46 C 342/2020-50

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená opatrovníkem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu takto:

Výrok

I. Výpověď z nájmu bytu [číslo] o velikosti 1+1 v domě [adresa] na ulici [ulice] ve [obec], stojícího na pozemku p. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], [územní celek], vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV [číslo] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrálního pracoviště Zlín, ze dne 9. 9. 2020, je neoprávněná.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 12. 11. 2020 se žalobkyně po žalovaném domáhala vyslovení, že výpověď z nájmu bytu [číslo] o velikosti 1+1 (dále jen„ předmětný byt“) v domě [adresa] na ulici [ulice] ve [obec] (dále jen„ předmětný dům“), stojícího na pozemku p. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], [územní celek], vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV [číslo] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrálního pracoviště Zlín, ze dne 9. 9. 2020, je neoprávněná. Žalobu odůvodnila tím, že předmětný byt užívá na základě smlouvy o nájmu bytu zvláštního určení [číslo] ze dne 25. 5. 2018 (dále jen„ předmětná smlouva“). Dne 15. 9. 2020 byla žalobkyni doručena výpověď z nájmu předmětného bytu s odůvodněním, že dlouhodobě způsobuje obtíže osobám, které bydlí v předmětném domě, a sice hlučným chováním v nočních hodinách a nadměrným kouřením v předmětném bytě, kdy na chování žalobkyně byly podány dne 17. 2. 2020 a 10. 6. 2020 stížnosti a žalobkyně byla opakovaně vyzvána k nápravě ze strany žalovaného (naposledy však v únoru 2020) s upozorněním na možnou výpověď z nájmu bytu. Žalobkyně hradí veškeré platby spojené s užíváním předmětného bytu řádně a včas a předmětný byt užívá v souladu s předmětnou smlouvou. V předmětném bytě se s ní zdržuje také její druh [jméno] [příjmení], kdy žalobkyně chce zde bydlet i nadále, přičemž ostatní obyvatelé předmětného domu jsou na ni„ zasedlí“ a snaží se jí z něj dostat. Žalobkyně je osobou s diagnózou paranoidní schizofrenie s defektem osobnosti, kdy těžce zvládá jakékoliv změny, takže by bylo vhodné zachovat současné bydlení.

2. Žalovaný ve vyjádření s žalobou nesouhlasil. Připomněl důvody výpovědi z nájmu, kdy si obyvatelé předmětného domu opakovaně stěžovali na chování žalobkyně (hlučné noční chování, nadměrné kouření v předmětném bytě) a na jejího druha, který se v předmětném bytě celodenně zdržuje, pohybuje se v předmětném domě v znečištěném oděvu a nevhodně reaguje na výtky ostatních obyvatel předmětného domu. Stížnosti byly hlášeny dokonce i po podané výpovědi. Žalovaný zdůraznil, že předmětný dům je určen pro bydlení seniorů a osob se zdravotním postižením; o to více je třeba, aby v něm byl klid a pořádek, na nějž kladou obyvatelé velký důraz a chování žalobkyně a jejího druha se s tím neslučuje. Žalovaný nemá zájem„ dostat žalobkyni na ulici“, ale toliko ji i s jejím druhem přestěhovat do jiného domu, kde by tak moc nerušili ostatní obyvatele domu, což však žalobkyně odmítla.

3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. Zjištěný skutkový stav 4. Dne 25. 5. 2018 uzavřeli žalovaný coby pronajímatel a žalobkyně coby nájemkyně předmětnou smlouvu, kterou se žalovaný zavázal přenechat žalobkyni do dočasného užívání předmětný byt o výměře 33,54 m2, sestávající se z pokoje, koupelny, lodžie, předsíně, sklepního boxu s ústředním vytápěním a nacházející se v 2. nadzemním podlaží předmětného domu a žalobkyně se zavázala předmětný byt užívat v souladu s předmětnou smlouvou a hradit za užívání předmětného bytu řádně a včas nájemné a úhrady za plnění spojená s užíváním předmětného bytu nebo s ním související služby. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou s účinností od 1. 6. 2018 (čl. I). Žalobkyně byla povinna užívat předmětný byt řádně v souladu s předmětnou smlouvou, udržovat jej v řádném a čistém stavu a pečovat o něj s péčí řádného hospodáře. Žalobkyně a osoby, které žijí s ní v předmětném bytě, jsou povinny společně s předmětným bytem řádně užívat společné prostory a zařízení předmětného domu a řádně požívat plnění, jejichž poskytování je s užíváním předmětného bytu spojeno. Nájemci jsou povinni při výkonu svých práv dbát na to, aby v předmětném domě bylo vytvořeno prostředí zajišťující ostatním uživatelům předmětného domu nerušený výkon jejich práv. Nájemce je povinen dodržovat domovní řád vydaný pronajímatelem (čl. II.). Nájem zanikne písemnou dohodou stran, písemnou výpovědí z důvodů a výpovědními lhůtami, které stanoví občanský zákoník, nebo jiným způsobem stanoveným občanským zákoníkem (čl. IV.). Byt zvláštního určení je bytem, který je určený pro ubytování osob se zdravotním postižením nebo byt v domě se zařízením určeným pro tyto osoby nebo byt v domě s pečovatelskou službou (čl. V.) – (viz předmětná smlouva na č. l. 4).

5. Na základě oznámení ze dne 26. 11.2019 v 21:39 hod ze strany paní [jméno] [příjmení] na hlasitou hádku mezi mužem a ženou se dostavila hlídka Městské policie (dále jen„ MP“) [obec] do předmětného bytu. V něm se nacházeli žalobkyně s panem [příjmení], oba v podnapilém stavu; v době hlídky na místě z bytu žádný hluk nevycházel (viz sdělení MP [obec] na č. l. 43).

6. Dopisem ze dne 27. 11. 2019, nazvaném výstraha – Výzva k odstranění závadného chování, sdělil žalovaný žalobkyni, že eviduje stížnosti na opakované hlučné chování v předmětné bytě, konkrétně se jedná o hlasitý křik a opilecké hádky v nočních hodinách, což narušuje odpočinek nájemníků v předmětném domě a dochází k porušování domovního řádu, podle jehož čl. 12 jsou nájemníci bytů povinni chovat se v objektech a jejich okolí tak, aby neobtěžovali sousedy nadměrným hlukem a kouřem, přičemž doba nočního klidu je stanovena od 22:00 do 6:00 hod, kdy jsou obyvatelé povinni vyvarovat se hluku obtěžujícího ostatní. Dále se v předmětném bytě trvale zdržuje druh žalobkyně, čímž je závažným způsobem porušována předmětná smlouva. Důrazně byla upozorněna, že pokud nedojde k okamžitému a skutečně trvalému zlepšení nynější situace, bude její chování považováno za porušování povinností plynoucích z předmětné smlouvy a dán důvod výpovědi z nájmu předmětného bytu (viz dopis ze dne 27. 11. 2019 vč. dodejky).

7. Dne 3. 12. 2019 proběhla kontrola předmětného bytu žalobkyně z důvodu rušení nočního klidu pro hlučné chování. Při kontrole byl v předmětném bytě přítomen i pan [příjmení], který tam s žalobkyní bydlí. Žalobkyně byla upozorněna na výpověď z předmětného bytu pro porušení předmětné smlouvy. Pan [příjmení] bydlící v sousedním bytě uvedla, že žalobkyně a její druh v noci křičí, řvou, v noci hlasitě napouští vanu, je cítit smrad z kouře cigaret, bydlení s takovými sousedy je náročné. Pan [příjmení] uvedla, že neslyší, ale vadí jí kouř, navíc kvůli druhovi žalobkyně jí přestala jedna paní nosit nákup. Pan [příjmení] uvedla, že se v předmětném bytě věčně kouří, otvírají okno na chodbě, druh žalobkyně je věčně opilý. Když se přitom žalobkyni něco řekne, tak křičí. Věčné problémy, kdy kouří a pijí, musí se často volat policie (viz záznam z šetření na č. l. 32).

8. Dne 6. 2. 2020 proběhla další kontrola nevhodného chování žalobkyně a jejího druha. Vyplynulo z něj, že druh žalobkyně se dennodenně nachází v předmětném bytě. Pod vlivem alkoholu obtěžuje nájemníky, nadává jim, rozlévá po chodbách červené víno, předmětný byt je neudržovaný. V knize závad je soustavně oprava záchodu, kouří a větrají chodbu. Zašlé okna, mastné stěny. Po sousedech chodí vyptávat jídlo, kávu, cigarety. V lednu 2020 žalobkyně slovně napadla paní [příjmení]. Dle ošetřovatelek žalobkyně bydlení samostatně nezvládá (viz záznam z šetření na č. l. 34)

9. Dopisem ze dne 6. 2. 2020, nazvaném výstraha II – Výzva k odstranění závadného chování, žalovaný připomněl žalobkyni, že i přes předchozí výstrahu nadále závažným způsobem porušuje předmětnou smlouvu, kdy její druh stále trvale žije v předmětném bytě, přítomný personál i další nájemníci trvají na stížnostech na hlučné chování druha žalobkyně a samotné žalobkyně, kdy jsou slovně napadáni. Důrazně byla upozorněna, že pokud nedojde k okamžitému a skutečně trvalému zlepšení nynější situace do 28. 2. 2020, bude dán důvod výpovědi z nájmu předmětného bytu (viz dopis ze dne 6. 2. 2020 vč. dodejky).

10. Dne 17. 2. 2020 se dostavila žalobkyně na oddělení správy bytových domů [stát. instituce] (dále jen„ MMZ“), kdy uvedla, že pan [příjmení] již v předmětném bytě nežije, bydlí na ubytovně, občas jen na krátkou dobu žalobkyni navštíví. Žalobkyně se snaží v předmětném bytě udržovat pořádek a nehlučet. Rovněž si uvědomuje, že se jedná o druhou výstrahu a bude se snažit, aby tam pan [příjmení] docházel co nejméně a pouze na krátkou dobu (viz záznam z osobního jednání na č. l. 34p).

11. Dne 10. 6. 2020 se dostavila na Odbor majetkové správy/oddělení správy bytových domů MMZ paní [příjmení]. [příjmení], která si stěžovala na chování žalobkyně, kdy se u ní denně vyskytuje její druh, který chodí opilý. V noci z 9. 6. na 10. 6. proběhla hlučná hádka. Z ubytovny ho vyhodili, protože i tam chodil opilý. Pan byla poučena, že v případě další konfliktní situace má volat MP [obec] (záznam na č. l. 31p).

12. Rozsudkem ze dne 10. 6. 2020, č. j. [spisová značka], zdejší soud omezil posuzovanou – žalobkyni i nadále ve svéprávnosti, a to na dobu 5 let od právní moci tohoto výroku rozsudku tak, že není způsobilá samostatně právně jednat v následujícím rozsahu: - v jakýchkoliv jednáních včetně smluv, jejichž předmětem je dispozice se jměním nebo jeho částí, s výjimkou běžných záležitostí každodenního života, - ve věcech důchodového a sociálního zabezpečení, - ve věci požádání o vydání občanského průkazu, čímž změnil výrok I. rozsudku zdejšího soudu č. j. [spisová značka] (výrok I.), opatrovníkem posuzované ponechal žalovaného, který je oprávněn a povinen zastupovat posuzovanou v rozsahu jejího omezení ve svéprávnosti a dále i ve všech jednáních před státními orgány a úřady (výrok II.). Jmenoval posuzované kolizního opatrovníka – město Otrokovice, a to pro účely právních jednání týkajících se nájmu předmětného bytu, kdy kolizní opatrovník je oprávněn zastupovat posuzovanou ve všech právních jednáních týkajících se nájmu předmětného bytu (výrok IV.). V odůvodnění uvedl, že posuzovaná trpí chronickou paranoidní schizofrenií s postprocesuálním defektem osobnosti; jedná se o trvalou duševní poruchu, která je dostupnými medicínskými prostředky neléčitelná, je ale možné snažit se držet nemoc pod určitou kontrolou v sociálně únosné podobě, k čemuž je však nezbytné, aby posuzovaná pravidelně brala léky a chodila na příslušné psychiatrické kontroly, jinak jsou velmi pravděpodobné rychlé zvraty nemoci do podoby tzv. akutních psychotických stavů; v důsledku této poruchy jsou rozpoznávací i ovládací schopnosti posuzované ovlivněny, právní suverenita posuzované je tak negativní měrou zasažena a v nechráněném režimu jí hrozí riziko závažné újmy, zejména ekonomického charakteru; posuzovaná nemůže samostatně nakládat s finančními prostředky ani majetkem, s minimálním rizikem je schopna disponovat pouze s finančními prostředky do maximálně 100 Kč; posuzovaná také není plně schopna porozumět důsledkům uzavření smluv, zvláště takových, které ji zavazují k jakémukoli finančnímu plnění; bez podpory a pomoci opatrovníka není ani schopna vyřizovat si na úřadech administrativní záležitosti. Dne 25. 5. 2018 uzavřel žalovaný jakožto pronajímatel s posuzovanou jakožto nájemkyní předmětnou smlouvu, a to na dobu neurčitou. Na posuzovanou jsou evidovány stížnosti na opakované hlučné chování v předmětném bytě, konkrétně se jedná o hlasitý křik a opilecké hádky v nočních hodinách; také s ní bydlí i muž. Další výstrahy od listopadu 2019 posuzované zaslány nebyly, za poslední tři měsíce nejsou zprávy o nějakých stížnostech, nicméně do budovy se ani nemohlo chodit, protože tam byl výskyt koronaviru; pokud se chování posuzované nezlepší, tak jí žalovaný pořád chce dát výpověď z nájmu předmětného bytu; nový byt zatím pro posuzovanou zajištěný nemají. Posuzovaná nyní bydlí se svým přítelem, který se k ní„ načerno“ nastěhoval v domě s pečovatelskou službou, jejich soužití je velmi problematické, kdy přítel posuzované bývá často pod vlivem alkoholu. Má tam zajištěno jídlo a jednou za 14 dní úklid; o domácnost se stará sama a je spokojená, nemá pocit, že by porušovala nějaká pravidla – její přítel je jediný koho má a nehodlá na tom nic měnit; s opatrovníkem chodí jednou týdně nakupovat, ale se společnými nákupy není spokojená, kdy si nemůže koupit všechno, co chce, chtěla by si více nakupovat sama; za tabák utratí měsíčně cca 2 000 Kč a ani to jí nevystačí. Po právní stránce dospěl soud k závěru, že zdravotní stav posuzované se od posledního znaleckého zkoumání nezměnil, porucha trvá, bylo zjištěno, že je trvalá, proto soud i nadále rozhodl o omezení ve svéprávnosti na dobu 5 let, pouze dosavadní omezení mírně upravil, avšak nijak výrazně (spíše pouze terminologicky). Opatrovníkem posuzované ponechal soud dosavadního opatrovníka (žalovaného). Soud žalobkyni jmenoval kolizního opatrovníka pro účely právních jednání týkajících se nájmu předmětného bytu, neboť zde mezi opatrovníkem coby pronajímatelem a posuzovanou coby nájemkyní hrozí střet zájmů. Žádná vhodná fyzická osoba zjištěna nebyla, proto soud kolizním opatrovníkem jmenoval město Otrokovice, které je blízko obvodu bydliště posuzované (viz uvedený rozsudek). K odvolání města Otrokovice Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, rozsudkem ze dne 19. 8. 2020, č. j. [číslo jednací], rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích II., III., IV. a V. potvrdil. Odvolací soud se ztotožnil se závěry zdejšího soudu, že je namístě ustanovit žalobkyni kolizního opatrovníka, kdy přisvědčil tomu, aby tímto opatrovníkem bylo právě město Otrokovice (viz uvedený rozsudek).

13. Dne 15. 7. 2020 v 21:12 hod požádala žalobkyně o asistenci hlídky MP [obec] z důvodu, že její přítel odešel na víno a ještě se nevrátil. Kolem předmětného domu má někdo chodit a má jí nadávat. Na místo byla vyslána hlídka MPZ, která zjistila, že paní nemá obavu o přítele, ale spíše se jí zdálo, že někdo chodí kolem oken jejího bytu. Toto se nepotvrdilo, na místě se nikdo nenacházel. Dále jmenovaná hlídce oznámila, že za jejím přítelem chodí návštěva, taktéž negativní (viz sdělení MP [obec] na č. l. 43).

14. Dopisem ze dne 9. 9. 2020, nazvaným výpověď z nájmu bytu, který byl doručen na příslušný odbor žalovaného coby dosavadního opatrovníka dne 11. 9. 2020, žalobkyni dne 15. 9. 2020 a koliznímu opatrovníkovi dne 21. 10. 2020 (sdělení na č. l. 11), vypověděl žalovaný žalobkyni nájem předmětného bytu založený na základě předmětné smlouvy z důvodu, že žalobkyně dlouhodobě i přes upozornění a výzvy k nápravě způsobuje obtíže osobám, které v předmětné domě bydlí, kdy se jedná o hlučné chování v nočních hodinách a nadměrné kouření v předmětném bytě, což závažně obtěžuje ostatní osoby, které v předmětném domě bydlí, přičemž na výtky osob reaguje vulgárně a musí být přivolávána MP [obec]. Stížnosti na chování žalobkyně od osob bydlících v domě byly podány dne 17. 2. 2020 a 10. 6. 2020. Nevhodné chování bylo potvrzeno při opakovaných místních šetřeních konaných např. dne 3. 12. 2019 a dne 6. 2. 2020, dále byly zaznamenány stížnosti na druha žalobkyně, který je celodenně (celonočně) přítomen v předmětném bytě, nač byla také upozorněna; tento se pohybuje v předmětném domě často v znečištěném oděvu a nevhodně reaguje na výtky ostatních obyvatel předmětného domu. Žalobkyně byla závěrem poučena o výpovědní době, o možnosti vznést proti výpovědi námitky a domáhat se u soudu určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu (viz výpověď na č. l. 12).

15. Dne 29. 9. 2020 v 19:51 hodin oznámil MP [obec] pan [příjmení], že jim neustále zvoní na domovní zvonek paní [příjmení] a pan [příjmení] a dožadují se vstupu do předmětného bytu. Údajně se to děje opakovaně, chodili sem k sousedovi, kterého město již vystěhovalo. Údajně mu volají i na telefon ze zapřeného čísla a vyhrožují mu. Na místo byla vyslána hlídka MP [obec], která zjistila, že na místě před domem ani v okolí se nikdo nenachází. Následně se hlídka pokusila kontaktovat s oznamovatelem domovním telefonem, ale na zvonění nikdo nereagoval. Následně se podařilo kontaktovat žalobkyni, která otevřela vchodové dveře a pozvala je do předmětného bytu. Žalobkyně i její druh byli ve zjevně podnapilém stavu. Orientačním vyšetřením na alkohol v dechu byl u pana [příjmení] zjištěn výsledek 2,18 promile a u žalobkyně byl zjištěn výsledek 0,86 promile. Pan [příjmení] dále uvedl, že„ ten [příjmení] a [příjmení]“ sem chodí dlouhodobě, dřív je pouštěl soused, kterého už vystěhovali. Teď chodí zvonit na ně, a když je nechtějí pustit, tak jim vyhrožují, že je podřežou. Takto jim vyhrožují i do telefonu ze zapřeného čísla.“. Hlídka MP [obec] oba přítomné poučila, že dotyčnou dvojici nejde momentálně nijak řešit, protože se na místě nikdo nenacházel. Dále byli poučeni, aby následujícího dne až vystřízliví, navštívili obvodní oddělení Policie ČR ve Zlíně a zde na dvojici, která jim údajně vyhrožuje újmou na zdraví, podali trestní oznámení (viz sdělení MP [obec] na č. l. 43).

16. Ze sdělení [jméno] [příjmení], zaměstnankyně žalovaného fakticky vykonávající opatrovnictví žalobkyně, se podává, že žalobkyně bydlí v nájemním bytě od roku 2008. Zdržuje se zde s ní také její přítel pan [příjmení]. V listopadu 2019 jí byla zaslána oddělením správy bytových domů MMZ výstraha na nadměrný hluk v době nočního klidu a neoprávněné zdržování pana [příjmení]. Opatrovnice se snažila vysvětlovat žalobkyni, jaké důsledky může mít její nevhodné chování. Dne 6. 2. 2020 jí byla zaslána druhá výzva. Vzhledem k tomu, že ze strany žalobkyně nedošlo k nápravě vytýkaných vad, byla jí zaslána výpověď. Žalobkyně je osoba s diagnózou paranoidní schizofrenie s defektem osobnosti. Velmi těžce zvládá jakékoliv změny, proto je vhodné zachovat nynější bydlení, kde chce zůstat i samotná žalobkyně. Jakákoliv změna v zavedených rituálech žalobkyně je pro ni stresující a současně je to důvod pro její kolísavé projevy chování. Opatrovnice s ní opakovaně řeší její závadné chování, taktéž motivuje ke změně jejího chování, jakož i na změnu chování u pana [příjmení]. Pro žalobkyni může být změna příčinou pro dekompenzaci jejího zdravotního stavu. Opatrovnice řešila i otázku přesunu žalobkyně do jiného městského bytu v jiné části města, což žalobkyně odmítá vzhledem k tomu, že za dobu pobytu v současném bydlení má již zde vybudovány širší sociální vazby a taktéž má v místě ošetřující lékařku. Přínosem pro žalobkyni by mohla být pouze změna do chráněného bydlení pro osoby s duševním onemocněním; taková služba však v regionu zatím chybí (viz sdělení ze dne 26. 10. 2020).

17. Dne 4. 11. 2020 se dostavila na Odbor majetkové správy/oddělení správy bytových domů MMZ paní [příjmení]. [příjmení], která si stěžovala na chování žalobkyně, kdy se u ní denně vyskytuje její druh a společně navštěvují paní [příjmení] v jiném bytě a společně všichni požívají alkohol a jsou velmi hluční. Naposledy se tak stalo z neděle 1. 11. na pondělí 2. 11. 2020 Pan byla poučena, že v případě další konfliktní situace má volat MP [obec] (záznam na č. l. 37). Právní posouzení věci 18. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

19. Podle § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

20. Podle § 2300 o. z. je-li předmětem nájmu byt určený pro ubytování osob se zdravotním postižením nebo byt v domě se zařízením určeným pro tyto osoby nebo byt v domě s pečovatelskou službou, jedná se o nájem bytu zvláštního určení (odst. 1). Smlouvu o nájmu bytu zvláštního určení může pronajímatel uzavřít jen na základě písemného doporučení toho, kdo takový byt svým nákladem zřídil, nebo jeho právního nástupce (odst. 2).

21. Předmětná smlouva je smlouvou o nájmu bytu zvláštního určené podle § 2300 o. z., na jejímž základě byl mezi žalovaným coby pronajímatelem a žalobkyní coby nájemkyní založen nájemní vztah. Na základě nájemného vztahu vznikla žalovanému zejména povinnost přenechat žalobkyni do dočasného užívání předmětný byt a poskytovat sjednané služby spojené s užíváním předmětného bytu spojené a vyúčtovat zálohy na poskytnutých službách, žalobkyni naopak vznikla povinnost hradit za užívání bytu žalovanému nájemné a další sjednané platby, jakož i plnit další povinnosti vyplývající z předmětné smlouvy, případně z právní úpravy, kdy pro úpravu nájmu bytu zvláštního určení se subsidiárně uplatní úprava nájmu bytu podle § 2235 a násl. o. z. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou od 1. 6. 2018.

22. Právní úprava nájmu bytu v občanském zákoníku poskytuje nájemnímu bydlení zvláštní právní ochranu, což se projevuje i v rámci skončení nájmu (§ 2285 a násl. o. z.). Úmyslem zákonodárce bylo totiž poskytnout nájemníkům dostatečnou míru právní jistoty mimo jiné také tím, že taxativně vymezil důvody vypovězení nájmu, aby nájemníci nebyli vydáni všanc libovůli pronajímatele (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 7. 2019, sp. zn. 26 C 124/2019).

23. Podle § 2286 o. z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně (odst. 1). Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná (odst. 2).

24. Podle § 2290 o. z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

25. V daném případě učinil žalovaný výpověď z nájmu bytu datovanou dne 9. 9. 2020 v písemné formě. Žalovaný tuto výpověď směřoval přiléhavě nejen vůči žalobkyni, která je omezena ve svéprávnosti, ale i vůči jejímu opatrovníkovi, jímž v okamžiku výpovědi byl samotný žalovaný (fakticky bylo opatrovnictví vykonáváno příslušným odborem žalovaného); ten následně postoupil dne 26. 10. 2020 věc městu [obec], který se v mezidobí stal kolizním opatrovníkem žalobkyně pro účely bydlení. Žalovaný ve výpovědi rovněž specifikoval výpovědní důvody, poučil žalobkyni o jejím právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Soud má tedy za to, že výpověď z nájmu předmětného bytu splňuje náležitosti na výpověď kladenou v § 2286 o. z. V případě, že výpověď ze dne 9. 9. 2020 je po formální stránce bezchybná, mohla se nájemkyně (žalobkyně) bez ohledu na to, zdali ještě před tím podala námitky proti výpovědi (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2199/2018), domáhat ochrany před výpovědí podanou z neoprávněných důvodů prostřednictvím žaloby na neoprávněnost výpovědi z nájmu podle § 2290 o. z., kdy jí k tomu je stanovena dvouměsíční prekluzivní lhůta (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2199/2018), která počíná běžet dnem, kdy se výpověď dostala do sféry nájemkyně; za takový okamžik se přitom nepovažuje až skutečné doručení zásilky, ale faktická možnost se zásilkou disponovat, a to již v okamžiku, kdy je tato zásilka uložena u poskytovatele poštovních služeb k vyzvednutí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2008, sp. zn. 26 Cdo 778/2008, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4882/2016, či usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. III. ÚS 1660/19). V tomto konkrétním případě má soud za to, že žaloba doručená soudu dne 12. 11. 2020 byla podána včas, kdy s ohledem na ochranu práv žalobkyně coby osoby nesvéprávné nelze k doručení již dne 11. 9. 2020 přihlížet, neboť je nepochybné, že žalovaný, který coby opatrovník žalobkyně zásilku převzal, byl ve střetu zájmů, takže za náležité doručení výpovědi lze nejdříve považovat den 15. 9. 2020, kdy došlo k doručení výpovědi samotné žalobkyni.

26. Je tedy nezbytné se zabývat tím, zdali v daném případě byl naplněn některý z výpovědních důvodů, přičemž soud současně kontroloval, zdali je výpovědní důvod dostatečně precizován, neboť v rámci posuzování neoprávněnosti výpovědi je soud povinen přihlédnout též k tomu, zdali výpověď není neplatná či zdánlivá (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4249/2016, ze dne 15. 11. 2018, sp. zn. 26 Cdo 3328/2017, či ze dne 18. 3. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2199/2018). Soud rovněž upozorňuje na skutečnost, že prokázání naplnění výpovědních důvodů leží v daném případě na žalovaném coby pronajímateli, tudíž pokud se danost výpovědního důvodu bez rozumných pochybností neprokáže, je nezbytné dospět k závěru o jeho neoprávněnosti.

27. Podle § 2288 o. z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu, b) je-li nájemce odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází, c) má-li být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat, nebo d) je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu (odst. 1). Vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi (odst. 3).

28. K výpovědnímu důvodu podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. lze uvést, že porušení povinnosti ze strany nájemce může být hodnoceno jako podstatné (srov. § 2002 o. z.), zvlášť závažné (srov. § 2291 o. z.), hrubé (srov. § 2288 o. z.), závažné (srov. § 2269 o. z.) a„ prosté“ či„ běžné“. Aby vzniklo pronajímateli právo na výpověď nájmu bytu, bude muset mít neplnění povinností určitou intenzitu, závažnost, serióznost. Nájemce tedy může porušovat své povinnosti, což však nepovede k žádnému následku stran vzniku práva na výpověd nájmu bytu, tj. nebude naplněna intenzita ani„ hrubosti“, ani„ zvláštní závažnosti“ (srov. Kabelková, E., Selucká, M. in Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 458). Občanský zákoník v některých případech přímo uvádí, kdy nájemce hrubě (např. či § 2276 o. z.) či zvlášť závažně (např. § 2291 odst. 2 o. z.) porušuje svou povinnost. To nevylučuje, aby bylo soudem označeno i jiné chování nájemce jako„ hrubé“ či„ zvlášť závažné“.

29. Závěr, že jiné než v zákoně označené porušení povinností bylo hrubé, může soud učinit jen na základě konkrétních skutkových zjištění a takový závěr musí být odůvodněn jak hledisky objektivními, tak i subjektivními. K hlediskům pro posouzení intenzity porušení nájemcových povinností nepochybně patří okolnost, zda nájemce svým jednáním způsobil pronajímateli škodu (případně v jaké výši), zda způsobil újmu na právech či oprávněných zájmech jiných subjektů (např. ostatních nájemců bytů v domě), jaká byla motivace jeho jednání, dále také okolnost, zda dosud řádně plnil své povinnosti nájemce bytu, eventuálně jaká doba uplynula od porušení nájemcových povinností do dne dání výpovědi z nájmu bytu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2005, sp. zn. 26 Cdo 2751/2004).

30. V dané věci byla žalobkyni dána výpověď z důvodu, že žalobkyně dlouhodobě způsobuje obtíže osobám, které v předmětném domě bydlí, a sice svým hlučným chováním v nočních hodinách a nadměrným kouřením v předmětném bytě, přičemž na výtky osob reaguje vulgárně, takže musí být přivolávána MP [obec]. Žalobkyni bylo rovněž vytýkáno chování pana [příjmení], který je dennodenně v předmětném bytě přítomný, po předmětném domě se pohybuje často ve znečištěném oděvu a nevhodně reaguje na výtky ostatních obyvatel předmětného domu.

31. Z dokazování vyšlo nepochybně najevo, že nejméně od listopadu 2019 s jistou přestávkou až doposud v předmětném bytě mimo žalobkyně bydlí rovněž pan [příjmení], jehož žalobkyně označuje za svého druha a který se zde bez vědomí žalovaného nastěhoval. Samotné nastěhování pana [příjmení] nebylo žalobkyni ze strany žalovaného ve výpovědi ze dne 9. 9. 2020 vytýkáno, a proto se soud tímto blíže nezabýval. Soud má nicméně za to, že žalobkyně, která s žalovaným předmětnou smlouvu uzavřela, z pohledu plnění svých povinností coby nájemkyně, resp. naopak z hlediska jejich neplnění rovněž vůči pronajímateli (žalovanému) odpovídá i za chování pana [příjmení], jemuž umožnila, aby spolu s ní předmětný byt užíval. To ostatně odpovídá i procesní úpravě, která počítá s tím, že při nařízení vyklizení bytu je se povinen z vyklizovaného objektu vyklidit nejen ten, komu byla soudním rozhodnutím uložena patřičná povinnost, ale i všichni, kdo se tam zdržují na základě práva povinného.

32. Judikatura Nejvyššího soudu v minulosti dovodila, že hrubé porušení dobrých mravů ze strany nájemce (dnes hrubé porušení povinností ze strany nájemce) může spočívat rovněž v obtěžování ostatních nájemců nad míru přiměřenou poměrům různými imisemi, např. nadměrným hlukem, pachem, hmyzem, nečistotami, neadekvátním chovem zvířat, nebo o slovní či dokonce fyzické útoky vůči ostatním nájemcům nebo vůči pronajímateli. Na„ hrubé“ porušení dobrých mravů lze usoudit např. z vážnosti následku způsobeného jednáním nájemce a z délky jeho trvání či opětování (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2009, 26 Cdo 4004/2008). Oproti dřívější právní úpravě se již v o. z. výslovně nevyžaduje před podáním výpovědi předchozí písemná výstraha ze strany pronajímatele, ovšem soud i v takovémto případě v rámci všech okolností případu je povinen přihlížet, zdali byl nájemce ze strany pronajímatele na své závadné chování upozorněn a jak s tímto upozorněním naložil, obzvláště pokud hrubost porušení povinnosti je dána trváním protiprávního stavu, popřípadě jeho opakováním; jinými slovy řečeno, písemná výstraha k odstranění nežádoucího stavu je nepochybně i nadále žádoucí.

33. Pokud jde o znečištěné oblečení pana [příjmení], zde má soud za to, že ve výpovědi vytýkaný skutek je popsán natolik neurčitě, že je nelze brát za náležitý výpovědní důvod, kdy z výpovědi není patrno, co se oním znečištěným oblečením myslí, aby bylo možné posoudit míru intenzity případného obtěžování druhých. Nad rámec uvedeného lze uvést, že je sice (přinejmenším společensky) žádoucí, aby obyvatelé bytového domu chodili náležitě upraveni, tedy i v neznečištěném oblečení, avšak opak, tedy chození po předmětném domě v neupraveném oblečení, samo o sobě zpravidla není porušením povinnosti nájemce (natož porušením hrubým), pokud není doprovozeno jinou podstatnou skutečností či zcela zásadní intenzitou, neboť účelem ochrany pronajímatele či ostatních osob spolužijících v předmětném domě není to, aby prostřednictvím právní úpravy vychovávali (či v některých případech dokonce kádrovali) jiné obyvatele předmětného domu z hlediska náležité podoby oblečení.

34. Co se týče vulgárního vyjadřování žalobkyně či pana [příjmení], i zde má soud za to, že ve výpovědi vytýkaný skutek je popsán natolik neurčitě, že je nelze brát za náležitý výpovědní důvod, kdy z výpovědi není patrno, co se vulgárním vyjadřováním myslí, aby bylo možné posoudit míru intenzity případného obtěžování druhých. Nad rámec uvedeného lze opětovně uvést, že je sice (přinejmenším společensky) žádoucí, aby sousedé v bytovém domě navzájem komunikovali slušným způsobem, tj. bez vulgarit, a to i v případě, kdy si navzájem vytýkají nevhodné či rušící chování, avšak pokud tyto urážky nedosahují významnější intenzity, např. nepřípustný zásah do práva na ochranu osobnosti, je třeba k takto učiněnému výpovědnímu důvodu přistupovat spíše zdrženlivě.

35. Pokud jde konečně o„ obtíže“ druhých nadměrným hlukem a kouřem z cigaret v předmětném bytě, i zde má soud výhrady k vymezení vytýkaného skutku ve výpovědi ze dne 9. 9. 2020, kdy tento není dostatečně specifikovaný, pročež nelze brát za náležitý výpovědní důvod. Žalovaný sice uvedl, že žalobkyně a její druh jsou i přes předchozí výstrahy hluční a obtěžují druhé svým kouřením, avšak z výpovědi se nepodávají blíže skutečnosti týkající se četnosti, jakož i intenzity tohoto chování, takže soud může jen obtížně přezkoumávat, zdali v daném případě skutečně došlo k překročení obvyklé (přijatelné) míry rušení sousedů a jedná se tedy o jednání nepřípustné, hrubě porušující povinnosti nájemníka. Konkrétně se nabízelo uvést, zdali hluk a kouř produkovali žalobkyně a její druh pouze v předmětném bytě či též na chodbách. Jaká byla četnost tohoto rušení, tedy zdali šlo o rušení trvající či pravidelné (např. každý den, obden či týdně) či šlo spíše jen o jednorázové incidenty, byť se opakující.

36. I kdyby soud překlenul uvedené výhrady proti vymezení výpovědního důvodu, má soud za to, že k rušení sousedů ze strany žalobkyně a jejího druha v určité míře skutečně došlo, avšak popsané chování nenasvědčuje tomu, že by se jednalo o protiprávní jednání v intenzitě hrubého porušení povinností nájemce. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně v průběhu měsíce listopadu 2019 skutečně se svým druhem rušila své sousedy zejména nadměrným hlukem a kouřem, kdy jí byla dokonce zaslána výstraha před podáním výpovědi. Jelikož se situace následně nezlepšila, byla žalobkyni dána dne 6. 2. 2020 výstraha druhá. Poté již jisté zlepšení situace dle všeho nastalo. Tomu nasvědčují okolnosti, že k výpovědi žalovaný přistoupil až dne 9. 9. 2020, rovněž to, že žalobkyně se spolu s opatrovnicí dostavila dne 17. 2. 2020 na oddělení správy bytových domů MMZ, kde přislíbila, že v předmětném domě se již pan [příjmení] trvale zdržovat nebude a ona sama se bude snažit udržovat v předmětném bytě pořádek a nehlučet; omezenou přítomnost pana [příjmení] v předmětném bytě v průběhu jara 2020 přitom dosvědčuje i stížnost paní [příjmení]. [příjmení] ze dne 10. 6. 2020, která uvedla, že pana [příjmení] vyhodili z ubytovny, protože tam chodil opilý, jakož i závěry rozsudku zdejšího soudu ze dne 10. 6. 2020, č. j. [spisová značka], od té doby se situace v předmětném domě do určité míry zlepšila, kdy předchozí tři měsíce nebyla zaznamenána stížnost, což bylo spojováno s jarní vlnou nemoci SARS-CoV-2 a omezenou možností vstupu do předmětného domu. Stížnost na chování žalované byla po druhé výstraze písemně dána ze strany sousedů jen dvakrát, a sice dne 10. 6. 2020 a dne 4. 11. 2020, tedy mezi nimi se pohybuje relativně velký časový rozptyl, z čehož lze dovodit, že chování žalobkyně má mírnější formu, než tomu bylo na konci roku 2019 či na začátku roku 2020, a má spíše povahu jednotlivých incidentů, než že by šlo o soustavné či opakované rušení sousedů. To potvrzuje i zpráva MP [obec], podle níž MP [obec] v předmětném domě zasahovala v průběhu roku 2020 jen dvakrát, přičemž ani v jednom případě to nebylo na základě stížnosti sousedů na nepřiměřený hluk či kouř, ale z důvodu nepodložených obav ze strany žalobkyně, resp. jejího druha, kdy tyto stížnosti nejspíše souvisí s duševní poruchou žalobkyně (paranoidní schizofrenie), popř. s konzumací alkoholu ze strany žalobkyně a jejího druha. Soud vzal do úvahy právě i tu skutečnost, že žalobkyně trpí závažnou duševní poruchou – paranoidní schizofrenií s postprocesuálním defektem osobnosti, takže je třeba k osobě žalobkyně přistupovat do určité míry ohleduplněji, ovšem stále při vědomí ochrany ostatních uživatelů předmětného domu, pro které musí být bydlení v předmětném domě stále v přijatelné rovině, kdy ze stížností ze dne 10. 6. 2020 či ze dne 4. 11. 2020 se opak nepodával. V této souvislosti nepřehlédl soud ani sdělení paní [příjmení] ze dne 26. 10. 2020, zaměstnankyně žalovaného fakticky vykonávající opatrovnictví žalobkyně, podle níž by bylo vhodné současný nájem zachovat, tedy žalobkyni nepřemísťovat mimo předmětný byt, na nějž je již zvyklá. Při zohlednění těchto všech okolností tedy soud dospěl k závěru, že žalobkyně, jakož i její druh [příjmení] svým chováním sice obtěžují své sousedy, avšak nevyšla najevo natolik vysoká intenzita zásahu, která by svědčila o hrubém porušení povinností ze strany žalobkyně. Žaloba na určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu předmětného bytu je tedy důvodná.

37. Závěrem soud důrazně apeluje na žalobkyni, aby ona (i přes svůj zdravotní handicap), jakož i pan [příjmení] do budoucna přistoupili k zásadnímu zlepšení svého chování, aby již si na ně nemuseli sousedé stěžovat pro nadměrný hluk, zejména v době nočního klidu, pro nepřiměřené kouření v předmětném bytě, jakož i pro další případné nepřístojné chování. Cestou jak uvedeného docílit by přitom mohlo být snížení konzumace alkoholických nápojů a cigaret, popřípadě kouření mimo prostory předmětného bytu a domu, jakož i dále důrazný apel na pana [příjmení], aby – pokud se má v předmětném domě i bytě nadále pohybovat – se zde choval vůči druhým slušně a je nerušil. Žalobkyně nechť toto rozhodnutí bere jako poslední šanci, resp. výstrahu, neboť další nikoliv nahodilé porušování nájemních povinností může již být považováno jako hrubé, a tedy vedoucí k oprávněnému skončení nájmu ze strany žalovaného výpovědí. To platí i přes skutečnost, že žalobkyně trpí výše specifikovanou duševní poruchou, neboť i lidé s touto duševní poruchou se mohou chovat vůči sousedům slušně, resp. způsobem, kdy své sousedy nebudou svým nevhodným chováním opakovaně obtěžovat. Náklady řízení a lhůta k plnění 38. Žalobkyně byla zcela procesně úspěšná, pročež jí podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přísluší právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 2 300 Kč; kterou tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a jeden režijní paušál á 300 Kč za podání žaloby (§ 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb.).

39. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.

Poučení