46 C 424/2024 - 119

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Havlíkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce], [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované A] podnikající v České republice prostřednictvím odštěpného závodu [Jméno žalované B], [Anonymizováno] sídlem [Adresa žalované B], zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o 39 245 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobou se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, jako bezdůvodného obohacení. Žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] pojistnou smlouvu [jméno FO] (U540) č. [hodnota], jíž bylo sjednáno pojištění pro případ smrti nebo dožití, na pojistnou dobu 24 let, roční pojistné bylo sjednáno ve výši [částka]. Pojištění skončilo výpovědí pojistné smlouvy ze strany žalobce. Celkem žalobce zaplatil na pojistném [částka] a žalovaná poskytla žalobci plnění v částce celkem [částka] (z toho [částka] pojistné plnění a [částka] odkupné). Žalobce se domáhá po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši žalované částky, neboť pojistná smlouva je absolutně neplatná. Žalovaná jako pojistitel rozdělila finanční fond na části, jednotky stejné hodnoty, tzv. podílové jednotky, tj. nárok na část hodnoty finančního fondu a zatímco pojistník „nakupoval“ podílové jednotky za tzv. nákupní cenu, při vyplacení pojistného plnění, mimořádného výběru či odkupného pojistník „prodával“ pojišťovně podílové jednotky za tzv. prodejní cenu, která slouží k výpočtu tzv. hodnoty podílových jednotek. Hodnota podílových jednotek byla v průběhu pojištění snižována o různé poplatky, které jsou uvedeny v č.l. 7 odst. 1 Zvláštních pojistných podmínek (dále jen „ZPP“), jedná se o částku potřebnou k úhradě rizika spojeného s pojištěním a o správní poplatek. V přehledu poplatků, který je součástí pojistné smlouvy je uvedeno odkazem na sazebník „rizikové pojistné dle sazebníku“. Žalobce nebyl seznámen se žádným sazebníkem, ze kterého by bylo možné zjistit při uzavření smlouvy výši rizikového pojistného, ani jiným způsobem nebyl seznámen s výší těchto poplatků, o které je snižována hodnota podílových jednotek. Budoucí pojistné plnění přitom na tom, o jaké poplatky bude snížena hodnota podílových jednotek nebo hodnota finančního fondu, od které se hodnota podílových jednotek odvíjí, závisí. Dále žalobce namítl, že pojistník dále svými platbami pojistného „kupuje“ podílové jednotky zvolených fondů, a to za tzv. nákupní cenu podílových jednotek, avšak pojistné plnění či jiná plnění z hodnoty podílových jednotek jsou oceňovány tzv. prodejní cenou. Mezi prodejní a nákupní cenou rozdíl ve výši 5 % nákupní ceny, tj. pojistník „kupuje“ podílové jednotky od pojistitele o 5 % dráž, než je ve stejnou dobu pojistitel „prodává“ pojistníkům ve formě odkupu či pojistného plnění. Jde tak o skrytý poplatek, který si běžný spotřebitel nemá šanci uvědomit. Tento poplatek navíc nemá žádné poctivé racionální odůvodnění. Velmi netransparentní a pro běžného spotřebitele zcela nepochopitelný je též způsob, jak pojistitel přenáší své náklady na provize pro pojišťovací zprostředkovatele na pojistníky. Jde o princip vytváření počátečních podílových jednotek a akumulačních jednotek a následné snižování počátečních podílových jednotek o náklady související s uzavřením pojistných smluv ve smyslu čl. 4 a 7 odst. 5 ZPP, čímž žalovaná přenáší na pojistníka náklady za zprostředkování konkrétního pojištění, tedy odměnu pro pojišťovacího zprostředkovatele. Jde o značný náklad, který žalovaná pomocí konstrukce snižování hodnoty podílových jednotek za pomoci jejich rozlišení na počáteční a akumulační o tuto provizi, koncipuje tak, aby její dopad pro budoucí pojistné plnění pojistníkovi zcela unikl. Dotčená ujednání jsou zneužívajícími ujednáními ve smyslu směrnice Rady 93/13/EHS, neboť jde o ujednání, která jsou neurčitá či natolik netransparentní a nepřehledná, že běžný spotřebitel nemá šanci jejich vliv na závazky pojistitele, zejména na rozsah pojistného plnění, rozklíčovat. Dotčená ujednání jsou rovněž ujednání, která ve smyslu ustanovení § 56 odst. 1 zák. č. [hodnota] /1964 Sb., občanského zákoníku v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Pojistník neměl žádnou možnost posoudit ekonomické důsledky pojistné smlouvy, neboť dotčená ujednání jsou nejasná, netransparentní a některé důležité vstupní parametry pojištění či důležité dokumenty jsou mu neznámé. Žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne [datum].

2. Pokud jde o námitku promlčení vznesenou žalovanou, žalobce dále uvedl, že z výročních dopisů nemohl zjistit, že s pojistnou smlouvou je něco v nepořádku, tyto dopisy nedávaly žalobci žádný přehled o stavu pojištění ani o jeho vývoji. Naopak tím, že mu byly každoročně zasílány, ho ujišťovaly o tom, že smlouva j platná.

3. Žalovaná uvedla, že s žalobou nesouhlasí a navrhla její zamítnutí. Pojistná smlouva byla uzavřena platně. Rizikové pojistné je stanoveno na základě přesných pojistně matematických metod, není náhodnou veličinou, resp. částkou stanovenou čistě v závislosti na tržních podmínkách a žalobci nemohlo být strháváno v předem nestanovené výši podle libovůle žalované. Žalobce neporozuměl fungování pojistného produktu, a to i přes to, že byla před uzavřením smlouvy provedena analýza potřeb. Skutečnost, že je něco složité na pochopení a nalezení vazeb ale neznamená, že by to bylo neurčité nebo nesrozumitelné. Žalobce i žalovaná přistupovali po celou dobu trvání smlouvy (17 let) jako k platné. Žalovaná žalobci zasílala pravidelné výroční dopisy, které obsahovaly informaci o výši pojistného na hlavní pojištění a pojistného na jednotlivá připojištění, včetně informace, do jakých fondů je investiční pojistné umisťováno, výši rizikového pojistného, poplatky a jejich výši a aktuální stav podílového účtu. Nadto Sazebník, na který je odkázáno v přehledu poplatků, byl v době uzavření pojistné smlouvy dostupný k nahlédnutí na v sídle žalované. Žalobce jako pojistník byl s tímto postupem výslovně informován a vyslovil s ním souhlas. Na pojistné smlouvě proběhly za pojistný vztah různé dílčí změny, vedoucí vždy ke kladnému vyřízení žádosti pojistníka. Žalovaná zcela zjevně po celou dobu trvání smluvního vztahu poskytovala pojistníkovi pojistnou ochranu a byla na základě Pojistné smlouvy připravena v případě pojistné události, kdykoli plnit. Dle judikatury mají být v rámci autonomie vůle stran respektovány již uzavřené smlouvy a neplatnost právních úkonů by měla být dovozována pouze ve výjimečných případech. Pojistná smlouva byla sjednána platně a tak k ní po celou dobu přistupoval i žalobce. Po celou dobu byl navíc informován o investicích na pojistné smlouvě výročními dopisy a pojistkami, po celou dobu nevyjádřil nespokojenost. Žalovaná je přesvědčena, že žalobci nárok na vydání bezdůvodného bohacení nevznikl, ovšem z procesní opatrnosti vznesla námitku promlčení v subjektivní i objektivní promlčecí době. Ohledně subjektivní promlčecí doby uvedla, že i kdyby soud seznal, že žalobce již při uzavření pojistné smlouvy subjektivně nenabyl vědomost o tom, že mu není známa přesná výše jednotlivých složek rizikového pojistného a poplatků, je podle žalované zřejmé, že se tak muselo stát nejpozději po přečtení pravidelně doručovaných výročních dopisů, kdy získal dostatečné podklady pro laickou úvahu o nevýhodnosti zvoleného pojistného produktu a mohl tak učinit závěr o bezdůvodném obohacení. Došlo proto k promlčení plateb pojistného, které byly uhrazeny před více než dvěma, resp. třemi lety před zahájením řízení.

4. Dále žalovaná poukázala na to, že po celou dobu trvání smlouvy poskytovala žalobci pojistnou ochranu a navrhla ve vypořádání vzájemných plnění zohlednit i částku odpovídající nepeněžitému plnění v podobě poskytované pojistné ochrany ze strany žalované. Tu vyčíslila ve výši účtovaného rizikového pojistného z produktu U018 a CHO2 na [částka].

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k těmto tomuto skutkovým zjištěním:

6. Žalobce jako pojistník na předepsaném formuláři navrhl žalované jako pojistiteli dne [datum] uzavření pojistné smlouvy č. [hodnota] s počátkem pojištění od [datum], předmětem smlouvy bylo Investiční pojištění [jméno FO] a připojištění trvalých následků úrazu dítěte ([Anonymizováno]) s ročním pojistným ve výši [částka], pojistná částka v případě produktu [Anonymizováno] činila [částka] a v případě produktu [Anonymizováno], s trváním pojištění do [datum] (24 let) a umístěním pojistného do fondů ve výši 100 % do fondu [jméno FO]. Dle smluvních ujednání byly součástí pojistné smlouvy všeobecné a zvláštní pojistné podmínky pojištění, s nimiž byl žalobce seznámen. Že by součástí pojistné smlouvy byl i sazebník, není uvedeno (návrh na uzavření pojistné smlouvy Investičního pojištění [jméno FO] a připojištění trvalých následků úrazu dítěte č. [hodnota], detail smlouvy životního pojištění [Anonymizováno] – [jméno FO]).

7. Dle úvodních informací produktového sešitu, který zahrnuje informace zájemci, Všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění (dále jen VPP), Všeobecné pojistné podmínky pro úrazové pojištění, Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění nemoci, Zvláštní pojistné podmínky hlavního pojištění (dále jen ZPP), Zvláštní podmínky připojištění, Bankovní spojení pro platbu pojistného ([Anonymizováno]), je v bodě D) Přehled poplatků uvedena tabulka, když pod bodem 2 tabulky nazvaným Poplatky z podílového účtu je u rizikového pojistného uvedeno „dle sazebníku“. Pod bodem 7. Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou pro běžné pojistné činí 5 % (produktový sešit, informace zájemci).

8. Dle čl. 5 odst. 1 všeobecných pojistných podmínek účinných ode dne [datum] se pojištění vztahuje na pojistné události vymezené pojistnou smlouvou, které v době pojištění nastanou kdekoliv s výjimkami uvedenými v odst. 2 a 3 nebo zvláštních pojistných podmínkách. Dle čl. 6 odst. 1 všeobecných pojistných podmínek je pojistné úplatou za poskytnutou pojistnou ochranu v pojištění a jeho výše je uvedena v pojistné smlouvě (všeobecné pojistné podmínky).

9. Dle obecných ustanovení speciálních pojistných podmínek pro pojištění typu [Anonymizováno] [Anonymizováno] plus účinných ode dne [datum] (dála jako „ZPP“) je podílovou jednotkou podíl finančního fondu, který představuje nárok na část hodnoty finančního fondu; oceňovacím dnem den, ke kterému žalobkyně stanoví nákupní a prodejní cenu podílových jednotek jednotlivých finančních fondů; nákupní cenou cena, za kterou lze koupit podílovou jednotku, platná v nejbližší oceňovací den následující po dni, ke kterému bylo možno podílové jednotky zakoupit; prodejní cenou cena za kterou lze podílovou jednotku prodat; prodejní cenou současnou cena použitá k prodeji podílových jednotek na úhradu poplatků platná v den, ke kterému byly podílové jednotky prodány; prodejní cenou odloženou cena použitá k prodeji podílových jednotek neurčených k úhradě poplatků stanovená v nejbližší oceňovací den následující po dni, ke kterému byly podílové jednotky prodány; hodnotou podílových jednotek celkový počet počátečních a akumulačních podílových jednotek z jednotlivých finančních fondů vynásobený prodejní cenou odloženou příslušných fondů. Dle čl. 4 odst. 1 ZPP běžné pojistné zaplacené pojistníkem v prvním roce trvání pojištění bude použito k nákupu počátečních podílových jednotek jednotlivých finančních fondů podle alokačního poměru určeného pojistníkem. Jestliže dojde k navýšení běžného pojistného před koncem pojištění, bude navýšená část pojistného během následujícího roku od navýšení pojistného, nejvýše však do rozhodného výročí, použita rovněž k nákupu počátečních podílových jednotek. Podle čl. 7 odst. 1 ZPP od data počátku pojištění bude žalovaná každý měsíc snižovat počet akumulačních podílových jednotek na podílovém účtu o částku potřebnou k úhradě rizika spojeného s pojištěním a o správní poplatek. V případě, že pojistník sjedná k pojištění připojištění, bude pojistné za platná připojištění hrazeno snižováním počtu akumulačních jednotek, není-li ve zvláštních pojistných podmínkách připojištění stanoveno jinak. Podle čl. 7 odst. 6 pojišťovna je oprávněna odečítat z hodnoty každého finančního fondu správní poplatek z a řízení finančního fondu. Podle č.l. 7 odst. 7 ZPP částka potřebná k úhradě rizika spojeného s pojištěním podle odst. 1 se vypočte ze sazebníku, který je přístupný v sídle pojišťovny, a pojistné částky platné k datu snižování počtu akumulačních jednotek. Tato částka může být nadále zvýšena o částku potřebnou k úhradě rizika spojeného s připojištěními, pokud je tak stanoveno ve zvláštních pojistných podmínkách. Dle čl. 14 odst. 1 ZPP prodejní cena podílové jednotky finančního fondu se stanoví jako podíl hodnoty finančního fondu a celkového počtu podílových jednotek tohoto fondu. Výsledek bude zaokrouhlen nahoru nebo dolů, maximálně o 1 %. Podle čl. 14 odst. 2 ZPP nákupní cena podílové jednotky finančního fondu se stanoví tak, aby rozdíl mezi nákupní cenou a prodejní cenou činil maximálně 5 % nákupní ceny (zvláštní pojistné podmínky pro typ pojištění [Anonymizováno]).

10. Dne [datum] byla žalobci vystavena pojistka z níž vyplývají sjednané pojistné produkty [Anonymizováno] (Investiční pojištění [jméno FO] plus) [Anonymizováno] (pojištění úrazu a trvalých následků úrazu dítěte), počátek pojištění [datum], konec pojištění [datum], pojistná částka pro pojištění [Anonymizováno] 10 000 Kč, pro připojištění [Anonymizováno] 300 000 Kč, pojistné [částka], z toho částka na investici [částka] a částka určená na pokrytí rizika [částka] (pojistka ze dne [datum]).

11. Dne [datum] požádal žalobce o mimořádný výběr jednotek z fondu [jméno FO] ve výši [částka] (žádost o mimořádný výběr jednotek).

12. Dne [datum] byla žalobci žalovanou vystavena pojistka z níž vyplývají sjednané pojistné produkty [Anonymizováno] (Investiční pojištění [jméno FO] plus), [Anonymizováno] (Pojištění úrazu a trvalých následků úrazu dítěte) a [Anonymizováno] (Pojištění denní dávky při pobytu dítěte v nemocnici) ode dne [datum]. Pojistné placené ročně činí [částka], na rizikovém pojistném [částka]. Zároveň byl žalobce informován o stavu podílového účtu (pojistka ze dne [datum]).

13. Dne [datum] byla žalobci žalovanou vystavena pojistka z níž vyplývají sjednané pojistné produkty [Anonymizováno] (Investiční pojištění [jméno FO] plus), U018 (Pojištění úrazu a trvalých následků úrazu dítěte) a [Anonymizováno] (Pojištění denní dávky při pobytu dítěte v nemocnici). Za období od [datum] do [datum] zaplatil žalobce na běžném pojistném [částka], na rizikovém pojistném za připojištění [Anonymizováno] 900 Kč a za připojištění [Anonymizováno] 259 Kč (pojistka ze dne [datum]).

14. Dne [datum] byla žalobci žalovanou vystavena pojistka z níž vyplývají sjednané pojistné produkty [Anonymizováno] (Investiční pojištění [jméno FO] plus), [Anonymizováno] (Pojištění úrazu a trvalých následků úrazu dítěte) a [Anonymizováno] (Pojištění denní dávky při pobytu dítěte v nemocnici). Za období od [datum] do [datum] zaplatil žalobce na běžném pojistném [částka], na rizikovém pojistném za připojištění [Anonymizováno] 900 Kč a za připojištění [Anonymizováno] 259 Kč (pojistka ze dne [datum]).

15. Dne [datum] byla žalobci žalovanou vystavena pojistka z níž vyplývají sjednané pojistné produkty U [Anonymizováno] (Investiční pojištění [jméno FO] plus), [Anonymizováno] (Pojištění úrazu a trvalých následků úrazu dítěte) a [Anonymizováno] (Pojištění denní dávky při pobytu dítěte v nemocnici). Za období od [datum] do [datum] zaplatil žalobce na běžném pojistném [částka], na rizikovém pojistném za připojištění [Anonymizováno] 900 Kč a za připojištění [Anonymizováno] 259 Kč (pojistka ze dne [datum]).

16. Dne [datum] byla žalobci žalovanou vystavena pojistka z níž vyplývají sjednané pojistné produkty [Anonymizováno] (Investiční pojištění [jméno FO] plus), [Anonymizováno] (Pojištění úrazu a trvalých následků úrazu dítěte) a [Anonymizováno] (Pojištění denní dávky při pobytu dítěte v nemocnici). Za období od [datum] do [datum] zaplatil žalobce na běžném pojistném [částka], na rizikovém pojistném za připojištění [Anonymizováno] 900 Kč a za připojištění [Anonymizováno] 259 Kč (pojistka ze dne [datum]).

17. Dne [datum] byla k výroční pojištění žalobci zaslána rekapitulace pojištění včetně návrhu na úpravu smlouvy s tím, že ke dni [datum] skončí platnost připojištění CHO2. Celkové ročně na pojistném žalobce zaplatil [částka] s tím, že žalobci bylo nabídnuto zvýšení pojistného v případě přijetí protiinflačního programu na částku [částka]. Zároveň žalovaná sdělila, že ke dni [datum] není na pojistné smlouvě evidován žádný dluh ani přeplatek pojistného (dopis ze dne [datum] – výročí pojištění).

18. Žalobce zaplatil na pojistném za dobu trvání smlouvy částku [částka] (detail smlouvy životního pojištění ke dni [datum], včetně emailové komunikace mezi žalobcem a [Anonymizováno] ze dne [datum] s přílohami). Dle výpisu z interní databáze žalované zaplatil žalobce celkem na pojistném [částka] (výpis z interní databáze žalované-tabulka).

19. Žalobce vypověděl pojistnou smlouvu dopisem ze dne [datum], doručeným žalované [datum] (výpověď pojistné smlouvy).

20. Žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] dopisem ze dne [datum] (výzva k vydání bezdůvodného obohacení – předžalobní výzva ze dne [datum]).

21. Žalovaná emailem ze dne [datum] sdělila žalobci, že smlouva byla dne [datum] vypovězena, výpověď došla žalované dne [datum] a dne [datum] byla proto pojistná smlouva ukončena uplynutím výpovědní doby a žalobci bude vyplaceno odkupné (email právní zástupkyně žalované ze dne [datum]).

22. Žalobce udělil plnou moc svému zástupci pro toto řízení dne [datum] (plná moc ze dne [datum]).

23. Žalobce zaplatil podle výpisu z interního systému žalované za dobu trvání pojistné smlouvy na rizikovém pojistném ([částka]) a pojistném za samostatně placená připojištění ([částka]) celkem částku [částka]. Tabulka počítá s celkově zaplacenou částkou na pojistném [částka] (tabulka z interního systému žalované).

24. Ze Sazebníku vyplývají měsíční sazby pojistného na [částka] pojistné částky pro případ smrti vzhledem k pohlaví a věku pro investiční životní pojištění [Anonymizováno] a připojištění (Sazebník).

25. Po právní stránce soud hodnotil věc takto:

26. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Pojistnou smlouvu uzavřenou dne [datum] je tak nutné posuzovat podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“).

27. Podle ust. § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (dále jen zákon o pojistné smlouvě) je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

28. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě obsahuje vždy určení pojistitele a pojistníka, určení oprávněné osoby, určení, zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové, vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události, výši pojistného, jeho splatnost a údaj o tom, zda se jedná o pojistné běžné nebo jednorázové, vymezení pojistné doby a doby, na kterou byla pojistná smlouva uzavřena, v případě pojištění osob, bylo-li dohodnuto, že se oprávněná osoba bude podílet na výnosech pojistitele, způsob, jakým se oprávněná osoba na těchto výnosech bude podílet. Podle odst. 4 součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit a podle odst. 5 pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

29. Dle § 52 odst. 1 obč. zák., spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.

30. Dle § 55 odst. 1, 2 obč. zák., smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. (2) Ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za platná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti. Ovlivňuje-li však takové ujednání přímo i další ujednání smlouvy, může se spotřebitel dovolat neplatnosti celé smlouvy.

31. Dle § 56 odst. 1, 2 obč. zák., spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.

32. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

33. Dle § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

34. Dle § 457 obč. zák., je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

35. Dle § 100 odst. 1 obč. zák., právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené. K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

36. Dle § 107 odst. 1, 2 obč. zák., právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. (2) Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

37. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovanou je z následujících důvodů absolutně neplatná. V pojistné smlouvě bylo sjednáno pojištění, pro případ smrti nebo dožití s pojistnou částkou ve výši [částka] pro Investiční pojištění [jméno FO] [Anonymizováno] a [částka] pro Připojištění trvalého následku úrazu dítěte [Anonymizováno] a současně umístění pojistného do fondů, 100 % do fondu smíšeného, aniž by bylo v pojistné smlouvě nebo připojených a odkazovaných pojistných podmínkách uvedeno, jaká část pojistného sjednaného na [částka] ročně připadá na pojistnou ochranu ve vztahu k pojištění pro případ smrti a jaká část na investování. Pojistnou smlouvou bylo sjednáno, že hodnota podílových jednotek je v průběhu pojištění snižována o různé poplatky, které jsou stanoveny v Přehledu poplatků souvisejících s investičním životním pojištění [jméno FO]. V tomto směru nelze přehlédnout, že pojistné podmínky pracují hned se dvěma dokumenty, v nichž jsou stanoveny ceny. Jeden z nich je součástí produktového sešitu (Přehled poplatků), na druhý z nich odkazuje tento Přehled poplatků, kde se uvádí, že poplatky pro rizikové pojistné jsou stanovené dle Sazebníku. Tento Sazebník již však součástí pojistných podmínek není a toliko v čl. 7 odst. 7 ZPP se hovoří o tom, že Sazebník je k nahlédnutí v sídle pojišťovny. Sama žalovaná tvrdila, že žalobce byl se Sazebníkem seznámen tak, že tento byl dostupný v sídle žalované k nahlédnutí s tím, že s tímto postupem byl žalobce výslovně seznámen a vyslovil s ním souhlas. Pokud však součástí pojistného měla být také riziková složka, musí se na smlouvu vztahovat také Sazebník. Nelze tedy než dospět k závěru, že žalovaná žalobce řádně neseznámila se Sazebníkem, který se tak nemohl stát součástí smlouvy (srov. rozsudek občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum]). Žalobce tak neměl v době uzavření pojistné smlouvy objektivní možnost zjistit, jaká jsou pravidla určení výše rizikového pojistného. Již z tohoto důvodu je pojistná smlouva absolutně neplatná pro absenci určitého a konkrétního smluvního ujednání o výši a způsobu stanovení rizikového pojistného. Ujednání o rizikovém pojistném je neoddělitelné od ostatního obsahu smlouvy, neboť ujednání o pojistném jako takovém je podstatnou náležitosti pojistné smlouvy o investičním životním pojištění a investiční složka bez složky pojistné u tohoto smluvního typu existovat nemůže. Nadto ve smlouvě schází informace o poplatcích, tj. o způsobu stanovení počátečních, správních a inkasních nákladů. Mezi smluvními stranami totiž dále nebylo určitě sjednáno v jaké výši náleží žalované poplatky, když podle čl. 7 odst. 1 ZPP od data počátku pojištění bude žalovaná každý měsíc snižovat počet akumulačních podílových jednotek na podílovém účtu o částku potřebnou k úhradě rizika spojeného s pojištěním a o správní poplatek, a podle čl. 7 odst. 6 ZPP je žalovaná oprávněna odečítat z hodnoty každého finančního fondu správní poplatek přímo související s administrativními a správními náklady na řízení finančního fondu. V této oblasti je pojistná smlouva neurčitá, což rovněž zakládá její neplatnost ve smyslu ust. § 37 odst. 1 obč. zák. Ujednání o poplatcích, které představují pro žalovanou zisk a mají vliv na výpočet pojistného plnění a to, o jaké poplatky bude snižováno, bylo pro žalobce při uzavření smlouvy zcela nepředvídatelné. Toto ujednání způsobuje významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele a spotřebiteli tak působí újmu. Daná ujednání jsou způsobilá nastolit nerovnováhu v právech a povinnostech stran dle ust. § 56 odst. 1, 2 obč. zák. Soud tak uzavírá, že smlouva byla sjednána na dobu mnoha let s nejasnou nákladovou strukturou, která měla podstatný dopad na ekonomickou stránku smlouvy a pojistník jako spotřebitel nemohl tento ekonomický dopad v době uzavírání smlouvy předjímat a pokud by mu byla dopředu známa, smlouvu by zřejmě neuzavřel (Městský soud v Praze, rozsudek z [datum] č.j. [spisová značka]).

38. Dále nelze pominout, že Soudní dvůr EU ve svém rozsudku ze dne [datum], ve věci [právnická osoba]. v[Anonymizováno] (body 55, 56, 57 a 61), vyložil, že v případě pojistné smlouvy zahrnující investiční prvek, který je od tohoto produktu neoddělitelný, musí spotřebitel obdržet informace obsahující údaje s jasným, přesným a srozumitelným popisem hospodářské a právní povahy aktiv, včetně obecných zásad, jimiž se řídí jejich výnosnost, jakož i jasné, přesné a srozumitelné informace v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne [datum], o životním pojištění, o strukturálních rizicích spojených s uvedenými podkladovými aktivy, a sice takových rizicích, která jsou vlastní jejich povaze a mohou přímo ovlivnit práva a povinnosti vyplývající z pojistného vztahu, jako jsou rizika spojená se snížením hodnoty podílů investičního fondu, s nímž je uvedená smlouva spojena, nebo úvěrové riziko emitenta finančních nástrojů, které tvoří tatáž podkladová aktiva. Pokud totiž spotřebitel shora uvedené informace neobdrží, jde o nekalou povahu obchodní praktiky, která spočívá v tom, že pojišťovna vyhotoví nejasnou a nepřesnou pojistnou smlouvu, což neumožňuje spotřebiteli, porozumět povaze a strukturování nabízeného pojistného produktu, jakož i rizikům s ním spojeným. S odkazem na čl. 7 odst. 1 směrnice 2005/29 vyplývá, že obchodní praktika je považována za klamavou, a představuje tak nekalou obchodní praktiku ve smyslu čl. 5 odst. 4 této směrnice, pokud ve svých věcných souvislostech a s přihlédnutím ke všem jejím rysům, okolnostem a omezením sdělovacího prostředku splňuje dvě podmínky. Zaprvé v rámci této praktiky musí být opomenuto uvést závažné informace, které v dané souvislosti průměrný spotřebitel potřebuje pro rozhodnutí o obchodní transakci. Zadruhé je vyžadováno, aby uvedená obchodní praktika způsobila nebo mohla způsobit, že průměrný spotřebitel učiní rozhodnutí o obchodní transakci, které by jinak neučinil. Vzhledem k tomu, že žalobce od žalované uvedené informace o povaze rizik investičních fondů neobdržel a z jeho nynějšího chování (podání žaloby) je zřejmé, že pokud by o tom věděl, smlouvu by neuzavřel, je i na základě této skutečnosti založena absolutní neplatnost pojistné smlouvy.

39. Následkem absolutní neplatnosti pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky došlo na straně žalované ke vzniku bezdůvodného obohacení podle § 451 an. obč. zák., které je třeba vypořádat. V prvé řadě však musel soud vyřešit žalovanou uplatněnou námitku promlčení nároku žalobce. Postupoval přitom v souladu s názorem Ústavního soudu vyjádřeným v nálezu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2127/21, dle kterého počátek běhu subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení podle § 107 odst. 1 obč. zák. jako původních plateb pojistného učiněných na základě neplatné smlouvy nemůže být bez dalšího určen pouze podle okamžiků uzavření smlouvy a plateb pojistného. Soud dospěl k závěru, že za situace, kdy se ani odborná veřejnost nemohla shodnout na tom, zda jsou pojistné smlouvy daného typu uzavírané v daném období platné či nikoliv, nelze klást nepřiměřené nároky na žalobce jako spotřebitele a jeho subjektivní vědomost o okolnostech zakládajících jeho nárok na vydání bezdůvodného obohacení lze spojit až s okamžikem, kdy oslovil právního odborníka, aby s ním platnost své pojistné smlouvy zkonzultoval. K tomu došlo až v létě roku 2024 (pojistnou smlouvu žalobce vypověděl [datum] a plnou moc své zástupkyni udělil [datum]). Skutečnost, že ve výročních dopisech se od roku 2020 objevuje podrobnější rozpis rozkladu placeného pojistného, nemohl dle názoru soudu založit vědomí žalobce, který je laikem a spotřebitelem, že je s pojistnou smlouvou je něco v nepořádku a už vůbec ne, že je zde od počátku problém právního charakteru spočívající v neurčitém ujednání ve smlouvě a absenci sazebníku. Žalobce tak uplatnil svůj nárok v běžící promlčecí době a k promlčení jeho práva nedošlo (§ 107 obč. zák.). Současně ve vztahu k objektivní promlčecí době soud konstatuje, že s ohledem na princip legitimního očekávání vychází i v tomto případě z judikatury Městského soudu v Praze (viz např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [spisová značka]). Soud je toho názoru, že v dané situaci nelze aplikovat ustanovení o objektivní promlčecí době, která počne běžet dnem vzniku bezdůvodného obohacení, neboť by to odporovalo zásadě efektivity právních nástrojů, které právo dává spotřebitelům k jejich ochraně, a to i s ohledem na dlouhou dobu, na kterou byla smlouva uzavřena. Spotřebitel by tak přišel o jakoukoliv možnost brát se svých práv za situace, kdy neplatnost smlouvy způsobila výhradně žalovaná jako podnikatel.

40. Soud se dále neztotožnil s námitkou žalované, že je potřeba započíst její nepeněžité plnění, poskytovanou pojistnou ochranu (kterou vyčíslila ve výši účtovaného rizikového pojistného ve výši [částka]) po dobu, kdy strany smlouvy vycházely z toho, že je smlouva platná, neboť princip pojistné ochrany spočívá v tom, že až v případě pojistné události je pojistitel povinen pojistníkovi vyplatit pojistné plnění. Pokud však k pojistné události nedojde, pojistitel fakticky žádnou činnost pro pojistníka nevykonává. I pokud by soud postupoval tak, že započte pojistnou ochranu ve výši sjednané a uhrazené rizikové složky pojistného a dalších poplatků, v tomto případě nelze určit, o jakou část by se mělo jednat, neboť tato riziková složka pojistného a nebyla platně sjednána. Soud tak nemá za to, že je na místě poskytování pojistné ochrany do poskytnutých plnění zohlednit, a proto nezapočetl oproti bezdůvodnému obohacení na straně žalované pojistnou ochranu poskytovanou žalovanou po dobu, po kterou strany smlouvy jednaly, jako by smlouva byla platná.

41. Žalobci vznikl vůči žalované z neplatné pojistné smlouvy nárok na vydání toho, co plnil, tj. částky [částka] (uhrazené pojistné [částka] po odečtení vyplaceného odkupného a pojistného plnění ve výši [částka]) spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě k plnění, přičemž výše úroků z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce a žalovaná se rozcházeli v tvrzení ohledně výše žalobcem zaplacené částky na pojistném, nicméně žalobce na výzvu soudu podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. prokázal emailem přímo od žalované, jehož přílohou byl přehled zaplaceného pojistného, že zaplatil celkem právě částku [částka].

42. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na plnou náhradu řízení. Náklady řízení žalobce v celkové výši po zaokrouhlení činí [částka] a spočívají v zaplaceném soudním poplatku [částka] a v odměně advokáta, která je tvořena: - částkou [částka], tj. odměnou za 7 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby písemné vyjádření ve věci samé ze dne [datum] a [datum], účast u jednání dne [datum] a účast u jednání dne [datum], přičemž sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty [částka] činí [částka], - částkou [částka] za 7 paušálních náhrad hotových výdajů, z toho za 3 úkony právní služby provedené před [datum] po [částka] a za 4 úkony právní služby provedené po tomto datu po [částka] (§ 13 odst. 4 AT), - náhradou promeškaného času podle § 14 odst. 1 písm. a) AT ve výši celkem [částka] (2x900 Kč za 12 započatých půlhodin za cestu na jednání dne [datum] a [datum] a zpět, - cestovným ve výši [částka] (2x [částka] na trase [adresa] a zpět na jednání dne [datum] a [datum] (2x190 km) vozem [Anonymizováno] při spotřebě 7,9 litrů/100 km a ceně paliva [částka]/ l a amortizaci [částka]/km dle vyhl. č. 475/2024 Sb., - a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka]. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení