47 C 104/2024 - 43

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem Ladislavem Ejemem sídlem Eliášova 998, 470 01 Česká Lípa proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO: 00025429 sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město za níž jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2 - Nové Město pro zaplacení 196 250 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 29 438 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši od 8. 5. 2024 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobci částku 166 812 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 14 216 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou z 6. 6. 2024 domáhal odškodnění nemajetkové újmy ve výši 196 250 Kč jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) pod sp. zn.: [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka] (dále „posuzované řízení“) s tím, že dosavadní doba trvání řízení v délce 14 let a 1 měsíc je zjevně nepřiměřená. Předmětem posuzovaného řízení je konkurs na majetek společnosti [Anonymizováno] IČO: [IČO]. Žalobce, jakožto věřitel přihlásil dne 19. 11. 2019 proti dlužníku svou pohledávku uznanou co do částky 2 047 486,28 Kč. S ohledem na skutečnost, že se jedná řízení, které je enormně dlouhé, jako jediné přiměřené zadostiučinění spatřuje ve finančním odškodnění ve výši 196 250 Kč, když vychází ze základní částky 15 000 Kč za rok trvání řízení se zohledněním poloviční výše v prvních dvou letech s tím odůvodněním, že k průtahům v řízení nepřispěl a celkovou délku řízení lze označit jako naprosto nestandardní. Závěrem uvedl, že se neztotožňuje se stanoviskem žalované, že význam řízení lze hodnotit jako velmi malý a že postačujícím prostředkem satisfakce je konstatování porušení práva. Žalobce odkázal na řadu rozhodnutí zdejšího soudu v obdobných konkurzních věcech a dále na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3521/22021 ze dne 31. 1. 2023.

2. Žalovaná ve svém vyjádření z 10. 7. 2024 uvedla, že u ní žalobce dne 7. 11. 2023 uplatnil svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“), jež mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Městského soudu v Praze v řízení vedeném pod sp. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka], avšak po projednání žádosti žalobce shledala, že sic v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, konstatování porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě je dostatečnou formou zadostiučinění. Uvedla, že naříkané řízení trvalo ve vztahu k žalobci 14 let, když žalobce svou pohledávku přihlásil dne 18. 11. 2009. Samotné úkony v rámci insolvenčního a konkurzního řízení byly činěny v přiměřených lhůtách, průtahy v postupu soudu, ani insolvenčního správce nebyly shledány. Konkurz byl zatížen několika incidenčními řízeními: řízení č.j. [incidenční spisová značka] trvalo od 19. 5. 2010 do 8. 12. 2010, řízení č.j. [incidenční spisová značka] trvalo od 10. 11. 2010 do 20. 8. 2011, řízení č.j. [incidenční spisová značka] trvalo od 15. 11. 2010 do 20. 8. 2011, řízení č.j. [incidenční spisová značka] trvalo od 20. 1. 2011 do 18. 10. 2011, řízení č.j. [incidenční spisová značka] trvalo od 4. 7. 2014 do 21. 12. 2017, řízení č.j. [incidenční spisová značka] trvalo od 16. 2. 2020 do 30. 10. 2021 a řízení č.j. [incidenční spisová značka] trvalo od 18. 2. 2020 do 4. 4. 2020. V srpnu 2023 bylo vydáno rozvrhové usnesení s tím, že pohledávky nezajištěných věřitelů budou uspokojeny pouze do výše 4,837 %. Částka, přiznaná žalobci rozvrhovým usnesením, již byla žalobci vyplacena. Konkurz byl poněkud složitější zejména v důsledku vedených incidenčních řízení. Také po většinu doby konkurzu probíhalo zpeněžování majetku podstaty, jednak nemovitostí a jednak bylo vymáháno cca 20 pohledávek úpadce, některé dokonce v rámci exekučních řízení. Žalovaná dále poukázala, že konkurzní řízení nesměřuje k vyřešení sporu mezi stranami, ale k uspořádání majetkových vztahů poměrů dlužníka, jež je v úpadku s tím, že ústřední roli nemá soud, ale správce konkurzní podstaty, který je soukromou osobou. V daném případě lze význam řízení pro žalobce hodnotit jako velmi nízký až zanedbatelný (viz též rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30Cdo 2888/2010). U konkurzního řízení a vzniku nemajetkové újmy je nutné pro její posouzení vycházet z konečné částky, které se žadateli v rámci rozvrhového řízení může dostat. Žalobci muselo být od počátku známo, v jakém rozmezí se uspokojení jeho pohledávky bude pohybovat. Lze tedy uzavřít, že žalobce fakticky nejistotě ohledně výsledku tohoto insolvenčního, konkurzního řízení vystaven nikdy nebyl, když mu muselo být od počátku zřejmé, zhruba jakým procentem bude uspokojen. S ohledem na uvedené žalovaná navrhla žalobu zamítnout.

3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav:

4. Z nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení dne 7. 11. 2023 a že žalovaná svým stanoviskem konstatovala porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměření lhůtě.

5. Dále z nesporných tvrzení účastníků ve spojení se sdělením insolvenčního správce ze dne 19. 9. 2024 na čl. 36 vzal soud za prokázané, že žalobce přihlásil svoji pohledávku ve výši 2 047 486,28 Kč dne 19. 11. 2009 do příslušného insolvenčního řízení vedeného u MS v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka] s tím, že na základě rozvrhového usnesení ze dne 15. 8. 2023 mu byla dne 15. 1. 2024 vyplacena částka 99 046,21 Kč.

6. Při jednání soudu dne 26. 9. 2024 účastníci učinili nesporným i průběh posuzovaného řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka], shodně jako průběh všech souvisejících incidenčních sporů. Dne 6. 2. 2009 došel Městskému soudu v Praze (v tomto odstavci dále také jako „soud“) návrh věřitelů na zahájení insolvenčního řízení proti dlužníkovi [Anonymizováno] (v tomto odstavci dále také jako „dlužník) s návrhem na prohlášení konkursu na dlužníka. Dne 6. 2. 2009 vydal soud vyhlášku kterou oznamuje, že dne 06.02.2009 bylo zahájeno insolvenční řízení a dne 06.02.2009 12:24 hod. byla tato vyhláška zveřejněna v insolvenčním rejstříku. Dne 13. 2. 2009 dlužník vyzván k vyjádření se k návrhu. Dne 6. 3. 2009 navrhovatelé vyzváni k doplnění návrhu na zahájení insolvenčního řízení. Dne 6. 3. 2009 navrhovatelům uložena povinnost k zaplacení zálohy. Dne 16. 3. 2009 zveřejněno vyjádření dlužníka. Dne 24. 3. 2009 zveřejněn záznam o zaplacení zálohy. Dne 27. 3. 2009 zveřejněna doplnění návrhu na zahájení insolvenčního řízení. Dne 1. 4. 2009 ustanoven dlužníkovi opatrovník JUDr. Božena Konvalinková, advokátka se sídlem Vinohradská 26, 120 00 Praha 2. Dne 23. 4. 2009 dlužník vyzván k vyjádření se k návrhu na zahájení insolvenčního řízení. Dne 7. 5. 2009 zažádáno o prodloužení lhůty k vyjádření dlužníkem. Dne 12. 6. 2009 opět požádáno dlužníkem o prodloužení lhůty k vyjádření o 30 dnů. Dne 17. 7. 2009 došlo soudu vyjádření dlužníka k návrhu na zahájení insolvenčního řízení. Dne 22. 7. 2009 navrhovatelé vyzváni k vyjádření se k vyjádření dlužníka. Dne 29. 7. 2009 došla žádost navrhovatelů o prodloužení lhůty k vyjádření. Dne 3. 8. 2009 došlo soudu vyjádření navrhovatelů. Dne 26. 8. došlo soudu vyjádření dlužníka. Dne 28. 8. 2009 navrhovatelé vyzváni k vyjádření se k vyjádření dlužníka. Dne 8. 9. 2009 došlo vyjádření navrhovatelů. Dne 10. 9. 2009 nařízeno jednání na 12. 10. 2009. Dne 15. 9. 2009 odročeno jednání na 13. 10. 2009. Na jednání dne 13. 10. 2009 odročeno jednání na neurčito za účelem vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka. Dne 21. 10. 2009 určen insolvenční správce CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ a spol., v. o. s. (v tomto odstavci dále také jako „IS“). Usnesením soudu ze dne 21. 10. 2009 č. j. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka]-[Anonymizováno] v právní moci 11. 11. 2009 rozhodnuto o úpadku dlužníka. Dne 27. 11. 2009 došel soudu přehled přihlášených pohledávek. Dne 4. 12. 2009 IS navrhnuto, aby bylo rozhodnuto o prohlášení konkurzu. Dne 14. 12. 2009 konáno přezkumné jednání (celkem přihlášeno 151 pohledávek, posléze 10 odmítnuto). Na schůzi věřitelů, jejíž protokol byl zveřejněn dne 14. 12. 2009 konstatováno, že přihlášku podalo 141 věřitelů. Usnesením soudu ze dne 15. 12. 2009 Č.j.: [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka]- [Anonymizováno] v právní moci 12. 1. 2010 prohlášen konkurs na dlužníka. Usnesením soudu Č.j.: [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka]- [Anonymizováno] v právní moci 10. 2. 2010 přiznána odměna opatrovnici a opatrovnice zproštěna funkce. Dne 29. 12. 2009 zveřejněn seznam přihlášených pohledávek se 141 přihlášenými pohledávkami s pořadovými čísly 1-140 + 151. Dne 28. 1. 2010 navrženo IS nařízení dodatečného přezkumného jednání k přezkoumání pohledávky č. 141, která byla odmítnuta, neboť na základě Vrchního soudu ze dne 22. 12. 2009 účast věřitele přihlašujícího předmětnou pohledávku nekončí. Dne 9. 2. 2009 soudem sděleno, že ve věci dlužníka bude ZPJ nařízeno poté, co bude známo, které opožděně podané přihlášky budou k odvolání věřitelů shledány včasnými a které nikoli. Dne 6. 4. 2010 zveřejněna zpráva o stavu řízení. Dne 19. 4. 2010 zveřejněn soupis majetkové podstaty. Dne 26. 4. 2010 zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Dne 29. 4. 2010 nařízeno zvláštní přezkumné jednání pro jedinou přihlášenou pohledávku na 31. 5. 2010. Dne 10. 5. 2010 došla soudu žádost IS o zpeněžení mimo dražbu. Usnesením č. j. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka]-[Anonymizováno] ze dne 13. 5. 2010 udělen souhlas IS s prodejem mimo dražbu. Na přezkumném jednání dne 31. 5. 2010 zjištěna jedna pohledávka pod č.

141. Dne 8. 7. 2010 zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Dne 3. 9. 2010 zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Dne 21. 9. 2010 došlo soudu vyjádření [Anonymizováno] jako reakce na obsah zprávy IS. Dne 7. 10. 2010 zveřejněno doplnění soupisu majetkové podstaty. Dne 18. 10. 2010 IS vyzván, aby se vyjádřil k vyjádření pana [Anonymizováno]. Dne 27. 10. 2010 zveřejněno vyjádření IS k vyjádření pana [Anonymizováno]. Dne 8. 12. 2010 zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Dne 15. 12. 2010 povolán nový člen věřitelského výboru, neboť předchozí člen zemřel. Dne 2. 2. 2011 zveřejněn návrh IS na vydání souhlasu se zpeněžením majetku mimo dražbu. Usnesením v právní moci 14. 2. 2011 dán souhlas k prodeji mimo dražbu. Dne 8. 3. 2011 zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Dne 13. 6. 2011 zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Dne 29. 5. 2011 došla žádost IS o vyloučení nemovitosti ze soupisu majetkové podstaty. Usnesením soudu v právní moci 24. 6. 2011 vyňata nemovitost ze soupisu majetkové podstaty. Usnesením v právní moci 1. 9. 2011 změněno usnesení o vyjmutí nemovitosti ze soupisu majetkové podstaty tak, že se dává souhlas pouze k vyjmutí pozemkové parcely č. 368/16. Dne 6. 12. 2011, 12. 12. 2011, 7. 3. 2012, 8. 6. 2012, 12. 9. 2012, 8. 11. 2012 zveřejněny zprávy IS o stavu řízení. Usnesením v právní moci 26. 11. 2012 povolen prodej mimo dražbu na základě návrhu IS ze dne 8. 11. 2012. Usnesením v právní moci 13. 3. 2013 povolen prodej mimo dražbu na návrh IS ze dne 29. 1. 2013. Dne 6. 3. a 7. 6. 2013 zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Usnesením v právní moci 23. 8. 2013 ustanovena insolvenčním správcem společnost Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s místo současného IS na žádost dosavadního IS ze dne 1. 7. 2013. Dne 6. 9. 2013, 10. 12. 2013 a 6. 3. 2014 zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Dne 15. 4. 2014 došel soudu návrh [jméno FO] na vydání rozhodnutí dle § 203 odst. 5 insolvenčního zákona. Dne 7. 5. 2014 IS vyzván, aby se vyjádřil k návrhu [jméno FO]. Dne 15. 5. 2014 zveřejněno vyjádření IS. Usnesením ze dne 11. 6. 2014 soud odkázala [jméno FO] na podání určovací žaloby v nalézacím řízení. Dne 15. 7. 2014 urgován IS o zaslání zprávy o činnosti. Dne 9. 9. a 17. 12. 2014 zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Dne 21. 4. 2015 IS vyzván, aby předložil zprávu o stavu řízení. Dne 23. 4., 8. 6., 4. 9., 8. 12., 10. 12. 2015 zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Dne 15. 12. 2015 podán soudu návrh [jméno FO] na rozhodnutí dle § 203 odst. 5 insolvenčního zákona. Usnesením soudu ze dne 29. 12. 2015 uloženo IS aby uspokojil pohledávku [jméno FO]. Usnesením ze dne 17. 2. 2016 uloženo IS aby uhradil pohledávku [jméno FO] na její návrh ze dne 2. 2. 2016. Dne 9. 3. 2016 zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Usnesením ze dne 17. 5. 2016 uloženo IS aby zhotovil aktualizovaný soupis majetkové podstaty. Dne 20. 6. 2016 zveřejněn soupis majetkové podstaty. Dne 8. 9. 2016, 7. 12. 2016, 7. 3. 2017, 6. 6. 2017, 5. 9. 2017 zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Usnesením ze dne 5. 10. 2017 uloženo IS aby se vyjádřil k návrhu [jméno FO] ze dne 25. 9. 2017. Dne 19. 10. 2017 zveřejněno vyjádření IS k návrhu. Usnesením v právní moci 1. 11. 2017 povolen prodej mimo dražbu na návrh IS ze dne 13. 10. 2017. Usnesením z 9. 11. 2017 vyzván IS k vyjádření se k návrhu [jméno FO] ze dne 1. 11. 2017. Dne 27. 11. 2017 zveřejněno vyjádření IS. Dne 30. 11. 2017 sděleno [jméno FO], že soud považuje postup IS za odpovědný. Dne 6. 12. 2017 zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Usnesením v právní moci dne 26. 1. 2018 dán souhlas IS k vynětí majetku ze soupisu majetkové podstaty dle jeho návrhu ze dne 22. 1. 2018. Dne 7. 3. 2018, 6. 6. 2018 a 6. 9. 2018 zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Usnesením v právní moci 12. 9. 2018 dán souhlas s prodejem mimo dražbu dle návrhu IS ze dne 30. 8. 2018. Dne 4. 12. 2018 zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Dne 6. 3. 2019 zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Dne 6. 3. 2019 zveřejněn návrh [jméno FO] na uložení povinnosti IS. Dne 29. 3. 2018 došlo IS vyjádření k návrhu [jméno FO]. Dne 2. 4. 2018 zveřejněno rozhodnutí soudu o uložení povinnosti IS vyplatit pohledávku [jméno FO]. Dne 16. 4. 2019 zveřejněna žádost IS o prodloužení lhůty k předložení konečné zprávy, žádosti soudem vyhověno. Dne 16. 5. 2019 zveřejněna žádost IS o prodloužení lhůty k předložení konečné zprávy do 15. 6. 2019, žádosti soudem vyhověno. Dne 18. 6. 2019 zveřejněna konečná zpráva. Dne 2. 7. 2019 zveřejněna vyhláška o konečné zprávě. Od 4. do 19. 7 2019 zveřejňovány námitky proti konečné zprávě a další námitky. Dne 24. 7. 2019 nařízeno jednání o námitkách proti konečné zprávě a dalších námitkách na 15. 10. 2019. Na jednání dne 15. 10. 2019 jednání odročeno na neurčito o vyřešení stanovisek namítající věřitelky a IS. Dne 23. 10. 2019 uložena povinnost stěžovatelům. Usnesením ze dne 8. 1. 2020 v právní moci 5. 2. 2020, č.j. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka] –[Anonymizováno] odmítnuta konečná zpráva, neboť nejsou dořešeny otázky existence případných pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. Dne 28. 2. 2020 IS vyzván k předložení zprávy o stavu řízení. Dne 11. 3. 2020 a 11. 6. 2020 zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Dne 20. 10. 2020 IS vyzván k předložení zprávy o stavu řízení. Dne 23. 10. 2020, 25. 1. 2021, 23. 4. 2021, 20. 8. 2021, 16. 11. 2021 zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Dne 29. 12. 2021 IS vyzván k předložení konečné zprávy, neb rozsudky v incidenčních sporech nabyly PM dne 30. 10. 2021. Dne 5. 1. 2022 IS sděleno, že konečnou zprávu předloží do 31. 1. 2022. Dne 2. 2. 2022 ustanoven nový IS JUDr. Petr Michal a zproštěn dosavadní IS dle sdělení IS ze dne 14. 1. 2022. Dne 3. 2. 2022 zveřejněna konečná zpráva. Dne 7. 2. 2022 zveřejněno odvolání do usnesení o odvolání IS a ustanovení nového IS. Dne 9. 2. 2022 věc převzata Vrchním soudem. Usnesením Vrchního soudu v právní moci 26. 3. 2022 změněno usnesení soudu tak, že se dosavadní IS nezprošťuje a nový IS se neustanovuje, neboť ze seznamu insolvenčních správců odvolací soud zjistil, že obsahuje toliko zápis o zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce podle ust. § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 312/2006 Sb., a nikoli zápis o zrušení povolení dosavadního IS vykonávat činnost insolvenčního správce podle ust. § 13 odst. 2 téhož zákona. K postupu podle ust. § 31 odst. 4 insolvenčního zákona proto nebyl důvod. Dne 16. 3. 2022 vrácen spis soudu I. stupně. Dne 5. 4. 2022 zveřejněna vyhláška o konečné zprávě. Dne 26. 4. 2022 zveřejněny námitky proti konečné zprávě. Dne 11. 5. 2022 nařízeno jednání na 31. 5. 2022. Dne 30. 5. 2022 odročeno jednání na neurčito, neboť doposud nebyl vyřešen okruh účastníků, a tedy konečná zpráva a její projednání je předčasné. Dne 30. 5. 2022 soud odmítl konečnou zprávu, neboť nejsou dořešeny otázky existence pohledávek původně postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. Usnesením ze dne 30. 5. 2022 odvolána opatrovnice [jméno FO] a dlužnici ustanoven opatrovník JUDr. Václav Král. Dne 25. 7. 2022 zveřejněna konečná zpráva. Dne 22. 9. 2022 zveřejněna vyhláška o konečné zprávě. Dne 10. 10. 2022 podávány námitky proti konečné zprávě. Dne 16. 11. 2022 nařízeno jednání na 20. 12. 2022. Jednání za účelem pokračování v projednávání námitek a projednání případných důkazů odročuje na 14. 2. 2023. Na jednání dne 14. 2. 2023 jednání odročeno za účelem pokračování v námitkové řízení na 21. 3. 2023. Na jednání dne 21. 3. 2023 schválena konečná zpráva ze dne 12. 9. 2022 v právní moci 3. 8. 2023. Dne 11. 5. 2023 zveřejněno odvolání. Dne 29. 6. 2023 předložena věc Vrchnímu soudu. Usnesením Vrchního soudu v právní moci 3. 8. 2023 odvolání odmítnuta, neboť odvolatelé nedoplnili konkrétní odvolací důvod. Dne 24. 7. 2023 spis vrácen soudu I. stupně. Usnesením soudu ze dne 15. 8. 2023 č. j. [insolvenční spisová značka] v právní moci 21. 11. 2023 vydáno rozvrhové usnesení dle návrhu IS ze dne 24. 4. 2023. Dne 22. 9. 2023 zveřejněno odvolání proti usnesení o rozvrhu. Dne 4. 10. 2023 zveřejněno usnesení o odmítnutí odvolání pro opožděnost. Od srpna 2023 dosud plněno na rozvrhové usnesení, kdy jsou soudem zejména zjišťovány informace o zesnulých věřitelích.

7. V původním řízení bylo přihlášeno celkem 163 pohledávek celkem 168 věřitelů. V průběhu insolvenčního řízení došlo k následujícím změnám v osobách věřitelů či výši jejich pohledávek. Dle úředního záznamu č.j. [insolvenční spisová značka] vstoupil na místo dosavadního věřitele [jméno FO] nabyvatel jeho pohledávky [právnická osoba], IČO [IČO]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka] -P12-3 byla zcela ukončena účast věřitele [jméno FO]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka] - [Anonymizováno] byla ukončena účast věřitele [jméno FO] co do výše 100.000-Kč. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka]-[Anonymizováno] došlo v důsledku úmrtí věřitele [jméno FO] ke změně věřitele na [jméno FO]. Dle úředního záznamu č.j. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka]-[Anonymizováno] vstoupil na místo dosavadního věřitele [jméno FO] nabyvatel jeho pohledávky [právnická osoba], IČO [IČO]. Dle úředního záznamu č.j. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka] - [Anonymizováno] vstoupil na místo dosavadního věřitele Ing. [jméno FO] nabyvatel jeho pohledávky [právnická osoba], [Anonymizováno]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka] - [Anonymizováno] vstoupili na místo dosavadního věřitele Ing. [jméno FO] nabyvatelé jeho pohledávky Ing. [jméno FO] a Ing. [jméno FO]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] vstoupil na místo dosavadního věřitele [jméno FO] nabyvatel jeho pohledávky [právnická osoba], [Anonymizováno]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka] - [Anonymizováno] došlo v důsledku úmrtí věřitele [adresa] ke změně věřitele na [adresa]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka] - [Anonymizováno] byla zcela ukončena účast [jméno FO]. Dle úředního záznamu č.j. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka] - [Anonymizováno] vstoupil na místo dosavadního věřitele [jméno FO] nabyvatel jeho pohledávky [právnická osoba], ICO [IČO].Usnesením Městského soudu v Praze č.j. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka]-[Anonymizováno] vstoupil na místo dosavadního věřitele Ing. [jméno FO] nabyvatel jeho pohledávky [právnická osoba], ICO [IČO]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka]-[Anonymizováno] vstoupil na místo dosavadního věřitele JUDr. [jméno FO] nabyvatel jeho pohledávky [právnická osoba], ICO [IČO]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka]-[Anonymizováno] vstoupil na místo dosavadního věřitele RNDr. [jméno FO] nabyvatel jeho pohledávky [právnická osoba], ICO [IČO]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka] - [Anonymizováno] byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [jméno FO]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka] - P143-2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [tituly před jménem] [jméno FO]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka] - P144-2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [jméno FO]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka] - P-145-2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [tituly před jménem] [jméno FO]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka] - P146-2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [tituly před jménem] [jméno FO]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka] - P147-2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [adresa]. V návaznosti na to bylo ze strany věřitele podáno odvolání do předmětného usnesení. Usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 1/2010-P147-8 bylo usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka]-P147-2 potvrzeno. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka] - P148-2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [jméno FO]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka] - P149-2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [jméno FO]. V návaznosti na to bylo ze strany věřitele podáno odvolání do předmětného usnesení. Usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 2/2010-P149-7 bylo usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka] - P149-2 potvrzeno. Proti rozhodnutí Vrchního soudu podal dlužník dovolání. Usnesením Nejvyššího soudu České republiky č.j. 29 NSČR 25/2010- P149-17 bylo dovolací řízení zastaveno. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka] - P150-2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [tituly před jménem] [jméno FO]. V návaznosti na to bylo ze strany věřitele podáno odvolání do předmětného usnesení. Usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. 2 VSPH 816/2009-P150-7 bylo usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka]-P150-2 potvrzeno. Dle úředního záznamu č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka] - P151-3 vstoupil na místo dosavadního věřitele [jméno FO] nabyvatel jeho pohledávky [právnická osoba], IČO64051561. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka] - P-152/2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [tituly před jménem] [jméno FO]. V návaznosti na to bylo ze strany věřitele podáno odvolání do předmětného usnesení. Usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. 2VSPH 97/2010-P152-7 bylo usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka]-P152-2 potvrzeno. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka] - P-153/2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [jméno FO]. V návaznosti na to bylo ze strany věřitele podáno odvolání do předmětného usnesení. Usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. 3 [Anonymizováno] bylo usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka]-P153-2 potvrzeno. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka] - P-154/2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [jméno FO]. V návaznosti na to bylo ze strany věřitele podáno odvolání do předmětného usnesení. Usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. 1 [Anonymizováno] bylo usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka]-P154-2 potvrzeno. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka] - P-155/2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [jméno FO]. V návaznosti na to bylo ze strany věřitele podáno odvolání do předmětného usnesení. Usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. [Anonymizováno] bylo usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka]-P155-2 potvrzeno. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka] - P-156/2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [právnická osoba].. V návaznosti na to bylo ze strany věřitele podáno odvolání do předmětného usnesení. Usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. [Anonymizováno] bylo usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka]-P156-2 potvrzeno. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka] - P-157/2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [tituly před jménem] [jméno FO]. V návaznosti na to bylo ze strany věřitele podáno odvolání do předmětného usnesení. Usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. [Anonymizováno] bylo usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka]-P157-2 potvrzeno. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka] - P-158/2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [jméno FO]. V návaznosti na to bylo ze strany věřitele podáno odvolání do předmětného usnesení. Usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. [Anonymizováno] bylo usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka]-P158-2 potvrzeno. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka] - P-159/2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [jméno FO]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka]-P160 – U byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [jméno FO]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka]-P-161-2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [jméno FO]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka]-P-162-2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [právnická osoba]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 [insolvenční spisová značka]-P-163-2 byla odmítnuta přihláška Marka Orosze.

8. V průběhu insolvenčního řízení bylo vedeno 9 incidenčních sporů, s tím, že byly vedeny: incidenční spor č. 1 od 27. 5. 2010 do 8. 12. 2010, incidenční spor č. 2 od 22. 11. 2010 do 20. 8. 2011, incidenční spor č. 3 od 24. 1. 2011 do 20. 8. 2011, incidenční spor č. 4 od 24. 1. 2011 do 18. 10. 2011, incidenční spor č. 5 od 11. 7. 2014 do 12. 2. 2018, incidenční spor č. 6 od 17. 2. 2020 do 30. 10. 2021, incidenční spor č. 7 od 24. 2. 2020 do 4. 4. 2020, incidenční spor č. 8 od 24. 2. 2020 do 30. 10. 2021 a incidenční spor č. 9 od 8. 11. 2023, přičemž toto incidenční řízení dosud běží a nebylo skončeno. V rámci incidenčního sporu č. 1 sp. zn. [Anonymizováno] byl vydán rozsudek Městského soudu v Praze, kterým se vylučují ze soupisu majetkové podstaty dlužníka položky č. 40-43 (nemovitosti ve vlastnictví [právnická osoba]). V rámci incidečního sporu č. 2 vedeného pod sp. zn. [incidenční spisová značka] bylo vydáno usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo řízení o žalobě na vyloučení položky č. 45 (nemovitosti v k.ú. [adresa]) zastaveno. V rámci incidenčního sporu č. 3 vedeného pod sp. zn. [incidenční spisová značka] bylo vydáno usnesením Městského soudu v Praze bylo řízení o žalobě na vyloučení položky č. 45 (nemovitosti v k.ú. [adresa]) zastaveno. V rámci incidenčního sporu č. 4 vedeného pod sp. zn. [incidenční spisová značka] bylo vydáno usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo řízení o žalobě na vyloučení položky č. 45 (nemovitosti v k.ú. [adresa]) zastaveno. V rámci incidenčního sporu č. 5 vedeného pod sp. zn. [incidenční spisová značka] byl vydán rozsudek Městského soudu v Praze, kterým bylo určeno, že pohledávka [jméno FO] ve výši 88 519 Kč přiznaná žalobci rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 2. listopadu 2011, č.j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] v částce 57 120 Kč a rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 27. června 2013, č.j. 14 Cmo 25/2012-167 v částce 31 399 Kč je pohledávka za podstatou. Dovolání proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze bylo odmítnuto Nejvyšším soudem jeho usnesením ze dne[Anonymizováno]21. 12. 2017, č. j. 29 ICdo 7/2016-74. Dovolání bylo podáno dne 18. 11. 2015 a předloženo Nejvyššímu soudu bylo dne 22. 1. 2016. V rámci incidenčního sporu č. 6 vedeného pod sp. zn. sp. zn. [incidenční spisová značka] byl vydán rozsudek Městského soudu v Praze, kterým bylo určeno, že pohledávky [jméno FO] uplatněné v insolvenčním řízení sp. zn. MSPH 59 [insolvenční spisová značka], dlužnice [Anonymizováno]., IČO: [IČO], sídlem [adresa], v celkové výši 150 675 Kč, představující dlužnou mzdu za období od 01.03.2008 do 30.11.2009 měsíčně 7 175,00 Kč, nejsou pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. V rámci tohoto incidenčního řízení byl žalobce vyzván usnesením ze dne 21. 2. 2020 k zaplacení soudního poplatku. Účastníci řízení se k výzvám soudu vyjádřili ve dnech 6. 4. 2020, 15. 5. 2020, 5. 6. 2020, 29. 6. 2020. Jednání se konala ve dnech 23. 11. 2020, 11. 5. 2021 (když jednání původně nařízené na 23. 3. 2021 bylo odročeno z důvodu kovidové situace), 26. 7. 2021 a 14. 9. 2021. V rámci incidečního sporu č. 7 vedeného pod sp. zn. [incidenční spisová značka] bylo vydáno usnesení Městského soudu v Praze, kterým byla odmítnuta žaloba o určení, že uplatněná pohledávka [právnická osoba] je pohledávkou na roveň postavenou pohledávce za majetkovou podstatou. V rámci incidenčního sporu č. 8 vedeného pod sp. zn. [incidenční spisová značka] byl vydán rozsudek Městského soudu v Praze, kterým bylo určeno, že pohledávky Marka Orosze uplatněné v insolvenční řízení sp.zn. MSPH 59 [insolvenční spisová značka], dlužnice [Anonymizováno] IČO: [IČO], v celkové výši 192 500 Kč, představující dlužnou mzdu za období od 1. 2. 2008 do [datum], měsíčně 8 750 Kč, nejsou pohledávky postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. V rámci tohoto incidenčního sporu byl žalobce vyzván usnesením ze dne 27. 2. 2020 k zaplacení soudního poplatku. Účastníci se vyjádřili ve dnech 24. 4. 2020, 20. 5. 2020 a 29. 6. 2020. Jednání se konala ve dnech 23. 11. 2020, 11. 5. 2021 (když jednání nařízené na 23. 3. 2021 bylo odročeno z důvodu kovidové situace), 26. 7. 2021 a 20. 9. 2021.

9. Hlavním důkazem byl spis napadeného řízení, z kterého soud čerpal svá jednotlivá skutková zjištění, která vzal za prokázané. Soud vyčerpal předmět dokazování s tím, že výše uvedené je naprosto dostatečné pro rozhodnutí ve věci.

10. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

11. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

12. Podle § 5 písm. a) OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním.

13. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

14. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

15. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

16. Podle ust. § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

17. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 ustanovení platí, že zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

18. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, judikaturu Nejvyššího soudu ČR, judikaturu ESLP a stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne z 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010 soud posoudil věc následovně: zákonná úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu, způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívající v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustraci z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (viz stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 19. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1355/2012 také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení, nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení, jako celek odpovídá dobou svého trvání, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 OdpŠk, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti, či dokonce záměrným působením ze strany účastníků, či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 2. 2011, sp. zn. 25Cdo 508/2008).

19. V každé jednotlivé věci je třeba hodnotit právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a zároveň obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana práv účastníků. Nelze přitom vycházet z předem dané a paušálně stanovené doby řízení, která by z pohledu § 31a OdpŠk, popřípadě čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, mohla být pokládána za přiměřenou.

20. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku předvídanou ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně nárok uplatnil dne 7. 11. 2023, což bylo mezi účastníky nesporným.

21. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Cdo 1791/2011).

22. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i Nejvyššího soudu ČR) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

23. Insolvenční řízení bylo zahájeno dne 6. 2. 2009 a dosud nebylo pravomocně skončeno. Pokud se jedná o ohraničení celkové doby namítaného řízení rozhodné období pro žalobce začalo běžet od jeho vstupu do řízení, tj. ode dne, kdy přihláška jeho pohledávky došla soudu tj. 19. 11. 2009 (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 12. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3908/2009) do dne, kdy insolvenční správce vůči věřiteli (žalobci) plnil dle rozvrhového usnesení (nikoliv, kdy bylo insolvenční řízení formálně ukončeno), tj. do 15. 1. 2024 (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 2012/2010, 29 Cdo 2012/2010). Délka posuzovaného řízení (rozhodné období) vzhledem k posuzované nemajetkové újmě žalobce tedy činila cca 14 let a 1 měsíc.

24. Posuzované řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Zohlednění počtu instancí vyjadřuje zásadu, že délka řízení prodlužovaná zásadně o dobu za řízení před další instancí, tj. o dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému soudu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení, je ospravedlnitelná (srovnej bod IV. Písm. a) Stanoviska).

25. Žalobce se na délce řízení nijak nepodílel.

26. Při posuzování významu původního řízení pro žalobce vzal soud v úvahu zvláštní povahu insolvenčního řízení, které nepatří z hlediska významu předmětu řízení k těm, jež by měla pro jeho účastníky zvýšený význam (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 2. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2888/2010). Zvláštní povaha insolvenčního řízení přitom spočívá v samotné povaze tohoto řízení, v němž věřitelé hromadně uplatňují své nároky vůči majetku dlužníka (úpadce) a s vědomím, že z tohoto majetku budou uspokojeni jen poměrně, když si svými nároky též vzájemně konkurují. Uvedená skutečnost tak rozhodujícím způsobem snižuje význam původního řízení pro účely posouzení přiměřenosti jeho délky, a tím pádem také výše případného přiměřeného zadostiučinění (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2012/2010 ze dne 31. 5. 2012 či sp. zn. 30 Cdo 1662/2011 ze dne 21. 8. 2012). Z ustálené judikatury civilních soudů v daném ohledu dále plyne, že z hlediska významu předmětu řízení pro žalobce je (při posuzování přiměřenosti délky řízení i při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění) podstatná též výše částky, jaké se mu v konkursu dostalo, na uspokojení jeho pohledávky, ledaže by v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že žalobce coby věřitel mohl v průběhu insolvenčního řízení důvodně očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky. Žádné takové skutečnosti však v řízení nevyplynuly a žalobce je ani netvrdil.

27. V souvislosti s otázkou posuzování významu původního řízení pro žalobce považuje zdejší soud rovněž za důležité, že si žalobce musel být vědom toho, že v rámci konkursu bude uspokojena mezi vyšším počet věřitelů pouze malá část jeho celkové pohledávky. Soud proto hodnotí význam původního řízení ve světle těchto okolností jako podstatně snížený. V této souvislosti je nicméně namístě odmítnout argumentaci žalované. Platí totiž, že objektivně žalobce nejistotě čelil, když až do rozvrhové usnesení (resp. vyplacením příslušné částky) nemohl vědět, kolik přesně mu bude plněno. Nadto částka nakonec žalobci plněná (resp. uplatněná v konkursu) rozhodně nebyla nijak bagatelní. Podle názoru zdejšího soudu se tak specifičnost insolvenčního řízení nutně musí odrazit ve snížení významu původního řízení pro žalobce, avšak nikoliv v tom slova smyslu, že by bylo lze uvažovat o tom, že význam původního řízení byl pro žalobce zcela zanedbatelný.

28. Soud ale nepřehlédl, že nemajetková újma byla mezi účastníky – věřiteli konkurzního řízení sdílena, nadto když jedním z dalších věřitelů byl syn žalobce, [jméno FO], jež se svého nároku na zadostiučinění z nepřiměřené délky posuzovaného řízení taktéž domáhal u zdejšího soudu. Institut sdílené nemajetkové újmy je možno použít tam, kdy se může dotýkat většího počtu osob z důvodu objektivně kumulovaných nároků, relativně samostatných společníků procesně organizovaných v samostatném společenství ve společném řízení. V daném případě minimálně žalobce a jeho syn vznikající újmu pociťovali společně a sdíleli nejen osud řízení, ale i újmu s jeho délkou související (srovnej rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2020 č. j. 30 Co 361/2020- 107, který modifikaci zadostiučinění na základě sdílené újmy v takových případech označil za správnou). Společenství žalobců nabízí totiž jisté rozprostření sdílených subjektivních dopadů vedeného sporu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 3694/2011 a Stanovisko Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010).

29. K posouzení složitosti řízení, s čímž souvisí i hodnocení postupu soudu, soud předně uvádí, že insolvenční řízení představuje zvláštní typ řízení. V kontrastu k ostatním druhům soudních řízení, insolvenční řízení nesměřuje k vyřešení sporu mezi stranami, ale k uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku. Ústřední roli v insolvenčním řízení má insolvenční správce, na jehož úkony není možno nahlížet jako na úkony soudu nebo orgánu státu. Insolvenční správce je soukromou osobou, která činí úkony v řízení vlastním jménem a na svou odpovědnost (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 3. 2015, sp. zn. 29 Cdo 3213/2010). Nelze ovšem přehlédnout, že soud vykonává dohled nad činností správce a schvaluje významné úkony správce.

30. Jak uzavřel i Městský soud v Praze ve svém rozhodnutí sp. zn. 30 Co 144/2020, je třeba při vyhodnocení kritérií podle § 31a odst. 3 zákona tyto hodnotit právě s ohledem na specifickou povahu insolvenčního řízení jako takového. Toto sestává ze tří fází; první fází je fáze počínající podáním návrhu na prohlášení konkurzu a končící prohlášením konkurzu; druhá fáze je fází realizační, trvající do podání konečné zprávy insolvenčním správcem a zahrnující zejména přihlašování pohledávek, zjišťování majetku a jeho zpeněžování; a třetí fáze pak začíná rozvrhovým usnesením a zahrnuje vlastní rozvrh výtěžku z konkurzní podstaty mezi věřitele a zrušení konkurzu. Podstatná část délky posuzovaného řízení se odehrála v tzv. realizační fázi řízení a v poslední době přešla do fáze poslední.

31. Délka insolvenčního řízení nemůže být porovnávána s ostatními typy nalézacích sporů, neboť ji nelze poměřovat klasickými měřítky ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu České republiky, jako se děje u jiných „běžných“ nalézacích sporů. Předmětem insolvenčního řízení je především to, aby poškozený (věřitel) došel uspokojení přihlášené pohledávky na rozdíl od nalézacích sporů, kdy otázkou nalézacího řízení je, jakým způsobem vůbec řízení pro poškozeného dopadne, tzn., zda bude v rámci sporu procesně úspěšný či nikoliv. Tato základní otázka pak působí největší nejistotu, která je spojena právě s vedeným řízením. Naopak při vedeném insolvenčního řízení má již poškozený jistotu v tom, že disponuje vůči úpadci určitou pohledávkou a nejistota pak zůstává toliko ve výši jejího uspokojení. Tedy jinak řečeno insolvenční řízení disponuje podstatně nižší formou nejistoty pro poškozeného než řízení nalézací.

32. Délka insolvenčního řízení je pak obecně dána zejména složitostí věci v podobě množství věřitelů, jež mají být v rámci řízení uspokojeni, zjištění majetku úpadce a s tím související úkony k jeho zpeněžení, množstvím sporů, jež jsou konkurzem vyvolány (incidenční spory) procesním chováním účastníků řízení, kterými jsou konkurzní věřitelé úpadce, případně procesním chováním třetích osob dotčených řízením, kterými jsou dlužníci úpadce. Jde přitom nejen o počet přihlášených konkurzních věřitelů, ale též o četnost nároku na vyloučení věci z podstaty, nároku na oddělené uspokojení, případných pracovních nároků apod. V této souvislosti pak Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 30 Cdo 687/2010 uvádí, že složitost konkurzní věci přímo ovlivňující délku insolvenčního řízení může být zapříčiněna též četností sporů vyvolaných konkurzem (incidenčních sporů) a jejichž trvání zpravidla ovlivňuje i možnost v rámci konkurzní podstaty přikročit ke zpeněžení majetku, jež je předmětem vyloučení a z nějž by měli být v konkurzu uspokojeni i úpadcovi věřitelé. Podobně toto platí i pro spory o určení neexistence nebo o úhradu pohledávek za podstatou či pracovních nároků. Délka takových sporů sama o sobě ospravedlňuje délku konkurzního řízení, jež bez jejich ukončení se zpravidla nemůže dostat do závěrečné fáze. Všechny tyto shora uvedené závěry lze plně aplikovat i v poměrech řízení insolvenčního.

33. S přihlédnutím k shora uvedenému se konstatuje, že po skutkové i právní stránce tak byla věc dle soudu obtížná. V rámci původního řízení bylo přihlášeno celkem 163 přihlášek 168 věřitelů. V průběhu původního řízení soud musel rozhodovat o změně věřitelů v důsledku úmrtí, jakož i dalších změnách v osobě věřitelů, odmítnutí řady přihlášek a nadto se soudy musely vypořádat s celkem 8 skončenými incidenčními spory, z nichž jeden byl veden dokonce i u soudu dovolacího.

34. Pokud jde o činnost orgánů státu, tato nevybočuje ze standardní a běžné činnosti, v řízení se nevyskytla období nečinnosti či prodlev insolvenčního soudu. Tento postupoval v přiměřených lhůtách a také řádně dohlížel na činnost správce.

35. Lze proto shrnout, že soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím ke skutkovým okolnostem dané věci, jakož k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé (o čemž koneckonců nebylo mezi stranami ani sporu). I přes velkou obtížnost řízení je tak třeba uzavřít, že ani výše uvedená složitost řízení neodůvodňuje takto dlouhou dobu řízení. Z uvedených důvodů soud uzavřel, že v dané věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk, čímž došlo též k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě.

36. Ke shora uvedenému soud zdůrazňuje, že i při zohlednění specifik insolvenčního řízení, jak byly popsány shora, složitosti sporu a nižšího významu původního řízení pro žalobce, je soud toho názoru, že délka původního řízení je nepřiměřená. Podle názoru zdejšího soudu přitom platí, že původní řízení jako celek neodpovídalo dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobných věcech zpravidla očekávat. Z ustálené judikatury se podává, že nepřiměřená délka řízení je délka nepřijatelná (tj. nikoliv pouze ne-ideální). K tomu se dodává, že v rámci demokratického právního státu dbajícího o účinnou soudní ochranu subjektivních práv a povinností rozhodně nelze akceptovat délku řízení v řádech desítek let. V původním řízení tak došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk a tím k porušení práva žalobců na projednání věci v přiměřené lhůtě, za které jim náleží právo na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (§ 31a odst. 1 OdpŠk).

37. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku). Porušení práva na přiměřeně dlouhé řízení je tedy bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové újmy.

38. S ohledem na shora uvedené a na skutečnost, že byly splněny kumulativní podmínky pro vznik nároku, soud dospěl k závěru, že požadavek žalobce na zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích je co do základu oprávněný, když samotné konstatování porušení práva (k němuž sám ESLP nepřistupuje často) se soudu nejeví jako zcela dostatečné.

39. K argumentaci žalované se výslovně zdůrazňuje, že samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené době je postačujícím zadostiučiněním jen za zcela výjimečných okolností, a to zejména tehdy, pokud byl význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný, nebo pokud se poškozený sám významně podílel svým jednáním na délce řízení (NS 30 Cdo 2531/2016). I případně snížený význam předmětu řízení by měl zásadně vést k zadostiučinění peněžitému. Konstatace porušení práva v případě porušení práva na soudní projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě postačuje právě toliko v případech, kdy je význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný, a doba řízení se tak v psychické sféře poškozeného nemohla negativně projevit (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2020, sp. zn. 30 Cdo 674/2020). Soud má za to, že význam původního řízení pro žalobce nelze považovat v daném případě za nepatrný (žalobce měl přihlášenou do konkursu částku 2 047 486,28 Kč a k rozvrhu na něj připadla částka 99 046,21 Kč, kterou rovněž nelze považovat za bagatelní). V daném případě je tedy nutné žalobce odškodnit v peněžité podobě.

40. Soud si je rovněž vědom, že ve věci náhrady nemajetkové újmy soudy již opakovaně rozhodovaly v obdobných případech. V některých případech přitom skutečně bylo judikováno, že samotné konstatování porušení práva je dostačujícím zadostiučiněním. Nicméně tyto věci se týkaly poškozených, kteří uplatnili v rámci konkurzního (insolvenčního) řízení nižší částky, resp. jim bylo přiznáno na základě rozvrhového usnesení podstatně méně nežli žalobci.

41. Při stanovení konkrétní částky přiměřeného zadostiučinění za utrpěnou nemajetkovou újmu soud vycházel (v souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010) ze sazby 15 000 Kč za první dva roky řízení a 15 000 za každý další rok řízení (tj. za 14 let řízení 195 000 Kč) a dále 1250 Kč za každý další měsíc řízení (tj. 1250 Kč za další 1 měsíc řízení). Soud zdůrazňuje, že s ohledem na délku původního řízení nebylo na místě přiznat vyšší základní částku, neboť původní řízení nebylo násobně delší, nežli bylo lze s ohledem na okolnosti případu očekávat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 5. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1320/2011). Je totiž notorietou, že insolvenční řízení bývají zpravidla delší. Navíc s ohledem na konkrétní okolnosti původního řízení (vysoký počet přihlášených věřitelů; množství incidenčních sporů) rozhodně nelze uvažovat o tom, že by původní řízení trvalo násobně delší dobu, nežli by bylo lze očekávat.

42. Vypočtená základní částka ve výši 196 250 Kč byla ponížena o 50 % z důvodu složitosti původního řízení, dále byla ponížena o dalších 30 % z důvodu sníženého významu původního řízení pro žalobce a z důvodu sdílené újmy soud ponížil základní částku zadostiučinění o dalších 10 %. Co se týče ostatních základních kritérií, byť se jedná o jejich demonstrativní výčet, soud neshledal žádná další způsobilá kritéria uvedenou částku zvýšit či naopak ponížit. Ve výsledku tedy došlo k modifikaci základní částky jejím snížením o 85 %, tj. na výslednou částku 29 438 Kč.

43. Soud dodává, že mu je známa ustálená judikatura Nejvyššího soudu ČR, dle níž by modifikace základní částky v obecné rovině neměla přesahovat 50 % (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009, ze dne 21. 10. 2010). Nicméně dle soudu jsou v posuzovaném případě dány výjimečné okolnosti, které výraznou modifikaci vyžadují, tj. vysoká skutková a právní složitost původního řízení, jakož i okolnost, že žalobce si musel být vědom toho, že v rámci konkurzu bude uspokojena mezi vyšším počet věřitelů pouze malá část jeho celkové pohledávky. Zdejší soud je proto toho názoru, že vypočtená částka přiměřeného zadostiučinění ve smyslu § 31a odst. 3 OdpŠk se nepříčí obecné představě spravedlnosti. Naopak její výši považuje soud za zcela přiléhavou individuálním okolnostem projednávaného případu.

44. Lze proto uzavřít, že soud v nadepsaném řízení přiznal žalobci částku 29 438 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Výrokem II. pak ve zbylém rozsahu žalobu zamítl.

45. Na shora uvedených závěrech nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že insolvenční řízení bylo po celou dobu veřejné a každý (včetně žalobce) mohl kdykoliv nahlédnutím do insolvenčního rejstříku zjistit nejen jeho průběh, ale nahlédnout i do obsahu všech zveřejněných listin. Jinak řečeno, je sice pravda, že žalobce mohl zjistit již v rané fázi řízení, jakou hodnotu má majetek sepsaný do majetkové podstaty a jaká je výše přihlášených pohledávek. Z těchto dvou veličin je možné velice jednoduše zjistit, jaké uspokojení lze v rámci insolvenčního řízení očekávat. Ve světle těchto skutečností je třeba nahlížet na případnou nejistotu žalobce ohledně výše uspokojení. Tomu pak také odpovídá soudem provedená korekce stran významu původního řízení. Na druhou stranu – jak bylo argumentováno výše – podle názoru zdejšího soudu nelze v projednávané věci dovodit, že by i s přehlédnutím k těmto skutečnostem byl význam původního řízení pro žalobce zcela bagatelní.

46. Pokud jde o požadované úroky z prodlení stát se ocitá v prodlení s náhradou újmy způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu (tj. v dané věci žalované). Teprve ode dne následujícího po uplynutí zmíněné lhůty jej tedy stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2060/2001 ze dne 24. 4. 2003, či sp. zn. 30 Cdo 2779/2012 ze dne 12. 6. 2013).

47. Uplatněním ve smyslu § 15 odst. 2 OdpŠk je pak okamžik doručení žádosti žalobkyně o náhradu újmy žalované, tj. v daném případě dne 7. 11. 2023. Po uplynutí 6 měsíční lhůty pak byla žalovaná v prodlení a bylo proto namístě přiznat úroky z prodlení v zákonné výši. V projednávané věci pak uplynula lhůta dne 7. 5. 2024; v prodlení se tak žalovaná ocitla dne 8. 5. 2024. Soud proto přiznal nárok na úrok z prodlení z přisouzené částky od 8. 5. 2024 (výrok I. tohoto rozsudku). Samotné úroky z prodlení (resp. jejich výše) jsou odůvodněny § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (jakož i související judikaturou - srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2060/2001 ze dne 24. 4. 2003, či sp. zn. 30 Cdo 2779/2012 ze dne 12. 6. 2013).

48. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobce byl úspěšný pouze částečně, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Náklady žalobce jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a náklady za právní zastoupení ve výši 12 342 Kč. Odměna advokáta byla určena dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), když advokát dle ust. § 9 odst. 4 písm. a), § 7 bod 5 (usnesení Nejvyššího soudu ČR z 29. 1. 2014, sp. zn. 30Cdo 3378/2013) a § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu vykonal 3 úkony právní služby á 3 100 Kč, spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, písemném podání ve věci samé a účast na jednání 26. 9. 2024. K odměně advokáta dále náleží paušální náhrada hotových výdajů advokáta za každý ze tří vykonaných právních úkonů 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Soud dále advokátu přiznal cestovné z České Lípy do Prahy a zpět (tj. z místa sídla advokáta žalobce do místa sídla soudu celkem 186 km dle aplikace Google Maps) cestou na jednání dne 26. 9. 2024 vyhlášky č. 467/2022 Sb., vozem tovární značky Volkswagen, RZ: [SPZ], spotřeba zjištěná z velkého technického průkazu vozidla 5,2 l na 100 km. Cena motorové nafty činí za vykonanou cestu částku 374,31 Kč (ve výši 38,70 Kč/litr, tj. 2,01 Kč á 1 km), paušální částka amortizace pak činí 1 041,6 Kč (ve výši 5,60 Kč za 1 km). Dále jsou náklady žalobce tvořeny náhradou za promeškaný čas ve výši 600 Kč (6 x půlhodin x 100 Kč). Celková částka nákladů řízení tak po drobném zaokrouhlení činí 14 216 Kč. Závěrem soud uvádí, že ve smyslu ust. § 31 odst 4 OdpŠk nemá poškozený právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

49. Delší lhůta plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá podmínkám čerpání prostředků ze státního rozpočtu a žalobce nijak nepoškozuje.

50. Pro úplnost soud uvádí, že ve věci syna žalobce, bylo rozhodnutí zdejšího soudu o poskytnutí částečného přiměření již potvrzeno Městským soudem v Praze, a to pod sp. zn. 18 Co 211/2024-79.