47 C 144/2021-57

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] [anonymizováno 6 slov] [adresa] pro zaplacení 53 095 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 53 095 Kč společně s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 12. 8. 2021 do zaplacení, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 53 095 Kč od 13. 7. 2021 do 11. 8. 2021, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 8 800 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou z 12. 7. 2021 domáhal odškodnění nemajetkové újmy ve výši 53 095 Kč s příslušenstvím jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Krajského soudu v Brně (dále jen„ krajský soud“) pod sp. zn.: 32 K 1/2003 (dále jen„ posuzované řízení“) s tím, že celková doba trvání řízení v délce 6 414 dní je nepřiměřená. Uvedl, že nárok uplatnil u žalované dne 11. 2. 2021. Žalovaná k projednání nároku přistoupila dne 8. 7. 2021 s tím, že konstatovala nepřiměřenost délky namítaného řízení, nicméně žalobci peněžité zadostiučinění nepřiznala, neboť jako dostačující shledala konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Žalobce odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu, dle které se primárně poskytuje zadostiučinění za nepřiměřenou délku v penězích (srovnej 30 Cdo 763/2009), přičemž pouze ve výjimečných případech, kdy je újma způsobená poškozenému zanedbatelná, lze uvažovat o jejím nahrazení konstatováním. V případě žalobce šlo v napadeném řízení o částku 455 192, 1 Kč, kterou nepochybně není možno považovat za zanedbatelnou a bezvýznamnou. Zdůraznil, že se na délce řízení negativně nepodílel, nešlo o složitou věc, na niž by bylo nezbytné aplikovat cizí právo apod. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, dle které částka zadostiučinění za nemajetkovou újmu může dosahovat toliko částky, která byla žalobci v konkurzu vyplacena, se žalobce jako přiměřeného zadostiučinění za více jak 16-ti leté řízení domáhá v konkurzu vyplacené částky, tj. 53 095 Kč.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze 14. 9. 2021 uvedla, že u ní žalobce dne 11. 2. 2021 uplatnil svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“), jež mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Krajského soudu v Brně v řízení vedeném pod sp. zn. 32 K 1/2003. Žádosti žalobce bylo částečně vyhověno a žalovaná mu po projednání nároku poskytla konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Co se týká přezkoumaného řízení, žalovaná se bránila, že žalobce přihlásil svou pohledávku do konkurzního řízení 30. 10. 2003, dne 15. 8. 2020 bylo řízení skončeno. Žalovaná zdůraznila, že konkurz směřuje k uspořádání majetkových poměrů dlužníka a že správce konkurzu je soukromou osobou, která činí úkony v konkurzním řízení vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. První fáze konkurzního řízení do vyhlášení konkurzu (12. 9. 2003) trvala krátce, další fáze byla realizační. Konkurz je ovlivněn řadou okolností, v daném řízení proběhlo 55 incidenčních sporů, poslední skončil dne 25. 8. 2014. V řízení vystupoval vyšší počet věřitelů, proto se jednalo i o řízení složité. Význam konkurzního řízení nelze přeceňovat s ohledem na částku, kterou žalobce obdržel při rozvrhu. Žalobce obdržel dle částečného plnění dne 13. 8. 2013 částku 37 940,17 Kč a dne 17. 1. 2020 částku 15 155,71 Kč, celkem 53 095,88 Kč.

3. Z listinných důkazů a z nesporných skutečností zjistil soud tento skutkový stav:

4. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení dne 11. 2. 2021.

5. Ze spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. 32 K 1/2003 soud zjistil a vzal za prokázaný následující průběh řízení. Dne 23. 1. 2003 byl podán u Krajského soudu v Brně věřitelem [právnická osoba] [rok] [anonymizováno], [IČO], návrh na prohlášení konkursu na dlužníka [právnická osoba], [IČO]. Usnesením ze dne 3. 3. 2003 byl věřitel vyzván k tvrzení skutečností osvědčujících úpadek dlužníka a k označení věřitelů dlužníka (doručeno 18. 4. 2003) a dále přípisem zjišťován stav splatných mzdových nároků u Úřadu práce v [obec]. Dne 26. 3. 2003 doručen návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka věřitelem [jméno] [příjmení]. Dne 24. 3. 2003, 3. 4. 2003, 15. 4. 2003 a 22. 4. 2003 doručena oznámení Úřadu práce v [obec] o uspokojení splatných mzdových nároků zaměstnanců. Dne 23. 4. 2003 doručen seznam věřitelů a výše pohledávky. Dne 28. 4. 2003 doručeno sdělení Finančního úřadu v [obec] o splatné pohledávce dlužníka. Dne 9. 5. 2003 došlo Krajský soud v Brně připojení se s pohledávkou vůči dlužníku k návrhu spol. [právnická osoba] Dne 14. 5. 2003 ref. k vyhotovení usnesení o zjištění pohledávek, na to navazují usnesení s výzvou ke sdělení existence a případné výše pohledávek na OSSZ a Českou spořitelnu, dne 2. 6. 2003 došlo sdělení OSSZ o sdělení výše splatné pohledávky za dlužníkem a dne 9. 6. 2003 došlo soudu sdělení České spořitelny o existenci a výši pohledávek. Dne 9. 6. 2003 doručen návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka věřitelem [právnická osoba], [IČO]. Dne 11. 6. 2003 doručen soudu návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka věřitelem [právnická osoba] Usnesením ze dne 17. 6. 2003 byli vyzváni věřitelé k zaplacení zálohy na náklady konkursu, následují záznamy o složení zálohy. Následuje referát ze 7. 7. 2003 k vydání usnesení s výzvou dlužníkovi k vyjádření se k podaným návrhům na prohlášení konkursu, doručen dne 1. 8. 2003. Dne 8. 8. 2003 bylo doručeno vyjádření likvidátora spol. [právnická osoba] k podaným návrhům, předložena zpráva auditora, znalecký posudek a rozvaha. Usnesením ze dne 12. 9. 2003 byl prohlášen konkurs na majetek dlužníka [právnická osoba] 32 K 1/2003-419, téhož dne byly dány pokyny správci konkursní podstaty ke zjištění a zajištění majetku a referátem svolána schůze věřitelů na 5. 11. 2003. Dne 30. 9. 2003 byla doručena zpráva o činnosti správce konkursní podstaty a dne 17. 10. 2003 žádost správce o poskytnutí zálohy na hotové výdaje. Usnesením ze dne 23. 10. 2003 rozhodl soud o poskytnutí zálohy na hotové výdaje správce konkursní podstaty. Dne 4. 11. 2003 nahlížel do spisu Mgr. [jméno] [příjmení]. Dne 30. 10. 2003 uplatnil žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce] svou pohledávku u soudu v rozsahu 455 192,10 Kč pod číslem věřitele 120 (v řízení bylo přihlášeno přes 200 věřitelů). Dne 5. 11. 2003 se konala schůze věřitelů, součástí je prezenční seznam věřitelů, dodána byla k jednání zpráva o činnosti správce konkursní podstaty a soupis konkursní podstaty úpadce. Dne 7. 11. 2003 nahlížel do spisu [příjmení] [příjmení] za věřitele [právnická osoba] Přípisy ze dne 6. 11. 2003 [právnická osoba] 2000 označila osobu, která bude jednat jako člen věřitelského výboru (Mgr. [jméno] [příjmení]), dále za člena věřitelského výboru označil věřitel [právnická osoba] jako člena výboru Mgr. [jméno] [příjmení], dne 12. 11. 2003 věřitel [právnická osoba], označila náhradníka věřitelského výboru Mgr. [jméno] [příjmení]. Dne 24. 11. 2003 byla doručena zpráva správce konkursní podstaty o činnosti – příprava na přezkumné jednání. Dne 9. 12. 2003 byla doručena dražební vyhláška. 29. 12. 2003 doručena zpráva o činnosti správce konkursní podstaty. Usnesením z 30. 12. 2003, č.j. 32 K 1/2003-523, bylo rozhodnuto o udělení souhlasu správce konkursní podstaty ke zpeněžení majetku. Referátem ze dne 9. 1. 2004 bylo nařízeno přezkumné jednání na 10. 3. 2004. Usnesením ze dne 3. 2. 2004 bylo rozhodnuto o změně členů věřitelského výboru. Dne 13. 1. 2004 doručeno oznámení o provedené dražbě. Dne 10. 3. 2004 se konalo přezkumné jednání přihlášených pohledávek. Dne 9. 3. 2004 byla doručena zpráva správce konkursní podstaty k přezkumnému jednání, 12. 3. 2004 doručen návrh správce konkursní podstaty na ukončení provozování podniku úpadce. Referátem ze dne 25. 3. 2004 byl rozeslán zápis z přezkumného jednání a dán pokyn k vyhotovení usnesení s rozhodnutím o návrhu správce konkursní podstaty. Dne 22. 3. 2004 doručena dražební vyhláška. Dne 6. 4. 2004 oznámeno správce konkursní podstaty splnění povinností, které vyplynuly z přezkumného jednání. Usnesením ze dne 20. 4. 2004 bylo soudem ukončeno provozování podniku úpadce. 27. 4. 2004 byla soudu doručena žádost o souhlas s vydáním výtěžku ze zpeněžení odděleným věřitelům se souhlasným stanoviskem věřitelského výboru a protokol o provedené dražbě spolu s oznámením o zmaření veřejné dražby. Usnesením ze dne 4. 5. 2004 bylo rozhodnuto o vydání 70 % výtěžku ze zpeněžení oddělenému věřiteli. Dne 7. 5. 2004 byl oznámením doplněn soupis konkursní podstaty o další zjištěný majetek. Dne 13. 5. 2004 doručeno soudu sdělení K. [příjmení] a Ing. P. [příjmení] a sdělení L. [příjmení] a M. [příjmení], že nabyli vlastnická práva k nemovitostem (bytovým jednotkám) na základě kupní smlouvy a nesouhlasí s jejich zápisem do soupisu podstaty úpadce. Dne 14. 5. 2004 sdělení [příjmení] [příjmení] s nesouhlasem k zapsání bytové jednotky do konkursní podstaty úpadce. Dne 14. 5. 2004 doručena zpráva správce konkursní podstaty o konkursním řízení spolu s dodatky k soupisu konkursní podstaty. Dne 18. 5. 2004 soudu doručena námitka vznesena M. a J. Vybíralovými k zapsání bytové jednotky do konkursní podstaty úpadce. Dne 18. 5. 2004 doručena námitka proti zapsání bytové jednotky do soupisu konkursní podstaty [jméno] [příjmení]. Dne 18. 5. 2004 doručeno oznámení o provedení dražby. Dne 19. 5. 2004 doručeno odmítnutí zápisu bytové jednotky do soupisu podstaty úpadce Ing. [jméno] [příjmení], dne 19. 5. 2004 doručeno odmítnutí zápisu bytové jednotky do soupisu podstaty úpadce Ing. [jméno] [příjmení], dne 20. 5. 2004 doručeno odmítnutí zápisu bytové jednotky do soupisu podstaty úpadce [jméno] [příjmení], dne 21. 5. 2004 doručeno odmítnutí zápisu bytové jednotky do soupisu podstaty úpadce [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], dne 21. 5. 2004 doručeno odmítnutí zápisu bytové jednotky do soupisu podstaty úpadce [jméno] [příjmení], dne 27. 5. 2004 doručeno odmítnutí zápisu bytové jednotky do soupisu podstaty úpadce [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], dne 28. 5. 2004 doručeno odmítnutí zápisu nemovitostí do soupisu podstaty úpadce Ing. [jméno] [příjmení], dne 1. 6. 2004 doručeno odmítnutí zápisu bytové jednotky do soupisu podstaty úpadce [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení], dne 3. 6. 2004 doručeno odmítnutí zápisu nemovitostí do soupisu podstaty úpadce Ing. [jméno] [příjmení], dne 3. 6. 2004 doručeno odmítnutí zápisu nemovitostí do soupisu podstaty úpadce [jméno] [příjmení], dne 3. 6. 2004 doručeno odmítnutí zápisu nemovitostí do soupisu podstaty úpadce Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení]. Dne 31. 5. 2004 doručeno oznámení o doplnění soupisu konkursní podstaty úpadce. Dne 24. 5. 2001 dán pokyn k provedení kontroly, zda osoby, které podaly vylučovací žaloby, jsou v seznamu správce konkursní podstaty uvedeny. Usneseními ze dne 1. 6. 2004 vyzval soud osoby namítající nesouhlas se zápisem nemovitostí do majetkové podstaty úpadce, nechť podají vylučovací žalobu. V období od 23. 6. 2004 do 14. 7. 2004 byla soudu doručena vyjádření dle výzvy soudu. Dne 30. 6. 2004 správce konkursní podstaty doplnil informace na výzvu soudu. Dne 26. 7. 2004 bylo nařízeno zvláštní přezkumné jednání na 6. 10. 2004. Dne 4. 8. 2004 byla soudu doručena dražební vyhláška. Dne 8. 7. 2004 doručeno vyjádření spol. [právnická osoba]. Dne 17. 8. 2004 podal správce konkurzní podstaty zprávu o své činnosti. Dne 16. 9. 2004 byla soudu doručena dražební vyhláška o zmaření dražby. Dne 6. 10. 2004 se konalo zvláštní přezkumné jednání, v rámci kterého byl vyzván správce konkurzní podstaty k tomu, aby stanovil okruh věřitelů, jejichž pohledávky byly popřeny, a aby jim stanovil lhůtu k uplatnění popřených pohledávek. Dne 11. 10. 2004 byla soudu doručena dražební vyhláška a dne 12. 10. 2004 oznámení o provedené dražbě. Dne 12. 10. 2004 předložil správce konkurzní podstaty zprávu o zpeněžení majetku. Usneseními ze dne 18. 10. 2004 byli vyzváni další věřitelé k podání vylučovací žaloby (celkem bylo vyzváno 53 věřitelů). Dne 1. 11. 2004 podal správce konkurzní podstaty zprávu o své činnosti. Během listopadu a prosince 2004 věřitelé sdělili, že byla podána vylučovací žaloba. Dne 12. 11. 2004 byla soudu doručena dražební vyhláška. Správce konkurzní podstaty dne 7. 1. 2005 a 13. 1. 2005 požádal o souhlas s vydáním výtěžku ze zpeněžení odděleným věřitelům. 7. 1. 2005 dán pokyn soudce k provedení kontroly zda osoby, které podaly vylučovací žaloby, jsou v seznamu správce konkursní podstaty uvedeny, následuje ÚZ o provedené kontrole. Dne 19. 1. 2005 požádala o spolupráci Policie ČR, čemuž soud vyhověl dne 14. 3. 2005. Dne 4. 2. 2005 požádal správce konkurzní podstaty o souhlas s vydáním výtěžku ze zpeněžení. Podání bylo doplněno dne 7. 2. 2005. Dne 9. 2. 2005 soud dal souhlas s vydáním 70 % výtěžku oddělenému věřiteli ve výši 6 946 647,40 Kč. Dne 24. 2. 2005 požádal správce konkurzní podstaty o prodloužení lhůty k podání zprávy z důvodu neskončeného incidenčního sporu. Dne 24. 3. 2005 požádala o spolupráci Policie ČR. Dne 7. 4. 2005 požádal správce konkurzní podstaty o svolání schůze konkurzních věřitelů. Dne 8. 4. 2005 byla soudu zaslána dražební vyhláška. Usnesením ze dne 2. 3. 2005 soud prodloužil lhůtu k podání konečné zprávy do 12. 3. 2006. Dne 19. 4. 2005 požádal správce konkurzní podstaty o souhlas s vydáním výtěžku ze zpeněžení odděleným věřitelům. Dne 3. 5. 2005 sdělil správce konkurzní podstaty soudu změnu sídla. Usnesením ze dne 4. 5. 2005 soud udělil souhlas k vydání 70 % výtěžku (20 992 176,80 Kč) oddělenému věřiteli. Referátem ze dne 26. 4. 2005 byla svolána schůze věřitelů na 28. 6. 2005. Dne 16. 5. 2005 byla soudu zaslána dražební vyhláška. Dne 14. 6. 2005 správce konkurzní podstaty soudu zaslal návrh dohody mezi správcem konkurzní podstaty a věřitelským výborem. Dne 28. 6. 2005 se konala schůze věřitelů, kde byla schválena dohoda o narovnání a vyrovnání mezi správcem konkurzní podstaty úpadce a správce konkurzní podstaty jednoho z věřitelů ([právnická osoba], spol. s.r.o.). Dne 28. 6. 2005 požádal jeden z věřitelů o zaslání protokolu ze schůze věřitelů. Dne 25. 7. 2005 byla soudu zaslána dražební vyhláška. Dne 4. 10. 2005 doručil soudu správce konkurzní podstaty oznámení o vyloučení nemovitostí z konkurzní podstaty. Dále jsou ve spise založena usnesení Krajského soudu v Brně, jimiž byla zastavena řízení o vyloučení nemovitosti z konkurzní podstaty. Dne 28. 11. 2005 se nepřihlášený věřitel dotázal na stav řízení¸soud dne 4. 1. 2006 sdělil, že není v jeho silách odpovídat na obdobné dotazy jednotlivým věřitelům a že má právo přijít nahlížet do spisu. Navíc uvedl, že nejde o přihlášeného věřitele, proto mu ani tak nemůže informace poskytnout. Dne 5. 1. 2006 správce konkurzní podstaty soudu doručil doplněk k soupisu konkurzní podstaty. Soud dne 3. 2. 2006 vyzval k připojení přihlášky věřitele [právnická osoba], protokolu o přezkumném jednání a listu seznamu přihlášené pohledávky. Dne 1. 2. 2006 požádal správce konkurzní podstaty o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy, čemuž bylo usnesením ze dne 20. 2. 2006 vyhověno do 31. 12. 2006. Důvodem byly neukončené soudní spory. Dne 13. 6. 2006 se Krajský soud v Brně k jiné sp. zn. dotázal na stav řízení. Dne 9. 8. 2006 soud vyžádal písemnou zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty, čemuž vyhověl dne 6. 9. 2006 Krajský soud v Brně k jiné spisové značce žádala informaci o řízení. Dne 24. 10. 2006 požádal správce konkurzní podstaty o poskytnutí zálohy na odměnu a hotové výdaje, čemuž soud vyhověl usnesením dne 2. 11. 2006. Dne 23. 11. 2006 požádal správce konkurzní podstaty o prodloužení lhůty k předložení konečné zprávy, čemuž bylo vyhověno usnesením ze dne 4. 12. 2006, a to do 31. 12. 2007. Dne 14. 12. 2006 bylo nařízeno přezkumné jednání na 31. 1. 2007. Soudu byla dne 8. 12. 2006 doručena dražební vyhláška. Dne 27. 12. 2006 správce konkurzní podstaty soudu sdělil změnu výše pohledávky zapsané v majetkové podstatě. Dne 8. 1. 2007 požádal věřitel o zaslání protokolu z další schůze věřitelů. Dne 10. 1. 2007 byla soudu doručena dražební vyhláška. Dne 16. 1. 2007 požádala Policie ČR o součinnost, čemuž soud vyhověl dne 26. 1. 2007. Dne 31. 1. 2007 se konalo přezkumné jednání. O součinnost dále dne 29. 1. 2007 požádal Krajský soud v Brně k jiným spisovým značkám, čemuž soud vyhověl. Dne 21. 3. 2007 a dne 28. 3. 2007 správce konkurzní podstaty doložil dodatek k soupisu majetkové podstaty. Dne 13. 6. 2007 soud vyzval správce konkurzní podstaty k předložení zprávy o své činnosti. Usnesením ze dne 21. 6. 2007 soud vyzval věřitele, nechť podá žalobu na vyloučení majetkových hodnot z konkurzní podstaty. Správce konkurzní podstaty dne 2. 8. 2007 podal zprávu o své činnosti. Usneseními ze dne 20. 8. 2007 byla navrhovatelům vrácena záloha na náklady konkurzu. Následně byly v měsících září/ říjen vystaveny platební poukazy k proplacení a zálohy byly vyplaceny. Dne 10. 12. 2007 správce konkurzní podstaty požádal o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy, čemuž bylo usnesením ze dne 20. 12. 2007 vyhověno, a to do 30. 9. 2008, důvodem byly neukončené soudní spory a nebyla vypořádaná dohoda o narovnání. Dne 26. 2. 2008 požádal správce konkurzní podstaty o opatření nezbytné k zajištění účelu konkurzu a to uložení povinnosti vydat správci konkurzní podstaty nájemní smlouvy k nemovitostem a uzavřené pojistné smlouvy k nemovitostem. Soud usnesením ze dne 31. 3. 2008 tuto povinnost uložil. Povinný povinnost splnil dne 14. 5. 2008 a soud následně dokumenty zaslal správci konkurzní podstaty dne 16. 6. 2008 Krajský soud v Brně se dne 5. 5. 2008 dotazoval k jiné spisové značce na stav řízení, na což soud reagoval dne 16. 5. 2008. Dne 9. 7. 2008 a 13. 8. 2008 byla soudu doručena dražební vyhláška. Dne 9. 9. 2008 požádal správce konkurzní podstaty o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy, kdy bylo sděleno, že byla zpeněžena většina majetkové podstaty, nicméně stále probíhají ještě incidenční spory. Usnesením ze dne 15. 9. 2008 byla lhůta prodloužena, a to do 30. 6. 2009. Dne 3. 4. 2009 byl správce konkurzní podstaty vyzván k předložení písemné zprávy o své činnosti, čemuž vyhověl dne 1. 6. 2009. Dne 1. 6. 2009 a 3. 6. 2009 zprávu správce konkurzní podstaty doplnil. Dne 12. 6. 2009 požádal správce konkurzní podstaty o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy, neboť probíhají incidenční spory. Soud žádosti dne 19. 6. 2009 vyhověl, a to do 31. 12. 2009. Dne 10. 11. 2009 soud vyzval správce konkurzní podstaty k předložení zprávy o své činnosti, což učinil dne 1. 12. 2009 a dne 22. 12. 2009 požádal správce konkurzní podstaty o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy. Dne 7. 1. 2010 podal správce konkurzní podstaty zprávu o činnosti s tím, že prozatím probíhají incidenční spory. Usnesením ze dne 12. 1. 2010 soud prodloužil lhůtu k podání konečné zprávy do 31. 12. 2010. Dne 17. 6. 2010 správce podal zprávu o své činnosti. Dne 30. 8. 2010 byla soudu doručena dražební vyhláška. Dne 19. 10. 2010 podal správce konkurzní podstaty dodatek ke zprávě o své činnosti. Dne 20. 10. 2010 podal správce konkurzní podstaty zprávu o činnosti s tím, že prozatím nebyly skončeny některé incidenční spory. Dne 2. 12. 2010 požádal správce konkurzní podstaty o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy, čemuž bylo vyhověno usnesením ze dne 7. 12. 2010, a to do 31. 12. 2011. Důvodem byly neukončené incidenční spory o vyloučení věcí ze soupisu konkurzní podstaty. Dne 10. 3. 2011 a 11. 3. 2011 podal správce konkurzní podstaty dodatek k soupisu konkurzní podstaty. Dne 12. 4. 2011 podal správce konkurzní podstaty zprávu o své činnosti. Dále podal zprávu dne 7. 10. 2011 s tím, že požádal o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy. Dne 25. 10. 2011 soud vyhověl jeho žádosti a lhůtu prodloužil do 31. 12. 2012. Dne 27. 12. 2011 požádal [celé jméno žalobce] o provedení částečného rozvrhu pohledávek. Soud dne 23. 1. 2012 vyzval správce konkurzní podstaty, ať předloží soudu návrh na částečný rozvrh pohledávek, pokud jsou pro to splněny podmínky. Návrh na částečný rozvrh pohledávek a upravený seznam přihlášek byl soudu doručen dne 1. 6. 2012. Dne 23. 7. 2012 požádal správce konkurzní podstaty o zálohu na odměnu. Soud dne 14. 11. 2012 rozhodl o záloze správce konkurzní podstaty. Týž den soud vyzval správce konkurzní podstaty k doplnění návrhu částečného rozvrhu, a to k předložení do 5 dnů. Správce konkurzní podstaty reagoval dne 3. 12. 2012, přičemž pohledávka žalobce byla ve stejném rozsahu přihlášená i zajištěná (455 192,10 Kč), z čehož měl být upokojen ve výši 38632, 54193 Kč. Dne 13. 12. 2012 požádal správce konkurzní podstaty o zálohu a prodloužení lhůty k podání konečné zprávy. Soud lhůtu dne 4. 2. 2013 prodloužil do 31. 12. 2013 a přiznal zálohu na odměnu konkursního správce. Dne 20. 6. 2013 a 26. 6. 2013 podal správce konkurzní podstaty upravený seznam věřitelů úpadce (u žalob upravena částka k uspokojení na 37940,17 Kč). Usnesením ze dne 27. 6. 2013, č. j. 32 K 1/2003 – 1540, soud rozhodl o částečném rozvrhu v rozsahu 8,64 %, přičemž žalobce byl uspokojen částkou 37 940,17 Kč. Usnesení nabylo právní moci dne 1. 8. 2013. Dne 20. 8. 2013 správce konkurzní podstaty požádal o nařízení zvláštního přezkumného jednání, čemuž soud dne 2. 9. 2013 vyhověl a zvláštní přezkumné jednání nařídil na 9. 10. 2013. Dne 30. 9. 2013 požádal správce konkurzní podstaty o povolení částečného rozvrhu. Dne 14. 10. 2013 požádal o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy s tím, že nebyly ukončeny veškeré incidenční spory. Dne 30. 10. 2013 správce konkurzní podstaty soud vyrozuměl o tom, že popřel nevykonatelnou pohledávku. Dne 9. 10. 2013 se konalo zvláštní přezkumné jednání. Soud vyzval správce konkurzní podstaty, aby stanovil věřitelům, jejichž pohledávky byly popřeny, lhůtu k uplatnění popřených pohledávek. Dne 22. 11. 2013 podal správce konkurzní podstaty zprávu o činnosti. Usnesením ze dne 4. 11. 2013 byla prodloužena lhůta správci konkurzní podstaty k podání konečné zprávy do 31. 12. 2014. Dne 17. 3. 2014 požádal Obvodní soud pro Prahu 2 o zapůjčení spisu, čemuž bylo vyhověno a spis byl dne 1. 4. 2014 zapůjčen na 3 měsíce. Dne 7. 11. 2014 požádal správce konkurzní podstaty o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy. Dne 14. 11. 2014 požádal soud o vrácení spisu, čemuž bylo vyhověno dne 1. 12. 2014. Usnesením ze dne 4. 12. 2014 byla lhůta k podání konečné zprávy prodloužena do 31. 12. 2015. Dne 24. 11. 2015 požádal správce konkurzní podstaty o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy s odůvodněním, že prozatím nebyly skončeny všechny soudní spory. Soud žádosti usnesením ze dne 7. 12. 2015 vyhověl a lhůtu prodloužil do 31. 12. 2016. Dne 12. 12. 2016 požádal správce konkurzní podstaty o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy, čemuž bylo usnesením ze dne 16. 12. 2016 vyhověno do 31. 12. 2017 s ohledem na probíhající soudní spory. Stejně tak požádal správce konkursní podstaty o prodloužení lhůty dne 14. 12. 2017 a soud žádosti usnesením ze dne 21. 12. 2017 vyhověl a lhůtu prodloužil do 31. 12. 2018. Ve spise jsou dále založena rozhodnutí z incidenčních sporů. Dne 24. 10. 2018 podal správce konkurzní podstaty konečnou zprávu, avšak bez stanoviska výboru věřitelů, neboť jej prozatím nemá k dispozici. Přípisem ze dne 16. 11. 2018 soud vyzval správce konkurzní podstaty k doplnění konečné zprávy, to učinil dne 18. 12. 2018. Soud dne 12. 2. 2019 nařídil na den 27. 3. 2019 jednání o konečné zprávě a uvědomil úpadce a konkursní věřitele o předložení konečné zprávy soudu. Dne 26. 3. 2019 správce konkurzní podstaty doložil souhlas věřitelského výboru. Dne 27. 3. 2019 se konalo jednání o konečné zprávě, přičemž soud schválil konečnou zprávu o zpeněžování majetku č. j. 32 K 1/2003-2129, z podstaty a vyúčtování odměny a výdajů správce (příjmy KP 64 230 584 Kč, výdaje z KP 58 312 130 Kč, přičemž věřitelům vydáno 30 991 084 Kč a při částečném rozvrhu 14 338 746 Kč). Usnesení o schválení konečné zprávy nabylo právní moci dne 7. 5. 2019. Dne 23. 5. 2019 podal správce konkurzní podstaty návrh na konečný rozvrh a byl upraven seznam přihlášek. Soud vyzval správce konkurzní podstaty dne 26. 8. 2019 k doplnění návrhu na konečný rozvrh, čemuž bylo vyhověno dne 25. 10. 2019. Soud jej dne 30. 10. 2019 vyzval k doplnění, čemuž bylo vyhověno dne 13. 11. 2019 a 14. 11. 2019. Usnesením ze dne 3. 12. 2019, č. j. 32 K 1/2003-2178, Krajský soud v Brně rozhodl o uspokojení pohledávek II. třídy ve výši 3,632268 %, přičemž bude použito 5 918 454 Kč (žalobci byla vyplacena částka 37 940, 17345 Kč v částečném rozvrhu a 15 155,71 Kč v konečném rozvrhu). Usnesení nabylo právní moci dne 8. 1. 2020. Dne 16. 12. 2019 se jeden z věřitelů dotazoval, zda bylo (příp. kdy bude) vydáno rozvrhové usnesení. Dne 10. 1. 2020 požádal správce konkurzní podstaty o vyznačení doložky právní moci na usnesení. Dne 15. 3. 2020 správce konkurzní podstaty podal soudu zprávu o rozvrhu podstaty, když sdělil, že bylo, kromě několika věřitelů, kteří neposkytli součinnost a kterým bude složeno do úschovy, vyplaceno plnění. Žalobci byla vyplacena částka 15 155,71 Kč dne 17. 1. 2020. Soud správce konkurzní podstaty dne 24. 3. 2020 vyzval, nechť sdělí, až budou částky některým věřitelům složeny do soudní úschovy, čemuž bylo vyhověno dne 22. 5. 2020. Usnesením ze dne 11. 6. 2020, č. j. 32 K 1/2003 – 2217, byl zrušen konkurz na úpadce pro splnění rozvrhového usnesení. Usnesení nabylo právní moci dne 15. 8. 2020. Dne 29. 6. 2020 požádal správce konkurzní podstaty a Úřad práce o vyznačení doložky právní moci na usnesení. Dne 12. 8. 2020 požádal úpadce o zaslání rozhodnutí s doložkou právní moci, dne 20. 7. 2020 požádal o totéž Úřad práce a dne 23. 7. 2020 Ministerstvo obrany. Dne 14. 9. 2020 sdělil správce konkurzní podstaty, že byly uzavřeny účetní knihy a podal soudu o tomto zprávu. Usnesením ze dne 30. 9. 2020, č. j. 32 K 1/2003-2279, soud zprostil funkce správce konkurzní podstaty. Usnesení nabylo právní moci dne 3. 11. 2020.

6. Hlavním důkazem byl spis napadeného řízení, z kterého soud čerpal svá jednotlivá skutková zjištění, která vzal za prokázané. Soud vyčerpal předmět dokazování s tím, že výše uvedené je naprosto dostatečné pro rozhodnutí ve věci a ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními.

7. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

8. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

9. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

10. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

11. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

12. Podle ust. § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

13. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 ustanovení platí, že zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

14. V řízení bylo nesporné, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

15. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, judikaturu Nejvyššího soudu ČR, judikaturu ESLP a stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne z 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010 (dále jen„ Stanovisko“) soud posoudil věc následovně: zákonná úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu, způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívající v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustraci z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (viz Stanovisko). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení z 19. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1355/2012 také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení, nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení, jako celek odpovídá dobou svého trvání, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 OdpŠk, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti, či dokonce záměrným působením ze strany účastníků, či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 8. 2. 2011, sp. zn. 25 Cdo 508/2008).

16. V každé jednotlivé věci je třeba hodnotit právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a zároveň obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana práv účastníků. Nelze přitom vycházet z předem dané a paušálně stanovené doby řízení, která by z pohledu § 31a OdpŠk, popřípadě čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, mohla být pokládána za přiměřenou.

17. Žalobce vystupoval v konkurzním řízení jako věřitel, který přihlásil svou pohledávku k uspokojení, avšak nejednalo se o věřitele, který by podal návrh na prohlášení konkurzu na majetek úpadce. Rozhodujícím okamžikem pro stanovení celkové délky řízení tedy je okamžik, kdy přihláška jejich pohledávky došla soudu (viz NS29 Cdo 2012/2010) a pro určení konce doby konkurzního řízení je podstatné, kdy správce konkurzní podstaty ve vztahu k žalobci splní pravomocné rozvrhové usnesení, tedy kdy bude žalobci plněno.

18. Posuzované konkurzní řízení trvalo ve vztahu k žalobci od podání přihlášky 30. 10. 2003 do 17. 1. 2020, kdy mu byla vyplacena zbývající částka dle rozvrhového usnesení, tedy zhruba 16 let a 2 měsíce. Vyplacením částky dle končeného rozvrhu skončila nejistota žalobce, kdy a v jakém rozsahu bude uspokojen. Lze shrnout, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, čímž žalobci vznikla nemajetková újma v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení. Naříkané řízení bylo složitější, žalobce se na délce řízení nepodílel, v postupu orgánů moci nebyly shledány průtahy a jednalo se o řízení s běžným významem pro žalobce. Přestože lze složitost konkurzního řízení hodnotit jako vyšší, zejména s ohledem na rozsáhlost majetku a počet věřitelů, kterých bylo zhruba 200, ale ani tyto okolnosti dle názoru soudu neodůvodňují, aby konkurzní řízení trvalo déle než 16 let a proto není možné posuzované řízení ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk považovat za přiměřeně dlouhé. Pokud jde o formu zadostiučinění, soud dospěl k závěru, že se nejedná o řízení s nepatrným významem pro žalobce (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2531/2016) a celkovou délku řízení nelze klást k tíži žalobci, proto se uplatní silná domněnka o adekvátnosti peněžitého zadostiučinění, když k případnému zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva u nepřiměřené délky soudních řízení lze přistupovat pouze ve výjimečných případech, což v daném případě není splněno, tuto formu zadostiučinění soud neshledal dostačující a dospěl k závěru, že je na místě odškodnit újmu v penězích, neboť žalobce měl přihlášeno do konkurzu částku 455 192,10 Kč a k rozvrhu na něj připadla částka 53 095 Kč, kterou rovněž nelze považovat za bagatelní. V daném případě je tedy nutné žalobce odškodnit v peněžité podobě.

19. Soud se při stanovení přiměřeného zadostiučinění zabýval kritérii vymezenými v ust. § 31a odst. 3 OdpŠk. Zmíněná kritéria nejsou jedinými, k nimž může soud při posouzení přiměřenosti délky řízení v konkrétní věci přihlédnout, jsou ale zpravidla těmi základními (viz bod IV. Stanoviska).

20. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek z 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009 nebo Stanovisko) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení. Za posuzované soudní řízení v délce trvání 16 let a 2 měsíců, soud přiznal žalobci základní částku ve výši 257 833 Kč, když vycházel z částky 17 000 Kč za první dva roky (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná) a z částky 17 000 Kč za každý další rok řízení a částky 1 417 Kč za jeden měsíc řízení. Částku ve výši 17 000 Kč ročně pak stanovil s ohledem na celkovou délku namítaného řízení, která překračuje jako celek dobu, ve které bylo možné uzavření rozumně očekávat.

21. Avšak pokud jde o výši zadostiučinění, které se žalobci dostane za nejistotu, to by v zásadě nemělo přesáhnout tuto částku, kterou se mu dostalo v rámci rozvrhového usnesení (viz NS 29 Cdo 2012/2010 či NS 30 Cdo 3412/2011). Žalobce si byl evidentně této judikatury vědom a omezil své žádání na tuto částku, kterou lze s ohledem na již delší délku konkurzního řízení považovat za dostatečnou.

22. Soud si je vědom, že úvahy soudu o tom, jaká by byla výše zadostiučinění nebýt limitace významem (vyjádřeným kritériem„ co v sázce“) jsou zbytečné (viz např. rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 55 Co 395/2021- 54). Nad rámec výše uvedeného lze tedy struně shrnuje, že řízení bylo složité, zejména po procesní stránce, neboť do řízení byly přihlášeni konkurzní věřitelé již ve vyšším počtu (nejvyšší číslo přihlášky č. 219), bylo zapotřebí zpeněžit rozsáhlý majetek v řádu desítek milionů a byly řešeny incidenční spory o vyloučení rozestavěných jednotek z konkurzní podstaty. Soud za shora uvedenou složitost shledává adekvátní snížení o 30 %. Soud neshledal právní či skutkovou složitost věci. Žalobce se na délce řízení nepodílel a postup orgánů veřejné moci se dostatečně odrazil v závěru o nepřiměřenosti délky. Význam řízení žalobce snižovala skutečnost, že si musel být vědom, že v rámci konkurzu bude uspokojen mezi vyšším počtem věřitelů pouze malá část jeho celkové pohledávky, kdy již v roce 2013 mu bylo vyplaceno uspokojení odpovídající 80 % poměrné částky k určené k rozvrhu a od roku 2013 pak byl v nejistotě pouze o zbývající části. Konkurzní není řazeno mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam pro účastníky. I při zohlednění těchto okolností má soud za to, že by snížení za význam řízení činilo 30 %.

23. I při snížení zadostiučinění o 60 % soud dospívá k částce 103 333 Kč, která je zjevně nepřiměřená k tomu, co bylo v konkurzu v sázce, když hlavní je při významu řízení limitace předmětem řízení ve výši 53 095 Kč, čemuž požadované zadostiučinění vyhovuje.

24. Žalobci náleží i zákonný úrok z prodlení. Žalobce předběžně uplatnil nárok dne 11. 2. 2021 u žalované, která se ocitla v prodlení podle § 15 odst. 2 OdpŠk po uplynutí lhůty 6 měsíců dne 12. 8. 2021. Žalobci tak náleží dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. požadovaný úrok z prodlení od 12. 8. 2021 do zaplacení. S ohledem na uvedené, soud žalobě téměř zcela vyhověl, když přiznal celou žalovanou částku ve výši 53 095 Kč. Výrokem II. jen zamítl nárok na zaplacení úroku z prodlení za dobu, kdy žalovaná nebyla v prodlení ve smyslu § 15 odst. 2 OdpŠk.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1, 3 o. s. ř., když žalobce byl úspěšný pouze částečně, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu, proto je na něj třeba hledět, jakoby byl plně úspěšný. Náklady žalobce jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a náklady za právní zastoupení (výrok III.) Odměna advokáta byla určena dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), když advokát dle ust. § 9 odst. 4 písm. a), § 7 bod 5 (tarifní hodnota sporu byla v době zahájení řízení 50 000 Kč -usnesení Nejvyššího soudu ČR z 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013) a § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu vykonal 2 úkony právní služby á 3 100 Kč, spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a sepisu žaloby. K odměně advokáta dále náleží paušální náhrada hotových výdajů advokáta za každý ze dvou vykonaných právních úkonů 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu Celkem náklady žalobce činí 8 800 Kč. Závěrem soud uvádí, že ve smyslu ust. § 31 odst 4 OdpŠk nemá poškozený právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

26. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení i nároku samotného stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení