47 C 159/2019-104

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci žalobce: ;[právnická osoba], IČ: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec a číslo] proti žalované: ; [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [adresa žalované] o zaplacení 18 203,16 Kč s příslušenstvím, částečným rozsudkem pro zmeškání ve výroku III., takto:

Výrok

I. Řízení se částečně zastavuje co do části žaloby požadující zaplatit částku 412 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 412 Kč od 11. 10. 2018 do zaplacení z titulu odkupní ceny LED žárovek.

II. Zamítá se žaloba v části požadavku na zaplacení částky ve výši 10 400 Kč, 100 Kč, 200 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 200 Kč od 11. 10. 2018 do zaplacení z titulu smluvních pokut.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 7 091,16 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky ve výši 7 091,16 Kč od 11. 10. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 14. 5. 2019 domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit částku 10 400 Kč, 100 Kč a 200 Kč coby smluvní pokuty z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 21. 11. 2017 uzavřené pro odběrné místo [adresa žalované], a částku 7 703,16 Kč z titulu téže smlouvy, z titulu smlouvy ze dne 21. 11. 2017 o nájmu detektorů a z titulu smlouvy ze dne 21. 11. 2017 o nájmu LED žárovek. V části žaloby o 7 703,16 Kč se mj. jednalo také o dluh za odběr plynu a související služby za období 12. 1. 2018 – 18. 9. 2018. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení byla zcela pasivní.

2. Žalobce vzal podáním ze dne 22. 6. 2020 žalobu částečně zpět, a to v rozsahu částky 412 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 11. 10. 2018 do zaplacení. Uvedené zpětvzetí se vztahovalo k ceně LED žárovek, za kterou je žalobkyně prodala žalované. Původně žalobce uvedl cenu 1 245 Kč, k ní ale dospěl nesprávným početním postupem. Správně cena činila 833 Kč, proto vzal žalobu v části o 412 Kč zpět (včetně příslušenství). Podle ust. § 96 odst. 2 občanského soudního řádu platí, že pokud je návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce jako jediný byl oprávněn nakládat předmětem řízení, a když vzal návrh částečně zpět, soud řízení v souladu s ust. § 96 občanského soudního řádu v daném rozsahu bez dalšího zastavil (výrok I.); souhlas žalované zákon nevyžadoval.

3. V tomto rozsudku se jedná zčásti (ve výroku III.) o rozsudek pro zmeškání.

4. Skutková zjištění společná všem žalovaný nárokům.

5. Žalobce jakožto obchodník a žalovaná jakožto zákazník kategorie domácnost uzavřeli dne 21. 11. 2017 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu pro odběrné místo [adresa žalované] Smlouva byla uzavřena na dobu 36 měsíců (strana 1/2 smlouvy, část TRVÁNÍ SMLOUVY) s účinností od 23. 11. 2017 (řádek„ Požadovaný termín zahájení dodávky“ na straně 2/2 smlouvy). Smlouvou se žalobce zavázal dodávat žalované plyn a zajistit na vlastní jméno a účet pro takto dodávaný plyn službu uskladňování, službu přepravy a službu distribuční soustavy a žalovaná se zavázala zaplatit žalobci za dodaný plyn a související služby cenu stanovenou žalobcem a za službu distribuční soustavy a ostatní regulované služby cenu regulovanou stanovenou cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu. Mimo další byla žalovaná povinna platit zálohy 3 000 Kč měsíčně složenkou typu„ B“ (část„ Platební podmínky“ na straně 2/2 smlouvy).

6. Součástí smlouvy o sdružených službách dodávky plynu (část OSTATNÍ UJEDNÁNÍ) bylo ujednání o smluvních pokutách:„ V případě, že Zákazník učiní bez souhlasu innogy jakýkoli právně relevantní projev vůle (bez ohledu na to, zda byl či nebyl určen a/nebo doručen innogy, zda se tak stalo opožděně, či zda trpěl vadami, a na to, jak a kým je Smlouva následně ukončena) směřující k předčasnému ukončení Smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo dodávky od innogy (v roli subjektu zúčtování u operátora trhu) probíhající na základě takové Smlouvy (za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručené oznámení o ukončení Smlouvy na dobu určitou ve sjednaném termínu; za takový projev vůle se naopak nepovažuje pouhý návrh na předčasné ukončení Smlouvy dohodou) a/nebo innogy v souladu s energetickým zákonem od takové Smlouvy oprávněně odstoupí z důvodů opakovaného porušení platebních povinností souvisejících s dodávkou ze strany Zákazníka a/nebo Zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je innogy oprávněna účtovat Zákazníkovi smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé innogy neodebráním pro Zákazníka nasmlouvaného množství plynu ve výši 400 Kč pro kat. Domácnost a 2 000 Kč pro kat. Maloodběratel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od innogy do konce doby trvání Smlouvy (vč. případné Prolongace).“. Dále se ve smlouvě jednalo o smluvní pokutu 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou přesahující 10 dnů.

7. V souvislosti se smlouvou o sdružených službách uzavřeli žalobce jakožto pronajímatel a žalovaná jakožto nájemce smlouvu ze dne 21. 11. 2017 o nájmu detektorů (důkaz touto smlouvou). Na základě této smlouvy žalobce přenechal žalované k užívání 2 ks detektorů, jeden na CO a druhý na kouř. Nájemné bylo sjednáno za prve uvedený detektor 50 Kč/měsíc a za druhý 40 Kč/měsíc. První nájemné bylo účtováno od 23. 11. 2017. Žalovaná nezaplatila nájemné za detektory pro období 02/ 2018 - 09/ 2018 celkem ve výši 720 Kč.

8. Trvání smlouvy o nájmu detektorů bylo navázáno na trvání smlouvy o sdružených službách. Strany si totiž ujednaly, že podmínkou platného uzavření smlouvy o nájmu detektorů je skutečnost, že nájemce (jakožto zákazník) má s pronajímatelem (jakožto s obchodníkem) uzavřenu platnou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu vztahující se k odběrnému místu na adrese [adresa žalované] (bod 2. na straně 1/2 smlouvy).„ Pro případ, že nájemce (jakožto zákazník) i pronajímatel (jakožto obchodník) ukončí smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, má se bez dalšího za to, že současně vypověděl smlouvu o nájmu detektorů, a to k datu ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. V takovém případě je nájemce oprávněn se rozhodnout detektory odkoupit za zůstatkovou cenu nebo pronajímateli vrátit v souladu s čl. 7 smlouvy, a to nejpozději v den ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. V případě nevrácení detektoru projevuje nájemce svoji vůli k jejich odkupu (pozn. - zvýrazněno soudem) a pronajímatel je oprávněn samostatným dokladem nebo spolu s ukončovací fakturou nájemci vyúčtovat zůstatkovou cenu detektoru, která bude stanovena ke dni ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, a nájemce je povinen takovou cenu uhradit, …“ (předposl. odstavec v bodě 5. smlouvy o nájmu detektorů).

9. Dále uzavřeli žalobce jakožto pronajímatel a žalovaná v postavení nájemce smlouvu ze dne 21. 11. 2017 o nájmu LED žárovek. Na základě této smlouvy žalobce přenechal žalované k užívání 5 ks žárovek 12 W E27 3000K za nájemné 11,90 Kč/měsíc/kus, tedy celkem 59,50 Kč měsíčně počínaje dnem 23. 11. 2017 (důkaz touto smlouvou). Žalovaná nezaplatila nájemné za žárovky pro období 02/ 2018 - 09/ 2018 celkem ve výši 476 Kč. Podmínky trvání smlouvy o nájmu LED žárovek byly nastaveny prakticky shodně jako u smlouvy o nájmu detektorů, tj. trvání bylo navázáno na trvání smlouvy o sdružených službách (viz bod 5. smlouvy o nájmu LED žárovek, který odpovídá znění uvedenému shora pro smlouvu o nájmu detektorů).

10. Žalovaná nezaplatila zálohu z titulu smlouvy o sdružených službách za měsíc 07/ 2018 splatnou dne 15. 7. 2018 a zálohu 08/ 2018 splatnou dne 15. 8. 2018. Z tohoto důvodu žalobce odstoupil od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu písemností ze dne 20. 9. 2018, kterou adresoval žalované na [příjmení] [číslo], [PSČ] [obec] Smlouva o sdružených službách měla toho času trvat ještě 26 měsíců (rozhodné pro smluvní pokutu 10 400 Kč). Úkonem odstoupení od smlouvy o sdružených službách došlo v měsíci září 2018 zároveň i k ukončení smlouvy o nájmu detektorů a k ukončení smlouvy o nájmu LED žárovek. Žalovaná byla povinna vyrovnat své závazky.

11. Žalobce vyúčtoval žalované fakturou ze dne 20. 9. 2018, var. sym. [číslo], částku 7 703,16 Kč celkem, která se skládala z položek: 18 897,62 Kč představující cenu odebraného plynu a souvisejících služeb, a to za 1 219,61 m3 odebraného plynu ve fakturačním období 12. 1. 2018 - 18. 9. 2018; 476 Kč představující cenu nájmu LED žárovek za období 02/ 2018 - 09/ 2018, která byla uhrazena prostřednictvím zaplacených záloh; 1 245 Kč představující cenu, za kterou byly LED žárovky převedeny do vlastnictví žalované; 720 Kč představující cenu nájmu detektorů za období 02/ 2018 - 09/ 2018, která byla uhrazena prostřednictvím zaplacených záloh; 2 943 Kč představující cenu, za kterou byly detektory převedeny do vlastnictví žalované; 200 Kč představující smluvní pokutu za prodlení se zaplacením dvou záloh na dodávku plynu; – 16 778,46 Kč představující zaplacené zálohy.

12. Právní hodnocení ohledně smluvních pokut 13. Pokud jde o smluvní pokuty, ty byly výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuty s ohledem na následující důvody.

14. Soud aplikoval nosné důvody vyjádřené Ústavním soudem v nálezu sp. zn. I. ÚS 3512/2011, které lze pro řešenou věc přiměřeně užít tak, že jakkoli je smluvní pokuta uvedena nikoli v „ obchodních podmínkách“, ale v listině označené jako„ smlouva o sdružených službách dodávky plynu“, přesto je umístěna do smlouvy nepoctivě, a proto je absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy podle § 588 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

15. Citovaný nález argumentoval tím, že„ 29. V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Například smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti, než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. Uvedená zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. Jak bylo uvedeno v bodě 9, i ve spotřebitelských smlouvách je možno všeobecné obchodní podmínky uplatnit, nicméně taková aplikace má nejen uvedená formální omezení, nýbrž i omezení obsahová.

30. Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.“.

16. Vztaženo přiměřeně na nynější případ, nelze jen změnit formální označení části, které bývala v minulosti běžně označována jako„ obchodní podmínky“. Totiž spotřebitelské smlouvy v minulosti bývaly často uzavírány tak, že účastníky byla podepsána jen část označená jako„ smlouva“ a smluvními stranami nebývaly podepsány obchodní podmínky, které se někdy nacházely i na druhé straně smlouvy a až v nich byly umístěna smluvní pokuta. Obdobnou praxi kritizoval i citovaný nález Ústavního soudu. Nelze mít za to, že zásadně jen formální změnou - formální změnou názvu listiny, když místo označení„ obchodní podmínky“ (apod.) na listině žalobce nově uvede„ Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen„ Smlouva“ – strana 1/2)“ – žalobce dostál uvedeným požadavkům.

17. Princip zůstává stejný. Nadále je smluvní pokuta obsažena na straně listiny, která není spotřebitelem podepsána. Smluvní pokuta je vložena do velice dlouhého souvětí, nepřehledného, složitě formulovaného a malým písmem psaného, a proto reálně hrozí, že průměrnému spotřebiteli unikne (viz citace shora).

18. Proto sem dopadá analogicky např. ta část nálezu Ústavního soudu, která zakazuje smluvní pokutu koncipovat následovně:“ nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě).“ Koneckonců i označení části smlouvy„ OSTATNÍ UJEDNÁNÍ“ není zcela vypovídající, nenaznačuje, že jde o důsledky porušení smluvních povinností spotřebitelem se vznikem dalších platebních povinností spotřebitele (včetně smluvní pokuty) a reálně může budit dojem nepodstatného charakteru, že se jedná o ustanovení vysvětlujícího a technického rázu.

19. Nad to, ačkoli je smlouva označena formálně jako dvoustranná („ strana 1/2“, strana 2/2“), tak vizuálně vytváří dojem, jako by byla jednostranná. Strana označená formálně jako„ strana 2/2“ se tváří jako strana první podle vizuálního dojmu, navíc sousloví„ strana 2/2“ je uvedeno jen velice malým písmem. Údaje (ve stejné formě) uvedené na straně 2 smlouvy v minulosti bývaly obsaženy právě na první straně smlouvy, která byla o jedné straně a následovaly pak obchodní podmínky, které jsou napsány v obdobné formě jako v době dřívější, včetně drobnějšího písma (to je soudu známo z úřední činnosti – viz § 121 o. s. ř.). Tudíž i forma takové smlouvy – právě ve spojení s dřívější smluvní praxí – vytváří dojem navenek, že ve skutečnosti jde o smlouvu jen o jedné straně. Rovněž forma smlouvy je tak pro průměrného spotřebitele matoucí a skýtá reálné riziko, že např. když je předložena k podpisu spotřebiteli jen druhou stranou otočenou nahoru spotřebiteli k podpisu, tak spotřebitel ani nemá důvod ji otočit a zkoumat, zda„ náhodou“ není na druhé straně smlouvy ještě další strana smlouvy a v ní ukryté povinnosti, které jsou pro spotřebitele nevýhodné (např. smluvní pokuta).

20. Žalobce se nemůže objektivně domnívat, že takovou formálnější změnou (úpravou) může dostát smyslu a účelu citované nálezové judikatury Ústavního soudu chránící spotřebitele. Je třeba se vyvarovat formalistické interpretace a aplikace práva, včetně nálezů Ústavního soudu (viz čl. 89 odst. 2 Ústavy o vázanosti i obecného soudu rozhodnutím Ústavního soudu).

21. Tímto způsobem ujednaná smluvní pokuta je absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy (§ 588 o. z.) a i kdyby se nejednalo o absolutní neplatnost, tak by k takovému ujednání o smluvní pokutě nebylo možné přihlížet podle § 1813 a § 1815 o. z.

22. Shora uvedené úvahy a závěry ohledně aplikace názoru Ústavního soudu akceptoval jako správné i odvolací soud - Krajský soud v Brně, a to v rozsudku z 6. 10. 2020 č. j. 37 Co 4/2020 – 79:„ …se odvolací soud jinak zcela ztotožňuje s dalšími právními závěry soudu I. stupně, především se závěrem o absolutní neplatnosti této části smlouvy pro rozpor s dobrými mravy dle § 588 o.z., přičemž odvolací soud rovněž souhlasí s tím, že soudem I. stupně citovaná judikatura ÚS ČR je nadále použitelná a pro daný případ přiléhavá…“.

23. Zde uvedené se týká všech smluvních pokut, které byly předmětem řízení. Proto soud žalobu v části o zaplacení smluvních pokut 10 400 Kč, 100 Kč a 200 Kč, vše s příslušenstvím, zamítl (výrok II.).

24. Soud pro nadbytečnost zamítl důkazní návrhy žalobce v podobě ceníků a výtisků z článků ze spotřebitelských webů. Ceníky žalobce navrhl k prokázání tvrzení, že fixace smluv na dobu určitou byla pro žalovanou výhodnou. Z hlediska shora uvedených úvah o nemravnosti smluvní pokuty (a její neplatnosti) však není právně významné, zda pohledem toho kterého kritéria byla smlouva na dobu určitou pro žalovanou výhodná či nikoli. Články ze spotřebitelských webů žalobce chtěl prokázat, že obdobné smluvní pokuty nejsou pro spotřebitele překvapivé, a že tak jsou právně dovolené. Nicméně shora uvedené úvahy vychází z teze, že spotřebitel má právo dovodit smluvní povinnosti a práva ze smlouvy samotné, ze smlouvy transparentní, sepsané přehledně, v nikoli složitě formulovaných souvětích, nikoli malým písmem a nikoli ve smlouvě schované; nelze tak spotřebitele spravedlivě odkazovat, že mohl a měl dovodit smluvní povinnosti (smluvní pokutu) z webových stránek spotřebitelských serverů. Nad to, tři z pěti žalobcem předložených webových článků jsou až z data pozdějšího než byla uzavřena smlouva a ve čtvrtém („ Změna dodavatele energií“) i v posledním článku („ Smluvní pokuty zkazí radost z levných energií“) konkrétní smluvní pokuta žalobcem v tomto řízení požadovaná uvedena není.

25. Právní hodnocení zbylých nároků (výrok III. – rozsudek pro zmeškání)

26. Předmět řízení v této části o 7 091,16 Kč se skládal z položky (i) 833 Kč odkupní cena LED žárovek, (ii) 2 943 Kč odkupní cena detektorů, (iii) 3 315,16 Kč cena spotřebovaného plynu a související služby za období 12. 1. 2018 – 18. 9. 2018.

27. Odkupní cena byla žalobcem stanovena u Detektoru [anonymizována tři slova] takto: šarže [anonymizováno], exspirace 1. 2. 2028; Nucený odkup detektoru: 19. 9. 2018; Počet měsíců od odkupu do exspirace: 113; Výpočet odkupní ceny: 113 x 15 = 1 695 Kč.

28. Detektor kouře [anonymizována dvě slova] – šarže [anonymizováno], exspirace 1. 5. 2027; Nucený odkup detektoru: 19. 9. 2018; Počet měsíců od odkupu do exspirace: 104; Výpočet odkupní ceny: 104 x 12 = 1 248 Kč.

29. Odkupní cena byla stanovena u LED žárovek takto: Pronajato: 5 ks LED [příjmení] [anonymizována dvě slova] 3000K; Prodejní cena: 249 Kč ks (cena odpovídá platnému ceníku v termínu uzavření pronájmu); Trvání nájemní smlouvy: 21. 11. 2017 - 19. 9. 2018; Počet měsíců nájmu: 10; [ulice] nájemné: 11,90 Kč ks; Výpočet odkupní ceny: (24 – 10) x 5 x 11,90 = 833 Kč.

30. Žalobce v průběhu řízení uvedl potřebná skutková tvrzení o tom, že žalované poskytl předmětné věci movité k užívání ([příjmení] žárovky + dva detektory), že došlo k ukončení příslušných smluv, a že žalovaná předmětné movité věci nevrátila; nastala tak domněnka nabytí vlastnického práva k věcem žalovanou (viz předposl. odst. bodu 5. smluv). Z tohoto důvodu vznikla žalované povinnost zaplatit žalobci zůstatkovou cenu movitých věcí. Dále žalované vznikla povinnost zaplatit za spotřebovaný plyn a související služby.

31. Žalovaná věděla, že k ukončení smlouvy o sdružených dodávkách plynu dojde, neboť byla na tuto skutečnost upozorněna v Oznámení o přerušení dodávky z 21. 8. 2018, ve které byla stanovena dodatečná lhůta do 28. 8. 20218 pro úhradu platebních povinností, při jejímž splnění by k ukončení dodávky nedošlo, tuto však žalovaná nechala marně uplynout. Oznámením o zahájení realizace přerušení dodávky z 31. 8. 2018 byla žalovaná upozorněna, že žalobce požádal provozovatele distribuční soustavy o ukončení dodávky plynu a že následně od uzavřené smlouvy odstoupí. Žalovaná tak měla objektivně možnost vrátit LED žárovky a detektory v rámci sjednané lhůty (do 18. 9. 2018, kdy nastal konec smlouvy o sdružených službách dodávky plynu).

32. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. platí, že pokud zmešká žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle § 153b odst. 3 o. s. ř. platí, že rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.

33. V řešené věci byly splněny předpoklady pro vydání částečného rozsudku pro zmeškání. První jednání bylo nařízeno na 8. 1. 2021. Žalovaná byla k tomuto jednání volán předvoláním (vzor 18 o. s. ř.) ze dne 1. 12. 2020 s poučením o skutečnosti, že pokud se nedostaví k jednání bez důvodné a včasné omluvy a navrhne-li to žalobce, který bude u jednání přítomen, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě soud může rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Předvolání k jednání na 8. 1. 2021 bylo zasláno žalované na adresu [adresa žalované]. Předvolání pro žalovanou bylo po marném pokusu o doručení uloženo ode dne 4. 12. 2020 na poště po dobu deseti dnů, ale žalovaná si je nevyzvedla. Došlo tak k náhradnímu doručení, a to k 14. 12. 2020, tj. tři týdny před jednáním. Žalovaná se k prvnímu jednání soudu dne 8. 1. 2021 nedostavila, a to bez omluvy, a zároveň žalobce přítomný na jednání navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Jedná se o věc, ve které lze vydat a schválit smír a nejedná se o rozsudek, kterým by došlo ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi spornými stranami (rozsudek je zde deklaratorní). Z žalobních tvrzení – jak je soud v nezbytném rozsahu shrnul výše - vyplynul žalobou uplatněný nárok.

34. Jak konstatoval Ústavní soud např. v nálezu sp. zn. IV. ÚS 377/10, rozsudek pro zmeškání nevychází ze skutkového stavu zjištěného soudem, neboť zde platí fikce, že tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech (skutková tvrzení) se považují za nesporná a soud na jejich základě rozhoduje. Tím odpadá dokazování a soud bere za základ svého rozhodnutí skutečnosti pouze tvrzené. Zavedení institutu rozsudku pro zmeškání sledovalo zefektivnění, a tím i zrychlení soudního řízení v případě, kdy je žalovaný nečinný. Současná procesní občanskoprávní úprava usiluje o to, donutit účastníky řízení aktivně jednat a postupovat v duchu zásady "nechť si každý střeží svá práva". Jak dále konstatoval Ústavní soud např. v nálezu sp. zn. IV. ÚS 377/10, při rozhodování o případném vydání rozsudku pro zmeškání, resp. při rozhodování o návrhu žalovaného na zrušení rozsudku pro zmeškání, by měl soud vzít v úvahu rovněž předchozí procesní aktivitu žalovaného. Jde o hledisko obsahu a frekvence dřívějších úkonů žalovaného v řízení, o jeho míře aktivity podílení se na soudním řízení a rovněž i o povahu předmětu sporu. V této souvislosti soud musí konstatovat, že žalovaná v průběhu řízení vůbec nereagovala. Žalobce se dostavil k jednání, čímž projevil vůli na soudním řízení aktivně participovat, žalovaná nikoliv.

35. Fakt, že žalované bylo v řízení doručováno na základě fikce uplynutím doby deseti dnů od uložení písemnosti na poště (§ 49 odst. 2 a 4 o. s. ř.), na splnění podmínek pro vydání rozsudku pro zmeškání nic nemění. Jak Ústavní soud např. v rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 1308/10,„ …vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena.... Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit“. Jak uvedl i Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 13/15 (bod 36.),„ k vydání rozsudku pro zmeškání postačí i fikce doručení předvolání k jednání žalovanému.“ To ostatně plyne i z § 153b odst. 1 o. s. ř., které textem neomezuje doručení tam uvedených písemností (žaloba, předvolání) jen na doručení ne-náhradní, přičemž náhradní doručení písemností podle § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. je podle práva stejně účinné (rovnocenné) jako doručení ne-náhradní (naopak náhradní a ne-náhradní doručení zákon rozlišuje např. v § 114b odst. 4 věta druhá o.s.ř., tedy pokud mlčí o tomto rozlišování v § 153b odst. 1 o.s.ř., platí, že mezi těmito dvěma způsoby doručování zákon nechtěl rozlišovat, jinak by se právě vyjádřil podobně jako – kupříkladu, tedy nejen tam - v § 114b odst. 4 o.s.ř.). Podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 166/2002 – přitom publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek ve svazku 5/2004 na str. 210, pod č. 42/2004 –„ Předvolání k prvnímu jednání, při kterém může být vydán rozsudek pro zmeškání (§ 153b odst. 1 o. s. ř.), lze jako písemnost určenou do vlastních rukou adresáta doručit žalovanému též uložením.“ (srov. i usnesení sp. zn. 32 Cdo 80/2012). Soud po konstatování existence procesních podmínek pro vydání rozsudku pro zmeškání vyžadovaných ust. § 153b odst. 1 o. s. ř., jakož i skutečnosti, že vydání rozsudku pro zmeškání nebrání překážka dle ust. § 153 b odst. 3 o. s. ř. (když předmětem řízení je žaloba na plnění z běžného soukromoprávního obligačního vztahu), neprováděl ve věci dokazování a pojal skutkový stav věci vyjádřený v žalobě za nesporný. Rozhodnuto tak bylo částečným rozsudkem pro zmeškání ve výroku III. Pokud jde o možnost vydat částečný rozsudek pro zmeškání, z judikatury srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 5280/2009, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2397/2007 či 32 Cdo 4106/2019).

36. Pokud jde o právní posouzení (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2011, sp. zn. I. ÚS 329/08, publikován v systému ASPI pod č. JUD200266CZ), shora zjištěný skutkový stav ohledně odkupní ceny detektorů a LED žárovek soud posoudil jako nárok z titulu smíšeného právního jednání, a to kombinaci smlouvy nájemní dle § 2201 a násl. o. z., smlouvy kupní dle § 2079 a násl. o. z., s prvky inominátního kontraktu dle § 1746 odst. 2 o. z.

37. Při právním posouzení částky 3 315,16 Kč za odběr plynu soud aplikoval také § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), kdy žalovaná porušila svou povinnost zaplatit za dodávku plynu žalobci. Žalobci bylo částečně vyhověno co do nároku na zaplacení částky za odebraný plyn, neboť žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o dodávce plynu, žalobce se zavázal dodat energii a žalovaná se zavázala za dodanou energii zaplatit. Tuto svou povinnost žalovaná nesplnila.

38. Žalované vznikla povinnost zaplatit žalobci částku 7 091,16 Kč, tj. nezaplacenou jistinu za spotřebu plynu a související služby, kupní cenu movitých věcí a také úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Žalobce žalované stanovil lhůtu ke splnění povinností, žalovaná je nesplnila, proto je v prodlení. Soud tak žalobě v daném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku se zákonnými úroky z prodlení. Lhůtu k plnění soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

39. Pokud jde o odůvodnění rozsudku pro zmeškání, podle § 157 odst. 3 o. s. ř. platí:„ V odůvodnění … rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání.“.

40. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobce měl úspěch pouze částečný (viz výrok III.), neúspěch přitom převažoval (viz výrok I. a II.) Za těchto okolností by měla na náklady řízení (poměrně rozdělené) nárok žalovaná, ta však v řízení zůstala nečinná a žádné náklady, k jejichž náhradě by byla oprávněna, jí nevznikly. Proto soud vyslovil výrokem IV., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.