46 C 419/2019-761

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa žalované] o zaplacení 331 000 Kč s příslušenstvím a 310 000 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu na zaplacení částky 4 018 700,82 Kč s příslušenstvím, částky 1 607 822,01 Kč s příslušenstvím a částky 478 255,23 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 331 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% p.a. z částky 331 000 Kč od 26. 2. 2019 do zaplacení, částku 158 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z částky 158 700 Kč od 8. 2. 2019 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávek ve výši 2 400 Kč, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 151 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z částky 151 300 Kč od 8. 2. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované částku 3 955 901,21 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% z částky 3 955 901,21 Kč od 20. 1. 2019 do zaplacení, částku 1 594 742,51 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% p.a. z částky 1 594 742,51 Kč od 27. 3. 2019 do zaplacení a částku 441 148,47 spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% p.a. z částky 441 148,47 Kč od 13. 12. 2018 do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

IV. Vzájemný návrh žalované se v části, v níž se žalovaná po žalobkyni domáhala zaplacení částky 62 799,61 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% z částky 62 799,61 Kč od 20. 1. 2019 do zaplacení, částky 13 079,50 spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% p.a. od 26. 3. 2019 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75% p.a. z částky 1 594 742,51 Kč za den 26. 3. 2019 a částky 37 076,76 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% p.a. z částky 37 076,76 Kč od 13. 12. 2018 do zaplacení, zamítá.

V. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení o žalobě ve výši 8 251,55 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku

VI. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení o vzájemném návrhu ve výši 774 799,49 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

VII. České republice – Okresnímu soudu ve Zlíně se náhrada nákladů řízení o žalobě vzniklých státu vůči žalobkyni nepřiznává.

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Zlíně náklady řízení o žalobě vzniklé státu ve výši 28,41 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku

IX. České republice – Okresnímu soudu ve Zlíně se náhrada nákladů řízení o vzájemném návrhu vůči žalobkyni nepřiznává.

X. České republice – Okresnímu soudu ve Zlíně se náhrada nákladů řízení o vzájemném návrhu vůči žalované nepřiznává.

XI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Zlíně soudní poplatek za žalobu ve výši 2 448,62 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 12. 12. 2019 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 331 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 331 000 Kč ode dne 26. 2. 2019 do zaplacení, náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně v žalobě uvedla, že strany sporu uzavřely dne 9. 1. 2018 smlouvu o dílo [číslo] [číslo] (dále většinou jen„ smlouva o dílo A.“), jejímž předmětem byla realizace díla projektové dokumentace pro stavbu„ [obec] budova č. 30 – rekonstrukce“. Smlouva nabyla účinnosti zveřejněním v registru smluv dne 9. 1. 2018. Dle čl. 4 smlouvy o dílo A. měla být 1. etapa díla (projektová dokumentace v rozsahu pro vydání stavebního povolení) zhotovena do 120 kalendářních dnů od účinnosti smlouvy, tedy do 9. 5. 2018. Podle čl. 4 smlouvy o dílo A. měla být 2. etapa díla (projektová dokumentace v rozsahu pro realizaci stavby) zhotovena do 165 kalendářních dnů od účinnosti smlouvy, tedy do 23. 6. 2018. Dílo dle smlouvy o dílo A. bylo zhotoveno a předáno, přičemž prodlení žalované se zhotovením a předáním 1. etapy díla činilo 106 dnů a druhé etapy 165 dnů (1. etapa byla předána dne 23. 8. 2018 a 2. etapa dne 5. 12. 2018). Za tato prodlení se zhotovením a předáním díla žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu za prodlení s 1. etapou dle čl. 9 smlouvy o dílo A. ve výši 106 000 Kč a za prodlení s 2. etapou dle čl. 9 smlouvy o dílo A. ve výši [osobní údaje žalobkyně] 1646 (v obou případech 1 000 Kč za každý den prodlení), a to fakturou č. 1824602059 ze dne 17. 1. 2019 splatnou v souladu s čl. 9 smlouvy o dílo A. dne 25. 2. 2019, která byla žalované doručena dne 24. 1. 2019.

2. Strany sporu dále uzavřely dne 23. 5. 2018 smlouvu o dílo [číslo] [číslo] (dále většinou jen„ smlouva o dílo B.“), jejímž předmětem byla realizace díla nazvaného„ [obec] – [obec], oplocení (výběhy a cvičiště) psince – výstavba“. Smlouva nabyla účinnosti zveřejněním v registru smluv dne 28. 5. 2018. Dle č.l. 4 smlouvy o dílo B. mělo být dílo zhotoveno do 105 kalendářních dnů od účinnosti smlouvy, tedy do 10. 9. 2018. Dílo dle smlouvy o dílo B. bylo zhotoveno a předáno, přičemž prodlení žalované se zhotovením a předáním díla činilo 24 dnů (dílo bylo předáno dne 4. 10. 2018). Za tato prodlení se zhotovením a předáním díla žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu za prodlení dle čl. 12 smlouvy o dílo B. ve výši 60 000 Kč, tedy ve výši 2 500 Kč za každý den prodlení, a to fakturou č. 1824602060 ze dne 17. 1. 2019 splatnou v souladu s čl. 12 smlouvy o dílo B. dne 25. 2. 2019, která byla žalované doručena dne 24. 1. 2019.

3. Žalovaná ve svých vyjádřeních žalobou uplatněné nároky neuznala. Ve vztahu ke smlouvě o dílo A. uvedla, že prodlení s realizací díla bylo způsobeno žalobkyní resp. okolnostmi, které lze žalobkyni přičítat. Předně šlo o opakované výměny osob na pozici technického dozoru ob jednatele (dále většinou jen„ TDO“), které měly být řešeny formou dodatků, což se však nestalo. Při realizaci díla se na pozici TDO vystřídaly tři osoby, přičemž každý z TDO se musel nejprve s realizovanou částí díla seznámit a měl o realizaci díla jiné představy než předchozí TDO, což způsobilo prodlevy v součinnosti na straně ob jednatele. Zároveň ze strany ob jednatele došlo k uplatnění požadavků nad rámec sjednaného díla, jak vyplývá ze zápisů z Technických rad (dále jen„ TER“), čímž došlo ke změnám rozsahu díla /doplňující požadavek na řešení přístavby budovy č. 30 (zápis z TER č.1), úpravy rozměrů a vybavení místnosti KIS (komunikačních a informačních systémů), skladu PHM a kanceláře, dokumentace místností sprch a šaten (zápis z TER č. 3), další úpravy ve vztahu k projektovaným pracovištím v dílně oprav, skladu PHM a venkovních dveří do místností KIS, PHM a kotelny, úprava vybavení kanceláří v projektu (zápis z TER č. 4), změna parametrů projektované dílny oprav a skladu PMH (zápis z TER č. 5), zpracování přívodu elektřiny pro vzduchotechnickou jednotku a osvětlení pracovišť (zápis z TER č. 6), úpravy projektové dokumentace vzhledem k zaváděné elektroinstalaci (zápis z TER č.7), další požadavky na úpravu parametrů dílen, skladů, sociálního zařízení, kuchyňskému vybavení a instalaci vzduchotechniky (zápis z TER č. 8), připomínky zejména k projektu vzduchotechniky, rozmístění oken a vybavení budovy (zápis z TER č. 9) /, které se následně promítly do termínu realizace díla. Tyto okolnosti měly zásadní vliv na termíny dokončení díla a žalovaná tak není za prodlení odpovědná dle § 1968 o.z. a smluvní pokuta byla uplatněna v rozporu se zákonem. Ačkoliv žalovaná podepsala smlouvu o dílo A. jako podnikatel, neměla možnost ovlivnit nastavení smluvních pokut. Dle nastavení smluvních pokut totiž žalobkyně v rozporu s ustanovením § 433 o.z. dvojnásobným uplatněním smluvních pokut (2. etapu díla nebylo možno realizovat dříve, než byla zhotovena 1. etapa díla, přičemž prodlení s 1. etapou díla automaticky znamená i prodlení s 2. etapou díla a tím uplatnění smluvních pokut za prodlení s oběma etapami díla) zneužila svého hospodářského postavení k dosažení nedůvodné rovnováhy ve smluvním vztahu. Uplatnění smluvních pokut dle smlouvy o dílo žalovaná považovala za rozporné se zákonem i dobrými mravy a namítla proto jejich neplatnost. Ve vztahu ke smlouvě o dílo B. žalovaná namítla pouze neplatnost smluvní pokuty pro rozpor se zákonem a dobrými mravy.

4. K námitkám žalované ke smlouvě o dílo A. žalobkyně uvedla, že změny v osobách TDO byly vyvolány objektivními skutečnostmi, nevyžadovaly změnu smlouvy a hlavně neměly žádné dopady do realizace díla. Stejně tak na straně žalobkyně nebyla žádná prodleva v součinnosti, kterou bylo nutno poskytovat, a naopak žalovaná přistupovala k realizaci díla liknavě. Pokud jde o požadavky žalobkyně na rozsah díla, tyto byly zcela v souladu s předmětem díla a nebyly nad rámec uzavřené smlouvy o dílo A. Navíc žalovaná nikdy žalobkyni neupozornila na skutečnost, že by snad jí požadované plnění mělo přesahovat rámec sjednané smlouvy a zároveň z vyjádření žalované ze dne 28. 6. 2018 plyne, že si žalovaná byla vědoma toho, že důvody prodlení s 1. i 2. etapou díla jsou na straně žalované. Argumentace ustanovením § 433 o.z. je dle žalobkyně neadekvátní, neboť žalovaná v daném smluvním vztahu vystupuje v rámci své podnikatelské činnosti. Pokud jde o dvojí uplatnění smluvních pokut, tak tyto nároky vyplývají z uzavřené smlouvy o dílo a tento postup není v rozporu se zákonem. Ve vztahu k obraně žalované ke smlouvě o dílo A. i smlouvě o dílo B. pak žalobkyně uvedla, že žalovaná v žádném případě není slabší smluvní stranou a k uzavření smluv o dílo a účasti ve výběrovém řízení nebyla nucena.

5. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 30. 1. 2020 ve znění doplnění ze dne 15. 4. 2020 a ze dne 22. 7. 2020 uplatnila vůči žalobkyni vzájemný nárok na zaplacení částky 4 018 700,82 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 4 018 700,82 Kč od 20. 1. 2019 do zaplacení. Vzájemný návrh žalovaná odůvodnila tím, že smluvní strany uzavřely dne 23. 5. 2018 smlouvu o dílo [číslo] [rok], jejímž předmětem bylo zhotovení díla„ Oprava maleb, soc. zařízení, výměna dveří a zářivkového osvětlení b. č. 266 kasárna [role v řízení] a související činnosti“ (dále většinou jen„ smlouva o dílo C.“). Cena za dílo činila dle dohody stran 4 920 356 Kč bez DPH. Žalovaná dílo dle smlouvy o dílo C. řádně zhotovila a předala žalobkyni, přičemž prodlení se zhotovením a předáním díla činilo 97 dnů. Žalovaná za dílo fakturovala žalobkyni částku 4 551 582,86 Kč fakturou č. 1801161 ze dne 21. 12. 2018 splatnou dne 20. 1. 2019. Žalobkyně vyúčtovala žalované za prodlení s předáním díla částku 4 792 672,72 Kč a to penalizační fakturou č. 182460 1982 ze dne 8. 1. 2019, splatnou dne 8. 2. 2019, která byla žalované doručena dne 9. 1. 2019 a následně žalobkyně provedla zápočet těchto nároků sdělením ze dne [osobní údaje žalobkyně] 1168. Za prodlení vzniklé při realizaci zakázky dle smlouvy o dílo C. však nebyla odpovědná žalovaná, nýbrž žalobkyně, která neposkytla nezbytnou součinnost a je nutné aplikovat ustanovení § 1968 o.z. Předně žalobkyně nepředala žalované projektovou dokumentaci, ale pouze výkaz výměr, který nebyl pro realizaci díla dostačující a navíc ve výkazu výměr byly nesrovnalosti a tento neodpovídal skutečnosti. Povinnost žalobkyně předat žalované projektovou dokumentaci vyplývá nejen ze smlouvy (čl. 2 a 13.5 smlouvy o dílo), ale také z právních předpisů, a to ustanovení § 160 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánovaní a stavebním řádu, v platném znění (dále jen„ stavební zákon“), ustanovení § 92 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o zadávání veřejných zakázek) a ustanovení § 2 odst. 1. vyhlášky č. 169/2016 Sb. Žalobkyně, resp. osoby jednající jejím jménem navíc neposkytovaly řádně součinnost potřebnou pro realizace díla (upřesňující pokyny ke zhotovení díla, výběr linolea a obkladů apod.). Žalobkyně nikdy žalované nepředala staveniště, k předání staveniště dne 15. 5. 2018 nedošlo (osoba přebírající staveniště se na místě předání nemohla nacházet) a nezačala tak plynout lhůta pro realizaci díla. Žalobkyně zároveň v rozporu se smlouvou o dílo C. nikdy neuvolnila žalované celé patro, ale pouze půl patra. Žalobkyně řádně nespecifikovala, v čem mělo spočívat porušení harmonogramu plnění díla, za které byla smluvní pokuta částečně účtována. Žalobkyně dle čl. 11 smlouvy o dílo C. uplatnila smluvní pokutu ve výši 0,5% z celkové ceny díla včetně DPH, a to za každý i započatý den prodlení a dle čl. 11 smlouvy o dílo smluvní pokutu ve výši 30% z celkové ceny díla včetně DPH, neboť došlo k prodlení delšímu než 30 kalendářních dnů. V souladu s ustanovením § 557 o.z. však neměly být pokuty uplatněny vedle sebe, nýbrž měla být aplikována toliko smluvní pokuta dle čl. 11 5. smlouvy o dílo C. Smluvní pokuta uplatněná žalobkyní je zároveň nepřiměřeně vysoká a v rozporu s dobrými mravy a je na místě tuto moderovat až do výše žalobkyni vzniklé škody, která v daném případě žádná nevznikla.

6. Ve vztahu k vzájemnému návrhu žalované vyplývajícího ze smlouvy o dílo C. žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 3. 8. 2020 ve znění pozdějších doplnění uvedla, že pro dílo dle smlouvy o dílo C. nevyžaduje stavební zákon stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Zároveň se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu dle ustanovení § 27 písm. b) zákona o zadávání veřejných zakázek, neboť předpokládaná i výsledná hodnota zakázky byla nižší než 6 mil. Kč. Ustanovení § 92 zákona o zadávání veřejných zakázek se týká toliko nadlimitních veřejných zakázek, kterými jsou v souladu s § 4 nařízení vlády č. 172/2016 Sb. veřejné zakázky na stavební práce převyšující cenu [osobní údaje žalobkyně] 1527. Povinnost žalobkyně zpracovat projektovou dokumentaci nevyplývá ani ze smlouvy o dílo C., ani z příslušných právních předpisů. Dle výzvy k předkládání nabídek a zadávací dokumentace si mohli zájemci místo realizace prohlédnout, klást doplňující dotazy či využít institutu„ vysvětlení zadávací dokumentace“ dle ust. § 98 zákona o zadávání veřejných zakázek. Předání staveniště proběhlo dle předávacího protokolu dne 15. 5. 2018. Žalovaná v průběhu zadávacího řízení, při uzavření smlouvy o dílo C., při předání staveniště ani v průběhu realizace nikdy nenamítala, že by specifikace díla byla nedostačující, ani že ze strany žalobkyně není dostatečné spolupůsobení, v jehož důsledku by nebylo možno dílo realizovat. Naopak v dopise ze dne 11. 10. 2018, v němž je zřejmě chybně uvedeno datum 11. 20. 2018 bere žalovaná odpovědnost za prodlení zcela na sebe. Z čl. 4 4. smlouvy o dílo C. také vyplývalo, že dílo bude realizováno za provozu vždy na jednom podlaží kompletně, z čehož však nevyplývá, že žalovaná bude mít k dispozici vždy celé patro, nýbrž z první části věty vyplývá, že předání celého vyklizeného patra není možné z důvodu zachování provozu. Způsob uvolňování prostor žalovaná žalobkyni nikdy nevytýkala. Pokud jde o údajné opožděné pokyny žalobkyně, tyto nebyly jednak ze strany žalované nikdy vytknuty a jednak žalovaná neprokazuje svá tvrzení, že dne 11. 6. 2018 předala žalobkyni vzorky linolea a 13. 8. 2018 vzorky obkladů, přičemž z důkazů (zápisů ze stavebního deníku) vyplývá pouze tolik, že dne 8. 8. 2018 byl odsouhlasen druh a barva lina a dne 8. 10. 2018 byl přivezen obklad odsouhlasený investorem. Z uvedeného tedy žádné prodlení žalobkyně neplyne.

7. Pokud jde o smluvní pokuty uplatněné žalobkyní dle smlouvy o dílo C., tak žalovaná byla dle čl. 4 smlouvy o dílo C. povinna provést dílo do 120 dnů od zahájení stavebních prací, k němuž došlo dne [osobní údaje žalobkyně] 1174, tedy do 15. 9. 2018. Ke dni 17. 9. 2018 zbývalo dokončit zhruba polovinu prací, přičemž prodlení jde s ohledem na vyjádření žalované ze dne 11. 10. 2018 zcela k její tíži. K dokončení díla, jeho předání a převzetí došlo dne 21. 12. 2018, a žalovaná tak byla v prodlení 97 dnů, což představuje překročení sjednané doby o 80%. Žalobkyně uplatnila dle čl. 11, 11.4 a 11.5 smlouvy o dílo C. smluvní pokuty v celkovém rozsahu 4 792 672,72 Kč. Pokud jde o výpočet smluvní pokuty dle čl. 11 smlouvy o dílo C. pak žalobkyně byla oprávněna účtovat smluvní pokutu ve výši 0,5% z celkové ceny díla včetně DPH za každý jednotlivý případ prodlení s prováděním prací dle harmonogramu prací. Žalobkyně účtovala pokutu ve čtyřech případech, přičemž ve všech prodlení žalované činilo 16 a více kalendářních týdnů a jednalo se o položku„ chodba a kanceláře II. NP – stavební a montážní práce, elektroinstalace“, která měla být provedena do konce 35. týdne (tj. 2. 9. 2018) a zhotovena byla v závěru 51. kalendářního týdne 2018 (tj. 21. 12. 2018), položku„ chodba a kanceláře III. NP – stavební a montážní práce, elektroinstalace“, která měla být provedena do konce 35. týdne (tj. 2. 9. 2018) a zhotovena byla v závěru 51. kalendářního týdne 2018 (tj. 21. 12. 2018), položku„ chodba a kanceláře IV. NP – stavební a montážní práce, elektroinstalace“, která měla být provedena do konce 34. týdne (tj. 26. 8. 2018) a zhotovena byla v závěru 51. kalendářního týdne 2018 (tj. 21. 12. 2018) a položku„ chodba, schodiště, sociální zařízení I. – IV. NP – stavební a montážní práce“, která měla být provedena do konce 28. týdne (tj. 15. 7. 2018) a zhotovena byla v závěru 51. kalendářního týdne 2018 (tj. 21. 12. 2018). Smluvní pokuta dle čl. 11 smlouvy o dílo C. byla účtována ve výši 0,5% z ceny díla včetně DPH za každý den prodlení žalované se zhotovením díla a smluvní pokuta dle čl. 11 smlouvy o dílo C. byla účtována ve výši 30% z ceny díla včetně DPH.

8. Žalobkyně žalobou podanou dne 22. 4. 2020 (původně vedenou v samostatném řízení pod sp. zn. 19C 114/2020) se po žalované domáhala zaplacení částky 310 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 310 000 Kč ode dne 8. 2. 2019 do zaplacení, náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a náhrady nákladů řízení. V žalobě uvedla, že strany sporu uzavřely dne 19. 12. 2017 smlouvu o dílo [číslo] [číslo] (dále většinou jen„ smlouva o dílo D.“), jejímž předmětem byla realizace díla projektové dokumentace pro stavbu„ [obec] na [příjmení] – výstavba automobilové dílny - PD“. Smlouva nabyla účinnosti zveřejněním v registru smluv dne 20. 12. 2017 Cena za 1. etapu díla (projektová dokumentace v rozsahu pro vydání stavebního povolení) činila dle dohody stran 544 500 Kč vč. DPH a tato měla být dle čl. 4 smlouvy o dílo D. zhotovena do 240 kalendářních dnů od účinnosti smlouvy, tedy do 17. 8. 2018 Cena za 2. etapu díla (projektová dokumentace v rozsahu pro realizaci stavby) činila dle dohody stran 290 400 Kč vč. DPH a tato měla být dle čl. 4 smlouvy o dílo D. zhotovena do 300 kalendářních dnů od účinnosti smlouvy, tedy do 16. 10. 2018. Dílo dle smlouvy o dílo D. bylo zhotoveno a předáno, přičemž prodlení žalované se zhotovením a předáním 1. etapy díla činilo 115 dnů a druhé etapy 55 dnů (1. etapa byla předána dne 10. 12. 2018 a 2. etapa dne 10. 12. 2018). Za tato prodlení se zhotovení a předáním díla žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu za prodlení s 1. etapou dle čl. 9 smlouvy o dílo D. ve výši 172 000 Kč (115 x 1 500 Kč za každý den prodlení) a za prodlení s 2. etapou dle čl. 9 smlouvy o dílo A. ve výši 137 500 Kč (55 x 2 500 Kč za každý den prodlení) a to fakturou č. 1824601945 ze dne 4. 1. 2019 splatnou v souladu s čl. 9 smlouvy o dílo D. dne 7. 2. 2019, která byla žalované doručena dne 8. 1. 2019.

9. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 15. 6. 2020 a navazujících podání ohledně smlouvy o dílo D. uvedla, že odpovědnost za prodlení s realizací díla nese žalobkyně v souladu s ustanovením § 1968 o.z. Žalobkyně v průběhu realizace díla využívala svého oprávnění a korigovala rozsah provádění díla prostřednictvím TDO, přičemž žalobkyně výrazně rozšířila předmět díla uvedený v příloze č. 1 smlouvy o dílo D., a to 6 opravárenských stání techniky o rozměru 5 x 16 m na místo 5 míst k provádění oprav techniky o rozměrech 5 m x 12 metrů, 3 místa k stání vybavená montážní jámou o rozměrech 1 m x 1,5 m x 12 m namísto 3 míst k stání vybavených montážní jámou o rozměrech 1 m x 1,5 m x 8,5 m, 3 montážní jámy vybavené kanálovým hydraulickým zvedákem, z toho alespoň jeden o hmotnosti min. 15 tun a ostatní o nosnosti min. 10 tun namísto 1 montážní jámy vybavené kanálovým hydraulickým zvedákem o min. nosnosti 10 tun, portálový jeřáb o nosnosti 10 tun s pojezdem nad alespoň třemi stáními namísto 1 místa k provádění oprav techniky vybavené jeřábovým zvedákem o min. nosnosti 10 tun a 3 šatny, každá pro 10 osob namísto 1 šatny pro 12 osob. Žalobkyně měla dále požadavky na plnění nad rozsah díla specifikovaný v příloze č. 1 smlouvy o dílo D., a to osazení 1 stání – nejlépe průjezdného – s jámou válcovou zkušebnou brzd, 1 stání bez jámy osadit zvedákem na osobní auta do 3,5 tuny, každé stání vybavit rozvodem tlakového vzduchu v předu i vzadu, rozvod tlakového vzduchu i do venkovních prostorů min. 2 x, místnost (venkovní přístřešek) pro umístění kompresoru, 1 místnost pro vyvažování a vyzouvací zařízení na kola nákladních i osobních automobilů, 1 dílna elektro, 1 zbrojní díla, 1 příruční sklad pro zbrojní dílnu, 1 příruční sklad barev, ředidel, čistících přípravků. Uvedené požadavky se nutně musely promítnout do zvýšené technologické náročnosti díla a tím i do termínů realizace díla. I v případě smlouvy o dílo D. žalobkyně dle názoru žalované v rozporu s ustanovením § 433 o.z. svým jednáním zneužila hospodářské postavení k dosažení nedůvodné rovnováhy ve smluvním vztahu. Zároveň je na místě přistoupit k moderaci smluvní pokuty uplatněné žalobkyní dle smlouvy o dílo D., neboť stanovené termíny nereflektovaly technologickou náročnost realizace díla, která byla modifikována požadavky žalobkyně. Smluvní pokuta uplatněná žalobkyní je zároveň nepřiměřeně vysoká a v rozporu s dobrými mravy a je na místě tuto moderovat až do výše žalobkyni vzniklé škody, která v daném případě žádná nevznikla.

10. Žalobkyně v replice k vyjádření žalované ze dne 16. 9. 2020 ve vztahu k nároku dle smlouvy o dílo D. uvedla, že žalobkyně v prodlení nebyla, příčinou prodlení byl laxní přístup a nedostatek kvalifikovaných personálních kapacit, obojí na straně žalované. To, co žalovaná prezentuje jako požadavky nad rámec smlouvy o dílo, představila žalovaná již na druhé TER, přičemž následně docházelo pouze k precizaci. Změny smlouvy o dílo D. měly být realizovány toliko na základě dodatků ke smlouvě o dílo, přičemž žalovaná žalobkyni nikdy neoslovila s požadavkem na uzavření dodatku ke smlouvě o dílo D. Žalovaná byla při zhotovení díla liknavá, svolání druhé TER musela iniciovat žalobkyně, zápisy z dalších TER nebyly nikdy vyhotoveny a předány žalobkyni, pověřený pracovník žalované přestal po osobním jednání dne 9. 7. 2018 komunikovat a žalobkyně musela písemně vyzvat dne 28. 8. 2018 žalovanou k bezodkladnému předání předmětné části díla a tuto upozornit na příslušné sankce.

11. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 15. 6. 2020 ve znění doplnění ze dne 22. 7. 2020 uplatnila vůči žalobkyni vzájemný nárok na zaplacení částky 1 607 822,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 1 607 822,01 Kč od 26. 3. 2019 do zaplacení. Vzájemný návrh žalovaná odůvodnila tím, že smluvní strany uzavřely dne 11. 10. 2018 smlouvu o dílo [číslo] [rok] [číslo], jejímž předmětem bylo zhotovení díla„ Oprava oken, dveří, omítek a elektroinstalace na budově č. 13, 15, 27 a 22 – [ulice] kasárna [obec]“ (dále většinou jen„ smlouva o dílo E.“). Žalovaná za dílo fakturovala žalobkyni částku 1 978 261,22 Kč fakturou č. 1801197 ze dne 23. 1. 2019 splatnou dne 26. 3. 2019. Žalobkyně vyúčtovala žalované za prodlení s předáním díla smluvní pokutu v celkové výši 1 652 822,10 Kč (tedy více než 83% ceny díla) a to penalizační fakturou č. 1924600411 ze dne 31. 1. 2019, a následně žalobkyně provedla zápočet těchto nároků sdělením ze dne 8. 2. 2019. Za prodlení vzniklé při realizaci zakázky o dílo E. však nebyla odpovědná žalovaná, nýbrž žalobkyně, která neposkytla nezbytnou součinnost a je nutné aplikovat ustanovení § 1968 o.z. Předně žalobkyně nepředala žalované projektovou dokumentaci, ale pouze výkaz výměr, který nebyl pro realizaci díla dostačující a navíc byly ve výkazu výměr nesrovnalosti a tento neodpovídal skutečnosti. Povinnost žalobkyně předat žalované projektovou dokumentaci vyplývá nejen ze smlouvy (čl. 13 smlouvy o dílo E.), ale také z právních předpisů (ustanovení § 160 odst. 2 stavebního zákona, ustanovení § 92 zákona o zadávání veřejných zakázek a ustanovení § 2 odst. 1. vyhlášky č. 169/2016 Sb.). Žalobkyně, resp. osoby jednající jejím jménem navíc neposkytovaly řádně součinnost potřebnou pro realizace díla, čímž ve spojení s vadami výkazu výměr způsobily celkové prodlení v rozsahu 36 dnů, když 1. 11. 2018 vlivem změny technologického postupu na straně žalobkyně došlo k prodloužení prací o nejméně 7 pracovních dnů (viz zápis ve stavebním deníku č. 7994699), dne 5. 11. 2018 bylo zjištěno, že chybí ve výkazu výměr 5 zárubní, což způsobilo prodloužení prací nejméně o 8 pracovních dnů (viz zápis ve stavebním deníku č. 7994701), dne 8. 11. 2018 žalobkyně konečně specifikovala umístění schodiště, čímž způsobila prodloužení prací nejméně o 14 pracovních dnů (viz zápis ve stavebním deníku č. 7994705), dne 9. 11. 2018 žalobkyně potvrdila výběr obkladu, čímž způsobila prodloužení prací o 10 pracovních dnů (viz zápis ve stavebním deníku č. 7994706) a dne 12. 11. 2018 žalobkyně závazně potvrdila výběr linolea, čímž způsobila prodloužení prací o 7 pracovních dnů (viz zápis ve stavebním deníku č. 7994709). Žalobkyně řádně nespecifikovala, v čem mělo spočívat porušení harmonogramu plnění díla, za které byla smluvní pokuta částečně účtována. Žalobkyně neplatně odstoupila od smlouvy o dílo ze dne 11. 1. 2019, neboť žalovaná smlouvu neporušila, neboť nebyla v prodlení. Proto nejsou ani platné smluvní pokuty účtované žalobkyní dle čl. 11, 11.4 a 11. 5. smlouvy o dílo E. Navíc v souladu s ustanovením § 557 o.z. pokud by měla být smluvní pokuta aplikována, neměly být pokuty dle čl. 11 4. a 11.5 uplatněny vedle sebe, nýbrž měla být aplikována toliko smluvní pokuta dle čl. 11 5. smlouvy o dílo D. Smluvní pokuta uplatněná žalobkyní je zároveň nepřiměřeně vysoká a v rozporu s dobrými mravy a je na místě tuto moderovat až do výše žalobkyni vzniklé škody, která v daném případě žádná nevznikla. Žalobkyně si navíc musela být vědoma nezákonnosti nastavených pokut, neboť následně dne 16. 4. 2019 uzavřela žalobkyně smlouvu o dílo se [právnická osoba], [IČO], která navazovala na práce realizované na základě smlouvy o dílo E., přičemž ujednání o smluvních pokutách byly výrazně nižší (0,2% z celkové ceny díla za každý započatý den prodlení a absence pokuty za prodlení překračující 30 dnů ve výši 30% z celkové ceny díla).

12. Ve vztahu k vzájemnému návrhu žalované vyplývajícího ze smlouvy o dílo E. žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 3. 8. 2020 ve znění pozdějších doplnění uvedla, že pro dílo dle smlouvy o dílo E. nevyžaduje stavební zákon stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Zároveň se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu dle ustanovení § 27 zákona o zadávání veřejných zakázek, neboť předpokládaná i výsledná hodnota zakázky byla nižší než 6 mil. Kč. Povinnost žalobkyně zpracovat projektovou dokumentaci nevyplývá ani ze smlouvy o dílo E. ani z příslušných právních předpisů. Dle výzvy pro předkládání nabídek a zadávací dokumentace si mohli zájemci místo realizace prohlédnout, klást doplňující dotazy či využít institutu„ vysvětlení zadávací dokumentace“ dle ust. § 98 zákona o zadávání veřejných zakázek. Žalovaná v průběhu zadávacího řízení, při uzavření smlouvy o dílo E., při předání staveniště ani v průběhu realizace nikdy nenamítala, že by specifikace díla byla nedostačující, ani že ze strany žalobkyně není dostatečné spolupůsobení, v jehož důsledku by nebylo možno dílo realizovat. Pokud jde o údajné opožděné pokyny žalobkyně, tak změna technologie ze dne 1. 11. 2018 představuje méněpráci, neboť bylo dohodnuto, že stávající betonová podlaha bude ponechána (odpadlo vybourání podlahy a betonování nové podlahy), což nemohlo způsobit žádnou prodlevu ve stavebních pracích. Ze stavebního deníku ze dne 5. 11. 2018 vyplývá skutečnost, že ve výkazu výměr chybělo 6 zárubní, které obratem zajistil technik žalobkyně, ze zápisu ze dne 8. 11. 2018 vyplývá, že došlo k upřesnění umístění ocelové konstrukce schodiště, dále 9. 11. 2018 byl vybrán obklad a dlažba a dne 10. 11. 2018 bylo vybráno linoleum, avšak ze žádných zápisů neplyne, že by ze strany žalobkyně došlo k prodlení a že by toto mělo činit žalovanou uváděnou dobu.

13. Ve vztahu ke smluvní pokutě dle smlouvy o dílo E. žalobkyně uvedla, že dle čl. 4 smlouvy o dílo E., ve znění dodatku č. 1 ze dne 25. 10. 2018, se žalovaná zavázala zhotovit dílo do 11. 12. 2018. Z důvodu prodlení žalované žalobkyně v souladu s čl. 13 písm. c) a čl. 13 písm. b) smlouvy o dílo E. od smlouvy o dílo E. odstoupila pro podstatné porušení smlouvy, a to dopisem ze dne 11. 1. 2019, čj. MO [číslo], který byl žalované doručen téhož dne. Žalovaná vyúčtovala žalobkyni cenu díla ve výši 1 978 261,22 Kč fakturou č. 1801197 ze dne 23. 1. 2019, splatnou dne 26. 3. 2019. Sjednaná cena díla však dle čl. 3 smlouvy o dílo E. činila 3 792 740,03 Kč, a dílo tak bylo realizováno cca ze 60%, přičemž žalovaná překročila termín realizace díla o 64% původní délky. Vzhledem k prodlení žalované vznikl žalobkyni dle smlouvy o dílo E. nárok na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 1 652 822,01 Kč /dle čl. 11 v částce [osobní údaje žalobkyně] 1653, dle čl. 11 v částce 310 000 Kč (10 000 Kč za každý den prodlení se zhotovením díla) a dle čl. 11 v částce 1 137 822 Kč (30% z ceny díla včetně DPH za prodlení žalované se zhotovením díla převyšující 30 kalendářních dnů) /, kterou žalobkyně vyúčtovala penalizační fakturou č. 1924600411 ze dne 31. 1. 2019. Žalobkyně pak v souladu s čl. 8 smlouvy o dílo E. jednostranným prohlášením ze dne 8. 2. 2019 započetla vůči pohledávce žalované na zaplacení ceny díla své pohledávky vůči žalované ve výši 1 652 822,01 Kč (smluvní pokuta dle smlouvy o dílo E.) a ve výši 241 089,68 Kč (zbývající část pohledávky dle penalizační faktury č. 182460 1982 ze dne 8. 1. 2019 uplatněné dle smlouvy o dílo C.).

14. V podání ze dne 18. 12. 2020 pak žalobkyně uvedla, že smluvní pokuta dle čl. 11 smlouvy o dílo E. v celkové výši [osobní údaje žalobkyně] 1653 byla žalobkyní účtována žalované za celkem 41 případů prodlení s prováděním prací dle časového harmonogramu ve výši 5 000 Kč za každý jednotlivý případ prodlení. Harmonogram prací zhotovila a předala žalobkyni žalovaná a ve všech případech nebyly práce ke dni odstoupení žalobkyně od smlouvy o dílo E. zhotoveny a předány a prodlení žalované tak činilo nejméně 31 dnů. V rámci budovy č. 13 se jednalo o 7 případů prodlení, konkrétně: nivelace nebo vybroušení anhydridu (48. týden, tj. 2. 12. 2018), montáž oken + dokončovací práce po výměně oken (50. týden, tj. 11. 12. 2018), pokládka PVC (50. týden, tj. 11. 12. 2018), vnitřní dveře montáž (50. týden, tj. 11. 12. 2018), obklady a dlažby (49. týden, tj. 9. 12. 2018), malby a nátěry (50. týden, tj. 11. 12. 2018), předání stavby (50. týden, tj. 11. 12. 2018). V rámci budovy č. 15 se jednalo o 11 případů prodlení, konkrétně: otluk omítek, škrábání maleb (46. týden, tj. 18. 11. 2018), oprava omítek IN/EX (48. týden, tj. 2. 12. 2018), montáž oken, ocelová vrata (50. týden, tj. 11. 12. 2018), omítky a malby po výměně výplní otvorů (50. týden, tj. 11. 12. 2018), opravy chodníků (49. týden, tj. 9. 12. 2018), pokládka PVC (50. týden, tj. 11. 12. 2018), obklady a dlažby (50. týden, tj. 11. 12. 2018), instalatér (50. týden, tj. 11. 12. 2018), ocelové schodiště a mříže (50. týden, tj. 11. 12. 2018), malby a nátěry (50. týden, tj. 11. 12. 2018), předání stavby (50. týden, tj. 11. 12. 2018). V rámci budovy č. 22 se jednalo o 10 případů prodlení, konkrétně: oprava omítek IN/EX (48. týden, tj. 2. 12. 2018), nivelace nebo vybroušení anhydritu (50. týden, tj. 11. 12. 2018), montáž oken, dveře (50. týden, tj. 11. 12. 2018), omítky a malby po výměně výplní otvorů (50. týden, tj. 11. 12. 2018), opravy chodníků (49. týden, tj. 9. 12. 2018), obklady a dlažby (50. týden, tj. 11. 12. 2018), VZT (50. týden, tj. 11. 12. 2018), ocelové schodiště a mříže (50. týden, tj. 11. 12. 2018), malby a nátěry (50. týden, tj. 11. 12. 2018), předání stavby (50. týden, tj. 11. 12. 2018). V rámci budovy č. 22 se jednalo o 13 případů prodlení, konkrétně: bourání podlah (46. týden, tj. 18. 11. 2018), otluk omítek, škrábání maleb (46. týden, tj. 18. 11. 2018), osazení zárubní a překladů, zazdívka (47 týden, tj. 25. 11. 2018), oprava omítek IN/EX (48. týden, tj. 2. 12. 2018), podlahy beton + anhydrit (47. týden, tj. 25. 11. 2018), montáž oken, dveře (50. týden, tj. 11. 12. 2018), střecha demontáž + nové asfaltové pásy (50. týden, tj. 11. 12. 2018), podchycení zdiva nad vraty a vypracování statického posudku (50. týden, tj. 11. 12. 2018), omítky a malby po výměně výplní otvorů (50. týden, tj. 11. 12. 2018), opravy chodníků a komunikací (49. týden, tj. 9. 12. 2018), ocelové schodiště a mříže (50. týden, tj. 11. 12. 2018), malby a nátěry (50. týden, tj. 11. 12. 2018), předání stavby (50. týden, tj. 11. 12. 2018).

15. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 7. 8. 2020 uplatnila vůči žalobkyni vzájemný nárok na zaplacení částky 478 255,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 478 255,23 Kč od 13. 12. 2018 do zaplacení. Vzájemný návrh žalovaná odůvodnila tím, že smluvní strany dne 9. 7. 2018 uzavřely smlouvu o dílo [číslo] [rok] [číslo], jejímž předmětem bylo zhotovení díla„ Oprava omítek, podlah a nátěrů budovy č. 2, oprava odvodnění, Cvičiště zápalných látek [role v řízení]“ (dále většinou jen„ smlouva o dílo F.“). Žalovaná dílo dle smlouvy o dílo F. řádně zhotovila a předala žalobkyni. Žalovaná za dílo fakturovala žalobkyni částku 699 561,52 Kč fakturou č. 1801131 ze dne 12. 11. 2018. Žalobkyně vyúčtovala žalované za prodlení s předáním díla částku 478 255,25 Kč (tedy 68% fakturované ceny díla), a to penalizační fakturou č. 1824601757 ze dne 21. 11. 2018 a následně žalobkyně provedla zápočet těchto nároků. Za prodlení vzniklé při realizaci zakázky o dílo F. však nebyla odpovědná žalovaná, nýbrž žalobkyně, která neposkytla nezbytnou součinnost a je nutné aplikovat ustanovení § 1968 o.z. Předně žalobkyně nepředala žalované projektovou dokumentaci, ale pouze výkaz výměr, který nebyl pro realizaci díla dostačující a navíc byly ve výkazu výměr nesrovnalosti a tento neodpovídal skutečnosti. Povinnost žalobkyně předat žalované projektovou dokumentaci vyplývá nejen ze smlouvy (dle čl. 2 a čl. 13 smlouvy o dílo F.), ale také z právních předpisů (ustanovení § 160 odst. 2 stavebního zákona, ustanovení § 92 zákona o zadávání veřejných zakázek, dle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci pro provádění staveb a ustanovení § 2 odst. 1. vyhlášky č. 169/2016 Sb.). Ze sjednaného rozsahu díla navíc vyplývá, že žalobkyně byla povinna opatřit stavební povolení a předat jej žalované nebo ohlásit stavbu dle § 105 stavebního zákona, neboť rozsah stavebních prací zjevně překračuje rozsah staveb a stavebních úprav uvedených v ustanovení § 103 stavebního zákona. Podle ustanovení § 105 odst. 2 písm. e) stavebního zákona je nutno projektovou dokumentaci vyhotovit a předložit k ohlášení stavby a dle ustanovení § 110 odst. 2 písm. e) stavebního zákona je nutné projektovou dokumentaci vyhotovit a předložit k žádosti o stavební povolení. Dle čl. 5 12. smlouvy o dílo F. si strany sjednaly povinnost vést stavební deník dle vyhlášky č. 499/2006 Sb., přičemž dle ustanovení § 157 odst. 1 stavebního zákona se stavební deník vede u staveb vyžadujících stavební povolení nebo ohlášení. Náležitosti výkazu výměr pak stanoví § 7 vyhlášky č. 169/2016 Sb., přičemž dle vyhlášky má výkaz výměr také zahrnovat výpočet použitý ke stanovení předpokládaného množství položek soupisu prací. Žalobkyně, resp. osoby jednající jejím jménem navíc neposkytovaly řádně součinnost potřebnou pro realizace díla /upřesňující pokyny ke zhotovení díla a realizace kontrolních dnů, ačkoliv k tomu byla žalobkyně dle čl. 5 písm. d) smlouvy o dílo F. povinna, když první kontrolní den svolala až dne 25. 10. 2018 Žalobkyně dle čl. 11 smlouvy o dílo F. uplatnila smluvní pokutu ve výši 0,5% z celkové ceny díla včetně DPH, a to za každý i započatý den prodlení a dle čl. 11 smlouvy o dílo smluvní pokutu ve výši 30% z celkové ceny díla včetně DPH, neboť došlo k prodlení delšímu než 30 kalendářních dnů. V souladu s ustanovením § 557 o.z. však neměly být pokuty uplatněny vedle sebe, nýbrž měla být aplikována toliko smluvní pokuta dle čl. 11 smlouvy o dílo F. Smluvní pokuta uplatněná žalobkyní je zároveň nepřiměřeně vysoká a v rozporu s dobrými mravy a je na místě tuto moderovat až do výše žalobkyni vzniklé škody, která v daném případě žádná nevznikla.

16. Ve vztahu k vzájemnému návrhu žalované vyplývajícího ze smlouvy o dílo F. žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 16. 9. 2020 ve znění pozdějších doplnění uvedla, že pro dílo dle smlouvy o dílo F. nevyžaduje stavební zákon stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, neboť se jednalo o udržovací práce. Zároveň se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu dle ustanovení § 27 písm. b) zákona o veřejných zakázkách, neboť předpokládaná i výsledná hodnota zakázky byla nižší než 6 mil. Kč. Ustanovení § 92 zákona o zadávání veřejných zakázek se týká toliko nadlimitních veřejných zakázek, kterými jsou v souladu s § 4 nařízení vlády č. 172/2016 Sb. veřejné zakázky na stavební práce převyšující cenu [osobní údaje žalobkyně] 1527 Cena díla byla sjednána na částku 846 469,44 Kč včetně DPH. Povinnost žalobkyně zpracovat projektovou dokumentaci nevyplývá ani ze smlouvy o dílo F. ani z příslušných právních předpisů. Dle výzvy k předkládání nabídek a zadávací dokumentace si mohli zájemci místo realizace prohlédnout, klást doplňující dotazy či využít institutu„ vysvětlení zadávací dokumentace“ dle ust. § 98 zákona o zadávání veřejných zakázek. Předání staveniště proběhlo dle předávacího protokolu dne 13. 7. 2018. Žalovaná v průběhu zadávacího řízení, při uzavření smlouvy o dílo F., při předání staveniště ani v průběhu realizace nikdy nenamítala, že by specifikace díla byla nedostačující, ani že ze strany žalobkyně není dostatečné spolupůsobení, v jehož důsledku by nebylo možno dílo realizovat. Ze stavebního deníku vyplývá, že žalovaná po převzetí staveniště a zahájení provádění díla dne 17. 7. 2018 pokračovala v realizaci díla až 1. 10. 2018, tedy po uplynutí termínu realizace díla, který nastal dne 15. 9. 2018. Navíc v dopise ze dne 11. 10. 2018, v němž je zřejmě chybně uvedeno datum 11. 20. 2018 bere žalovaná odpovědnost za prodlení zcela na sebe. Z tohoto pohledu je pak logické, že se první kontrolní den konal dne 25. 10. 2018, tedy cca 14 dnů po provedení nápravy ze strany žalované. Vedení stavebního deníku je dle čl. 5 12. smlouvy o dílo F. povinností zhotovitele. Ze stavebního deníku jasně vyplývá, že dne 24. 10. 2018 nebylo dílo dokončeno, probíhaly stále práce a k dokončení a předání díla došlo až 7. 11. 2018, kdy byl sepsán protokol o předání a převzetí díla.

17. Ve vztahu ke smluvní pokutě uplatněné žalobkyní dle smlouvy o dílo F. žalobkyně uvedla, že dle čl. 4 3. smlouvy o dílo F. mělo být dílo dokončeno a předáno do 60 dnů od zahájení prací (17. 7. 2018), tedy do 15. 9. 2018. Realizace díla začala fakticky dle stavebního deníku až 1. 10. 2018 a k dokončení a předání díla došlo dne 7. 11. 2018. Žalovaná se tak ocitla v prodlení v délce 53 dnů, což představovalo překročení sjednaného termínu o cca 90%. V souladu s ustanovením čl. 11 2. smlouvy o dílo F. žalobkyně účtovala žalované smluvní pokutu ve výši 0,5% denně z ceny díla včetně DPH (4 232,35 Kč) za každý den prodlení, tedy celkem částku 224 314,40 Kč. V souladu s čl. 11 smlouvy o dílo F. pak žalobkyně účtovala žalované smluvní pokutu ve výši 30% z ceny díla včetně DPH za prodlení se zhotovením díla delším než 30 dnů ve výši 253 940,83 Kč. Celkový nárok na smluvní pokutu ve výši 478 255,23 Kč uplatnila žalobkyně vůči žalované penalizační fakturou č. 1824601757 ze dne 21. 11. 2018, která byla žalované doručena dne 23. 11. 2018. Jednostranným prohlášením žalobkyně ze dne 3. 12. 2018, které bylo téhož dne žalované doručeno, započetla žalobkyně výše uvedené vzájemné pohledávky, čímž žalobkyni zanikla pohledávka žalované za žalobkyní v rozsahu 478 255,23 Kč a zbývající část pohledávky ve výši 221 603,29 Kč žalobkyně žalované uhradila.

18. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 26. 10. 2020 k otázce povinnosti žalobkyně zhotovit projektovou dokumentaci dle smlouvy o dílo C., smlouvy o dílo E. a smlouvy o dílo F. uvedla, že povinnost předat projektovou dokumentaci žalované pro žalobkyni plyne ze všech uvedených smluv o dílo a zároveň vyplývá z ustanovení § 4 odst. 4 ve spojení s ustanovením § 248 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek, neboť žalobkyně zahájila zadávací řízení a byla povinna postupovat postupem dle zákona o zadávání veřejných zakázek pro podlimitní veřejné zakázky, na které se dle ustanovení § 53 odst. 4 zákona o zadávání veřejných zakázek aplikuje přiměřeně ustanovení § 92 zákona o zadávání veřejných zakázek. Neposkytnutí projektové dokumentace je nutno interpretovat dle ustanovení § 1968 o.z., přičemž žalovaná nebyla povinna na její prodlení upozorňovat. Žalovaná zároveň upozornila na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 542/2006 ze dne 29. 8. 2008 ve vztahu k prodlení žalobkyně s předáním projektové dokumentace.

19. Žalobkyně v podání ze dne 16. 11. 2020 uvedla, že nelze říci, že by prodlením žalované se zhotovením díla dle smluv o dílo A. až F. vznikla škoda, která by byla objektivně doložitelná a vyčíslitelná. V souvislosti s odstoupením žalobkyně od smlouvy o dílo E. však bylo nutno realizovat novou veřejnou zakázku, což je složitý administrativní a schvalovací proces. Zároveň žalobkyně upozornila na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 1432/2010 či sp. zn. 21 Cdo 4956/2007, v nichž soud neshledal nepřiměřenou ani smluvní pokutu ve výši 1% denně z dlužné částky a na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2409/2010, které neumožňuje moderovat smluvní pokutu, která již zanikla pro započtení před zahájením soudního řízení. Závěr o skutkovém stavu věci 20. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci, který z důvodu přehlednosti uvádí ve vztahu k jednotlivým smlouvám o dílo.

21. Ve vztahu ke smlouvě o dílo A – č. 6440-OŘS2-2017-067 účastníci učinili nesporným, že smlouva o dílo A. ze dne 9. 1. 2018, jejímž předmětem byla realizace díla projektové dokumentace pro stavbu„ [obec] - budova č. 30 – rekonstrukce“, byla mezi stranami uzavřena, cena za 1. etapu díla činila dle dohody stran 423 000 Kč bez DPH a za 2. etapu díla činila 200 000 Kč bez DPH, dílo dle smlouvy A bylo zhotoveno a předáno, přičemž prodlení se zhotovením a předáním 1. etapy díla činilo 106 dnů a druhé etapy 165 dnů a za tato prodlení se zhotovením a předáním díla žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 106 000 Kč a [osobní údaje žalobkyně] 1646, a to fakturou č. 1824602059 ze dne 17. 1. 2019 splatnou dne 18. 2. 2019, která byla žalované doručena dne 24. 1. 2019. Uvedená shodná tvrzení, které účastníci výslovně prohlásili za nesporná, pak vyplývají také z provedených důkazů (viz smlouva o dílo A. na čl. 4, předávacích protokolů na čl. 23, faktura na č.l. 27 včetně dokladu o doručení), a proto soud uvedená shodná tvrzení účastníků vzal za svá skutková zjištění.

22. Na základě provedených důkazů pak soud zjistil, že smlouvou o dílo A se v rámci 1. etapy díla žalovaná zavázala zhotovit projektovou dokumentaci pro stavební povolení, která měla být předána žalobkyni do 120- dnů od účinnosti smlouvy a v rámci 2. etapy díla se žalovaná zavázala zhotovit projektovou dokumentaci pro provádění stavby, která měla být předána žalobkyni do 165- dnů od účinnosti smlouvy. Dle čl. 9 smlouvy o dílo A. byla žalovaná při nedodržení termínu plnění 1. etapy díla sjednaného ve smlouvě povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za každý i započatý den prodlení, a to až do úplného splnění závazku nebo zániku smlouvy. Dle čl. 9 smlouvy o dílo A. byla žalovaná při nedodržení termínu plnění 2. etapy díla sjednaného ve smlouvě povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za každý i započatý den prodlení, a to až do úplného splnění závazku nebo zániku smlouvy. Dle čl. 9 smlouvy o dílo A. byly smluvní pokuty splatné na základě faktury vystavené oprávněnou stranou se splatností 30 dnů po jejím doručení povinné straně. Kontaktní osobou ve věcech technických za žalobkyni byl TDO [jméno] [příjmení]. Dle čl. 12 smlouvy o dílo A. lze smlouvu měnit pouze formou písemných, vzestupně číslovaných dodatků, potvrzených oběma stranami (viz smlouva o dílo A. na č.l. 4). Dle technické specifikace pro zadání veřejné zakázky, která tvořila přílohu č. 1 smlouvy o dílo A. bylo cílem zakázky provedení stavebních úprav stávajícího objektu a přístavba nového objektu pro provozní a sociální zázemí mobilního zařízení Stanice technické kontroly a měření emisí, včetně všech souvisejících opatření stavební povahy. STK a ME bylo určeno ke kontrole nákladních, speciálních a bojových vojenských vozidel s předpokládanou četností prohlídek 10 ks denně. Dále byl popsán stávající stav budovy a předpokládaný rozsah projektových prací s tím, že tyto požadavky se mohou dle podmínek vyplývajících z příslušných zákonů a norem při vypracovaní DSP a DPS upřesňovat (viz technická specifikace pro zadání VZ, která tvoří přílohu č. 1 smlouvy o dílo A. na č.l. 353 a na č.l. 606). Smlouva o dílo A. byla uveřejněna v registru smluv dne 9. 1. 2018 (viz potvrzení na č.l. 12). Dne 19. 6. 2018 byl výkonem funkce TDO k zakázce dle smlouvy o dílo A. pověřen Ing. [jméno] [příjmení] (viz pověření na č.l. 66).

23. V rámci realizace díla zhotovitel požadoval bližší specifikaci dispozičního uspořádání přístavby budovy č. 30 (viz zápis z TER č.1 na č.l. 90), přičemž na další TER předložil zhotovitel nové dispozičení řešení přístavby k diskusi ohledně uspořádání (viz zápis z TER č. 2 na č.l. 91). Ze strany ob jednatele došlo k uplatnění požadavků na realizaci díla, a to: upřesnění rozměrů KIS, skladu PHM, doplnění místnosti šaten a sprch podle počtu uvažovaných osob a příslušných hygienických předpisů a dále doplnění zásuvek (viz zápis z TER č. 3 na č.l. 92), další úpravy ve vztahu k projektovaným pracovištím v dílně oprav, skladu PHM a venkovních dveří do místností KIS, PHM a kotelny, úprava vybavení kanceláří v projektu a místnosti dílny (viz zápis z TER č. 4 na č.l. 93), upřesnění parametrů projektované dílny oprav a skladu PHM (viz zápis z TER č. 5 na č.l. 94), zpracování přívodu elektřiny pro vzduchotechnickou jednotku a osvětlení pracovišť (viz zápis z TER č. 6 na č.l. 79), úpravy projektové dokumentace vzhledem k zaváděné elektroinstalaci dle připomínek AKIS (viz zápis z TER č.7 na č.l. 80), úpravy na základě požadavků Vojenského zdravotnického ústavu spočívající ve specifikaci činností a technologií, jež mohou být zdrojem škodlivin, umístění dalších oken, sběrných nádob na použité oleje, upřesnění vybavení sociálních zařízení, kuchyně, přesunutí klimatizace, zbudování příčky z PUR panelu s dveřmi a umístění nouzového osvětlení (viz zápis z TER č. 8, nesprávně označené jako č. 3 na č.l. 48, 97 a 98), řešení připomínek zejména k projektu vzduchotechniky, rozmístění oken a vybavení budovy ze strany Vojenského zdravotního ústavu (viz zápis z TER č. 9 na č.l. 671).

24. TDO informoval e-mailem ze dne 19. 6. 2018 žalovanou o prodlení žalované s realizací 1. etapy díla o 41 dnů s tím, že 5 dnů před uplynutím lhůty 2. etapy, která končí 23. 6. 2018, je potřeba předložit projektovou dokumentaci ke kontrole. TDO zároveň žádal o odpověď a nabízel schůzku k dořešení (viz e-mail na č.l. 65). TDO opětovně upozorňoval na prodlení s realizací 1. etapy díla e-mailem ze dne 21. 6. 2018, který přeposlal dne 28. 6. 2018 na vědomí generálnímu řediteli žalované [jméno] [příjmení] (viz e-mail na č.l. 65 a 64). [jméno] [příjmení] TDO dne 28. 6. 2018 sdělil, že zcela vážně vnímá komplikace v prodlení na této zakázce, a proto zareagoval a angažoval Ing. arch. [jméno] [příjmení] coby nového zaměstnance, aby se věnoval pouze tomuto úkolu. Zároveň sdělil žalobkyni, že to žalovanou mrzí, současně však učinila zřetelné kroky k nápravě (viz e-mail na č.l. 64). E-mailem ze dne 4. 7. 2018 informoval TDO [jméno] [příjmení], že opatření, o kterých informoval, nefungují a ačkoliv proběhlo setkání s panem [příjmení] a panem [příjmení], tito doposud nepotvrdili termín konání další TER a jsou nekontaktní. [jméno] [příjmení] téhož dne informoval TDO, že ing. [anonymizováno] pracuje pouze na dokončení zakázky vyplývající ze smlouvy o dílo A. s tím, že po 16. 7. 2018 bude na všechny TER jezdit pouze ing. [anonymizováno]. Zároveň uvedl, že kolega [anonymizováno] pracuje na dokončení VV (výkazu výměr) a rozpočtu k této zakázce (viz e-maily ze dne 4. 7. 2018 na č.l. 394). Žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení smluvní pokuty ve výši 271 000 Kč upomínkou ze dne 5. 6. 2019, která byla žalované doručena dne 7. 6. 2019 (viz upomínka na č.l. 34 včetně dokladu o doručení), a předžalobní upomínkou ze dne 21. 8. 2019, která byla žalované doručena téhož dne (viz předžalobní upomínka na č.l. 36 včetně dokladu o doručení).

25. Ve vztahu ke smlouvě o dílo A. byli slyšeni celkem 4 svědci, a to Ing. [jméno] [příjmení] (viz č.l. 640 p.v.), Ing. arch. [jméno] [příjmení] (viz č.l. 693), [jméno] [příjmení] (viz č.l. 650) a svědek [jméno] [příjmení] (viz č.l. 639). Na pozici TDO nejprve působil pan [jméno] [příjmení], kterého z důvodu těžké nemoci vystřídal na začátku května [jméno] [příjmení], který na konci května také onemocněl (viz výslech svědka [jméno] [příjmení]). Změny v osobách TDO se do realizace díla nijak nepromítly, nedostatky v součinnosti žalobkyně nebyly shledány (viz výslech svědka [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] na č.l. 693). Důvodem prodlení žalované se zhotovením díla bylo způsobeno úvodním zpožděním prací, kdy v průběhu cca prvních 3 měsíců práce prakticky neprobíhaly a dále nebylo dostatečné personální zajištění příslušných profesí. Svědek [příjmení] poté, co nastoupil na realizaci zakázky, sice dostal smlouvu o dílo A., ale její součástí nebyla příloha č. 1 – technická specifikace, tuto obdržel až později. Zároveň orgány, které měly vyjadřovat připomínky k dokumentaci tak standardně činily na konci třicetidenní lhůty, což je však běžná praxe (viz výslech svědka [jméno] [příjmení]). [jméno] [příjmení] působil jako že nemá žádné informace a vypadalo to, jako by projektovou dokumentaci pro stavební povolení tvořil znovu (viz výslech svědka [jméno] [příjmení]). Žalobkyně nebyla ze strany žalované upozorněna, že jí požadované úpravy by mohly přesahovat sjednaný rozsah díla, přičemž osoby, které se bezprostředně podílely na realizaci díla, nemělx za to, že by požadavky žalobkyně či uživatele byly nad rámec smlouvy o dílo (viz výslech svědka [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]).

26. Svědek [jméno] [příjmení] sice uvedl, že příčinou prodlení s realizací díla byly změny v osobě TDO na straně zhotovitele a hlavně změna specifikace díla, avšak k zakázce se dostal až po předání dokumentace ve 3. a 4. fázi realizace díla. Na zhotovení projektové dokumentace se nepodílel a TER se neúčastnil. Své závěry ohledně příčin prodlení opíral o informace získané z listin (smlouvy o dílo A. a jejích příloh, zápisů z TER a výsledné projektové dokumentace) a jedná se tak o domněnky svědka (svědek uvedl:„ dovodil jsem, že k prodlení mohlo dojít v důsledku změny osob“). Výpověď svědka s ohledem na uvedené nemá relevanci, neboť soud listiny provedl k důkazu a sám z nich zjistil potřebné skutečnosti. Zároveň jsou tyto domněnky v rozporu s listinnými důkazy a se závěry vyplývající z výslechu svědků [příjmení] [příjmení] a Ing. [anonymizováno] (viz výslech svědka [jméno] [příjmení]).

27. Soud také nemohl vyjít ze svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení] (na č.l. 650), který do realizace projektové dokumentace v podstatě vstoupil až na základě výzvy TDO Ing. [příjmení], a proto o možných prodlevách spojených se změnami TDO nemá bezprostředně získané poznatky a i zde se jedná o domněnky učiněné na základě listinných důkazů. Zároveň svědecká výpověď [jméno] [příjmení] celkově, nejen ve vztahu ke smlouvě o dílo A., působí nevěrohodně, neboť skutečnosti svědkem uváděné se sice shodují s domněnkami svědka [jméno] [příjmení], ale s ostatními svědeckými výpověďmi ([jméno] [anonymizováno], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]) a listinnými důkazy (e-maily na č.l. 64 a č.l. 394) se v podstatných skutečnostech rozcházejí. Soud připouští, že svědek [jméno] [příjmení] jím uváděným tvrzením může skutečně věřit, avšak toto z tvrzení svědka skutečnost nedělá. Svědek [jméno] [příjmení] zjevně redukoval odpovědnost žalované, přičemž zejména jeho zdůvodnění rozporu jeho tvrzení s písemnou a elektronickou komunikací vedenou směrem k žalobkyni nejen v průběhu realizace smlouvy o dílo A., ale i smlouvy o dílo C. a smlouvy o dílo F., kdy veškerou odpovědnost za prodlení připisoval žalované, nepůsobí věrohodně a jeví se účelově. Zároveň svědek v případě doplňujících dotazů mnohdy nebyl schopen odpovědět vůbec, nebo odpovídal nepřesvědčivě, z čehož soud dovodil, že svědek má pouze vytvořen určitý základní rámec představ o problémech při realizaci děl na základě smluv o dílo A., C., E. a F., nikoliv však bezprostřední zkušenost. V rámci smlouvy o dílo A. pak byla svědecká výpověď [jméno] [příjmení] ohledně příčin prodlení s realizací díla jednoznačně vyvrácena svědeckou výpovědí svědka [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

28. Soud tak má s ohledem na výše uvedené za prokázané, že změna v osobě TDO, ani nedostatek součinnosti ze strany žalobkyně, nebyl příčinnou prodlení se zhotovením díla dle smlouvy o dílo A. Pokud jde o otázku, zda žalobkyní uplatněné požadavky na realizaci díla byly nad rámec sjednané smlouvy a případných dopadů této skutečnosti do termínu realizace díla, jedná se o otázku právní, stejně jako v případě hodnocení smluvní pokuty a její aplikace, a proto tyto otázky budou rozebrány v části věnované právnímu hodnocení.

29. Ve vztahu ke smlouvě o dílo B – [číslo] účastníci učinili nesporným, že smlouva o dílo B. [číslo] ze dne 28. 5. 2018, jejímž předmětem byla realizace díla Provedení stavby„ [obec] – [obec], oplocení (výběhy a cvičiště) psince – výstavba a související činnosti“, byla mezi stranami uzavřena, cena za dílo činila dle dohody stran 694 218,87 Kč bez DPH, dílo dle smlouvy o dílo B. bylo zhotoveno a předáno, přičemž prodlení se zhotovením a předáním díla činilo 24 dnů, a za tato prodlení se zhotovením a předáním díla žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 60 000 Kč, a to fakturou č. 1824602060 ze dne 17. 1. 2019, splatnou dne 18. 2. 2019, která byla žalované doručena dne 24. 1. 2019. Uvedená shodná tvrzení, která účastníci výslovně prohlásili za nesporné, pak vyplývají také z provedených důkazů (viz smlouva o dílo B. na čl. 13, předávací protokol na čl. 24, faktura na č.l. 33 včetně dokladu o doručení), a proto soud uvedená shodná tvrzení účastníků vzal za svá skutková zjištění.

30. Na základě provedených důkazů pak soud zjistil, že smlouvou o dílo B. se žalovaná zavázala zhotovit dílo„ [obec] – [obec], oplocení (výběhy a cvičiště) psince – výstavba a související činnosti“ dle projektové dokumentace a zhotovené dílo předá žalobkyni do 105- kalendářních dnů od účinnosti smlouvy. Dle čl. 2 smlouvy o dílo B. si zhotovitel projektovou dokumentaci převezme na základě žádosti o zapůjčení PD z dlouhodobé úložny PD. Dle čl. 12 smlouvy o dílo B. byla žalovaná při nedodržení termínu pro dokončení stavebních prací a pro předání a převzetí díla sjednaného ve smlouvě povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč za každý i započatý den prodlení. Dle čl. 12 smlouvy o dílo B. byly smluvní pokuty splatné na základě faktury vystavené oprávněnou stranou se splatností 30 dnů po jejím doručení povinné straně. Přílohu č. 5 smlouvy o dílo B. pak tvořila žádost o zapůjčení PD z dlouhodobé úložny PD (viz smlouva o dílo B. na č.l. 13). Podrobnější specifikace díla pak vyplývá ze soupisu prací (viz soupis prací na č.l. 615). Smlouva o dílo B. byla uveřejněna v registru smluv dne 28. 5. 2018 (viz potvrzení na č.l. 21). Projektová dokumentace na realizaci stavby byla žalované předána dne 5. 6. 2018 (viz protokol o předání projektové dokumentace na č.l. 465). Žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení smluvní pokuty ve výši 60 000 Kč upomínkou ze dne 29. 3. 2019, která byla žalované doručena dne 29. 3. 2019 (viz upomínka na č.l. 35 včetně dokladu o doručení), a předžalobní upomínkou ze dne 21. 8. 2019, která byla žalované doručena téhož dne (viz předžalobní upomínka na č.l. 36 včetně dokladu o doručení).

31. Ve vztahu ke smlouvě o dílo C. – [číslo] 2018 účastníci učinili nesporným, že smlouva o dílo C. [číslo] 2018 ze dne 9. 5. 2018, jejímž předmětem bylo zhotovení díla„ Oprava maleb, soc. zařízení, výměna dveří a zářivkového osvětlení b. č. 266 kasárna [role v řízení]“ a související činnosti, byla mezi stranami uzavřena, cena díla činila dle dohody stran 4 920 356 Kč bez DPH, dílo dle smlouvy C bylo zhotoveno a předáno, přičemž prodlení se zhotovením a předáním díla činilo 97 dnů, žalovaná za dílo fakturovala částku 4 551 582,86 Kč fakturou č. 1801161 ze dne 21. 12. 2018, splatnou dne 20. 1. 2019, která byla žalobkyni řádně doručena, a žalobkyně vyúčtovala žalované za prodlení s předáním díla částku 4 792 672,72 Kč, a to penalizační fakturou č. 182460 1982 ze dne 8. 1. 2019, splatnou dne 8. 2. 2019, která byla žalované doručena dne 9. 1. 2019 a následně žalobkyně provedla zápočet těchto nároků sdělením ze dne [osobní údaje žalobkyně] 1168, které bylo žalované řádně doručeno. Uvedená shodná tvrzení, která účastníci výslovně prohlásili za nesporné, pak vyplývají také z provedených důkazů (viz smlouva o dílo C. na čl. 50, předávací protokol na čl. 197, faktury na č.l. 49, faktury na č.l. 70 včetně dokladu o doručení na č.l. 69, zápočtu na č.l. 68 včetně dokladu o doručení na č.l. 67), a proto soud uvedená shodná tvrzení účastníků vzal za svá skutková zjištění.

32. Na základě provedených důkazů pak soud zjistil, že smlouvou o dílo C. se žalovaná zavázala zhotovit dílo s názvem:„ Oprava maleb, soc. zařízení, výměna dveří a zářivkového osvětlení b. č. 266 kasárna [role v řízení]“, kterým se rozumí souhrn plnění dle přílohy č. 1 ke smlouvě označené jako položkový rozpočet (cenová kalkulace) – počet listů 30, které mělo být dle č.l. 4 3. smlouvy o dílo C. předáno žalobkyni do 120- kalendářních dnů od zahájení prací. Práce měly být dle čl. 4 smlouvy o dílo C. zahájeny do 3 pracovních dnů od předání a převzetí stanoviště. Dle čl. 11 smlouvy o dílo C. byla pro případ prodlení žalované s prováděním prací dle časového harmonogramu sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5% z celkové sjednané ceny díla včetně DPH a to za každý jednotlivý případ. Dle čl. 11 smlouvy o dílo C. byla pro případ nedodržení termínu pro dokončení a předání díla sjednaného ve smlouvě ze strany žalované sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5% z celkové sjednané ceny díla včetně DPH, a to za každý i započatý den prodlení. Dle čl. 11 smlouvy o dílo C. byla pro případ prodlení žalované se splněním díla delším než 30 kalendářních dnů sjednána smluvní pokuta ve výši 30% z celkové sjednané ceny díla včetně DPH. Dle čl. 11 smlouvy o dílo C. byly smluvní pokuty splatné na základě faktury vystavené oprávněnou stranou se splatností 30 dnů po jejím doručení povinné straně. Dle čl. 2 3. písm. a) smlouvy o dílo C. žalovaná prohlásila, že si vyjasnila případné nejasnosti, zjištěné vady, rozpory, opomenutí, neúplné popisy, připomínky a jiné jejich nedostatky a dle čl. 2 písm. c) smlouvy o dílo C. žalovaná prohlásila, že neshledala ke dni podpisu smlouvy žádné nedostatky či rozpory v předané projektové dokumentaci zejména rozpory mezi jednotlivými částmi projektové dokumentace a výkazu výměr nebo jiné vady, které by neumožňovaly provedení předmětu díla. Dle čl. 13 písm. e) smlouvy o dílo C. se pak za podstatné porušení smlouvy ze strany zhotovitele považuje provádění díla v rozporu s projektovou dokumentací (viz smlouva o dílo C. na č.l. 50). Ve výkazu výměr, který tvoří přílohu smlouvy o dílo C. pak byly specifikovány práce, které měly být provedeny, a to: např. oprava omítek (včetně osekání, provedení výspravy), vybourání a následná montáž ocelových zárubní (včetně zapravení a betonáže zárubní pod předkadem), nátěrů zdí a zárubní, výměna dlažby, výměna elektroinstalace (včetně zasekání), demontáž a pokládka podlahové krytiny (včetně nivelace), výměna obkladů a zařizovacích předmětů, výměna svítidel apod., a to nejen v souhrnné formě (např. položky 3 – 61), ale také individuálně pro jednotlivé prostory a místnosti (např. položky 62 – 98) (viz smlouva o dílo včetně výkazu výměr na č.l. 367 a č.l. 427 ve spojení s ISAS / DVD v příloze spisu). Smlouva o dílo C. byla uveřejněna v registru smluv dne 10. 5. 2018 (viz potvrzení na č.l. 201). Žalobkyní účtovaná smluvní pokuta dle čl. 11 3. smlouvy o dílo C. činila 119 072,60 Kč (4 x 29 768,15 Kč), smluvní pokuta dle čl. 11 4. smlouvy o dílo C. činila 2 887 510,92 Kč (97 x 29 768,15 Kč) a smluvní pokuta dle čl. 11 5. smlouvy o dílo C. činila 1 786 089,20 Kč (viz faktura na č.l.70).

33. Dne 15. 5. 2018 proběhlo předání staveniště žalované (viz protokol o předání staveniště ze dne 15. 5. 2018, ve spojení s výslechem svědka [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). Ačkoliv žalovaná tvrdila, že k převzetí staveniště dne 15. 5. 2018 nedošlo, neboť se [jméno] [příjmení] uvedeného dne nemohl na staveništi nacházet, k čemu předložila také důkazy (fakturu za ubytování pracovníků na č.l. 390 a 467, rozdělení ubytování na č.l. 391 a 467 p.v. a výpis z knihy jízd na č.l. 391 a 468 a výkaz práce [jméno] [příjmení] na č.l. 678), dospěl soud k závěru, že staveniště bylo skutečně předáno dne 15. 5. 2018, neboť z žalobkyní předložených důkazů neplyne, že by [jméno] [příjmení] nemohl staveniště převzít (to, že byl svědek ubytován v [obec] a že vozidlo Peugot Boxer [registrační značka] nebylo 15. 5. mimo [příjmení], jakož i to, že dle výkazu pracovních hodin [jméno] [příjmení] uvedeného dne nepracoval, převzetí staveniště nevyvrací, navíc pokud [jméno] [příjmení] dne 15. 5. 2018 nepracoval, nejspíše ani nejezdil vozidlem Peugot Boxer). Navíc svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že podpis na protokolu by měl být jeho podpisem, přičemž okolnosti podpisu listiny si již nevybavil (viz výslech svědka [jméno] [příjmení] na č.l. 646 p.v.) a svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že spolu s panem [jméno] [příjmení] byl u převzetí staveniště také [jméno] [příjmení] (viz výslech svědka [jméno] [příjmení] na č.l. 741 p.v.). [jméno] [příjmení] sice nakonec uvedl, že tam dne 15. 5. 2018 nebyl a že panu [příjmení] podepisoval nějaké protokoly, ale také uvedl, že to co podepsal mělo odpovídat skutečnosti. Navíc je nutno uvést, že i z dalších důkazů vyplývá, že k převzetí staveniště muselo dojít (viz např. stavební deník na č.l. 397, z něhož plyne, že práce byly zahájeny dne [osobní údaje žalobkyně] 1174 a z dalších zápisů vyplývá, že žalovaná v rámci realizace díla jednala tak, že staveniště převzala, neboť realizovala stavební práce). Zároveň svědek [jméno] [příjmení] vyloučil, že by on stavební deník dopisoval zpětně. Svědek [jméno] [příjmení] zpětné dopisování stavebního deníku připustil, avšak uvedl, že se tak činilo v rozsahu několika dnů (tří dnů) zpětně.

34. Dopisem ze dne 11. 10. 2018 žalovaná sdělila žalobkyni, že k nedodržení termínů dle smlouvy o dílo C. a smlouvy o dílo F. došlo z důvodů hrubého pochybení pracovníků žalované pověřených řízením stavby, kteří vedení společnosti předkládali zastřené a nepravdivé informace a které vedení žalované zjistilo, bohužel až počátkem měsíce října 2018. Následnou kontrolou dokumentů ze stavby, prohlídkou stavby dne 9. 10. 2018 a na základě jednání se zástupci investora konaného dne 10. 10. 2018 byla přijata opatření uvedená v dopise. Žalovaná se zároveň žalobkyni omluvila a vyjádřila lítost nad vzniklým stavem a ujistila žalobkyni, že vynakládá maximální úsilí k napravení aktuálního stavu (viz vyjádření k výzvě zaslané dne 11. 10. 2018 na č.l. 198). Dílo dle smlouvy o dílo C. bylo předáno žalobkyni dne 21. 12. 2018 se zpožděním oproti smlouvě o dílo v rozsahu 97 dnů ve stavu způsobilém k užívání s drobnými nedodělky (viz zápis o předání a převzetí díla na č.l. 197).

35. Žalovaná měla realizovat stavební práce v rámci etapy„ chodba a kanceláře II. NP – stavební a montážní práce, elektroinstalace“ do konce 35. týdne, stavební práce v rámci etapy„ chodba a kanceláře III. NP – stavební a montážní práce, elektroinstalace“ do konce 35. týdne, stavební práce v rámci etapy„ chodba a kanceláře IV. NP – stavební a montážní práce, elektroinstalace“ do konce 34. týdne a stavební práce v rámci etapy„ chodba, schodiště, sociální zařízení I. – IV. NP – stavební a montážní práce“ do konce 37. týdne, tedy do data předání zhotoveného díla dle smlouvy o dílo C. (viz harmonogram stavebních prací na č.l. 428). Ze zápisů ve stavebním deníku vyplývá, žalobkyně uvedené dílčí termíny stavebních prací nedodržela a fakticky byly uvedené dílčí etapy díla, dle žalovanou zhotoveného harmonogramu, dokončeny až 21. 12. 2018, to je v 51. kalendářním týdnu (viz stavební deník na č.l. 397). Konkrétně uvedené vyplývá ze zápisu na listu stavebního deníku č. 7994681 ze dne 25. 10. 2018 (je potřeba dokončit kompletaci elektro v kancelářích, zrevidovat a zprovoznit datovou síť – viz č.l. 404 p.v. a 405), ze zápisu na listu stavebního deníku č. 7994682 ze dne 29. 10. 2018 a 30.10. 2018 (příprava na osazení zárubní 4 NP., 3 NP, 2 NP, 1 NP a 4 NP – 1 NP betonování zárubní – viz č.l. 405), ze zápisu na listu stavebního deníku č. 7994684 ze dne 5. 11. 2018 (4 NP, 3 NP, 2 NP, 1 NP – chodba škrábání + penetrování zdí – viz č.l. 406), ze zápisu na listu stavebního deníku č. 7994695 ze dne 17. 12. 2018 (1NP – 4 NP osazování protipožárních dveří, malíři chodba 1 NP – 4 NP nátěr olejová barva – viz č.l. 411 p.v.) a ze zápisu na listu stavebního deníku č. 7994666 ze dne 19. 12. 2018 (sokle olejová barva II. vrstva nátěr 1NP – 4 NP – viz č.l. 412) apod. Navíc je potřeba uvést, že v tomto případě tížilo břemeno tvrzení a důkazu žalovanou, která měla tvrdit a prokázat, že uvedené etapy díla zhotovila v dohodnutém termínu. Žalovaná však k uvedeným skutečnostem neuvedla ničeho.

36. Žalobkyně prostřednictvím elektronického tržiště TENDERMARKET dne 6. 4. 2018 zveřejnila výzvu k podávání nabídky včetně zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku specifikovanou ve smlouvě o dílo C., jako zakázku malého rozsahu na stavební práce v otevřené výzvě. Zadavatel umožnil prohlídku místa realizace dne 12. 4. 2018 v 10:

0. V rámci dalších požadavků pak bylo uvedeno, že uchazeč do nabídky vloží vyplněnou a oprávněnou osobou podepsanou smlouvu a vyplněný výkaz výměr. Přílohu ke specifikaci zakázky tvořil výkaz výměr – specifikace požadavků na nabídky. V rámci výzvy není ničeho uvedeno ohledně projektové dokumentace (viz výzva k předkládání nabídky včetně zadávací dokumentace na č.l. 202). Dne 3. 7. 2018 zaslal [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] e-mail, ve kterém se dotazuje, zda [jméno] [příjmení] nemá k objektu 266 nějaký projekt nebo jiné podklady, podle kterých by dělníci na stavbě prováděli práce s tím, že bez projektu dělníci neví, co přesně dělat (viz e-mail ze dne 3. 7. 2018 na č.l. 366). Ze smluv o dílo uzavřených mezi účastníky vyplynulo, že na základě některých smluv o dílo byla projektová dokumentace uvedena ve smlouvě a žalované předána (viz smlouva o dílo č [číslo] na č.l. 568, smlouva o dílo [číslo] na č.l. 581 a smlouva o dílo B.), v některých případech byla projektová dokumentace ve smlouvě uvedena shodným či částečně shodným způsobem jako v případě smlouvy o dílo C. a přitom žalovaná projektovou dokumentaci obdržela (viz smlouva o dílo [číslo] [rok] na č.l. 532), a ve většině případů byla projektová dokumentace ve smlouvě uvedena shodným či částečně shodným způsobem jako v případě smlouvy o dílo C., aniž by projektová dokumentace byla žalované předána (viz smlouva o dílo č. 6440-0003-2016-189 na č.l. 483, smlouva o dílo [číslo] na č.l. 489, smlouva o dílo [číslo] na č.l. 511, smlouva o dílo [číslo] [rok] [číslo] na č.l. 526, smlouva o dílo [číslo] [rok] na č.l. 538, smlouva o dílo [číslo] 2018 -077 na č.l. 544, smlouva o dílo [číslo] na č.l. 562, smlouva o dílo [číslo] na č.l. 574). Ačkoliv nelze vyloučit, že v posledně uvedené kategorii smluv jsou i smlouvy, u nichž byla projektová dokumentace předána žalované, lze z uvedeného učinit závěr, že ve většině případů mezi stranami platilo, že pokud měla být projektová dokumentace žalované žalobkyní předána, byla tato skutečnost výslovně uvedena ve smlouvě s tím, že dokumentace bude žalované předána na základě písemné žádosti žalované. Zároveň z uvedeného vyplývá, že bylo běžným jevem, že ve smlouvách o dílo zůstaly odkazy na projektovou dokumentaci, i když tato nebyla a neměla být žalované žalobkyní předána. Uvedené závěry platí také pro smlouvu o dílo E. a smlouvu o dílo F., přičemž soud v dalších částech rozsudku nebude tyto závěry opakovat. Ve vyjádření ze dne 7. 12. 2020 vyjádřil Ing. [jméno] [příjmení], autorizovaný inženýr pro pozemní stavby názor, že provést dílo na základě pouhého výkazu výměr není možné, aniž by k jeho zhotovení byly k dispozici pokyny zadavatele či projektová dokumentace, podle nichž by bylo dílo řádně vymezeno a určeno. Na základě nedostatečného vymezení a specifikace díla nelze provést ani řádnou a účelně hospodárnou přípravu výroby (viz vyjádření k problematice realizace díla bez projektové dokumentace na č.l. 365).

37. Ve vztahu ke smlouvě o dílo C. bylo slyšeno celkem 7 svědků a to Ing. [příjmení] [příjmení] (viz č.l. 642 p.v.), [jméno] [příjmení] (viz č.l. 644), [jméno] [příjmení] (viz č.l. 646), Ing. [jméno] [příjmení] (viz č.l. 647 p.v.) [jméno] [příjmení] (viz č.l. 650), [jméno] [příjmení] (viz č.l. 692 p.v.) a [jméno] [příjmení] (viz č.l. 741). V rámci realizace díla dle smlouvy C. nebyly zaznamenány problémy na straně žalobkyně v rámci poskytování součinnosti, a to včetně výběru linolea (viz výslech svědka [osobní údaje žalobkyně] 2288 [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]). Ze strany pracovníků žalované nebyly zaznamenány ani problémy ve výkazu výměr vyjma několika rozporů ve výměrách (neseděly metry), investor nebyl na nesrovnalosti upozorňován (viz výslech svědka [osobní údaje žalobkyně] 2288 [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], který si žádné upozornění na nesrovnalosti nevybavoval), resp. drobné nesrovnalosti byly řešeny operativně (viz výslech svědka [jméno] [příjmení]). Projektová dokumentace k realizaci díla nebyla potřeba, tuto nebylo nutno zhotovit a dílo bylo možno realizovat na základě dodaného výkazu výměr (viz výslech svědka [osobní údaje žalobkyně] 2288 [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]). Navíc při převzetí staveniště byl zhotovitel podrobně seznámen s výkazem výměr a na jednotlivých kontrolních dnech se upřesňovalo, co se má dělat (viz výslech svědka [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]). Problémem při realizaci díla bylo velké množství zakázek žalované, nedostatek personálních kapacit a nedostatek materiálu (viz výslech svědka [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]). Určitým problém byla realizace díla po dvou půlpatrech nad sebou, když kompletní patro bylo žalované předáno pouze na začátku, a to IV. podlaží, což způsobilo vícepráce v nutnosti přepažení chodby, které si vyžádaly práce v rozsahu 1 až 2 dnů (viz výslech svědka [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]), jakož i problémy při vyklízení místností, avšak nic z těchto skutečností nebylo žalobkyni ze strany zaměstnanců vytknuto (viz výslech svědka [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]). Problém s uvolňováním pater a místností však byl spoluzaviněn zpožděním prací ze strany žalované (viz výslech svědka [jméno] [příjmení]).

38. Jak již soud uvedl výše u smlouvy o dílo A. nemohl vyjít ze svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení] (na č.l. 650) s ohledem na celkovou nevěrohodnost tohoto svědka, přičemž v podrobnost soud odkazuje na odst. 27 odůvodnění rozsudku. V rámci rozporů týkajících se smlouvy o dílo C. lze uvést zejména jeho zdůvodnění rozporu jeho tvrzení s písemnou komunikací vedenou směrem k žalobkyni, kdy svědek uvedl, že dopis psal bez hlubších znalostí situace, přičemž ze samotného dopisu ze dne 11. 10. 2018 vyplývá, že se se situací řádně seznámil („ následnou kontrolou dokumentů ze stavby, prohlídkou stavby dne 9. 10. 2018 a na základě jednání se zástupci investora konaného dne 10. 10. 2018“). Svědek neuváděl pravdu buď v dopise ze dne 11. 10. 2018, nebo před soudem, přičemž obě varianty věrohodnost svědka výrazně snižují. Svědecká výpověď [jméno] [příjmení] ohledně problémů s výkazem výměr a absencí projektové dokumentace a upozornění ob jednatele na problémy ve výkazu výměr a poskytované součinnosti je v rozporu s výpovědí svědků [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení], navíc z dopisu ze dne 11. 10. 2018 vyplývá, že o realizaci díla do začátku října 2018 neměl svědek relevantní informace, resp. měl informace nepravdivé. [příjmení] [jméno] [příjmení] popřel, že by se svědkem [jméno] [příjmení] řešil otázku uplatnění smluvních pokut včetně toho, že žalobkyně bude uplatňovat pouze smluvní pokutu ve výši 30 %.

39. Ve vztahu ke smlouvě o dílo D – [číslo] učinili účastníci nesporným, že smlouva o dílo [číslo] ze dne 19. 12. 2017, jejímž předmětem byla realizace díla projektové dokumentace pro stavbu„ [obec] – výstavba automobilové dílny – PD“, byla mezi stranami uzavřena, cena za 1. etapu díla činila dle dohody stran 450 000 Kč bez DPH a za 2. etapu díla činila 240 000 Kč bez DPH, dílo dle smlouvy o dílo D. bylo zhotoveno a předáno, přičemž prodlení se zhotovením a předáním 1. etapy díla činilo 115 dnů a druhé etapy 55 dnů, a za tato prodlení se zhotovením a předáním díla žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 172 500 Kč a 137 500 Kč, a to fakturou č. 1824601945 ze dne 4. 1. 2019, splatnou dne 5. 2. 2019, která byla žalované doručena dne 8. 1. 2019. Uvedená shodná tvrzení, které účastníci výslovně prohlásili za nesporná, pak vyplývají také z provedených důkazů (viz smlouva o dílo D. na čl. 4 spojeného spisu, faktury na č.l. 18 a 19 spojeného spisu, doklady o úhradě na č.l. 20 a 20 p.v. spojeného spisu, faktura na č.l. 21 včetně dokladu o doručení připojeného spisu), a proto soud uvedená shodná tvrzení účastníků, vyjma délky prodlení žalované s realizací 1. etapy díla, jak bude uvedeno dále, vzal za svá skutková zjištění.

40. Na základě provedených důkazů pak soud zjistil, že smlouvou o dílo D. se v rámci 1. etapy díla žalovaná zavázala zhotovit projektovou dokumentaci pro stavební povolení, která měla být předána žalobkyni do 240 kalendářní dnů od účinnosti smlouvy a v rámci 2. etapy díla se žalovaná zavázala zhotovit projektovou dokumentaci pro provádění stavby, která měla být předána žalobkyni do 300 kalendářních dnů od účinnosti smlouvy. Dle čl. 9 smlouvy o dílo D. byla žalovaná při nedodržení termínu plnění 1. etapy díla sjednaného ve smlouvě povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč za každý i započatý den prodlení, a to až do úplného splnění závazku nebo zániku smlouvy. Dle čl. 9 smlouvy o dílo D. byla žalovaná při nedodržení termínu plnění 2. etapy díla sjednaného ve smlouvě povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč za každý i započatý den prodlení, a to až do úplného splnění závazku nebo zániku smlouvy. Dle čl. 9 smlouvy o dílo D. byly smluvní pokuty splatné na základě faktury vystavené oprávněnou stranou se splatností 30 dnů po jejím doručení povinné straně (viz smlouva o dílo D. na č.l. 4 spojeného spisu). Smlouva o dílo D. byla uveřejněna v registru smluv dne 20. 12. 2017 (viz potvrzení na č.l. 14 spojeného spisu). Dne 28. 8. 2018 žalobkyně upozorňovala žalovanou na neplnění smluvních povinností s tím, že termín pro předání uplynul dne 17. 8. 2018. Žalobkyně vyzvala žalovanou k předložení projektové dokumentace a tuto upozornila na skutečnost, že bude uplatňovat sjednané sankce (viz upozornění ze dne 28. 8. 2018 na č.l. 15 spojeného spisu včetně dokladu o doručení).

41. Žalovaná předala žalobkyni 1. etapu díla dle smlouvy o dílo D. dne 22. 11. 2018, přičemž v protokole nejsou zachyceny žádné vady díla (viz předávací protokol ze dne 22. 11. 2018 na č.l. 680). Žalobkyně dopisem ze dne 28. 11. 2018 vytkla žalované nedostatky 1. etapy díla spočívající v chybějících dokladech, a to: vyjádření orgánů, do jejichž kompetence spadá povolení odstranění stromů, vyjádření orgánů ke způsobu nakládání s dešťovými vodami a zprávy ze zpracovaného radonového průzkumu a inženýrsko-geologického průzkumu a stanovila žalované lhůtu pro doložení dokladů a předání 2. etapy díla do 10. 12. 2018 (viz výzva k předání 1. a 2. etapy díla dle smlouvy o dílo D. na č.l. 672). Žalovaná předala žalobkyni 2. etapu díla dle smlouvy o dílo D. dne 10. 12. 2018, přičemž v protokole nejsou uvedeny žádné vady díla (viz předávací protokol ze dne 12. 11. 2018 na č.l. 681). Žalobkyně obě etapy díla dle smlouvy o dílo D. přijala dne 10. 12. 2018, žalovaná se přijetí díla v rámci komise žalobkyně neúčastnila (viz předávací protokol – zápis o posouzení ze dne 10. 12. 2018 na č.l. 16 spojeného spisu). Žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu za prodlení s 1. etapou díla dle čl. 9 smlouvy o dílo D. částku 172 500 Kč za 115 dnů prodlení (115 x 1 500 Kč) a smluvní pokutu za prodlení s 2. etapou díla dle čl. 9 smlouvy o dílo D. částku 137 500 Kč za 55 dnů prodlení (55 x 2 500 Kč) (viz faktura na č.l. 21 spojeného spisu). Žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení smluvní pokuty ve výši 310 000 Kč upomínkou ze dne xanon [číslo], která byla žalované doručena téhož dne, v rámci které upozornila žalovanou, že v případě nezaplacení dlužné částky bude předmětná pohledávka vymáhána soudní cestou (viz upomínka včetně dokladu o doručení na č.l. 22 spojeného spisu).

42. Dle technické specifikace pro zadání veřejné zakázky, která tvořila přílohu č. 1 Smlouvy o dílo D. byla cílem zakázky tvorba projektové dokumentace, dle které bude následně realizována novostavba dílen pro údržbu a opravu automobilové techniky užívané nově dislokovaným 143. záspr. Dále byly popsány požadavky, které bude projektová dokumentace zahrnovat, a to mimo jiné 5 míst k provádění oprav techniky o rozměrech 5 m x 12 metrů, 3 místa k stání vybavených montážní jámou o rozměrech 1 m x 1,5 m x 8,5 m, 1 montážní jáma vybavená kanálovým hydraulickým zvedákem o min. nosnosti 10 tun, 1 místo k provádění oprav techniky vybavené jeřábovým zvedákem o min. nosnosti 10 tun a 1 šatny pro 12 osob (viz zadání – specifikace rozsahu stavby na č.l. 11 spojeného spisu). Uvedené zadání bylo následně modifikováno na 6 opravárenských stání techniky o rozměru 5 x 16 m, 3 místa k stání vybavená montážní jámou o rozměrech 1 m x 1,5 m x 12 m, 3 montážní jámy vybavené kanálovým hydraulickým zvedákem, z toho alespoň jeden o hmotnosti 15 tun a ostatní o nosnosti min. 10 tun, portálový jeřáb o nosnosti 10 tun s pojezdem nad alespoň třemi stáními a 3 šatny, každá pro 10 osob. V rozsahu projektových prací nebyly uvedeny požadavky, které byly následně v projektové dokumentaci zaneseny 1 stání – nejlépe průjezdné – s jámou válcovou zkušebnou brzd, 1 stání bez jámy osadit zvedákem na osobní auta do 3,5 tuny, každé stání vybavit rozvodem tlakového vzduchu v předu i vzadu, rozvod tlakového vzduchu i do venkovních prostorů min. 2 x, místnost (venkovní přístřešek) pro umístění kompresoru, 1 místnost pro vyvažování a vyzouvání zařízení na kola nákladních i osobních automobilů, 1 dílna elektro, 1 zbrojní díla, 1 příruční sklad pro zbrojní dílnu, 1 příruční sklad barev, ředidel, čistících přípravků (viz zadání – specifikace rozsahu stavby na č.l. 11 spojeného spisu, výkresy na č.l. 430 – 433, e-mail s požadavky na č.l. 685, e-mail na č.l. 600 a 682 a výkresy s poznámkami na č.l. 601-603 a č.l. 686 – 688 a výslech svědka [jméno] [příjmení] na č.l. 639).

43. Ve vztahu ke smlouvě o dílo D. byly slyšeni celkem 3 svědci, a to [jméno] [příjmení] (viz č.l. 639), [jméno] [příjmení] (viz č.l. 690) a svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] (viz č.l. 693). Svědek [jméno] [příjmení] sice v podstatě uvedl, že příčinou prodlení byla změna rozsahu díla (svědek uvedl, že změny rozsahu díla si jednoznačně vyžadovaly uzavření dodatku, neboť měly výrazný dopad do časového posunu), avšak k zakázce se dostal až po předání dokumentace. Na zhotovení projektové dokumentace se nepodílel a neúčastnil se jednání se žalobkyní ani TER. Své závěry ohledně příčin prodlení opíral o informace získané z listin (smlouvy o dílo D. a jejich příloh, e-mailů, výkresů a výsledné projektové dokumentace) a jedná se tak o domněnky svědka. Výpověď svědka s ohledem na uvedené nemá v této části relevanci, neboť soud listiny provedl k důkazu a sám z nich zjistil potřebné skutečnosti. Zároveň jsou tyto závěry prezentované svědkem v rozporu se závěry vyplývající z výslechu svědků [jméno] [příjmení] a Ing. [anonymizováno]. Z výpovědi svědka však soud vyšel v části týkající se rozsahu úprav projektové dokumentace z pohledu rozdílu mezi specifikací díla a výsledným stavem projektové dokumentace (viz výslech svědka [jméno] [příjmení]). Koncepci, jak má hala vypadat, nechala žalobkyně na invenci žalované, žalovaná navrhla podobu automobilové dílny a v rámci jednotlivých TER se její podoba upřesňovala. V rámci úvodní TER zástupci uživatele prezentovali své požadavky, na 2. TER byl žalovanou předložen základní koncept dílny (viz výkresy č.l. 429 a 430). Zástupci žalobkyně i žalované nepovažovali úpravy za požadavky nad rámec smlouvy o dílo, neboť specifikace pro tvorbu projektové dokumentace neuváděla všechny detaily (např. toalety apod.), přičemž všechny požadavky spadají pod automobilovou dílnu pro opravu vojenské techniky (viz výslech svědka [jméno] [příjmení]). Žalovaná žalobkyni neupozornila na to, že by požadavky žalobkyně měly překračovat sjednaný rozsah díla (viz výslech svědka [jméno] [příjmení] a svědka [jméno] [příjmení]). Prodlení v realizaci díla bylo na straně žalované, která nevyhotovovala řádně zápisy z TER, přičemž žalobkyně musela urgovat i svolávání TER (viz výslech svědka [jméno] [příjmení], e-mail na č.l. 284). Příčinou prodlení bylo počáteční zpoždění prací na straně žalované, které bylo v řádu měsíců, pravděpodobně 3 měsíce. Tvorba projektové dokumentace byla zadána subdodavateli, ale chyběly profese, tedy dílčí části projektu, nebyly personální kapacity, a proto došlo prodlení (viz výslech svědka [jméno] [příjmení]).

44. Ve vztahu ke smlouvě o dílo E – [číslo] [rok] [číslo] učinili účastníci nesporným, že smlouva o dílo E. [číslo] [rok] [číslo] ze dne 11. 10. 2018, jejímž předmětem bylo zhotovení díla„ Oprava oken, dveří, omítek a elektroinstalace na b. č. 13, 15, 27 a 22 – [ulice] kasárna [obec]“, byla mezi stranami uzavřena, cena díla činila dle dohody stran [osobní údaje žalobkyně] 1488 bez DPH, dílo dle smlouvy E. bylo zhotoveno pouze částečně, smlouva byla ukončena před dokončením díla, přičemž prodlení se zhotovením a předáním díla ke dni 11. 1. 2019 činilo 31 dnů, žalovaná za skutečně zhotovenou část díla fakturovala částku 1 978 261,22 Kč fakturou č. 1801197 ze dne 23. 1. 2019, splatnou dne 26. 3. 2019, která byla žalobkyni řádně doručena, a žalobkyně vyúčtovala žalované za prodlení s předáním díla částku 1 652 822,01 Kč, a to penalizační fakturou č. 1924600411 ze dne 31. 1. 2019, splatnou dne xanon [číslo], která byla žalované doručena a následně žalobkyně provedla zápočet těchto nároků sdělením ze dne 8. 2. 2019, který byl žalované řádně doručen. Uvedená shodná tvrzení, která účastníci výslovně prohlásili za nesporná, pak vyplývají také z provedených důkazů (viz smlouva o dílo E. na čl. 124, soupisu provedených prací a dodávek na č.l. 437 + ISAS /DVD v příloze, faktury na č.l. 131, faktury na č.l. 188 včetně dokladu o doručení, zápočet na č.l. 234), a proto soud uvedená shodná tvrzení účastníků, vzal za svá skutková zjištění.

45. Na základě provedených důkazů pak soud zjistil, že smlouvou o dílo E. se žalovaná zavázala zhotovit dílo s názvem:„ Oprava oken, dveří, omítek a elektroinstalace na b. č. 13, 15, 27 a 22 – [ulice] kasárna [obec]“, kterým se rozumí souhrn plnění dle přílohy č. 1 ke smlouvě označené jako položkový rozpočet (cenová kalkulace) – počet listů 43, které mělo být dle čl. 4 3. smlouvy o dílo E. předáno žalobkyni do 30. 11. 2018. Dle čl. 11 smlouvy o dílo E. byla pro případ prodlení žalované s prováděním prací dle časového harmonogramu sjednána smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč, a to za každý jednotlivý případ. Dle čl. 11 smlouvy o dílo E. byla pro případ nedodržení termínu pro dokončení a předání díla sjednaného ve smlouvě ze strany žalované sjednána smluvní pokuta ve výši 10 000 Kč za každý i započatý den prodlení. Dle čl. 11 smlouvy o dílo E. byla pro případ prodlení žalované se splněním díla delším než 30 kalendářních dnů sjednána smluvní pokuta ve výši 30% z celkové sjednané ceny díla včetně DPH. Dle čl. 11 smlouvy o dílo E. byly smluvní pokuty splatné na základě faktury vystavené oprávněnou stranou se splatností 30 dnů po jejím doručení povinné straně. Dle čl. 2 2. písm. a) smlouvy o dílo E. žalovaná prohlásila, že si vyjasnila případné nejasnosti, zjištěné vady, rozpory, opomenutí, neúplné popisy, připomínky a jiné jejich nedostatky a dle čl. 2 písm. c) smlouvy o dílo E. žalovaná prohlásila, že neshledala ke dni podpisu smlouvy žádné nedostatky či rozpory v předané projektové dokumentaci zejména rozpory mezi jednotlivými částmi projektové dokumentace a výkazu výměr nebo jiné vady, které by neumožňovaly provedení předmětu díla. Dle čl. 13 písm. d) smlouvy o dílo E. se pak za podstatné porušení smlouvy ze strany zhotovitele považuje provádění díla v rozporu s projektovou dokumentací (viz smlouva o dílo E. na č.l. 124). Ve výkazu výměr, který tvoří přílohu smlouvy o dílo E. pak byly specifikovány práce, které měly být provedeny, a to po jednotlivých objektech: např. zemní práce, úprava povrchů, podlahy a osazení výplní, malby a nátěry, výměna dlažby, bourací práce, demontáž a pokládka podlahové krytiny, výměna obkladů a zařizovacích předmětů, výměna svítidel apod., (viz smlouva o dílo včetně výkazu výměr na č.l. 435 ve spojení s ISAS / DVD v příloze spisu). Žalovaná měla pro realizaci díla k dispozici také výkresy jednotlivých objektů a popis stavebních prací po jednotlivých objektech (viz výkresy jednotlivých objektů na č.l. 438-441, popisy stavebních prací na jednotlivých objektech na č.l. 442-449, a zápis ve stavebním deníku č. 7994696 ze dne 25. 10. 2018 na č.l. 299). Dodatkem č.1 ke smlouvy o dílo E. ze dne 25. 10. 2018 byl termín realizace díla prodloužen do 11. 12. 2018 (viz dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo E. na č.l. 191).

46. V dopisu ze dne 20. 12. 2018 sdělila žalovaná žalobkyni, že odstupuje od smlouvy o dílo E., a to s ohledem na okolnosti vzniklé na stavbě. Žalovaná sice splnila 90% dodávek, avšak penalizačními okolnostmi vyplývajícími ze smlouvy je žalovaná nucena odstoupit, když zbývajících 10% představují stavební práce spojené s dodávkou automatických vrat a samotná dodávka automatických vrat. Jediný výrobce není schopen dodat výrobek dříve než v první polovině února, přičemž alternativní návrhy byly ze strany žalobkyně odmítnuty (viz odstoupení od smlouvy o dílo E. ze dne 20. 12. 2018 na č.l. 235). Tento dopis byl žalobkyni doručen, a to nejpozději dne 23. 12. 2018 (viz výslech svědka [jméno] [příjmení] č.l. 695, který uvedl, že tři dny po zanechání klíčů byl z [obec] doručen dopis obsahující odstoupení od smlouvy). V dopisu ze dne 11. 1. 2019, který byl žalované doručen téhož dne, žalobkyně sdělila žalované, že došlo k podstatnému porušení smlouvy o dílo E. ze strany žalované dle čl. 13 písm. b) Smlouvy o dílo E., neboť se žalovaná dostala do prodlení s dokončením díla delším než 30 dnů, a proto žalobkyně od smlouvy o dílo E. odstupuje (viz odstoupení od smlouvy o dílo E. na č.l. 190 včetně dokladu o doručení). Nedokončené dílo dle smlouvy o dílo E. bylo předáno žalobkyni dne xanon [číslo] (viz zápis o předání a převzetí díla na č.l. 189). Rozsah prací a dodávek realizovaných žalovanou ke dni 28. 12. 2018 byl zachycen v přehledu provedených prací a dodávek splnění jednotlivých celků (viz přehled provedené práce a dodávky dle prohlídky ze dne 28. 12. 2018 na č.l. 437 + ISAS / DVD v příloze).

47. Žalobkyní účtovaná smluvní pokuta dle čl. 11 3. smlouvy o dílo E. činila [osobní údaje žalobkyně] 1653 (41 x 5 000 Kč), smluvní pokuta dle čl. 11 4. smlouvy o dílo E. činila 310 000 Kč (31 x 10 000 Kč) a smluvní pokuta dle čl. 11 5. smlouvy o dílo C. činila 1 137 822,01 Kč (viz faktura na č.l. 188). Žalobkyně započetla smluvní pokutu ve výši 1 652 822,01 Kč vyúčtovanou fakturou č. 1924600411 na žalovanou vystavenou fakturu č. 1801197 ve výši 1 978 261,22 Kč (plnění dle smlouvy o dílo E.) a zbytek smluvní pokuty ve výši 241 089,86 Kč vyúčtované fakturou č. 182460 1982 (smluvní pokuta dle smlouvy o dílo C.) žalobkyně započetla na žalovanou vystavenou fakturu č. 1801197 ve výši 1 978 261,22 Kč (plnění dle smlouvy o dílo E.) (viz oznámení o zápočtu faktur ze dne 8. 2. 2019 na č.l. 234). Zbylou částku ve výši 84 349,34 Kč žalobkyně žalované uhradila (viz žalovanou nezpochybněné sdělení žalobkyně u jednání soudu na čl. 416 p.v.). V rámci smlouvy o dílo [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] na dílo, které navazovalo na práce realizované na základě smlouvy o dílo E., byla sjednána toliko smluvní pokuta za prodlení s převzetím staveniště ve výši 0,2% z celkové ceny díla s DPH za každý den prodlení a za prodlení s dokončením a předáním díla ve výši 0,2% z celkové ceny díla s DPH za každý den prodlení (viz smlouva o dílo [číslo] na č.l. 240).

48. Žalovaná měla realizovat stavební práce dle podrobného harmonogramu postupu prováděných prací, které žalovaná předložila žalobkyni dle smlouvy o dílo E. (viz postup provádění prací – podrobný harmonogram pro jednotlivé budovy na č.l. 456 – 457 p.v.). Žalovaná se dostala do prodlení s prováděním prací dle časového harmonogramu v celkem 41 případech a ve všech případech (vyjma 4 položek uvedených níže, které byly realizovány se zpožděním, jak vyplývá ze stavebního deníku) nebyly práce ke dni 28. 12. 2018 vůbec zhotoveny a předány, přičemž termín realizace jednotlivých prací plyne z postupu prováděných prací – harmonogramu pro jednotlivé budovy a skutečnost, že stavební práce nebyly zhotoveny, vyplývá z přehledu provedených prací, nebo zápisu o předání a převzetí díla, neboť ke dni předání díla nebyla ani jedna budova dokončena a do xanon [číslo] nebyla ani předána. Pozdní zhotovení čtyř položek pak vyplývá ze stavebního deníku. V rámci budovy č. 13 se jednalo o 7 případů prodlení, konkrétně položka č. 6 nivelace nebo vybroušení anhydridu s termínem 48. týden, tj. 2. 12. 2018 (viz položka 433-446 přehledu provedených prací na č.l. 437), 7. montáž oken + dokončovací práce po výměně oken s termínem 50. týden, tj. 11. 12. 2018 (viz položka 589-590 přehledu provedených prací na č.l. 437), 9. pokládka PVC s termínem 50. týden, tj. 11. 12. 2018 (viz zápis ve stavebním deníku č. 7994762 ze dne 19. 12. 2018 na č.l. 323), 10. vnitřní dveře montáž s termínem 50. týden, tj. 11. 12. 2018 (viz položka 598-600 přehledu provedených prací na č.l. 437), 12. obklady a dlažby s termínem 49. týden, tj. 9. 12. 2018 (viz položka 436, 68 přehledu provedených prací na č.l. 437), 13. malby a nátěry s termínem 50. týden, tj. 11. 12. 2018 (viz položka 735 přehledu provedených prací na č.l. 437), 14. předání stavby s termínem 50. týden, tj. 11. 12. 2018 (viz zápis o předání a převzetí díla na č.l. 189). V rámci budovy č. 15 se jednalo o 11 případů prodlení, konkrétně položka č. 2 otluk omítek, škrábání maleb s termínem 46. týden, tj. 18. 11. 2018 (viz položka 1596 přehledu provedených prací na č.l. 437; zde soud uvádí, že žalobkyně v doplnění tvrzení nepřesně označila položku jako 1569), 4. oprava omítek IN/EX s termínem 48. týden, tj. 2. 12. 2018 (viz položka 933 přehledu provedených prací na č.l. 437), 7. montáž oken, ocelová vrata s termínem 50. týden, tj. 11. 12. 2018 (viz položka 1340 a 1341 přehledu provedených prací na č.l. 437), 8. omítky a malby po výměně výplní otvorů s termínem 50. týden, tj. 11. 12. 2018 (viz položka 1340 a 1341 přehledu provedených prací na č.l. 437, neboť tyto práce navazují na montáž oken a ocelových vrat), 9. opravy chodníků s termínem 49. týden, tj. 9. 12. 2018 (viz položka 768-788 a 864-878 přehledu provedených prací na č.l. 437), 10. pokládka PVC s termínem 50. týden, tj. 11. 12. 2018 (viz položka 1488, 1498 přehledu provedených prací na č.l. 437), 11. obklady a dlažby s termínem 50. týden, tj. 11. 12. 2018 (viz položka [osobní údaje žalobkyně] 3134 přehledu provedených prací na č.l. 437), 13. instalatér s termínem 50. týden, tj. 11. 12. 2018 (viz položka 1168, 1174 přehledu provedených prací na č.l. 437), 14. ocelové schodiště a mříže s termínem 50. týden, tj. 11. 12. 2018 (viz zápis ve stavebním deníku č. 7994762 ze dne 19. 12. 2018 na č.l. 323), 15. malby a nátěry s termínem 50. týden, tj. 11. 12. 2018 (viz položka 1527, 1555-1566 přehledu provedených prací na č.l. 437), 16. předání stavby s termínem 50. týden, tj. 11. 12. 2018 (viz zápis o předání a převzetí díla na č.l. 189). V rámci budovy č. 22 se jednalo o 10 případů prodlení, konkrétně položka č. 4 oprava omítek IN/EX s termínem 48. týden, tj. 2. 12. 2018 (viz položka 44-60 přehledu provedených prací na č.l. 437), 6. nivelace nebo vybroušení anhydritu s termínem 50. týden, tj. 11. 12. 2018 (viz položka 67 přehledu provedených prací na č.l. 437), 7. montáž oken, dveře s termínem 50. týden, tj. 11. 12. 2018 (viz položka 206 -210 přehledu provedených prací na č.l. 437), 8. omítky a malby po výměně výplní otvorů s termínem 50. týden, tj. 11. 12. 2018 (viz položka 206 - 210 přehledu provedených prací na č.l. 437, neboť tyto práce navazují na montáž oken a dveří), 9. opravy chodníků s termínem 49. týden, tj. 9. 12. 2018 (viz položka 3 přehledu provedených prací na č.l. 437), 11. obklady a dlažby s termínem 50. týden, tj. 11. 12. 2018 (viz položka 264 a 280 přehledu provedených prací na č.l. 437), 14. VZT s termínem 50. týden, tj. 11. 12. 2018 (viz položka 433-446 přehledu provedených prací na č.l. 437), 15. ocelové schodiště a mříže s termínem 50. týden, tj. 11. 12. 2018 (viz položka 230 přehledu provedených prací na č.l. 437), 16. malby a nátěry s termínem 50. týden, tj. 11. 12. 2018 (viz položka 301-348 přehledu provedených prací na č.l. 437), 17. předání stavby s termínem 50. týden, tj. 11. 12. 2018 (viz zápis o převzetí díla na č.l. 189). V rámci budovy č. 22 se jednalo o 13 případů prodlení, konkrétně položka č. 1 bourání podlah s termínem 46. týden, tj. 18. 11. 2018 (viz položka 1653 přehledu provedených prací na č.l. 437), 2. otluk omítek, škrábání maleb s termínem 46. týden, tj. 18. 11. 2018 (viz položka 1893-1905 přehledu provedených prací na č.l. 437), 3. osazení zárubní a překladů, zazdívka s termínem 47. týden, tj. 25. 11. 2018 (viz položka 1811-1813 přehledu provedených prací na č.l. 437), 4. oprava omítek IN/EX s termínem 48. týden, tj. 2. 12. 2018 (viz položka 1740-1779, 1893 - 1905 přehledu provedených prací na č.l. 437), 5. podlahy beton + anhydrit s termínem 47. týden, tj. 25. 11. 2018 (viz položka 1781-1790 přehledu provedených prací na č.l. 437), 7. montáž oken, dveře s termínem 50. týden, tj. 11. 12. 2018 (viz položka 2058 2064 přehledu provedených prací na č.l. 437), 8. střecha demontáž + nové asfaltové pásy s termínem 50. týden, tj. 11. 12. 2018 (viz stavební deník č. 7994762 ze dne 19. 12. 2018 na č.l. 323), 9. podchycení zdiva nad vraty a vypracování statického posudku s termínem 50. týden, tj. 11. 12. 2018 (viz položka 2288 přehledu provedených prací na č.l. 437), 10. omítky a malby po výměně výplní otvorů s termínem 50. týden, tj. 11. 12. 2018 (viz položka 2058 2064 přehledu provedených prací na č.l. 437, neboť tyto práce navazují na montáž oken a dveří), 11. opravy chodníků a komunikací s termínem 49. týden, tj. 9. 12. 2018 (viz položka 1646, 1715-1721 přehledu provedených prací na č.l. 437), 17. ocelové schodiště a mříže s termínem 50. týden, tj. 11. 12. 2018 (viz stavební deník č. 7994762 ze dne 19. 12. 2018 na č.l. 323), 18. malby a nátěry s termínem 50. týden, tj. 11. 12. 2018 (viz položka 2182-2186, 2253-2275 přehledu provedených prací na č.l. 437), 19. předání stavby s termínem 50. týden, tj. 11. 12. 2018 (viz zápis o převzetí díla na č.l. 189).

49. Žalobkyně realizovala veřejnou zakázku, jejímž výsledkem bylo uzavření smlouvy o dílo E., jako zakázku malého rozsahu na stavební práce. Žalobkyně jako zadavatel umožnila prohlídku místa realizace dne xanon [číslo] v 9:

0. Dodavatel byl oprávněn podle § 98 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek písemně požadovat vysvětlení zadávací dokumentace. V rámci dalších požadavků pak bylo uvedeno, že uchazeč do nabídky vloží vyplněnou a oprávněnou osobou podepsanou smlouvu a vyplněnou cenovou kalkulaci. Přílohu dokumentace tvořila smlouva. V rámci zadávací dokumentace či výzvy k podání nabídky není ničeho uvedeno ohledně projektové dokumentace (viz zadávací dokumentace na č.l. 192 a 341 a výzva k podání nabídky na č.l. 346). Ohledně skutkových zjištění vyplývajících ze smluv o dílo uzavřených mezi účastníky soud odkazuje na odst. 36 rozsudku týkající smlouvy o dílo C., přičemž skutková zjištění a závěry v něm uvedené platí i pro smlouvu o dílo E.

50. Dne 25. 10. 2018 bylo žalovanou převzato staveniště a zahájeny stavební práce (viz zápis ve stavebním deníku č. 7994696 ze dne 25. 10. 2018 na č.l. 299). V rámci realizace díla dle smlouvy o dílo E. došlo k realizaci méněprací, když dne 1. 11. 2018 bylo dohodnuto, že nebude bourána podlaha, prováděna betonáž a nebude nutná dodávka kari sítě (viz zápis ve stavebním deníku č. 7994699 a7994700 na č.l. 300 p.v. a 301). Dne 5. 11. 2018 bylo na stavbě zjištěno, že ve výkazu výměr budovy č. 15 chybí 6 zárubní (viz zápis ve stavebním deníku č. 7994701 ze dne 5. 11. 2018 na č.l. 301 p.v.). Dne 9. 11. 2018 byl vybrán obklad a dlažby (viz zápis ve stavebním deníku č. 7994706 ze dne 9. 11. 2018 na č.l. 305) a dne 10. 11. 2018 bylo vybráno PVC na všechny budovy (viz zápis ve stavebním deníku č. 7994709 ze dne 10. 11. 2018 na č.l. 305 p.v.). Dne 12. 11. 2018 zaslal zaměstnanec žalované [jméno] [příjmení] e-mailem sdělení zaměstnanci žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ohledně problémů se schodištěm u budovy č. 27 a žádal o dořešení této situace (viz e-mail ze dne 12. 11. 2018 na č.l. 477). Dne 15. 11. 2018 probíhalo na budově č. 15 vybourání oken a dveřní výplně (viz zápis ve stavebním deníku č. 7895217 ze dne 15. 11. 2018 na č.l. 308 p.v.). Dne 16. 11. 2018 byly na budovu č. 15 přivezeny zárubně od investora (viz zápis ve stavebním deníku č. 7895217 ze dne 16. 11. 2018 na č.l. 308 p.v.). Dne 23. 11. 2018 byly žalovanou dodány zárubně pro stavbu dle smlouvy o dílo E. v počtu 4 ks (viz dodací list ze dne 23. 11. 2018 na č.l. 475 a faktura ze dne 26. 11. 2018 na č.l. 473). Dne 30. 11. 2018 byly žalovanou dodány zárubně pro stavbu dle smlouvy o dílo E. v počtu 3 ks (viz dodací list na č.l. 675). Dne 23. 11. 2018 byly žalobkyni ze strany [právnická osoba] – [příjmení], SE vyfakturovány zárubně v počtu 7 ks (viz faktura č.l. 673 spolu se záznamem o provedení kontroly na č.l. 674).

51. Ve vztahu ke smlouvě o dílo E. byli slyšeni celkem 2 svědci a [jméno] [příjmení] (viz č.l. 650) a Ing. [jméno] [příjmení] (viz č.l. 695). V rámci realizace díla dle smlouvy E. nebyly zaznamenány problémy na straně žalobkyně v rámci poskytování součinnosti, a to včetně výběru linolea, obkladů, případně prodlení se schodištěm, neboť volba materiálů byla řešena obratem, stejně jako byl obratem vyřešen problém ohledně schodiště u budovy č. 27 se subdodavatelem žalované. Za dobu realizace díla byl zaznamenán jediný problém ve výkazu výměr, a to chybějící zárubně, které žalobkyně obratem zakoupila a dodala, žalobkyně nebyla na jiné nesrovnalosti upozorňována. Projektová dokumentace k realizaci díla nebyla potřeba, tuto nebylo nutno zhotovit a dílo bylo možno realizovat na základě dodaného výkazu výměr. Navíc při převzetí staveniště byl zhotovitel podrobně seznámen s výkazem výměr a u upřesnění elektroinstalace byl přítomen elektrikář žalobkyně. Na projektovou dokumentaci se žalovaná dotazovala, bylo jí však sděleno, že projektová dokumentace není, zároveň žalovaná měla k dispozici výkaz výměr včetně náčrtů staveb (slepých výkresů) a zákresů schodišť. Termín pro dodání zárubní žalobkyně od žalované nedostala. 19. 12. 2018 proběhl kontrolní den a následující den zanechala žalovaná klíče u dozorčího vchodu v kasárnách. K datu 19. 12. 2018 nebyl ani jeden objekt dokončen (viz výslech svědka [jméno] [příjmení]). Jak již soud uvedl výše u smlouvy o dílo A. a smlouvy o dílo C., nemohl soud vyjít ze svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení] (na č.l. 650) s ohledem na celkovou nevěrohodnost tohoto svědka, přičemž v podrobnostech soud odkazuje na odst. 27 a 38 rozsudku.

52. Ve vztahu ke smlouvě o dílo F. – [číslo] [rok] [číslo] účastníci učinili nesporným, že smlouva o dílo F [číslo] [rok] [číslo] ze dne 9. července 2018, jejímž předmětem bylo zhotovení díla„ Oprava omítek, podlah, nátěrů b. č. 2, oprava odvodnění, Cvičiště zápalných látek [role v řízení]“, byla mezi stranami uzavřena, cena díla činila dle dohody stran 699 561,52 Kč bez DPH, dílo dle smlouvy F bylo zhotoveno a předáno, přičemž prodlení se zhotovením a předáním díla činilo 53 dnů, žalovaná za dílo fakturovala částku 699 561,52 Kč fakturou č. 1801131 ze dne 12. 11. 2018, splatnou dne 12. 12. 2018, která byla žalobkyni řádně doručena, a žalobkyně vyúčtovala žalované za prodlení s předáním díla částku 478 255,23 Kč, a to penalizační fakturou č. 1824601757 ze dne 21. 11. 2018, splatnou dne 27. 12. 2018, která byla žalované doručena dne 23. 11. 2018 a následně žalobkyně provedla zápočet těchto nároků sdělením ze dne 3. 12. 2018, které bylo žalované doručeno dne 3. 12. 2018. Uvedená shodná tvrzení, která účastníci výslovně prohlásili za nesporné, pak vyplývají také z provedených důkazů (viz smlouva o dílo F. na čl. 212, předávací protokol na čl. 224, faktura na č.l. 221, faktura na č.l. 282 včetně dokladu o doručení na č.l. 282 p.v., zápočet na č.l. 283 včetně dokladu o doručení na č.l. 283 p.v.), a proto soud uvedená shodná tvrzení účastníků vzal za svá skutková zjištění.

53. Na základě provedených důkazů pak soud zjistil, že smlouvou o dílo F. se žalovaná zavázala zhotovit dílo s názvem:„ Oprava omítek, podlah, nátěrů b. č. 2, oprava odvodnění, Cvičiště zápalných látek [role v řízení], kterým se rozumí souhrn plnění dle přílohy č. 1 ke smlouvě označené jako položkový rozpočet (cenová kalkulace) – počet listů 3, které mělo být dle č.l. 4 3. smlouvy o dílo F. předáno žalobkyni do 60-ti kalendářních dnů od zahájení prací. Práce měly být dle čl. 4 smlouvy o dílo F. zahájeny do 3 pracovních dnů od předání a převzetí stanoviště. Dle čl. 11 smlouvy o dílo F. byla pro případ nedodržení termínu pro dokončení a předání díla sjednaného ve smlouvě ze strany žalované sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5% z celkové sjednané ceny díla včetně DPH, a to za každý i započatý den prodlení. Dle čl. 11 smlouvy o dílo F. byla pro případ prodlení žalované se splněním díla delším než 30 kalendářních dnů sjednána smluvní pokuta ve výši 30% z celkové sjednané ceny díla včetně DPH. Dle čl. 11 smlouvy o dílo F. byly smluvní pokuty splatné na základě faktury vystavené oprávněnou stranou se splatností 30 dnů po jejím doručení povinné straně. Dle čl. 2 3. písm. a) smlouvy o dílo F. žalovaná prohlásila, že si vyjasnila případné nejasnosti, zjištěné vady, rozpory, opomenutí, neúplné popisy, připomínky a jiné jejich nedostatky a dle čl. 2 3. písm. c) smlouvy o dílo F. žalovaná prohlásila, že neshledala ke dni podpisu smlouvy žádné nedostatky či rozpory v předané projektové dokumentaci zejména rozpory mezi jednotlivými částmi projektové dokumentace a výkazu výměr nebo jiné vady, které by neumožňovaly provedení předmětu díla. Dle čl. 13 písm. e) smlouvy o dílo F. se pak za podstatné porušení smlouvy ze strany zhotovitele považuje provádění díla v rozporu s projektovou dokumentací (viz smlouva o dílo F. na č.l. 267). Ve výkazu výměr, který tvoří přílohu smlouvy o dílo F. pak byly specifikovány práce, které měly být provedeny: např. osekání omítek, očištění podlahy, dodávka a montáž nových omítek, výmalby, demontáž a montáž dveří a poklopů, vybourání betonu a podkladních vrstev včetně zhotovení nových pokladních vrstev a betonu apod., a to pro jednotlivé prostory (sklad, sklep, maketa domu, oblouk, lávka, bazén apod.) (viz smlouva o dílo včetně výkazu výměr na č.l. 267). Žalobkyní účtovaná smluvní pokuta dle čl. 11 2. smlouvy o dílo F. činila 224 314,40 Kč (53 x 4 232,35 Kč) a smluvní pokuta dle čl. 11 3. smlouvy o dílo F. činila 253 940,83 Kč (viz faktura na č.l. 282).

54. Dne 13. 7. 2018 proběhlo předání staveniště žalované (viz protokol o předání staveniště ze dne 13. 7. 2018 na č.l. 276 a 482, stavební deník č. 7788671 na č.l. 226 ve spojení s výslechem svědka [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). Ačkoliv žalovaná tvrdila, že k převzetí staveniště dne 13. 7. 2018 nedošlo, neboť se [jméno] [příjmení] uvedeného dne nemohl na staveništi nacházet, k čemu předložila také důkazy (výpis z knihy jízd na č.l. 478), dospěl soud k závěru, že staveniště bylo skutečně předáno dne 13. 7. 2018, neboť z žalobkyní předložených důkazů neplyne, že by [jméno] [příjmení] nemohl staveniště převzít (to, že se vozidlo Hyundai, H350 [registrační značka], nenacházelo dne 13. 7. poblíž staveniště, byť toto nakonec večer skončilo v obci, kde [jméno] [příjmení] bydlí, neprokazuje, že [jméno] [příjmení] staveniště nepřevzal, neboť není z uvedeného důkazu patrno, jaká osoba vozidlo v průběhu dne řídila). Navíc svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že podpis na protokolu by měl být jeho podpisem, přičemž okolnosti podpisu listiny si již nevybavil a připustil že dne 13. 7. 2018 v [role v řízení] mohl být, neboť tam byl nějaký návoz a nějaký materiál se tam navážel (viz výslech svědka [jméno] [příjmení] na č.l. 647). Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že spolu s panem [příjmení] byl u převzetí staveniště také [jméno] [příjmení] (viz výslech svědka [jméno] [příjmení] na č.l. 743 p.v.). Navíc je nutno uvést, že i z dalších důkazů vyplývá, že k převzetí staveniště muselo dojít (viz např. stavební deník na č.l. 226, z něhož plyne, že práce byly zahájeny dne 17. 7. 2018 a z dalších zápisů vyplývá, že žalovaná v rámci realizace díla jednala tak, že staveniště převzala, neboť realizovala stavební práce).

55. Dle stavebního deníku v období od 17. 7. 2018 do 1. 10. 2018 nebyly realizovány žádné práce na stavbě (viz stavební deník č. 7788671 na č.l. 226). Dne 17. 9. 2018 byl stranami sepsán zápis o předání a převzetí díla s tím, že práce nejsou dokončeny, dílo není způsobilé k užívání a zbývá dokončit v zápisu uvedené práce v termínu do 10. 10. 2018 (viz zápis o předání a převzetí díla ze dne 17. 9. 2018 na č.l. 604). Téhož dne byl pak stranami sepsán zápis o nepředání a nepřevzetí díla s tím, že práce nejsou dokončeny, dílo není způsobilé k užívání a zbývá dokončit v zápisu uvedené práce (viz zápis o nepředání a nepřevzetí díla ze dne 17. 9. 2018 na č.l. 480). Dopisem ze dne 11. 10. 2018 žalovaná sdělila žalobkyni, že k nedodržení termínů dle smlouvy o dílo C. a smlouvy o dílo F. došlo z důvodů hrubého pochybení pracovníků žalované pověřených řízením stavby, kteří vedení společnosti předkládali zastřené a nepravdivé informace a které vedení žalované zjistilo, bohužel až počátkem měsíce října 2018. Následnou kontrolou dokumentů ze stavby, prohlídkou stavby dne 9. 10. 2018 a na základě jednání se zástupci investora konaného dne 10. 10. 2018 byla přijata opatření uvedená v dopise. Žalovaná se zároveň žalobkyni omluvila a vyjádřila lítost nad vzniklým stavem a ujistila žalobkyni, že vynakládá maximální úsilí k napravení aktuálního stavu (viz vyjádření k výzvě zaslané dne 11. 10. 2018 na č.l. 198). Dle stavebního deníku práce na stavbě probíhaly nejméně do 31. 10. 2018 a k tomuto datu ještě nebyly stavební práce dokončeny, přičemž zbývající část stavebního deníku nebyla soudu předložena (viz stavební deník č. 7788677 na č.l. 229). Dne 7. 11. 2018 bylo dílo dle smlouvy o dílo F. předáno dle smluveného rozsahu a dílo bylo způsobilé k užívání (viz zápis o předání díla na akci ze dne 7. 11. 2018 na č.l. 481).

56. Žalobkyně realizovala veřejnou zakázku, jejímž výsledkem bylo uzavření smlouvy o dílo F., jako zakázku malého rozsahu na stavební práce. Žalobkyně jako zadavatel umožnila prohlídku místa realizace dne 12. 6. 2018 v 10:

0. Dodavatel byl oprávněn podle § 98 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek písemně požadovat vysvětlení zadávací dokumentace. V rámci dalších požadavků pak bylo uvedeno, že uchazeč do nabídky vloží vyplněnou smlouvu. Přílohu dokumentace tvořila smlouva. V rámci zadávací dokumentace či výzvy k podání nabídky není ničeho uvedeno ohledně projektové dokumentace (viz zadávací dokumentace na č.l. 263 a č.l. 336 a výzva k podání nabídky na č.l. 261). Ohledně skutkových zjištění vyplývajících ze smluv o dílo uzavřených mezi účastníky soud odkazuje na odst. 36 odůvodnění rozsudku týkající smlouvy o dílo C., přičemž skutková zjištění a závěry v něm uvedené platí i pro smlouvu o dílo F.

57. Ve vztahu ke smlouvě o dílo F. bylo slyšeno celkem 6 svědků, a to Ing. [příjmení] [příjmení] (viz č.l. 642 p.v.), [jméno] [příjmení] (viz č.l. 644), [jméno] [příjmení] (viz č.l. 646), Ing. [jméno] [příjmení] (viz č.l. 647 p.v.) [jméno] [příjmení] (viz č.l. 650) a [jméno] [příjmení] (viz č.l. 741). V rámci realizace díla dle smlouvy F. nebyly zaznamenány problémy na straně žalobkyně v rámci poskytování součinnosti (viz výslech svědka [osobní údaje žalobkyně] 2288 [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], který si nevybavoval žádné problémy v tomto směru). Ze strany pracovníků žalované nebyly zaznamenány ani problémy ve výkazu výměr, investor nebyl na nesrovnalosti upozorňován (viz výslech svědka [osobní údaje žalobkyně] 2288 [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], který si nevybavoval žádné upozornění na nesrovnalosti). Projektová dokumentace k realizaci díla nebyla potřeba, tuto nebylo nutno zhotovit a dílo bylo možno realizovat na základě dodaného výkazu výměr (viz výslech svědka [osobní údaje žalobkyně] 2288 [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]). Projektovou dokumentaci nikdo nepožadoval (viz výslech svědka [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). Navíc při převzetí staveniště byl zhotovitel podrobně seznámen s výkazem výměr a na jednotlivých kontrolních dnech se upřesňovalo, co se má dělat (viz výslech svědka [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]). Problémem při realizaci díla bylo velké množství zakázek žalované, nedostatek personálních kapacit a nedostatek materiálu (viz výslech svědka [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]) a z uvedených důvodů práce v období od 17. 7. 2018 do 1. 10. 2018 prakticky neprobíhaly (viz výslech svědka [jméno] [příjmení] ve spojení se stavebním deníkem na č.l. 226, a výslech svědka [jméno] [příjmení], který za příčinu prodlení označil laxní přístup zhotovitele, neboť se nepracovalo každý den). Ve vztahu k protokolům o převzetí a nepřevzetí díla ze dne 17. 9. 2018 pak vyplynulo, že byl podepsán protokol o předání a převzetí díla a následně na základě rozhodnutí Ing. [jméno] [příjmení] byla věc přehodnocena s ohledem na rozsah nerealizovaného díla a byl podepsán protokol o nepředání a nepřevzetí díla (viz výslech svědka [jméno] [příjmení]).

58. Jak již soud uvedl výše u smlouvy o dílo A. nemohl vyjít ze svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení] (viz č.l. 650) s ohledem na celkovou nevěrohodnost tohoto svědka, přičemž v podrobnost soud odkazuje na odst. 27 odůvodnění rozsudku. V rámci rozporů týkajících se smlouvy o dílo F. lze uvést zejména jeho zdůvodnění rozporu jeho tvrzení s písemnou komunikací vedenou směrem k žalobkyni, kdy svědek uvedl, že dopis psal bez hlubších znalostí situace, přičemž ze samotného dopisu ze dne 11. 10. 2018 vyplývá, že se se situací řádně seznámil („ následnou kontrolou dokumentů ze stavby, prohlídkou stavby dne 9. 10. 2018 a na základě jednání se zástupci investora konaného dne 10. 10. 2018“). Jak již bylo ostatně uvedeno výše u smlouvy o dílo C. svědek neuváděl pravdu buď v dopise ze dne 11. 10. 2018, nebo před soudem, přičemž obě varianty věrohodnost svědka výrazně snižují. Svědecká výpověď [jméno] [příjmení] ohledně problémů s výkazem výměr a absencí projektové dokumentace, upozornění ob jednatele na problémy ve výkazu výměr a poskytované součinnosti, které měl, jak sám uvedl, pouze zprostředkovaně od [jméno] [příjmení], je v rozporu s výpovědí svědků [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], navíc z dopisu ze dne 11. 10. 2018 vyplývá, že o realizaci díla do začátku října 2018 neměl svědek relevantní informace, resp. měl informace nepravdivé. [příjmení] [jméno] [příjmení] jednoznačně popřel, že by požadoval realizaci jiných prací namísto prací uvedených ve výkazu výměr, což označil svědek [jméno] [příjmení] jako příčinu prodlení s realizací díla.

59. Závěrem v rámci zjišťování skutkového stavu věci ve vztahu ke všem smlouvám o dílo soud uvádí, že u ostatních svědků, mimo [jméno] [příjmení], neshledal soud pochybnosti o jejich věrohodnosti, a to ani v případě svědka [jméno] [příjmení], který vypovídal otevřeně a pravdivě (a to i ve vztahu ke konzumaci návykových látek, konkrétně marihuany). Soud tedy neměl důvod pochybovat o věrohodnosti tohoto svědka ani svědků ostatních (vyjma svědka [jméno] [příjmení]).

60. Z ostatních provedených důkazů neshledal soud žádné relevantní skutečnosti pro posouzení tohoto případu.

61. Soud zamítl návrh žalované na výslech znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], případně zpracování znaleckého posudku k prokázání tvrzení, že dílo dle smlouvy o dílo C. nebylo možno realizovat bez projektové dokumentace, a to pro nadbytečnost, neboť závěr o možnosti realizovat dílo dle smlouvy C. lze učinit na základě již provedených důkazů. Zároveň je nutno uvést, že dílo bylo možno jednoznačně dokončit, a to i bez projektové dokumentace, neboť mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dílo dle smlouvy o dílo C. bylo žalovanou bez projektové dokumentace zhotoveno dne 21. 12. 2018 (viz zápis o předání a převzetí díla na č.l. 197). Právní posouzení věci 62. Soud spor účastníků projednal a rozhodl dle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. V rámci právního posouzení soud postupoval dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen (o.z.), neboť tento zákon byl účinný ke dni uzavření jednotlivých smluv o dílo A. až F. Soud případně postupoval dle dalších právních předpisů níže uvedených, a to ve znění pozdějších předpisů, pokud není dále výslovně uvedeno jinak. a. Smlouva o dílo A. [číslo] [číslo]

63. Žalobkyně se na základě uzavřené smlouvy o dílo A. domáhá zaplacení částky 271 000 spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 271 000 Kč od 26. 2. 2019 a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč z titulu nezaplacené smluvní pokuty za prodlení žalované s realizací 1. a 2. etapy díla dle smlouvy o dílo A., přičemž soud shledal tento nárok žalobkyně zcela po právu. Pro úplnost soud dodává, že částku 1 200 Kč žalobkyně fakticky nárokuje jak z titulu nároků vyplývajících ze smlouvy o dílo A., tak z titulu nároků vyplývajících ze smlouvy o dílo B., nicméně pro zjednodušení soud tento nárok uvádí pouze u smlouvy o dílo A.

64. Na základě právního hodnocení závěru o skutkovém stavu věci, dospěl soud k závěru, že účastníci spolu dne 9. 1. 2018 uzavřeli smlouvu o dílo dle ustanovení § 2586 a násl. o.z., na základě které se žalovaná zavázala provést (zhotovit) pro žalobkyni sjednané dílo, a to mimo jiné projektovou dokumentaci pro stavbu„ [obec] budova č. 30 – rekonstrukce“. Podle ustanovení § 2590 o.z. byla žalovaná povinna provést dílo v ujednaném čase, tedy 1. etapu dílo spočívající v projektové dokumentaci pro povolení stavby do 9. 5. 2018 a 2. etapu díla spočívající v projektové dokumentaci pro realizaci stavby do 23. 6. 2018. Provedením díla se dle ustanovení § 2604 o.z. rozumí jeho dokončení a předání. Žalovanou byla 1. etapa díla provedena dne 23. 8. 2018 a žalovaná se tak dostala dle ustanovení § 1968 věta prvá o.z. do prodlení s provedením 1. etapy díla v rozsahu 106 dnů. Žalovanou byla 2. etapa díla provedena dne 5. 12. 2018 a žalovaná se tak dostala dle ustanovení § 1968 věta prvá o.z. do prodlení se zhotovením 2. etapy díla v rozsahu 165 dnů. Pro případ prodlení žalované se zhotovením díla, tedy pro případ porušení povinnosti žalované provést dílo v ujednané době, sjednali účastníci smluvní pokutu dle ustanovení § 2048 a násl. o.z. ve výši 1 000 Kč za každý den prodlení žalované se zhotovením 1. či 2. etapy díla. Na základě ujednání stran v čl. 9 1. a 9. 2. smlouvy o dílo A. tak vznikl žalobkyni dle ustanovení § 2048 o.z. nárok požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty bez zřetele na to, zda žalobkyni prodlením žalované vznikla škoda.

65. Pokud jde o námitky uplatněné žalovanou ve vztahu ke smlouvě o dílo A. soud žádnou z uplatněných námitek neshledal důvodnou. Žalobkyně v první řadě namítala, že za prodlení se zhotovením díla je odpovědná žalobkyně, resp. toto bylo způsobeno okolnostmi, které lze žalobkyni přičítat. Dle ustanovení § 1968 věta druhá o.z. není dlužník za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle ustanovení § 1975 o.z. je pak věřitel v prodlení nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu. Z hlediska prodlení žalobkyně mělo jít dle tvrzení žalované o změny v osobách TDO, přičemž nově příchozí TDO se museli nejprve s realizovanou částí díla seznámit a následně měli o realizaci díla jiné představy, což mělo působit prodlevy v součinnosti ze strany žalobkyně. Je sice pravdou, že se na pozici TDO vystřídaly tři osoby, avšak z provedených důkazů (zejména výslechů svědků [příjmení] [příjmení] a Ing. [příjmení]) vyplynulo, že ze strany TDO nebyly zjištěny žádné prodlevy v poskytování součinnosti či že by změny v osobách TDO nějaké prodlení způsobilo a naopak z těchto vyplynulo, že za prodlení se zhotovením díla je odpovědná žalovaná (konkrétně počáteční prodleva v práci a nedostatek personálních kapacit). Zároveň se žalovaná mýlí, pokud se domnívá, že změna TDO vyžadovala uzavření dodatku ke smlouvě o dílo A., neboť změna osoby oprávněné jednat za některou stranu ve věcech technických (stejně jako smluvních) je změnou, která je plně v kompetenci smluvní strany, u níž tato změna nastala (v daném případě žalobkyně) a vůči druhé straně je změna účinná ve chvíli, kdy byla žalované oznámena. Jak bylo uvedeno výše, z dokazování však nevyplynulo, že by změny na úseku TDO či jejich oznámení či neoznámení žalované způsobilo jakékoliv komplikace, nebo že by snad způsobilo nějaké prodlení a příčiny prodlení s provedením díla byly shledány na straně žalované.

66. Pokud jde o žalovanou tvrzené požadavky žalobkyně na realizaci díla nad rámec smlouvy o dílo, které by vyžadovaly uzavření dodatku ke smlouvě o dílo A. a s tím spojené prodloužení termínu zhotovení díla, soud po zhodnocení specifikace díla dle smlouvy o dílo A. včetně přílohy č. 1 označené jako technická specifikace pro zadání VZ, dospěl k závěru, že žádný z požadavků žalobkyně uplatněných v rámci TER nepřekročil sjednaný rámec díla, neboť všechny požadavky spadají pod deklarovanou specifikaci díla, tedy zhotovení dokumentace pro provedení stavebních úprav stávajícího objektu a přístavby nového objektu pro provozní a sociální zázemí mobilního zařízení STK a měření emisí pro kontrolu nákladních, speciálních a bojových vojenských vozidel s předpokládanou denní četností 10 vozidel. Při zhotovování projektové dokumentace pro realizaci konkrétní stavby či rekonstrukce objektu se předpokládá určitý vývoj dokumentace a její úpravy a změny v průběhu zhotovení dle požadavků investora či uživatele a dle doporučení zhotovitele jsou naprosto běžné a je nutno s nimi počítat. Proto je také v praxi často cena za zhotovení projektové dokumentace počítána procentní částkou z celkových předpokládaných nákladů na zhotovení či rekonstrukci stavby. Ostatně proto taky Ing. Arch. [anonymizováno], tedy osoba pověřená za žalovanou realizací projektové dokumentace, žádný z požadavků nepovažoval za požadavek nad rámec smlouvy o dílo, přičemž to zcela jistě nebylo způsobeno tím, že notnou dobu specifikaci díla od žalované vůbec neměl k dispozici.

67. I pokud by však některý z požadavků žalobkyně byl nad rámec sjednané smlouvy o dílo, jejím akceptováním žalovanou, která by jej zapracovala do projektové dokumentace, nevzniká žalované nárok na prodloužení dohodnutého termínu pro zhotovení díla, neboť takovou úpravu o.z. ani smlouva o dílo A. neobsahuje. Zároveň je nutno uvést, že na případné požadavky nad rámec sjednaného díla je nutno nahlížet ustanovením § 2594 odst. 1 o.z., dle kterého je povinností zhotovitele (žalované) upozornit ob jednatele (žalobkyni) na nevhodnost příkazu, které mu dal, přičemž požadavek nad rámec sjednaného rozsahu díla nevhodný příkaz ve smyslu ustanovení §2594 odst. 1 o.z. jednoznačně představuje. Dle ustanovení xanon [číslo], by pak žalovaná byla oprávněna přerušit provádění díla až do změny příkazu, přičemž dle ustanovení § 2594 odst. 3 o.z. by se lhůta stanovená pro dokončení díla prodloužila o dobu přerušením vyvolanou. Jak už však bylo uvedeno ze strany žalobkyně, nebyl žádný požadavek nad rámec sjednaného díla uplatněn a ani žalovaná nepostupovala dle ustanovení § 2594 o.z., a proto k prodlužení termínu pro zhotovení díla v posuzovaném případě nedošlo.

68. Aplikace ustanovení § 433 o.z., které zapovídá podnikatelům zneužívat své hospodářské postavení k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran, v posuzovaném případě není možná. Předně je nutno uvést, že žalobkyně v rámci posuzovaného smluvního vztahu nevystupuje jako podnikatel a proto na ni ustanovení § 433 nelze aplikovat. Zároveň ani na žalovanou však v rámci smluvního vztahu nelze nahlížet jako na slabší stranu. Navíc v posuzovaném případě soud neshledal zneužití hospodářského postavení na straně žalobkyně a zjevně ani nebylo cílem žalobkyně zneužít své postavení k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran, neboť výsledná situace je pouhým důsledkem dvou základních faktorů. Prvním faktorem je nastavená výše sankcí, které v případě smlouvy o díla A. nebyly nepřiměřené (jak bude uvedeno dále) a druhým je pak dogmatický výklad zákona ze strany odpovědných zaměstnanců žalobkyně odvozený od ustanovení § 14 odst. 4 a 5 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, bez zohlednění ostatních právních norem a v některých případech (což není případ smlouvy o dílo A.) bohužel i„ zdravého“ rozumu.

69. V posuzovaném případě tak soud dospěl k závěru, že uplatnění sankce za prodlení s provedením 1. etapy díla dle smlouvy o dílo A. i sankce za prodlení s provedením 2. etapy díla dle smlouvy o dílo A., kterou jak tvrdila žalovaná nebylo možno realizovat, aniž by byla dokončena 1. etapa díla a proto vlastně prodlení s provedením 1. etapy díla bylo sankcionováno dvakrát, není v rozporu se zákonem ani dobrými mravy. Je totiž nutno uvést, že na 2. etapě díla bylo možno minimálně část prací realizovat již před dokončením 1. etapy (jak ostatně plyne z e-mailu žalované ze dne 28. 6. 2018 na č.l. 64) a zároveň obě etapy díla představují relativně samostatné ucelené části, které lze realizovat více či méně samostatně a pak je možno splnění každé části zajistit smluvní pokutou. I kdyby však soud posoudil obě uplatněné smluvní pokuty dle č.l. 9 a 9.2. smlouvy o dílo A. ve vztahu toliko k první etapě díla dle smlouvy o dílo A., nelze dospět k závěru k její nepřiměřenosti, rozporu se zákonem či dobrými mravy. Zároveň soud neshledal jiný rozpor ujednané výše smluvních pokut se zákonem, neboť smluvní ujednání v č.l. 9 a č.l. 9 smlouvy o dílo A. je určité a odpovídá ustanovením § 2048 a násl. o.z.

70. Ve vztahu k rozporu smluvní pokuty, resp. ujednáním o smluvní pokutě, s dobrými mravy soud uvádí, že v případě smluvních pokut uplatněných dle smlouvy o dílo A. rozpor s dobrými mravy neshledal. Ohledně otázky výše smluvní pokuty a případného rozporu s dobrými mravy lze nalézt celou řadu soudních rozhodnutí, z nichž některá připouštějí smluvní pokutu za prodlení ve výši 1% denně (např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 4956/2017 či rozhodnutí NS ČR sp. zn. 28 Cdo 3113/2017), ve výši 2% denně (např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Odo 204/2001; tato smluvní pokuta byla sjednána poté, co byl dlužník více než jeden rok v prodlení se zaplacením dlužné částky) či dokonce 3% denně (např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 30 Cdo 2247/99; tato smluvní pokuta se týkala nesrovnatelně nižší částky). Na druhou stranu však lze nalézt rozhodnutí, které uvádí, že nepřiměřeně vysokou smluvní pokutou může být i pokuta ve výši 0,1% denně (např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 29 Cdo 3667/2010). Obecně lze však z judikatury Nejvyššího soudu ČR dovodit, že v případě smluvní pokuty pohybující se kolem 0,5% denně vznikají pochybnosti o její přiměřenosti (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 1682/2007), byť některá rozhodnutí tuto hranici považují za souladnou s dobrými mravy (např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Odo 438/2005) a jiná zase tuto hranici zpochybňují (např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 32 Cdo 529/2011). Z uvedených rozhodnutí tak vyplývá, že případný rozpor s dobrými mravy nelze posuzovat toliko výhradně na základě denní sazby sjednané smluvní pokuty, ale je nutno zohlednit relevantní okolnosti daného případu.

71. Z rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 168/2007, jehož závěry korespondují s rozhodnutími NS ČR sp. zn. 32 Cdo 1432/2010, sp. zn. 23 Cdo 5068/2014 a sp. zn. 23 Cdo 1749/2015, které cituje žalobkyně, lze převzít nejen závěry týkající se dobrých mravů, ale také okolnosti, jež je nutno uvážit při posouzení platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů. Dle uvedeného rozhodnutí právní úkon se příčí dobrým mravům, jestliže se jeho obsah ocitne v rozporu s obecně uznávaným míněním, které ve vzájemných vztazích mezi lidmi určuje, jaký má být obsah jejich jednání, aby bylo v souladu se základními zásadami mravního řádu demokratické společnosti. Dobré mravy netvoří společenský normativní systém, nýbrž jsou spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací odpovídajícím obecně uznávaným pravidlům slušnosti, poctivého jednání apod. Dobré mravy jsou vykládány jako souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Ke konkretizaci takto obecně stanovených pravidel je třeba užít dalších vodítek, ze kterých lze usoudit, co je ve vztahu ke smluvní pokutě v souladu se společenskými, kulturními a mravními normami.

72. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit (1) funkce smluvní pokuty (tj. funkci preventivní, uhrazovací a sankční). V souvislosti s výší smluvní pokuty je třeba, aby (2) pokuta zahrnovala všechny škody, které lze rozumně v daném konkrétním vztahu s porušením určité povinnosti očekávat, (3) musí mít dostatečnou, nikoliv však přemrštěnou pobídkovou výši. Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba (4) posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít (5) výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti. Při hodnocení výše smluvní pokuty soud vycházel ze sjednané ceny díla bez DPH, případně účtovaných cen díla bez DPH, neboť tyto částky představují hodnotu plnění, které žalovaná jako zhotovitel za poskytnuté plnění měla skutečně obdržet, neboť v posuzovaných případech je DPH platbou daně státu, kterou odváděla žalobkyně a žalovaná tuto neúčtovala a ani neobdržela.

73. Při aplikaci výše uvedených závěrů na ujednání obsažená ve smlouvě o dílo A. je nutno uzavřít, že sjednaná pokuta ve výši 1 000 Kč denně za prodlení s provedením 1. etapy díla v hodnotě 423 000 Kč bez DPH, která byla účtována za 106 dnů prodlení v konečné výši 106 000 Kč, jakož i sjednaná smluvní pokuta ve výši 1 000 Kč denně za prodlení s provedením 2. etapy díla v hodnotě 200 000 Kč bez DPH, která byla účtována za 165 dnů prodlení v konečné výši [osobní údaje žalobkyně] 1646, není v rozporu s dobrými mravy, byť v druhém případě se jedná o situaci hraniční. Procentuální vyjádření výše smluvní pokuty ve vztahu k ceně díla bez DPH činí v případě 1. etapy 0,23% denně a v případě 2. etapy 0,5 % denně. Samotné sazby smluvní pokuty tak lze akceptovat, byť v případě druhé etapy s určitými výhradami. Obě sazby naplňují přiměřeně všechny funkce smluvní pokuty (preventivní, uhrazovací i sankční), a jsou i adekvátní škodám, které prodlením mohly žalobkyni vzniknout a které bylo možno očekávat. Pobídková výše smluvních pokut je přiměřená a není přemrštěná, smluvní pokuty jsou přiměřené také celkovým okolnostem uzavření smlouvy o dílo A. a jejímu účelu. Poměr výše zajištěné částky a celkové smluvní pokuty při zohlednění celkové délky prodlení (106 dnů) je v případě smluvní pokuty za prodlení s provedením 1. etapy naprosto adekvátní (cca 25 %). V případě smluvní pokuty za prodlení s provedením 2. etapy díla poměr výše zajištěné částky a celkové výše smluvní pokuty působí nepřiměřeně (68,75%), avšak je nutno zohlednit, že v poměrech účastníků částka [osobní údaje žalobkyně] 1646 není nikterak přehnaná a zároveň délka prodlení v rozsahu 165 dnů je neúměrně dlouhá. Soud tak uzavřel, že smluvní pokuty dle smlouvy o dílo A. nejsou v rozporu s dobrými mravy, přičemž tento závěr platí i v případě, že by soud smluvní pokuty spojil (jak navrhovala žalovaná, blíže viz odst. 69 odůvodnění rozsudku) a tyto posuzoval k celkové hodnotě obou etap díla či dokonce toliko pouze k hodnotě 1. etapy díla.

74. Žalobkyně tak dle smlouvy o dílo A. vznikl nárok dle ustanovení § 2048 o.z. na zaplacení částky 106 000 Kč za prodlení s provedením 1. etapy díla a [osobní údaje žalobkyně] 1646 za prodlení s provedením 2. etapy díla. Celková částka ve výši 271 000 Kč byla v souladu s ujednáním čl. 9 smlouvy o dílo A. splatná na základě faktury č. 1824602059 ze dne 17. 1. 2019, doručené žalované dne 24. 1. 2019, dne 25. 2. 2019, a protože žalovaná tuto částku nezaplatila ve lhůtě splatnosti dostala dnem následujícím, tedy 26. 2. 2019, dle ustanovení § 1968 o.z. do prodlení a žalobkyni vznikl dle ustanovení § 1970 o.z. nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, který dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, činí 9,75% ročně z dlužné částky. Podle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, má žalobkyně nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku doposud nezaplatila, zavázal soud žalovanou k zaplacení celkové částky 271 000 Kč včetně příslušenství a částky 1 200 Kč tímto rozsudkem (viz první část výroku I. rozsudku). b. Smlouva o dílo B. [číslo]

75. Žalobkyně se na základě uzavřené smlouvy o dílo B. domáhá zaplacení částky 60 000 spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 60 000 Kč od 26. 2. 2019, z titulu nezaplacené smluvní pokuty za prodlení žalované s provedením díla dle smlouvy o dílo B., přičemž soud shledal tento nárok žalobkyně zcela po právu.

76. Na základě právního hodnocení závěru o skutkovém stavu věci, dospěl soud k závěru, že účastníci spolu dne 23. 5. 2018 uzavřeli smlouvu o dílo dle ustanovení § 2586 a násl. o.z., na základě které se žalovaná zavázala provést (zhotovit) pro žalovanou sjednané dílo označené jako„ [obec] – [obec], oplocení (výběhy a cvičiště) psince – výstavba“. Podle ustanovení § 2590 o.z. byla žalovaná povinna provést dílo v ujednaném čase, tedy do 10. 9. 2018. Provedením díla se dle ustanovení § 2604 o.z. rozumí jeho dokončení a předání. Dílo bylo žalovanou provedeno dne 4. 10. 2018 a žalovaná se tak dostala dle ustanovení § 1968 věta prvá o.z. do prodlení s provedením díla v rozsahu 24 dnů. Pro případ prodlení žalované se zhotovením díla, tedy pro případ porušení povinnosti žalované provést dílo v ujednané době, sjednali účastníci smluvní pokutu dle ustanovení § 2048 a násl. o.z. ve výši 2 500 Kč za každý den prodlení žalované se zhotovením díla. Na základě ujednání stran v čl. 12 2. smlouvy o dílo B. tak vznikl žalobkyni nárok dle ustanovení § 2048 o.z. požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty bez zřetele na to, zda žalobkyni prodlením žalované vznikla škoda.

77. Pokud jde o námitky uplatněné žalovanou ve vztahu ke smlouvě o dílo B., soud žádnou z námitek neshledal důvodnou. Soud neshledal žádný rozpor ujednané smluvní pokuty či její výše se zákonem, neboť smluvní ujednání v č.l. 12 2. smlouvy o dílo B. je určité a odpovídá ustanovením § 2048 a násl. o.z. Soud neshledal ani rozpor ujednání o smluvní pokutě v rozporu s dobrými mravy. Ve vztahu k obecným východiskům rozporu ujednání o smluvní pokutě a dobrým mravům soud odkazuje na odst. 70 – 72 odůvodnění rozsudku, které samozřejmě platí i pro smluvní pokutu dle smlouvy o dílo B. Při aplikaci výše uvedených východisek na ujednání obsažená ve smlouvě o dílo B. je nutno uzavřít, že sjednaná pokuta ve výši 2 500 Kč denně za prodlení s provedením díla v hodnotě 694 218,87 Kč bez DPH, která byla účtována za 24 dnů prodlení v konečné výši 60 000 Kč není v rozporu s dobrými mravy. Procentuální vyjádření výše smluvní pokuty ve vztahu k ceně díla bez DPH činí 0,36% denně. Samotnou sazbu smluvní pokuty tak lze akceptovat a takto sjednaná sazba naplňuje přiměřeně všechny funkce smluvní pokuty (preventivní, uhrazovací i sankční), a je stále ještě adekvátní škodám, které prodlením mohly žalobkyni vzniknout a které bylo možno očekávat. Pobídková výše smluvní pokuty je přiměřená a není přemrštěná, smluvní pokuta je přiměřená také celkovým okolnostem uzavření smlouvy o dílo B. a jejímu účelu. Poměr výše zajištěné částky bez DPH a celkové smluvní pokuty při zohlednění celkové délky prodlení (24 dnů) je adekvátní (méně než 10 %). Soud tak uzavřel, že smluvní pokuta dle smlouvy o dílo B. není v rozporu s dobrými mravy.

78. Žalobkyni tak dle smlouvy o dílo B. vznikl za prodlení žalované s provedením díla nárok dle ustanovení § 2048 o.z. na zaplacení částky 60 000 Kč, která byla v souladu s ujednáním čl. 12 smlouvy o dílo B. splatná na základě faktury č. 1824602060 ze dne 17. 1. 2019, doručené žalované dne 24. 1. 2019, dne 25. 2. 2019, a protože žalovaná tuto částku nezaplatila ve lhůtě splatnosti dostala dnem následujícím, tedy 26. 2. 2019, dle ustanovení § 1968 o.z. do prodlení a žalobkyni vznikl dle ustanovení § 1970 o.z. nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, který dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, činí 9,75% ročně z dlužné částky. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku doposud nezaplatila, zavázal soud žalovanou k zaplacení částky 60 000 Kč včetně příslušenství tímto rozsudkem (viz první část výroku I. rozsudku). c. Smlouva o dílo C. [číslo] [rok] [číslo]

79. Žalovaná se na základě uzavřené smlouvy o dílo C. domáhá zaplacení částky 4 018 700,82 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 4 018 700,82 Kč od 20. 1. 2019 do zaplacení, z titulu nezaplacené ceny díla, přičemž soud shledal tento nárok žalované po právu toliko z části.

80. Na základě právního hodnocení závěru o skutkovém stavu věci, dospěl soud k závěru, že účastníci spolu dne 9. 5. 2018 uzavřeli smlouvu o dílo dle ustanovení § 2586 a násl. o.z., na základě které se žalovaná zavázala provést (zhotovit) pro žalovanou sjednané dílo s názvem„ Oprava maleb, soc. zařízení, výměna dveří a zářivkového osvětlení b. č. 266 kasárna [role v řízení]“ a související činnosti a žalobkyně se zavázala zaplatit žalované sjednanou cenu. Podle ustanovení § 2590 o.z. byla žalovaná povinna provést dílo v ujednaném čase tedy do 17. 9. 2018. Provedením díla se dle ustanovení § 2604 o.z. rozumí jeho dokončení a předání. Dílo bylo žalovanou zhotoveno dne 21. 12. 2018 a žalovaná se tak dostala dle ustanovení § 1968 věta prvá o.z. do prodlení s provedením díla v rozsahu 97 dnů. Žalované tak vzniklo dle ustanovení § 2610 o.z. právo na zaplacení ceny díla ve výši 4 551 582,86 Kč, kterou žalovaná žalobkyni vyúčtovala fakturou č. 1801161 ze dne 21. 12. 2018, splatnou dne 20. 1. 2019. Zároveň si však strany pro případ prodlení žalované se zhotovením díla, tedy pro případ porušení povinnosti žalované provést dílo případně jeho dílčí části v ujednané době, sjednaly smluvní pokutu dle ustanovení § 2048 a násl. o.z., a to za a) smluvní pokutu pro případ prodlení žalované s prováděním prací dle časového harmonogramu ve výši 0,5% s celkové ceny včetně DPH za každý jednotlivý případ (čl. 11 smlouvy o dílo C.), b) za nedodržení termínu pro dokončení a předání díla sjednaného ve smlouvě ze strany žalované ve výši 0,5% z celkové sjednané ceny díla včetně DPH, a to za každý i započatý den prodlení (čl. 11 4. smlouvy o dílo C.) a c) za prodlení žalované se splněním díla delším než 30 kalendářních dnů ve výši 30% z celkové sjednané ceny díla včetně DPH (čl. 11 4. smlouvy o dílo C.). Na základě ujednání stran v čl. 11 3., 11. 4. a 11.5 smlouvy o dílo C. tak vznikl žalobkyni nárok dle ustanovením § 2048 o.z. požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty bez zřetele na to, zda žalobkyni prodlením žalované vznikla škoda. Vzhledem k tomu, že mezi stranami nebylo sporu o to, že žalované vznikl nárok na zaplacení díla, nýbrž skutečnost, zda žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty a v jaké výši, zabýval se soud otázkou nároku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty a jeho výše.

81. Pokud jde o námitky uplatněné žalovanou ve vztahu ke smluvní pokutě požadované žalobkyní dle smlouvy o dílo C., soud žádnou z uplatněných námitek (vyjma námitky týkající se rozporu ujednané výše smluvní pokuty s dobrými mravy, viz níže) neshledal důvodnou. Žalovaná v první řadě namítala, že za prodlení se zhotovením díla je odpovědná žalobkyně, která neposkytovala řádně součinnost při zhotovení díla, nepředala žalované projektovou dokumentaci, ač k tomu byla povinna a výkaz výměr trpěl nedostatky, kvůli kterým nebylo možno řádně dílo provést. Dle ustanovení § 1968 věta druhá o.z. není dlužník za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle ustanovení § 1975 o.z. je pak věřitel v prodlení nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu. V rámci provedeného dokazování zejména výslechu svědků vyplynulo, že problémy či prodlení ze strany žalobkyně při poskytování součinnosti nebyly zaznamenány, a to ani ve vztahu k výběru materiálů (linolea či obkladů). Naopak z výslechu svědků vyplynulo, že za prodlení s provedením díla je odpovědná žalovaná, resp. okolnosti, které lze žalované přičítat (nedostatečné personální zajištění, nedostatek materiálu, velké množství realizovaných staveb), což ostatně žalovaná potvrdila v dopise ze dne 11. 10. 2018, který žalobkyni zaslala.

82. Pokud jde o otázku projektové dokumentace a povinnosti žalobkyně tuto zhotovit a žalované předat, dospěl soud k závěru, že žalobkyně tuto povinnost neměla, a to ani na základě uzavřené smlouvy ani na základě zákona. Po zhodnocení předmětu díla dle smlouvy o dílo C. dospěl soud k závěru, že pro realizaci díla nebylo potřeba ohlášení dle ustanovení § 105 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ stavební zákon“; pozn.: ačkoliv stavební zákon prošel od uzavření smlouvy několika novelizacemi, žádná se nedotkla soudem aplikovaných ustanovení zákona a proto soud aplikoval stavební zákon ve znění pozdějších předpisů), ani stavební povolení dle ustanovení § 108 a násl. stavebního zákona, neboť se jednalo o udržovací práce dle ustanovení § 103 odst. 1 písm. c) stavebního zákona, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu řádu. Žalobkyni tak nevznikla povinnost projektovou dokumentaci vyhotovit ani dle ustanovení § 160 odst. 2 stavebního zákona. Stejně tak nebyla žalobkyně povinna vyhotovit projektovou dokumentaci ani podle ustanovení § 92 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o zadávání veřejných zakázek; pozn.: ačkoliv i zákon o zadávání veřejných zakázek prošel od zahájení zadávání veřejné zakázky několika novelizacemi, žádná se nedotkla soudem aplikovaných ustanovení zákona a proto soud aplikoval zákon o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů), neboť se v posuzovaném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu dle ustanovení § 27 písm. b) zákona o zadávání veřejných zakázek (cena zakázky nepřesáhla 6 000 000 Kč) a podle ustanovení § 31 zákona o zadávání veřejných zakázek, při jejím zadávání není zadavatel (tedy žalobkyně) povinen zakázku zadat v zadávacím řízení a při jejím zadávání je povinen toliko dodržet zásady podle § 6 zákona o zadávání veřejných zakázek. S ohledem na uvedené tak nevznikla žalobkyni povinnost zhotovit projektovou dokumentaci v rozsahu dle ustanovení § 2 odst. 1. vyhlášky č. 169/2016 Sb., která se týká nadlimitních veřejných zakázek na stavební práce. I kdyby úvaha žalované o přiměřeném použití ustanovení § 92 zákona o zadávání veřejných zakázek v případě, že se zadavatel rozhodne zadat podlimitní veřejnou zakázku v rámci zadávacího řízení dle ustanovení § 248 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek, byla správná (což dle názoru soudu není), bylo by nutno onu přiměřenou aplikaci zákona vztáhnout i na otázku povinnosti zhotovit projektovou dokumentaci v tom smyslu, že by tato povinnost žalobkyni nevznikla, pokud by tato povinnost neplynula z jiných právních předpisů nebo se pro ni žalobkyně sama nerozhodla. Opačný výklad by totiž vedl k absurdním závěrům (pokud by se např. zadavatel rozhodl zadat v zadávacím řízení zakázku na toliko výmalbu objektu bílou barvou bez ohledu na cenu, tedy i v případě ceny v desítkách či stovkách tisíc Kč, musel by dle výkladu žalované zhotovit projektovou dokumentaci s ohledem na žalovanou uvedenou přiměřenou aplikaci ustanovení § 92 zákona o zadávání veřejných zakázek bez ohledu na to, že na prostou výmalbu se projektová dokumentace nezhotovuje a je naprosto zbytečná). Proto je nutno tento závěr odmítnout.

83. Pokud jde o tvrzení žalované, že k předání projektové dokumentace byla žalobkyně povinna dle smlouvy o dílo C., pak soud dospěl k závěru, že ze smlouvy o dílo C. tato povinnost nevyplývá. Ona dvě ustanovení ve smlouvě /konkrétně čl. 2 3. písm. c) a čl. 13 písm. e) / tuto povinnost v žádném případě nezakládají a jednoznačně se jedná o chybu, která vznikla při úpravě smluvního vzoru. Tento závěr lze ostatně dovodit i ohledem na ostatní smlouvy o dílo, uzavřené mezi stranami, v nichž se tato ustanovení běžně nacházela, a to bez toho, aniž by žalobkyně projektovou dokumentaci měla a tuto žalované poskytovala (blíže viz odstavec č. 36 odůvodnění rozsudku). Navíc soud ze všech účastníky uzavřených smluv dovodil, že pokud měla být projektová dokumentace předána žalované, byla by tato skutečnost nejspíše ve smlouvě výslovně uvedena. Pokud by i přes výše uvedené soud hypoteticky přijal opačný závěr, je předně nutno uvést, že z ustanovení čl. 2 písm. c) smlouvy o dílo C. zároveň vyplývá, že žalovaná projektovou dokumentaci dostala, s touto se seznámila a prohlásila, že v ní nejsou rozpory. Podstatné však je, že by se v tomto hypotetickém případě jednalo o smlouvou stanovenou povinnost, u níž stranami nebyla sjednána doba plnění ve smyslu ustanovení §1958 odst. 1 o.z., a proto by bylo nutno pro vznik povinnosti žalobkyně předat projektovou dokumentaci žalované, realizovat ze strany žalované výzvu dle ustanovení § 1958 odst. 2 o.z., (není-li ujednáno, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté, tedy po výzvě věřitele, povinen plnit bez zbytečného odkladu). Výzvu ve smyslu ustanovení § 1958 odst. 2 o.z. však žalovaná neučinila, když e-mail ze dne 3. 7. 2018 (viz č.l. 366) za takovou výzvu soud nepovažuje, neboť dle obsahu je zřejmé, že účelem komunikace je dotaz na existenci projektové dokumentace či jiných podkladů a nikoliv jasná a určitá výzva k předložení dokumentace ve stanovené lhůtě. Ve vztahu k projektové dokumentaci tak soud uzavřel, že žalobkyně nebyla povinna tuto zhotovit ani předat žalované a nemohla se tak dostat ani do prodlení a hypotéza ustanovení § 1975 o.z. tak nebyla naplněna.

84. Pokud jde o předání resp. nepředání staveniště, v důsledku čehož žalované neměla počít běžet lhůta pro provedení díla, soud uvádí, že na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že staveniště žalovaná převzala dne 15. 5. 2018 (viz odst. 33 odůvodnění rozsudku) a toho dne začaly žalované plynout příslušné lhůty dle smlouvy o dílo pro zahájení stavebních prací a v návaznosti na to i lhůta pro provedení díla.

85. Ve vztahu k předávání prostor po tzv.„ půlpatrech“ je nutno uzavřít, že ustanovení čl. 4 odst. 4 smlouvy je nutno vyložit tak, že žalobkyně byla povinna umožnit realizaci díla po celých patrech, neboť žalobkyní prezentovaný výklad ze slovní formulace„ práce budou probíhat za provozu, vždy v jednom podlaží kompletně“ neplyne. Na druhou stranu je však nutno uvést, že ze svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že nejprve bylo předáno patro celé (patro č. [příjmení]) a k předávání po„ půlpatrech“ docházelo až následně, což bylo z části zaviněno prodlením žalované. Navíc ze svědeckých výpovědí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vyplynulo, že byly předávány dvě„ půlpatra“, aby vzniklá situace byla kompenzována. Z hlediska právního hodnocení je nutno vzniklou situaci podřadit pod ustanovení § 2591 o.z., dle kterého je-li k provedení díla nutná součinnost ob jednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí, přičemž po marném uplynutí lhůty má zhotovitel právo podle své volby buď zajistit náhradní plnění na účet ob jednatele, anebo upozornil-li na to ob jednatele, od smlouvy odstoupit. Do prodlení dle ustanovení § 1975 o.z. by se tak žalobkyně dostala až toliko uplynutím přiměřené lhůty stanovené dle ustanovení § 2591 o.z. Z provedených důkazů vyplynulo, že žalovaná nikdy po žalobkyni uvolnění celého patra výslovně nepožadovala, ani nestanovila žalobkyni přiměřenou lhůtu, a proto se žalobkyně do prodlení nedostala.

86. Namítala-li žalovaná problémy ve výkazu výměr, je nutno uvést, že až na drobné blíže nespecifikované výjimky, které byly dle svědků operativně vyjasněny na stavbě, nebyly v rámci dokazování žádné relevantní vady výkazu výměr zjištěny. I pokud by se však tyto vyskytly, dle jejich povahy by na ně bylo nutno aplikovat buď ustanovení xanon [číslo] (nevhodný pokyn) nebo ustanovení § 2627 o.z. (skryté překážky týkající se místa, kde má být dílo provedeno), přičemž obě ustanovení zákona vyžadují upozornění zhotovitele na nevhodnost pokynů či oznámení o skrytých překážkách, které jsou podmínkou pro přerušení provádění díla a s tím i přerušení běhu lhůt pro jeho provedení. V rámci smlouvy o dílo C. však žalovaná ani netvrdila, že by takové upozornění bylo učiněno, a ani z dokazování žádné upozornění nevyplynulo. Pokud žalovaná uváděla, že dle výkazu výměr nebylo možno dílo provést, jedná se o závěr velmi zkreslený. Žalovaná totiž neměla pro realizaci díla k dispozici pouze výkaz výměr, ale měla i pokyny žalobkyně realizované prostřednictvím [jméno] [příjmení] a dalších pracovníků žalobkyně, přičemž za této situace bylo možno dílo provést. Tento závěr vyplynul nejen z výslechů svědků ([obec] [anonymizováno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]), ale i ze skutečnosti, že žalovaná nakonec dílo provedla i bez projektové dokumentace. Ostatně tento závěr vyplynul i z potvrzení znalce [příjmení] [příjmení], který uvedl, že dílo na základě výkazu výměr bez písemných pokynů ob jednatele nebylo možno provést, přičemž lze-li dílo provést na základě výkazu výměr a písemných pokynů, je možno toto realizovat i na základě výkazu výměr a pokynů ústních.

87. Aplikace ustanovení § 557 o.z., kterou navrhovala žalovaná, v daném případě není možná, neboť formulace použitá v čl. 11 a 11.5 smlouvy o dílo C. neumožňuje různý výklad, když tento je naprosto jasný. Uvedená ujednání totiž stanoví, že za každý den prodlení s provedením díla zaplatí žalovaná 0,5% z celkové ceny díla včetně DPH a pokud prodlení přesáhne 30 dnů, vzniká žalované povinnost zaplatit další pokutu ve výši 30% z celkové ceny díla. Ujednání jsou tak jednoznačná, různý výklad nepřipouští a nelze tato ujednání vykládat k tíži žalobkyně, která uvedené formulace do smlouvy vložila.

88. V posuzovaném případě však soud dospěl k závěru, že ujednání o výši smluvní pokuty jsou z části v rozporu s dobrými mravy a je na místě aplikovat postup dle ustanovení § 2051 o.z., přičemž při posouzení rozporu s dobrými mravy vyšel soud z obecných východisek uvedených v odst. 70 -72 odůvodnění rozsudku. Žalobkyně v první řadě uplatnila vůči žalované smluvní pokutu dle č.l. 11 3. smlouvy o dílo C za 4 případy prodlení s prováděním prací dle časového harmonogramu (prodlení s etapou„ chodba a kanceláře II. NP – stavební a montážní práce, elektroinstalace“,„ chodba a kanceláře III. NP – stavební a montážní práce, elektroinstalace“„ chodba a kanceláře IV. NP – stavební a montážní práce, elektroinstalace“ a etapou„ chodba, schodiště, sociální zařízení I. – IV. NP – stavební a montážní práce), přičemž skutkový stav ohledně prodlení žalované je blíže popsán v odst. 35 odůvodnění rozsudku (pro úplnost soud dodává, že tvrzení žalobkyně ohledně mechanismu výpočtu pokuty jsou uvedeny v odst. 7 odůvodnění rozsudku a námitka žalované, že žalobkyně mechanismus výpočtu řádně netvrdila tak není důvodná). Při aplikaci výše uvedených obecných východisek na ujednání čl. 11 3. smlouvy o dílo C. je nutno uzavřít, že sjednaná pokuta ve výši 0,5% z celkové ceny díla včetně DPH, tedy ve výši 29 768,15 Kč za každý případ prodlení s prováděním prací dle časového harmonogramu za celkem 4 případy porušení, tedy v celkové výši 119 072,60 Kč, není v rozporu s dobrými mravy. Procentuální vyjádření výše smluvní pokuty ve vztahu k ceně díla bez DPH činí jednorázově cca 0,6%. Samotná výše smluvní pokuty je tak akceptovatelná. Tato smluvní pokuta naplňuje přiměřeně všechny funkce smluvní pokuty (preventivní, uhrazovací i sankční), a je i adekvátní škodám, které prodlením mohly žalobkyni vzniknout a které bylo možno očekávat. Pobídková výše smluvní pokuty je přiměřená a není přemrštěná, smluvní pokuta je také přiměřená celkovým okolnostem uzavření smlouvy o dílo C. a jejímu účelu. Poměr výše zajištěné částky a celkové smluvní pokuty při zohlednění celkového počtu porušených povinností (4 případy) je naprosto adekvátní (cca 2,4 %) a teoreticky by tak mohla být i vyšší. Soud tak uzavřel, že smluvní pokuta dle čl. 11 3. smlouvy o dílo C. není v rozporu s dobrými mravy, a zároveň soud neshledal jiný rozpor této smluvní pokuty se zákonem, neboť smluvní ujednání v č.l. 11 3 smlouvy o dílo C. je určité a odpovídá ustanovením § 2048 a násl. o.z.

89. Na druhou stranu je však nutno při aplikaci výše uvedených závěrů na ujednání obsažená v čl. 11 4. a 11.5 smlouvy o dílo C. uzavřít, že sjednaná pokuta ve výši 0,5% denně z celkové ceny díla včetně DPH za každý den prodlení žalované se zhotovením díla ve spojení se smluvní pokutou ve výši 30% z celkové ceny díla včetně DPH v případě prodlení se zhotovením díla delším než 30 kalendářních dnů je z hlediska sjednané výše smluvní pokuty v rozporu s dobrými mravy. Obě sazby smluvní pokuty je nutno posuzovat společně, neboť se jedná o kumulativní sankci za porušení jedné povinnosti. Denní sazba za prodlení se zhotovení díla činí 0,5% z ceny díla včetně DPH, tedy 29 768,15 Kč (při ceně díla 4 920 356 Kč bez DPH, přičemž fakticky byly fakturovány práce ve výši 4 551 582,86 Kč), která byla účtována za 97 dnů prodlení v konečné výši 2 887 510,92 Kč, k čemuž je nutno připočítat smluvní pokutu za prodlení s provedením díla přesahujícím 30 dnů ve výši 1 786 089,20 Kč Celkem tedy prodlení žalované se zhotovením díla dosáhlo částky 4 673 600,12 Kč, která převyšuje žalovanou fakturovanou cenu celého díla bez DPH. Procentuální vyjádření výše smluvní pokuty ve vztahu k výsledné ceně díla bez DPH činí cca 1,05% denně. Již samotnou výši denní sazby smluvní pokuty tak není možno akceptovat. Takto nastavené smluvní pokuty nenaplňují přiměřeně všechny funkce smluvní pokuty (preventivní, uhrazovací i sankční), neboť je výrazně akcentována funkce sankční, kterou překlápí do nepřijatelné funkce„ likvidační“ a takto stanovená smluvní pokuta není zdaleka adekvátní škodám, které prodlením mohly žalobkyni vzniknout a které bylo možno očekávat (když navíc žalobkyni ani žádná škoda nevznikla). Pobídková výše smluvních pokut je přemrštěná, smluvní pokuty nejsou přiměřené také celkovým okolnostem uzavření smlouvy o dílo C. a jejímu účelu, kterým byla rekonstrukce budovy žalobkyně a nikoliv ekonomická likvidace žalované, ve kterou tato smluvní pokuta prakticky vyústila. Poměr výše zajištěné částky a celkové smluvní pokuty při zohlednění celkové délky prodlení (97 dnů) je naprosto nepřiměřený, neboť činí více než 100% za prodlení překračující jen o málo 3 měsíce. Soud tak uzavřel, že výše smluvní pokuty dle čl. 11 4. a 11.5 smlouvy o dílo C. je v rozporu s dobrými mravy a je nutno přistoupit k moderaci smluvní pokuty dle ustanovení § 2051 o.z., kterou je třeba aplikovat namísto postupu dle ustanovení § 580 o.z. ve spojení s ustanovením § 577 o.z., neboť se dobrým mravům příčí výše sjednané pokuty a nikoliv okolnosti, za kterých byla sjednána (viz rozhodnutí NS ČR 31 Cdo 2707/2007). Na tomto závěru nemění nic ani fakt, že žalovaná je podnikatel, tedy profesionál a sama tak nese odpovědnost za závazky, které na sebe uzavřením předmětných smluv převzala, stejně jako skutečnost, že se žalovaná dobrovolně ucházela o veřejnou zakázku a nebyla k uzavření smlouvy nikterak nucena.

90. Pokud jde o námitku žalobkyně, že není možno moderovat smluvní pokutu, která již zanikla započtením, a to dle rozhodnutí NS ČR 23 Cdo 2409/2010, je nutno uvést, že tento názor byl již překonán. K moderaci smluvní pokuty dochází s účinky ex tunc, k okamžiku ujednání o smluvní pokutě. Je-li smluvní pokuta nepřiměřená, nemůže jednostranným zápočtem dojít v rozsahu její nepřiměřené výše k zániku pohledávky ze smluvní pokuty, ani k zániku pohledávky proti níž je započítáváno (viz z rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia NS ČR ze dne 11. 4. 2018 sp. zn. 31 Cdo 927/2016).

91. Pro stanovení adekvátní výše smluvní pokuty soud přihlédl k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, přičemž vyšel z toho, že žalobkyni v důsledku prodlení žalované s provedením díla nevznikla kvantifikovatelná škoda. Na druhou stranu ale je také nutno přihlédnout k tomu, že smluvní strany jednoznačně deklarovaly úmysl zajistit povinnost žalované provést dílo ve sjednané lhůtě smluvní pokutou, a proto je na místě smluvní pokutu v určité výši stanovit. Pro stanovení výše smluvní pokuty vyšel soud z přiměřené denní sazby 0,1% z dohodnuté ceny díla bez DPH, která představuje v obchodní praxi obvyklou a přiměřenou výši sazby smluvní pokuty. Soud tak ve svých úvahách vyšel z částky 4 920, 356 Kč za den, kterou vynásobil počtem dnů prodlení v počtu 97 a dospěl k částce 476 609,03 Kč, která podle názoru představuje přiměřeně vysokou smluvní pokutu s ohledem na veškeré relevantní okolnosti případu včetně délky prodlení, hodnoty plnění (činí více než 10 % konečné ceny díla bez DPH), významu zajišťované povinnosti a vzniklé škody a odpovídá tak dikci ustanovení § 2051 o.z. Soud zároveň uvádí, že v souladu s judikaturou moderoval celkovou výši smluvní pokuty spojenou s prodlením žalované s provedením díla na částku 476 609,03 Kč a nikoliv její denní sazbu, kterou uvedl toliko pro dokreslení úvah soudu a mechanismu stanovení výsledné částky smluvní pokuty (např. rozhodnutí NS ČR 29 Cdo 1734/2012).

92. Žalobkyně tak dle smlouvy o dílo C. vznikl nárok dle ustanovení § 2048 o.z. na zaplacení částky 119 072,60 Kč dle čl. 11 smlouvy o dílo a ve výši 476 609,03 Kč dle čl. 11 a 11.5 smlouvy o dílo C. Celková smluvní pokuta tak činí 595 681,63 Kč. Toliko v tomto rozsahu pak na základě jednostranného zápočtu provedeného žalobkyní dle ustanovení § 1982 dopisem ze dne [osobní údaje žalobkyně] 1168 zanikla povinnost žalobkyni zaplatit žalované cenu díla. Celková cena díla vyúčtovaná žalovanou činila 4 551 582,86 Kč, přičemž po zohlednění jednostranného zápočtu realizovaného žalobkyní ohledně smluvní pokuty, na kterou měla žalobkyně nárok ve výši 595 681,63 Kč, je žalobkyně nadále povinna dle ustanovení § 2586 odst. 1 o.z. a ustanovení § 2610 o.z. zaplatit žalované částku 3 955 901,23 Kč, jejíž splatnost nastala na základě faktury č. 1801161 ze dne 21. 12. 2018, která byla splatná dne 20. 1. 2019, a protože žalobkyně tuto částku nezaplatila ve lhůtě splatnosti dostala se tímto dnem, tedy dnem 20. 1. 2019, dle ustanovení § 1968 o.z. do prodlení a žalované vznikl dle ustanovení § 1970 o.z. nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, který dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, činí 9,75% ročně z dlužné částky. Vzhledem k tomu, že žalobkyně dlužnou částku doposud nezaplatila, zavázal soud žalobkyni k zaplacení celkové částky 3 955 901,21 Kč včetně příslušenství tímto rozsudkem (viz první část výroku III. rozsudku). Žalovaná žalobou uplatnila nárok z titulu smlouvy o dílo C. ve výši 4 018 700,82 Kč, přičemž důvodným soud shledal tento toliko z části, a proto soud ve zbytku, tedy ohledně částky 62 799,61 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% z částky 62 799,61 Kč od 20. 1. 2019 do zaplacení, vzájemný nárok žalované zamítl (viz první část výroku IV. rozsudku). d. Smlouva o dílo D. [číslo]

93. Žalobkyně se na základě uzavřené smlouvy o dílo D. domáhá zaplacení částky 310 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 310 000 Kč ode dne 8. 2. 2019 do zaplacení a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, z titulu nezaplacené smluvní pokuty za prodlení žalované s realizací 1. a 2. etapy díla dle smlouvy o dílo D., přičemž soud shledal tento nárok žalobkyně je po právu toliko z části.

94. Na základě právního hodnocení závěru o skutkovém stavu věci, dospěl soud k závěru, že účastníci spolu dne 19. 12. 2017 uzavřeli smlouvu o dílo dle ustanovení § 2586 a násl. o.z., na základě které se žalovaná zavázala provést (zhotovit) pro žalobkyni sjednané dílo, a to mimo jiné projektovou dokumentaci pro stavbu„ [obec] na [příjmení] – výstavba automobilové dílny - PD“ Podle ustanovení § 2590 o.z. byla žalovaná povinna provést dílo v ujednaném čase, tedy 1. etapu dílo spočívající v projektové dokumentaci pro povolení stavby do 17. 8. 2018 a 2. etapu díla spočívající v projektové dokumentaci pro realizaci stavby do 16. 10. 2018. Provedením díla se dle ustanovení § 2604 o.z. rozumí jeho dokončení a předání. Žalovanou byla 1. etapa díla provedena 22. 11. 2018 a žalovaná se tak dostala dle ustanovení § 1968 věta prvá o.z. do prodlení s provedením 1. etapy díla v rozsahu 97 dnů. V této souvislosti je nutno uvést, že žalobkyně tvrdila, že bylo dílo dokončeno a předáno až dne 10. 12. 2018 a prodlení trvalo 115 dnů. Z provedených důkazů však soud zjistil, že žalovaná předala dílo již dne 22. 11. 2018, přičemž žalobkyně následně dne 28. 11. 2018 vytkla žalované vady dokumentace spočívající v absenci vyjádření orgánů do jejichž kompetence spadá povolení odstranění stromů, vyjádření orgánů ke způsobu nakládání s dešťovými vodami a zprávy ze zpracovaného radonového průzkumu a inženýrsko-geologického průzkumu, přičemž žalované stanovila lhůtu pro doložení dokladů do 10. 12. 2018. Žalovaná ve stanovené lhůtě doklady doložila, jak vyplývá ze zápisu komise žalobkyně ze dne 10. 12. 2018, označeného jako předávací protokol (viz č.l. 16 spojeného spisu). Soud posoudil žalobkyní vytknuté vady díla jako vady, které nebrání užívání díla, neboť na základě předložené dokumentace bylo možno požádat o vydání příslušných povolení s tím, že absentující doklady budou doloženy dodatečně a 1. etapu díla považoval za provedenou s výhradami dle ustanovení § 2605 o.z. Na uvedeném závěru nemění nic ani předávací protokol ze dne 10. 12. 2018, neboť tento byl podepsán toliko zástupci žalobkyně a nikoliv žalované. Proto soud uzavřel, že 1. etapa díla byla s vadami předána dne 22. 11. 2018.

95. Žalovanou byla 2. etapa díla provedena dne 10. 12. 2018 a žalovaná se tak dostala dle ustanovení § 1968 věta prvá o.z. do prodlení se zhotovením 2. etapy díla v rozsahu 55 dnů. Pro případ prodlení žalované se zhotovením díla, tedy pro případ porušení povinnosti žalované provést dílo v ujednané době, sjednali účastníci v čl. 9 1. smlouvy o dílo D. smluvní pokutu dle ustanovení § 2048 a násl. o.z. ve výši 1 500 Kč za každý den prodlení žalované se zhotovením 1. etapy díla a v čl. 9 2 smlouvy o dílo D. smluvní pokutu dle ustanovení § 2048 a násl. o.z. ve výši 2 500 Kč za každý den prodlení žalované se zhotovením 2 etapy díla. Na základě ujednání stran v čl. 9 1. a 9. 2. smlouvy o dílo D. tak vznikl žalobkyni dle ustanovení § 2048 o.z. nárok požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty bez zřetele na to, zda žalobkyni prodlením žalované vznikla škoda.

96. Pokud jde o námitky uplatněné žalovanou ve vztahu ke smlouvě o dílo D. soud žádnou z uplatněných námitek neshledal důvodnou, vyjma námitky rozporu smluvní pokuty dle čl. 9 smlouvy o dílo D. s dobrými mravy (blíže viz dále). Žalovaná v první řadě namítala, že za prodlení se zhotovením díla je odpovědná žalobkyně, resp. toto bylo způsobeno okolnostmi, které lze žalobkyni přičítat. Dle ustanovení § 1968 věta druhá o.z. není dlužník za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle ustanovení § 1975 o.z. je pak věřitel v prodlení nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu. Z hlediska prodlení žalobkyně mělo jít dle tvrzení žalované o změny v rozsahu realizace díla ze strany TDO. Pokud jde o žalovanou tvrzené požadavky žalobkyně na realizaci díla nad rámec smlouvy o dílo, které se nutně promítly do zvýšené technologické náročnosti a tím i do termínů realizace díla, případně by vyžadovaly uzavření dodatku ke smlouvě o dílo D., soud po zhodnocení specifikace díla dle smlouvy o dílo D. včetně přílohy č. 1 označené jako zadání – specifikace rozsahu díla – stavby, dospěl k závěru, že žádný z požadavků žalobkyně uplatněných v rámci provádění díla nepřekročil sjednaný rámec díla, neboť všechny požadavky spadají pod deklarovanou specifikaci díla, tedy zhotovení dokumentace, podle které bude následně realizovaná novostavba dílen pro údržbu a opravu automobilové techniky (myšleno vojenské bojové automobilové techniky) užívané nově dislokovaným praporem 143. záspr. Jak již bylo uvedeno výše, při zhotovování projektové dokumentace pro realizaci konkrétní stavby se totiž předpokládá určitý vývoj dokumentace a její úpravy a změny v průběhu zhotovení dle požadavků investora či uživatele a dle doporučení zhotovitele jsou naprosto běžné a je nutno s nimi počítat. Proto také je také v praxi často cena za zhotovení projektové dokumentace počítána procentní částkou z celkových předpokládaných nákladů na zhotovení či rekonstrukci stavby. Ostatně proto taky Ing. arch. [anonymizováno], tedy osoba pověřená za žalovanou realizací projektové dokumentace, žádný z požadavků nepovažoval za požadavek nad rámec smlouvy o dílo.

97. Jak už bylo zmíněno výše u smlouvy o dílo A. (odst. 67 odůvodnění), i pokud by však některý z požadavků žalobkyně byl nad rámec sjednané smlouvy o dílo, jejím akceptováním žalovanou, která by jej zapracovala do projektové dokumentace, nevzniká žalované nárok na prodloužení dohodnutého termínu pro zhotovení díla, neboť takovou úpravu o.z. ani smlouva o dílo D. neobsahuje. Zároveň je nutno uvést, že na případné požadavky nad rámec sjednaného díla je nutno nahlížet ustanovením § 2594 odst. 1 o.z., dle kterého je povinností zhotovitele (žalované) upozornit ob jednatele (žalobkyni) na nevhodnost příkazu, které mu dal, přičemž požadavek nad rámec sjednaného rozsahu díla nevhodný příkaz dle ustanovení § 2594 odst. 1 o.z. jednoznačně představuje. Dle ustanovení xanon [číslo], by pak žalovaná byla oprávněna přerušit provádění díla až do změny příkazu, přičemž dle ustanovení § 2594 odst. 3 o.z. by se lhůta stanovená pro dokončení díla prodloužila o dobu přerušením vyvolanou. Jak už však bylo uvedeno, ze strany žalobkyně nebyl žádný požadavek nad rámec sjednaného díla uplatněn a ani žalovaná nepostupovala dle ustanovení § 2594 o.z., a proto k prodlužení termínu pro zhotovení díla v posuzovaném případě nedošlo.

98. Aplikace ustanovení § 433 o.z., které zapovídá podnikatelům zneužívat své hospodářské postavení k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran, v posuzovaném případě není možná. Žalobkyně v rámci posuzovaného smluvního vztahu nevystupuje jako podnikatel a proto na ni ustanovení § 433 nelze aplikovat. Zároveň ani na žalovanou však v rámci smluvního vztahu nelze nahlížet jako na slabší stranu. Navíc v posuzovaném případě soud neshledal zneužití hospodářského postavení na straně žalobkyně a zjevně ani nebylo cílem žalobkyně zneužít své postavení k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran, neboť výsledná situace je pouhým důsledkem dvou základních faktorů. Prvním faktorem je nastavená výše sankcí, které v případě smlouvy o dílo D. byla v případě smluvní pokuty za prodlení s 2. etapou díla nepřiměřená (jak bude uvedeno dále) a druhým je pak dogmatický výklad zákona ze strany odpovědných zaměstnanců žalobkyně odvozený od ustanovení § 14 odst. 4 a 5 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, bez zohlednění ostatních právních norem a v některých případech bohužel i„ zdravého“ rozumu.

99. V posuzovaném případě tak soud dospěl k závěru, že uplatnění sankce za prodlení s provedením 1. etapy díla dle smlouvy o dílo D. i sankce za prodlení s provedením 2. etapy díla dle smlouvy o dílo D, kterou jak tvrdila žalovaná nebylo možno realizovat, aniž by byla dokončena 1. etapa díla, a proto vlastně prodlení s provedením 1. etapy díla bylo sankcionováno dvakrát, není v rozporu se zákonem ani dobrými mravy (v případě smluvní pokuty za prodlení s 2. etapou díla má soud na mysli, že samotné sjednání a uplatnění smluvní pokuty za prodlení s 2. etapou vedle pokuty za prodlení s 1 etapou díla, není v rozporu s dobrými mravy, ujednanou výši smluvní pokuty dle čl. 9 2. však soud shledal v rozporu s dobrými mravy, jak je uvedeno níže). Je totiž nutno uvést, že na 2. etapě díla bylo možno minimálně část prací realizovat již před dokončením 1. etapy a zároveň obě etapy díla představují relativně samostatné ucelené části, které lze realizovat více či méně samostatně a pak je možno splnění každé části zajistit smluvní pokutou. Zároveň soud neshledal jiný rozpor ujednané výše smluvních pokut se zákonem, neboť smluvní ujednání v č.l. 9 a č.l. 9 smlouvy o dílo D. je určité a odpovídá ustanovením § 2048 a násl. o.z.

100. V posuzovaném případě však soud dospěl k závěru, že ujednání o výši smluvní pokuty jsou z části v rozporu s dobrými mravy a je na místě aplikovat postup dle ustanovení § 2051 o.z., přičemž při posouzení rozporu s dobrými mravy vyšel soud z obecných východisek uvedených v odst. 70 -72 odůvodnění rozsudku. Při aplikaci výše uvedených závěrů na ujednání obsažená ve smlouvě o dílo D. je nutno uzavřít, že sjednaná pokuta ve výši 1 500 Kč denně za prodlení s provedením 1. etapy díla v hodnotě 450 000 Kč bez DPH, která má být účtována za 97 dnů prodlení v celkové výši 145 500 není v rozporu s dobrými mravy. Procentuální vyjádření výše smluvní pokuty ve vztahu k ceně díla bez DPH činí v případě 1. etapy 0,33% denně. Samotnou sazbu smluvní pokuty tak lze akceptovat, byť je mírně vyšší. Takto stanovená sazba stále ještě naplňuje přiměřeně všechny funkce smluvní pokuty (preventivní, uhrazovací i sankční), a je i adekvátní škodám, které prodlením mohly žalobkyni vzniknout a které bylo možno očekávat. Pobídková výše smluvních pokut je přiměřená a není přemrštěná, smluvní pokuta je přiměřená také celkovým okolnostem uzavření smlouvy o dílo D. a jejímu účelu. Poměr výše zajištěné částky a celkové smluvní pokuty při zohlednění celkové délky prodlení (97 dnů) je v případě smluvní pokuty za prodlení s provedením 1. etapy ještě akceptovatelný (méně než 1/3). Soud tak uzavřel, že smluvní pokuta dle č.l. 9 smlouvy o dílo D. není v rozporu s dobrými mravy.

101. Při aplikaci výše uvedených závěrů na ujednání obsažená ve smlouvě o dílo D. je nutno uzavřít, že sjednaná pokuta ve výši 2 500 Kč denně za prodlení s provedením 2. etapy díla v hodnotě 240 000 Kč bez DPH, která byla účtována za 55 dnů prodlení v konečné výši 137 500 Kč již však v rozporu s dobrými mravy je. Procentuální vyjádření výše smluvní pokuty ve vztahu k ceně díla bez DPH činí v případě 2. etapy 1,04 % denně. Již samotnou výši denní sazby smluvní pokuty tak není možno prakticky akceptovat. Tato sazba smluvní pokuty nenaplňuje přiměřeně všechny funkce smluvní pokuty (preventivní, uhrazovací i sankční), neboť je výrazně akcentována funkce sankční, a takto stanovená smluvní pokuta není zdaleka adekvátní škodám, které prodlením mohly žalobkyni vzniknout a které bylo možno očekávat (když navíc žalobkyni ani žádná škoda nevznikla). Pobídková výše smluvní pokuty je přemrštěná, smluvní pokuta není přiměřená ani také celkovým okolnostem uzavření smlouvy o dílo D. a jejímu účelu, kterým byla tvorba projektové dokumentace pro stavbu, která měla být realizována v blíže neurčené budoucí době. Poměr výše zajištěné částky a celkové smluvní pokuty při zohlednění celkové délky prodlení (55 dnů) je naprosto nepřiměřený, neboť činí více než 57 % za prodlení překračující jen o málo 2 měsíce. Soud tak uzavřel, že výše smluvní pokuty dle čl. 9 smlouvy o dílo D. je v rozporu s dobrými mravy a je nutno přistoupit k moderaci smluvní pokuty dle ustanovení § 2051 o.z. (shodně jako u smlouvy o dílo C odst. 89. odůvodnění rozsudku. Na tomto závěru nemění nic ani námitky žalobkyně, k nimž se soud vyjádřil v odst. 89 a 90 odůvodnění rozhodnutí v rámci smlouvy o dílo C., na něž soud odkazuje, neboť závěry uvedené ve zmiňovaných odstavcích platí i v případě smlouvy o dílo D.

102. Žalobkyně tak dle smlouvy o dílo D. vznikl nárok dle ustanovení § 2048 o.z. na zaplacení částky 145 500 Kč za prodlení s provedením 1. etapy díla (97 dnů prodlení x 1 500 Kč). Pro stanovení adekvátní výše smluvní pokuty za prodlení žalované s provedením 2. etapy díla soud přihlédl k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, přičemž vyšel z toho, že žalobkyni v důsledku prodlení žalované s provedením 2. etapy díla nevznikla kvantifikovatelná škoda. Na druhou stranu ale soud přihlédl k tomu, že smluvní strany jednoznačně deklarovaly úmysl zajistit povinnost žalované provést 2. etapu díla ve sjednané lhůtě smluvní pokutou, a proto je na místě smluvní pokutu v určité výši stanovit. Pro stanovení výše smluvní pokuty vyšel soud z přiměřené denní sazby 0,1% z dohodnuté ceny 2. etapy díla bez DPH, která představuje v obchodní praxi obvyklou a přiměřenou výši sazby smluvní pokuty. Soud tak ve svých úvahách vyšel z částky 240 Kč za den, kterou vynásobil počtem dnů prodlení v počtu 55 a dospěl k částce 13 200 Kč, která podle názoru soudu představuje přiměřeně vysokou smluvní pokutu s ohledem na veškeré relevantní okolnosti případu včetně délky prodlení, hodnoty plnění (činí více než 5 % ceny 2. etapy díla bez DPH), významu zajišťované povinnosti a vzniklé škody a odpovídá tak dikci ustanovení § 2051 o.z. Soud zároveň uvádí, že v souladu s judikaturou moderoval celkovou výši smluvní pokuty spojenou s prodlením žalované s provedením 2. etapy díla na částku 13 200 Kč a nikoliv její denní sazbu, kterou uvedl toliko pro dokreslení úvah soudu a mechanismu stanovení výsledné částky smluvní pokuty (viz např. rozhodnutí NS ČR 29 Cdo 1734/2012).

103. Celková částka smluvní pokuty, na kterou žalobkyni vznikl nárok tak činí 158 700 Kč a tato byla v souladu s ujednáním čl. 9 smlouvy o dílo D. splatná na základě faktury č. 1824601945 ze dne 4. 1. 2019, doručené žalované dne 8. 1. 2019, dne 7. 2. 2019, a protože žalovaná tuto částku nezaplatila ve lhůtě splatnosti dostala dnem následujícím, tedy 8. 2. 2019, dle ustanovení § 1968 o.z. do prodlení a žalobkyni vznikl dle ustanovení § 1970 o.z. nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, který dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, činí 9,75% ročně z dlužné částky. Podle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, má žalobkyně nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku doposud nezaplatila, zavázal soud žalovanou k zaplacení celkové částky 158 700 Kč včetně příslušenství a částky 1 200 Kč tímto rozsudkem (viz druhá část výroku I. rozsudku) a ve zbylé části nárok žalobkyně ve výši 151 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% p.a. z částky 151 300 Kč od 8. 2. 2019 do zaplacení nárok žalobkyně zamítl (viz výrok II. rozsudku). e. Smlouva o dílo E. [číslo] [rok] [číslo]

104. Žalovaná se na základě uzavřené smlouvy o dílo E. domáhá zaplacení částky 1 607 822,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 1 607 822,01 Kč od 26. 3. 2019 do zaplacení, z titulu nezaplacené ceny díla, přičemž soud shledal tento nárok žalované po právu toliko z části.

105. Na základě právního hodnocení závěru o skutkovém stavu věci, dospěl soud k závěru, že účastníci spolu dne 11. 10. 2018 uzavřeli smlouvu o dílo dle ustanovení § 2586 a násl. o.z., na základě které se žalovaná zavázala provést (zhotovit) pro žalobkyni sjednané dílo s názvem„ Oprava oken, dveří, omítek a elektroinstalace na b. č. 13, 15, 27 a 22 – [ulice] kasárna [obec]“ a žalobkyně se zavázala zaplatit žalované sjednanou cenu. Podle ustanovení § 2590 o.z. byla žalovaná povinna provést dílo v ujednaném čase tedy do 11. 12. 2018. Provedením díla se dle ustanovení § 2604 o.z. rozumí jeho dokončení a předání. Dílo bylo žalovanou zhotoveno pouze částečně. Dne 20. 12. 2018 zaslala žalovaná žalobkyni dopis označený jako odstoupení od smlouvy, který však za řádné odstoupení od smlouvy nelze považovat. Dle ustanovení § 2001 o.z. lze odstoupit od smlouvy, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Dle ustanovení § 2002 o.z. poruší-li jedna ze stran smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit. Dle ustanovení §1969 o.z. v případě prodlení dlužníka může věřitel od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle ustanovení § 1978 o.z. zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou ji druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky. Vzhledem k tomu, že smlouva o dílo E. neobsahovala ujednání, které by žalované umožnilo od smlouvy odstoupit v případě, že se žalovaná dostane do prodlení a zároveň toto právo žalované neplyne ani ze zákona (zákon konstituuje při prodlení žalované toto právo toliko žalobkyni) shledal soud, že odstoupení žalované ze dne 20. 12. 2018 bylo neplatné a to dle ustanovení § 2001 o.z. a contrario. Dopisem ze dne 11. 1. 2019 žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo E. v souladu s ustanovením § 2001 o.z. a dle č.l. 13 smlouvy o dílo E. a smlouva o dílo E. tak v rozsahu nesplněné části zanikla dle ustanovení § 2004 odst. 2 o.z.

106. Žalovaná se dostala ke dni odstoupení žalobkyně od smlouvy dle ustanovení § 1968 věta prvá o.z. do prodlení s provedením díla v rozsahu 31 dnů. Žalované tak vzniklo dle ustanovení § 2991 o.z. právo na zaplacení částky ve výši 1 978 261,22 Kč (zhotovená část díla odsouhlasená stranami), kterou žalovaná žalobkyni vyúčtovala fakturou č. 1801197 ze dne 23. 1. 2019, splatnou dne 26. 3. 2019. Zároveň si však strany pro případ prodlení žalované se zhotovením díla, tedy pro případ porušení povinnosti žalované provést dílo případně jeho dílčí části v ujednané době, sjednaly smluvní pokutu dle ustanovení § 2048 a násl. o.z., a to: a) smluvní pokutu pro případ prodlení žalované s prováděním prací dle časového harmonogramu ve výši 5 000 Kč za každý jednotlivý případ (čl. 11 smlouvy o dílo E.), b) za nedodržení termínu pro dokončení a předání díla sjednaného ve smlouvě ze strany žalované ve výši 10 000 Kč, a to za každý i započatý den prodlení (čl. 11 4. smlouvy o dílo E.) a c) za prodlení žalované se splněním díla delším než 30 kalendářních dnů ve výši 30% z celkové sjednané ceny díla včetně DPH (čl. 11 4. smlouvy o dílo E.). Na základě ujednání stran v čl. 11 3., 11. 4. a 11.5 smlouvy o dílo E. tak vznikl žalobkyni nárok dle ustanovením § 2048 o.z. požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty bez zřetele na to, zda žalobkyni prodlením žalované vznikla škoda, který zůstal žalobkyni zachován i po odstoupení od smlouvy dle ustanovení § 2005 odst. 2 o.z. Vzhledem k tomu, že mezi stranami nebylo sporu o to, že žalované vznikl nárok na zaplacení realizované části díla, nýbrž skutečnost, zda žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty a v jaké výši, soud se zabýval nárokem žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty a jeho výše.

107. Pokud jde o námitky uplatněné žalovanou ve vztahu ke smluvní pokutě požadované žalobkyní dle smlouvy o dílo E., soud žádnou z uplatněných námitek (vyjma námitky týkající se rozporu ujednané výše smluvní pokuty s dobrými mravy, viz níže) neshledal důvodnou. Žalovaná v první řadě namítala, že za prodlení se zhotovením díla je odpovědná žalobkyně, která neposkytovala řádně součinnost při zhotovení díla, nepředala žalované projektovou dokumentaci, ač k tomu byla povinna a výkaz výměr trpěl nedostatky, kvůli kterým nebylo možno řádně dílo provést. Dle ustanovení § 1968 věta druhá o.z. není dlužník za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle ustanovení § 1975 o.z. je pak věřitel v prodlení nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu. V rámci provedeného dokazování zejména výslechu svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že problémy či prodlení ze strany žalobkyně při poskytování součinnosti nebyly zaznamenány, a to ani ve vztahu k výběru materiálů (linolea či obkladů) ani ve vztahu k řešení problému se schodištěm. Pokud jde o chybějící zárubně, tyto žalobkyně dodala na stavbu den poté, co proběhlo vybourání stávajících zárubní a dříve, než na předmětnou budovu dodala zárubně žalovaná. Stejně tak ani méněpráce (odpadnutí bourání podlah) nemohly způsobit prodloužení termínu realizace díla.

108. Pokud je o otázku projektové dokumentace a povinnosti žalobkyně tuto zhotovit, soud odkazuje závěry uvedené v odst. 82 a 83 odůvodnění rozhodnutí, které jsou plně aplikovatelné i na smlouvu o dílo E., včetně žalovanou tvrzené povinnosti žalobkyně předat žalované projektovou dokumentaci vyplývající ze samotné smlouvy o dílo E. s tím rozdílem, že v případě smlouvy o dílo E. žalovaná ani netvrdila, že by žalobkyni k předložení projektové dokumentace vůbec vyzvala. Po zhodnocení předmětu díla dle smlouvy o dílo E. dospěl soud k závěru, že se jednalo o udržovací práce dle ustanovení § 103 odst. 1 písm. c) stavebního zákona, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu řádu a zároveň se jednalo o podlimitní veřejnou zakázku dle ustanovení § 27 písm. b) zákona o zadávání veřejných zakázek.

109. Namítala-li žalovaná problémy ve výkazu výměr, je nutno uvést, že až na problém se zárubněmi, schodištěm, který byl žalobkyní vyřešen (viz výše), stejně jako problém se schodištěm a s atikou, nebyly v rámci dokazování žádné relevantní vady výkazu výměr či jiné problémy při realizaci díla zjištěny. Na uvedené situace je dle jejich povahy nutno aplikovat buď ustanovení xanon [číslo] (nevhodný pokyn) nebo ustanovení § 2627 o.z. (skryté překážky týkající se místa, kde má být dílo provedeno), přičemž obě ustanovení zákona vyžadují upozornění zhotovitele na nevhodnost pokynů či oznámení o skrytých překážkách, které jsou podmínkou pro přerušení provádění díla a s tím i přerušení běhu lhůt pro jeho provedení. V rámci smlouvy o dílo E. však žalovaná tvrdila pouze problém se zárubněmi a se schodištěm, přičemž oba problémy žalobkyně vyřešila bez prodlení, aniž by došlo k přerušení práce a k prodloužení termínu provedení díla tak dle o.z. nedošlo. Pokud žalovaná uváděla, že dle výkazu výměr nebylo možno dílo provést, jedná se o závěr velmi zkreslený. Žalovaná totiž neměla pro realizaci díla k dispozici pouze výkaz výměr, ale měla i pokyny žalobkyně realizované prostřednictvím [jméno] [příjmení] a další podklady, a to výkresy jednotlivých objektů a popis stavebních prací, přičemž za této situace bylo možno dílo provést. Tento závěr vyplynul nejen z výslechu svědka [jméno] [příjmení], ale i ze skutečnosti, že žalovaná na tento problém poprvé upozornila až v soudním řízení, přičemž tento nezmínila ani ve svém odstoupení od smlouvy.

110. Aplikace ustanovení § 557 o.z., kterou navrhovala žalovaná, v daném případě není možná, neboť formulace použitá v čl. 11 a 11.5 smlouvy o dílo E. neumožňuje různý výklad, když tento je naprosto jasný. Uvedená ujednání totiž stanoví, že za každý den prodlení s provedením díla zaplatí žalovaná 10 000 Kč a pokud prodlení přesáhne 30 dnů, vzniká žalované povinnost zaplatit další pokutu ve výši 30% z celkové ceny díla. Ujednání jsou tak jednoznačná, různý výklad nepřipouští a nelze tato ujednání vykládat k tíži žalobkyně, která uvedené formulace do smlouvy vložila.

111. V posuzovaném případě však soud dospěl k závěru, že ujednání o výši smluvní pokuty jsou z části v rozporu s dobrými mravy a je na místě aplikovat postup dle ustanovení § 2051 o.z., přičemž při posouzení rozporu s dobrými mravy vyšel soud z obecných východisek uvedených v odst. 70 -72 odůvodnění rozsudku. Žalobkyně v první řadě uplatnila vůči žalované smluvní pokutu dle č.l. 11 3. smlouvy o dílo E za 41 případů prodlení s prováděním prací dle časového harmonogramu provádění prací, přičemž skutkový stav ohledně prodlení žalované je blíže popsán v odst. 48 odůvodnění rozsudku. Při aplikaci výše uvedených obecných východisek na ujednání čl. 11 3. smlouvě o dílo E. je nutno uzavřít, že sjednaná pokuta ve výši 5 000 Kč za každý případ prodlení s prováděním prací dle časového harmonogramu za celkem 41 případů porušení, tedy v celkové výši [osobní údaje žalobkyně] 1653, není v rozporu s dobrými mravy. Procentuální vyjádření výše smluvní pokuty ve vztahu k ceně díla bez DPH ve výši [osobní údaje žalobkyně] 1488 činí jednorázově cca 6,5%. Samotná výše smluvní pokuty je tak akceptovatelná zejména s ohledem na celkový počet případů prodlení, k nimž u žalované došlo. Tato smluvní pokuta naplňuje přiměřeně všechny funkce smluvní pokuty (preventivní, uhrazovací i sankční), a je i adekvátní škodám, které prodlením mohly žalobkyni vzniknout a které bylo možno očekávat. Pobídková výše smluvní pokuty je přiměřená a není přemrštěná, smluvní pokuta je také přiměřená celkovým okolnostem uzavření smlouvy o dílo E. a jejímu účelu. Poměr celkové výše ceny díla bez DPH a celkové smluvní pokuty při zohlednění celkového počtu porušených povinností je naprosto adekvátní (cca 6,5%). Soud tak uzavřel, že smluvní pokuta dle čl. 11 3. smlouvy o dílo E. není v rozporu s dobrými mravy, a zároveň soud neshledal jiný rozpor této smluvní pokuty se zákonem, neboť smluvní ujednání v č.l. 11 3 smlouvy o dílo E. je určité a odpovídá ustanovením § 2048 a násl. o.z.

112. Na druhou stranu je však nutno při aplikaci výše uvedených závěrů na ujednání obsažená v čl. 11 4. a 11.5 smlouvy o dílo E. uzavřít, že sjednaná pokuta ve výši 10 000 Kč za každý den prodlení žalované se zhotovením díla ve spojení se smluvní pokutou ve výši 30% z celkové ceny díla včetně DPH v případě prodlení se zhotovením díla delším než 30 kalendářních dnů je z hlediska sjednané výše smluvní pokuty v rozporu s dobrými mravy. Obě sazby smluvní pokuty je nutno posuzovat společně, neboť se jedná o kumulativní sankci za porušení jedné povinnosti. Denní sazba za prodlení se zhotovením díla činí 10 000 Kč, což činí 0,31% denně (při ceně díla 3 143 495,89 Kč bez DPH, přičemž fakticky byly fakturovány práce ve výši 1 978 261 Kč), která byla účtována za 31 dnů prodlení v konečné výši 310 000 Kč, k čemuž je nutno připočítat smluvní pokutu za prodlení s provedením díla přesahujícím 30 dnů ve výši 1 137 822,01 Kč Celkem tedy pokuta za prodlení žalované se zhotovením díla dosáhla částky 1 447 822,01 Kč, která tvoří cca fakturované ceny celého díla bez DPH. Procentuální vyjádření výše smluvní pokuty ve vztahu ke smluvené ceně díla bez DPH za dobu prodlení 31 dnů činí cca 1,52% denně. Již samotnou výši denní sazby smluvní pokuty tak není možno akceptovat. Tato, sazba jakož ani obě smluvní pokuty, nenaplňují přiměřeně všechny funkce smluvní pokuty (preventivní, uhrazovací i sankční), neboť je výrazně akcentována funkce sankční, která se opět překlápí do funkce„ likvidační“ a takto stanovená smluvní pokuta není zdaleka adekvátní škodám, které prodlením mohly žalobkyni vzniknout a které bylo možno očekávat (když navíc žalobkyni ani žádná škoda nevznikla). Pobídková výše smluvních pokut je přemrštěná, smluvní pokuty nejsou přiměřené také celkovým okolnostem uzavření smlouvy o dílo E. a jejímu účelu, kterým byla rekonstrukce budovy žalobkyně a nikoliv ekonomická likvidace žalované, ve kterou tato smluvní pokuta opět prakticky vyústila. Poměr výše zajištěné částky (ceny díla bez DPH) a celkové smluvní pokuty při zohlednění celkové délky prodlení (31 dnů) je naprosto nepřiměřený, neboť činí více než 46% za prodlení překračující jen o jeden den měsíc. Soud tak uzavřel, že výše smluvní pokuty dle čl. 11 4. a 11.5 smlouvy o dílo E. je v rozporu s dobrými mravy a je nutno přistoupit k moderaci smluvní pokuty dle ustanovení § 2051 o.z. (shodně jako v případě smlouvy o dílo C. viz odst. 89 odůvodnění rozhodnutí) Na tomto závěru nemění nic ani námitky žalobkyně, k nimž se soud vyjádřil v odst. 89 a 90 odůvodnění rozhodnutí v rámci smlouvy o dílo C., na něž soud odkazuje, neboť závěry uvedené ve zmiňovaných odstavcích platí i v případě smlouvy o dílo E.

113. Pro stanovení adekvátní výše smluvní pokuty soud přihlédl k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, přičemž vyšel z toho, že žalobkyni v důsledku prodlení žalované s provedením díla nevznikla kvantifikovatelná škoda. Na druhou stranu ale je také nutno přihlédnout k tomu, že smluvní strany jednoznačně deklarovaly úmysl zajistit povinnost žalované provést dílo ve sjednané lhůtě smluvní pokutou, a proto je namístě smluvní pokutu v určité výši stanovit. Pro stanovení výše smluvní pokuty vyšel soud z přiměřené denní sazby 0,1% z dohodnuté ceny díla bez DPH, která představuje v obchodní praxi obvyklou a přiměřenou výši sazby smluvní pokuty. Soud tak ve svých úvahách vyšel z částky 3134, 49589 Kč za den, kterou vynásobil počtem dnů prodlení v počtu 31 a dospěl k částce 94 169,37 Kč, která podle názoru soudu představuje přiměřeně vysokou smluvní pokutu s ohledem na veškeré relevantní okolnosti případu včetně délky prodlení, hodnoty plnění (činí více než 3 % konečné ceny díla bez DPH), významu zajišťované povinnosti a vzniklé škody a odpovídá tak dikci ustanovení § 2051 o.z. Soud zároveň uvádí, že v souladu s judikaturou moderoval celkovou výši smluvní pokuty spojenou s prodlením žalované s provedením díla na částku 94 169,37 Kč a nikoliv její denní sazbu, kterou uvedl toliko pro dokreslení úvah soudu a mechanismu stanovení výsledné částky smluvní pokuty (např. rozhodnutí NS ČR 29 Cdo 1734/2012).

114. Žalobkyni tak dle smlouvy o dílo E. vznikl nárok dle ustanovení § 2048 o.z. na zaplacení částky [osobní údaje žalobkyně] 1653 dle čl. 11 smlouvy o dílo E a ve výši 94 169,37 Kč dle čl. 11 a 11.5 smlouvy o dílo E. Celková smluvní pokuta tak činí 299 169,37 Kč. Toliko v tomto rozsahu pak na základě jednostranného zápočtu provedeného žalobkyní dle ustanovení § 1982 dopisem ze dne [osobní údaje žalobkyně] 1168 zanikla povinnost žalobkyni zaplatit žalované cenu díla. Celková cena díla vyúčtovaná žalovanou činila 1 978 261,22 Kč, přičemž po zohlednění jednostranného zápočtu realizovaného žalobkyní ohledně smluvní pokuty, na kterou měla žalobkyně nárok ve výši 299 169,37 Kč a částky zaplacené žalobkyní ve výši 84 349,34 Kč (viz žalovanou nezpochybněné sdělení žalobkyně na čl. 416 p.v.), je žalobkyně nadále povinna dle ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. zaplatit žalované částku 1 594 742,51 Kč, jejíž splatnost nastala na základě faktury č. 1801197 ze dne 23. 1. 2019, která byla splatná dne 26. 3. 2019, a protože žalobkyně tuto částku nezaplatila ve lhůtě splatnosti dostala se dnem následujícím, tedy 27. 3. 2019, dle ustanovení § 1968 o.z. do prodlení a žalované vznikl dle ustanovení § 1970 o.z. nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, který dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, činí 9,75% ročně z dlužné částky. Vzhledem k tomu, že žalobkyně dlužnou částku doposud nezaplatila, zavázal soud žalobkyni k zaplacení celkové částky 1 594 742,51 Kč včetně příslušenství, a to úroku z prodlení ve výši 9,75% p.a. z částky 1 594 742,51 od 27. 3. 2019 do zaplacení tímto rozsudkem (viz prostřední část výroku III. rozsudku). Žalovaná žalobou uplatnila nárok z titulu smlouvy o dílo E. ve výši 1 607 822,01 Kč s úrokem z prodlení od 26. 3. 2019, přičemž důvodným soud shledal tento toliko z části, a proto soud ve zbytku, tedy ohledně úroku z částky 1 594 742, 51 Kč za den 26. 3. 2019 a částky 13 079,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% z částky 13 079,50 Kč od 27. 3. 2019 do zaplacení, vzájemný nárok žalované zamítl (viz prostřední část výroku IV. rozsudku). f. Smlouva o dílo F. [číslo] [rok] [číslo]

115. Žalovaná se na základě uzavřené smlouvy o dílo F. domáhá zaplacení částky 478 255,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 478 255,23 Kč od 13. 12. 2018 do zaplacení, z titulu nezaplacené ceny díla, přičemž soud shledal tento nárok žalované po právu toliko z části.

116. Na základě právního hodnocení závěru o skutkovém stavu věci, dospěl soud k závěru, že účastníci spolu dne 9. 7. 2018 uzavřeli smlouvu o dílo dle ustanovení § 2586 a násl. o.z., na základě které se žalovaná zavázala provést (zhotovit) pro žalobkyni sjednané dílo s názvem„ Oprava omítek, podlah, nátěrů b. č. 2, oprava odvodnění, Cvičiště zápalných látek [role v řízení]“ a žalobkyně se zavázala zaplatit žalované sjednanou cenu. Podle ustanovení § 2590 o.z. byla žalovaná povinna provést dílo v ujednaném čase, tedy do 15. 9. 2018 (60 dnů od zahájení stavebních prací). Provedením díla se dle ustanovení § 2604 o.z. rozumí jeho dokončení a předání. Dílo bylo žalovanou zhotoveno dne 7. 11. 2018 a žalovaná se tak dostala dle ustanovení § 1968 věta prvá o.z. do prodlení s provedením díla v rozsahu 53 dnů. Žalované tak vzniklo dle ustanovení § 2610 o.z. právo na zaplacení ceny díla ve výši 699 561,52 Kč, kterou žalovaná žalobkyni vyúčtovala fakturou č. 1801131 ze dne 12. 11. 2018, splatnou dne 12. 12. 2018. Zároveň si však strany pro případ prodlení žalované se zhotovením díla, tedy pro případ porušení povinnosti žalované provést dílo případně jeho dílčí části v ujednané době, sjednaly smluvní pokutu dle ustanovení § 2048 a násl. o.z., a to za nedodržení termínu pro dokončení a předání díla sjednaného ve smlouvě ze strany žalované ve výši 0,5% z celkové sjednané ceny díla včetně DPH, a to za každý i započatý den prodlení (čl. 11 2. smlouvy o dílo F.) a za prodlení žalované se splněním díla delším než 30 kalendářních dnů ve výši 30% z celkové sjednané ceny díla včetně DPH (čl. 11 3. smlouvy o dílo F.). Na základě ujednání stran v čl. 11 2. a 11. 3. smlouvy o dílo F. tak vznikl žalobkyni nárok dle ustanovení § 2048 o.z. požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty bez zřetele na to, zda žalobkyni prodlením žalované vznikla škoda. Vzhledem k tomu, že mezi stranami nebylo sporu o to, že žalované vznikl nárok na zaplacení ceny díla, nýbrž skutečnost, zda žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty a v jaké výši, soud se zabýval nárokem žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty a jeho výší.

117. Pokud jde o námitky uplatněné žalovanou ve vztahu ke smluvní pokutě požadované žalobkyní dle smlouvy o dílo F., soud žádnou z uplatněných námitek (vyjma námitky týkající se rozporu ujednané výše smluvní pokuty s dobrými mravy, viz níže) neshledal důvodnou. Žalovaná v první řadě namítala, že za prodlení se zhotovením díla je odpovědná žalobkyně, která neposkytovala řádně součinnost při zhotovení díla, nepředala žalované projektovou dokumentaci, ač k tomu byla povinna a výkaz výměr trpěl nedostatky, kvůli kterým nebylo možno řádně dílo provést. Dle ustanovení § 1968 věta druhá o.z. není dlužník za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle ustanovení § 1975 o.z. je pak věřitel v prodlení nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu. V rámci provedeného dokazování zejména výslechu svědků vyplynulo, že problémy či prodlení ze strany žalobkyně při poskytování součinnosti nebyly zaznamenány. Naopak z výslechu svědků vyplynulo, že za prodlení s provedením díla je odpovědná žalovaná, resp. okolnosti, které lze žalované přičítat (nedostatečné personální zajištění, nedostatek materiálu, velké množství realizovaných staveb), což ostatně žalovaná potvrdila v dopise ze dne 11. 10. 2018, který žalobkyni zaslala.

118. Pokud je o otázku projektové dokumentace a povinnosti žalobkyně tuto zhotovit soud odkazuje závěry uvedené v odst. 82 a 83 odůvodnění rozhodnutí, které jsou plně aplikovatelné i na smlouvu o dílo F., včetně žalovanou tvrzené povinnosti žalobkyně předat žalované projektovou dokumentaci vyplývající ze samotné smlouvy o dílo F. s tím rozdílem, že v případě smlouvy o dílo F. žalovaná ani netvrdila, že by žalobkyni k předložení projektové dokumentace vůbec vyzvala. Po zhodnocení předmětu díla dle smlouvy o dílo F. dospěl soud k závěru, že i v tomto případě se jednalo o udržovací práce dle ustanovení § 103 odst. 1 písm. c) stavebního zákona, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřádu a zároveň se jednalo o podlimitní veřejnou zakázku dle ustanovení § 27 písm. b) zákona o zadávání veřejných zakázek. Povinnost žalobkyně zhotovit a předat žalované projektovou dokumentaci nelze dovodit ani ze smluvního ujednání, které žalované stanoví povinnost vést stavební deník (protože stavební deník se vede podle ustanovení § 157 odst. 1 stavebního zákona u všech stavebních prací vyžadujících ohlášení stavby nebo stavební povolení), neboť tuto povinnost lze sjednat„ izolovaně“, aniž by z toho plynuly další povinnosti, jak se v posuzovaném případě také stalo.

119. Pokud jde o předání resp. nepředání staveniště, v důsledku čehož žalované neměla počít běžet lhůta pro provedení díla, soud uvádí, že na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že staveniště žalovaná převzala dne 13. 7. 2018 (viz odst. 54 odůvodnění rozsudku) a toho dne začaly žalované plynout příslušné lhůty dle smlouvy o dílo pro zahájení stavebních prací a v návaznosti na to i lhůta pro provedení díla.

120. Namítala-li žalovaná problémy ve výkazu výměr, je nutno uvést, že nebyly v rámci dokazování žádné relevantní vady výkazu výměr zjištěny. I pokud by se však tyto vyskytly, dle jejich povahy by na ně bylo nutno aplikovat buď ustanovení xanon [číslo] (nevhodný pokyn) nebo ustanovení § 2627 o.z. (skryté překážky týkající se místa, kde má být dílo provedeno), přičemž obě ustanovení zákona vyžadují upozornění zhotovitele na nevhodnost pokynů či oznámení o skrytých překážkách, které jsou podmínkou pro přerušení provádění díla a s tím i přerušení běhu lhůt pro jeho provedení. V rámci smlouvy o dílo F. však žalovaná ani netvrdila, že by takové upozornění bylo učiněno, a ani z dokazování žádné upozornění nevyplynulo. Výkaz výměr nemusel splňovat náležitosti dle § 7 vyhlášky č. 169/2016 Sb., neboť tato dopadá na nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce, což práce dle smlouvy o dílo F. nebyly. Pokud žalovaná uváděla, že dle výkazu výměr nebylo možno dílo provést, jedná se o závěr velmi zkreslený. Žalovaná totiž neměla pro realizaci díla k dispozici pouze výkaz výměr, ale měla i pokyny žalobkyně realizované prostřednictvím [jméno] [příjmení] a dalších pracovníků žalobkyně, přičemž za této situace bylo možno dílo provést. Tento závěr vyplynul nejen z výslechů svědků ([jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]), ale i ze skutečnosti, že žalovaná nakonec dílo provedla i bez projektové dokumentace. Pokud žalovaná vytýkala žalobkyni, že tato svolala první kontrolní den až 25. 10. 2018, je nutno uvést, že žalovaná do 1. 10. 2018 prakticky nerealizovala stavební práce (viz stavební deník) a adekvátní realizace díla nastala až v návaznosti na dopis žalované ze dne 11. 10. 2018 a tedy kontrolní den nebyl realizován v nepřiměřené době s ohledem na realizované stavební práce.

121. Aplikace ustanovení § 557 o.z., kterou navrhovala žalovaná, v daném případě není možná, neboť formulace použitá v čl. 11 a 11.3 smlouvy o dílo F. neumožňuje různý výklad, když tento je naprosto jasný. Uvedená ujednání totiž stanoví, že za každý den prodlení s provedením díla zaplatí žalovaná 0,5% z celkové ceny díla včetně DPH a pokud prodlení přesáhne 30 dnů, vzniká žalované povinnost zaplatit další pokutu ve výši 30% z celkové ceny díla. Ujednání jsou tak jednoznačná, různý výklad nepřipouští a nelze tato ujednání vykládat k tíži žalobkyně, která uvedené formulace do smlouvy vložila.

122. V posuzovaném případě však soud dospěl k závěru, že ujednání o výši smluvní pokuty jsou v rozporu s dobrými mravy a je na místě aplikovat postup dle ustanovení § 2051 o.z., přičemž při posouzení rozporu s dobrými mravy vyšel soud z obecných východisek uvedených v odst. 70 -72 odůvodnění rozsudku. Při aplikaci výše uvedených závěrů na ujednání obsažená v čl. 11 2. a 11. 3. smlouvy o dílo F. je nutno uzavřít, že sjednaná pokuta ve výši 0,5% denně z celkové ceny díla včetně DPH za každý den prodlení žalované se zhotovením díla ve spojení se smluvní pokutou ve výši 30% z celkové ceny díla včetně DPH v případě prodlení se zhotovením díla delším než 30 kalendářních dnů je z hlediska sjednané výše smluvní pokuty v rozporu s dobrými mravy. Obě sazby smluvní pokuty je nutno posuzovat společně, neboť se jedná o kumulativní sankci za porušení jedné povinnosti. Denní sazba za prodlení se zhotovení díla činí 0,5%, tedy 4232, 3472 Kč (při ceně díla 699 561,52 Kč bez DPH), která byla účtována za 53 dnů prodlení v konečné výši 224 314,40 Kč, k čemuž je nutno připočítat smluvní pokutu za prodlení s provedením díla přesahujícím 30 dnů ve výši 253 940,83 Kč Celkem tedy pokuta za prodlení žalované se zhotovením díla dosáhla částky 478 255,23 Kč, která převyšuje 2/3 žalovanou fakturované ceny celého díla bez DPH. Procentuální vyjádření výše smluvní pokuty ve vztahu k výsledné ceně díla bez DPH činí cca 1,29% denně. Již samotnou výši denní sazby smluvní pokuty tak není možno akceptovat. Takto stanovená výše smluvní pokuty nenaplňuje přiměřeně všechny funkce smluvní pokuty (preventivní, uhrazovací i sankční), neboť je výrazně akcentována funkce sankční, která se opět překlápí do funkce„ likvidační“ a takto stanovená smluvní pokuta není zdaleka adekvátní škodám, které prodlením mohly žalobkyni vzniknout a které bylo možno očekávat (když navíc žalobkyni ani žádná škoda nevznikla). Pobídková výše smluvních pokut je přemrštěná, smluvní pokuty nejsou přiměřené také celkovým okolnostem uzavření smlouvy o dílo F. a jejímu účelu, kterým byla rekonstrukce budovy žalobkyně. Poměr výše zajištěné částky a celkové smluvní pokuty při zohlednění celkové délky prodlení (53 dnů) je naprosto nepřiměřený, neboť činí více než 68% (více než 2/3) za prodlení, které nedosahuje ani 2 měsíců, byť soud přihlédne k tomu, že dílo mělo být realizováno do 60 dnů od zahájení stavebních prací a žalovaná fakticky začala s prováděním díla až po uplynutí lhůty pro provedení díla. Soud tak uzavřel, že výše smluvní pokuty dle čl. 11 2. a 11.3 smlouvy o dílo F. je v rozporu s dobrými mravy a je nutno přistoupit k moderaci smluvní pokuty dle ustanovení § 2051 o.z. (stejně jako v případě smluvní pokuty dle smlouvy o dílo C. viz odst. 89 odůvodnění rozhodnutí). Na tomto závěru nemění nic ani námitky žalobkyně, k nimž se soud vyjádřil v odst. 89 a 90 odůvodnění rozhodnutí v rámci smlouvy o dílo C., na něž soud odkazuje, neboť závěry uvedené ve zmiňovaných odstavcích platí i v případě smlouvy o dílo F.

123. Pro stanovení adekvátní výše smluvní pokuty soud přihlédl hodnotě a významu zajišťované povinnosti, přičemž vyšel z toho, že žalobkyni v důsledku prodlení žalované s provedením díla nevznikla kvantifikovatelná škoda. Na druhou stranu ale je také nutno přihlédnout k tomu, že smluvní strany jednoznačně deklarovaly úmysl zajistit povinnost žalované provést dílo ve sjednané lhůtě smluvní pokutou, a proto je na místě smluvní pokutu v určité výši stanovit. Pro stanovení výše smluvní pokuty vyšel soud z přiměřené denní sazby 0,1% z dohodnuté ceny díla bez DPH, která představuje v obchodní praxi obvyklou a přiměřenou výši sazby smluvní pokuty. Soud tak ve svých úvahách vyšel z částky 699,56 Kč za den, kterou vynásobil počtem dnů prodlení v počtu 53 a dospěl k částce 37 076,76 Kč, která podle názoru představuje přiměřeně vysokou smluvní pokutu s ohledem na veškeré relevantní okolnosti případu včetně délky prodlení, hodnoty plnění (činí více než 5 % konečné ceny díla bez DPH), významu zajišťované povinnosti a vzniklé škody a odpovídá tak dikci ustanovení § 2051 o.z. Soud zároveň uvádí, že v souladu s judikaturou moderoval celkovou výši smluvní pokuty spojenou s prodlením žalované s provedením díla na částku 37 076,76 Kč a nikoliv její denní sazbu, kterou uvedl toliko pro dokreslení úvah soudu a mechanismu stanovení výsledné částky smluvní pokuty (viz např. rozhodnutí NS ČR 29 Cdo 1734/2012).

124. Žalobkyně tak dle smlouvy o dílo F. vznikl nárok dle ustanovení § 2048 o.z. na zaplacení částky 37 076,76 Kč dle čl. 11 a 11.3 smlouvy o dílo F. Toliko v tomto rozsahu pak na základě jednostranného zápočtu provedeného žalobkyní dle ustanovení § 1982 dopisem ze dne 3. 12. 2018 zanikla povinnost žalobkyni zaplatit žalované cenu díla. Celková cena díla vyúčtovaná žalovanou činila 699 561,52 Kč, přičemž z této částky žalobkyně neuhradila 478 255,23 Kč, a po zohlednění jednostranného zápočtu realizovaného žalobkyní ohledně smluvní pokuty, na kterou měla žalobkyně nárok ve výši 37 076,76 Kč, je žalobkyně nadále povinna dle ustanovení § 2586 odst. 1 o.z. a ustanovení § 2610 o.z. zaplatit žalované částku 441 178,47 Kč, jejíž splatnost nastala na základě faktury č. 180131 ze dne 12. 11. 2018, která byla splatná dne 12. 12. 2019, a protože žalobkyně tuto částku nezaplatila ve lhůtě splatnosti dostala se dnem následujícím, tedy 13. 12. 2018, dle ustanovení § 1968 o.z. do prodlení a žalované vznikl dle ustanovení § 1970 o.z. nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, který dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, činí 9% ročně z dlužné částky. Vzhledem k tomu, že žalobkyně dlužnou částku doposud nezaplatila, zavázal soud žalobkyni k zaplacení celkové částky 441 178,47 Kč včetně příslušenství tímto rozsudkem (viz poslední část výroku III. rozsudku). Žalovaná žalobou uplatnila nárok z titulu smlouvy o dílo F. ve výši 478 255,23 Kč, přičemž důvodným soud shledal tento toliko z části 441 178,47, a proto soud ve zbytku, tedy ohledně částky 37 076,76 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% z částky 37 076,76 Kč od 13. 12. 2018 do zaplacení, vzájemný nárok žalované zamítl (viz poslední část výroku IV. rozsudku). Náklady řízení a lhůta k plnění 125. Náklady řízení soud stanovil samostatně pro nároky uplatněné žalobou (žalobami) a pro nároky uplatněné žalovanou v rámci vzájemných nároků (viz rozhodnutí NS ČR 23 Cdo 4609/2017), a to včetně otázky náhrady nákladů řízení vzniklých státu. S ohledem na tento postup soud paušální náhradu nákladů (dle vyhlášky 254/2015 či § 13 vyhlášky 177/1996 Sb.), cestovní náhrady, náhrady za promeškaný čas a stravné, rozdělil jak u žalobkyně, tak u žalované rovným dílem ( pro řízení o žalobě a pro řízení o vzájemném nároku), neboť právo na jejich náhradu vzniká pouze jednou, ale týkají se jak řízení o žalobě, tak o řízení o vzájemných nárocích.

126. V rámci řízení o žalobami uplatněných nárocích byla žalobkyně zvětší části úspěšná a má tedy podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Poměr úspěchu žalobkyně a žalované stanovil soud na základě kapitalizování žalobami uplatněných nároků včetně příslušenství ke dni rozhodnutí soudu, tedy ke dni 5. 3. 2021 vůči skutečně žalobkyni přiznaným nárokům. Žalobkyně ke dni rozhodnutí soudu požadovala zaplacení částky 331 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 65 252,34 Kč, částku 310 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 62 603,01 Kč a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky 2 x 1 200 Kč, tedy cekem 771 255,35 Kč, přičemž se žalobkyni dostalo částky 331 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 65 252,34 Kč, částky 158 700 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 32 048,70 Kč a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky 2 x 1 200 Kč, tedy celkem částky 589 401,04 Kč. Úspěch žalobkyně tak v řízení o žalobách činil 76,4% a její neúspěch činil 23,6%, čímž žalobkyni vzniká nárok na úhradu 52,8% účelně vynaložených nákladů řízení o žalobách (76,4% - 23,6%).

127. Žalobkyní účelně vynaložené náklady řízení o žalobách tvoří: a. Náhrada za 17,5 úkonů dle § 1 a § 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 á 300 Kč, a to 2 x předžalobní výzva k plnění, 6 písemných podání ve věci žalobou uplatněných nároků /žaloba ze dne 11. 12. 2019, replika ze dne 6. 2. 2020, žaloba ze dne 22. 4. 2020, sdělení žalobkyně k jednání o smírném vyřešení sporu ze dne 16. 7. 2020, vyjádření k výzvě soudu ze dne 22. 10. 2020 ve spojení s vyjádřením ze dne 16. 11. 2020, doplnění listin k výzvě soudu ze dne 19. 11. 2021, 6 x úkonu za přípravu na jednání soudu (dne 12. 5. 2020, 23. 7. 2020 – toto jednání neproběhlo z důvodu rozšíření vzájemného nároku žalovanou bezprostředně před jednáním 8. 12. 2020, 16. 2. 2021, 19. 2. 2021 a 26. 2. 2021), 13 x úkon účast na jednání za každé započaté dvě hodiny (dne 12. 5. 2020 – 1 úkon, 8. 12. 2020 – 3 úkony, 16. 2. 2021 – 5 úkonů, 19. 2. 2021 - 3 úkonů a 26. 2. 2021 – 1 úkon), neboť tyto úkony (příprava na jednání a účast u jednání) byly realizovány pro řízení jak o žalobě, tak pro řízení o vzájemném nároku, tedy celkem částku 5 250 Kč. Soud naopak neshledal důvodnou náhradu za doplnění skutkových tvrzení ze dne 17. 3. 2020, neboť žalobkyní uvedené skutečnosti měly být obsahem již repliky ze dne 6. 2. 2020, za vyjádření ke vzájemnému návrhu ze dne 3. 8. 2020 a vyjádření ke vzájemnému návrhu ze dne 16. 9. 2020, neboť tyto vyjádření se týkaly řízení o vzájemných nárocích, doplnění skutkových tvrzení ze dne 18. 12. 2020, neboť tyto tvrzení měly být součástí žalob, resp. vyjádření ke vzájemným návrhům, doplnění listin ze dne 21. 12. 2018, neboť tyto měly být součástí doplnění předchozích podání. b. cestovních nákladů žalobkyně za použití osobního vozidla (s předchozím souhlasem soudu), které činí dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., za jízdy realizované v roce 2020 k jednání dne 12. 5. 2020, 23. 7. 2020 a 18. 12. 2020, vozidlem Škoda Superb [registrační značka], při průměrné spotřebě nafty motorové 5 litrů na 100 km, ceně paliva 31,80 Kč a základní náhradě za 1 km ve výši 4,20 při celkem ujetých 1 578 km (2 x cesta z Prahy do Zlína a zpět á 315 km, tedy celkem 1 260 Km a částečná cesta na jednání dne 23. 7. 2020 v rozsahu 159 km směr Zlín a 159 km zpět do Prahy) 9 153,34 Kč z čehož představuje částku 4 576,67 Kč. Cestovní náklady žalobkyně za použití osobního vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., činí za jízdy realizované v roce 2021 k jednání dne 16. 2. 2021, 19. 2. 2021 a 26. 2. 2021, vozidlem Škoda Superb [registrační značka], při průměrné spotřebě nafty motorové 5 litrů na 100 km, ceně paliva 27,20 Kč a základní náhradě za 1 km ve výši 4,40 při celkem ujetých 1890 km (3 x cesta z Prahy do Zlína a zpět á 315 km) 10 903,53 Kč z čehož představuje částku 5 451,76 Kč. c. stravného dle § 29 odst. 1 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, za účast pověřeného zaměstnance u jednání dne 12. 5. 2020 ve výši 95 Kč, jednání dne 8. 12. 2020 ve výši 145 Kč, a za účast u jednání dne 16. 2. 2021, 19. 2. 2021 a 26. 2. 2021 vždy ve výši 153 Kč dle průměru mezních hodnot finančního rozpětí stravného dle platné právní úpravy uvedené v § 176 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, tedy celkem částky 699 Kč z této částky pak činí 349,50 Kč Z celkové částky účelně vynaložených nákladů řízení o žalobách ve výši 15 627,93 Kč má žalobkyně nárok na náhradu 52,8%, tedy částky 8 251,55 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni (viz výrok V. rozsudku).

128. V rámci řízení o vzájemných nárocích byla žalovaná úspěšná v převážné části, přičemž její neúspěch byl toliko v nepatrné části, a má tedy podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. nárok na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Poměr úspěchu žalované a žalobkyně stanovil soud na základě kapitalizování žalovanou uplatněných vzájemných nároků včetně příslušenství ke dni rozhodnutí soudu, tedy ke dni 5. 3. 2021 vůči skutečně žalované přiznaným nárokům. Žalovaná ke dni rozhodnutí požadovala zaplacení částky 4 018 700,82 Kč spolu s kapitalizovaným zákonný úrokem z prodlení ve výši 830 880,16 Kč, částku 1 607 822,01 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 304 506,07 Kč a částku 478 255,23 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 95 867,78 Kč, tedy celkem částku 7 336 032,07 Kč, přičemž se žalované dostalo částky 3 955 901,21 Kč spolu s kapitalizovaným zákonný úrokem z prodlení ve výši 817 896,12 Kč, částky 1 594 742,51 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 301 602,95 Kč a částky 441 178,47 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 88 441,17 Kč, tedy celkem částky 7 199 762,43 Kč. Úspěch žalované v řízení o vzájemných nárocích činil 98,1% a její neúspěch činil 1,9%, čímž žalované vzniká nárok na úhradu 100 % účelně vynaložených nákladů řízení o vzájemných nárocích.

129. Účelně vynaložené nákladů řízení o vzájemných nárocích tvoří: a. Odměna za zastoupení žalované advokátem dle § 7 odst. 6 a § 8 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši 605 440 Kč bez DPH, přičemž do 14. 4. 2020 bylo řízení vedeno toliko o žalobních nárocích, a proto žalované náhrada odměny advokáta nepřísluší, od 15. 4. 2020 do 14. 6. 2020 činila tarifní hodnota vzájemných nároků částku 331 000 Kč, od 15. 6. 2020 do 21. 7. 2020 činila tarifní hodnota vzájemných nároků částku 641 000 Kč, od 22. 7. 2020 do 6. 8. 2020 činila tarifní hodnota vzájemných nároků částku 5 626 522,83 Kč a od 7. 8. 2020 činí tarifní hodnota vzájemných nároků částku 6 104 778,06 Kč. Zástupce žalované realizoval celkem 22 úkonů, které spočívaly v : i. převzetí a přípravě zastoupení ve věci vzájemných nároků a uplatnění vzájemného nároku dne 15. 4. 2020 a účast u jednání soudu dne 12. 5. 2020 s odměnou ve výši 9 660 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 331 000 Kč), s celkovou odměnou 28 980 Kč, ii. rozšíření vzájemného nároku ze dne 15. 6. 2020 a jednání s protistranou dne 29. 6. 2020 s odměnou ve výši 10 900 (počítáno z tarifní hodnoty 641 000 Kč), s celkovou odměnou 21 800 Kč, iii. rozšíření vzájemného nároku ze dne 22. 7. 2020 s odměnou ve výši 30 820 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 5 626 522,83 Kč), iv. rozšíření vzájemného nároku ze dne 7. 8. 2020, replika k vyjádření žalobkyně ze dne 26. 10. 2020, 3 úkony za účast u soudního jednání dne 8. 12. 2020 přesahující 4 hodiny, doplnění tvrzení k výzvě soudu ze dne 21. 12. 2020, 5 úkonů za účast u jednání dne 16. 2. 2021 přesahující 8 hodin, 3 úkony za účast u jednání dne 19. 2. 2021 přesahující 5 hodin a 2 úkony za účast u jednání soudu dne 26. 2. 2021, s odměnou ve výši 32 740 Kč (počítáno z tarifní hodnota 6 104 778,06 Kč) s celkovou odměnou 523 840 Kč; Soud neshledal důvodnými jednak úkony učiněné zástupcem žalované před 15. 4. 2020, neboť tyto se týkaly žalobami uplatněných nároků a nikoliv nároků vzájemných a dále úkony spočívající v prvních poradách s klientem dne 12. 6. 2020, 20. 7. 2020, 6. 8. 2020, neboť převzetí a příprava věci a první porada byla žalované přiznána jednou v souvislosti s podáním vzájemného návrhu dne 15. 4. 2020 a další porady s žalovanou nebyly žalovanou doloženy. Podání ze dne 12. 6. 2020 nebylo ve spise nalezeno. Podání ze dne 18. 10. 2020 se netýká vzájemných nároků, ale obsahuje toliko sdělení k zahájenému insolvenčnímu řízení. Soud také nepřiznal žalované náhradu za doplnění tvrzení ze dne 13. 11. 2020 a ze dne 25. 1. 2021, neboť doplněná tvrzení či upřesnění důkazních návrhů měla být součástí vzájemných návrhů, případně navazujících vyjádření. b. z 22 režijních paušálů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.) souvisejících s každým jednotlivým úkonem právní služby, celkem tedy 3 300Kč, c. cestovních nákladů zástupce žalované za použití osobního vozidla, které dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., za jízdy realizované v roce 2020 k jednání dne 12. 5. 2020 a 18. 12. 2020 a na jednání s protistranou dne 22. 6. 2020, vozidlem Kia Venga [registrační značka], při průměrné spotřebě benzínu BA 95 B ve výši 7,26 litrů na 100 km, ceně paliva 32 Kč a základní náhradě za 1 km ve výši 4,20 při celkem ujetých 790 km (2 x cesta z [obec] do [obec] a zpět á 92,5 km, a jednou cesta z Brna do Prahy a zpět na jednání s protistranou á 210 km) činí 5 155,01 Kč, z nichž představuje částku 2 577,50 Kč z cestovních nákladů zástupce žalované za použití osobního vozidla, které činí dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., za jízdy realizované v roce 2021 k jednání dne 16. 2. 2021, 19. 2. 2021 a 26. 2. 2021, realizované vozidlem Kia Venga [registrační značka], při průměrné spotřebě benzínu BA 95 B ve výši 7,26 litrů na 100 km, ceně paliva 28,70 Kč a základní náhrady za 1 km ve výši 4,40 při celkem ujetých 555 km (3 x cesta z Brna do Zlína a zpět á 92,5 km) 3 563,17 Kč, z čehož představuje částku 1 781,59 Kč. d. náhrady za promeškaný čas dle § 14 cit. vyhl. za čas strávený cestou k jednání soudu a zpět v rozsahu 3 x půl hodina za cestu k jednání a 3 x půlhodina za cestu zpět, tedy 30 půlhodin á 100 Kč, tedy 1 500 Kč e. Soudní poplatek zaplacený za řízení o vzájemných nárocích ve výši 32 050 Kč f. DPH 21% z částky 610 240 Kč představující odměnu advokáta (605 440 Kč) a režijní paušály (3 300Kč) a náhradu za promeškaný čas (1 500 Kč) (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), ve výši 128 150,40 Kč. Takto vyčíslené náklady řízení o vzájemném nároku činí celkem 774 799,49 Kč, které je žalobkyně povinna žalované zaplatit dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalované (viz výrok VI. rozsudku).

130. S ohledem na osvobození žalobkyně od placení soudních poplatků dle § 11 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, nemá dle ustanovení § 148 odst. 1 Česká republika – Okresní soud ve Zlíně vůči žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení o žalobě ani nárok na náhradu nákladů řízení o vzájemném návrhu (viz výrok VII. a IX. rozsudku).

131. S ohledem na výsledky řízení o žalobě má Česká republika – Okresní soud ve Zlíně vůči žalované podle § 148 odst. 1 o. s. ř. nárok na částečnou náhradu nákladů řízení ve výši 371,88 Kč, kterou představuje svědečné vyplacené svědku [příjmení] [příjmení] (ostatní svědci, kteří uplatnili svědečné, byli slyšeni k vzájemnému nároku). Žalovaná je povinna zaplatit z této částky s ohledem na svůj neúspěch v rámci řízení o žalobami uplatněných nárocích 76,4 %, tedy částku 284,11 Kč. Vzhledem k osvobození žalované od placení SOP v rozsahu 90% tak soud uložil žalované povinnost uhradit toliko 10% částky nákladů vzniklých státu v řízení nárocích uplatněných v žalobách připadajících na žalovanou, tedy částky 28,41 Kč.

132. S ohledem na výsledky řízení o vzájemném návrhu nemá Česká republika – Okresní soud ve Zlíně vůči žalované podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. nárok na náhradu nákladů řízení, neboť žalované přináleží v rámci řízení o vzájemném návrhu dle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. plná náhrada nákladů řízení (viz výrok X. rozsudku).

133. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je dle § 11 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, zcela osvobozena od placení soudních poplatků přechází dle ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, poplatková povinnost za žalobu na žalovanou. Poplatek za žalobou uplatněné nároky ve výši 641 000 Kč činí 32 050 Kč. Podle výsledku řízení o žalobě tak na žalovanou připadá 76,4% soudního poplatku, tedy částka 24 486,20 Kč. S ohledem na osvobození žalované od povinnosti platit soudní poplatky v rozsahu 90% uložil soud žalované povinnost zaplatit 10% na žalovanou připadající poplatkové povinnosti, tedy částku 2 448,62 Kč (viz výrok XI. rozsudku).

134. Lhůtu ke splnění uložených povinností ve vztahu k státu stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody. Ohledně plnění povinností mezi účastníky řízení navzájem pak soud stanovil tuto lhůtu k žádosti žalobkyně, s ohledem na interní procesy spojené s placením, v rozsahu 15 dnů, když je dle názoru soudu spravedlivé, aby tato prodloužená lhůta byla pro obě strany sporu stejná.

Poučení