46 C 407/2024 - 121

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Havlíkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] proti žalované: [Anonymizováno] [Jméno žalované A]. zahraniční osoba registrovaná pod č. [Anonymizováno] sídlem [Adresa žalované A], [Anonymizováno] podnikající v České republice prostřednictvím odštěpného závodu [Jméno žalované B], IČO: [Anonymizováno], sídlem [Adresa žalované B] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky B] sídlem [Adresa advokátky B] o 47 364 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka], spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřel s žalovanou dne [datum] pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo důchodové pojištění [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. [hodnota]. Roční pojistné bylo sjednáno ve výši [částka], pojistná částka nebyla sjednána. Připojištění si strany sjednaly až v roce 2010. Pojištění zaniklo dožitím a dne [datum] žalobce obdržel pojistné plnění ve výši [částka]. Zároveň v průběhu trvání pojištění učinil mimořádný výběr ve výši [částka]. Za dobu trvání smlouvy zaplatil žalobce na pojistném celkem [částka]. Žalobce se domáhá po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši žalované částky, neboť pojistná smlouva je absolutně neplatná ve smyslu ust. § 39 zák č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, z důvodu absence pojištění. Ve smlouvě nebyla sjednána pojistná částka a pojišťovna tak nepřevzala žádné riziko. Sjednaný produkt neodpovídá definici životního pojištění, neboť tím, že neobsahuje ujednání o pojistné částce, se výše pojistného plnění odvíjí pouze od hodnoty podílových jednotek nakoupených za pojistné uhrazené žalobcem. Absence pojistné složky investičního životního pojištění má za následek, že pojistná smlouvy obsahuje pouze složku investiční, žalovaná tak poskytla žalobci pouze investiční služby. Pojistná smlouva je tak v rozporu s ust. § 3 odst. 4 zákona o pojišťovnictví, neboť ve chvíli, kdy žalovaná smlouvou neposkytla pojistnou ochranu, není možné ostatní činnosti sjednané pojistnou smlouvou považovat za činnost související s pojišťovací činností. Žalovaná jako pojistitel rozdělila finanční fond na části, jednotky stejné hodnoty, tzv. podílové jednotky, tj. nárok na část hodnoty finančního fondu a zatímco pojistník „nakoupil“ podílové jednotky za tzv. nákupní cenu, při vyplacení pojistného plnění, mimořádného výběru či odkupného pojistník „prodal“ pojišťovně podílové jednotky za tzv. prodejní cenu, která slouží k výpočtu tzv. hodnoty podílových jednotek. Žalobce spatřuje problém v tom, že prodejní cena podílových jednotek je stanovena až poté, kdy nastane den pojistné události. Poukazuje na ujednání v čl. 2 písm. a) Speciálních pojistných podmínek (dále jen „SPP“), podle kterého vyplatí pojišťovna pojistné plnění „k datu, kdy společnost zaregistrovala pojistnou událost.“ Zaregistrování pojistné události je však úkon, pro který neplatí žádná sjednaná pravidla či lhůty, ale závisí výlučně na vůli žalované. Nákupní a prodejní cenu stanoví žalovaná sama a výše pojistného plnění závisí na vůli pojistitele, přičemž pojistné plnění je konstruováno tak, že pojistitel s jeho výší může manipulovat v závislosti na znalosti trendů cen aktiv na kapitálovém trhu. Hodnota podílových jednotek byla v průběhu pojištění snižována o různé poplatky, které jsou uvedeny v článku např. v čl. 8 a 11 Speciálních pojistných podmínek (dále jen „SPP“). Žalobce nebyl seznámen se žádným sazebníkem ani jiným způsobem nebyl seznámen s výší těchto poplatků. Budoucí pojistné plnění přitom závisí na tom, o jaké poplatky bude snížena hodnota podílových jednotek nebo hodnota finančního fondu, od které se hodnota podílových jednotek odvíjí. Hodnota podílových jednotek tak byla snižována o poplatky, jejichž výše byla pojistníkovi neznámá. Pojistník dále svými platbami pojistného „kupoval“ podílové jednotky zvolených fondů, a to za tzv. nákupní cenu podílových jednotek, avšak pojistné plnění či jiná plnění z hodnoty podílových jednotek jsou oceňovány tzv. prodejní cenou. Mezi prodejní a nákupní cenou rozdíl ve výši 5 % nákupní ceny, tj. pojistník „kupuje“ podílové jednotky od pojistitele o 5 % dráž, než je ve stejnou dobu pojistitel „prodává“ pojistníkům ve formě odkupu či pojistného plnění. Jde tak o skrytý poplatek, který si běžný spotřebitel nemá šanci uvědomit. Tento poplatek navíc nemá žádné poctivé rozumné odůvodnění. Velmi netransparentní a pro běžného spotřebitele zcela nepochopitelný je též způsob, jak pojistitel přenáší své náklady na provize pro pojišťovací zprostředkovatele na pojistníky. Jde o princip vytváření počátečních podílových jednotek a akumulačních jednotek a následné snižování počátečních podílových jednotek o náklady související s uzavřením pojistných smluv ve smyslu čl. 8 písm. e) SPP, čímž žalovaná přenesla náklad na pojistníka za zprostředkování konkrétního pojištění, tedy odměnu pro pojišťovacího zprostředkovatele. Jde o značný náklad, který žalovaná pomocí konstrukce snižování hodnoty podílových jednotek za pomoci jejich rozlišení na počáteční a akumulační o tuto provizi, koncipuje tak, aby její dopad pro budoucí pojistné plnění pojistníkovi zcela unikl. Dotčená ujednání jsou zneužívajícími ujednáními ve smyslu směrnice Rady 93/13/EHS, neboť jde o ujednání, která jsou neurčitá či natolik netransparentní a nepřehledná, že běžný spotřebitel nemá šanci jejich vliv na závazky pojistitele, zejména na rozsah pojistného plnění, rozklíčovat. Dotčená ujednání jsou rovněž ujednání, která ve smyslu ustanovení § 56 odst. 1 zák. č. [hodnota] /1964 Sb., občanského zákoníku v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Pojistník neměl žádnou možnost posoudit ekonomické důsledky pojistné smlouvy, neboť dotčená ujednání jsou nejasná, netransparentní a některé důležité vstupní parametry pojištění či důležité dokumenty jsou mu neznámé. Žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne [datum] a následně předžalobní výzvou ze dne [datum]. Pokud jde námitku promlčení, žalobce sporoval doručení výročních dopisů, které mu měla každoročně zasílat žalovaná. Navíc uvedl, že z těchto dopisů, ani z výpisu z podílového účtu nemohl jako laik získat žádné podezření, že s uzavřenou smlouvou bylo od počátku něco v nepořádku.

2. Žalovaná uvedla, že s žalobou nesouhlasí a navrhla její zamítnutí. Pojistná smlouva byla uzavřena platně. Odpovídá definici pojistné smlouvy v zákoně č. 89/2012 Sb., (dále je o.z.), a i kdyby na jejím základě skutečně nebylo sjednáno pojištění, neznamenalo by to neplatnost smlouvy s ohledem na ust. § 41a odst. 1 zák. č. [hodnota] /1964 Sb., občanského zákoníku (díle jen obč. zák.). Pokud by mělo být sjednání pojistných smluv na investiční životní pojištění zcela bez pojistné částky zakázáno zákonem, musela by taková skutečnost z právních předpisů vyplývat. Na základě návrhu na změnu pojistné smlouvy ze dne [datum] bylo k žádosti žalobce přidáno připojištění č. [hodnota] s pojistnou částkou [částka], a z pojistek vyplývá, že riziková složka pojištění, stejně jako pojistná částka, byla mezi smluvními stranami sjednána. Rizikové pojistné je stanoveno na základě přesných pojistně matematických metod, není náhodnou veličinou, resp. částkou stanovenou čistě v závislosti na tržních podmínkách a žalobci nemohlo být strháváno v předem nestanovené výši podle libovůle žalované. Pokud jde o jeho výši, ta byla uvedena v Sazebníku, který byl v době uzavření smlouvy k dispozici na internetových stránkách žalované a v jejím sídle k nahlédnutí, o čemž byl žalobce informován a výslovně s tím souhlasil. Přehled všech účtovaných poplatků je uveden ve Všeobecných a Speciálních pojistných podmínkách, struktura poplatků je tam přesně rozepsána. Žalovaná žalobci zasílala pravidelné výroční dopisy, které obsahovaly informaci o výši pojistného na hlavní pojištění a pojistného na jednotlivá připojištění, včetně informace, do jakých fondů je investiční pojistné umisťováno, výši rizikového pojistného, poplatky a jejich výši a aktuální stav podílového účtu. Na pojistné smlouvě proběhly za pojistný vztah různé dílčí změny, vedoucí vždy ke kladnému vyřízení žádosti pojistníka. Žalovaná zcela zjevně po celou dobu trvání smluvního vztahu poskytovala pojistníkovi pojistnou ochranu a byla na základě Pojistné smlouvy připravena v případě pojistné události, kdykoli plnit. Dle judikatury mají být v rámci autonomie vůle stran respektovány již uzavřené smlouvy a neplatnost právních úkonů by měla být dovozována pouze ve výjimečných případech. Pojistná smlouva byla sjednána platně a tak k ní po celou dobu přistupoval i žalobce. Po celou dobu byl navíc informován o investicích na pojistné smlouvě výročními dopisy a pojistkami, po celou dobu nevyjádřil nespokojenost. Žalovaná je přesvědčena, že žalobci nárok na vydání bezdůvodného bohacení nevznikl, ovšem z procesní opatrnosti vznesla námitku promlčení. I kdyby soud seznal, že žalobce již při uzavření pojistné smlouvy subjektivně nenabyl vědomost o tom, že mu není známa přesná výše jednotlivých složek rizikového pojistného a poplatků, je podle žalované zřejmé, že se tak muselo stát nejpozději po přečtení pravidelně zasílaných výročních dopisů, kdy získal dostatečné podklady pro laickou úvahu o nevýhodnosti zvoleného pojistného produktu a mohl tak učinit závěr o bezdůvodném obohacení. Výroční dopisy byly zasílány obyčejnou poštou na adresu, kterou žalobce uvedl ve smlouvě, změnu adresy byl dle pojistných podmínek povinen žalované sdělit, což neučinil. Nadto se tak pak muselo jistě stát při doručení výpisu z podílového účtu ze dne [datum], z něhož jednoznačně vyplývají veškeré podstatné skutečnosti vztahující se k pojistné smlouvě. Tento dokument byl žalobci doručen emailem a prokazatelně byl žalobcem 7x otevřen. Došlo proto k promlčení plateb pojistného, které byly uhrazeny před více než dvěma lety před zahájením řízení a nejpozději je běh subjektivní promlčecí doby třeba počítat ode dne doručení výpisu z podílového účtu ze dne [datum]. Namítla rovněž promlčení v objektivní tříleté době.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud ze skutkových zjištění k tomuto skutkovému stavu:

4. Žalobce jako pojistník a zároveň jako pojištěný na předepsaném formuláři navrhl žalované jako pojistiteli dne [datum] uzavření pojistné smlouvy č. [hodnota] s počátkem pojištění od [datum], předmětem smlouvy bylo Důchodové pojištění [Anonymizováno] [Anonymizováno] s měsíčním pojistným za hlavní pojištění ve výši [částka] s trváním pojištění do 60 let věku a umístěním pojistného do fondů ve výši 100 % do fondu obligací. Dle smluvních ujednání byly součástí pojistné smlouvy všeobecné a speciální pojistné podmínky pojištění, jejichž obsah byl žalobci sdělen. Že by součástí pojistné smlouvy byl i sazebník, není uvedeno (návrh na uzavření pojistné smlouvy životního pojištění č. [hodnota], včetně potvrzení).

5. Dle č.l. 2 všeobecných pojistných podmínek (dále jen VPP) je pojistnou událostí v životním pojištění a) smrt pojištěného před uplynutím pojistné doby dohodnuté v pojistné smlouvě (dále jen „předčasná smrt), b) smrt pojištěného (dále jen „smrt“), c) dožití pojištěného konce pojištění dohodnutého v pojistné smlouvě (dále jen „dožití“), d) kombinace a) a c) (dále jen „smrt“ nebo „dožití“). Dle č.l. 6 odst. 1 VPP se pojištění vztahuje na pojistné události vymezené pojistnou smlouvou, které v době trvání pojištění nastanou kdekoliv, nikoliv však na události stanovené v odst. 2 a 3. Dle č.l. 14 odst. 1 VPP z pojištění pro případ předčasné smrti a smrti je společnost povinna vyplatit pojistnou částku osobě, která má podle pojistné smlouvy právo na plnění, zemře-li pojištěný v době platnosti pojištění. Dle odst. 3 je plnění splatné do 15 dnů jakmile společnost skončila šetření nutné k zjištění rozsahu povinnosti společnosti plnit. Šetření musí být provedeno bez zbytečného odklad, nemůže-li být skončeno do 1 měsíce po tom, kdy se společnost o pojistné události dozvěděla, je společnost povinna poskytnout osobě, která má podle pojistné smlouvy právo na plnění, na její požádání přiměřenou zálohu (Všeobecné pojistné podmínky).

6. Podle čl. 2 písm. a) Speciálních pojistných podmínek pro [Anonymizováno] (dále jen SPP) společnost při úmrtí pojištěného v době trvání pojištění vyplatí oprávněným osobám hodnotu podílových jednotek vedených na podílovém účtu k datu, kdy společnost zaregistrovala pojistnou událost. Registrace bude provedena na základě řádně vyplněného formuláře společnosti „Oznámení o pojistné události“ doplněného o doklady, které si společnost vyžádá. Smrtí pojištěného pojištění zaniká. Dle písm. b) dožije-li se pojištěný dne sjednaného jako konec pojištění, vyplatí mu společnost hodnotu podílových jednotek evidovaných na podílovém účtu ke dni k tomuto dni. Podle čl. 8 písm. a) SPP od data počátku pojištění bude žalovaná každý měsíc snižovat počet akumulačních podílových jednotek na podílovém účtu o částku potřebnou k úhradě rizika spojeného s pojištěním a o správní poplatek za administrativní náklady společnosti. Podle č.l. 8 písm. e) SPP na konci každého pojistného roku až do rozhodného výročí včetně, bude počet počátečních podílových jednotek snížen o fixní procento stanovené společností. Tento poplatek bude určen na pokrytí počátečních nákladů společnosti. Podle čl. 11 písm. c) SPP společnost je oprávněna odečítat z hodnoty každého podílového fondu správní poplatek přímo související s administrativními a správními náklady na řízení finančního fondu. Tento poplatek bude odečítán pravidelně při každém oceňování. Dle čl. 13 písm. a) SPP prodejní cena podílové jednotky finančního fondu se stanoví jako podíl hodnoty finančního fondu a celkového počtu podílových jednotek tohoto fondu. Výsledek bude zaokrouhlen nahoru nebo dolů, maximálně o 1 %. Podle čl. 11 písm. b) SPP nákupní cena podílové jednotky finančního fondu se stanoví tak, aby rozdíl mezi nákupní cenou a prodejní cenou činil maximálně 5 % nákupní ceny (Speciální pojistné podmínky pro důchodové pojištění [Anonymizováno]).

7. Žádostí ze dne [datum] žalobce požádal žalovanou o změnu pojistné smlouvy č. [hodnota], a to o změnu umístění běžného pojistného z 50 % do fondu obligací a z 50 % do smíšeného fondu (návrh na změnu pojistné smlouvy ze dne [datum]).

8. Návrhem na změnu pojistné smlouvy ze dne [datum] požádal žalobce žalovanou o změnu stávající pojistné smlouvy, a to o snížení běžného pojistného na částku [částka] ročně (návrh na změnu pojistné smlouvy ze dne [datum]).

9. Dne [datum] byla vystavena žalobci pojistka, u pojistné částky je uvedeno „viz níže“ s tím, že podle komentáře k pojistné částce v případě pojistné události bude vyplaceno plnění podle pojistných podmínek. O aktuálních cenách podílových jednotek se můžete kdykoliv informovat na telefonním čísle [hodnota] nebo na internetové adrese [Anonymizováno]. Celkové zaplacené pojistné za rok činilo [částka] (pojistka ze dne [datum]).

10. Dne [datum] informoval žalobce žalovanou o pochybení v označení platby pojistného variabilním symbolem (oznámení ze dne [datum]).

11. V nedatované pojistce, která byla po roce 2010 vystavená žalobci je shrnuto pojištění [Anonymizováno], pojistná částka viz níže s tím, že podle komentáře k pojistné částce v případě pojistné události bude vyplaceno plnění podle pojistných podmínek. O aktuálních cenách podílových jednotek se můžete kdykoliv informovat na telefonním čísle [hodnota] nebo na internetové [Anonymizováno]. Dále jsou shrnuty parametry připojištění [Anonymizováno] s pojistnou částkou [částka], sjednáno [datum], celkem placené pojistné ve výši [částka] (pojistka k pojistné smlouvě na č.l. 13).

12. Návrhem na změnu pojistné smlouvy ze dne [datum] žalobce požádal žalovanou o zvýšení běžného pojistného na částku [částka] ročně s tím, že zároveň bylo sjednáno od [datum] připojištění [Anonymizováno], pojistné činilo [částka]. Součástí byl i dotazník o zdravotním stavu(návrh na změnu pojistné smlouvy ze dne [datum], dotazník o zdravotním stavu).

13. Dne [datum] požádal žalobce o mimořádný výběr jednotek z investičního pojištění (žádost ze dne [datum]).

14. Dne [datum] byla žalobci vystavena pojistka shrnující za období od [datum] do [datum] pojištění [Anonymizováno] a připojištění [Anonymizováno], celkové zaplacené pojistné činilo [částka]. Pojistná částka u produktu [Anonymizováno] není uvedena a u produktu [Anonymizováno] činí [částka]. V pojistce je rozepsáno rizikové pojistné za připojištění v částce [částka] a poplatky inkasní poplatek a správní poplatek za administrativní náklady [částka], poplatek na pokrytí počátečních nákladů společnosti [částka], poplatek pojišťovně za zprostředkování fondu [částka] a rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou z běžného pojistného ve výši [částka] (pojistka z [datum]).

15. Dne [datum] byla žalobci vystavena pojistka shrnující za období od [datum] do [datum] pojištění [Anonymizováno] a připojištění [Anonymizováno], celkové zaplacené pojistné činilo [částka]. Pojistná částka u produktu [Anonymizováno] není uvedena a u produktu [Anonymizováno] činí [částka]. V pojistce je rozepsáno rizikové pojistné za připojištění v částce [částka] a poplatky inkasní poplatek a správní poplatek za administrativní náklady [částka], poplatek na pokrytí počátečních nákladů společnosti [částka], poplatek pojišťovně za zprostředkování fondu [částka] a rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou z běžného pojistného ve výši [částka] (pojistka z [datum]).

16. Dne [datum] byl vystaven žalobci výpis z podílového účtu za období od [datum] do [datum] oznamující, že na běžném pojistném bylo za toto období zaplaceno [částka], na připojištění [částka], poplatky za toto období činily [částka] (inkasní poplatek a správní poplatek za administrativní náklady) a [částka] (poplatek na pokrytí počátečních nákladů společnosti). Celkem poplatky a rizikové pojistné činily za toto období [částka] (výpis z podílového účtu za období od [datum] do [datum]).

17. Dne [datum] požádal žalobce o výplatu pojistného plnění ve výši [částka] při dožití (žádost ze dne [datum]).

18. Žalobce zaplatil na pojistném za dobu trvání smlouvy částku [částka] (přehled došlých plateb).

19. Dle sdělení žalované ze dne [datum] byly ze smlouvy č. [hodnota] žalobci vyplaceny částky dne [datum] mimořádný výběr [částka] a dne [datum] pojistné plnění při dožití ve výši [částka] (sdělení žalované ze dne [datum]).

20. Žalovaná dopisem ze dne [datum] sdělila žalobci, že dnem [datum] skončilo pojištění a bude mu vyplacena při dožití částka [částka] (sdělení o výplatě pojistného plnění ze dne [datum]).

21. Žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] dopisem ze dne [datum]. Žalovaná výzvu žalobce odmítla (výzva k vydání bezdůvodného obohacení, reakce žalované).

22. Žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] dopisem ze dne [datum], doručeným žalované téhož dne (výzva k vydání bezdůvodného obohacení – předžalobní výzva, včetně potvrzení o doručení).

23. Z tabulek z interního systému žalované ohledně odesílání výročních dopisů a výpisu z podílového účtu je patrné, že výroční dopis z [datum] byl v interním systému žalované označen statusem 2, který znamenal, že byl vytištěn a odeslán, neboť dne [datum] došlo k vygenerování datově věty ze smlouvy č. [hodnota], která byla následně předána společnosti [právnická osoba] ke zpracování a je označena stavem předáno k distribuci, tedy odeslán [právnická osoba]. Stejným způsobem byl vygenerován a odeslán výroční dopis z roku 2021, vygenerování datové věty je z data [datum]. Výpis z podílového účtu ze dne [datum] byl žalobci odeslán emailem na email [e-mail] dne [datum], email byl celkem 7x otevřen (tabulky z interního systému žalované ohledně doručení výročních dopisů a výpisu z podílového účtu). 24. [Anonymizováno] dne [datum] čestně prohlásila, že dle smlouvy o poskytování tiskových obálkových a dalších souvisejících služeb pro společnost [právnická osoba] poskytuje služby komplexního řešení firemní korespondence. V rámci této služby předává společnost [Anonymizováno]. data ke zpracování v elektronické podobě a [Anonymizováno]. je následně kompletně vytiskne a zaobálkuje-tedy transformuje do fyzické podoby. Vyrobené zásilky pak předá k doručení poštovnímu operátorovi. Následně pak [Anonymizováno] pro společnost [Anonymizováno] provádí i vyhodnocení nedoručených zásilek a informace o nedoručených zásilkách pak pravidelně předává společnosti [Anonymizováno] (čestné prohlášení [Anonymizováno] dne [datum]).

25. Žalobce udělil plnou moc svému právnímu zástupci k zastupování dne [datum] (plná moc ze dne [datum]).

26. Ze Sazebníku investičního životního pojištění pro produkt [Anonymizováno] vyplývá tabulka přehledu sazeb měsíčního pojistného na [částka] pojistné částky pro případ smrti vzhledem k věku (Sazebník).

27. Z výpisu z interního systému žalované vyplývá výše účtovaných poplatků, a to administrativního poplatku u každého předepsaného a zaplaceného pojistného za dobu trvání smlouvy, celkem žalovaný zaplatil na administrativních poplatcích [částka], celkově zaplatil na poplatcích za dobu trvání smlouvy [částka] (výpis z interního systému žalované ohledně zaplaceného pojistného a poplatků).

28. Po právní stránce soud hodnotil věc takto:

29. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Pojistnou smlouvu uzavřenou dne [datum] je tak nutné posuzovat podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“).

30. Podle § 788 odst. 1 obč. zák. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a fyzická nebo právnická osoba, která s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřela, je povinna platit pojistné. Dle odst. 2 téhož ustanovení součástí pojistné smlouvy jsou všeobecné pojistné podmínky pojistitele (pojistné podmínky), na něž se pojistná smlouva odvolává, a které jsou k ní připojeny nebo byly před uzavřením smlouvy tomu, kdo s pojistitelem smlouvu uzavřel, sděleny.

31. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

32. Dle § 52 odst. 1 obč. zák., spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.

33. Dle § 55 odst. 1, 2 obč. zák., smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. (2) Ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za platná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti. Ovlivňuje-li však takové ujednání přímo i další ujednání smlouvy, může se spotřebitel dovolat neplatnosti celé smlouvy.

34. Dle § 56 odst. 1, 2 obč. zák., spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.

35. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

36. Dle § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

37. Dle § 457 obč. zák., je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

38. Podle § 458 odst. 1 obč. zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

39. Dle § 100 odst. 1 obč. zák., právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené. K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

40. Dle § 107 odst. 1, 2 obč. zák., právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. (2) Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

41. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že smlouva uzavřená žalobcem a žalovanou je z následujících důvodů absolutně neplatná.

42. Bylo-li v souladu s čl. 2 písm. a) SPP, které byly nedílnou součástí smlouvy, sjednáno, že žalovaná společnost při úmrtí pojištěného v době trvání pojištění vyplatí oprávněným osobám hodnotu podílových jednotek vedených na podílovém účtu k datu, kdy společnost zaregistrovala pojistnou událost, a zároveň dožije-li se pojištěný dne sjednaného jako konec pojištění, vyplatí mu společnost hodnotu podílových jednotek evidovaných na podílovém účtu ke dni k tomuto dni, pak absence pojistné částky již v samotné pojistné smlouvě (a navazující smluvní dokumentaci) ze své podstaty vylučuje, aby se dal smluvní vztah mezi účastníky považovat za pojištění. Pojistná částka měla být součástí pojistného plnění pro případ, že nastane uvažovaná pojistná událost. Pokud vůbec sjednána nebyla, zcela u pojistné smlouvy ze dne [datum] převážila investiční složka a nemůže se tak jednat o pojistnou smlouvu, jak ji předpokládá § 788 odst. 1 obč. zák.

43. Dále v pojistné smlouvě je za investiční životní pojištění, které sestává z pojištění pro případ smrti s dobou trvání pojištění do 60 let věku, za umístění pojistného 100 % do fondu obligací, stanoveno pojistné [částka], aniž by bylo v pojistné smlouvě nebo připojených a odkazovaných pojistných podmínkách uvedeno, jaká část tohoto pojistného připadá na pojistnou ochranu ve vztahu k pojištění pro případ smrti a jaká část na investování. Mimo to ve smlouvě schází informace o poplatcích, tj. o způsobu stanovení počátečních, správních a administrativních nákladů, když součástí smlouvy ani VPP ani SPP není uveden žádný přehled poplatků, ačkoliv žalovaná uváděla, že je součástí těchto podmínek. Tuto rozhodnou skutečnost rovněž na výzvu soudu k doplnění tvrzení o rozhodných skutečnostech a označení důkazů neprokázala, když doložila pouze výpisy z interní databáze ohledně účtovaných poplatků za celou dobu trvání pojištění, ten ale nikterak neprokazuje, že by byl žalobce při uzavření pojistné smlouvy s poplatkovou strukturou seznámen, pouze prokazuje to, kolik na poplatcích ve skutečnosti zaplatil. Žalovaná dále uváděla, že sazebník, v němž je uvedeno rizikové pojistné, byl k nahlédnutí v sídle žalované a na jejích internetových stránkách, s čímž žalobce výslovně souhlasil. Na výzvu soudu k doplnění tvrzení o rozhodných skutečnostech a označení důkazů však rovněž nedoložila, že by tomu tak bylo, a že by žalovaný s tímto postupem souhlasil, když z VPP a SPPP žádné takové ujednání nevyplývá, a rovněž takový způsob seznámení s obsahem smlouvy by však byl nedostatečný. Z toho, že by byl žalobce informován o možnosti kdykoliv nahlédnout do sazebníku, neplyne, že byl se sazebníkem prokazatelně seznámen (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Ujednání o rizikovém pojistném je ujednání o pojistném, které je neoddělitelné od ostatního obsahu smlouvy, neboť je podstatnou náležitosti pojistné smlouvy o investičním životním pojištění, dochází tak k neplatnosti smlouvy o životním pojištění jako celku. Ujednání o poplatcích, které představují pro žalovanou zisk, má vliv na výpočet pojistného plnění a představuje pro žalobce náklad, který pro něj byl při uzavření smlouvy zcela nepředvídatelný. Toto ujednání tak způsobuje významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele a spotřebiteli tak působí újmu. Daná ujednání jsou způsobilá nastolit nerovnováhu v právech a povinnostech stran dle ust. § 56 odst. 1, 2 obč. zák. Soud tak uzavírá, že smlouva byla sjednána na dobu mnoha let s nejasnou nákladovou strukturou, která měla podstatný dopad na ekonomickou stránku smlouvy a pojistník jako spotřebitel nemohl tento ekonomický dopad v době uzavírání smlouvy předjímat a pokud by mu byla dopředu známa, smlouvu by zřejmě neuzavřel (Městský soud v Praze, rozsudek z [datum] č.j. [spisová značka]).

44. Dále nelze pominout, že Soudní dvůr EU ve svém rozsudku ze dne [datum], ve věci [právnická osoba]. v. [Anonymizováno]., sp. zn. C-208/21 (body 55, 56, 57 a 61), vyložil, že v případě pojistné smlouvy zahrnující investiční prvek, který je od tohoto produktu neoddělitelný, musí spotřebitel obdržet informace obsahující údaje s jasným, přesným a srozumitelným popisem hospodářské a právní povahy aktiv, včetně obecných zásad, jimiž se řídí jejich výnosnost, jakož i jasné, přesné a srozumitelné informace v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne [datum], o životním pojištění, o strukturálních rizicích spojených s uvedenými podkladovými aktivy, a sice takových rizicích, která jsou vlastní jejich povaze a mohou přímo ovlivnit práva a povinnosti vyplývající z pojistného vztahu, jako jsou rizika spojená se snížením hodnoty podílů investičního fondu, s nímž je uvedená smlouva spojena, nebo úvěrové riziko emitenta finančních nástrojů, které tvoří tatáž podkladová aktiva. Pokud totiž spotřebitel shora uvedené informace neobdrží, jde o nekalou povahu obchodní praktiky, která spočívá v tom, že pojišťovna vyhotoví nejasnou a nepřesnou pojistnou smlouvu, což neumožňuje spotřebiteli, porozumět povaze a strukturování nabízeného pojistného produktu, jakož i rizikům s ním spojeným. S odkazem na čl. 7 odst. 1 směrnice 2005/29 vyplývá, že obchodní praktika je považována za klamavou, a představuje tak nekalou obchodní praktiku ve smyslu čl. 5 odst. 4 této směrnice, pokud ve svých věcných souvislostech a s přihlédnutím ke všem jejím rysům, okolnostem a omezením sdělovacího prostředku splňuje dvě podmínky. Zaprvé v rámci této praktiky musí být opomenuto uvést závažné informace, které v dané souvislosti průměrný spotřebitel potřebuje pro rozhodnutí o obchodní transakci. Zadruhé je vyžadováno, aby uvedená obchodní praktika způsobila nebo mohla způsobit, že průměrný spotřebitel učiní rozhodnutí o obchodní transakci, které by jinak neučinil. Vzhledem k tomu, že žalobce od žalované uvedené informace o povaze rizik investičních fondů neobdržel a z jeho chování (podání žaloby) je zřejmé, že pokud by o tom věděl, smlouvu by neuzavřel, je i na základě této skutečnosti založena absolutní neplatnost pojistné smlouvy.

45. Následkem absolutní neplatnosti pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky došlo na straně žalované ke vzniku bezdůvodného obohacení podle § 451 an. obč. zák., které je třeba vypořádat. V prvé řadě však musel soud vyřešit žalovanou uplatněnou námitku promlčení nároku žalobce. Postupoval přitom v souladu s názorem Ústavního soudu vyjádřeným v nálezu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2127/21, dle kterého počátek běhu subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení podle § 107 odst. 1 obč. zák. jako původních plateb pojistného učiněných na základě neplatné smlouvy nemůže být bez dalšího určen pouze podle okamžiků uzavření smlouvy a plateb pojistného. Soud dospěl k závěru, že za situace, kdy se ani odborná veřejnost nemohla shodnout na tom, zda jsou pojistné smlouvy daného typu uzavírané v daném období platné či nikoliv, nelze klást nepřiměřené nároky na žalobce jako spotřebitele a jeho subjektivní vědomost o okolnostech zakládajících jeho nárok na vydání bezdůvodného obohacení lze spojit až s okamžikem, kdy oslovil právního odborníka, aby s ním platnost své pojistné smlouvy zkonzultoval. Pojistná částka scházela ve smluvní dokumentaci od počátku, její absence je patrná z výročních dopisů, nicméně žalovaná na výzvu soudu podle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. prokázala pouze odeslání těchto dopisů, nikoliv jejich doručení. Samotné čestné prohlášení společnosti spravující pro žalovanou odesílání zásilek, ani v kombinaci s výpisem z interního systému žalované, neprokazuje doručení těchto dopisů žalovanému, tedy to, že by se dostaly do sféry jeho dispozice. Žalovaná prokázala doručení výpisu z podílového účtu ze dne [datum] emailem, ale z něj není patrné, že by ve smlouvě od počátku absentovala pojistná částka. Žalobce proto za shora uvedené situace nemohl z výpisu z podílového účtu nabýt dojmu, že s pojistnou smlouvou je něco v nepořádku. Navíc, z výročních dopisů ani z výpisu z podílového účtu pak žalobce už vůbec nemohl nabýt informaci o tom, že ve smlouvě byl od počátku problém právního charakteru spočívající v neurčitých ujednáních týkajících se rizikového pojistného a strhávaných poplatků. Z plné moci ze dne [datum] vyplývá, že žalobce tohoto dne udělil plnou moc k zastupování advokátce jako právní odbornici. Žalobce tak uplatnil svůj nárok v běžící promlčecí době a k promlčení jeho práva nedošlo (§ 107 obč. zák.). Současně ve vztahu k objektivní promlčecí době soud konstatuje, že s ohledem na princip legitimního očekávání vychází i v tomto případě z judikatury Městského soudu v Praze (viz např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [spisová značka]). Soud je toho názoru, že v dané situaci nelze aplikovat ustanovení o objektivní promlčecí době, která počne běžet dnem vzniku bezdůvodného obohacení, neboť by to odporovalo zásadě efektivity právních nástrojů, které právo dává spotřebitelům k jejich ochraně, a to i s ohledem na dlouhou dobu, na kterou byla smlouva uzavřena. Spotřebitel by tak přišel o jakoukoliv možnost brát se svých práv za situace, kdy neplatnost smlouvy způsobila výhradně žalovaná jako podnikatel.

46. Žalobci vznikl vůči žalované z neplatné pojistné smlouvy nárok na vydání toho, co plnil, tj. částky [částka] (uhrazené pojistné [částka] po odečtení vyplaceného odkupného a mimořádného výběru ve výši [částka]) spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě k plnění, přičemž výše úroků z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

47. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na plnou náhradu řízení. Náklady řízení žalobce v celkové výši [částka] spočívají v zaplaceném soudním poplatku [částka] a v odměně advokáta, která je tvořena: - částkou [částka], tj. odměnou za 6 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva (učiněné před [datum]), účast na jednání dne [datum], dne [datum] a dne [datum], přičemž sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty [částka] činí [částka], - částkou [částka] za 6 paušálních náhrad hotových výdajů, z toho za 3 úkony právní služby provedené před [datum] po [částka] a za 3 úkony právní služby provedené po tomto datu po [částka] (§ 13 odst. 4 AT), - a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka]. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení