47 Ad 9/2024– 48

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobce: M. V., narozený X bytem X zastoupený advokátkou JUDr. Jindřiškou Kořínkovou sídlem Melantrichova 477/20, 110 00 Praha 1 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 3. 2024, č. j. X, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 19. 3. 2024, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci k rukám jeho zástupkyně JUDr. Jindřišky Kořínkové, na náhradě nákladů řízení částku 4 239 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou do datové schránky soudu dne 14. 5. 2024, domáhá zrušení rozhodnutí žalované označeného shora (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 23. 11. 2023, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná podle § 59 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 330/2021 Sb. (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) snížila invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení X (dále jen „OSSZ“) ze dne 25. 10. 2023 poklesla pracovní schopnost žalobce pouze o 35 %. Žalobce se současně domáhal i zrušení prvostupňového rozhodnutí.

2. Žalobce namítal, že je napadené rozhodnutí nezákonné, neboť vychází z nesprávného zjištění zdravotního stavu žalobce. Žalobce poukázal na to, že dlouhodobě trpí několika závažnými zdravotními problémy, které jsou trvalého rázu a jež mu zcela znemožňují řádný výkon pracovní činnosti, či mu tento výkon práce podstatně ztěžují. Jedná se o úraz zad (prodělal operaci páteře v roce 2011), akutní infarkt myokardu v roce 2020 a karcinom kořene jazyka (onkologicky léčen od roku 2021). Žalobce odkázal na lékařskou zprávu MUDr. L. B., lékařky neurologické ambulance, ze které plyne, že je žalobce pacientem s trvalými následky s výrazně omezenou hybností. Po operaci onkologického onemocnění trpí nepohyblivostí levého ramene, které je současně velmi bolestivé (de facto došlo k parestezii všech prstů v důsledku bolesti v levé polovině krku a ramene). Žalobce trpí spinální stenózou. Žalobce má trvalé bolesti páteře, dále trpí motorickými výpadky, přičemž jsou u něj detekována další zhoršení jeho obtíží, trpí xerostomií. Zdravotní stav žalobce je tak velmi vážný a nebyl řádně zjišťován a posuzován.

3. Žalobce dále poukázal na rozdíly v posudcích posudkových lékařů žalované. Posudek ze dne 1. 3. 2024 hodnotí zdravotní postižení žalobce jako středně těžké, oproti tomu posudek ze dne 25. 10. 2023 ho hodnotí pouze jako lehké. Žalobce má přitom za to, že u ani jednoho posudku není objektivně zdůvodněno, jaký druh zdravotního postižení je u žalobce dán a do které kategorie míry poklesu pracovní schopnosti žalobce spadá. Žalobce dále namítal, že posudek, na jehož základě bylo vydáno napadené rozhodnutí, vůbec nezohledňuje další zdravotní postižení žalobce. Nebyl tak nedůvodně aplikován § 3 vyhlášky o posuzování invalidity.

4. Žalovaná s ohledem na námitky žalobce navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „organizační zákon“).

5. V průběhu jednání, jež byl soud povinen nařídit, neboť ve věci prováděl nad rámec správního spisu dokazování posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (dále jen „MPSV“) v Praze, setrvali účastníci na svých procesních stanoviscích.

6. Soud neprováděl dokazování listinami, které jsou součástí správního spisu (posudek o invaliditě ze dne 25. 10. 2023 a posudek o invaliditě ze dne 1. 3. 2024), neboť správním spisem se dokazování neprovádí, soud ze správního spisu bez dalšího vychází. S další přílohou žaloby (Lékařská zpráva ze dne 2. 4. 2024, vypracovaná MUDr. L. B., navrženou k důkazu, se soud seznámil prostřednictvím posudkové komise, která je k posouzení lékařských zpráv oproti soudu odborně způsobilejší a měla ji též k dispozici.

7. Soud ze správního spisu zjistil, že dne 2. 11. 2023 bylo žalované doručeno hlášení o snížení stupně invalidity, jehož přílohou byl posudek o invaliditě ze dne 25. 10. 2023, č. j. LPS/2023/1840–KO_CSSZ, v němž dospěla posudková lékařka k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je stav po ukončené léčbě onkologického onemocnění s navozením remise (karcinom kořene jazyku s metastazemi do spádových krčních uzlin), tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole II, oddílu A, položce 1b příloh k vyhlášce o posuzování invalidity, pro kterou se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 25 % s tím, že byla s ohledem na další postižení žalobce ve smyslu § 3 vyhlášky zvýšena o dalších 10 %, celkově tak činí 35 %.

8. S odkazem na závěr posudku posudkové lékařky OSSZ vydala žalovaná prvostupňové rozhodnutí ze dne 23. 11. 2023, kterým podle § 56 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 41 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění snížila výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.

9. Žalobce prvostupňové rozhodnutí napadl námitkami, ve kterých poukázal na to, že se jeho zdravotní stav zhoršil, nemá sliny, musí stále pít a z toho důvodu má problém s polykáním jídla, proto preferuje tekutou stravu. Hodně ho bolí krk na levé straně, protože tam má stále napnutou kůži, tato bolest přechází až do temene hlavy, má bolesti levého ramene až po prsty, proto ho bolí celý levá ruka s krkem. Pokleslo mu rameno, což způsobilo odebrání části svalu, proto nezvedne ruku do oblasti hrudníku a výše. Tuto operaci podstoupil v důsledku léčby zjištěné rakoviny. Při operaci mu byly porušeny nervy a od té doby má problém se všemi pěti prsty na levé ruce, v prstech částečně ztratil cit, intenzivně ho brní, vypadávají mu věci. Pět měsíců před onkologickým onemocněním utrpěl infarkt, při větší námaze, delší chůzi se zadýchává. Prodělal také operaci páteře, kvůli které ho neustále bolí pravé rameno až k prstům. K námitkám přiložil řadu lékařských zpráv z onkologické ambulance v X, onkologické kliniky – X, z ambulance bolesti a kardiologické ambulance z Oblastní nemocnice X a z neurologické ambulance Nemocnice Y v X.

10. Posudková lékařka žalované zpracovala posudek ze dne 1. 3. 2024, a to na základě lékařských zpráv jako posudková lékařka OSSZ a lékařských zpráv, které k námitkám doložil žalobce. Posudková lékařka korigovala zařazení zjištěného zdravotního postižení žalobce, a to pod kapitolu II, oddíl A, položku 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 45 % s tím, že se dále ve smyslu § 3 vyhlášky o posuzování invalidity neměnila. K námitkám posudková lékařka uvedla, že nelze stanovit pokles pracovní schopnosti 70 %, neboť žádné zjištěné onemocnění žalobce nevykazuje tak těžkou funkční poruchu, nejde o právě probíhající onkologickou léčbu – chemoterapii, radioterapii, nejde o generalizovaný karcinom, nejde o těžké ochrnutí končetin, po operaci myokardu nejde o srdeční selhání ve stadiu NYHA IV s poklesem ejekční frakce pod 25 %. Existence všech onemocnění byla zohledněna a bylo zohledněno i vzdělání a dosavadní profese žalobce. Změna stupně invalidity odpovídá úspěšné léčbě maligního onemocnění s dosažením remise. Invalidita I. stupně tak zohledňuje následky nemoci a léčby.

11. Na základě tohoto posudku žalovaná napadeným rozhodnutím ze dne 19. 3. 2024, námitky žalobce zamítla a v odůvodnění odcitovala posudkové závěry s tím, že s ohledem na zjištěný pokles pracovní schopnosti se jedná o invaliditu prvního stupně.

12. Soud poté, co ověřil, že žaloba byla podána včas, že je věcně i místně příslušným soudem a že napadené rozhodnutí je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., přezkoumal napadené rozhodnutí v žalobou vymezeném rozsahu. Dospěl přitom k závěru, že žaloba je důvodná.

13. Soud s ohledem na argumentaci žalobce provedl důkaz posudkem posudkové komise MPSV v Praze ze dne 7. 11. 2024. Žalobce byl jednání posudkové komise přítomen a byl vyšetřen odbornou lékařku z oboru neurologie. Posudková komise MPSV shrnula, že za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je stav po onkologickém onemocnění, karcinomu kořene jazyka vlevo s metastatickým postižením po operaci, radioterapii a chemoterapii ve stadiu remise více jak 6 měsíců s přetrvávajícím chronickým postižením středně těžkého stupně, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole II, oddílu A, položky 1c vyhlášky o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 45 % z rozpětí 35 – 45 %. Žalobce měl i po ukončení aktivní léčby, rehabilitace, přetrvávající postižení po provedené operaci, postižení spojené s poruchou akcesorického nervu a ztrátou zdvihače hlavy vlevo, středně těžké postižení funkce levé horní končetiny, výkon některých denních aktivit byl omezený; vzhledem k dalším onemocněním, především ischemické chorobě srdeční, zvolila posudková komise horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti. Míra poklesu pracovní schopnosti se pak ve smyslu § 3 vyhlášky o posuzování invalidity navýšila o 10 % (celkem na 55 %) z důvodu, že došlo k významnému omezení výkonu původní profese a omezení pracovního uplatnění s využitím zbytkového pracovního potenciálu. Žalobce mohl nadále vykonávat původní zaměstnání v podstatně menší míře, mohl vykonávat jinou lehkou fyzickou práci. K datu vydání napadeného rozhodnutí tak šlo o invaliditu druhého stupně.

14. Relevantní právní úpravu posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod obsahuje § 39 zákona o důchodovém pojištění. Upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně. A konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně.

15. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod závisí především na odborném lékařském posouzení. Zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud se napadené rozhodnutí zakládá na posudku žalované; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle běžných zásad dokazování v soudním řízení správním (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). S ohledem na jeho mimořádný význam bývá tento posudek rozhodujícím důkazem, pokud z hlediska své úplnosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou–li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, které by správnost posudku mohly zpochybňovat (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2003, č. j. 4 Ads 13/2003–54, publ. pod č. 511/2005 Sb. NSS, či ze dne 15. 5. 2013, č. j. 6 Ads 11/2013–20).

16. Požadavek (test) úplnosti a přesvědčivosti posudku spočívá v tom, že se posudková komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítal, a musí posudkové závěry náležitě odůvodnit (srov. rozsudek Nejvyššího správného soudu ze dne 2. 4. 2015, č. j. 9 Ads 253/2014–52). Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. V posudku musí být dále uvedeno, zda zjištěný zdravotní stav zakládá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a pokud ano, které zdravotní postižení bylo vzato za jeho rozhodující příčinu v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je více zdravotních potíží (§ 2 odst. 3 vyhlášky o posuzování invalidity), přičemž jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se tu nesčítají, ale procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti tedy posudková komise hodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení se podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí včetně případného navýšení podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity.

17. Soud konstatuje, že komise při vypracování posudku vycházela ze vší dostupné zdravotnické dokumentace, včetně té, kterou předložil žalobce, a jejímu jednání byl žalobce přítomen. Komise hodnotila zdravotní stav žalobce komplexně a dospěla k závěru o existenci dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a jeho rozhodující příčinu podřadila pod kapitolu II, oddíl A, položku 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, přičemž v tomto posouzení se lišila od prvostupňového posouzení, naopak se shodovala s posouzením zdravotního stavu žalobce, které bylo provedeno v rámci námitkového řízení. Vzhledem k tomu, že v rámci prvostupňového posudku v podstatě absentuje odůvodnění zařazení zdravotního postižení žalobce pod příslušnou položku vyhlášky o posuzování invalidity, naopak v posudku posudkové komise MPSV je rozbor zdravotního stavu žalobce podrobný, považuje soud závěry posudkové komise MPSV ohledně podřazení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce do dané položky za přesvědčivé. Posudková komise v návaznosti na podřazení zjištěného zdravotního postižení žalobce pod uvedenou kapitolu, oddíl a položku vyhlášky o posuzování invalidity, stanovila míru poklesu pracovní schopnosti na 45 %, přičemž rozpětí činí 35–45 %. Uvedené stanovení míry poklesu pracovní schopnosti bylo ve shodě s posudkovým lékařem žalované v rámci námitkového řízení.

18. Posudkové komise MPSV na rozdíl od posudkového lékaře žalované, který v námitkovém řízení nenavýšil ve smyslu § 3 vyhlášky o posuzování invalidity míru poklesu pracovní schopnosti, uvedla, že zohlednila významné omezení výkonu původní profese a omezení pracovního uplatnění žalobce s využitím zbytkového pracovního potenciálu. Tento závěr je přitom zcela v souladu se zjištěným skutkovým stavem (u žalobce došlo k významnému omezení výkonu původní profese) a zároveň se jedná o důvod pro navýšení míry poklesu pracovní schopnosti uvedený v § 3 odst. 2 vyhlášky o posouzení invalidity. Soud považuje toto navýšení míry poklesu pracovní schopnosti za důvodné a náležitě odůvodněné. Oproti tomu posudková lékařka v rámci námitkového řízení nijak neodůvodnila, proč nepřistoupila ke změně výše míry poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky o posuzování invalidity.

19. Posudková komise na základě vyšetření žalobce konstatovala závěr, že se jedná o funkční postižení v oblasti krku a horního zevního kvadrantu po operačním zákroku a adjuvantní onkologické léčbě se středně těžkým omezeným pohybem levé horní končetiny (defekt svalový a postižení postranního nervového systému). Poukázala na svalový defekt vlevo a deformitu po operačním zákroku, tuhost veškerého svalstva, tuhost veškerého cervikálního svalstva vlevo, omezení rotace a inklinace obou stran více doleva. Předpažení horní levé končetiny je možné pouze 40°, přičemž při tomto pohybu dochází k naznačené subluxaci v ramenním kloubu, je nižší síla celé levé horní končetiny, zvláště při stisku a při zkoušení odporu všech prstů vlevo. Na pravé horní končetině je upažení také omezené a v horizontále, přičemž tento pohyb provokuje bolest v oblasti obou trapézů. Lopatka vlevo je v atypickém postavení s poklesem celého horního kvadrantu vlevo. Posudek dle soudu splňuje požadavky úplnosti, přesvědčivosti a správnosti. V posudku byl popsán zdravotní stav a podstatné zdravotní postižení, které je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce. Řádně odůvodněno bylo i zařazení zdravotního postižení podle vyhlášky o posuzování invalidity. Posudková komise odůvodnila, že vzhledem k významnému omezení výkonu původní profese a omezení pracovního uplatnění s využitím zbytkového pracovního potenciálu přistoupila (oproti posudkové lékařce žalované) k navýšení míry poklesu pracovní schopnosti podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity o dalších 10 %. Účastníci závěry posudku, ať již jde o stanovení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, míry poklesu pracovní schopnosti či data vzniku invalidity nikterak nezpochybnili.

20. Soud hodnotil úplnost a přesvědčivost posudku posudkové komise MPSV i ve vztahu k dalším podkladům, z nichž žalovaná vycházela. Po zvážení všech posudků zpracovaných ve věci posouzení pracovního potenciálu žalobce soud dospěl k závěru, že jako nejpřesvědčivější, logický a vycházející z nejúplnějších podkladů lze hodnotit právě posudek posudkové komise MPSV v Praze ze dne 7. 11. 2024. Zdravotní stav žalobce hodnotila komplexně a dospěla k závěru o existenci dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, přičemž uvedla podrobné hodnocení zdravotního stavu žalobce, čímž oproti posudkovým lékařům přesvědčivě odůvodnila podřazení zdravotního postižení žalobce pod příslušnou položku a následně vysvětlila i důvody, pro které přistoupila ke zvýšení míry poklesu pracovní schopnosti žalobce ve smyslu § 3 vyhlášky o posuzování invalidity. Z posudku posudkové komise MPSV je patrné, proč hodnotí zdravotní postižení žalobce jako středně těžké (oproti zcela neodůvodněnému závěru prvoinstančního posouzení, ve kterém posudkový lékař toliko bez bližšího odůvodnění podřadil zjištěné zdravotní postižení žalobce pod lehké postižení). Soud má přitom za to, že závěry posudkové komise korespondují se závěry lékařských zpráv (srov. např. neurologickou lékařkou zprávu MUDr. L. B. ze dne 2. 4. 2024, ve které jsou referovány výsledky např. EMG vyšetření ze září 2023). Určení míry poklesu pracovní schopnosti bylo tedy náležitě odůvodněno a posudek posudkové komise v tomto směru splňuje požadavky úplnosti a přesvědčivosti. Účastníci nevznesli proti posudku posudkové komise žádné výhrady a nenavrhli doplnění dokazování. Soud v této souvislosti připomíná, že řízení před správními soudy je ovládáno zásadou projednací, nikoliv vyšetřovací (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 2. 2010, č. j. 1 As 100/2009–129, či rozsudky téhož soudu ze dne 24. 10. 2013, č. j. 5 Afs 46/2013–28, a ze dne 5. 3. 2015, č. j. 7 As 279/2014–23), tzn., že skutkový stav je zjišťován v rozsahu účastníky tvrzeném a pomocí důkazů účastníky označených, přičemž platí, že každý z účastníků prokazuje ty skutečnosti, ze kterých vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky.

21. Soud proto vyšel ze závěrů posudkové komise a v návaznosti na ně uzavřel, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu. Míra poklesu pracovní schopnosti žalobce činila ke dni vydání napadeného rozhodnutí 55 %. Jak vyplynulo z doplněného dokazování v řízení před soudem v podobě posudku posudkové komise MPSV, žalovaná v napadeném rozhodnutí nesprávně určila míru poklesu pracovní schopnosti žalobce, když nepřistoupila ke zvýšení míry poklesu pracovní schopnosti v návaznosti na zjištěné významné omezení výkonu původní profese žalobce a omezení pracovního uplatnění s využitím zbytkového pracovního potenciálu. Žalovaná tak nesprávně vyhodnotila míru poklesu pracovní schopnosti žalobce ve smyslu § 3 vyhlášky o posuzování invalidity, což ve svém důsledku vedlo i k nezákonnému snížení invalidního důchodu na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Závěr a náklady řízení 22. Soud vyšel z odůvodněných závěrů posudkové komise a v návaznosti na ně uzavřel, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu, a neobstojí proto ani jeho odůvodnění. Proto soud napadené rozhodnutí zrušil jako nezákonné (§ 78 odst. 1 s. ř. s.). V dalším řízení je žalovaná vázána právním názorem soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s.) a současně je povinna mezi podklady svého rozhodnutí zařadit i posudek Posudkové komise MPSV v Praze ze dne 7. 11. 2024, jakož i lékařské zprávy, o které se tento posudek opírá (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).

23. Soud nepřistoupil ke zrušení prvostupňového rozhodnutí a v této souvislosti připomíná, že zrušení rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně je věcí úvahy soudu a leží mimo dispoziční sféru účastníků řízení. Není procesním právem žalobce domáhat se zrušení rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které předcházelo napadenému správnímu rozhodnutí, jemuž by odpovídala povinnost soudu o takovém návrhu výrokem rozhodnout (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2007 č. j. 1 As 60/2006–106, č. 1456/2008 Sb. NSS). Soud v projednávané věci neshledal důvod pro zrušení prvostupňového rozhodnutí, neboť není vyloučeno, že by mohla vady napravit žalovaná v dalším řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2018, č. j. 6 As 286/2018–34).

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměla úspěch. Žalobci, který byl ve věci úspěšný, přiznal soud náhradu nákladů řízení v plné výši. Zástupkyně žalobce při jednání dne 12. 12. 2024 sdělila, že vyčíslení náhrady nákladů zašle do tří dnů, avšak neučinila tak. Soud je přitom povinen rozhodnout o nákladech řízení z moci úřední. Náhradu nákladů řízení tak žalobci přiznal ve výši, ve které tyto náklady vyplývají ze soudního spisu, tj. v celkové částce 4 239 Kč. Tuto částku tvoří odměna za tři úkony právní služby po 1 000 Kč [příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a účast na jednání dne 12. 12. 2024 – § 7 bod 3, § 9 odst. 2 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)] spolu se třemi paušálními částkami jako náhradou hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky. Dále žalobci náleží náhrada za ušlý výdělek [srov. § 137 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“), užitého na základě § 64 s. ř. s.], kterou doložil ve výši 339 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit podle § 149 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupkyně žalobce, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku (§ 54 odst. 7 s. ř. s.).

Poučení

Závěr a náklady řízení