46 C 367/2022

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] oba zastoupeni advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o ochranu vlastnického práva takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali, aby byla žalované uložena povinnost zdržet se rušení vlastnického práva žalobců nad míru přiměřenou poměrům spadem jehličí ze stromu borovice pinus nigra nacházející se na pozemku parc. [číslo] – zahrada, o výměře 414 m2 v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaném na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na sousední pozemek parc. [číslo] – zahrada, o výměře 478 m2, a [anonymizována dvě slova] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 49 m2, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 13 068 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

III. Návrh na změnu žaloby učiněný při jednání soudu dne [datum] spočívající v jejím rozšíření, kterým se a) žalobce vedle ochrany svého vlastnického práva dále domáhal veřejné omluvy od žalované za ostrakizaci žalobců před [stát. instituce], se nepřipouští.

Odůvodnění

1. Žalobci se domáhali, aby byla žalované uložena povinnost zdržet se rušení jejich vlastnického práva nad míru přiměřenou poměrům spadem jehličí na pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí] v jejich vlastnictví (dále jen„ pozemek žalobců“) ze stromu borovice černé (pinus nigra) nacházejícího se na sousedním pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalované v [katastrální uzemí] (dále jen„ pozemek žalované“). Žalobu odůvodnili zejména tím, že již od roku 2008 se potýkají s obtěžováním, které je způsobeno masivním spadem jehličí z borovice vysazené na pozemku žalované v blízkosti hranice obou pozemků, přičemž ke spadu jehličí dochází jednak vlivem přesahující koruny stále mohutnějšího stromu borovice, jehož větve zasahují několik metrů nad pozemek žalobců, jednak vlivem proudění vzduchu. Pozemek žalobců, především pak záhony, svahy osázené keři, obě terasy chaty nacházející se na pozemku žalobců a okapy jsou tak zasypány většinou spadaného velmi odolného jehličí s délkou 8-15 cm a šišek. V některých obdobích při opakovaném spadu je pokrytí souvislé, což znepříjemňuje užívání pozemku žalobců, který je určen pro odpočinek a relaxační pobyt. Nadměrné množství jehličí omezuje funkčnost okapů, bez jejichž častého a pravidelného čištění, k němuž dochází cca dvanáckrát ročně, by byla chata ohrožena zavlháním. Tuhé jehličí přitom není vhodné ke kompostování, nežádoucím způsobem okyseluje půdu a má negativní vliv na růst vegetace, a žalobci jsou proto nuceni jehličí vysbírávat ze spár, suchých zídek, jimiž jsou odděleny pozemky žalobců a žalované, jakož i z vegetace a jehličí odvážet do sběrného dvora. Z tohoto důvodu je rovněž žalobcům znemožněno užívat pozemek v souladu s účelem, pro jaký je určen dle zápisu v katastru nemovitostí, tj. jako zahradu. Masivní spad jehličí tak podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku žalobců, přičemž obtěžování spadem jehličí považují žalobci nad míru přiměřenou místním poměrům mj. proto, že borovice černá je jehličnatý strom dorůstající do výšky několika desítek metrů, který se nehodí do malých zahrad. Kromě pozemku žalované se stejný druh borovice černé v širším okolí nevyskytuje.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že ke spadu jehličí na pozemek žalobců nedochází v míře nepřiměřené místním poměrům, neboť v předmětné oblasti, která je určena k rekreaci, se i na jiných okolních pozemcích nachází obdobná vegetace (vzrostlé jehličnaté i listnaté stromy), což odpovídá místním poměrům. Žalobci si přitom skutečnosti, že se na sousedním pozemku nachází borovice, byli vědomi již při koupi svého pozemku. Žalovaná rovněž poukázala na další srovnatelné rekreační oblasti s obdobnou vegetací jako v obci [obec], například na oblast [anonymizováno] nebo [ulice] [anonymizováno].

3. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí] bylo ve vztahu k listu vlastnictví [číslo] zjištěno, že pozemek parc. [číslo] je ve vlastnictví žalované a ve vztahu k listu vlastnictví [číslo] že pozemek parc. [číslo] je ve společném jmění žalobců. Oba pozemky jsou v katastru nemovitostí vedeny jako zahrada.

4. Na základě ohledání na místě samém bylo zjištěno, že pozemek žalobců a pozemek žalované spolu sousedí, uprostřed pozemku žalobců, který je ve svahu stojí menší chata s větší přední terasou a zadní menší terasou a se střechou do tvaru A s tím, že na každé straně střechy se po celé její délce, jakož i délce přední terasy, nacházejí okapy. Na pozemku žalované stojí v blízkosti hranice s pozemkem žalobců dům s terasou. Oba pozemky jsou odděleny nižším dřevěným laťkovým plotem a ze strany žalované rovněž vyššími tújemi, než je plot. Mezi domem stojícím na pozemku žalované a plotem asi v polovině hranice pozemků žalobců a žalované se nachází vzrostlý asi 20 m vysoký jehličnatý strom (předmětná borovice), který větvemi zasahuje jak nad střechu a terasu domu žalované, stejně tak v délce asi 4 m nad pozemek žalobců v části, kde se nachází prostor vyhrazený pro záhony, svažitý skalkový záhon a betonové schůdku vedoucí k chatě žalobců. Další jehličnatý strom, avšak podstatně nižšího vzrůstu než strom na pozemku žalované, se nachází na pozemku žalobců před chatou přibližně v místech, kde končí větve stromu žalované zasahující nad pozemek žalobců. V době ohledání provedeného dne [datum] bylo možno na pozemku žalobců v místech kolem hranice pozemku žalobců a pozemku žalované pozorovat hustěji zasypaný travnatý porost, svažitou skalku i betonové schůdky. Hustě zasypaný travnatý porost bylo možno pozorovat rovněž pod jehličnatým stromem stojícím na pozemku žalobců před chatou. V ostatních částech pozemku žalobců jehličí viditelné nebylo, tedy v přední části pozemku žalobců u vstupní brány, u druhé hranice rovnoběžné s hranicí pozemku s pozemkem žalované, jakož i v zadní části pozemku žalobců za chatou. Na pozemku žalované pak husté pokrytí jehličím bylo možno pozorovat v místech mezi tújemi tvořícími plot a domem žalované, stejně jako v okapu střechy jejího domu nacházejícího se přímo pod větvemi předmětné borovice. Pokud jde o okolní vzrostlou vegetaci, v podstatě obdobný, téměř stejný jehličnatý strom, jako je borovice na pozemku žalované, se v počtu dvou nachází rovněž na pozemku sousedícím s pozemkem žalované (označeným [anonymizována dvě slova]). Na dalších sousedících pozemcích se pak nacházejí další jehličnaté stromy různých druhů, a sice zpravidla na jejich společných hranicích (např. na hranici pozemku žalované [anonymizována dvě slova] a pozemku [anonymizována dvě slova] nebo na hranici tohoto pozemku [anonymizována dvě slova] a pozemku [anonymizována dvě slova]). Nahoře nad pozemky žalobců a žalované se mimo další řadu pozemků s chatami či domy nachází rozsáhlý jehličnatý les (borovicového původu).

5. Z fotografií (na č.l. 56-58 spisu) byla zjištěna situace na pozemku žalobců v blízkosti hranice s pozemkem žalované.

6. Z výslechu a) žalobce bylo zjištěno, že žalobci užívají nemovitost v [obec] [anonymizována dvě slova] jako chatu, na které podle potřeby či počasí též přespávají, v průběhu zimních měsíců ji žalobci navštěvují podstatně méně než v měsících letních, kdy na chatu dojíždějí pravidelně každý týden, někdy i vícekrát do týdne. Pěstovat plodiny začali žalobci tak po roce až dvou letech poté, co pozemek zakoupili, jelikož jej bylo třeba vyklidit a vyčistit. Aby mohli žalobci svůj pozemek plně užívat mj. pro účely vysazování rostlin, je vždy třeba zahradu po období podzimu a zimy uklidit. Jedná se o generální úklid, který žalobci provádějí ve dvou fázích (první fáze - vysbírávání spadaného jehličí s hůře dostupných míst, druhá fáze - celkové shrabávání spadaného jehličí), s tím, že každá z obou fází zabere zpravidla dva dny. Takto sklizené jehličí a) žalobce odváží do sběrného dvora, neboť jehličí je jen obtížně kompostovatelné a a) žalobce si nepřeje mít na zahradě takto obtížně zpracovatelný materiál. Množství spadaného jehličí je však vždy odvislé od počasí, někdy je spadaného jehličí méně, někdy více. Jehličí padá na celý prostor od jižní strany chaty k plotu na hranici s pozemkem žalované, v některých obdobích padá rovněž na obě terasy chaty (přední i zadní), přední terasa však bývá spadem jehličí zatížena více než terasa zadní. Terasa však nebyla doposud čištěna způsobem, že by byly odkryty všechny dlaždice, pod které podle a) žalobce jehličí rovněž zapadává; prostor mezi dlaždicemi je však volný a při dešti se zanesený meziprostor sám vyplavuje. Okapy chaty jsou udělány tak, aby byly přístupné, a) žalobce je však pravidelně kontroluje a čistí, aby předcházel jejich zanášení jehličím. Okapy nacházející se na straně, kde se nachází pozemek žalované, jsou jehličím zanášeny podstatně více, na odlehlé straně pak nejsou zanášeny v podstatě vůbec. V létě tak kontroluje a) žalobce okapy každý týden a zpravidla z okapu vybírá hrst nebo pár jehličí, nevyloučil však, že by v minulosti nasbíral i celý kbelík nebo větší pytlík jehličí.

7. Z ostatních provedených důkazů, především z korespondence zaslané žalované ze strany žalobců, z odpovědi žalované, jakož i ze zápisu [stát. instituce] z místního šetření nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí ve věci. Tyto provedené důkazy prokázaly toliko, že sousedské vztahy účastníků jsou dlouhodobě narušené, že se žalobci opakovaně pokoušeli žalovanou oslovit s řešením situace obtěžujícího spadu jehličí, jakož i situace stínících tújí a nevhodného parkování žalované znemožňující průjezd pozemní komunikací, v důsledku čehož bylo uskutečněno rovněž místní šetření ze strany obecního úřadu, a že vzájemná komunikace účastníků doposud nevedla k nalezení vzájemné dohody.

8. Soud k důkazu neprováděl fotografie předložené ze strany a) žalobce při druhém a třetím ústním jednání soudu, neboť tyto fotografie byly předloženy až poté, co ve smyslu § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), nastaly účinky koncentrace řízení a soud neshledal naplnění předpokladu citovaného ustanovení o.s.ř. pro uplatnění výjimky z koncentrace řízení. Navzdory uvedenému je však nutno uvést, že ani tyto fotografie by na rozhodnutí ve věci neměly žádný vliv.

9. Vycházeje z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

10. Po skutkové stránce vyšlo v řízení najevo, že pozemek žalobců a pozemek žalované sousedí, na pozemku žalované stojí v těsné blízkosti vzájemné hranice vzrostlý jehličnatý strom vysoký asi 20 m a jeho větve přesahují přes plot nad pozemek žalobců v délce asi 4 m. Oblast, ve které se nacházejí pozemky žalobců a žalované je oblastí obklopenou jehličnatými (borovicovými) lesy, využívanou mj. k rekreaci. Vliv či pozůstatky borovicového lesa v zastavěném území [územní celek], které je v jeho těsné blízkosti, je možno spatřovat také v tom, že borovice jsou, byť osamoceně, náhodně rozprostřeny na dalších sousedních pozemcích tak, jak tomu je ostatně na pozemku žalobců před jejich chatou. V dané oblasti pak není ničím zvláštním, že na dalších sousedních pozemcích jsou v těsné blízkosti vzájemných hranic vysázeny vzrostlé jehličnany odlišné od borovic (např. na hranici pozemku žalované [anonymizována dvě slova] a pozemku [anonymizována dvě slova] nebo na hranici tohoto pozemku [anonymizována dvě slova] a pozemku [anonymizována dvě slova]).

11. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), tj. podle účinné právní úpravy v době rozhodování soudu bez ohledu na skutečnost, že předmětná borovice byla vysázena před datem jeho účinnosti (1. 1. 2014).

12. Podle § 1013 odst. 1 o.z. vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

13. Citovaný odstavec § 1013 o.z. rozlišuje mezi tzv. přímými imisemi (imisemi způsobenými jako přímý důsledek činnosti vlastníka, např. svádění vody ze svého pozemku trativodem na sousední pozemek), které zakazuje bez dalšího, a nepřímými imisemi (imisemi, které nejsou přímo vyvolány činností vlastníka, nýbrž jsou jen jejím volným následkem podmíněným přírodními vlivy), které jsou zakázány jen za předpokladu, že jsou současně naplněny dvě podmínky, a sice že jsou imise místním poměrům nepřiměřené a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku v daném místě. V případě první podmínky tak soud zkoumá poměry daného místa (poměry místní) a v případě druhé podmínky soud zkoumá poměry v obdobných lokalitách (poměry druhové). Obvyklým užíváním je přitom nutno rozumět faktický způsob, jakým pozemek užívají jeho vlastníci, nikoliv způsob jeho užívání podle označení v rámci evidence v katastru nemovitostí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3940/2014).

14. Shrnutí dosavadních judikaturních závěrů, pokud jde o imise v podobě spadu jehličí či listí ze stromů, přinesl rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2023 sp. zn. 22 Cdo 3552/2021. Pro rozhodnutí v dané věci lze poukázat především na následující závěry, kterými se soud při svém rozhodování řídil: a. (n) ení primárně rozhodné, o jaký druh stromu se případně jedná, ale je třeba posuzovat zejména to, zda imise vnikají na pozemek žalobců nad míru přiměřenou místním poměrům či nikoliv a jakým způsobem je omezují v obvyklém užívání jejich pozemku s ohledem na druh pozemku (srov. také rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3940/2014), b. (v ) ědomí nabyvatele pozemku o možném obtěžování imisemi ze sousedního pozemku samo o sobě tohoto vlastníka nezbavuje možnosti později (úspěšně) uplatnit své právo na ochranu před nepřiměřenými imisemi prostřednictvím negatorní žaloby na základě § 1013 odst. 1 o.z. … (a) i kdyby nabyvatel pozemku mohl vznik imisí předpokládat, netvoří tato skutečnost zákonný důvod pro zamítnutí žaloby (srov. také rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2015 sp. zn. 22 Cdo 3940/2014), c. (u) imisí spadem listí, nažek či větví, neexistují žádné veřejnoprávní limity, které by bylo možné při stanovení přiměřené míry imisí alespoň částečně využít, jako to předpokládá ustálená rozhodovací praxe dovolacího soudu, tudíž je třeba si vystačit se soudcovským uvážením (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2010 sp. zn. 22 Cdo 1296/2008), 15. Při zohlednění shora uvedených závěru proto soud nepřihlížel k tvrzení žalobců, že na pozemku žalované stojí právě borovice černá (pinus nigra), která je v dané oblasti jedinou svého druhu a do menších zahrad se nehodí, především z důvodu velikosti, do které dorůstá, a zastínění, které způsobuje. Nutno též podotknout, že otázka určení konkrétního druhu stromu, stejně tak jeho vlivu na okolní vegetaci, pokud bylo ze strany žalobců namítáno, že jehličí borovice černé je jen obtížně kompostovatelné a nežádoucím způsobem okyseluje půdu, je otázkou, která ke svému zodpovězení vyžaduje odborných znalostí, kterými soud ani nedisponuje. Stejně tak soud nepřihlížel ani k argumentaci žalované, že si žalobci již při koupi pozemku měli být vědomi místních poměrů a především skutečnosti, že se na sousedním pozemku nachází vzrostlá borovice, a imise spadem jejího jehličí tak žalobci mohli od počátku předpokládat.

16. Při ohledání na místě samém, které se uskutečnilo na počátku měsíce března, bylo na pozemku žalobců v místech u hranice s pozemkem žalované možno pozorovat velké množství spadaného jehličí, které se jevilo být ve vyšší míře než na sousedních pozemcích, alespoň v porovnání s tím, co bylo možno vidět z pozemní komunikace, neboť ostatní oplocené pozemky nebyly soudu přístupné. Podle žalobců se přitom jednalo o množství jehličí, které bylo na jejich pozemku napadáno za celé období podzimu a zimy. Z důvodu složitosti stanovení míry přiměřené místním poměrům, především s ohledem na charakter dané oblasti a vyšší četnost vyskytujících se jehličnanů, se soud zabýval rovněž naplněním druhé podmínky § 1013 odst. 1 o.z., tedy zda imise v podobě spadu jehličí žalobce podstatně omezují v obvyklém užívání pozemku, neboť, aby se jednalo o imise zakázané, musejí být obě tyto podmínky naplněny současně.

17. V projednávané věci odůvodnili žalobci omezení v obvyklém užívání pozemku 1) náročným úklidem, který vyžaduje několik dní ručního vysbírávání jehličí z obtížně dostupných míst, následného shrabávání jehličí z ostatních ploch a odvážení jehličí v několika pytlích do sběrného dvora z důvodu téměř nemožného kompostování nasbíraného materiálu, 2) pravidelnými kontrolami a čištěním okapů, bez kterých by chata žalobců byla ohrožena zavlháním a 3) znemožněním využívat pozemek žalobců účelem, pod kterým je pozemek žalobců veden v katastru nemovitostí, tj. jako zahradu.

18. Při posuzování této otázky soud zohlednil především to, že zejména u rekreačních objektů, které jsou umisťovány na venkově, nikoliv ve městě, tedy blíže k přírodě, se očekává soužití s přírodou i větší tolerance a respekt k přirozeným biologickým procesům, jakými jsou mj. i spad listí nebo jehličí ze stromů. Z výslechu a) žalobce přitom vyšlo najevo, že žalobci provádějí ročně jeden generální úklid jehličí vždy po období podzimu a zimy, aby mohli pozemek začít užívat jako zahradu. Nutno zdůraznit, že i na pozemku žalobců před jejich chatou se nachází jeden vzrostlejší jehličnatý strom a nelze vyloučit, že část spadaného jehličí pochází rovněž z tohoto stromu, navzdory tomu, že žalobci tvrdili, že strom pravidelně udržují a prořezávají. Pokud jde o okapy, vyloučil a) žalobce, že by se zanášení okapů jehličím z borovice stojící na pozemku žalované týkalo rovněž okapu na odlehlé straně jejich pozemku, která nesousedí s pozemkem žalované. Naproti tomu okap, který je imisím přímo vystaven, a) žalobce přes léto kontroluje každý týden a podle potřeby také čistí, zpravidla však jde o pouhou hrst či pár jehličí, které je v okapu napadáno. Jeden velký (byť vícedenní) úklid zahrady a vegetace na pozemku po období vegetačního klidu však podle názoru soudu není v případě rekreačních objektů či domů se zahradami ničím neobvyklým, stejně tak pokud jde o kontrolu průchodnosti okapů a jejich čištění, kdy tato činnost naopak neodmyslitelně k udržování zahrad a rekreačních objektů patří, zejména pak za situace, pokud se nachází v těsné blízkosti jehličnatých lesů a téměř celá rekreační oblast je stromy hustě poseta.

19. Podstatné omezení žalobců v obvyklém užívání pozemku pak soud neshledal ani ve vztahu k důvodu uvedenému pod bodem 3), neboť pozemek žalobci užívají zejména k odpočinku a pro účely relaxačního pobytu, jak bylo uvedeno v žalobních tvrzeních. Z výslechu a) žalobce dále vyplynulo, že pozemek žalobců byl zakoupen rovněž s úmyslem mít zahradu, vysadit stromy a pěstovat produkty. Při v pořadí druhém ústním jednání současně a) žalobce uvedl, že navzdory tomu, že zahrada po zakoupení pozemku žalobců prošla mírnou revitalizací, umístění záhonů původním vlastníkem v jižní části zahrady, kde se dají pěstovat brambory a jiná zelenina, zůstalo zachováno i po revitalizaci a žalobci dodnes takto záhony užívají. Po ohledání na místě samém bylo navíc zjištěno, že záhony určené k pěstování produktů se skutečně nacházejí pouze v jižní části zahrady a že ostatní plochy zahrady mimo travnatých porostů pokrývají okrasné dřeviny a skalkové záhony.

20. Závěrem soud uvádí, že je nutno si uvědomit, že přestože imise působí či mohou působit negativně, ne vždy obtěžují zásadním způsobem, jak vyžaduje o.z. pro imise zakázané. V sousedských sporech, především pak v těch, kde nejsou limity imisí stanoveny veřejným právem (jako tomu je např. u imisí hlukem či světlem), je proto vždy nutné přihlížet k individuálním okolnostem každého případu a posuzovat naplnění objektivních kritérií stanovených v § 1013 odst. 1 o.z. V žádném případě však nelze zohledňovat vzájemné (zpravidla narušené) vztahy účastníků a jejich subjektivní vnímání dopadu imisí, jakož i subjektivní vnímání jednání souseda.

21. Soud tak s ohledem na shora vše uvedené po zohlednění individuálních okolností případu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

22. Nad rámec uvedeného si soud nemůže odpustit neuvést, že nelze přehlédnout, že daný spor nebyl vyvolán pouze a jen borovicí, která roste na pozemku žalované, nýbrž dlouhotrvajícími špatnými vztahy účastníků a neustávajícím pocitem příkoří na straně žalobců. Především doložená korespondence nasvědčuje tomu, že nespokojenost žalobců je mnohem komplexnější, pokud i v tomto řízení bylo žalobci opakovaně poukazováno na to, že túje na hranici pozemků žalobců a žalované jsou příliš vysoké a zastiňují pozemek žalobců nebo že žalovaná znemožňovala svým parkováním průjezd pozemní komunikace vedoucí kolem pozemků účastníků. Ostatně sám a) žalobce při prvním ústním jednání soudu uvedl, že problém není v borovici černé, ale v jejím vlastníkovi, který se o borovici nestará způsobem, který lze očekávat.

23. Ani opětovné snahy soudu vést účastníky ke smírnému vyřešení věci se však nesetkaly s úspěchem. Nicméně je nutno si uvědomit, že účastnici se budou ještě několik let jako sousedé potkávat a lze jen doporučit, aby se žalobci a stejně tak žalovaná vynasnažili své emoce a minulé křivdy potlačit, a pokud je to jen trochu možné, své vztahy do budoucna narovnat.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalované, která byla v řízení plně úspěšná, přiznal náhradu nákladů ve výši 13 068 Kč Náklady žalované představují náklady na zastupování advokátem, kterému náleží odměna podle § 6 odst. 1, § 9 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze šestí úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a.t. (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření, účast na ústním jednání soudu dne [datum], dne [datum] a dne [datum] a účast při ohledání na místě samém dne [datum]) včetně šesti náhrad hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a 4 a.t. po 300 Kč za jeden úkon právní služby. Odměna a hotové výdaje advokáta byly podle § 14a odst. 1 a.t. ve spojení s § 137 odst. 3 o.s.ř. dále zvýšeny o 21% daň z přidané hodnoty, tj. o 2 268 Kč, jelikož zástupce žalované doložil, že je jejím plátcem.

25. Povinnost k náhradě nákladů řízení byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

26. Při jednání soudu dne [datum] a) žalobce po poučení podle § 119a o.s.ř. navrhl, aby soud žalované uložil povinnost veřejně se žalobcům omluvit za ostrakizaci jejich jmen, čehož se měla žalovaná dopustit tím, že dopis ze dne [datum] zaslala rovněž obecnímu úřadu.

27. Jelikož o tomto návrhu a) žalobce nebylo rozhodnuto při jednání soudu, rozhodl o něm soud dodatečně usnesením, které vtělil do výroku III. tohoto rozsudku.

28. Soud podle § 95 odst. 2 o.s.ř. nepřipustil změnu žaloby, neboť výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu, a to právě s ohledem na skutečnost, že návrh na změnu žaloby byl přednesen až u třetího ústního jednání soudu, tedy již poté, co nastaly účinky koncentrace řízení ve smyslu § 118b odst. 1 o.s.ř., v důsledku čehož by žalobci nemohli být ohledně nového nároku úspěšní. K nově uplatněnému nároku soud neměl jednak dostatek žalobních tvrzení, jednak tvrzení, která byla s novým nárokem uplatněna, nebyla na základě dosud předložených důkazů zjištěna, ani prokázána, neboť řízení bylo od počátku vedeno ohledně ochrany vlastnického práva žalobců, nikoliv ohledně ochrany jejich osobnostních práv.

Poučení