46 C 67/2025 - 90

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Vráblikovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] pro zrušení společného jmění takto:

Výrok

I. Společné jmění žalobkyně a žalovaného se zrušuje

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zrušení společného jmění účastníků. Manželství mezi účastníky bylo uzavřeno dne [datum] před Obecním úřadem v Průhonicích, jiný než zákonný majetkový režim nebyl sjednán. Z manželství se narodily dvě děti, dosud nezletilá [jméno FO], nar. [datum] a nezletilý [jméno FO], nar. [datum], o něž nyní pečuje výhradně žalobkyně. V průběhu manželství došlo k úplnému rozvratu manželství, přičemž manželské soužití je nenapravitelně rozvráceno, takže nelze očekávat jeho obnovení. Dne [datum] podala žalobkyně návrh na jeho rozvod, řízení je vedeno zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka]. ˇÚčastníci spolu fakticky nikdy nehospodařili, resp. vedli oddělené hospodářství. Oba bydleli bezplatně v nemovitosti ve vlastnictví matky žalobkyně, která zároveň rodinu finančně podporovala. Žalovaný, ač má pravidelný měsíční výdělek, nikdy na rodinu peníze nevynakládal a žalobkyně neví, co se svým majetkem dělal. Na podzim roku 2024 však zjistila, že je vůči němu vydán elektronický platební rozkaz pro částku ve výši [částka] s příslušenstvím ve prospěch společnosti [právnická osoba] jako žalobce z titulu neuhrazeného úvěru, který si žalovaný sjednal bez vědomí a souhlasu žalobkyně. V prosinci 2024 pak žalobkyně nalezla v místě bydliště obou účastníků další doklady o zadluženosti žalovaného, konkrétně se jedná o další elektronický platební rozkaz na částku [částka] s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru, smlouvu o zápůjčce finančních prostředků ve výši [částka] uzavřenou mezi zaměstnavatelem žalovaného jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem, exekuční příkaz soudního exekutora k vymožení částky celých [částka] ve prospěch oprávněného [právnická osoba]. z titulu revolvingového úvěru poskytnutého touto společností žalovanému a podklady k řízení vedené před Obvodním soudem pro [adresa] pro neuhrazený dluh ve výši [částka] rovněž z titulu neuhrazeného úvěru. Žalobkyně o žádném z úvěrů ani půjček nevěděla a žalovaný je nevyužil žádným způsobem na potřeby rodiny nebo nezletilých dětí. Žalobkyně se domnívá, že byly utraceny na hraní hazardních her nebo na sázky. Po konfrontaci situace se žalovaným tento opustil společnou domácnost, aniž by se k věci jakkoliv vyjádřil. Žalobkyně má za to, že s ohledem na jeho nezodpovědné nakládání s majetkem jednoznačně existují okolnosti, které jsou objektivně způsobilé přivodit dostatečně závažnou újmu na právech manželky i obou nezletilých. V tuto chvíli již ostatně postihují žalobkyni a jejím prostřednictvím rodinu, neboť již došlo k postižení její mzdy ze zaměstnání, do kterého začala žalobkyně docházet právě proto, že žalovaný na rodinu ničeho nepřispívá. Zároveň zde dochází k neshodě ohledně budoucí péče o nezletilé děti, kdy nelze předpokládat, že by bylo řízení o svěření dětí do péče pro dobu před i po rozvodu manželství končeno v dohledné době, a tedy nelze očekávat ani možnost dokončení řízení o rozvod manželství. Žalovaný tak může jednat totožným způsobem ještě řádově velmi dlouhou dobu, s přímým dopadem do hospodaření rodiny jako takové. Do společného jmění manželů přitom náleží v zásadě pouze dluhy, neboť zde není žádný další majetek a účastníci hospodaří odděleně, přičemž příjmy ze zaměstnání obou jsou již nyní postiženy v rámci exekucí. Žalobkyně tak má za to, že je na místě odvrátit důsledky marnotratného jednání žalovaného, které postihuje její soukromý a rodinný život a život jejich společných dětí, a to i do budoucna, kdy s ohledem na dosavadní chování žalovaného je zde riziko vzniku dalších dluhů. Již v tuto chvíli je pro žalobkyni jejich výše v podstatě likvidační.

2. Žalobce se i přes opakovanou výzvu soudu k žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že k nařízenému jednání dne [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil, a ani nepožádal o odročení jednání, soud projednal a rozhodl věc v jeho nepřítomnosti postupem dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

3. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

4. Manželství účastníků bylo uzavřeno před Obecním úřadem v [Anonymizováno] dne [datum] (důkaz: oddací list ze dne [datum]). Z manželství se narodily nezletilí [jméno FO], nar. [datum] a [jméno FO] dne [datum]. Dne [datum] podala žalobkyně zdejšímu soudu návrh na rozvod manželství s návrhem na úpravu poměrů nezletilých pro dobu před i po rozvodu (důkaz: návrh na rozvod manželství s návrhem na úpravu péče o nezletilé děti ze dne [datum]).

5. Návrhem ze dne [datum] se společnost [právnická osoba]. jako žalobkyně domáhala u Obvodního soudu pro [adresa], aby byla žalovanému uložena povinnost uhradit jí částku [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], kterou uzavřela se žalovaným jako dlužníkem právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně společnosti [právnická osoba]. žalovanému bezúčelový úvěr ve výši [částka] a žalovaný se jej zavázal splácet. V důsledku neplnění smluvních podmínek ze strany žalovaného byl úvěr zesplatněn a následně i s příslušenstvím převeden na společnost [právnická osoba]. Žalovaný ani přes výzvu společnosti neuhradil zbývající část dluhu (důkaz: návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, záznam o ověření elektronického podání z podatelny Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum]). Obvodní soud pro [adresa] uložil elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum] č. j. EPR [č. účtu]-7 žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni [právnická osoba]. částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 30 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to vše do 15 dnů od doručení elektronického platebního rozkazu (důkaz: elektronický platební rozkaz ze dne [datum] č. j. EPR [č. účtu]-7). Tento elektronický platební rozkaz nabyl právní moci a splnění povinností z něj je po žalovaném vymáháno exekučně, kdy v rámci exekuce byl vydán exekuční příkaz k provedení exekuce ze dne [datum] soudního exekutora [tituly před jménem] [adresa], exekutorský úřad [adresa] - venkov č. j. [spisová značka], jímž došlo k postižení účtu žalobkyně. Celková vymáhaná pohledávka k datu vydání exekučního příkazu činila [částka] (důkaz: Exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).

6. Před Obvodním soudem pro [adresa] bylo dále vedeno řízení o návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podaný žalobcem [právnická osoba]. proti žalovanému o uložení povinnosti uhradit částku [částka] s příslušenstvím a náklady řízení, z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi touto společností a žalovaným dne [datum], na základě které společnost poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši [částka] a zavázal poskytnuté finanční prostředky s příslušenstvím (poplatek za službu „klidné spaní“) ve výši [částka], poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatek za službu „presto“ ve výši [částka]), kdy společnost po žalovaném požaduje úhradu celkem [částka], smluvní pokutu ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a [částka] na náhradě nákladů řízení (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, bez data). Usnesením ze dne [datum] č. j. [spisová značka] soud vyval žalovaného k vyjádření k návrhu a následně usnesením z téhož dne č. j. [spisová značka] k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] a č. j. [spisová značka]).

7. Před Obvodním soudem pro [adresa] bylo dále vedeno řízení pod sp. zn. [spisová značka] žalobce [právnická osoba] proti žalovanému o úhradu částky [částka] s příslušenstvím, kdy žalobkyně (v daném řízení) v návrhu uvádí, že tato pohledávka vznikla na základě smlouvy o zápůjčce č. [hodnota], kterou uzavřena její právní předchůdkyně s žalovaným, na jejímž základě právní předchůdkyně společnosti [právnická osoba] poskytla žalovanému dne [datum] jednorázovou půjčku ve výši [částka], kterou měl splatit do [datum] s příslušenstvím (s poplatkem za zpracování žádosti o půjčku ve výši [částka]), přičemž na dluh neuhradil ke dni podání návrhu ničeho (důkaz: návrh na vydání platebního rozkazu, bez data). I zde byl žalovaný vyzván k vyjádření k věci a ve věci bylo nařízeno jednání na den [datum] (důkaz: předvolání na den [datum] sp. zn. [spisová značka], usnesení ze dne [datum] č. j. [spisová značka]).

8. Rozsudkem ze dne [datum] č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum], Obvodní soud pro [adresa] uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni v tomto řízení, společnosti [právnická osoba]., částku [Anonymizováno] [Anonymizováno], [částka] s kapitalizovaným úrokem [částka] a dále ve výši 15 % ročně z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum] a dále zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně a náhradu nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Z odůvodnění rozsudku je patrné, že žalobkyně v řízení se žalobou domáhala pohledávky ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené se žalovaným dne [datum], žalovaný ač řádně předvolán se k jednání nařízenému soudem na den [datum] nedostavil a soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání (důkaz: rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka]). Uložená povinnost je po žalovaném vymáhána k návrhu oprávněné společnosti ze dne [datum] soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO], exekutorský úřad [adresa] – venkov z pověření Okresního soudu [adresa] východ ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]-[Anonymizováno] (důkaz: exekuční návrh ze dne [datum], vyrozumění o zahájení exekuce ze dne [datum] č. j. [spisová značka], výzva ke splnění vymáhané povinnosti ze dne [datum] č. j. [spisová značka]), kdy soudní exekutor vydal exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu dne [datum] a [datum] ve vztahu ke třem bankovním ústavům – [právnická osoba]., k č. ú. [č. účtu], [právnická osoba]. k č. ú. [č. účtu] a [právnická osoba]., k č. ú. [č. účtu], a k č. ú. [č. účtu], přičemž vymáhaná povinnost ke dni vydání exekučního příkazu (bez nákladů exekučního řízení) činila [částka] (důkaz: exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu ze dne [datum] č. j. [spisová značka], ze dne [datum] č. j. [spisová značka], ze dne [datum] č. j. [spisová značka] a ze dne [datum] č. j. [spisová značka]). Zároveň byla exekučním příkazem ze dne 19.

8. č. j. [spisová značka] nařízena exekuce srážkami ze mzdy povinného u plátce mzdy žalovaného jako povinného, společnosti [právnická osoba]. (důkaz: exekuční příkaz ze dne [datum] č. j. [spisová značka])

9. Žalovaný pobíral mzdu od zaměstnavatele, společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO], a to za měsíc březen 2024 ve výši [částka], za měsíc duben 2024 ve výši [částka], za měsíc květen 2024 ve výši [částka] (důkaz: výplatní pásky žalovaného za období březen až květen 2024).

10. Společnost [právnická osoba]. jako věřitel uzavřela se žalovaným jako dlužníkem dne [datum] smlouvu o zápůjčce peněžních prostředků, na jejímž základě se zavázala žalovanému přenechat k užití dle libosti částku [částka] a žalovaný se zavazuje zápůjčku splácet v pravidelných měsíčních splátkách po [částka], splatných ke každému 20. dni v kalendářním měsíci, počínaje měsícem květnem 2024 do úplného zaplacení pod hrozbou ztráty výhody splátek. Půjčka byla sjednána jako bezúročná. (důkaz: smlouva o půjčce ze dne [datum]).

11. Dne [datum] podala žalobkyně návrh na rozvod manželství (vedený zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka]), vycházející v zásadě z totožných tvrzení jako v žalobním návrhu (důkaz: návrh na rozvod manželství ze dne [datum])

12. Na základě shora provedených důkazů dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, a to že účastníci uzavřeli manželství dne [datum]. Účastníkům se narodily dvě nezletilé děti, a to [jméno FO], nar. [datum] a nezletilý [jméno FO], nar. [datum]. Manželství účastníků stále trvá. Rozsah SJM nebyl nijak modifikován. Žalovaný si opakovaně půjčuje peníze od bankovních i nebankovních institucí a půjčil si částku přesahující půl milionu korun od svého zaměstnavatele, a to v průběhu let 2023 a 2024. Uvedená zápůjčka nominálně přesahuje jeho měsíční příjem ze zaměstnání více než 10x, splátka tvoří více než polovinu jeho měsíčního příjmu, přičemž smlouva o půjčce byla sjednána v době, kdy již byla nejméně tři třízení o uložení povinnosti žalovanému uhradit splátky z jiných (v mezidobí zesplatněných) půjček pravomocně skončena. V řízeních, v nichž jsou po žalovaném pohledávky uplatňovány, žalovaný zůstává nečinný, nebránil se vydanému elektronickému platebnímu rozkazu a k jednání soudu ve věci vedené Obvodním soudem pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], se ač řádně předvolán nedostavil. Pravomocně uložené povinnosti k úhradě jsou nejméně ve dvou případech vymáhány exekučně, přičemž celková takto vymáhaná částka se rovněž blíží částce půl milionu korun ([částka]). Exekučními příkazy došlo k postižení účtů žalovaného, jeho mzdy a rovněž byla exekučně postižena mzda žalobkyně. V prosinci roku 2024 pak žalobkyně podala návrh na rozvod manželství.

13. S ohledem na shora uvedené měl soud skutkový stav za dostatečně prokázaný, a proto další návrhy na doplnění dokazování zamítl. Soudem tak nebyl proveden žalobkyní navržený důkaz výzvou Exekutorského úřadu [adresa], k exekučnímu řízení zahájenému k vymožení pohledávky věřitele [právnická osoba]., neboť by to v daném případě znamenalo nutnost odročení jednání, prodloužení řízení, a to v situaci, kdy existence další pohledávky za žalovaným je de facto nadbytečným zjištěním k situaci, jež byla prokázána.

14. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

15. Podle ustanovení § 708 odst. 1 o. z. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení společné jmění podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.

16. Podle ustanovení § 724 odst. 1 o. z. je-li pro to závažný důvod, soud na návrh manžela společné jmění zruší nebo zúží jeho stávající rozsah. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení závažným důvodem je vždy skutečnost, že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu, že manžela lze považovat za marnotratného, jakož i to, že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika. Jako závažný důvod může být shledáno také to, že manžel začal podnikat nebo že se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby.

17. Podle ustanovení § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

18. Ustanovení § 724 o. z. zakládá soudu oprávnění ke zrušení SJM. Právní úprava je založena na generálním důvodu pro zúžení nebo zrušení SJM, jímž je tzv. závažný důvod (odst. 1), se zákonným výčtem toho, co jím má nebo může být (odst. 2). Občanský zákoník nevymezuje obecně závažný důvod; příkladmý výčet (§ 724 odst. 2) naznačuje obsah této kategorie, kterou literatura charakterizuje jako situaci, jež způsobuje, že další trvání společného majetku může znamenat narušení či vážné ohrožení majetkových zájmů jednoho z manželů, jakož i zájmů rodiny, a konkrétním výčtem naplňuje možný obsah závažných důvodů. Judikatura jako závažný důvod nechápe samotné oddělené soužití manželů a nezájem o další zachování manželství; vyžaduje, aby k nim přistoupily skutečnosti další, které jsou svou povahou a intenzitou způsobilé ovlivnit SJM jak co do rozsahu, tak i hodnoty majetku, anebo skutečnosti mající vliv na správu společného majetku či hospodaření s ním. Může tak jít např. o jednání manžela, který bezdůvodně rozprodává či zadlužuje společný majetek, majetek neúměrně zatěžuje (např. zástavním právem), popřípadě dochází ke stavu, kdy společný majetek oproti obvyklému běhu věcí nebude dále rozmnožován. Důvodem negativně postihujícím správu či hospodaření se společným majetkem musí být neshoda, která podstatným způsobem využití či nakládání se společnými věcmi či právy ztěžuje do té míry, že je způsobilá přivodit vznik závažné či těžko nahraditelné újmy na věci či právu, na právech jednoho z manželů, popřípadě i na společném majetku jako celku. Závadné jednání jednoho z manželů či podstatná neshoda při hospodaření se společným majetkem musejí být již existující či reálně hrozící. Nejnovější judikatura Nejvyššího soudu tato východiska doplňuje obecným závěrem, že při zvážení, zda jde o „závažný důvod“ ve smyslu § 724 odst. 1, jde o posouzení, zda jsou žalujícím manželem tvrzené důvody objektivně způsobilé přivodit dostatečně závažnou újmu na právech manželů, případně na majetku náležejícím do společného jmění; mělo-li by jít o důvody (tvrzená rizika hrozící majetkovým hodnotám v SJM) objektivně nezpůsobilé přivodit závažnou újmu, nýbrž jen újmu zanedbatelnou, pak není důvod pro autoritativní rozhodnutí soudu a s ním spojený zásah do práv druhého manžela; řešení je tak v souladu se zásadami soukromého práva ponecháno na uvážení manželů. Výklad § 724 odst. 1 totiž musí především respektovat účel právní normy, jímž je ochrana SJM před důsledky jednání některého z manželů (srovnej Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, k § 724).

19. Na rozsahu či hodnotu společného majetku bude mít nepochybně vliv takové jednání jednoho z manželů, v jehož důsledku dochází k bezdůvodnému rozprodávání či zadlužování společného majetku, k neúměrnému zatěžování majetku, například zástavním právem či jiným způsobem zajištění, popřípadě dochází ke stavu, kdy společný majetek oproti obvyklému běhu věcí, který by bylo možné očekávat, nebude dále rozmnožován (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2016, sp. zn. 22 Cdo 373/2015).

20. Výčet důvodů zúžení SJM v § 724 odst. 2 o. z. je demonstrativní; soud může SJM zúžit i z jiných důvodů. Stejně jako v jiných řízeních o vydání konstitutivního rozhodnutí, ve kterých hmotné právo upravuje podmínky pro vznik, změnu či zrušení práva jen rámcově a dává široký prostor pro úvahu soudu, jsou v hraničních případech dány skutečnosti, umožňující s jistou mírou přesvědčivosti zdůvodnit různá řešení. Judikatorně vymezené důvody pro zúžení SJM jsou doplňovány v odborné literatuře dalšími možnými případy, například závadným chováním jednoho z manželů k nezletilým dětem, marnotratným či sobeckým nakládáním společnými prostředky jedním z manželů, absencí podílu manžela na nabývání společného majetku nebo gamblerstvím, alkoholismem, drogovou závislostí, popřípadě ztrátou či snížením způsobilosti rozeznat závadnost vlastního jednání ke škodě majetku v SJM. K existenci závažných důvodů pro zúžení SJM se vyslovila i nejnovější komentářová literatura; ta (inspirována polskou doktrínou) spatřuje závažné důvody ve vzniku takové situace, která v konkrétních faktických okolnostech způsobuje, že další trvání společného majetku může znamenat narušení či vážné ohrožení majetkových zájmů jednoho z manželů, jakož i zájmů rodiny (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. 22 Cdo 3575/2020).

21. Jakkoliv je zánik SJM je vázán nejpozději a především na rozvod manželství (§ 754 an.) nebo jinou formu jeho zániku, skutečnost, zda k takové právní situaci dojde, zda se blíží nebo naopak zda je oddalována (v rámci tvrzení o prodloužení řízení o úpravu péče o nezletilé děti pro dobu po rozvodu), není z hlediska naplnění podmínek ust. § 724 o. z relevantní.

22. V souzené věci je zřejmé, že účastníci, kteří jsou dosud manželé, spolu již po déle trvající dobu (od prosince 2024) fakticky nežijí a nehospodaří. Žalovaný si půjčuje peníze, přičemž své dluhy řádně a včas nehradí a nehradí je ani poté, co mu byla povinnost jejich úhrady uložena soudním rozhodnutím, nejméně dvě takto uložené povinnosti jsou vymáhány exekučně a došlo již v rámci exekuce k postižení mzdy žalobkyně jako jeho manželky, což má bezprostřední vliv na výši prostředků, které může manželka vynakládat na péči o nezletilé děti a na výdaje rodinné domácnosti. V jeho jednání tak není pouze potencialita vzniku závazné újmy na majetkových zájmech druhého z manželů, zde tedy žalobkyně, i rodiny jako takové. Soud nemůže vyslovit závěr o marnotratnosti žalovaného, neboť v řízení nebylo ani tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaný tyto prostředky marnotratně utrácel (marnotratnost ve smyslu lehkomyslného, bezdůvodného utrácení), v řízení však bylo jednoznačně prokázáno, že manžel zatěžuje společné jmění půjčkami a dluhy, přičemž nejméně ve třech případech své závazky z uzavřených smluvních ujednání nehradil a neuhradil je ani tehdy, když o jeho povinnosti v tomto směru rozhodl soud. V důsledku jeho jednání došlo k situaci, kdy je společné jmění zatíženo povinností k úhradě téměř půl milionu korun. I v této situaci přistoupil žalovaný k uzavření dalšího smluvního ujednání, a to o půjčce se svým zaměstnavatelem, v částce ještě vyšší, přičemž i tento závazek v sobě nese potencialitu značné újmy ve vztahu k majetkovému společenství manželů, nezletilým dětem i celé rodiny. Žalovaný byl přitom zcela nečinný i v tomto řízení a na svou obranu nebo vysvětlení neuvedl ničeho, čím by tvrzení žalobkyně a zjištěnou důkazní situaci jakkoliv zpochybnil. Jednání žalovaného shora popsané tak představuje závažný důvod ke zrušení společného jmění účastníků podle § 724 odst. 1 o. z. a soud proto rozhodl, že společné jmění manželů žalobkyně a žalovaného se zrušuje (výrok I.).

23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšnému žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [právnická osoba] Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které dle § 7 bodu 4 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši [částka], a dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, žalobu dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu a účast při soudním jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, tj. celkem [částka]. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (viz výrok II.).

24. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.

Poučení