne [datum] nabyli [jméno FO] a [jméno FO], každý jednou polovinou k datu [datum] dům č.p.271 v k.ú. [adresa], a současně převzali zápůjčku [Anonymizováno] v [adresa] v hodnotě [Anonymizováno] ceny [adresa] Kč. Po úmrtí [jméno FO], zemř. [datum] podle usnesení [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nabyl dědictví syn zůstavitele [jméno FO]. Po úmrtí [jméno FO], zemř. [datum], podle usnesení [Anonymizováno] pro [adresa], ze dne [datum] č.j. [spisová značka], nabyli stavební právo každý [jméno FO] a nezletilý [jméno FO]. Po úmrtí [jméno FO], zemř. [datum] (měsíc není v rozhodnutí dobře čitelný) podle usnesení [Anonymizováno] pro [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka], nabyl dědictví syn zůstavitele [tituly před jménem] [jméno FO]. Po úmrtí [jméno FO], zemř. [datum], nabyl dědictví syn [jméno FO]. Po úmrtí [jméno FO], zemř. [datum], tedy až v průběhu tohoto řízení, nabyl podle usnesení [Anonymizováno] soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], [Anonymizováno] pozůstalý bratranec [Jméno zainteresované osoby 0/0], přičemž nebylo dosud rozhodnuto o nabytí předmětné stavby, a to z důvodu spornosti vlastnictví stavby. Ke vzájemné komunikaci:

29. Žalobce vyzval dne [datum] žalované k úhradě [Anonymizováno] obohacení za užívání předmětných pozemků za období od [datum] do [datum] ve výši 900 000 Kč. Žalovaný č.[hodnota] nesouhlasil z důvodu, že žalobce není aktivně legitimován a žalovaný předmětnou [Anonymizováno] vydržela. Následně probíhala další komunikace mezi účastníky řízení s tím, že žalovaný č.[hodnota] opakovaně namítal vydržení vlastnického práva. Žalobce podal návrh na vklad vlastnického práva ke [Anonymizováno] dne [datum]. [Anonymizováno] návrh žalobce na vklad zamítl dne [datum] s tím, že uspořádání vzájemných vztahů a zánik práva stavby lze osvědčit pouze dvoustranným právním jednáním, příp. rozhodnutím soudu.

30. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně.

31. Soud se na úvod zabýval aktivní legitimací žalobce v řízení.

32. Žalobce dovozuje vlastnictví předmětných pozemků na základě přechodu z vlastnictví České republiky dle zákona č. 172/1991 Sb. Skutečnost, že žalobce byl na základě uvedeného zákona zapsán jako vlastník předmětných pozemků, plyne i z LV 1594 k. ú. [adresa]. Žalovaný namítá, že na žalobce vlastnictví nepřešlo. 33. [Anonymizováno] vlastnictví předmětných [Anonymizováno], dříve vedených pod č. kat. [Anonymizováno], zemí [Anonymizováno] a jejími nástupci vyplývá mj. z ust. § 9 zákona č. 126/1920 Sb., o [Anonymizováno] (pozemek byl převeden do vlastnictví státu), § 9 zákona č. 125/1927 Sb., o organisaci politické správy (pozemek převeden do vlastnictví okresu), § 3 vládního nařízení č. 4/1945 Sb., o volbě a pravomoci národních výborů (pravomoc okresů převzaly okresní národní výbory), § 149 ústavního zákona č. 150/1948 Sb. (komunální vlastnictví se stalo součástí národního majetku) a § 29 a § 30 zákona č. 279/1949 Sb., o finančním hospodaření národních výborů, po přijetí kterého (tj. od [datum]) již obce nemohly nabývat majetek do soukromého vlastnictví a veškerý obsah majetkových fondů, který jim byl svěřen k hospodaření, připadl jako národní majetek státu.

34. Změnu v tomto ohledu přinesl až ústavní zákon č. 294/1990 Sb. ve spojení se zákony č. 367/1990 Sb., o obcích a č. 418/1990 Sb., o hlavním městě [Anonymizováno] a zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí. Účinnost zákona č. 172/1991 Sb. je ke dni [datum].

35. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni [datum] příslušelo právo hospodaření národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce a v [Anonymizováno] též na městské části, pokud obce a v [Anonymizováno] též městské části s těmito věcmi ke dni účinnosti tohoto zákona hospodařily.

36. Dle § 8 zákona č. 172/1991 Sb. pokud vlastnické právo, které na obec přešlo podle § 1, 2, 2a nebo § 2b tohoto zákona, není dosud zapsáno v katastru nemovitostí, je obec povinna nejpozději do [datum] uplatnit návrh vůči katastrálnímu úřadu, nebo podat žalobu na určení vlastnického práva u soudu. Nesplní-li obec tuto svou povinnost, považuje se den [datum] za den přechodu vlastnického práva na stát.

37. Pro přechod některých věcí z majetku státu do vlastnictví obcí musely být splněny kumulativně všechny výše uvedené podmínky. Nesplnění, byť jedné z podmínek, pak znamená neúspěch v řízení. V tomto řízení muselo být mimo jiné prokázáno, že ke stanovenému dni měl k tomuto majetku právo hospodaření právní předchůdce obce a s tímto majetkem tento předchůdce také hospodařil. Muselo by být též prokázáno, že obec s těmito pozemky též hospodařila ke dni účinnosti cit. zákona (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum] ve věci sp. zn. IV. 185/96).

38. K otázce výkladu pojmu „hospodaření“ ve smyslu § 1 zákona č. 172/1991 Sb. lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi, v níž je ustanovení § 1 zákona č. 172/1991 Sb. setrvale interpretováno tak, že k přechodu věcí z vlastnictví státu do vlastnictví obcí je třeba nejen existence vlastnického práva státu a formální existence práva hospodaření svědčící národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce (k tomu srov. § 68 odst. 1 zákona o obcích), ale též moment faktický, totiž aby obce s danými věcmi ke dni účinnosti zákona také reálně hospodařily. Požadavek, aby obce s věcmi uvedenými v § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. hospodařily, je třeba chápat tak, že obec realizuje práva a povinnosti, které na ni přešly z národního výboru, tedy nakládá s věcmi, k nimž dříve náleželo právo hospodaření národnímu výboru, způsobem naplňujícím toto právo hospodaření. Jistě přitom nemusí jít vždy jen o hospodaření ve smyslu užívání věci, tj. např. výkon zemědělské činnosti, ale i v ostatním právním smyslu, zahrnujícím držbu věci a nakládání s věcí v souladu s právními předpisy upravujícími právo hospodaření, či možnost uvedené věci pronajmout (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

39. Zákonodárce vyjádřil vůli převést do [Anonymizováno] obce podle § 1 zákona č. 172/1991 Sb. toliko ten majetek, který právní předchůdci obcí fakticky využívali k plnění svých úkolů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Shodně je ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. interpretováno též v rozhodovací praxi Ústavního soudu, podle kterého „právo hospodaření“ je pojmem, jenž byl v zákoně č. 109/1964 Sb., hospodářském zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon č. 109/1964 Sb.“), a ve vyhlášce č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem (ve znění vyhlášek č. 139/1988 Sb. a č. 103/1990 Sb.), použit v obdobném významu, jako původní pojem „[Anonymizováno]“. Proto i pojem „[Anonymizováno]“, který sice není právem definován, je třeba odvodit z citovaných předpisů, kde se organizacím ukládá hospodařit s národním majetkem s péčí řádného hospodáře, nejen tedy tento majetek evidovat, ale také pečovat o jeho údržbu, chránit ho a využívat. Pokud organizace majetek k plnění svých úkolů nepotřebovala a neužívala jej, tendovala právní úprava k tomu, aby byl neprodleně nařízen převod práva hospodaření, přičemž umožňovala též dočasné užívání jinou organizací nebo i občany. Pojem „[Anonymizováno]“ ve smyslu ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. lze chápat jako opozici k pojmu „právo [Anonymizováno]“, a to v tom smyslu, že „právo hospodaření“ představuje určitou formální podmínku, zatímco „[Anonymizováno]“ podmínku materiální, coby faktické užívání majetku (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 600/11, nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 185/96, usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 1399/11 nebo usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 2566/14). Zákonodárce vyjádřil vůli převést do vlastnictví obce podle § 1 zákona č. 172/1991 Sb. toliko ten majetek, který právní předchůdci obcí fakticky využívali k plnění svých úkolů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

40. Otázku faktického výkonu práva hospodaření bylo nutné posoudit ve vazbě na existující [Anonymizováno] právo. Bylo tak nutné posoudit, kdy stavební právo zaniklo.

41. Na posouzení [Anonymizováno] práva soud aplikoval Obecný zákoník občanský, vyhlášený [Anonymizováno] patentem z [datum], č. [hodnota] Sb. z. s., který byl v době vybudování stavby č. p. [Anonymizováno] platný a účinný, a pojednával o právu [Anonymizováno] v hlavě druhé - § 353 a násl. Obecně platná zásada „superficies solo cedit“ zakotvená v Obecném zákoníku občanském (stavba nebyla samostatnou věcí, stavba byla součástí pozemku a vlastníkem stavby byl tedy vlastník pozemku), neplatila však bezvýjimečně. Pokud stavebník stavěl na cizím pozemku, musel mít k tomuto pozemku věcné právo, a to tzv. právo stavby. Tímto zákonem byl zvláštní předpis, a to zákon č. 86/1912 ř. z., který byl nahrazen zákonem č. 88/1947 Sb., o právu stavby (zákon č. 88/1947 Sb. je stále součástí českého právního řádu; nebyl zrušen). Podle zákona ze dne [datum], č. [hodnota] ř. z., o právu stavby, mohl být pozemek zatížen věcným zcizitelným a děditelným právem mít stavbu na povrchu nebo pod povrchem půdy, a toto právo mohlo být založeno pouze na určitých pozemcích (§ 2) a vzniklo, jakmile bylo knihovně zapsáno jako břemeno pozemku (§ 5). Právo stavby nemohlo být zřízeno na méně než 30 let a ne více než na 80 let (§ 3). Právo stavby bylo věcí nemovitou, stavba na základě stavebního práva nabytá nebo zřízená byla příslušenstvím stavebního práva, stavebnímu oprávněnci příslušela ke stavbě práva vlastníka a co do pozemku, pokud nebylo ve smlouvě o právu stavebním ustanoveno něco jiného, práva poživatelova (§ 6). Zaniklo-li právo stavby, připadla stavba vlastníku pozemku (§ 9). Výmaz stavebního práva mohl být povolen před uplynutím času, na které bylo zřízeno s tím omezením, že právní účinek vzhledem k zástavním a jiným věcným právům nastával teprve po jejich výmazu (§ 8).

42. S ohledem na výše uvedené [Anonymizováno] o stavebním [Anonymizováno] zanikla uplynutím sjednané doby 80 let trvání stavebního práva, tj. dnem [datum]. V řízení totiž nebylo prokázáno, že by [Anonymizováno] zanikla na základě pozdějšího ujednání stran, přičemž to nebylo ani tvrzeno.

43. Ten, kdo stavbu postavil, byl pouze oprávněným ke stavbě a příslušela mu „[Anonymizováno]“ na dobu vymezenou ve smlouvě a po uplynutí doby práva stavby se stavba stávala vlastnictvím vlastníka pozemku (připadla [Anonymizováno]). Předmětný pozemek byl tak fakticky užíván žalovaným a jeho právními předchůdci na základě platné [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Je tedy zřejmé, že hospodaření ve smyslu užívání věci žalobce vykonávat nemohl.

44. Soud má však za to, že samotné nerušení výkonu stavebního práva však pro výkon práva hospodaření nestačí. Hospodaření v právním smyslu vyloučeno nebylo, naopak pod pojem péče řádného hospodáře spadalo, aby bylo vybíráno pachtovné ([Anonymizováno]). K tomu však v projednávané věci nedošlo, ani před, ani po účinnosti cit. zákona. Nedošlo ani ke zvýšení pachtovného ve výši 10 % každých 10 let, jak to umožňovala [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Zápis v evidenci nemovitostí vedené v pozemkových knihách a posléze středisky geodézie, a potom katastrálními úřady, pro závěr o faktickém hospodaření též nestačí (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], č. j. [spisová značka] nebo rozsudek ze dne [datum] sp. zn. 1206/99).

45. Na základě výše uvedeného lze shrnout, že soud shledal, že nebyly naplněny zákonné podmínky pro přechod předmětných pozemků na žalobce. Doloženými listinami tak nebylo prokázáno, že by právo hospodaření vůbec náleženo [Anonymizováno] v [Anonymizováno] (příp. [Anonymizováno] [adresa]), že by tento právní předchůdce žalobce právo hospodaření vykonával a že by ho též žalobce vykonával k rozhodnému dni.

46. Soud pro úplnost odkazuje i na rozhodnutí [Anonymizováno] soudu [Anonymizováno] republiky sp. zn. [spisová značka] dle kterého: „Majetek, který byl ke dni účinnosti zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České [Anonymizováno], ve vlastnictví [Anonymizováno], nemohl podle tohoto zákona přejít na obec.“ Soud nicméně uzavírá, že předmětné pozemky byly evidovány na ručně vedeném [Anonymizováno] č. [hodnota] pro [Anonymizováno]. Jelikož národní výbor nemohl nabýt vlastnického práva k pozemku, neboť byl pouze výkonným orgánem státní moci v obci, vlastnictví tak svědčilo [Anonymizováno] státu.

47. Ze všech výše uvedených důvodů se tak soud neztotožňuje s rozhodnutími zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], když tento názor soudu je též podpořen názorem odvolacího soudu, vyjádřeným v jeho zrušujícím usnesení č.j. [spisová značka] ve věci odvolání proti rozhodnutí vyneseném v řízení zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka]. Soud se ohledně neprokázání hospodaření plně ztotožňuje s rozsudkem odvolacího soudu č.j. [spisová značka].

48. Soud se dále zabýval námitkou vydržení učiněnou ze strany žalobce.

49. Institut vydržení byl upraven v ust. § 134 odst. 1, 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák“) s účinností od [datum]. Podle tohoto ustanovení se oprávněný držitel stává [Anonymizováno] [Anonymizováno], má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Podle § 129 odst. 1, 2 obč. zák. je držitelem ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe. Držet lze věci, jakož i práva, která připouštějí trvalý nebo opětovný výkon. Podle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. Podle § 868 obč. zák. pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona (tedy občanského zákoníku ve znění zákona č. 509/1991 Sb.) i právní vztahy vzniklé před lednem 1992; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před 1. lednem 1992 se však posuzují podle dosavadních předpisů. Předpoklady pro vydržení tak lze hodnotit i za dobu před [datum] s tím, že k vydržení mohlo dojít nejdříve k tomuto datu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum] ve věci sp. zn. [spisová značka]). Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) upravuje vydržení v ust. § 1089 a násl. o.z. s tím, že v ust. § 1095 o.z. je zakotven institut mimořádného vydržení. Dle § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Dle § 3066 o.z. do doby stanovené v § 1095 o.z. se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

50. Vydržení vlastnického práva je jeho nabytí v důsledku oprávněné držby věci vykonávané po zákonem stanovenou dobu. Pro vznik držby je nezbytné naplnění dvou předpokladů: vůle s věcí nakládat jako s vlastní (animus possidendi - prvek subjektivní) a faktické ovládání věci - panství nad věcí (corpus possessionis - prvek objektivní). Faktickým ovládáním se nerozumí jen fyzické ovládání věci. Fakticky věc ovládá ten, kdo podle obecných názorů a zkušeností vykonává tzv. právní panství nad věcí (resp. vykonává obsah práva vlastnického, které bývá pojímáno jako právní panství nad věcí). Proto je držitelem pozemku i ten, kdo vykonává držbu prostřednictvím jiné osoby (tzv. detentora). Je však nezbytné, aby detentor věc fyzicky ovládal pro držitele a jeho jménem (nejčastěji např. jako jeho nájemce). Jinak řečeno, držitelem je jen ten, kdo fakticky ovládá věc a chová se k ní jako vlastník. To předpokládá zpravidla akt uchopení držby. Jestliže držitel pozemek neužívá, ale užívá jej někdo jiný, je třeba, aby uživatel - detentor - tak činil na základě svolení držitele (zpravidla založeného právním jednáním, např. smlouvou nájemní) a pro něj (tzv. držba vykonávaná zástupcem). Je třeba, aby se detentor choval k držiteli jako k vlastníkovi, např. platil mu sjednané nájemné apod. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a usnesení téhož soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

51. Zjištění okamžiku, kdy obec podala katastrálnímu úřadu návrh na zápis vlastnického práva k předmětnému pozemku do katastru nemovitostí s odkazem na § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., není pro posouzení okamžiku nabytí držby pozemku rozhodující. Nepřestavuje totiž akt uchopení se držby tohoto pozemku, přičemž samotný následný zápis v katastru nemovitostí není skutečnou držbou ve smyslu § 129 odst. 1 obč. zák., nýbrž jen držbou knihovní. V tomto ohledu Nejvyšší soud vyslovil právní závěr, podle nějž „je-li někdo zapsán ve veřejných knihách jako vlastník pozemku, nicméně pozemek fakticky (byť např. prostřednictvím detentora, který může být nájemcem či jiným uživatelem, odvozujícím své právo od knihovního vlastníka) neovládá, má tzv. knihovní držbu. Knihovní držba není skutečnou držbou a nepožívá ochrany, není totiž naplněna podmínka skutečného, faktického ovládání věci (srov. např. usnesení [Anonymizováno] soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], usnesení téhož soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] a rozhodnutí tam uvedená). Ze stejných důvodů též není rozhodný okamžik podání žaloby na určení vlastnického práva.

52. Soud se proto zabýval tím, zda a kdy na straně žalobce, případně jeho právního předchůdce, došlo k aktu, který lze považovat za uchopení se držby ve výše popsaném smyslu. Soud dospěl k závěru, že k uchopení držby reálně nikdy nedošlo. Z provedeného dokazování vyplynulo, že po celou dobu se jednalo pouze o držbu knihovní, která, jak bylo již výše uvedeno, skutečnou držbou není. Jelikož k uchopení držby nikdy nedošlo, nemohlo dojít ani vydržení vlastnického práva k předmětným pozemkům.

53. Nad rámec výše uvedeného soud konstatuje, že ohledně pozemku parc. č. [hodnota] k.ú. [adresa], jehož součástí je stavby č.p. [Anonymizováno] zřízená na základě [Anonymizováno] podle zákona č. 86/1912 z.ř., který je ve vlastnictví žalobce, je nutné vyložit § 2 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 172/1991 Sb. tak, že pozemek nebyl způsobilý k přechodu z vlastnictví [Anonymizováno] republiky podle citovaného zákona (srov. rozhodnutí Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka], ze dne [datum]).

54. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobce není v řízení aktivně legitimován, neboť není vlastníkem předmětných pozemků. Z tohoto důvodu se soud dále nezabýval dalšími námitkami v řízení uplatněnými.

55. Soud proto rozhodl tak, že žalobu, aby bylo určeno, že žalobce je vlastníkem stavby č. p. [Anonymizováno], jež je součástí pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], zapsané na [Anonymizováno] č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa] u [Anonymizováno] [adresa], zamítl v plném rozsahu.

56. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovaným, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 684 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč, přičemž cena nemovitosti nebyl v řízení zjišťována a soud proto ke stanovení tarifní hodnoty dle ceny nemovitosti z důvodu hospodárnosti nepřistoupil, sestávající z částky 3 100 Kč za každý z šesti úkonů (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření žalovaného ze dne [datum], účast na jednání soudu ve dnech [datum] a 30. 11. 223) právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20 400 Kč ve výši 4 284 Kč.