46 C 300/2023 - 65

Rubrum

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Benešovou ve věci žalobce: [Anonymizováno] IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupený advokátem [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] o zaplacení částky 88 231 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V rozsahu, v němž žalobce požadoval úrok z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky [částka] od [datum], do zaplacení se žaloba zamítá.

III. V rozsahu, v němž žalobce požadoval zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal žalobou ze dne [datum] zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Podle žaloby žalovaný neuhradil vyúčtování nedoplatku za služby spojené s vlastnictvím bytu č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] za rok 2022 ve výši [částka], jehož splatnost měla nastat [datum], a dále měsíční platby za měsíce květen 2023 až srpen 2023 ve výši 4 x [částka], jež byly splatné vždy ke konci daného měsíce.

2. Podáním ze dne [datum] žalobce rozšířil žalobu, přičemž se nově domáhal rovněž úhrady zálohových měsíčních plateb za měsíce září 2023 až leden 2024 ve výši 5 x [částka]. Okresní soud změnu (rozšíření) žaloby připustil (č.l. 44).

3. Proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podal žalovaný odpor. Žalovaný namítal zejména nesprávnost a chyby ve vyúčtování služeb za rok 2022. Žalovaný uvedl, že tyto vady reklamoval u společnosti Správa 95 ČR s.r.o., která vyúčtování vyhotovila, a současně i u žalobce. Vyúčtování za rok 2022 podle něj obsahuje chybné údaje o spotřebě studené a teplé vody. Na reklamaci však nebylo reagováno. Žalobce rovněž nezákonně účtoval příspěvek na správu domu a pozemku ve výši [částka] měsíčně, ačkoliv jeho výše měla činit [částka] měsíčně. Žalobce podle žalovaného řádně nevykonává správu domu a pozemku. Ačkoliv žalobce účtuje žalovanému rovněž příspěvky na výtah, ten je v dezolátním stavu a většinou nefunguje. Rovněž fakticky nefunguje účtovaný úklid společných prostor. Žalobce rovněž brání žalovanému ve vydání klíčů od vchodových dveří a od sklepa.

4. Okresní soud z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

5. Dle výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že žalovaný je vlastníkem jednotky č. [Anonymizováno]

6. Z evidenčního listu k bytové jednotce č. [Anonymizováno] okresní soud zjistil, že výše měsíčních záloh spojených s uvedenou jednotkou byla v roce 2023 stanovena v částce [částka] (přičemž příspěvek do fondu oprav činil [částka]).

7. Z přehledu pohledávek a závazků za vlastníky ze dne [datum] vystaveného společností [právnická osoba] vyplývá, že ve vztahu k vlastnictví jednotky č. [Anonymizováno] byly evidovány nedoplatky záloh za měsíce květen až srpen 2023 a dále nedoplatek z vyúčtování ve výši [částka] (celkem [částka]). V doplňujícím přehledu z [datum] jsou pak evidovány rovněž nezaplacené platby záloh za září 2023 až leden 2024.

8. Z vyúčtování zálohových plateb za služby spojené s vlastnictvím bytu č. [Anonymizováno] soud zjistil, že vyúčtování není datován. Z vyúčtování nicméně vyplývá, že se vztahuje k období kalendářního roku 2022. Vyúčtování neobsahuje např. údaje o spotřebě tepla na vytápění a tepla na ohřev vody v GJ a množství vody v m3 spotřebované na poskytování teplé vody za zúčtovací jednotku, údaje o jednotkových cenách tepla na vytápění a tepla spotřebovaného na ohřev vody v Kč/GJ a vody spotřebované na poskytování teplé vody v Kč/m3. Ve vztahu k dodávkám tepla není z vyúčtování vůbec patrné, jakým způsobem byl vypočten podíl nákladů připadající na žalovaného. Ve vyúčtování je u položky „Teplo“ uvedeno pouze 100 % ext. rozúčtovatel. Ve vyúčtování ostatně není uvedena ani podlahová plocha jednotky ani počet osob bydlících v jednotce. Podle vyúčtování měl činit zjištěný nedoplatek za rok 2022 celkem [částka].

9. Ze zápisu ze shromáždění vlastníků [datum] (bod 5) vyplývá, že výše příspěvku do fondu oprav se změnila s účinnosti od [datum] na částku [částka]/m2. Tato částka odpovídá pro byt žalovaného částce [částka].

10. Z dokladu o doručení zprávy do datové schránky žalobce a [právnická osoba] s doručením dne [datum] a z textu reklamace ze dne [datum] okresní soud zjistil, že žalovaný doručil žalobci a zpracovateli vyúčtování reklamaci vyúčtování za rok 2022.

11. Z dokladů o odchozích platbách z účtu žalovaného u [právnická osoba]. za období od [právnická osoba]. 2022 do [datum] okresní soud zjistil, že uvedené platby byly provedeny v období předcházejícímu splatnosti záloh za měsíce květen 2023 až leden 2024 a rovněž před splatností vyúčtování za rok 2022.

12. Z e-mailu ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný byl vyzván k zaplacení plateb za měsíce květen až červenec 2023 v celkové výši [částka]. Žalovaný sice doručení e-mailu zpochybnil, avšak současně uvedl, že e-mailová adresa, na kterou byla zpráva zasílána, je adresa jím používaná.

13. Z provedeného dokazování okresní soud učinil tento skutkový závěr: Žalovaný byl a dosud je vlastníkem bytové jednotky č. [Anonymizováno]. Žalobce je společenstvím vlastníků, které spravuje nemovitost č.p. [Anonymizováno]. Žalovaný byl povinen hradit zálohy předepsané v evidenčním listu k jeho bytové jednotce, a v období, které je předmětem žaloby (tj. od května 2023) v částce [částka] (přičemž příspěvek do fondu oprav činil [částka] a zbytek pak představovaly platby spojené nebo související s užíváním bytu). Žalovaný zálohy počínaje měsícem květen 2023 neplatil. Žalobce ve vztahu k žalovanému vyúčtoval zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu za období leden - prosinec 2022 a vyčíslil nedoplatek ve výši [částka]. Vyúčtování bylo žalovanému doručeno (skutečnost doručení vyúčtování nebyla mezi účastníky sporná). Žalovaný reklamoval vyúčtování za rok 2022 dopisem, který byl žalobci doručen dne [datum]. Jelikož nebyly zálohy ani nedoplatek z vyúčtování uhrazeny, byl žalovaný vyzván k zaplacení dopisem právního zástupce žalobce ze dne [datum] a doručením návrhu na změnu žaloby ze dne [datum].

14. Na věc dopadá právní úprava vlastnictví k bytové jednotce.

15. Podle § 1181 o. z., vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

16. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů za služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

17. Podle § 14a zákona č. 67/2013 Sb., Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou č. 269/2015 Sb., ve znění účinném do [datum] (dále též jen „Vyhláška“), a/ rozsah výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům, jejich rozdělení mezi příjemce služeb, hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období, vymezení pojmů a další náležitosti k rozúčtování nákladů, b/ náležitosti, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům.

18. Podle § 6 Vyhlášky, ve vyúčtování poskytovatel služeb, kromě náležitostí stanovených zákonem, uvede a) za zúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepla na vytápění, spotřebu tepla na ohřev vody v GJ nebo MWh a množství vody v m3 spotřebované na poskytování teplé vody, b) za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepla na vytápění a tepla spotřebovaného na ohřev vody v Kč/GJ nebo Kč/MWh a vody spotřebované na poskytování teplé vody v Kč/m3, …d) podlahovou plochu a započitatelnou podlahovou plochu zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb v m2, v případě poskytování teplé vody průměrný počet osob rozhodných pro rozúčtování služeb a za celou zúčtovací jednotku v zúčtovacím období, součet skutečných a přepočtených náměrů instalovaných měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb, součet náměrů instalovaných vodoměrů za zúčtovací jednotku a náměr instalovaných vodoměrů teplé vody v bytě či nebytovém prostoru příjemce služeb a ve společných prostorách zúčtovací jednotky rozúčtovávaných přímo mezi jednotlivé příjemce služeb podle evidence spotřeb v m3, hodnoty podílu nákladu příjemce služeb na vytápění, teplo na ohřev vody a na vodu v teplé vodě, e) měrnou spotřebu tepla na vytápění za zúčtovací jednotku v zúčtovacím období vyjádřenou v GJ nebo MWh na m2 započitatelné podlahové plochy, f) podíly nákladů připadající na příjemce služeb s uvedením základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť na vytápění, na teplo na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody, g) koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového prostoru a pro přepočty odečtů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění u příjemce služeb… 19. Podle § 11 odst. 1 písm. c), d) a f) zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat, kdo a kdy jej vyhotovil, peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství a okamžik vyhotovení účetního dokladu.

20. Soudní praxe se již v minulosti ustálila v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR z 16. července 1981, sp. zn. Cpj 164/80, uveřejněné pod č. 4/1983 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové z 9. února 1968, sp. zn. 7 Co 598/67, uveřejněný pod č. 15/1969 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze tedy hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Tyto závěry je třeba aplikovat i v poměrech bytového spoluvlastnictví (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu z 28. listopadu 2018, sp. zn. 26 Cdo 356/2018, a z 5. června 2019, sp. zn. 26 Cdo 4637/2018) a není důvod se od nich odchylovat ani při vyúčtování služeb provedeného podle zákona č. 67/2013 Sb. Soud tedy v řízení o zaplacení nedoplatku (přeplatku) zkoumá, zda vyúčtování služeb bylo provedeno řádně a stalo se splatným. Tím, zda je vyúčtování služeb řádné (a uplatněný nárok tudíž důvodný), se soud zabývá bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky (srov. § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.), neboť ani absence námitek nemůže zhojit případné nesprávnosti ve vyúčtování. Ostatně zákon č. 67/2013 Sb. s podáním námitek žádné následky ani nespojuje, pouze stanoví povinnost poskytovateli služeb na ně nejpozději do 30 dnů od jejich doručení reagovat (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu z 26. srpna 2020, sp. zn. 26 Cdo 2778/2019). Náležitosti (řádného) vyúčtování služeb obecně upravuje ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. Podle citovaného ustanovení musí vyúčtování služeb obsahovat – vedle celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby – rovněž „skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi“. Slovní spojení „se všemi potřebnými náležitostmi“ implikuje závěr, že výčet náležitostí (řádného) vyúčtování služeb uvedený v § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. není úplný (uzavřený) a že v jiném právním předpisu (právních předpisech) mohou být stanoveny další náležitosti, které musí vyúčtování služeb obsahovat, aby je bylo možné pokládat za řádně provedené. O tom ostatně svědčí i ustanovení § 14a zákona č. 67/2013 Sb., jímž zákonodárce zmocnil Ministerstvo pro místní rozvoj k vydání prováděcího právního předpisu k citovanému zákonu, v němž mají být stanoveny mimo jiných právě i náležitosti, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům. Tímto prováděcím právním předpisem pak byla v rozhodné době vyhláška č. 269/2015 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „Vyhláška“), která v § 6 vymezila náležitosti vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody příjemcům služeb, jež má (musí) poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování kromě (vedle) náležitostí stanovených zákonem (míněno především ustanovením § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.).

21. Jde-li o ostatní poskytované služby, v rozhodné době nebyly obsahové náležitosti vyúčtování stanoveny jiným (zvláštním či prováděcím) právním předpisem. Podle názoru Nejvyššího soudu však vyúčtování těchto služeb, aby vůbec mohlo jít o vyúčtování, musí obsahovat – kromě náležitostí uvedených v § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. – minimálně i údaj o ceně za tu kterou službu a současně též údaj o množství dodané služby (§ 11 odst. 1 písm. c/ zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví); vlastník jednotky totiž musí z obsahu vyúčtování zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda pronajímatelem požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak byl účastníky dohodnut nebo jak je stanoven právním předpisem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 20. července 2011, sp. zn. 26 Cdo 4742/2010). Pro úplnost zbývá dodat, že vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Aby se tak mohlo stát, musel by pronajímatel vystavit nové úplné vyúčtování znějící na cenu ve správné výši. Je-li vyúčtování nesprávné, není zde (řádného) vyúčtování jako předpokladu pro vznik platební povinnosti. Protože (řádné) vyúčtování je také předpokladem pro vznik splatnosti částky v něm uvedené (nedoplatku), nestává se vyúčtovaná částka splatnou, a to ani z části. Na tomto závěru nemůže nic změnit skutečnost, že pozdější (řádné, správné) vyúčtování může (a většinou také bude), obsahovat – číselně vyjádřeno – zčásti nebo zcela i částky, jež byly původně (nikoli však řádně) vyúčtovány. Nejde zde totiž o to, zda – číselně vyjádřeno – bylo původní vyúčtování vyšší nebo nižší, případně stejné jako vyúčtování řádné (správné). Rozhodné je, že splatnost nedoplatku může nastat jedině na základě (v důsledku) řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy provedeného, vyúčtování (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu z 26. listopadu 2003, sp. zn. 21 Cdo 803/2002, uveřejněné pod C 2170 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, z 9. března 2005, sp. zn. 26 Cdo 1742/2005, z 24. června 2009, sp. zn. 26 Cdo 2471/2007, z 24. května 2016, sp. zn. 26 Cdo 1261/2015 /ústavní stížnosti podané proti naposledy citovaným rozhodnutím odmítl Ústavní soud usneseními z 12. května 2010, sp. zn. IV. ÚS 2495/09, a z 6. září 2016, sp. zn.

I. ÚS 2803/16/, a z

5. června 2019, sp. zn. 26 Cdo 4637/2018).

22. V poměrech souzené věci se uvedené závěry projeví následovně. Vyúčtování, jež zahrnovala i vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody, měla obsahovat – vedle náležitostí podle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. – rovněž náležitosti předepsané ustanovením § 6 Vyhlášky. Posléze uvedené náležitosti (přinejmenším některé z nich) však vyúčtování služeb v dané věci neobsahovala, třebaže i tyto náležitosti jsou zcela nezbytné k tomu, aby konečný spotřebitel měl adekvátní možnost přezkoumat, zda je vyúčtování správné, tj. zda zní na správnou cenu.

23. V projednávané věci je žalobcem předložené vyúčtování nepřezkoumatelné a zcela nedostatečné především ve vztahu k vyúčtovanému teplu, v němž se žalobce omezil pouze na tvrzenou a nijak nedoloženou a neupřesněnou celkovou částku za dodávky tepla (údajně ve výši [částka]) a nijak nevysvětlený a z vyúčtování nezjistitelný podíl těchto nákladů na jednotku žalovaného (ve výši [částka]). Tento podíl neodpovídá ani poměrné části celkové částky připadající na podíl bytové jednotky žalovaného tj. 634/16988 ani podílu připadajícímu na jednu jednotku tj. 1/26 z celkové částky) a pro konečného spotřebitele (žalovaného) je tedy nepřezkoumatelný. Ve vztahu k vyúčtování tepla účetní doklad (vyúčtování) postrádá zcela zákonné náležitosti. Pokud žalobce ve vyúčtování uvedl poznámku „100 % ext. rozúčtovatel (Teplo)“, pak z ničeho nevyplývá, že by ono externí rozúčtování bylo učiněnou součástí vyúčtování žalobce nebo že by alespoň bylo zasíláno žalovanému jako příloha vyúčtování. Tento doklad totiž evidentně nebyl součástí provedeného vyúčtování služeb. Žalobce ostatně uvedenou skutečnost ani netvrdil. Ve vztahu k dalším položkám pak vyúčtování postrádá především údaje o měrných jednotkách (GJ, m3, Kč/GJ, Kč/m3) podlahové ploše a započitatelné podlahové ploše zúčtovací jednotky a počtu osob obývajících jednotku (viz § 6 Vyhlášky). Zcela chybí údaje o součtu skutečných a přepočtených náměrů instalovaných měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění zúčtovací jednotky.

24. Rovněž nelze pominout, že vyúčtování je účetním dokladem, na který se vztahují obecné požadavky z § 11 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zejména v něm musí být uvedeno, okamžik vyhotovení účetního dokladu a informaci o ceně za měrnou jednotku. Vztaženo na vyúčtování v projednávané věci, toto vyúčtování není datováno (datem vystavení dokladu není datum jeho vytištění, které je navíc pozdější než na vyúčtování uvedená splatnost) a pro položky odběru vody a tepla nejsou uvedeny měrné jednotky, což činí vyúčtování neurčitým.

25. Se zřetelem k řečenému lze uzavřít, že vyúčtování nebylo provedeno řádně, neboť neobsahuje všechny nezbytné právní úpravou předepsané náležitosti. Otázka, zda vyúčtování jednotlivých služeb znějí na správnou částku, je za tohoto stavu již právně nevýznamná (jak vyplývá ze shora uvedené judikatury). Pakliže však není vyúčtování řádné, schází zde předpoklad pro vznik povinnosti žalovaného k zaplacení nedoplatků plynoucích z tohoto vadného vyúčtování.

26. Okresní soud proto žalobu na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím zamítl.

27. Ve vztahu k žalobcem požadovaným zálohám okresní soud učinil následující závěr. Jak vyplývá z evidenčního listu pro jednotku č. [Anonymizováno] pro rok 2023, že příspěvek do fondu oprav je žalovaný povinen přispívat částku [částka] měsíčně a včetně plateb na služby celkem částku [částka] měsíčně.

28. Žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou k úhradě měsíčních plateb za měsíce květen 2023 až červenec 2023, tedy ve výši 3 x [částka], a to do [datum]. Dále pak byl žalovaný doručením žaloby a změny žaloby rovněž vyzván k zaplacení záloh za měsíce září 2023 až leden 2024 a dle přehledu pohledávek a závazků za vlastníky vyplývá, že žalovaný neuhradil ani platbu za srpen 2023 ve výši [částka] (6 x [částka]).

29. Dle přehledu pohledávek a závazků za vlastníky (č. l. 41) vyplývá, že žalovaný neuhradil ani platbu za květen 2023 až leden 2024 ve výši 9 x [částka].

30. Podle § 1080 odst. 1 o. z., vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

31. Podle § 1080 odst. 2 o. z., příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.

32. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

33. Provedenými důkazy má soud za prokázané, že žalovaný byl vlastníkem shora označené bytové jednotky, a že za vymezené období (květen 2023 až leden 2024) neplnil povinnost vlastníka bytové jednotky, když neuhradil příspěvky na správu domu a pozemku a zálohy na služby spojené s užíváním bytové jednotky. Všechna tvrzení obsažená v žalobě byla prokázána listinnými důkazy.

34. Žalobci náleží nárok na zaplacení měsíčních plateb za měsíce květen 2023 až leden 2024 ve výši 9 x [částka] a na úrok z prodlení z žalované částky pouze v zákonné výši. V současné době je výše úroků z prodlení určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to tak, že odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Roční sazba úroku z prodlení je tedy 8 % + repo sazba ČNB k poslednímu dni předcházejícího pololetí. Po celou dobu trvání prodlení je tedy sazba konstantní. Zatímco v roce 2023 činila výše úroku z prodlení 15 % ročně, je zákonná sazba úroku z prodlení od [datum] ve výši 14,75 % ročně. Prodlení s platbami za měsíce prosinec 2023 a leden 2024 přitom nastala až v roce 2024, proto okresní soud úrok z těchto plateb přiznal v zákonné (nižší než žalované) výši.

35. Okresní soud neprovedl další důkazy navržené žalovaným, a to reklamací vyúčtování za rok 2021 (včetně dokladu o jejím vyúčtování), rozpisem záloh pro rok 2021, oznámením o stavu měřidel SV a TUV ze dne [datum], dopisem ze dne [datum], neboť uvedené dokumenty se vztahují k období roku 2021, které není předmětem žaloby a nemají význam pro projednávanou věc. Rovněž okresní soud zamítl důkaz listinami, jimiž chtěl žalovaný prokazovat svůj nárok (své nároky) na zaplacení pokuty dle § 13 zákona č. 67/2013 Sb., vůči žalobci, zejména pak fotografiemi předmětné nemovitosti, v níž se bytová jednotka nachází, a to s ohledem na nezapočitatelnost tohoto nároku z důvodů níže uvedených.

36. Okresní soud pro úplnost doplňuje, že žalovaný v průběhu jednání u okresního soudu dne [datum] uplatnil v rámci své procesní obrany započtení své pohledávky za žalobcem z titulu pokuty podle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. ve výši [částka] za každý den od podání reklamace za roky 2021 a 2022 a za každý den od výzvy k předání klíčů od vchodu a od sklepa, a to v rozsahu žalobou uplatněné částky [částka].

37. Započítávanou pohledávku vymezil žalovaný až při jednání soudu, a to pouze tak, že se jedná o zaplacení [částka] za každý den od podání reklamace za rok 2021 a rok 2022 a za nesplnění výzvy k předání klíčů od vchodu a od sklepa, a to jako pokutu za prodlení s nepeněžitým plněním. Celkovou částku vyčíslenou neměl. Následně upřesnil, že nárok činí celkem [částka], z čehož započítává částku [částka] a zbytek zatím neuplatňuje. Částka má být vypočtena za období od [datum], kdy vypršel termín pro odpověď na jeho první reklamaci, což je do dne [datum] celkem [hodnota] dnů, dále je vyčíslena částka pokuty od [datum], kdy vypršela lhůta pro předání klíčů, ke kterému žalovaný žalobce vyzval do [datum] tj. 876 dnů. Dále tato částka zahrnuje i pokutu za prodlení s nevyřízením reklamace za druhé vyúčtování, kdy lhůta započala [datum], což činí do [datum] celkem [hodnota] dnů. Konečně smluvní pokuta má náležet z důvodu nepředání klíčů od sklepa od [datum] do [datum], tj. 537 dnů.

38. Okresní soud návrh žalovaného posoudil podle § 98 věta druhá o.s.ř. jako obranu proti návrhu (nikoliv jako vzájemný návrh).

39. Okresní soud v souvislosti s uplatněním procesní obrany žalovaného započtením připomíná, že v usnesení ze dne 4. 9. 2018, sp. zn. 28 Cdo 2128/2018, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že judikatura dovolacího soudu stabilně proklamuje názor, že při započtení více vzájemných pohledávek musí ten, kdo činí kompenzační úkon, určit, které pohledávky mají provedeným započtením zaniknout. Projev vůle směřující k započtení tedy musí být určitý do té míry, aby z něj bylo možné jednoznačně zjistit, které pohledávky a v jaké výši započtením zanikají, s tím, že v opačném případě je daný právní úkon neplatný pro neurčitost ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. (srov. též např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 2. 2009, sp. zn. 23 Odo 932/2006, nebo usnesení téhož soudu ze dne 26. 7. 2011, sp. zn. 32 Cdo 4363/2009, ze dne 19. 12. 2012, sp. zn. 23 Cdo 2868/2011, ze dne 29. 9. 2015, sp. zn. 23 Cdo 1774/2015, a ze dne 15. 12. 2016, sp. zn. 20 Cdo 322/2016, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2020 sp. zn. 23 Cdo 3855/2018).

40. V projednávané věci je kompenzační úkon žalovaného zjevně neurčitý, neboť není zřejmé, jaké dílčí pokuty (jejich části) mají v rámci započtení do výše [částka] (z celkové výše tvrzených pokut ve výši [částka]) zaniknout a jaké nikoliv.

41. Žalovaný nadto k započtení uplatnil nárok, který nebyl v okamžiku námitky započtení splatný. Na rozdíl od pasivně započítávané pohledávky, která v době mezi okamžikem, k němuž má nastat účinek započtení a okamžikem, kdy je započtení realizováno, musí být splnitelná, je jedním z předpokladů započtení na straně aktivně započítávané pohledávky, jejíž věřitel provádí kompenzační úkon (prohlášení započtení), její vymahatelnost. Součástí vymahatelnosti je – mimo jiné – splatnost pohledávky (nesplatné pohledávky nelze uplatnit před soudem). Zánik pohledávek nastává se zpětnou účinností (ex tunc) k okamžiku, kdy jsou všechny předpoklady kompenzability splněny u pohledávky, u které nastaly později. Účinky započtení je třeba vyvolat právním jednáním, tj. prohlášením o započtení vůči druhé straně. Okamžiku, kdy věřitel aktivně započítávané pohledávky učiní prohlášení o započtení (kompenzační úkon), musí předcházet rozhodný okamžik způsobilosti pohledávek k započtení (aktivně započítávaná pohledávka musí být splatná před kompenzačním úkonem) (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 4967/2017, ze dne 13. 9. 2018).

42. V projednávané věci žalovaný před samotným úkonem započtení žalobce nevyzval k zaplacení smluvní pokuty v konkrétní žalovaným uvedené výši a pohledávka se tedy před samotným úkonem započtení nestala splatnou.

43. Avšak, i kdyby tvrzený nárok žalovaného splatný byl, pak dle § 1987 odst. 2 o. z., pohledávka nejistá nebo neurčitá není způsobilá k započtení.

44. Smyslem a účelem § 1987 odst. 2 o. z. je ochrana věřitele pasivní pohledávky před tím, aby dlužník pasivní pohledávky zabránil jejímu uspokojení či toto uspokojení oddálil jednostranným započtením své sporné (nejisté či neurčité) pohledávky za věřitelem pasivní pohledávky (tzv. aktivní pohledávky, tj. pohledávky použité k započtení), a dosáhl toho, že místo uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky. „Nejistou nebo neurčitou“ ve smyslu vykládaného ustanovení je tudíž (zásadně) právě pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá) a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Míru nejistoty ohledně aktivní pohledávky je přitom nutné posuzovat relativně, ve vztahu k pohledávce pasivní; za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší než je tomu v případě pasivní pohledávky (rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020).

45. Pokud žalovaný namítá k započtení pohledávku na zaplacení pokut dle § 13 zákona č. 67/2013 Sb., pak se jedná zjevně o nejistou pohledávku (nejisté pohledávky). Pokutu (penále) z prodlení podle ust. § 13 zákona č. 67/2013 Sb. lze moderovat (snížit rozhodnutím soudu) postupem podle ust. § 2051 občanského zákoníku - o. z. (ve spojení s ust. § 2052 o. z.); na pokutu (penále) z prodlení se použijí i další ustanovení o smluvní pokutě obsažená v ust. § 2048 a násl. o. z. (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 1105/2020, ze dne 23. 6. 2020). Pokutu (penále) nadto nelze přiznat, pokud by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Je tak zřejmé, že žalovaným uplatněná pohledávka je sporná co do základu i výše.

46. Okresní soud proto k námitce započtení ze strany žalovaného nepřihlížel a zápočet neprovedl.

47. O lhůtě k plnění okresní soud rozhodl podle § 160 o. s. ř., neboť z obsahu spisu nevyplývají skutečnosti pro stanovení lhůty delší než zákonné.

48. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když procesně úspěšnějšímu žalovanému náklady řízení nevznikly.