46 C 78/2020-489

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o návrhu na popření pohledávky podle § 267a o.s.ř. takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že pohledávka žalované ve výši 6 000 000 Kč, kterou si přihlásila do exekučního řízení vedeného soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], pod sp. zn. [spisová značka], z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 31.10.1996, ve znění pozdějších dodatků, a z titulu zástavního práva zřízeného na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 31.10.1996, zapsaného do katastru nemovitostí pod [číslo jednací] není po právu, eventuálně, aby byla vyloučena pohledávka žalované ve výši 6 000 000 Kč, kterou si přihlásila do exekučního řízení vedeného soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], pod sp. zn. [spisová značka], z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 31.10.1996, ve znění pozdějších dodatků, a z titulu zástavního práva zřízeného na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 31.10.1996, zapsaného do katastru nemovitostí pod č.j. V2 6020/1996, z uspokojení z rozvrhu výtěžku prodeje nemovitostí prováděného soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], pod sp. zn. [spisová značka], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 1 800 do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované popření pravosti její pohledávky přihlášené k rozvrhu výtěžku prodeje nemovité věci provedeného v rámci exekučního řízení vedeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudním exekutorem [exekutorský úřad] [anonymizováno], pod sp. zn. [spisová značka]. Exekuční řízení bylo zahájeno na základě návrhu [anonymizována čtyři slova], státní organizace, přičemž dne 25. 6. 2010 byla pověřením [název soudu], č. j. [číslo jednací] nařízena exekuce na majetek žalobkyně. Dne 27. 7. 2010 vydal exekutor exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí č. j. [číslo jednací], kterým kromě jiného rozhodl o prodeji stavby bez č.p./č.e. jiná st. umístěná na pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], obci [obec], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce] na LV [číslo] to se všemi součástmi a příslušenstvím (dále jen„ nemovitost“). Dne 18. 2. 2019 vydal exekutor usnesení č. j. [číslo jednací], kterým rozhodl o provedení elektronické dražby nemovitosti. Zahájení dražby bylo stanoveno na den 16. 4. 2020. Dne 31. 3. 2020 se do dražby přihlásila žalovaná se svou pohledávkou ve výši 48 146 100,82 Kč. Pohledávka měla být dle tvrzení žalované zajištěna zástavním právem k nemovitosti zřízeným na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 31. 10. 1996, které bylo zapsáno do katastru nemovitostí pod [číslo jednací], s právními účinky vkladu ke dni 17. 12. 1996. Podle žalované se má jednat o pohledávku vzniklou na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 31. 10. 1996, ve znění pozdějších dodatků, mezi [právnická osoba] a žalobkyní. Na základě této smlouvy měl být žalobkyni poskytnut úvěr ve výši 6 000 000 Kč s termínem splatnosti ke dni 31. 10. 1998. Dne 16. 4. 2020 proběhla dražba a nemovitost byla úspěšně vydražena za cenu 424 549 Kč a usnesení exekutora o příklepu ze dne 16. 4. 2020, č.j. [číslo jednací], nabylo právní moci. Exekutor následně nařídil jednání o rozvrhu výtěžku dražby nemovitosti. Podáním ze dne 8. 7. 2020 žalobkyně v pozici povinné popřela pohledávku přihlášenou žalovanou co do její pravosti, výše, zařazení do skupiny i pořadí. Vedle uvedeného popření žalobkyně popírala samotnou existenci zástavního práva na základě neplatnosti a neurčitosti zástavních smluv. V souvislosti se zástavním právem také vznesla námitku promlčení. U popření pořadí pohledávky žalobkyně upozornila na odlišné pořadí dílčích částí pohledávky, a to zejména v souvislosti s příslušenstvím starším 3 let dle § 337 odst. 4 o.s.ř. Popření pravosti pohledávky žalobkyně odůvodnila nedoložením její existence žalovanou. Zároveň upozornila na již léta probíhající nalézací řízení ohledně úvěru, na jehož základě údajně pohledávka vznikla. V souvislosti s pohledávkou vznesla námitku promlčení a z opatrnosti i námitku započtení. Žalobkyně také namítla, že žalovaná nedoložila svoji aktivní věcnou legitimaci k přihlášení pohledávky, jelikož neprokázala, že je skutečně věřitelem pohledávky. Dne 15. 7.2020 proběhlo v rámci exekučního řízení jednání o rozvrhu výtěžku dražby nemovitosti, na jehož základě vydal exekutor usnesení č.j. [číslo jednací], kterým rozhodl o uspokojení pohledávky exekutora k hotovému zaplacení nákladů exekuce ve výši 53 905,50 Kč, dále o dodatečném projednání rozdělení podstaty ve výši 296 961,44 Kč připadající na spornou (žalobkyní popřenou) pohledávku a vyzval žalobkyni, aby podala návrh podle § 267a o. s. ř. vůči žalované. Z odůvodnění rozvrhového usnesení ve vztahu k přihlášené pohledávce žalované se podává, že k ní exekutor přihlédl pouze částečně, a to k její jistině ve výši 6 000 000 Kč. K příslušenství pohledávky nebylo vzhledem k neurčitosti jejího vyčíslení přihlédnuto. K existenci pohledávky žalované za žalobkyní, žalobkyně shrnula okolnosti stran uzavření úvěrové smlouvy včetně zajištění pohledávky zřízením zástavního práva ze dne 31. 10. 1996 k nemovitosti a dále poukázala na započtení své pohledávky za původním věřitelem, [právnická osoba], ve výši 72 923 739 Kč z titulu náhrady škody způsobené neoprávněným zcizením technologického zařízení moštárny ve vlastnictví žalobkyně. Vzájemné pohledávky žalobkyně a původního věřitele byly započteny co do částky 29 174 805,01 Kč. Dne 23. 9. 2002 podala [ulice] [anonymizována dvě slova] proti žalobkyni u [název soudu] žalobu na zaplacení částky 59 349 788,80 Kč. Nalézací řízení je vedeno pod sp. zn. [spisová značka], přičemž do dnešního dne nebylo ve věci samé pravomocně rozhodnuto. Dne 21. 11. 2016 podala žalovaná žalobu o nařízení soudního prodeje zástavy. Řízení bylo vedeno u [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] pod sp. zn. [spisová značka], přičemž soudní prodej zástavy byl nařízen. O výkon rozhodnutí žalovaná nepožádala, ovšem dne 31. 3. 2020 přihlásila pohledávku na základě zajištění zástavním právem do exekučního řízení k uspokojení z výnosu dražby nemovitosti. Důvody pro popření pohledávky žalobkyně spatřuje v tom, že došlo k promlčení zástavního práva a současně k promlčení samotné pohledávky zástavním právem zajištěné. Zástavní právo je právem, které podléhá promlčení, přičemž promlčení zástavního práva se řídí občanským zákoníkem a dalšími předpisy občanského práva, i když jím byla zajištěna pohledávka ze smlouvy o úvěru. Zástavní právo se tak promlčuje ve lhůtě 3 let a promlčecí doba běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé tj. ode dne, kdy vznikl nárok na uspokojení zajištěné pohledávky. Žalobkyně si je vědoma, že se zástavní práva nepromlčují dříve než zajištěná pohledávka a je tedy zřejmé, že je namístě zkoumat zda nedošlo k promlčení zajištěné pohledávky. Právo na zaplacení pohledávky ze smlouvy o úvěru se promlčuje dle § 387 a násl. obch. zák. ve čtyřleté promlčecí lhůtě s tím, že bez ohledu na případné stavení či přerušení promlčecí lhůty skončí nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy počala promlčecí lhůta běžet poprvé (§ 408 odst. 1 obch. zák.). Podle názoru žalobkyně, i když žalovaná uplatnila právo na zaplacení pohledávky u soudu před uplynutím čtyřleté promlčecí lhůty, podle § 408 odst. 1 obch. zák. již pohledávka v době podání přihlášky s ohledem na uplynutí objektivní promlčecí lhůty podle obchodního zákoníku, byla promlčena. Uplatnění práva v uvedeném nalézacím řízení má za následek pouze to, že v řízení, ve kterém bylo právo na zaplacení pohledávky včas uplatněno tj. nalézací řízení, nelze vznést námitku promlčení. Promlčecí lhůta pohledávky začala běžet dne 1. 11. 1998. Vzhledem k tomu, že přihláška pohledávky byla v rámci exekučního řízení uplatněna až dne 31. 3. 2020 je zřejmé, že i objektivní desetiletá promlčecí lhůta již uplynula. Na základě uvedeného proto odpadla i překážka promlčení zástavního práva stanovená v § 100 odst. 2 věty třetí obč. zák. Zástavní právo se tak promlčelo později, avšak nejpozději do 31. 10. 2008, kdy se nejpozději promlčela pohledávka. Jelikož žalovaná přihlásila pohledávku do exekučního řízení až po uplynutí objektivní promlčecí lhůty zajišťované pohledávky, došlo k promlčení zástavního práva a žalovaná tak nemá nárok na uspokojení z rozdělované podstaty výtěžku prodeje nemovitosti. Žalobkyně dále namítá, že žalovaná v rámci exekučního řízení neprokázala, že by byla věřitelem předmětné pohledávky, neboť nedoložila svou aktivní legitimaci k jejímu uplatnění. Žalobkyně rovněž uvedla, že pohledávka nikdy nevznikla a žalovaná její existenci ani nijak nedoložila, zejména ve vztahu, že by byl úvěr žalovanou skutečně čerpán, když žalobkyně tvrdí, že k reálnému čerpání úvěru nikdy nedošlo. Z opatrnosti žalobkyně namítá, že pokud pohledávka vznikla, tak došlo k jejímu zániku v důsledku zmíněného započtení ke dni 31. 5. 1999. Žalobkyně v neposlední řadě namítá neplatnost vzniku zástavního práva, tj. pokud zástavní právo platně nevzniklo, nemohla žalovaná přihlásit pohledávku zajištěnou zástavním právem.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla jej zamítnout. Uvedla, že jako právní nástupce [obec] [anonymizována dvě slova] má za žalobkyní pohledávku vyplývající ze smlouvy o úvěru, která byla postoupena na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] dne 21. 2. 2002 [právnická osoba], a to smlouvou o postoupení pohledávky [anonymizováno] [právnická osoba] pohledávka přešla ze zákona v důsledku uzavření smlouvy o prodeji podniku mezi [anonymizováno] a [právnická osoba] jako prodávajícím a [právnická osoba] jako kupujícím dne 19. 6. 2000. Společně s tím přešly na [právnická osoba] veškeré pohledávky, které náležely k podniku. Pohledávka, postoupená žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávky č. [anonymizováno] ze dne 21. 2. 2002, vznikla na základě smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené dne 1. 12. 1997 mezi žalobcem a [anonymizováno] a [právnická osoba], na jejímž základě byl žalobkyni poskytnut krátkodobý úvěr ve výši 6 000 000 Kč. Konečný termín splatnosti byl sjednání k 30. 11. 1998. K zajištění pohledávky byla mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalované dne 25. 8. 1999 uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem. Vzhledem k tomu, že žalobkyně jako zástavní dlužník své závazky z úvěrové smlouvy neplnila, podala žalovaná proti žalobkyni žalobu na zaplacení mimo jiné výše uvedeného úvěru, a to u [název soudu], kde je vedena pod sp. zn. [spisová značka]. V průběhu tohoto řízení vyšlo dle žalované najevo, že na žalobkyni je vedena exekuce, a proto je uspokojení žalované velmi nejisté. Z toho důvodu a vzhledem k tomu, že pohledávka žalované za žalobkyní byla v plném rozsahu zajištěna zástavním právem k nemovitostem, jejichž vlastníkem byla žalobkyně, obrátila se žalovaná na soud s návrhem, aby nařídil prodej nemovitých zástav, čemuž bylo vyhověno pravomocným usnesením [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] ze dne 22. 11. 2017, č. j. [číslo jednací]. Z důvodu hospodárnosti pak žalovaná nepožádala o výkon tohoto rozhodnutí, ale využila své právo a přihlásila své zajištěné pohledávky do již zahájeného exekučního řízení. Žalovaná poukazuje na rozporná tvrzení a jednání žalobkyně, kdy ta na jednu stranu výše uvedenou pohledávku žalované zcela popírá a tvrdí, že nikdy nevznikla, protože předmětný úvěr nikdy nebyl nečerpán, a zároveň uvádí, že pohledávka zanikla započtením. To, že si žalobkyně byla vědoma svých závazků vůči [anonymizováno] a [právnická osoba], potvrzuje i její dopise ze dne 31. 5. 1999 nazvaný započtení pohledávek a z dopisu ze dne 23. 4. 1999. To, že si žalobkyně byla vědoma svých závazků potvrzuje i skutečnost, že jí poskytla dozajištění těchto závazků formou uzavření zástavních smluv. Zástavní právo bylo na základě předložených návrhů do katastru nemovitostí zapsáno, aniž by žalobkyně kdykoliv v minulosti směrem ke katastru nemovitostí vznesla jakýkoliv návrh na změnu těchto údajů. Žalovaná popírá, že by předmětná pohledávka zanikla započtením. O náhradě údajné škody žalobkyně bylo již pravomocně rozhodnuto rozsudkem [název soudu] ze dne 21. 5. 2010, č. j. [číslo jednací] tak, že žalobkyně neměla vůči [anonymizováno] a [právnická osoba] žádnou pohledávku vzniklou z titulu náhrady škody, kterou by mohla započíst. Žalovaná nesouhlasí s názorem žalobkyně, že by její zástavní právo mělo být promlčeno.

3. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že dne 31. 10. 1996 byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalované [příjmení] [anonymizována dvě slova], resp. [právnická osoba] Usnesením [název soudu] ze dne 25. 6. 2010, č. j. [číslo jednací] byla ve věci oprávněného [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], státní organizace nařízena exekuce na majetek žalobkyně. Rovněž není mezi účastníky řízení sporné, že u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] je vedena žaloba, kterou se žalovaná, resp. původně [ulice] [anonymizována dvě slova] domáhá po žalobkyni zaplacení mimo jiné i předmětné úvěrové smlouvy. Také nebylo v rozepři, že řízení vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], kterým se žalobkyně proti žalované domáhala nároku na náhradu škody způsobené neoprávněným zcizením technologického zařízení moštárny ve vlastnictví žalobkyně, bylo pravomocně ukončeno, a to na základě rozsudku ze dne 21. 5. 2010, kterým byla žaloba zamítnuta. Protože tato tvrzení byla mezi účastníky řízení shodná, vzal je soud za svá skutková zjištění podle ust. § 120 odst. 3 o. s. ř.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

5. Usnesením [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne 25. 6. 2010 bylo rozhodnuto, o nařízení exekuce proti žalobkyni coby povinné podle vykonatelného platebního rozkazu [název soudu] ze dne 22. 5. 2007, č. j. [číslo jednací], přičemž provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno].

6. Z Exekučního příkazu soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], č. j. [číslo jednací], ze dne 27. 7. 2010 je patrné, že exekutor rozhodl, o provedení exekuce prodejem nemovitostí žalobkyně v postavení povinné, a to pozemků v exekučním příkazu uvedených, mimo jiné pod písm. e) výroku I. pozemků zapsaných v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], pracoviště [obec], obec [číslo] [obec], kat. území [číslo] [část obce] na [list vlastnictví].

7. Usnesením soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], č. j. [číslo jednací], ze dne 18. 2. 2020, byla vydána dražební vyhláška o provedení elektronické dražby nemovitosti dne 16. 4. 2020. Výsledná cena činí 636 823 Kč, přičemž nejnižší podání činí 424 549 Kč.

8. Z přihlášky pohledávky do dražby nemovitých věcí povinné [právnická osoba] [obec], ze dne 31. 3. 2020, soud zjistil, že žalovaná přihlásila do exekučního řízení vedeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] svoji pohledávku zajištěnou zástavním právem smluvním v celkové výši 48 164 100,82 Kč, a to k uspokojení z výnosu dražby nemovitostí nařízené nadepsaným Exekutorským úřadem na den 16. 4. 2020.

9. Usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], č. j. [číslo jednací], ze dne 16. 4. 2020 bylo rozhodnuto o udělení příklepu vydražené nemovitosti za nejvyšší podání 464 549 Kč.

10. Z podání žalobkyně ze dne 8. 7. 2020 adresovaného soudnímu exekutorovi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ke sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobkyně popřela pohledávku přihlášeného věřitele dle ust. 337b odst. 3 o.s.ř., a to konkrétně pohledávky ve výši 48 146 100,82 Kč.

11. Z usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 15. 7. 2020, č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o uspokojení pohledávky pověřeného soudního exekutora k hotovému zaplacení na nákladech exekuce v částce 53 905,50 Kč z rozdělované podstaty 350 866,94 Kč. O projednání zbytku rozdělované podstaty ve výši 296 961,44 Kč připadající na spornou pohledávku při dalším rozvrhovém jednání. Současně byla povinná [právnická osoba] vyzvána, aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozvrhového usnesení podala návrh dle § 267a odst. 1 o.s.ř. vůči žalované.

12. Ze smlouvy o úvěru [číslo] jejích dodatků, uzavřených mezi [anonymizováno] a [právnická osoba], a [právnická osoba] a.s. [obec], [IČO] plyne, že se [anonymizováno] a [právnická osoba] zavázala poskytnout [právnická osoba] [obec] revolvingový úvěr až do maximální výše úvěrového rámce 6 000 000 Kč s tím, že bylo sjednáno datum konečné splatnosti úvěru 31. 10. 1997. Dodatek [číslo] ke smlouvě o úvěru ze dne 24. 10. 1997 dokládá, že na základě tohoto dodatku bylo datum konečné splatnosti úvěru sjednáno na 31. 10. 1998.

13. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem uzavřené mezi [anonymizováno] a [právnická osoba] a [právnická osoba] a.s. [obec] dne 31. 10. 1996 soud zjistil, že na základě této smlouvy [právnická osoba] a.s. [obec] zastavila mj. nemovitosti [adresa], zastavěná pl. - ost. stav. obj., jen stavba – pozemek jiného vlastníka, na [list vlastnictví] kat. území [část obce], Katastrální úřad [obec], a to k zajištění pohledávky zástavního věřitele, tzn. [anonymizováno] a [právnická osoba], vzniklé ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 31. 10. 1996 uzavřené mezi zástavcem a zástavním věřitelem ve výši 6 000 000 Kč.

14. Z podání žalobkyně ze dne 23. 4. 1999 adresovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], řediteli [právnická osoba], oblastní pobočka [obec], ve věci„ Výzva k zaplacení“ vyplývá, že adresát byl vyzván k zaplacení ceny technologického zařízení na výrobu ovocných šťáv včetně plnící a balící linky v minimální výši 72 923 739 Kč s tím, že pokud nebude částka zaplacena, provede společnost jednostranné částečné započtení vzniklé škody způsobené protiprávním postupem adresáta, a to proti splatnému závazku vůči [anonymizováno] z poskytnutých úvěrových prostředků na základě úvěrových smluv [číslo] ze dne 31. 10. 1996, [číslo] ze dne 1. 12. 1997, [číslo] ze dne 1. 12. 1997.

15. Z podání žalobkyně ze dne 31. 5. 1999 adresovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], řediteli [právnická osoba], oblastní pobočka [obec], ve věci započtení pohledávek a podacího lístku, je patrné, že žalobkyně adresátovi sděluje, že na základě uzavřených smluv o úvěru má adresát ke dni 31. 5. 1999 splatnou pohledávku za odesílatelem, tj. nesplacenou jistinu, dlužné úroky, poplatky a úrok z prodlení v celkové výši 29 174 805,01 Kč a oznamuje její jednostranné započtení vzájemných pohledávek ke dni 31. 5. 1999, a to do výše 29 174 805,01 Kč.

16. Smlouva o prodeji podniku uzavřená mezi [anonymizováno] a [právnická osoba] a [právnická osoba], ze dne 19. 6. 2000 vč. dodatků dokládá, že došlo k prodeji podniku [anonymizováno] a [právnická osoba], [právnická osoba] s tím, že prodávající se zavázal převést na kupujícího podnik, v rámci toho převést na kupujícího vlastnická práva k věcem, jiná práva a jiné majetkové hodnoty, jež slouží k provozování podniku.

17. Ze společného prohlášení [anonymizováno] a [právnická osoba], a [právnická osoba] ze dne 22. 6. 2000 bylo zjištěno, smlouva o prodeji podniku vstoupila v platnost a účinnosti okamžikem jejího podepsání s tím, že v okamžiku účinnosti smlouvy přešly z [anonymizováno] a [právnická osoba], na [právnická osoba], veškerá vlastnická práva k věcem, jiná práva a jiné majetkové hodnoty, jež sloužily k provozování podniku prodávajícího, tzn. [anonymizováno] a [právnická osoba] Společně s tím přešly ze zákona k okamžiku účinnosti smlouvy na [právnická osoba], veškeré pohledávky, které náležely k podniku prodávajícího, jakož i veškeré povinnosti a závazky, které se vztahovaly k podniku prodávajícího.

18. Smlouva o postoupení pohledávky číslo smlouvy [anonymizováno] uzavřená mezi [právnická osoba], a [anonymizována tři slova] dne 21. 2. 2002 potvrzuje, že na základě této smlouvy [právnická osoba] [obec] konsolidační agentuře postoupila pohledávku vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi [anonymizováno] a [právnická osoba] [obec], [IČO], dne 31. 10. 1996 [číslo] ve znění dodatků, s tím, že pohledávka je zajištěna smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 31. 10. 1996.

19. Ze žaloby o zaplacení částky 59 349 788,80 Kč s příslušenstvím, vyjádření žalované ze dne 17. 2. 2014 a částečných zpětvzetí žaloby ze dne 8. 1. 2015 a 9. 9. 2016 je patrné, že předmětná žaloba byla podaná dne 26. 9. 2002 [anonymizována tři slova] k [název soudu] proti žalobkyni v procesním postavení žalované. Žalovaná částka představuje výši pohledávek ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 31. 10. 1996. Řízení o žalobě je vedeno pod sp. zn. [spisová značka], přičemž [právnická osoba] v postavení žalované s žalobou nesouhlasí a navrhuje ji zamítnout. Částečnými zpětvzetími pak byla žaloba vzata vždy co do příslušenství a poplatků zpět.

20. Z rozsudku [název soudu] ze dne 21. 5. 2010, č. j. [číslo jednací], vyplývá, že žalobkyně se domáhala po [právnická osoba] náhrady škody ve výši 157 185 250 Kč s příslušenstvím, která byla zamítnuta. Svou žalobu zdůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s třetí osobou kupní smlouvu na movité věci ve vlastnictví žalobkyně nacházející se v areálu objektu zpracovny ovoce [obec], kat. území [obec], které tvoří součást zařízení technologie na zpracování ovoce a plnící a balící linky ovocných šťáv a byly sepsány v zápise o předání a převzetí strojního vybavení ze dne 28. 5. 1996 a na základě této smlouvy kupující citované vybavené převzal a vyvezl do zahraničí. Žalobkyně byla dle rozsudku přesvědčena, že žalovaná nebyla oprávněna uzavřít kupní smlouvu na předmětném vybavení, neboť předmětné věci jí nikdy nebyly zastaveny a tedy ani nebyla oprávněna uspokojit své splatné pohledávky realizací jejich prodejem. Soud v uvedeném řízení dospěl k závěru, že v posuzovaném případě byla porušena právní povinnost žalované, resp. jejího právního předchůdce, že žalobkyni vznikla škoda, přičemž zbývalo posoudit příčinnou souvislost mezi škodou a porušením právní povinnosti s tím, že k této otázce soud provedl rozsáhlé dokazování a na základě tohoto dospěl k závěru, že žalobkyně existenci příčinné souvislosti neprokázala a z tohoto důvodu soud žalobu zamítl, aniž by prováděl dokazování k výši škody.

21. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 21. 11. 2016, [katastrální uzemí], [list vlastnictví], je patrné, že žalobkyně je vlastníkem předmětné nemovitosti, přičemž na ní mj. vázne zástavní právo smluvní ve výši 6 000 000 Kč ze smlouvy [anonymizováno] [číslo] ze dne 31. 10. 1996 s právními účinky vkladu ke dni 17. 12. 1996 a zástavní právo smluvní ve výši 6 000 000 Kč ze smlouvy [anonymizováno] [číslo] ze dne 25. 8. 1999 22. Z usnesení [anonymizována tři slova] [obec] ze dne 22. 11. 2017, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že byl nařízen soudní prodej zástavy, a to mimo stavby bez čp/če, na pozemku p. [číslo] v kat. území [část obce], obci [obec], zapsaných u [stát. instituce], [stát. instituce] na LV [číslo] to k uspokojení pohledávky zástavního věřitele ČR – Ministerstva financí, ve výši 10 095 912,62 Kč s úroky ve výši 15,4 % ročně z částky 6 000 000 Kč za dobu od 30. 6. 2002 do zaplacení a úroky z prodlení ve výši 17 % ročně z částky 9 625 446,98 Kč za dobu od 16. 9. 2002 do zaplacení.

23. Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi právním předchůdcem žalované ([právnická osoba]) a žalobkyní byla dne 31. 10. 1996 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla žalobkyni poskytnuta částka 6 000 000 Kč. Tato pohledávka byla zajištěna zástavním právem zřízeným k předmětné nemovitosti s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí dne 17. 12. 1996. Na žalovanou byla předmětná pohledávky postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 2. 2002 uzavřenou mezi žalovanou a [právnická osoba], na kterou pohledávka přešla ze zákona, na základě smlouvy o prodeji podniku ze dne 19. 6. 2000 uzavřenou mezi [anonymizováno] a [právnická osoba] Na základě návrhu oprávněného [příjmení] [anonymizována tři slova], státní organizace byla nařízena [název soudu] exekuce na majetek žalobkyně. Soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vydal dne 27. 7. 2010 exekuční příkaz prodejem mj. i předmětné nemovitosti. Žalovaná přihlásila dne 31. 3. 2020 svou pohledávku zajištěnou zástavním právem do dražby. Dne 16. 4. 2020 se konala elektronická dražba, při níž byla nemovitost vydražena za částku 424 549 Kč Soudní exekutor vyzval žalobkyni coby povinnou k podání odporové žaloby. Usnesením [anonymizována tři slova] [obec] ze dne 22. 11. 2017 byl nařízen soudní prodej zástavy (nemovitosti) k uspokojení pohledávky žalované z titulu předmětné úvěrové smlouvy. Žalobkyně ve vztahu k žalované učinila dne 31. 5. 1999 započtení předmětné pohledávky na pohledávku žalobkyně za žalovanou z titulu náhrady škody. Tato náhrada škody byla předmětem řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], na základě podané žaloby žalobkyně proti žalované. Tato žaloba byla [název soudu] zamítnuta. U [název soudu] je vedeno řízení pod sp. zn. [spisová značka], kde žalovaná požaduje po žalobkyni zaplacení částky ve výši 59 349 788,80 Kč mj. i z titulu předmětné úvěrové smlouvy. Řízení není dosud skončeno.

24. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení právních předpisů.

25. Dle ust. § 358 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit u soudu. Započtení však nebrání, jestliže pohledávka je promlčena, avšak promlčení nastalo teprve po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení.

26. Dle ust. § 387 odst. 1 obchodního zákoníku se právo promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem. Podle odst. 2 předmětného ustanovení podléhají promlčení všechna práva ze závazkových vztahů s výjimkou práva vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou.

27. Dle ust. § 388 odst. 1 obchodního zákoníku promlčením právo na plnění povinnosti druhé strany nezaniká, nemůže však být přiznáno nebo uznáno soudem, jestliže povinná osoba namítne promlčení po uplynutí promlčecí doby.

28. Dle ust. § 392 odst. 1 obchodního zákoníku běží u práva na plnění závazku promlčecí doba ode dne, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být započato s jeho plněním (doba splatnosti). Spočívá-li obsah závazku v povinnosti nepřetržitě vykonávat určitou činnost, zdržet se určité činnosti nebo něco strpět, počíná promlčecí doba běžet od porušení této povinnosti.

29. Dle ust. § 397 obchodního zákoníku nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

30. Dle ust. § 402 obchodního zákoníku přestává promlčecí doba běžet, když věřitel za účelem uspokojení nebo určení svého práva učiní jakýkoli právní úkon, který se považuje podle předpisu upravujícího soudní řízení za jeho zahájení nebo za uplatnění práva v již zahájeném řízení.

31. Dle ust. § 408 odst. 1 obchodního zákoníku bez ohledu na jiná ustanovení tohoto zákona skončí promlčecí doba nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy počala poprvé běžet. Do lhůty podle věty první se nezapočítává doba, po kterou se vede mediace podle zákona o mediaci. Námitku promlčení však nelze uplatnit v soudním nebo rozhodčím řízení, jež bylo zahájeno před uplynutím této lhůty. Dle odstavce 2 ustanovení bylo-li právo pravomocně přiznáno v soudním nebo rozhodčím řízení později než tři měsíce před uplynutím promlčecí doby nebo po jejím uplynutí, lze rozhodnutí soudně vykonat, jestliže řízení o jeho výkonu bylo zahájeno do tří měsíců ode dne, kdy mohlo být zahájeno.

32. Dle ust. § 100 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Dle odst. 2 se promlčují všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka.

33. Žalobkyně v žalobě sporuje 1) že pohledávka žalované vznikla, 2) že vzniklo související zástavní právo, dále má žalobkyně za to, že 3) došlo k zániku pohledávky v důsledku započtení ze strany žalobkyně, 4) došlo k promlčení pohledávky žalované a zástavního práva, a má za to, že 5) žalovaná nebyla věcně legitimována k podání přihlášky do exekučního řízení.

34. Ad 1) Soud provedeným dokazováním zjistil, že pohledávka bezpochyby vznikla. Ostatně tuto skutečnost sama žalobkyně výslovně uvádí ve svém podání ze dne 31. 5. 1999 a uvedené je zřejmé i ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem. V případě, že by předmětná pohledávka v den podpisu neexistovala, nepochybně by žalobkyně smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitosti k jejímu zajištění neuzavírala. Dále byla potvrzena i [anonymizována tři slova] [obec] v usnesení č. j. [číslo jednací], kdyže soud uzavřel, že z výpisů z úvěrového účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 11. 1996 do 31. 12. 1997 vyplývá, že žalobkyni coby procesní žalované byl sjednaný úvěr ve výši 6 000 000 Kč poskytnut dne 1. 11. 1996.

35. Ad 2) Soud má na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem za to, že i zástavní právo platně vzniklo, což bylo opět potvrzeno i [anonymizována tři slova] [obec] v rozhodnutí č. j. [číslo jednací], v němž soud uvedl, že na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žalovaná coby zástavní věřitel doložila existenci zajištěné pohledávky i její výši, zástavní právo k zastaveným nemovitostem i osobu zástavního dlužníka. [anonymizována tři slova] [obec] dále výslovně uvedl, že má za to, že v průběhu řízení byla nejen doložena pravděpodobnost rozhodných skutečností, ale navíc byla jejich existence i prokázána. Pro stručnost soud odkazuje na předmětný rozsudek, z něhož vycházel s oporou v § 135 odst. 2 o.s.ř.

36. Ad 3) Žalobkyně tvrdila, že pohledávka zanikla započtením na základě přípisů ze dne 23. 4. 1999 a 31. 5. 1999 adresovaných [právnická osoba], kdy měla proti pohledávce [právnická osoba] započíst škodu vzniklou žalobkyni zcizením technologického zařízení na výrobu ovocných šťáv včetně plnící a balící linky. V řízení před [název soudu] ze dne 21. 5. 2010, č. j. [číslo jednací], však plyne, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhala náhrady škody, byla zamítnuta, neboť sice byla prokázána škoda a porušení právní povinnosti žalované, avšak nikoliv příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti žalované. Pokud žalobkyně nedisponovala vůči [anonymizováno] a [právnická osoba], tvrzenou pohledávkou, nebyla oprávněna tuto započíst. V neposlední řadě soud poukazuje na skutečnost, že v době, kdy již neměla pohledávka dle tvrzení žalobkyně v důsledku započtení provedeného přípisem ze dne 31. 5. 1999 existovat, sama žalobkyně zřídila k zajištění této pohledávky zástavní právo, a to smlouvou uzavřenou dne 31. 10. 1999. Sporná pohledávka v důsledku žalobkyní tvrzeného započtení tedy nezanikla. Nutno dodat, že obdobný závěr soud učinil i v jiných řízeních vedených u zdejšího soudu o obdobném předmětu mezi týmiž účastníky (např. sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] nebo [spisová značka]).

37. Ad 4) Ve smyslu ust. § 392 odst. 1 ve spojení s ust. § 397 obchodního zákoníku počala běžet čtyřletá promlčecí doba ve vztahu ke sporné pohledávce dne 1. 11. 1998. V souladu s ust. § 402 obchodního zákoníku přestala promlčecí doba dne 26. 9. 2002 běžet, neboť právní předchůdce žalované podal u [název soudu] žalobu (sp. zn. [spisová značka]), kterou se domáhá rovněž zaplacení sporné pohledávky, když toto nebylo dosud pravomocně skončeno. Soud si je současně vědom ust. § 408 odst. 1 obchodního zákoníku a skutečnosti, že během řízení sp. zn. [spisová značka] uplynula desetiletá lhůta. I přesto, že tato desetiletá lhůta v nalézacím řízení uplynula, nelze v uvedeném řízení v souladu s ust. § 408 odst. 1 námitku promlčení vznést. V situaci, kdy není řízení sp. zn. [spisová značka] pravomocně ukončeno, nezačala dosud běžet v souladu s ust. § 408 odst. 2 obchodního zákoníku ani tříměsíční lhůta pro zahájení řízení o výkon rozhodnutí z označeného nalézacího řízení. V uvedené souvislosti odkazuje soud na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2911/2004, kde dovolací soud zaujal právní názor, podle kterého bylo-li právo plynoucí z obchodního závazkového vztahu pravomocně přiznáno v soudním nebo rozhodčím řízení v posledních třech měsících plynutí desetileté doby uvedené v § 408 odst. 1 obchodního zákoníku nebo až po jejím uplynutí, nevystavuje se oprávněný nebezpečí důvodně uplatněné námitky promlčení jedině tehdy, podá-li návrh na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) ve lhůtě tří měsíců od vykonatelnosti vykonávaného titulu. S přihlédnutím k uvedenému je dle názoru soudu námitka promlčení pohledávky vznesená žalobkyní nepřípustná, a to přesto, že tato byla žalobkyní vznesena v rámci řízení odlišného od nalézacího řízení sp. zn. [spisová značka], konkrétně v rámci exekučního řízení, které však směřuje k vymožení předmětné pohledávky. Za situace, kdy byla sporná pohledávka uplatněna v soudním řízení před uplynutím desetileté promlčecí doby, přičemž bylo prokázáno, že tato vznikla a existovala ke dni vydání usnesení soudního exekutora o rozvrhu výtěžku minimálně ve výši jistiny 6 000 000 Kč, kdy tato pohledávka má být v exekučním řízení částečně uspokojena, nelze dospět k jinému závěru, než že k námitce promlčení pohledávky vznesené žalobkyní v rámci popěrného úkonu a v rámci navazujícího návrhu podle § 267a odst. 1 o.s.ř. nelze přihlížet. Ze shodných důvodů nelze dle přesvědčení soudu přihlížet ani k námitce žalobkyně stran promlčení zástavního práva zajišťujícího předmětnou pohledávku.

38. Ad 5) Žalovaná prokázala, že je věřitelem sporné pohledávky. Původní věřitel [anonymizováno] a [anonymizována tři slova], uzavřela s [právnická osoba] smlouvou o prodeji podniku uzavřenou dne 19. 6. 2000, na jejímž základě pohledávka za žalobkyní přešla na [právnická osoba] Ta ji posléze smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 2. 2002 převedla na [anonymizována tři slova]. Žalovaná je právním nástupcem [obec] [anonymizována dvě slova], a to na základě zákona č. 239/2001 Sb. Na základě shora uvedeného a s přihlédnutím k usnesení [anonymizována tři slova] [obec] ze dne 22. 11. 2017, č. j. [číslo jednací], byla žalovaná oprávněna podat přihlášku pohledávky do exekučního řízení vedeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudním exekutorem [exekutorský úřad] [anonymizováno].

39. S ohledem na výše uvedené soud shledal, že nejsou dány důvody pro vyloučení pohledávky žalované za žalobkyní z uspokojení z rozvrhu výtěžku prodeje nemovitostí, a žalobu zamítl.

40. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. a v řízení zcela úspěšné žalované přiznal 6 paušálních náhrad po 300 Kč za písemné vyjádření k žalobě ze dne 24. 8. 2021 a 14. 10. 2021, přípravu na jednání a účast na jednání dne 13. 10. 2021 a 8. 12. 2021 podle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, tedy celkem částku 1 800 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení