47 C 105/2022-175

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Zítkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalované a žalovaného] 2. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované a žalovaného] oba zastoupeni advokátkou JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa] o [částka] s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba žalobce o [částka] s příslušenstvím.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovaným náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 4.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] u Okresního soudu v Kladně (zdejšímu soudu byla věc postoupena na základě usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]) domáhal po žalovaných zaplacení v záhlaví uvedené částky s odůvodněním, že s žalovanými uzavřel dne [datum] Smlouvu o podnájmu bytových prostor (dále jen„ Smlouva o podnájmu“), přičemž žalovaní se v průběhu trvání podnájmu dostali do prodlení s úhradou nájemného a poplatků spojených s užíváním předmětu podnájmu v celkové částce [částka]. Žalovaní následně tento dluh uznali co do důvodu a výše na základě uzavřené Dohody o uznání a úhradě dluhu ze dne [datum] (dále jen„ Dohoda o uznání dluhu“) a zavázali se dluh uhradit v měsíčních splátkách po [částka] měsíčně. Žalovaní ovšem neuhradili ani první splátku, proto došlo ke ztrátě výhody splátek a celý dluh se stal splatným.

2. K výši dlužné částky dospěl žalobce následovně: nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu za rok 2014 činil [částka] a za rok 2015 činil [částka], dohromady tedy [částka]. Tento nedoplatek žalovaní splatili částečně a ke dni [datum] nedoplatek činil [částka]. Za rok 2018 činil nedoplatek za služby částku [částka], v roce 2019 pak žalovaní nad rámec běžných plateb uhradili částku [částka]. Vzhledem k nedoplatku za rok 2018 a absenci některých plateb vznikl v roce 2019 nedoplatek ve výši [částka] a původní nedoplatek ([částka]) se tak zvýšil o částku [částka] (rozdíl mezi částkou [částka] a [částka]). Výsledná částka [částka] je tedy nedoplatek na nájemném za rok 2018 a 2019 a nedoplatek za služby za totéž období.

3. Dále žalobce uvedl, že předmětný byt byl ve stavu způsobilém k užívání. V bytě, který žalovaní užívali, bylo hlášeno celkem 5 osob/příslušníků domácnosti, což je právě počet rodinných příslušníků domácnosti žalovaných, nikdo další v bytě hlášen nebyl. Žalobce na žalované žádný nátlak nevyvíjel, požadavek na uznání dluhu při skončení podnájmu byl zcela legitimní. [příjmení] uvedená v Dohodě o uznání dluhu je co do výše i důvodu zcela zřejmá a prokazatelná.

4. Konečně žalobce tvrdil, že žalovaným byla vždy řádně a včas předložena kopie vyúčtování od bytového družstva. Žalovaní měli po celou dobu trvání podnájmu nedoplatky. Žalobce proto vytvořil rekapitulaci, ve které je uveden soupis plateb a závazků a jejich rozdíl tak, aby měly obě strany přehled o aktuálním stavu a výši nedoplatku. Žalovaní po celou dobu trvání podnájmu nevznesli jedinou relevantní námitku, výše nedoplatku za služby nikdy nebyla z jejich strany rozporována.

5. Kromě jistiny žádal žalobce též příslušenství z žalované částky ve formě úroku z prodlení ve výši 10 % ročně za období od [datum] do zaplacení.

6. Žalovaní navrhli žalobu zamítnout, uvedli, že žalobci nesvědčí aktivní věcná legitimace k podání žaloby, jelikož Smlouva o podnájmu byla uzavřena s žalobcem a jeho manželkou ([jméno] Vozkovou).

7. Žalovaní dále uvedli, že za podnájem měli hradit celkem částku [částka] měsíčně, sestávající se z nájemného ve výši [částka] měsíčně a z částky [částka] za služby spojené s užíváním bytu, nájemné vždy žalovaní hradili včas. Žalobce se v průběhu trvání závazkového vztahu nechoval jako řádný pronajímatel, když nenechal vyměnit rozbitý vodoměr. Poté, co byli žalovaní vytopeni sousedy, museli vymalovat celý byt, přičemž žalobce jim slíbil, že jim bude odpuštěna část nájmu, což se nestalo. Žalobce se rovněž nestaral ani o revize plynových zařízení, toto si žalovaní obstarávali sami. Jinak řečeno, žalobce porušoval svoji zákonnou povinnost udržovat předmět nájmu ve stavu způsobilém k užívání. Po celou dobu trvání podnájemního vztahu měl navíc v předmětném bytě hlášený trvalý pobyt syn žalobce, z čehož vyplývá, že za syna žalobce byly žalovanými hrazeny náklady na služby.

8. Žalovaní nezpochybnili, že Dohodu o uznání dluhu ze dne [datum] uzavřeli. Stalo se tak při skončení podnájmu, kdy na ně byl ze strany žalobce vyvíjen nátlak.

9. V průběhu řízení namítali, že ze samotné Dohody o uznání dluhu není zřejmé, z čeho se dlužná částka skládá, jaká část z dlužné částky je dlužným nájemným a jaký je nedoplatkem za služby. Stejně tak není z Dohody o uznání dluhu patrné, za jaké období dlužná částka vznikla. Za podstatné žalovaní považovali tu skutečnost, že za celou dobu trvání podnájemního vztahu nedostali řádné vyúčtování, takže pokud by na cenách spotřebovaných služeb spojených s užíváním bytu i nedoplatek měli, nemohla nastat jeho splatnost. Žalobce jim sice zasílal vyúčtování služeb ve formě excelové tabulky, nicméně takto zpracované vyúčtování nesplňovalo zákonné požadavky stanovené v zákoně č. 67/2013 Sb., tudíž vyvstává otázka, zda jsou částky za nedoplatek vyúčtování vůbec splatné.

10. S ohledem na procesní povinnost soudu dle ust. §118a odst. 1,3 zákona č. 99/1963Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), poskytl soud žalobci (při jednáních ve dnech [datum] a [datum]) příslušná poučení za účelem zjištění, existence žalovanými uznaného dluhu. Soud se tedy žalobce (jeho zástupce) dotazoval, zda, jakým způsobem a případně kdy bylo žalovaným vyúčtování záloh na služby doručeno. Soud tak činil zejména z toho důvodu, že zástupce žalobce v průběhu řízení na dotaz soudkyně uvedl, že dlužné nájemné není schopen dopočítat, nicméně pokud jde o poskytované služby s podnájmem spojené, pak se jedná o částku [částka]. Dále doplnil, že od května 2019 bylo nájemné a zálohy na služby navýšeny tak, že nájemné činilo [částka] měsíčně a zálohy na služby [částka] měsíčně což ovšem neodpovídá obsahu smlouvy o podnájmu ze dne [datum], která byla k důkazu žalobcem navržena. Co se týče vyúčtování záloh na služby, tak vždy bylo vyúčtováváno družstvem (vlastníkem) žalobci s tím, že ten toto vyúčtování ukázal žalovaným. Až poté, co soudkyně v rámci plnění své poučovací povinnosti (§118a o.s.ř.), učinila výslovný dotah, zda vyúčtování žalobce ve vztahu k žalovaným existuje, navrhl žalobce změnu žaloby v tom smyslu, že vyčíslený dluh vznikl jiným způsobem, než bylo doposud tvrzeno, a sice, že žalovaná částka se i nadále skládá ze dvou samostatných nároků, ale nově jednak částky [částka] jež představuje nedoplatek za služby a jednak částky [částka] jež je dluhem na nájemném.

11. S ohledem na změnu žalobních tvrzení (při jednání dne [datum]), vznesli žalovaní námitku promlčení. A dále uvedli, že od žalobce nikdy neobdrželi písemné oznámení o změně výše nájemného anebo záloh na služby.

12. Soud tuto změnu žalobních tvrzení vyhodnotil jako změnu žaloby a rozhodl o tomto návrhu tak, že změnu žaloby nepřipustil (viz usnesení ze dne 31.5.2023 čj. 47C 105/2022 – 164). Takto soud rozhodl o změně žaloby z toho důvodu, že procesní situace (vyjádření žalovaných k žalobě a splnění poučovací povinnosti soudem dle ust. §118a odst. 1,3 o.s.ř. i předložené důkazy k dosavadním tvrzením) již dospěla tak daleko, že lze v souladu s ust. § 95 odst. 2 o.s.ř. uzavřít, že výsledky dosavadního řízení by nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. Toto rozhodnutí bylo vyhlášeno při jednání, kde byly přítomny obě procesní strany, v jednání tak soud mohl bez dalšího pokračovat (§ 202 odst. 1 písm. d) o.s.ř.). V podrobnostech pak soud odkazuje na usnesení ze dne 31. 5. 2023, č. j. 47 C 105/2022-164.

13. Účastníci učinili následující shodná skutková tvrzení (§120 odst. 3 o.s.ř.): Žalobce je spolu s manželkou, [jméno] [příjmení] nájemcem družstevního bytu (bytu, jež byl předmětem smlouvy o podnájmu mezi účastníky řízení), dle smlouvy o nájmu ze dne [datum], tento byl dán žalovaným do podnájmu na základě Smlouvy o podnájmu ze dne [datum], podnájem trval do [datum], skončil na základě výpovědi ze dne [datum] a že v bytě bydlelo 5 osob (navíc prokázáno citovanou smlouvou o podnájmu a vypovědí z podnájmu).

14. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci a toho, co učinili za shodná skutkový tvrzení, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

15. Dne [datum] byla mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] na straně jedné jako nájemci a žalovanými na straně druhé jako podnájemci uzavřena Smlouva o podnájmu (zjištěno ze Smlouvy o podnájmu a shodných tvrzení účastníků), na základě, které byl dán žalovaným do podnájmu byt o velikosti 4+1. Mezi stranami smlouvy bylo ujednáno nájemné ve výši [částka] měsíčně a záloha na náklady spojené s užíváním bytu ve výši [částka] měsíčně. Nájemné mělo být hrazeno na bankovní účet nájemců. Součástí Smlouvy o podnájmu byla inflační doložka, na základě, které byli nájemci/podnajímatelé oprávněni vždy k 1. březnu příslušného roku zvýšit nájemné o roční míru inflace. Podmínkou bylo, aby nájemci tuto skutečnost podnájemcům písemně oznámili nejpozději do 15. února příslušného roku, jinak toto právo zaniká. Ve Smlouvě o podnájmu bylo také ujednáno, že nájemci jsou oprávněni přiměřeně upravit výši záloh, přičemž tuto novou výši jsou povinni podnájemcům písemně oznámit. Smlouva o podnájmu obsahuje povinnost nájemců písemně vyúčtovat zálohy zaplacené podnájemci, písemné vyúčtování podnájemcům doručit, to vše bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 10 kalendářních dnů poté, co nájemci od vlastníka obdrží vyúčtování za příslušné zúčtovací období. Doba trvání podnájmu byla ujednána na 1 rok (do [datum]) s tím, že pokud ani jedna ze stran nedá výpověď do 31. 7. příslušného roku, smlouva se automaticky prodlužuje do 31. 10. následujícího roku (zjištěno ze Smlouvy o podnájmu).

16. Žalobce dal žalovaným dne [datum] výpověď z podnájmu s tím, že podnájem končí ke dni [datum]. Žalovaní výpověď z podnájmu převzali dne [datum] (zjištěno z výpovědi z nájemní smlouvy z [datum] a shodných tvrzení účastníků). Dne [datum] byla mezi žalobcem na straně jedné a žalovanými na straně druhé uzavřena Dohoda o uznání dluhu, v níž žalovaní uznali co do důvodu a výše dluh vůči žalobci ve výši [částka] představující neuhrazené nájemné a poplatky spojené s užíváním předmětu podnájmu. Žalovaní se zavázali tento dluh uhradit ve splátkách po [částka] měsíčně počínaje [datum]. Současně bylo ujednáno, že nezaplacením, byť jediné splátky řádně a včas se stává splatným celý dluh. V Dohodě o uznání dluhu bylo dále uvedeno, že částku za poplatky spojené s užíváním předmětu podnájmu za období do předání prostor, které budou známy až po obdržení vyúčtování od jednotlivých dodavatelů, uhradí žalovaní na základě faktury vystavené žalobcem do 3 měsíců od jejího obdržení (zjištěno z Dohody o uznání dluhu včetně splátkového kalendáře).

17. Tvrzený nátlak žalobce na podpis dohody o uznání dluhu žalovanými nebyl žalovanou stranou ani po poučení soudem dle ust. § 118 odst. 3 o.s.ř. prokázán.

18. Na počátku roku 2016 měl nedoplatek žalovaných činit částku [částka], ke dni [datum] částku [částka], na konci roku 2017 částku [částka], na konci roku 2018 částku [částka] a na konci roku 2019 částku [částka] (jak plyne z tabulek předložených žalobcem). Žalovaní v roce 2013 uhradili žalobci částku [částka] s označením důvodu platby„ nájemné“, v roce 2014 žalovaní uhradili částku„ [částka]“ s označením důvodu platby„ nájemné či nájem“, za rok 2015 žalovaní zaplatili žalobci celkem částku [částka] s označením důvodu platby„ nájemné či nájem“, v roce 2016 žalovaní uhradili částku [částka] s označením důvodu platby„ nájemné či nájem“, za rok 2017 uhradili žalovaní žalobci celkem částku [částka] s označením důvodu platby„ nájemné či nájem“, za rok 2018 zaplatili žalovaní částku [částka] s označením důvodu platby„ nájemné či nájem“ a za rok 2019 žalovaní uhradili celkem částku 158 000 Kč s označením důvodu platby„ nájemné či nájem“ (zjištěno z pokladních dokladů za roky 2013 2019 předložených žalobcem). Ve všech případech tedy jde o platby v hotovosti žalobci. Žádné platby žalovaných na účet žalobce uvedený ve smlouvě o podnájmu tvrzeny ani prokazovány nebyly.

19. Žalobce obdržel od [právnická osoba] [právnická osoba] vyúčtování zálohových úhrad za plnění poskytovaná s užíváním prostoru (předmětného bytu), přičemž žalobce na zálohách za rok 2014 uhradil částku [částka] ([částka] měsíčně), skutečné služby činily částku [částka], vznikl tedy nedoplatek [částka]. Za rok 2015 žalobce na zálohách zaplatil opět částku [částka] ([částka] měsíčně), skutečné služby činily částku [částka] a jako nedoplatek je uvedena částka [částka]. V roce 2016 žalobce na zálohách uhradil částku [částka] ([částka] měsíčně), skutečné služby činily částku [částka], vznikl tedy nedoplatek ve výši [částka]. Žalobce za rok 2017 na zálohách na služby zaplatil částku [částka] ([částka] měsíčně), skutečně vyúčtované služby činily částku [částka], vznikl tedy nedoplatek [částka]. Za rok 2018 žalobce na zálohách uhradil částku [částka] ([částka] měsíčně), částka za skutečné služby činila [částka], jako nedoplatek je uvedena částka [částka]. Žalobce za rok 2019 na zálohách opět zaplatil částku [částka] ([částka] měsíčně), částka za skutečné služby činila [částka] a jako nedoplatek je uvedena částka [částka] (zjištěno z vyúčtování vlastníka ve vztahu k nájemci - žalobci za roky 2014 až 2019).

20. Soud zamítl návrh žalobce na doplnění dokazování jeho účastnickým výslechem, protože výslech žalobce lze nařídit pouze při splnění podmínek stanovených v § 131 o. s. ř., tedy jen v případě, že dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak. Zároveň potom platí to, že účastnickou výpovědí nelze doplňovat skutková tvrzení. Jinak soud provedl všechny důkazy účastníky navrhované.

21. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně:

22. Podle § 713 odst. 3 o. z. z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.

23. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

24. Podle § 2252 odst. 1 o. z. požádá-li o to nájemce, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z vyúčtování výpisy, opisy nebo kopie; totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů. Podle odst. 2 nedoplatek i přeplatek záloh na poskytnuté služby jsou splatné k témuž dni; není-li ujednána jiná doba, jsou splatné do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1.

25. Podle § 3074 odst. 1 o. z. nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

26. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. tento zákon upravuje některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ služby“) a postup při určování záloh za služby, rozúčtování, vyúčtování a vypořádání nákladů na služby.

27. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle odst. 2 poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

28. Podle § 11 zákona č. 67/2013 Sb. v domě s byty, kde užívací vztahy vznikly na základě jiných právních skutečností, než které jsou uvedeny v tomto zákoně, se řídí tyto vztahy přiměřeně ustanoveními tohoto zákona.

29. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se jeho ustanoveními i právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti. Vznik těchto právních vztahů a nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

30. Vzhledem k tomu, že změna žaloby nebyla soudem připuštěna, vycházel soud z nároku uplatněného žalobcem v původní žalobě ve znění jejích dalších doplnění. Smlouva o podnájmu byla uzavřena mezi žalobcem a jeho manželkou [jméno] [příjmení] na straně jedné jako nájemci a žalovanými na straně druhé jako podnájemci sice dne [datum], tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, nicméně ke vzniku údajného dluhu žalovaných mělo dojít v letech 2018 a 2019 z titulu neuhrazeného vyúčtování za služby spojené s předmětem podnájmu. V souladu s § 3074 odst. 1 o. z. se tak na projednávanou věc použijí ustanovení zákona [číslo] Sb., občanský zákoník.

31. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1524/2019 (uveřejněném ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek jako R 94/2020 civ.) vyložil, že„ pokud není upraveno jinak, řídí se podnájem subsidiárně úpravou užití věci, která je obsahu daného podnájmu nejbližší. Při její aplikaci je však třeba vždy vycházet z povahy podnájemního vztahu jako vztahu závislého na nájemním (hlavním) vztahu (co do svého vzniku, obsahu i trvání).“. K tomuto závěru se Nejvyšší soud přihlásil mimo jiné také v rozsudku ze dne 6. 6. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3841/2022, vydaném po vyhlášení rozhodnutí ve zde projednávané věci.

32. V poměrech projednávané věci žalobce (společně s manželkou) podnajali předmětný byt žalovaným za účelem bydlení, tudíž se jejich vztah řídí subsidiárně úpravou o nájmu bytu obsaženou v § 2235 a násl. o. z. Samotné vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu řeší §2252 o.z., jež upravuje nejen splatnost nedoplatků či přeplatků záloh na poskytnuté služby (odstavec 2), ale také, kromě dalšího, právo nájemce na nahlížení do vyúčtování nákladů (odstavec 1). Shodnou problematiku (dílem podrobněji) pak upravuje zákon č. 67/2013 Sb., který je ve vztahu k zákonu č. 89/2012 Sb. ve vztahu speciality, tudíž jeho ustanovení mají aplikační přednost.

33. Ačkoli zákon č. 67/2013Sb. upravuje vyúčtování ve vztahu mezi pronajímatelem a nájemce (srov. § 2 tohoto zákona), neexistuje žádný důvod, pro který by jej nebylo možné použít subsidiárně i na vztah vyplývající z podnájmu bytu, zvlášť za situace, kdy si účastníci dohodli povinnost podnájemců (žalovaných) platit zálohy na služby spojené s užíváním předmětu podnájmu a současně povinnost nájemců (žalobce a jeho manželky) náklady na služby v daném období vyúčtovat. Tomuto závěru pak nasvědčuje i znění § 11 zákona č. 67/2013 Sb.

34. Mezi stranami Smlouvy o podnájmu bylo ujednáno měsíční placení záloh na služby spojené s užíváním předmětného bytu s tím, že služby budou následně (minimálně) jedenkrát ročně nájemci vyúčtovány. Samotná smlouva pak žádná pravidla pro náležitosti takového vyúčtování nestanovovala, proto je potřeba aplikovat § 7 zákona č. 67/2013 Sb., když podnájemci mají nepochybně stejný zájem na správnosti vyúčtování služeb a jeho kontrole jako nájemci.

35. K otázce řádnosti vyúčtování se soudní praxe vyjadřovala opakovaně jak v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne [datum], sp. zn. Cpj 164 (uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek jako R 4/1983 civ.), rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 2. 1968, sp. zn. 7 Co 598/67 (uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek jako R 15/1969 civ.), případně rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2003, sp. zn. 21 Cdo 803/2002, a ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 26 Cdo 2471/2007), tak i v poměrech právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2018, sp. zn. 26 Cdo 4404/2017, a ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2778/2019). V posledně citovaném rozsudku Nejvyšší soud dále dodal, že soud v řízení o zaplacení nedoplatku (či přeplatku) při vyúčtování služeb provedeného podle zákona č. 67/2013 Sb. zkoumá, zda vyúčtování služeb bylo provedeno řádně a stalo se splatným, bez ohledu na to, zda proti vyúčtování podal příjemce služeb námitky.

36. V projednávané věci žalovaní netvrdí, že by proti vyúčtování služeb uplatnili u žalobce nebo jeho manželky námitky, když jejich stěžejní obrana spočívá v tom, že od roku 2014 od žalobce žádné vyúčtování služeb neobdrželi. Žalobce byl ze strany soudu opakovaně vyzýván, aby předložil důkaz o tom, že žalovaným vyúčtování služeb spojených s užíváním předmětu podnájmu (bytu) doručil. Na toto žalobce reagoval tak, že vyúčtování služeb od vlastníka předával žalovaným společně s tabulkou, kterou vyhotovil, nicméně žádný důkaz, z něhož by prokazatelně vyplývalo, že se vyúčtování služeb dostalo do dispozice žalovaných, v řízení nepředložil. Žalovaní sice potvrdili, že od žalobce jím vypracované tabulky obdrželi, avšak tyto tabulky nesplňují náležitosti vyúčtování ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., neboť obsahují toliko výši a datum přijatých plateb, výši plateb, které měly být uhrazeny, a výši nedoplatku na počátku a konci příslušného kalendářního roku. Jaká byla výše nákladů na jednotlivé služby ovšem žalobcem předložené tabulky nezmiňují.

37. Za řádně vyúčtované služby ve vztahu k žalovaným by nemohla být považována ani situace, kdyby jim žalobce poskytl vyúčtování služeb za jednotlivé roky tak, jak mu byly doručeny bytovým družstvem (pronajímatelem). K tomuto závěru soud vede to, že výše záloh na služby, které hradili žalovaní, a záloh na služby, které hradil žalobce, jsou rozdílné, když žalovaní hradili (měli předepsanou zálohu) ve výši částky [částka] měsíčně a žalobce platil zálohy za jednotlivé roky v různé výši (nejprve [částka] měsíčně, poté [částka] měsíčně a později [částka] měsíčně). Pakliže tedy žalobce nejprve hradil nižší zálohy na služby než žalovaní, nemohl jejich nedoplatek činit částku uvedenou v příslušeném vyúčtování služeb. To samé pak platí ve vztahu k obdobím, kdy žalobce platil zálohy vyšší než žalovaní. O řádné vyúčtování služeb by se tak jednalo pouze v situaci, kdyby žalobce vyúčtování jemu adresované přizpůsobil výši záloh, které mu byly hrazeny (či měly být hrazeny) ze strany žalovaných. Odhlédnout pak nelze ani od toho, že ve Smlouvě o podnájmu (Čl. V. odst. 4) bylo výslovně ujednáno, že vyúčtování musí být písemné. Lze tak uzavřít, že vyúčtování za služby spojené s předmětem podnájmu nebyla žalovaným řádně doručena, z čehož pak vyplývá, že se nedoplatky za služby nemohly stát ani splatnými.

38. Na shora uvedeném závěru ničeho nemění ani to, že žalovaní dluh vůči žalobci uznali co do důvodu a výše Dohodou o uznání dluhu. Podle § 2053 o. z. se sice v takovém případě má za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá, nicméně jedná se pouze o vyvratitelnou domněnku, která má za následek to, že důkazní břemeno ohledně neexistence dluhu spočívá na dlužníku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2004, sp. zn. 32 Odo 453/2004, případně usnesení téhož soudu ze dne 1. 11. 2006, sp. zn. 29 Odo 953/2004, nebo ze dne 24. 4. 2019, sp. zn. 32 Cdo 4582/2018). Žalovaní v projednávané věci neexistenci dluhu vůči žalobci prokázali (respektive žalobce neprokázal doručení vyúčtování služeb, natož pak vyúčtování řádného), tudíž žalovaní Dohodou o uznání dluhu uznali nedluh. Pouze pro úplnost soud dodává, že pouhá okolnost, že Z dohody o uznání dluhu nevyplývá, za jaké konkrétní období měli žalovaní dlužit na nedoplatcích za služby spojené s užíváním předmětu podnájmu, nečiní uznání dluhu neplatným či zdánlivým právním jednáním, neboť z něj vyplývá, že se vztahuje ke Smlouvě o podnájmu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 3. 2021, sp. zn. 26 Cdo 3627/2020).

39. Nad rámec výše uvedeného lze ještě uvést, že i kdyby soud změnu žaloby připustil (a vycházel by z toho, že částka [částka] představuje neuhrazené nájemné a částka [částka] nedoplatek za služby), nemohl by být žalobce se svým nárokem úspěšný. Co se týče částky [částka], pak by i v tomto případě platilo shora uvedené, tedy že nedoplatek za služby nebyl splatný, jelikož žalovaným nebylo doručeno vyúčtování služeb. Pokud jde o neuhrazené nájemné, pak z žalobcem předložených pokladních dokladů plyne, že nájemné hrazeno bylo (takto jsou jednotlivé platby označeny) a z žalobcem předložených tabulek žádným způsobem nevyplývá, že by platby žalovaných byly započítávány na jiná plnění. Bylo by tak možno uzavřít, že dluh na nájemném ve výši [částka] neexistuje. Námitka promlčení vznesena žalovanými pro případ změněné žaloby pak pro rozhodnutí soudu není významná.

40. Pokud žalobce namítá, že žalovaní jednají v rozporu s dobrými mravy, pak s tímto se soud neztotožňuje. Ze Smlouvy o podnájmu vyplývá, že doba trvání podnájmu byla ujednána na 1 rok s tím, že tuto bylo následně možno automaticky prodloužit. Pakliže se žalovaní dostávali do prodlení s platbami nájemného či zálohami na služby již od počátku trvání závazku, měl žalobce možnost Smlouvu o podnájmu ukončit. V této souvislosti je nicméně opětovně třeba podotknout, že důvodem pro zamítnutí žaloby je skutečnost, že žalobce žalovaným služby spojené s předmětem podnájmu nevyúčtoval. Na tomto pak nelze shledat ze strany žalovaných nic rozporného s dobrými mravy.

41. Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobu na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím v celém rozsahu zamítl.

42. K námitce nedostatku aktivní věcné legitimace žalobce, vznesené žalovanými, pak lze závěrem uvést, že podle § 713 odst. 3 o. z. jsou manželé z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně. Poukázat lze i na závěry obsažené v usneseních Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. 23 Cdo 218/2010 (uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek jako R 63/2012 civ.) a ze dne 27. 9. 2017, sp. zn. 33 Cdo 3889/2015, které se ve zde projednávané věci uplatní a contrario. Tyto závěry, ač vyslovené v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, lze aplikovat i za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2022, sp. zn. 33 Cdo 494/2022). Pokud byl žalobce stranou Smlouvy o podnájmu, svědčila mu aktivní legitimace k podání žaloby na úhradu částky [částka] a námitka žalovaných tak není důvodná.

43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, jež byli v řízení zcela úspěšní nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady se sestávají z nákladů advokáta, který byl žalovaným ustanoven usnesením zdejšího soudu ze dne 11. 1. 2023, č. j. 47 C 105/2022-70. Zástupkyni žalovaných byla usnesením zdejšího soudu ze dne 14. 6. 2023, č. j. 47 C 105/2022-167, přiznána odměna a náhrada hotových výdajů v celkové výši [částka] za 4 úkony právní služby (první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení; vyjádření ve věci samé ze dne [datum]; 2x účast na jednání dne [datum] - jednání začalo v 9:30 hodin a skončeno bylo ve 12:45 hodin) dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a. t.“), po [částka] za každý z úkonů právní služby (celkem [částka]), dále 4 náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a. t. po 300 Kč z úkonů právní služby (celkem 1 200 Kč) a náhrada daně z přidané hodnoty dle § 14a odst. 1 a. t. ve výši 21 % z částky [částka], tedy [částka].

44. O lhůtě k plnění ohledně výroku II. tohoto rozsudku rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovenou povinnost uložil žalobci splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. O povinnosti žalobce zaplatit náhradu nákladů řízení na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 soud rozhodl v souladu s § 149 odst. 2 o. s. ř. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2009, sp. zn. 21 Cdo 1997/2008 (uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek jako R 109/2010 civ.)).