46 C 338/2020-291

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti vedlejší účastnice [právnická osoba] sídlem [adresa vedlejší účastnice] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. sídlem [adresa] o náhradu škody takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 200 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 96 860,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejší účastnici na straně žalované na náhradě nákladů řízení částku 71 963,48 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce vedlejší účastnice na straně žalované.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 9. 11. 2020 se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 200 000 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že společně s manželkou vlastnili dva malé knírače Arčí a Cerry, které šli dne 6. 7. 2020 v 18 hod. venčit ze své chaty [adresa žalované, původní účastnice a žalobce] směrem do obce, když se k nim vysokou rychlostí přihnal pes plemene americký stafordšírský teriér Bobík ve vlastnictví žalované. Pes žalované povalil žalobce na zem a začal trhat psa Arčího, jemuž způsobil rozsáhlá zranění krční páteře a tržné rány. Následně se snažil žalobce útočícího psa zpacifikovat, avšak ten se vysmekl, povalil manželku žalobce, odnášejícího psa Cerryho, a začal trhat jeho tělo, záda a krk. Pes Arčí zemřel dne 9. 7. 2020, pes Cerry byl pro zmírnění utrpení dne 31. 7. 2020 utracen. V důsledku úmrtí vznikla žalobci a jeho manželce celková škoda ve výši 42 290 Kč (pořizovací hodnota psů a náklady na léčbu). Žalobce má za to, že žalovaná neučinila dostatečná opatření, aby nemohlo dojít k útěku psa Bobíka na veřejné prostranství, což je umocněno tím, že k útoku psa žalované bez dozoru došlo opakovaně, kdy obdobný incident se odehrál již dne 26. 9. 2015; ze strany žalované jde tedy o hrubou nedbalost. Žalobce s manželkou považovali oba zemřelé psy v podstatě za členy rodiny, na něž byli citově fixováni, kdy své děti mají již dospělé a psi jim dělali ve dne i v noci společnost, fakticky je tak považovali za své malé děti. Celé události byli žalobce s manželkou osobně přítomní. Újmu způsobenou jejich ztrátou tedy žalobce vnímá velmi citelně, kdy je ji možno považovat za osobní neštěstí. S ohledem na uvedené požaduje náhradu nemajetkové újmy ve výši 200 000 Kč. Žalovaná požadovanou částku neuhradila i přes zaslanou předžalobní výzvu.

2. Žalovaná nerozporovala, že pes Bobík pokousal psy žalobce, avšak upřesnila, že po pokousání (prvního) psa Arčího [jméno] [příjmení], jedna ze tří dívek, které přispěchaly na místo, chytila psa Bobíka za obojek, avšak žalobce napadl psa Bobíka, kterého se snažil uškrtit, přitom pohmoždil ruce této dívky. Po vzájemné potyčce uvedená dívka i žalobce skončili na zemi, v důsledku čehož se pes Bobík dostal mimo kontrolu a následně napadl (druhého) psa Cerryho. Zdůraznila, že pes Bobík byl znám pro svou přívětivou a přátelskou povahu, měl rád děti a dobře vycházel s jinými zvířaty, byl celoročně zabezpečen proti útěku. Po incidentu nechala žalovaná psa Bobíka utratit a škodu za napadení psů žalobce v celkové výši 47 885 Kč uhradila, náhradu nemajetkové újmy ve výši 200 000 Kč pro žalobce a 200 000 Kč pro jeho manželku však hradit odmítla, kdy navrhla finanční kompenzaci v celkové výši 40 000 Kč, což žalobce a jeho manželka odmítli. Žalovaná nesouhlasila s tím, že by se dopustila hrubé nedbalosti, kdy po prvním incidentu u přístupové cesty umístila tabuli upozorňující na pohyb hlídacího psa, provedla odborný výcvik psa Bobíka, současně nainstalovala elektrický plot se speciálním obojkem, aby pes Bobík dobře věděl, že nesmí na zakázané území; v inkriminovaný okamžik však pes Bobík elektrický obojek neměl, neboť se nabíjel. Žalovaná zpochybnila příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním a způsobenou újmou – úmrtím obou psů, kteří ostatně již byli vyššího věku, jakož i samotnou výši újmy.

3. Vedlejší účastnice na straně žalované žalobou uplatněný nárok rovněž neuznala. Uvedla, že uhradila žalobci a jeho manželce majetkovou škodu ve výši 47 885 Kč. Následně byla informována žalovanou o uplatnění nemajetkové újmy, avšak žalobce odmítl vedlejší účastnici poskytnout jakoukoliv součinnost pro posouzení nároku. Vedlejší účastnice zdůraznila, že možnost náhrady nemajetkové újmy může být v tomto případě uvažována jen za podmínek § 2971 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ o. z.“), avšak pro jeho aplikaci nebyly naplněny podmínky. Jednání žalované lze sice považovat za zanedbání potřebného dozoru nad zvířetem, avšak k tomuto jednání nedošlo v důsledku hrubé nedbalosti, neboť k tomuto opomenutí nedocházelo běžně (pravidelně) či by žalovaná neučinila žádné opatření k zabránění útěku psa. Hrubou nedbalost nelze dovozovat ani z incidentu, který se měl odehrát v roce 2015.

4. V závěrečném návrhu, po koncentraci řízení, u jednání soudu dne 3. 8. 2021 žalobce rozšířil svou žalobu a požadoval po žalované zaplacení další částky ve výši 200 000 Kč, představující újmu, kterou utrpěla manželka žalobce. Soud tuto změnu žaloby nepřipustil, neboť ohledně nároku manželky nebylo vedeno dokazování a žalovaná a vedlejší účastnice neměly možnost se k tomuto nároku vyjádřit. O nároku by tak nemohlo být rozhodnuto bez dalšího a bylo by nutno jednání odročit, přičemž tento postup by byl v rozporu se zásadou procesní ekonomie řízení. Zjištěný skutkový stav 5. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, svědeckými výpověďmi manželky žalobce, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], jakož i účastnickou výpovědí žalované; soud neshledal, že by jednotlivé výpovědi byly zčásti či zcela nevěrohodné a zjištěné skutečnosti nepravdivé, když naopak do sebe zapadají a vytvářejí vcelku přesný obrázek toho, jak se zejména incident ze dne 6. 7. 2020 odehrál. Uvedené platí i v případě manželky žalobce, která před výslechem disponovala písemnými vyjádřeními žalobce, avšak soud dospěl k závěru, že tato skutečnost neměla na výpověď manželky žalobce relevantní dopad. Dále jsou popsány jednotlivé skutečnosti soudem zjištěné, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

6. Žalovaná je spolu s panem [jméno] [příjmení] spoluvlastnicí pozemků p. č. st. [číslo], jehož součástí je zemědělská stavba bez č. p./č. e., p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je rodinný dům [adresa žalované, původní účastnice a žalobce], [parcelní číslo], [parcelní číslo] – [číslo] a [parcelní číslo], všech zapsaných v Katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrálním pracovištěm Valašské Klobouky, na [list vlastnictví] pro obec Horní Lhota a katastrální území Horní Lhota u Luhačovic. Na uvedených pozemcích, jakož i dalších pronajatých pozemcích, které se nacházejí na samotě nedaleko místní části Homole, žalovaná provozuje [anonymizována tři slova] (viz nesporné tvrzení stran podpořené veřejně dostupnými informacemi z katastru nemovitostí, kopie katastrální mapy se zakreslením na č. l. 99 –100). Příjezdová cesta k [anonymizována tři slova] je od veřejné komunikace Horní Lhota, část Homole, dlouhá přibližně 300 m, přičemž [anonymizováno] je od komunikace a domů v části Homole oddělen lesíkem a horizontem, tedy nejde vidět (viz katastrální mapy na č. l. 99 –100 ve spojení s fotografií na č. l. 101). Žalovaná si za účelem hlídání objektu a pastvin pořídila psa Bobíka, kastrovaného křížence amerického stafordšírského teriéra, narozeného dne 23. 6. 2013 (viz úřední záznam na č. l. 147, očkovací průkaz na č. l. 149 –151).

7. Žalobce vlastní spolu se svou manželkou [celé jméno původní účastnice] ve společném jmění manželů pozemky p. č. st. [číslo], jehož součástí je jiná stavba bez č. p./č. e., p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je rodinný dům [adresa žalované, původní účastnice a žalobce], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. č. [rok], všechny zapsané v Katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrálním pracovištěm Valašské Klobouky, na [list vlastnictví] pro obec Horní Lhota a katastrální území Horní Lhota u Luhačovic (viz nesporné tvrzení stran podpořené veřejně dostupnými informacemi z katastru nemovitostí). Manželka žalobce zakoupila od chovatele [příjmení] z [obec], [obec], blíže neuvedeného dne štěně Arčí za kupní cenu 3 000 Kč (viz čestné prohlášení na č. l. 21, očkovací průkaz na č. l. 135). Dne 3. 7. 2008 si žalobce společně se svou manželkou coby kupující ujednali s paní [jméno] [příjmení] coby prodávající kupní smlouvu na štěně plemene knírač malý černostříbřitý Cerry, narozeného 29. 4. 2008, za kupní cenu 3 000 Kč (viz kupní smlouva na č. l. 17, očkovací průkaz na č. l. 132). Žalobce a jeho manželka měli k oběma psům velmi blízký vztah, které chodili každé ráno a večer venčit; psi bývali uvázáni na vodítku (viz svědecká výpověď manželky žalobce).

8. V roce 2015 došlo k prvnímu incidentu, kdy dne 26. 9. 2015 od 17:40 do 17:45 v Horní Lhotě žalovaná z nedbalosti nezabezpečila psa Bobíka proti úniku, pes Bobík následně unikl na veřejnou komunikaci poblíž domu [adresa žalované, původní účastnice a žalobce], kde zaútočil na psa žalobce a způsobil mu závažná poranění, čímž současně způsobil žalobci škodu na majetku a odřeninu na levém koleni (viz protokol o ústním projednání přestupku na č. l. 46 a snímek na č. l. 38 ve spise MÚ Luhačovice sp. zn. [číslo] [rok] [PSČ]). Usnesením ze dne 6. 5. 2016, [číslo jednací], Městský úřad Luhačovice, odbor vnitřních věcí – přestupky, zastavil řízení vedené proti žalované, která se dopustila přestupku dle § 27 odst. 2 písm. f) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, tím, že dne 26. 9. 2015 od 17:40 do 17:45 v Horní Lhotě z nedbalosti nezabezpečila svého psa křížence rasy americký Stratford proti úniku, kdy tento pes následně zaútočil na psa rasy knírač, následkem čehož mu způsobil závažná poranění, čímž současně způsobila žalobci škodu na majetku a odřeniny na levém koleni, tedy neučinila opatření proti úniku zvířat, neboť za přestupek byla uložena bloková pokuta a žalobci byla škoda ve výši 20 660 Kč dobrovolně nahrazena (viz usnesení o zastavení řízení na č. l. 42, protokol o blokovém řízení na č. l. 57 ve spise MÚ Luhačovice sp. zn. [číslo] [rok] [PSČ]).

9. Po prvním útoku žalovaná umístila u přístupové cesty ke svým pozemkům ceduli s upozorněním, že se v objektu volně pohybuje hlídací pes (viz fotografie na č. l. 98), vystavěla neviditelný plot (drát položený do země) směrem k veřejné cestě, který kooperuje s elektrickým obojkem psa Bobíka vydávajícím pískání při přiblížení se k plotu, případně dávajícím psu elektrošok (viz účastnická výpověď žalované ve spojení s fotografiemi na č. l. 95 a 96, kopie katastrální mapy se zakreslením na č. l. 99). Elektrický obojek vydržel asi 3–4 dny a většinou ho dávala do zásuvky nabít přes noc, kdy pes Bobík byl v době nabíjení standardně v domě, občas dávala nabíjet obojek i přes den, kdy následně byl pes Bobík u žalované, nebo v domě (viz účastnická výpověď žalované). Mimoto býval pes Bobík často uvázán na vodítko na ranči, nebo při výjezdech byl uzavřen v boxu koní, ale v přítomnosti lidí nebýval v pohybu omezován (viz svědecká výpověď [jméno] [příjmení]); současně žalovaná prováděla domácí výcvik psa Bobíka, a to velice striktně, kdy plnil její pokyny (viz účastnická výpověď žalované, svědecká výpověď [jméno] [příjmení], záznam o podaném vysvětlení ve spise MÚ Luhačovice sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizováno]); žalovaná konzultovala výcvik a zabezpečení psa Bobíka s odborným chovatelem [jméno] [příjmení], u něhož se v minulosti účastnila kurzů a psího výcvikového tábora (nikoliv však s psem Bobíkem); uvedený chovatel uděloval žalované pokyny a doporučení, zejména doporučil zabezpečení areálu elektrickým plotem (viz čestné prohlášení na č. l. 212).

10. Žalobce sice tvrdil, že po prvním útoku docházelo k dalšímu útěku psa žalované, konkrétně k tomuto účelu navrhoval výslech manželů [příjmení] a manželů [příjmení], kteří měli údajně psa Bobíka potkat, resp. se měli setkat s osobou, kterou pes Bobík napadl, avšak poznatky získané z výpovědí uvedených osob tvrzení žalobce vyvrátily. Konkrétně svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že před nějakými 4–5 lety jej na cestě nad Horní Lhotou zastavil nějaký starší pán, který jej upozornil na to, že na ranči žalované mají psa, který napadá jiné psy a lidi, a proto si dal svého psa hned k noze a přivázal ho na vodítko a odešel odtamtud. Stejně tak jej varoval ještě nějaký další člověk, že pes žalované je nebezpečný. Uvedeného psa spatřil na volno pobíhat v relativně blízkém okolí statku, kdy k němu se nepřiblížil; zda měl či neměl pes na sobě elektrický obojek, nebyl svědek schopen říci (viz svědecká výpověď [jméno] [příjmení]). Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že potkali 2–3 roky zpátky nějakého pána, který je upozornil na to, že si mají dát pozor, že tam běhá pes žalované, který útočí na jiné psy, ne na lidi, načež mu poděkovali, dali si svého psa na vodítko; přitom nevěděli, zdali jim to ten pán říkal zprostředkovaně, či měl mít vlastní zkušenost, kdy sám známky napadení či zranění nejevil. Osobně tam nikdy psa na volno neviděla. O napadení psa slyšela jen od manželky žalobce (viz svědecká výpověď svědkyně [jméno] [příjmení]). Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že nikdy nezažil žádný incident se psem žalované, není si ani vědom, že by ho potkal, slyšel o něm toliko z vyprávění, že měl napadnout a potrhat psy žalobce (viz svědecká výpověď svědka [jméno] [příjmení]). Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] konečně vyplynulo, že byla na návštěvě u žalobce a jeho manželky, žalobce šel venčit psy a jednoho pes Bobík potrhal, takže s ním jeli„ na veterinu“. Dále svědkyně uvedla, že jednou (mohlo to být cca v roce 2015 či dříve) byly v lese s vnučkou u pastvy koní, když kolem jela nějaká slečna na koni a kolem ní byl na volno nějaký pes. Tento pes přišel za svědkyní a její vnučkou, které se ho lekly; pes si je počuchal a odešel; svědkyně nicméně si nebyla jistá, zdali to byl pes žalované, když uvedla, že měl být šedý (viz svědecká výpověď svědkyně [jméno] [příjmení]), ačkoliv pes Bobík měl barvu světle hnědou (viz fotografie na č. l. 89 – barevné v ISAS). Zároveň uvedení svědci potvrdili, že neměli se psem žalované žádnou negativní zkušenost a kromě popsaných informací o psovi žalované neslyšeli ničeho negativního.

11. I když – jak vyplývá z výpovědi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] – měl pes Bobík spíše negativní pověst coby agresivního psa, pes Bobík se zjevně agresivně nechoval, když ve své přítomnosti zvládal další zvířata (psy, kočky, kuřátka, koně) i další lidi včetně dětí (viz fotografie na č. l. 89 – barevné v ISAS, fotografie na č. l. 37 ve spise MÚ Luhačovice sp. zn. [číslo] [rok] [PSČ]), s výjimkou incidentů ze dne 26. 9. 2015 a ze dne 6. 7. 2021 nebyl zaznamenán žádný jiný útok na zvíře a již vůbec žádný útok na člověka (viz svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], sdělení Městského úřadu Luhačovice na č.l. 186 a sdělení PČR na č.l. 188).

12. Pro toto řízení zásadní incident se odehrál dne 6. 7. 2020. K žalované na ranč přijela [jméno] [příjmení]. společně se svou dcerou [jméno] a jejími dvěma kamarádkami. Poté, co se přivítaly s žalovanou, vzala si dcera [jméno] [příjmení]. a její kamarádky vodítko pro koně a šly do výběhu koní, který se nacházel na pronajatých pozemcích směrem k části Homole (viz zakreslení v katastrální mapě na č. l. 99 a 100). Pes Bobík, který měl dceru [jméno] rád, ji následoval ke kraji ranče, neměl na sobě elektrický obojek ani náhubek (viz svědecká výpověď [jméno] [příjmení].), pouze kovový obojek, neboť elektrický obojek se zrovna nabíjel (viz účastnická výpověď žalované). Mezitím šel žalobce s manželkou jako obvykle okolo 18. hod ze své chaty vyvenčit psy Arčího a Cerryho, kteří byli uvázáni na vodítku. Nacházeli se přibližně v blízkosti styku příjezdové cesty od [anonymizována tři slova] s veřejnou komunikací v obci Horní Lhota, část Homole, když najednou žalobce zařval na svou manželku, ať chytne psa Arčího, že přibíhá pes žalované. Než jej však manželka žalobce stihla chytnout, pes Bobík na psa Arčího zaútočil, kterého začal„ žvýkat“ (viz svědecká výpověď manželky žalobce). Na místo přiběhla od ohrady koní [jméno] [příjmení]., která slyšela jekot psů a křik, odtrhla psa Bobíka od psa Arčího a zpacifikovala psa Bobíka pod své nohy, kdy ho držela za obojek, a z jejího pohledku byl již pes Bobík naprosto v klidu (viz svědecká výpověď [jméno] [příjmení].). Manželka žalobce mezitím chytla psa Cerryho a utíkala s ním v žabkách v náručí s tím, že ho hodí sousedům přes plot, protože neměla, jak by se psovi žalované bránila (viz svědecká výpověď manželky žalobce). Následně zezadu k [jméno] [příjmení]. přistoupil žalobce tak, že [jméno] [příjmení]. na svých zádech cítila jeho břicho a jeho ruce, jak se ovinuly kolem ní. Žalobce chytil psa Bobíka za obojek a začal jej škrtit, kdy ruce [jméno] [příjmení]. byly pod tímto obojkem, takže škrcením psa Bobíka škrtil žalobce rovněž ruce [jméno] [příjmení]. (viz svědecká výpověď [jméno] [příjmení].). Svědkyně [jméno] [příjmení]., která byla zrovna s žalovanou na ranči, slyšela křik, načež se i s žalovanou rozběhla směrem, odkud se křik nesl. Slyšela křičet svou dceru [jméno] [příjmení].:„ Mami, pomoc!“ a„ Pusťte mě.“ Jakmile doběhla [jméno] [příjmení]. na místo, uviděla svou dceru [jméno] [příjmení]. přikrčenou, schoulenou jakoby na kolenou na zemi, držící psa Bobíka za obojek, a na zádech měla žalobce, který ji oběma rukama objímal zezadu a snažil se psa Bobíka usmrtit škrcením za obojek. Jak se žalobce snažil usmrtit psa škrcením, tak škrtil i ruce její dcery, protože je měla pod tím obojkem. [jméno] [příjmení]. zakřičela na žalobce, co to dělá, a ať [jméno] [příjmení]. pustí. Žalobce na výzvy [jméno] [příjmení]. reagoval tak, že [jméno] [příjmení]. poměrně agresivně žďuchl, když od ní odstupoval, a [jméno] [příjmení]. ztratila balanc, upadla na zem, pes Bobík se vyvlékl z pod jejích nohou a utíkal za psem žalobce Cerrym (viz svědecká výpověď [jméno] [příjmení]. ve spojení s výpovědí [jméno] [příjmení].). Manželka žalobce se snažila odepnout psa Cerryho z vodítka, když ho pes Bobík chytl zespodu (za vodítko či za břicho), takže málem spadla. Pes Bobík se skutálel s Cerrym do příkopy, kde ho rdousil (viz svědecká výpověď manželky žalobce), přičemž byl slyšet štěkot a křik (viz svědecká výpověď [jméno] [příjmení].). [jméno] [příjmení]. šla za dcerou [jméno] [příjmení]., pomáhala jí stoupnout, zkontrolovala ji, a i když měla dcera [jméno] něco s rukou, říkala jí dcera, že to zvládne a ať jde chytit psa Bobíka. [jméno] [příjmení]. doběhla za psem Bobíkem ve chvíli, když držel menšího psa Cerryho, společnými silami s dcerou [jméno] [příjmení]., která na místo rovněž přiběhla, se je snažily oddělit, následně [jméno] [příjmení]. psa Bobíka zpacifikovala, držela ho za kovový obojek, měla ho pod kontrolou, a když přišla žalovaná, psa Bobíka uvázala na vodítko patřící žalobci a odvedly psa Bobíka, jakož i otřesenou dceru [jméno] [příjmení]. zpátky na ranč (viz svědecká výpověď [jméno] [příjmení].).

13. Žalobce při incidentu utržil škrábance na rukou, na nohou a na koleni (viz fotografie na č. l. 128 –131). [jméno] [příjmení] měla v důsledku škrcení psa Bobíka žalobcem pohmožděné ruce tak, že se bolestmi nemohla ani několik dní najíst (viz svědecká výpověď [jméno] [příjmení] ve spojení s výpovědí [jméno] [příjmení]). Žalobce s manželkou odvezli ihned po útoku své psy na kliniku Medipet, kde byli ošetřeni (viz svědecká výpověď manželky žalobce, lékařské zprávy na č. l. 191 a 192). Dne 9. 7. 2020 došlo k úhynu psa Arčího, [datum narození] (viz potvrzení o úhynu na č. l. 18). Dne 31. 7. 2020 provedl MVDr. [jméno] [příjmení] euthanasii psa Cerryho, [datum narození] (viz potvrzení o úhynu na č. l. 19). MVDr. [jméno] [příjmení] vyúčtoval manželce žalobce za léčení psa Cerryho dne 6. 7. 2020 částku 7 341 Kč, dne 7. 7. 2020 částku 2 239 Kč a částku 92 Kč (viz platební výměry na č. l. 139 – 141) a za léčení psa Arčího částku 7 491 Kč (viz platební výměr na č. l. 142). Dne 10. 7. 2020 provedl MVDr. [jméno] [příjmení] odbornou euthanasii psa Bobíka (viz potvrzení na č. l. 71).

14. Dle lékařské zprávy MVDr. [jméno] [příjmení] pes Cerry při ošetření dne 6. 7. 2020 vykazoval mimo problémy související s útokem chronické selhání. Pokud by k útoku nedošlo, pes by při průměrné délce života malých kníračů 12–15 let při aktuálním zdravotním stavu mohl žít ještě cca několik měsíců až let; delší dožití za předpokladu léčby chronického selhání ledvin, tuto léčbu majitelka udávala v anamnéze při přijetí, a to léčba přípravky Renavast a homeopatika na jiném pracovišti (viz lékařská zpráva na č. l. 191). Dle lékařské zprávy MVDr. [jméno] [příjmení] pes Arčí při ošetření dne 6. 7. 2020 vykazoval mimo problémy související s útokem těžkou parodontitidu a majitelka uvedla, že se léčí se srdcem (na jiném pracovišti) Furonem tbl a homeopatiky Thuja. Pokud by k útoku nedošlo, pes by při průměrné délce života malých kníračů 12–15 let při aktuálním zdravotním stavu mohl žít ještě cca několik týdnů až měsíců. Upřesnit by to mohl lékař, který vedl léčbu srdce a znal pacienta déle (viz lékařská zpráva na č. l. 192). Dle zprávy MVDr. [jméno] [příjmení] byl psu Cerrymu dne 12. 5. 2020 diagnostikován nádor levého varlete a slabé ledviny, které byly funkční asi z jedné čtvrtiny. Z důvodu špatné činnosti ledvin nebylo možno přistoupit k operaci a odstranění rakovinou změněného varlete. Prognóza v případě psa Cerryho bylo nejistá až nepříznivá neboť se jednalo o onkologického pacienta se špatnou úrovní zdraví a selhávajícími ledvinami, u nichž lze nasadit toliko podpůrnou léčbu (při hladině kreatinau 300 umol/l pacient přestává jíst a chřadne, přičemž dne 29. 5. 2020 pacient vykazoval hodnotu kreatinu 258 umol/l a dne 12. 5. 2020 245 umol/l). Psu Arčímu byl dne 12. 5. 2020 diagnostikován hraniční objem srdce [anonymizována dvě slova], nebyla patrná dilatace pravé komory a předsíně, ale byl přítomen peribronchiální edém plic, což je často následek špatné srdeční činnosti. Po lécích na srdce edém plic odezněl, další léky však nebyly podávány z důvodu obavy majitelky z poškození jater (viz veterinární lékařská zpráva na č.l. 249). Dle MVDr. [jméno] [příjmení] manželka žalobce navštěvovala jeho ordinaci s oběma psy, kdy pes Cerry byl naposledy v ordinaci dne 29. 11. 2019 na odstranění dvou malých kožních ateromů a pes Arčí byl v ordinaci naposledy dne 16. 9. 2019 na vakcinaci a odčervení. Dle lékařské dokumentace v době posledních návštěv ani jeden pes netrpěl žádným onemocněním, zdravotní stav byl úměrný věku, tzn. mírný nález zubního kamene a výskyt 2 ateromů, tj. ucpaná mazová žláza v kůži; dle literatury se knírač malý v průměru dožívá 15 let (viz sdělení na č. l. 196).

15. Žalobce a jeho manželka následně oběma psům postavili hrobečky (viz fotografie na č. l. 20), žalobce donesl domů nějaké prášky na zklidnění, které s manželkou jedli, doposud manželka žalobce usíná a vstává s pláčem (viz svědecká výpověď manželky žalobce). Žalobce navštívil dne 3. 9. 2020 svého obvodního lékaře MUDr. [jméno] [příjmení] s tím, že má noční běsy po útoku bojovým psem, který zahubil jejich psy, nač mu byla diagnostikována posttraumatická stresová porucha a předepsány medikamenty [anonymizována čtyři slova]. Opětovně žalobce navštívil svého obvodního lékaře dne 18. 9. 2020 s tím, že spánek ještě není optimální, kdy mu byl opětovně předepsán lék Sertralin (viz lékařská zpráva na č. l. 22).

16. Dne 8. 7. 2020 podal žalobce k Obvodnímu oddělení policie Luhačovice trestní oznámení pro napadení bojovým psem americký stafordšírský teriér – své osoby, své manželky a psů Arčího a Cerry. Žalobce byl zpraven o přijetí trestního oznámení, jakož i o tom, že věc bude předána do přestupkového řízení (viz emaily na č. l. 23).

17. Žalovaná má s vedlejší účastnicí na její straně uzavřenou pojistnou smlouvu na pojištění majetku a odpovědnosti občanů [anonymizována tři slova] [číslo] (viz pojistka na č. l. 104). Dopisem ze dne 31. 8. 2020 oznámila vedlejší účastnice na straně žalované manželce žalobce, že ukončila likvidaci pojistné události ze dne 6. 7. 2020, kdy pojistné plnění bylo stanoveno na základě hlášení, následného šetření a výpočtu na částku 40 984 Kč, kterou vedlejší účastnice poukazuje na účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol]. Požadovaná výše újmy ponížena o cestovní náklady; cestovní náklady určeny dle doložených účtenek za pořízení paliva (viz oznámení o ukončení likvidace PU na č. l. 72). Dopisem ze dne 21. 9. 2020 oznámila vedlejší účastnice na straně žalované manželce žalobce, že ukončila dolikvidaci pojistné události ze dne 6. 7. 2020, kdy pojistné plnění bylo stanoveno na základě hlášení, následného šetření a výpočtu na částku 6 901 Kč, z toho cestovné 901 Kč a nákup psů ve výši 6 000 Kč, kterou vedlejší účastnice poukazuje na účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol] (viz oznámení o ukončení likvidace PU na č. l. 73).

18. E-mailem ze dne 14. 8. 2020 žalobce zaslal žalované, že je bestií, hyenou, které přejí rakovinu a trýznivou pomalou smrt jakou zažili jejich pejsci. Dalším e-mailem z téhož dne uvedl:„ Už víš, cos svou lehkomyslnou trestuhodnou zločinnou nedbalostí způsobila už od r. 2015, kdy tvoje bestie mně napadla poprvé, způsobila? To byla vražda našich dětí, které nemáš. Jaké nezměrné utrpení jsi způsobila? Masakr a podruhé! Co jsme ti udělali zrůdo! Co ti udělali malí knírači, žes je zavraždila? To se nedá odpustit… (viz e-maily na č. l. 81p).

19. V e-mailu ze dne 6. 9. 2020 manželce žalobce žalovaná uvedla, že jí píše už asi 20. omluvný dopis, ale pak jí žalobce vynadá, nebo pošle opravdu škaredý e-mail a co je nejhorší, stále jí otevírá ohrady, což je podle ní ubohé se mstít na nevinných zvířatech a chtít zranit úplně cizí lidi. Žalovaná uvedla, že nemá sama děti, tak se alespoň stará o zvířata a snaží se tak dělat radost cizím lidem a dětem. Uvedla, že pes Bobík byl pro ní co pro žalobce a její manželku jejich psi, kdy si vše nepřestane vyčítat. Uvedla, že nerozumí útočnému noži, který jí žalobce včera tak vehementně ukazoval. Jelikož každé zlo plodí jen další zlo, nereaguje na útoky žalobce, ať už jsou to opravdu hnusné e-maily, nadávání nebo poškozování ohrad. Pokud to ale bude pokračovat, bude se žalovaná nucena bránit. Vyzvala manželku žalobce, aby finančně vykompenzovala ztrátu (viz e-mail na č. l. 81).

20. Žalobce reagoval e-mailem ze dne 18. 9. 2020 tak, že jediné řešení vidí v úhradě nemajetkové újmy ve finanční podobě, a sice ve výši 1+1 milion Kč (2 mil. Kč za oba). Jelikož předpokládají, že žalovaná uvedenou částku neuhradí, je věc projednávána s advokátem s přípravou na soudní žalobu. Následně opětovně vyčítal žalované, že si od prvního útoku v roce 2015 poučení nevzala, psa Bobíka nezabezpečila, kdy se její pes po okolí pohyboval na volno bez náhubku. Žalobce uvedl, že do budoucna musel přijmout opatření, aby se dalšímu útoku do budoucna ubránil, vyčetl žalované, že jim nezemřeli pejsci, ale jejich děti a že stále duševně trpí posttraumatickými poruchami, jsou v léčení u lékaře, musí užívat antidepresiva (viz e-mail na č. l. 82).

21. Předžalobní výzvou ze dne 5. 10. 2020 vyzvali žalobce a jeho manželka žalovanou, aby jim uhradila do 30 dnů od doručení předžalobní výzvy částku 400 000 Kč coby nemajetkovou újmu za úmrtí psů Arčí a Cerry podle § 2956 ve spojení s § 2971 o. z., kdy vyjádřili přesvědčení, že žalovaná si počínala hrubě nedbale, když nechala psa Bobíka opakovaně bez dozoru (viz předžalobní výzva na č. l. 8). Žalovaná prostřednictvím svého zástupce reagovala na předžalobní výzvu dopisem ze dne 22. 10. 2020 tak, že nejdříve vyjádřila upřímnou hlubokou omluvu za nešťastnou událost a situaci. Žalovaná nezpochybňovala míru svého zavinění, odmítla však nárok na nemajetkovou újmu v požadované výši. Zdůraznila, že skutek ze dne 26. 9. 2015 byl ojedinělým incidentem, který se stal před dlouhou dobou, tedy nemá souvislost s aktuálním skutkem a nejde o hrubou nedbalost. Navrhla uzavření dohody o narovnání vzniklé újmy (viz reakce na předžalobní výzvu na č. l. 75 vč. podacího lístku na č. l. 74). Dopisem ze dne 10. 11. 2020 navrhla žalovaná prostřednictvím svého zástupce žalobcům finanční kompenzaci za způsobenou nemajetkovou újmu ve výši 40 000 Kč (viz návrh smírného vyřešení věci na č. l. 76 vč. podacího lístku na č. l. 78). Dopisem ze dne 19. 11. 2020 sdělil žalobce se svou manželkou zástupci žalované, že navržená částka je pro ně zcela nepřijatelná, kdy již podali žalobu ke zdejšímu soudu na odškodné ve výši 400 000 Kč (viz reakce na návrh smírného vyřešení věci na č. l. 79 –80).

22. Žalovaná nemá s výjimkou případů ze dne 26. 9. 2015 a ze dne 6. 7. 2020 v evidenci přestupků vedeny žádné další záznamy u Městského úřadu Luhačovice ani nebyly správnímu orgánu jiné události hlášeny (viz sdělení na č. l. 186); takové případy nebyly zjištěny Obvodním oddělením policie Luhačovice (viz sdělení na č. l. 188).

23. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro náležité posouzení věci. Pro úplnost soud dodává, že provedl důkazy výslechem svědků [jméno] a [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a manželky žalobce i přesto, že tyto důkazní návrhy učinil žalobce až po koncentraci řízení, neboť tyto důkazy, stejně jako výslech [jméno] [příjmení], byly potřebné ke zjištění skutkového stavu a tyto vyplývaly z obsahu spisu (viz § 120 odst. 2 věta prvá o.s.ř.). Právní posouzení věci 24. Právní úprava občanského zákoníku umožňuje, aby v určitých případech došlo nejen k náhradě majetkové újmy (škody), nýbrž i újmy nemajetkové, a to za předpokladu, že povinnost odčinit nemajetkovou újmu je výslovně ujednána nebo povinnost k odčinění nemajetkové újmy stanovuje zvlášť zákon (srov. § 2894 odst. 2 věta první o. z.).

25. Ve vztahu k náhradě majetkové újmy (škody) obsahuje občanský zákoník v § 2933 zvláštní ustanovení o škodě způsobené zvířetem; uvedené ustanovení zakládá objektivní odpovědnost vlastníka zvířete za způsobenou újmu, neboť povinnost k náhradě vzniká, došlo-li v příčinné souvislosti s počínáním zvířete ke vzniku újmy bez ohledu na to, zda vlastník při chovu a dohledu nad zvířetem porušil svou právní povinnost; zavinění se nevyžaduje. Poškozenému tedy postačí prokázat, že v důsledku chování zvířete mu vznikla újma. Uvedené ustanovení nicméně samo o sobě nezakládá povinnost vlastníka zvířete k náhradě újmy nemajetkové (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2019, sp. zn. 25 Cdo 972/2018 (uveřejněném pod č. 18/2020 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč. a obch.)). Povinnost škůdci odčinit člověku nemajetkovou újmu na jeho přirozeném právu chráněném první částí občanského zákoníku (např. život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy) zakládá § 2956 o. z., ovšem jak dovodil Nejvyšší soud ve výše citovaném rozhodnutí, do výčtu chráněných hodnot (chráněných základních lidských práv) nespadá právo na budování a rozvíjení vztahu člověka se zvířetem, a proto může mít vlastník psa poraněného při útoku jiným psem nárok na náhradu újmy jen za podmínek stanovených v § 2971 o. z.

26. Podle § 2971 o. z. odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit.

27. Pro aplikaci § 2971 o. z. musí být kumulativně splněno, že nemajetková újma byla způsobena protiprávním činem, že došlo k újmě poškozeného za zvláštních okolností a že poškozený způsobenou újmu pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit. Citované ustanovení vyjmenovává zvláštní okolnosti způsobení újmy pouze demonstrativně (tedy teoreticky by zvláštní okolnosti mohly být dány i při jiných okolnostech, které by byly svou povahou podobně významné, což však soud v daném případě neshledal), přičemž výslovně mezi ně řadí porušení důležité právní povinnosti z hrubé nedbalosti nebo způsobení újmy úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné zvlášť zavrženíhodné pohnutky; v daném případě by do úvahy zjevně mohla připadat pouze první varianta.

28. V daném případě má soud za prokázané, že žalovaná se dopustila protiprávního jednání, když jednak porušila svou preventivní povinnost ve smyslu § 2900 o. z., kdy si měla počínat tak, aby nemohlo dojít k újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného, jednak porušila ustanovení zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění účinném do 31. 1. 2021, konkrétně § 27 odst. 2 písm. f), kdy neučinila opatření proti úniku zvířat podle § 13 odst. 1 cit. zák. Právě porušení povinnosti učinit příslušná opatření, která mají zabránit úniku psa na veřejné prostranství lze s ohledem na okolnosti případu považovat za porušení důležité povinnosti, neboť při úniku hrozí napadení jiného psa, ale i lidí včetně dětí, jejichž obrana proti útoku psa je prakticky vyloučena; důsledky útěku psa a jeho nekontrolovaného pohybu na veřejně přístupných místech mohou být i tragické. To platí tím spíše, že žalovaná věděla o tom, že pes Bobík se již v minulosti (v roce 2015) dopustil na místě veřejnosti přístupném útoku na psy žalobce. Žalovaná tedy byla povinna si počínat tak, aby nemohlo dojít k opětovnému útěku, při němž hrozil obdobný útok jako dříve, což v daném případě žalovaná porušila.

29. Dále je otázkou, zdali k porušení uvedené důležité právní povinnosti došlo v hrubé nedbalosti, či nikoliv. Podle ustálené soudní praxe může být nedbalost vědomá nebo nevědomá. V případě vědomé nedbalosti škůdce věděl, že svým jednáním může škodu způsobit, avšak bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že ji nezpůsobí. Při nedbalosti nevědomé škůdce nevěděl, že svým jednáním může škodu způsobit, ačkoliv to podle okolností a vzhledem ke svým osobním poměrům předvídat měl a mohl. Občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 pak rozlišuje nedbalost i podle její intenzity na nedbalost prostou (lehkou) a hrubou. Hrubá nedbalost (culpa lata) je nedbalostí nejvyšší intenzity, tedy taková nedbalost, jež svědčí o lehkomyslném přístupu škůdce k plnění svých povinností, kdy je zanedbán požadavek náležité opatrnosti takovým způsobem, že to svědčí o zřejmé bezohlednosti škůdce k zájmům jiných osob (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 23 Cdo 2702/2012 (uveřejněný pod č. 59/ 2015 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč. a obch.), či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2020, sp. zn. 7 Tdo 289/2020 (uveřejněné pod č. 15/2021 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. trestní)).

30. V daném případě má soud za to, že žalovaná jednala sice nedbale, nejednalo se nicméně o nedbalost hrubou. Žalovaná věděla o tom, že pes Bobík v minulosti (v roce 2015) zaútočil na psy ve vlastnictví žalobce a jeho manželky, tedy že je obecně schopen zaútočit na jiné psy. Žalovaná nicméně z uvedeného tohoto chování psa Bobíka vyvodila patřičné důsledky, konkrétně kontaktovala chovatele [jméno] [příjmení] a na jeho doporučení především vybudovala speciální elektrický plot, který společně s elektrickým obojkem psa upozorňoval na to, že se blíží mimo jemu vymezený výběh, případně mu dával i elektrický šok; tento elektrický plot lze přitom nepochybně dát minimálně na úroveň klasického oplocení pozemku. Dále žalovaná provedla dle doporučení uvedeného chovatele výcvik svého psa. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by pes Bobík běhal mimo pozemky žalované a ohrožoval jiné lidi či zvířata. Žalovaná nepochybně pochybila v tom, že v inkriminovaný den, kdy se elektronický obojek vybil, a proto jej dala nabít, nezajistila psa Bobíka jiným plnohodnotným způsobem před útěkem (nezavřela jej či jej neuvázala na vodítko či mu nedala náhubek) a spoléhala se na to, že pes Bobík se bude pohybovat v její blízkosti (jak ostatně činil předchozích pět let), což se souhrou nešťastných okolností nestalo, kdy na ranč přicestovala návštěva a pes Bobík si to v nestřežený okamžik zamířil za [jméno] [příjmení] směrem k pastvinám koní a následně při zavětření psů žalobce utíkal k nim. Toto pochybení však právě s ohledem na dříve provedený výcvik a provedená opatření, jakož i na takřka pětiletý odstup od předchozího incidentu bez zaznamenání nějakého dalšího incidentu (což i s ohledem na absenci adekvátní časové souvislosti nelze označit za opakované porušení povinnosti) nelze rozhodně považovat za lehkomyslný přístup žalované k plnění svých povinností či o zřejmou bezohlednost žalované k zájmům jiných osob. Zároveň je nutno zohlednit, že první incident se stal v době, kdy měl pes žalované dva roky a byl ve věku, který se blížil věku štěněte, dále byl pes žalované kastrovaný, což obecně u psů vede k výraznému snížení agresivity a po dobu posledních pěti let projevoval přátelské chování k lidem a zvířatům. Jestliže se tedy nešťastnou souhrou okolností stal výše popsaný incident, v jehož důsledku byli psi Arčí a Cerry vážně zraněni, nelze v uvedeném spatřovat ani úmysl žalované, ani její hrubou nedbalost při porušení důležité právní povinnosti, či jinou zvláštní okolnost, za nichž by byla žalovaná povinna žalobci hradit nemajetkovou újmu.

31. Ostatně i kdyby soud posoudil v ponechání psa bez obojku jako hrubou nedbalost (pro existenci předchozího incidentu), mohla by se hrubá nedbalost vztahovat výlučně jen na poranění (prvního) psa žalobce – Arčího, neboť po tomto útoku byl pes Bobík zpacifikován [jméno] [příjmení], která jej pevně držela za obojek u svých nohou, přičemž z jejího držení se pes Bobík dostal v důsledku jednání žalobce, který při pokusu o usmrcení psa Bobíka uškrcením a následným odstrčením [jméno] [příjmení] zapříčinil, že se pes Bobík vysmýkl z držení [jméno] [příjmení] a následně měl možnost zaútočit i na druhého knírače (Cerryho). Jinými slovy řečeno, usmrcení psa Cerryho by žalovaná rozhodně nezapříčinila úmyslně či z hrubé nedbalosti.

32. Co se týče poslední podmínky pro aplikaci § 2971 o. z., tedy že žalobce coby poškozený způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit, zde má soud za to, že tato podmínka byla splněna, kdy s ohledem na specifické okolnosti případu byl pro žalobce zásah (ztráta psů) srovnatelně či obdobně tíživý jako by byl zásah do jeho základních hodnot dle § 2956 o. z. V daném případě žalobce vychovával spolu se svou manželkou psy po velmi dlouhou dobu, kdy je chodili pravidelně dvakrát denně venčit a jinak jim psi dělali společnost, takže žalobce a jeho manželka na ně byli subjektivně velmi fixováni, čemuž odpovídá žalobcem opakovaně používaný obrat, že tyto psy fakticky považovali za své děti. Tito psi – byť již (z pohledu průměrného života psů) ve velmi vysokém věku – navíc zahynuli přímo před očima žalobce a jeho manželky, tedy zásah do jejich nemajetkové sféry žalobce byl v daném případě skutečně natolik intenzivní, že zásah (ztrátu psů v důsledku agresivního útoku jiného psa) bylo objektivně možno považovat za osobní neštěstí.

33. Shrne-li soud výše uvedené, má v posuzovaném případě za to, že byly naplněny toliko dvě ze tří kumulativních podmínek pro aplikaci § 2971 o. z., tedy existence protiprávního činu škůdce v důsledku porušení důležité právní povinnosti, existence nemajetkové újmy objektivně pociťované jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit, nikoliv však podmínka, že k porušení důležité právní povinnosti došlo z hrubé nedbalosti. S ohledem na uvedené nezbylo soudu než uzavřít, že žalobní nárok není dán, a je nutno žalobu v plném rozsahu zamítnout.

34. Pro úplnost soud podotýká, že i kdyby ve vztahu k psu Arčímu došlo k naplnění skutkové podstaty § 2971 o. z. a žalovaná byla povinna hradit žalobci nemajetkovou újmu, kterou měl žalobce utrpět v důsledku usmrcení psa Arčího psem žalované, pak by soud jako přiměřenou spatřoval náhradu ve výši 15 000 Kč, a nikoliv v žalobcem požadované (zcela nepřiměřené) výši, a to z následujících důvodů. Judikatura Nejvyššího soudu dovozuje, že za základní částku náhrady, modifikovatelnou s užitím zákonných a judikaturou dovozených hledisek, lze v případě úmrtí nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) považovat dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018 (uveřejněný pod č. 85/2019 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.)), tj. částka 682 500 Kč (20 × 34 125 Kč). Soud má přitom za to, že v případě úmrtí zvířete je nezbytné uvažovat o částce zásadně nižšího charakteru, neboť je nezbytné trvat ve zcela zásadním rozdílu ve filosoficko-právním vnímání hodnoty člověka na straně jedné a zvířete na straně druhé. Uvedené je patrno tím, že lidé jsou již od starověku považováni za bytost rozumnou, společenskou, duchovní a morální, zdůrazňuje se jejich jedinečnost, jakož i skutečnost, že jsou subjekty práva, oproti tomu zvířata jsou v současném právním pojetí považováni za toliko objekt práv, což se nezměnilo ani poté, co přijetím o. z. došlo k dereifikaci zvířat (vyjmutí zvířat z kategorie věcí), což mělo zdůraznit hodnotu zvířat coby živých tvorů. Domácí zvířata mohou být rovněž předmětem obchodního styku, pročež je lze (na rozdíl od lidí) nabýt či naopak zcizit. Soud má tedy za to, že v případě úmrtí domácích zvířat lze vyjít co do základu z částky 5 000 – 10 000 Kč. V daném případě by bylo dále nezbytné přihlédnout k tomu, že žalobce měl ke psu Arčímu vytvořen velmi blízký (citový) vztah (jednalo se o domácího mazlíčka), tedy náhradu je nutno stanovit ve vyšší míře, než kdyby se jednalo toliko o běžné domácí zvíře. Na druhou stranu jestliže žalobce hovořil o tom, že považoval oba své psy fakticky za své děti, pak má soud za to, že tato skutečnost již k dalšímu navýšení náhrady nevede, neboť i při respektu k citům žalobce vůči jeho psům je nutno vycházet z objektivizované újmy, tedy takové újmy, kterou by ztrátou svého psa utrpěl jiný (průměrný) chovatel. Jako okolnost zvyšující náhradu lze spatřovat i v tom, že útok psa Bobíka na psa Arčího měl brutální charakter, jemuž byl žalobce coby pán a vlastník psa osobně přítomen. Pro snížení náhrady na druhou stranu svědčí okolnost, že pes žalobce Arčí dosahoval v okamžiku útoku věku 14 let, kdy průměrná délka dožití u tohoto plemene se pohybuje okolo 12 – 15 let, tedy žalobce musel přinejmenším podvědomě počítat s tím, že pes Arčí dříve či později nejspíše zemře. Uvedené závěry by bylo možno v plném rozsahu vztáhnout i na újmu, kterou měl žalobce utrpět úmrtím psa Cerryho, pokud by v případě jeho úmrtí byla dána příčinná souvislost mezi porušením povinnosti žalované a vznikem újmy na straně žalobce. Náklady řízení a lhůta k plnění 35. Žalovaná a vedlejší účastnice na straně žalované byly zcela procesně úspěšné, pročež jim podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přísluší právo na plnou náhradu nákladů řízení.

36. Náklady účelně vynaložené k uplatnění práva žalované tvoří: odměna za zastoupení žalované advokátem dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., a to v plné výši za 8 úkonů právní pomoci spočívající v 1) převzetí a přípravě zastoupení, 2) jednání s protistranou, 3) vyjádření k žalobě (soud nepřiznal úkon spočívající v doplnění tvrzení a důkazů, neboť tyto skutečnosti již měly být obsaženy ve vyjádření k žalobě), 4) a 5) účasti u jednání dne 10. 6. 2021, které přesáhlo 2 hodiny, 6) účasti u jednání dne 23. 7. 2021, 7) a 8) účasti u jednání dne 3. 8. 2021, které přesáhlo 2 hodiny, a v poloviční výši za návrh na přistoupení vedlejší účastnice do řízení; sazba mimosmluvní odměny za jeden celý úkon právní služby z tarifní hodnoty 200 000 Kč činí podle § 7 bod 5 cit. vyhl. částku 9 100 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalované advokátem činí částku 77 350 Kč; 9 paušálních náhrady hotových výdajů po 300 Kč za výše uvedené úkony (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.), celkem tedy 2 700 Kč; Náhrada za DPH ve výši 21% ze základu 80 050 Kč, tedy DPH ve výši 16 810,50 Kč. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 96 860,50 Kč, kterou je žalobce povinen zaplatit k rukám zástupce žalované podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

37. Náklady účelně vynaložené k uplatnění práva vedlejší účastnice na straně žalované tvoří: odměna za zastoupení vedlejší účastnice na straně žalované advokátem dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., a to v plné výši za 6 úkonů právní pomoci spočívající v 1) převzetí a přípravě zastoupení, ve 2) vyjádření k žalobě, 3) a 4) účasti u jednání dne 10. 6. 2021, které přesáhlo 2 hodiny, 5) a 6) účasti u jednání dne 3. 8. 2021, které přesáhlo 2 hodiny; sazba mimosmluvní odměny za jeden celý úkon právní služby z tarifní hodnoty 200 000 Kč činí podle § 7 bod 5 cit. vyhl. částku 9 100 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalované advokátem činí částku 54 600 Kč; 6 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč za výše uvedené úkony (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.), celkem tedy 1 800 Kč; Cestovné zástupce vedlejší účastnice na straně žalované k jednání konanému dne 10. 6. 2021 a dne 3. 8. 2021, když cesta byla konána z Brna do Zlína a zpět při celkem ujetém počtu 368 km osobním automobilem tov. zn. Toyota Avensis, [registrační značka], s průměrnou spotřebou 6,4 l /100 km benzinu natural 95, činí paušální náhrada při sazbě základní náhrady 4,40 Kč/km dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. částku 1 619,20 Kč a náhrada za spotřebované pohonné hmoty při průměrné ceně benzinu natural 95 ve výši 27,80 Kč dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. částku 654,75 Kč, tedy celkem 2 273,95 Kč; náhrada za ztrátu času v rozsahu 8 půlhodin po 100 Kč v souvislosti s cestou zástupce vedlejší účastnice na straně žalované k jednání konanému dne 10. 6. 2021 a dne 3. 8. 2021, když cesta byla konána z Brna do Zlína a zpět (§ 14 cit. vyhl.), celkem tedy 800 Kč; Náhrada za DPH ve výši 21% ze základu 59 473,95 Kč, tedy DPH ve výši 12 489,53 Kč. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 71 963,48 Kč, kterou je žalobce povinen zaplatit k rukám zástupce vedlejší účastnice na straně žalované podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

38. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody, stejně jako soud neshledal žádné důvody pro aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř.

Poučení