47 C 192/2022-43

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro zaplacení 358 658 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 15 958 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobci 342 700 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 10 228 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou z 6. 9. 2022 domáhal odškodnění nemajetkové újmy ve výši 358 658 Kč s příslušenstvím jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení vedeného pod sp. zn.: 43 Cm 4/2007 (dále jen„ posuzované řízení“) s tím, že celková doba trvání řízení v délce bezmála 16 let je nepřiměřená. Uvedl, že nárok ve výši 755 892 Kč uplatnil u žalované dne 7. 2. 2022, kterou byl částečně uspokojen, ale protože nesouhlasil s jejím neúměrným snižováním základní částky zadostiučinění, rozhodl se podat tuto žalobu. Uvedl, že soudy pochybily zejména ve stanovení způsobu, jakým měla být vypočtena částka bezdůvodného obohacení, o nějž v řízení šlo. Zdůraznil, že kromě presumované nemajetkové újmy způsobené již samotnou délkou předmětného řízení byla v důsledku nepřiměřené délky řízení vůči němu vedena po dobu jednoho a půl roku exekuce, a to na základě exekučního příkazu č. j.: 118 EX 19/13-11, který byl vydán na podkladě pověření exekutora výkonem rozhodnutí ze 4. 2. 2013. Dále vytýkal, že v důsledku dlouhotrvajícího sporu a obav o jeho výsledek nemohl zahájit rekonstrukci nemovitosti, ve které bydlel, neboť finanční prostředky místo na rekonstrukci domu využil na úhradu svého právního zastoupení. Konečně nelze odhlédnout, že v průběhu řízení žalobce postihla řada zdravotních problémů, kdy nejistota ohledně výsledku namítaného řízení ztížila i jeho rekonvalescenci. Při stanovení přiměřeného zadostiučinění vycházel z částky 20 000 Kč/rok ponížené na poloviční částku za první dva roky, přičemž s ohledem na závažné zdravotní obtíže a ztíženou rekonvalescenci, neoprávněně vedenou exekuci a nemožnost dokončit rekonstrukci domu žádal o zvýšení základní částky o 50 %. Žalovaná žalobce odškodnila co do částky 178 442 Kč, žalobce však zásadně nesouhlasil s ponížením o 25 % z důvodu složitosti, neboť zpracování znaleckých posudků, i když trvalo delší dobu – 26 měsíců, neodpovídá snížení složitosti řízení o 25 %, tj. částce, jež představuje 4 roky průtahů v žalobcově řízení. Dále brojil proti snížení základní částky pro své zaviněné jednání, jakož i s ohledem na skutečnost, že věc byla řešena na více stupních soudní soustavy. Naopak zvýšení žalované částky za postup soudů ve věci považuje za nedostatečné. Závěrem se domáhal zvýšení základní částky zadostiučinění s ohledem na inflaci.

2. Žalovaná ve svém vyjádření z 19. 9. 2022 učinila nesporným, že u ní žalobce dne 7. 2. 2022 uplatnil svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) ve výši 410 000 Kč, jež mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen„ krajský soud“) v řízení vedeném pod sp. zn. 43 Cm 4/2007 (dále jen„ posuzované řízení“). Žádosti žalobce bylo částečně vyhověno a žalovaná mu po projednání nároku poskytla relutární náhradu ve výši 178 442 Kč. Co se týká přezkoumaného řízení, tak celková délka řízení činila ve vztahu k žalobci 14 let a 5 měsíce. Spisovým šetřením bylo zjištěno, že řízení bylo vedeno před třemi stupni soudů, soud I. stupně rozhodoval rozsudkem dvakrát ve věci samé, stejně jako odvolací soud (nakonec byl v druhém případě schválen smír) a Nejvyšší soud ČR rozhodoval jedenkrát (- 15 %). Řízení bylo po stránce skutkové, procesní i právní složité (- 25 %). Význam řízení shledala žalovaná jako vyšší, a to s ohledem na vysokou hodnotu předmětu řízení, věk žalobce a dále skutečnost, že na základě později zrušeného rozsudku byla na majetek žalobce nařízena exekuce. Žalobce sám svými žádostmi o odročení jednání prodloužil řízení minimálně o 9 měsíců (- 5 %). Se zřetelem na význam řízení a postup soudu byla základní částka zadostiučinění zvýšena o 15 %. S ohledem na délku naříkaného řízení žalovaná vycházela ze základní částky zadostiučinění 19 000 Kč za rok trvání řízení, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši. Závěrem uvedla, že poskytnuté zadostiučinění ve výši 178 442 Kč představuje odpovídající a dostatečnou kompenzaci vzniklé nemajetkové újmy a ve zbytku nárok žalobce nepovažuje za odůvodněný.

3. Z listinných důkazů a z nesporných skutečností zjistil soud tento skutkový stav:

4. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení dne 7. 2. 2022.

5. Ze spisu Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 43 Cm 4/2007 soud zjistil a vzal za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení. -) dne 18. ledna 2007 byla ke Krajskému soudu v Hradci Králové doručena žaloba na zaplacení částky 1, 017.510 Kč podaná panem [jméno] [příjmení] proto žalovanému [celé jméno žalobce] -) usnesením ze dne 23. 1. 2007 vyzval Krajský soud v Hradci Králové žalobce k zaplacení soudního poplatku, dle doručenky bylo toto usnesení žalobci doručeno 20. 1. 2007, což je dřív, než bylo vydáno usnesení – patrně chyba doručovatele, podle záznamu o složení ze dne 2. 2. 2007 žalobce soudní poplatek uhradil -) dne 23. 3. 2007 bylo Krajskému soudu v Hradci Králové doručeno podání – návrh na vydání předběžného opatření ze strany žalobce, soudem provedena kontrola zaplacení jistiny -) usnesením Krajského soudu v Hradci Králové z 26. 3. 2007 byl tento návrh na předběžné opatření odmítnut a žalobci i žalovanému bylo toto usnesení doručeno dne 28. 3. 2007 -) usnesením ze dne 15. listopadu 2007 uložil Krajský soud v Hradci Králové žalobci dodatečně povinnost k úhradě soudního poplatku za návrh na vydání předběžného opatření, toto usnesení bylo žalobci doručeno dne 3. 12. 2007 a žalovanému dne 29. 11. 2007 -) dne 15. listopadu 2007 vydal Krajský soud v Hradci Králové platební rozkaz, kterým uložil žalovanému, aby zaplatil žalovanou částku s úrokem z prodlení -) platební rozkaz byl doručen žalobci 3. 12. 2007 a žalovanému 29. 11. 2007 -) dne 12. 12. 2007 byl krajskému soudu v Hradci Králové doručen odpor proti platebnímu rozkazu ze strany žalovaného -) dne 4. 1. 2008 byl Krajskému soudu v Hradci Králové doručeno odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu ze strany žalovaného -) podáním ze dne 10. 1. 2008 zaslal Krajský soud v Hradci Králové žalobci kopii odporu a jeho odůvodnění k písemnému vyjádření, žalobce tuto písemnost převzal 14. 1. 2008 -) dne 28. 1. 2008 obdržel Krajský soud v Hradci Králové vyjádření žalobce k odporu žalovaného -) dále je ve spise založena předkládací zpráva Vrchnímu soudu v Praze ze dne 21. 2. 2008 k rozhodnutí o věcné příslušnosti k námitce žalovaného -) Vrchní soud v Praze toto podání obdržel 7. 3. 2008, toto podání také bylo zasláno k vyjádření žalobci -) vyjádření k otázce příslušnosti soudu zaslal žalobce Krajskému soudu v Hradci Králové 27. 2. 2008 a téhož dne Krajský soud toto podání obdržel -) Vrchní soud v Praze rozhodl, že k projednání rozhodnutí dané věci je příslušný Krajský soud v Hradci Králové, spis byl Krajskému soudu v Hradci Králové doručeno 23. 5. 2008 a 29. 5. 2008 nabylo toto rozhodnutí právní moci -) dne 24. 9. 2008 bylo Krajskému soudu v Hradci Králové doručeno podání žalobce, ve kterém se dotazuje, kdy bude soudem nařízeno jednání ve věci, neboť platební rozkaz byl vydán 15. 11. 2007 -) na 2. 12. 2008 bylo nařízeno ke Krajskému soudu jednání ve věci samé, předvolání k tomuto jednání bylo doručeno žalovanému i žalobci 14. 10. 2008 -) z protokolu o jednání ze dne 2. 12. 2008 se podává, že jednání u soud proběhlo a účastnili se ho jak žalobce tak žalovaný -) jednání bylo odročeno na 10. 2. 2009 -) vyrozuměním bylo nařízené jednání odročeno na 12. 2. 2009, toto vyrozumění bylo jak žalobci tak žalovanému doručeno 16. 12. 2008 -) dne 15. 12. 2008 bylo Krajskému sodu v Hradci Králové doručeno doplnění žaloby -) Krajský soud v Hradci Králové si podáním ze dne 19. 12. 2008 vyžádal u Městského úřadu v Jičíně zapůjčení spisu ve lhůtě 20ti dnů. Tento přípis byl Městskému úřadu v Jičíně doručen 23. 12. 2008 -) dne 7. 1. 2009 obdržel Krajský soud v Hradci Králové od Města Jičín, Městský úřad Jičín požadovaný spis k zapůjčení -) podáním ze dne 13. 1. 2009 požádal Krajský soud v Hradci Králové Městský úřad Jičín o zaslání kopie živnostenského listu žalovaného, toto podání bylo Městskému úřadu Jičín doručeno 15. 1. 2009, dne 12. 2. 2009 proběhlo ústní jednání u Krajského soudu v Hradci Králové ve věci samé, za přítomnosti jak žalobce tak žalovaného, jednání bylo odročeno na 28. 4. 2009 za účelem výslechu svědků a účastníka řízení -) Krajský soud v Hradci Králové doručil 17. 2. 2009 předvolání svědkovi k nařízenému jednání -) dne 17. 2. 2009 doručil Krajský soud v Hradci Králové Městskému úřadu Jičín urgenci o zaslání kopie živnostenského listu -) dne 20. 2. 2009 bylo Krajskému soudu v Hradci Králové doručeno podání Města Jičín, Městského úřadu Jičín, ve kterém úřad sděluje, že se v jeho spisu živnostenské oprávnění nenachází -) dne 17. 4. 2009 bylo Krajskému soudu v Hradci Králové doručeno podání žalovaného, ve kterém žalovaný žádá o odročení jednání z důvodu jeho špatného zdravotního stavu, a to cituji pokud možno na delší časový úsek -) referátem soudu ze dne 21. dubna 2009 Krajský soud v Hradci Králové nařízené jednání odročil na 25. 8. 2009 -) odročeno jednání bylo žalovanému i žalobci doručeno 22. dubna 2009, předvolanému svědkovi bylo doručeno 7. 5. 2009 -) dne 25. 8. 2009 se uskutečnilo jednání ve věci samé, jak se podává z protokolu o jednání, a to za přítomnosti jak žalobce tak žalovaného -) jednání bylo odročeno na 7. 1. 2010 -) dne 29. 9. 2009 obdržel Krajský soud v Hradci Králové návrh žalobce na doplnění dokazování, dále se ve spisu nachází předvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové na den 7. 1. 2010, dne 22. 12. 2009 byl Krajskému soudu v Hradci Králové doručen návrh žalovaného na provedení důkazů, dále je ve spise založen úřední záznam, který se obeznamují dva svědkové, že jednání ve věci se odročuje na 25. 2. 2010 -) dne 5. 1. 2010 obdržel Krajský soud v Hradci Králové omluvu z předvolání k soudu ze strany svědka -) dne 29. 1. 2010 obdržel Krajský soud v Hradci Králové podání žalovaného, a to návrh na provedení důkazu -) dále ve spise nachází omluvenka z předvolání k soudu ze strany svědka, tato omluvenka byla doručena soudu 5. 2. 2010 -) dne 25. 2. 2010 proběhlo u Krajského soudu v Hradci Králové jednání ve věci, jak se podává z protokolu o jednání, jednání se účastnil jak žalobce tak žalovaný, jednání bylo odročeno za účelem výslechu navrhovaných svědků na 22. 7. 2010 -) podáním ze dne 5. 3. a 24. 3. byli Krajským soudem v Hradci Králové opakovaně předvoláváni svědkové k jednání na 22. 7. 2010, -) dne 21. 7. 2010 obdržel Krajský soud v Hradci Králové podání žalovaného, a to žádost o odročení jednání ve věci, které má proběhnout 22. 7. 2010, jako důvod odročení uvádí špatný zdravotní stav žalovaného, vyrozuměním Krajského soudu v Hradci Králové bylo jednání odročeno na 21. 10. 2010 k žádosti žalovaného -) 21. 10. 2010 se konalo v [obec] jednání ve věci, jak se podává z protokolu o jednání za přítomnosti žalobce i žalovaného, na tomto jednání bylo vydáno usnesení, že se jednání odročuje na neurčito za účelem ustanovení příslušného znalce z oboru, který by zjistil cenu provedených prací -) usnesením z 22. 10. 2010 bylo krajským soudem rozhodnuto o svědečném -) podáním doručeným Krajskému soudu 1. 12. 2010 se žalobce soudu dotazuje, kdy bude znalec soudem ustanoven, neboť od posledního jednání uplynula doba již několika týdnů -) usnesením ze dne 5. 1. 2011 Krajský soud ustanovil v dané věci znalce z oboru ekonomika Ing. [anonymizováno] s úkolem zjistit, jaký majetkový prospěch získal žalovaný tím, že mu žalobce na jeho parcele zhotovil rybník, žalobce, žalovaný i ustanovený znalec obdrželo ustanovení 11. 1. 2011 -) 14. 1. 2011 doručil ustanovený znalec soudu žádost o zproštění vypracování znaleckého posudku z důvodu jeho dlouholeté nečinnosti v obru vodního hospodářství, ustanovený znalec sám v tomto přípise doporučil další znalce v oboru a poskytnul na něj kontakty -) usnesením ze dne 27. ledna 2011 zprošťuje Krajský soud znalce [příjmení] [příjmení] a ustanovuje novým znalcem [příjmení] [jméno] -) ve spise je dále opatření předsedy Krajského soudu ze dne 16. března 2011, ze kterého se podává, že po dobu nepřítomnosti soudce Mgr. [příjmení], který tuto věc doposud vyřizoval, bude v této věci provádět úkony zastupující soudce JUDr. [příjmení] -) dne 6. 4. 2011 předložil soud spis k vyhotovení znaleckému posudku ustanovenému znalci -) e-mailem ze dne 13. dubna 2011 žádá ustanovený znalec soudkyni o prodloužení termínu podání znaleckého posudku, a to z důvodu zpožděného zaslání spisu, složitosti, znaleckého úkolu a plnění dalších znaleckých posudků, toto podání došlo soudu téhož dne, to je 13. 4. 2011 -) usnesením ze dne 21. dubna 2011 prodlužuje Krajský soud znalci lhůtu k podání znaleckého posudku, a to do 30. června 2011 -)

15. června 2011 doručil do e-mailové schránky podatelně Krajského soudu v Hradci Králové znalec e-mail opět s žádostí o prodloužení termínu podání znaleckého posudku, a to 31. 8. 2011 z důvodu nutnosti provést místní šetření za účasti stran žalobce i žalovaného -) usnesením ze dne 17. června 2011 vyhovuje soud návrhu znalce, lhůtu k vypracování znaleckého posudku prodlužuje do 31. 7. 2011 -) ve spise je dále založen předmětný znalecký posudek, vypracovaný dne 26. 7. 2011 Ing. [příjmení], podáním ze dne 11. 8. 2011 zasílá Krajský soud žalobci a žalovanému k vyjádření a procesním návrhům ve lhůtě do 15 dnů znalecký posudek -) dne 15. 8. 2011 obdržel Krajský soud vyjádření žalobce ke znaleckému posudku a dne 29. 8. 2011 obdržel soud vyjádření žalovaného ke znaleckému posudku -) usnesením ze dne 8. září 2011 rozhodl Krajský soud v Hradci Králové o vyloučení části žaloby k samostatnému řízení, a že toto řízení bude vedeno pod jinou spisovou značkou -) podáním ze dne 21. 10. 2011 nařídil soud jednání v dané věci na 2. ledna 2012 -) podáním ze dne 23. 11. 2011 vyzývá soud znalce, aby doplnil doklady k hotovým výdajům souvisejícím s vyhotovením znaleckého posudku -) podáním došlým soudu dne 29. 11. 2011 znalec tyto doklady doplňuje -) usnesením ze dne 1. prosince 2011 soud přiznává znalci náhradu hotových výdajů a odměnu -) dne 2. ledna 2012 se uskutečnilo jednání ve věci samé, jak se podává z protokolu o jednání za účasti žalobce i žalovaného, je čten znalecký posudek, na tomto jednání bylo vyhlášeno usnesení, že se řízení o části žaloby zastavuje a soud na tomto jednání vyhlásil také usnesení, že se ústní jednání za účelem přednesu závěrečných shrnutí a vyhlášení rozhodnutí odročuje na 1. března 2012 -) dne 14. 2. 2012 bylo soudu doručeno závěrečné shrnutí a vyčíslení nákladů řízení ze strany žalobce -) dne 17. 2. 2012 byl soudu doručen závěrečný návrh žalovaného -) dne 1. března 2012 byl bez přítomnosti účastníků vyhlášen rozsudek ve věci, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 819 160 Kč s úrokem z prodlení, jakož i náhradu nákladů řízení -) dne 28. 3. 2012 obdržel jak žalobce tak žalovaný písemné vyhotovení rozsudku -) dne 12. 4. 2012 obdržel soud odvolání žalovaného se žádostí o osvobození od soudního poplatku -) usnesením ze dne 27. 4. 2012 vyzval soud žalovaného, aby do deseti dnů zaplatil soudní poplatek za odvolání -) dne 10. 5. 2012 byla soudu doručena žádost o osvobození od soudního poplatku ze strany žalovaného -) usnesením ze dne 18. května 2012 byl žalovaný osvobozen od soudního poplatku pro odvolací řízení -) usnesením ze dne 11. 6. 2012 byl žalobce vyzván, aby se do 15ti dnů vyjádřil k odvolání žalovaného -) 27. 6. 2012 obdržel Krajský soud vyjádření žalobce k odvolání žalovaného, VS v [obec] spis předložen dne 6. 8. 2012 -) podáním ze dne 20. září 2012 předvolává soud účastníky k jednání za účelem projednání odvolání -) 13. 11. 2012 se uskutečnilo jednání u Vrchního soudu v Praze, jak se podává z protokolu o jednání, bez účasti žalobce a za účasti žalovaného, tedy odvolatele, jednání bylo odročeno pouze za účelem vyhlášení rozhodnutí na 20. 11. 2012 -) 20. 11. 2012 byl vyhlášen Vrchním soudem rozsudek a spis byl vrácen krajskému soudu dne 3. 12. 2012 -) rozsudek soudu prvního stupně byl částečně potvrzen, částečně zamítnut a částečně též změněn pokud jde o nárok na náhradu nákladů řízení, a to tak, že žádný z účastníků na jejich náhradu nemá nárok -) ve spise se dále nachází žádost Okresního soudu v Jičíně adresovaná Krajskému soudu v Hradci Králové ze dne 25. 10. 2012, předmětem žádosti je dotaz, zda v dané věci pan [příjmení], žalobce zaplatil soudní poplatek ze žaloby, neboť žaloba v části o zaplacení 150 000 s přísl. byla vyloučena k samostatnému řízení právě k Okresnímu soudu v Jičíně -) Krajský soud v Hradci Králové na tuto žádost odpovídá přípisem ze dne 16. 11. 2012 -) dne 3. 12. 2012 byl po rozhodnutí o odvolání vrácen spis ze strany Vrchního soudu v Praze Krajskému soudu v Hradci Králové -) dne 11. 1. 2013 bylo ke Krajskému soudu v Hradci Králové doručeno dovolání žalovaného se žádostí o osvobození od soudního poplatku a se žádostí o odklad vykonatelnosti -) usnesením ze dne 24. 1. 2013 Krajského soudu v Hradci Králové byl žalovaný požádán o zaplacení soudního poplatku za dovolání, toto usnesením bylo 24. 1. 2013 dodáno do datové schránky právního zástupce žalovaného -) dne 23. 1. 2013 obdržel Krajský soud v Hradci Králové dodatek žalovaného k dovolání -) dne 29. 1. 2013 byla Krajskému soudu v Hradci Králové doručena žádost o osvobození od soudního poplatku za podané dovolání ze strany žalovaného -) dne 8. února 2013 vydává Krajský soud v Hradci Králové usnesení, kterým žalovanému přiznává zcela osvobození od soudního poplatku pro dovolací řízení -) usnesením ze dne 19. 3. 2013 vyzývá Krajský soud v Hradci Králové žalobce, aby se ve lhůtě 15 dnů písemně vyjádřil k dovolání podaném žalovaným -) dne 2. 4. 2013 bylo Krajskému soudu v Hradci Králové doručeno vyjádření žalobce k dovolání žalovaného, z předkládací zprávy se podává, že dne 19. 4. 2013 byl spis Nejvyššímu soudu předložen k rozhodnutí o dovolání -) dne 3. 6. 2014 byla doručena Nejvyššímu soudu žádost žalovaného o rozhodnutí o odkladu vykonatelnosti, dovoláním napadeného rozsudku -) dne 2. 7. 2014 byl dovolacím Nejvyšším soudem vyhlášen rozsudek ve věci bylo rozhodnuto tak, že se rozsudek Vrchního soudu v Praze v potvrzujícím výroku ve věci samé a ve výrocích o nákladech za řízení před soudy obou stupňů jakož i rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ve vyhovujícím výroku ve věci samé a v obou výrocích o nákladech řízení zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení, písemné vyhotovení rozsudku Nejvyššího soudu České republiky bylo doručeno Krajskému soudu v Hradci Králové 14. 7. 2014, tento rozsudek byl vyhotovený Nejvyšším soudem 8. července 2014, do datových schránek žalobce a žalovaného byl rozsudek doručen 28. 7. a 2. 8. 2014, dne 14. 7. 2014 byl ze strany Nejvyššího soudu vrácen po rozhodnutí o odvolání daný spis Krajskému soudu v Hradci Králové s pokynem, aby byly stejnopisy rozhodnutí doručeny účastníkům řízení -) Krajský soud v Hradci Králové nařídil na den 4. 9. 2014 jednání ve věci a dne 21. 8. 2014 bylo Krajskému soudu v Hradci Králové doručena žádost o odročení jednání ze strany žalovaného pana [celé jméno žalobce], důvodem žádosti o odročení je potřeba speciálního vyšetření po prodělaném [anonymizováno] onemocnění žalovaného s tím, že žalovaný trvá na své osobní účasti u jednání -) Krajský soudu v Hradci Králové této žádosti vyhověl a odročil soudní jednání na 23. 10. 2014, toto jednání u soudu proběhlo a bylo dále odročeno na neurčito s tím, že žalobce a žalovaný doplní svá skutková tvrzení a navrhnou k nim důkazy, současně soud vyzval účastníky ke smírnému vyřešení či narovnání -) dne 3. 11. 2014 obdržel Krajský soud v Hradci Králové návrh žalovaného na přiznání separovaných nákladů řízení -) dne 5. 11. 2014 obdržel Krajský soud v Hradci Králové doplnění žalobních tvrzení s odkazem na závěry dovolacího soudu podané ze strany žalobce -) dne 10. listopadu 2014 vydává Krajský soud v Hradci Králové usnesení, kterým nepřiznává žalovanému náklady řízení a hotové výdaje, které požadoval, toto usnesení obdrželi žalobce i žalovaný do datových schránek 19. 11. 2014 -) podáním ze dne 20. 11. 2014 podává žalovaný odvolání proti tomuto usnesení, žalobce vyzván k vyjádření dne 25. 11. 2014 a věc byla předložena k rozhodnutí o dovolání Vrchnímu soudu v Praze dne 1. 12. 2014, dne 10. 12. 2014 pak ještě Krajský soud doručil k Vrchnímu soudu v Praze doplňující podání žalobce ze dne 4. 12. 2014 -) usnesením ze dne 29. ledna 2015 Vrchní soud v Praze jako soud odvolací potvrdil napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, kterým nepřiznal žalovanému náklady soudního řízení -) Krajský soud v Hradci Králové obdržel spis dne 11. 2. 2015 -) 2. 3. 2015 pak obdrželi toto rozhodnutí žalobce i žalovaný do datové schránky -) 11. 2. 2015 byl doručen Krajskému soudu v Hradci Králové spis po rozhodnutí o odvolání Vrchním soudem, ve spise se dále nachází záznam o tom, že JUDr. [příjmení] zanikla funkce soudce a že nadále tuto věc projedná a rozhodne soudce JUDr. [jméno] [příjmení] -) dne 29. 4. 2015 obdržel Krajský soud v Hradci Králové vyjádření žalovaného k doplnění žalobních tvrzení žalobce -) dne 4. 5. 2015 zaslal Krajský soud v Hradci Králové toto vyjádření žalovaného žalobci do datové schránky -) na den 8. 12. 2015 bylo nařízeno Krajským soudem jednání ve věci, a to fererátem ze dne 20. 10. 2015 -) dne 3. 12. 2015 požádal právní zástupce žalobce telefonicky o odročení jednání ze dne 8. 12. 2015 a to z důvodu obstarávání důkazního prostředku, soudcem mu bylo sděleno, že žádosti se vyhoví, toto se podává z ručně psaného úředního záznamu ve spise -) z vyrozumění ze dne 4. 12. 2015 se podává, že nařízení jednání bylo odročeno na 25. 2. 2016 -) dne 16. 2. 2016 obdržel Krajský soud v Hradci Králové další žádost o odročení nařízeného jednání, opět ze strany žalobcem, důvodem má být komplikace s obstaráváním důkazu v podobě znaleckého posudku, vyrozuměním ze dne 17. 2. 2016 bylo odročeno nařízení jednání na neurčito ze strany Krajského soudu, -) dne 10. 3. 2016 bylo doručeno Krajskému soudu v Hradci Králové doložení důkazů ze strany žalobce a žalobce předkládá současně vypracovaný znalecký posudek -) podáním ze dne 16. 3. 2016 soud zasílá tento znalecký posudek k případnému vyjádření ve lhůtě 15ti dnů žalovanému -) dne 4. 4. 2016 obdržel Krajský soud v Hradci Králové vyjádření žalovaného k předloženému důkazu až znaleckým posudkem a žádost o poskytnutí lhůty k obstarání svého znaleckého posudku -) podáním ze dne 5. 4. 2016 zasílá Krajský soud v Hradci Králové žalobci na vědomí toto vyjádření žalovaného -) podáním ze dne 5. 4. 2016 Krajský soud v Hradci Králové sděluje žalovanému, že očekává doručení jeho znaleckého posudku ve lhůtě do 20. 5. 2016 -) dne 6. 4. 2016 doručil žalovaný Krajskému soudu v Hradci Králové odborné posouzení autorizovaného inženýra pro vodohospodářské stavby -) podáním ze dne 19. 5. 2016 zasílá Krajský soud v Hradci Králové žalobci toto odborné posouzení -) referátem ze dne 25. 5. 2016 předvolává Krajský soud v Hradci Králové účastníky k dalšímu jednání, a to na den 4. 10. 2016 -) dne 29. 9. 2016 obdržel Krajský soud v Hradci Králové vyjádření žalobce ve věci, toto vyjádření žalobce bylo podáním Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 10. 2016 zasláno žalovanému, toto jednání 4. 10. 2016 proběhlo a jeho výsledkem bylo odročení na 15. prosince 2016 za účelem doplnění dokazování, výsledkem jednání u soudu ze dne 15. 12. 2016 bylo odročení jednán na den 21. 3. 2017 za účelem pokračování v dokazování a následně ustanovením znalce pro vypracování znaleckého posudku k otázce bezdůvodného obohacení, výsledkem jednání ze dne 21. 3. 2017 bylo opět odročení jednání na 23. 5. 2017, a to za účelem doplnění dokazování a listinné důkazy doručené žalobcem, dále je ve spise vyjádření žalobce ze dne 18. 5. 2017, výsledkem soudního jednání ze dne 23. 5. 2017 je odročení jednání na neurčito s tím, že bude ustanoven znalec k vypracování znaleckého posudku dle pokynu dovolacího soudu -) dne 1. 6. 2017 bylo Krajskému soudu v Hradci Králové doručeno vyjádření žalovaného k vyjádření žalobce -) podáním ze dne 5. 6. 2017 dává Krajský soud v Hradci Králové toto vyjádření žalobci na vědomí -) podáním Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 7. 2017 vyzývá soud žalobce, nechť sdělí do 15 dnů doplňujíc otázky pro zpracovatele znaleckého posudku, na tuto výzvu žalobce odpovídá podáním doručeným Krajskému soudu dne 28. 7. 2017 -) usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. července 2017 bylo žalobci a žalovanému uloženo, aby ve lhůtě 15 dnů složili na účet soudu zálohu na provedení důkazu znaleckým posudkem ve výši 10 000 Kč -) dne 14. 8. 2017 obdržel Krajský soud v Hradci Králové žádost o žalovaného o osvobození od soudního poplatku -) usnesením ze dne 16. srpna 2017 bylo této žádosti vyhověno a žalovaný byl osvobozen od soudních poplatků a záloh pro celé řízení -) usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 10. 2017 byl ustanoven znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], znalec z oboru stavebnictví, bylo mu uloženo, aby podal znalecký posudek do 31. 12. 2017 -) podáním ze dne 13. 11. 2017 Krajský soud v Hradci Králové doručuje úplný spis pro potřebu vypracování znaleckého posudku ustanovenému znalci -) dne 14. 12. 2017 byla Krajskému soudu v Hradci Králové doručena žádost o změnu termínu odevzdání znaleckého posudku ze strany znalce, a to z důvodu ztížené možnosti provádění místního řešení na stavbě rybníka s ohledem na nastupující zimní období, tomuto návrhu znalce bylo ze strany soudu vyhověno a lhůta mu byla prodloužena k odevzdání znaleckého posudku do 30. 4. 2018, toto prodloužení provedl Krajský soud podáním ze dne 18. 12. 2017 -) Krajskému soudu v Hradci Králové bylo 11. 4. 2018 doručeno podání znalce, kde vyrozumívá o tom, že místní šetření a prohlídku provede 24. 4. 2018 -) dne 12. 4. 2018 bylo Krajskému soudu v Hradci Králové doručeno sdělení soudu, a to informace, že žalobce pan [příjmení] zemřel dne 22. 10. 2017 -) Krajský soud v Hradci Králové učinil dotaz na stav dědického řízení po žalobci, zda je znám okruh dědiců, tento dotaz byl notářce doručen 23. 4. 2018 -) podáním ze dne 4. 5. 2018 sděluje notářka okruh dědiců po žalobci a zasílá jej Krajskému soudu v Hradci Králové -) dne 9. května 2018 vydává Krajský soud v Hradci Králové usnesení, kterým řízení přerušuje, a to do pravomocného ukončení řízení o dědictví po zůstaviteli to je po žalobci -) podáním ze dne 21. 5. 2018 vyzývá Krajský soud ustanoveného znalce k vrácení spisu, neboť se řízení ve věci přerušuje, znalec vrátil daný spis Krajskému soudu v Hradci Králové dne 6. 6. 2018 -) podáním ze dne 2. 10. 2018 a 2. 1. 2019 se Krajský soud v Hradci Králové dotazuje nejprve Okresního soudu v Náchodě, a posléze pověřené notářky na stav pozůstalostního řízení po žalobci -) podáním ze dne 15. 1. 2019 sděluje pověřená notářka, že řízení o pozůstalosti žalobce již bylo ukončeno, a to usnesením ze dne 5. 11. 2018 -) dne 4. února 2019 vydává Krajský soud v Hradci Králové usnesení, kterým rozhodl o pokračování v daném řízení, a to na straně žalobce s [jméno] [příjmení], na straně žalobce nyní pokračováno s pozůstalým synem [jméno] [příjmení] -) podáním ze dne 27. 2. 2019 Krajský soud sděluje účastníkům řízení, že byl spis odeslán znalci se sdělením o prodloužení lhůty k podání znaleckého posudku do 30. 6. 2019 -) dne 8. 7. 2019 doručuje znalec Krajskému soudu v Hradci Králové svou žádost o posun termínu k odevzdání znaleckého posudku z důvodu vysokého nárůstu práce pro klienty, se kterými je dlouhodobě smluvně vázán -) Krajskému soudu v Hradci Králové bylo doručeno 8. 7. 2019, podání znalce, kterým informuje účastníky řízení o tom, že provede místní šetření a prohlídku dne 30. 7. 2019 -) soud v [obec] prodloužil znalci k jeho žádosti lhůtu k odevzdání znaleckého posudku do 31. 8. 2019, a to přípisem ze dne 9. 7. 2019 -) dne 2. 9. 2019 doručil znalec Krajskému soudu v Hradci Králové vypracovaný znalecký posudek -) přípisem ze dne 5. 9. 2019 obesílá Krajský soud v Hradci Králové žalobce a žalovaného znaleckým posudkem a k případnému vyjádření do 15 dnů -) Krajský soud v Hradci Králové nařizuje na 14. 11. 2019 jednání ve věci a předvolává žalobce a žalovaného, podáním ze dne 25. 10. 2019 -) usnesením ze dne 29. října 2019 rozhodl Krajský soud v Hradci Králové o odměně znalce za vypracovaný znalecký posudek -) dne 13. 11. 2019 obdržel Krajský soud v Hradci Králové žádost žalobce o odročení jednání respektive jeho právního zástupce, a to z důvodu změny právního zástupce a seznámení zástupce se spisem -) podáním ze dne 14. 11. 2019 Krajský soud v Hradci Králové odročil nařízené jednán na 9. 1. 2020 k žádosti žalobce -) dne 9. 1. 2020 proběhlo jednání ve věci za účasti žalobce i žalovaného, výsledkem jednání bylo odročení na 20. 2. 2020 za účelem výslechu znalce jakož i dalších svědků -) dne 20. 2. 2020 proběhlo jednání u soudu za přítomnosti žalobce i žalovaného, na tomto jednání bylo za účelem čtení závěrečných návrhů účastníků a za účelem vyhlášení rozhodnutí ve věci jednání odročeno na 9. 4. 2020 -) usnesením ze dne 26. února 2020 rozhodl Krajský soud v Hradci Králové o odměně znalce za podání vysvětlení ke znaleckému posudku -) dne 18. 3. 2020 obdržel Krajský soud v Hradci Králové závěrečný návrh žalovaného -) podáním ze dne 18. 3. 2020 zasílá Krajský soud v Hradci Králové na vědomí žalobci závěrečný návrh žalovaného -) 20. 3. 2020 obdržel Krajský soud v Hradci Králové závěrečný návrh žalobce -) z protokolu o jednání ze dne 9. 4. 2020 vyplývá, že byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo rozhodnuto, že se žaloba ohledně zaplacení částky ve výši 713 262 Kč s příslušným úrokem z prodlení zamítá, dále že je žalovaný povinen zaplatit žalobci částku ve výši 66 360 Kč s úrokem z prodlení a dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení -) dne 25. 5. 2020 obdržel Krajský soud v Hradci Králové blanketní odvolání žalobce do předmětného rozsudku -) podáním ze dne 26. 5. 2020 Krajský soud v Hradci Králové poslal toto odvolání na vědomí žalovanému -) dne 9. 6. 2020 doručuje Krajskému soudu v Hradci Králové žalobce doplnění jeho odvolání do rozsudku -) usnesením ze dne 11. 6. 2020 vyzývá soud žalovaného, aby se ve lhůtě 15ti dnů vyjádřil k odvolání podaného žalobcem -) dne 2. 7. 2020 obdržel Krajský soud v Hradci Králové vyjádření žalovaného k odvolání žalobce, toto vyjádření přeposílá Krajský soud v Hradci Králové na vědomí žalobci -) usnesením ze dne 8. 7. 2020 soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za podané odvolání, soudní poplatek byl zaplacen dne 14. 7. 2020 -) dne 20. 7. 2020 byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání Vrchnímu soudu v Praze -) Vrchní soud v Praze podáním ze dne 2. 7. 2021 obeslal právního zástupce žalovaného s žádostí o objasnění a doplnění příslušných skutkových tvrzení, a to ve lhůtě jednoho měsíce -) dne 10. 8. 2021 doručuje Vrchnímu soudu žalovaný své vyjádření ve věci -) dne 7. 9. 2021 proběhlo jednání před odvolacím soudem, na tomto jednání byl schválen smír mezi účastníky čili usnesením ze dne 7. září 2021 Vrchnímu soudu v Praze byl rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové změněn tak, že se soud schválil mezi účastníky smír, v rámci kterého se žalovaný zavázal zaplatit žalobci na konečném narovnání všech sporných práv a povinností částku 200 000 Kč v příslušných splátkách, náklady řízení před soudy všech stupňů nesou oba účastníci ze svého, právní moci nabylo citované usnesení dne 23. 9. 2021 -) dne 22. 9. 2021 vrátil Vrchní soud v Praze po rozhodnutí o odvolání příslušný spis Krajskému soudu v Hradci Králové 6. Hlavním důkazem byl spis napadeného řízení, z kterého soud čerpal svá jednotlivá skutková zjištění, která vzal za prokázané. Soud vyčerpal předmět dokazování s tím, že výše uvedené je naprosto dostatečné pro rozhodnutí ve věci a ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními.

7. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

8. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

9. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

10. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

11. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

12. Podle ust. § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

13. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 ustanovení platí, že zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

14. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku předvídanou ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně nárok uplatnil dne 7. 2. 2022, což bylo mezi účastníky nesporným.

15. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, judikaturu Nejvyššího soudu ČR, judikaturu ESLP a stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne z 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010 (dále jen„ Stanovisko“) soud posoudil věc následovně: zákonná úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu, způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívající v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustraci z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (viz Stanovisko). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení z 19. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1355/2012 také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení, nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení, jako celek odpovídá dobou svého trvání, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 OdpŠk, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti, či dokonce záměrným působením ze strany účastníků, či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 8. 2. 2011, sp. zn. 25 Cdo 508/2008).

16. V každé jednotlivé věci je třeba hodnotit právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a zároveň obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana práv účastníků. Nelze přitom vycházet z předem dané a paušálně stanovené doby řízení, která by z pohledu § 31a OdpŠk, popřípadě čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, mohla být pokládána za přiměřenou.

17. Předmětné řízení trvalo ve vztahu k žalobci, jenž byl v napadeném řízení v postavení žalovaného, od 28. 3. 2007, kdy mu bylo doručeno usnesení, jímž soud rozhodl o návrhu žalobce na podání předběžného opatření, neboť řízení nemohlo žalobci způsobovat nemajetkovou újmu, nevěděl-li o něm. Proto mu za dobu od jeho zahájení do doby, kdy se o existenci řízení dozvěděl, nemohla vzniknout nemajetková újma (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4336/2010). Řízení ve vztahu k žalobci trvalo do 23. 9. 2021, kdy nabylo právní moci konečné rozhodnutí ve věci, tj. 14 let a 6 měsíců. Lze shrnout, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, čímž zdejšímu žalobci vznikla nemajetková újma v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení. Naříkané řízení bylo složitější, žalobce se na délce řízení částečně podílel, v postupu orgánů moci byly shledány průtahy a do určité míry nekoncentrovaný postup a jednalo se o řízení s vyšším významem pro žalobce. Soud shledal v řízení průtah v období od 26. 3. 2007 do 15. 11. 2007, v období od 23. 5. 2008 do 2. 12. 2008, v období od 25. 8. 2009 do 25. 2. 2010, od 25. 2. 2010 do 22. 7. 2010, od 19. 4. 2013 do 2. 7. 2014, od 25. 5. 2016 do 4. 10. 2016 a v období od 15. 12. 2016 do 23. 5. 2017. S ohledem na zmiňovaná období nečinnosti a na do určité míry nekoncentrovaný postup krajského soudu, není možné posuzované řízení ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk považovat za přiměřeně dlouhé, přestože se jednalo o řízení složitější. Pokud jde o formu zadostiučinění, soud dospěl k závěru, že se nejedná o řízení s nepatrným významem pro žalobce a celkovou délku řízení nelze klást k tíži žalobci, proto se uplatní silná domněnka o adekvátnosti peněžitého zadostiučinění, když k případnému zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva u nepřiměřené délky soudních řízení lze přistupovat pouze ve výjimečných případech, což v daném případě není splněno, tuto formu zadostiučinění soud neshledal dostačující a dospěl k závěru, že je na místě odškodnit újmu v penězích. Ostatně k totožnému závěru dospěla i sama žalovaná.

18. Soud se při stanovení přiměřeného zadostiučinění zabýval kritérii vymezenými v ust. § 31a odst. 3 OdpŠk. Zmíněná kritéria nejsou jedinými, k nimž může soud při posouzení přiměřenosti délky řízení v konkrétní věci přihlédnout, jsou ale zpravidla těmi základními (viz bod IV. Stanoviska).

19. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek z 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009 nebo Stanovisko) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení. Za posuzované soudní řízení v délce trvání 14 let a 6 měsíců, soud přiznal žalobci základní částku ve výši 243 000 Kč, když vycházel z částky 18 000 Kč za první dva roky (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná) a z částky 18 000 Kč za každý další rok řízení a částky 1 500 Kč za jeden měsíc řízení. Částku ve výši 18 000 Kč ročně pak stanovil s ohledem na celkovou délku namítaného řízení, která překračuje jako celek dobu, ve které bylo možné uzavření rozumně očekávat, a je již významně dlouhá. Pro srovnání soud uvádí, že horní rozmezí částky ve výši 20 000 Kč za jeden rok řízení zvolil Nejvyšší soud v případě délky řízení 21 let, se zohledněním toho, že v době rozhodování v kompenzačním řízení nebylo řízení, ve kterém docházelo k průtahům stále skončeno (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1320/2011). Základní částku ve výši 18 000 Kč považovaly soudy za přiměřenou v řízení trvajícím 14 let a 11 měsíců (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3320/2014) nebo v řízení trvajícím déle než 15 let (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3379/2018). Při porovnáními s uvedenými rozhodnutími považoval proto soud za přiměřené vycházet ze základní částky 18 000 Kč a nikoliv z částky 20 000 Kč, jak se toho domáhal žalobce.

20. Posuzované řízení je nutno s ohledem na jeho předmět považovat za řízení skutkově, procesně i hmotněprávně složité (– 25 %). Předmětem řízení byla žaloba na vydání bezdůvodného obohacení, v níž zdejší žalobce byl v postavení žalovaného. Předmětem dokazování byla skutečnost, o jakou částku se zvýšil jeho majetkový prospěch, když mezi účastníky bylo i sporu ohledně rozsahu obohacení a následně i o výši majetkového prospěchu. V řízení byly postupně vypracovány 3 znalecké posudky, znalci byli vyslýcháni. K námitce žalobce stran doby zpracování posudků nelze odhlédnout, že před jejich zpracováním vyvstala též potřeba místního šetření, jež bylo z důvodu nevhodnosti počasí odkládáno. Soud má za to, že posuzované řízení vykazovalo i složitost procesní. Účastníci podávali opakovaně podání s průběžnými návrhy na dokazování, soud dále rozhodoval o návrhu na vydání předběžného opatření, o námitce věcné nepříslušnosti, o vyloučení části předmětu řízení k samostatnému projednání, dále soud rozhodoval opakovaně o žádosti o osvobození od soudních poplatků, opakovaně vyzýval účastníky k zaplacení soudního poplatku, k odstranění vad podání, o separaci nákladů řízení, o částečném zpětvzetí žaloby, konečně usnesením z 9. 5. 2018 bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení o dědictví po tehdejším žalobci, aby následně mohl soud rozhodnout o procesním nástupnictví. Konečně nelez odhlédnout, že ve věci bylo vyslýcháno větší množství svědků, a to opakovaně, byla provedena celá řada listinných důkazů.

21. Řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy. Zohlednění počtu instancí vyjadřuje zásadu, že délka řízení prodlužovaná zásadně o dobu za řízení před další instancí, tj. o dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému soudu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení, je ospravedlnitelná (srovnej bod IV. Písm. a) Stanoviska). Soud prvního stupně rozhodoval ve věci samé dvakrát (nepočítaje vydání platebního rozkazu), stejně jako odvolací soud (zahrnuto usnesení o schválení smíru), Nejvyšší soud jedenkrát s čímž je spojena i četnost rozhodování ve věci. Soud proto snížil základní částku o 15 % (srov. rozsudek Městského soudu v Praze z 14. 1. 2021, č. j. 54 Co 361/2020 – 97:„ Přitom již jen z toho důvodu, byla-li věc, stejně jako v tomto případě, projednávána celkem před soudy třech stupňů, přichází standardně v úvahu snížení obecné základní výše o 20 %“).

22. Jde-li o kritérium jednání poškozeného, v tomto směru lze uzavřít, že se žalobce na délce řízení částečně podílel, když dne 17. 4. 2009 žádal o odročení jednání z důvodu špatného zdravotního stavu na delší časový úsek (jednání nařízené na 28. 4. 2009 bylo odročeno na 25. 8. 2009), dne 21. 7. 2010 žádal taktéž z důvodu zhoršení zdravotního stavu o odročení jednání nařízeného na 22. 7. 2010, kdy toto bylo soudem odročeno na 21. 10. 2010. Podáním z 21. 8. 2014 žádal žalobce o odročení jednání nařízeného na 4. 9. 2014, jež krajský soud odročil na 23. 10. 2014, podáním ze 4. 4. 2016 žádal o prodloužení lhůty k podání vyjádření, ještě dne 2. 7. 2021 byl vyzýván k doplnění skutkových tvrzení. Závěrem soud uvádí, že pokud žalovaný podal odvolání a dovolání, již s těmito podáními nespojil své žádosti o osvobození od soudního poplatku, ale tyto podával až ke konci lhůty v rámci výzvy k jejich zaplacení. Se zřetelem na uvedené soud došel k závěru, že je namístě snížit základní částku zadostiučinění o 5 %.

23. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci, zdejší soud seznal v řízení průtah od 26. 3. 2007, kdy krajský soud rozhodoval o předběžném opatření, do 15. 11. 2007, kdy usnesením byla uložena povinnost žalobci zaplatit soudní poplatek, v období od 23. 5. 2008, kdy byl spis vrácen krajskému soudu po rozhodování Vrchním soudem v Praze, do 2. 12. 2008, kdy se ve věci konalo jednání, v období od 25. 8. 2009, kdy se ve věci konalo další jednání a bylo odročeno do 25. 2. 2010, od 25. 2. 2010 do 22. 7. 2010, kdy se obdobně jedná o nečinnostní období soudu mezi nařízenými jednáními, od 19. 4. 2013 do 2. 7. 2014, kdy se spis nacházel u Nejvyššího soudu ČR, od 25. 5. 2016, kdy jsou účastníci předvolání až na 4. 10. 2016 a v období od 15. 12. 2016 do 23. 5. 2017, opětovně období nečinnosti soudu mezi nařízenými jednáními. S ohledem na zmiňovaná období nečinnosti a se zřetelem na do určité míry nekoncentrovaný postup krajského soudu, jenž např. usnesením z 8. 9. 2011 vyloučil část žaloby k samostatnému řízení, referátem z 21. 10. 2011 nařídil jednání ve věci na 2. 1. 2012 a podáním z 23. 11. 2011 vyzval znalce k doplnění podkladů, když všechny tyto úkony bylo lze vtělit do jednoho časového období, tedy uvedený postup soudu nelze označit jako hospodárný a koncentrovaný, přistoupil k zvýšení základní částky zadostiučinění o 15 %. Řízení bylo jinak plynulé a bez zbytečných průtahů (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 1143/2010). Pro úplnost soud uvádí, že období, kdy se spis nacházel u Nejvyššího soudu, jen lehce přesahuje období jednoho roku, jež je jinak období vzhledem k výjimečnému postavení Nejvyššího soudu judikatorně ospravedlnitelné, neboť je nezbytné zohlednit procesní kroky, které dovolací soud za účelem přípravy věci k rozhodnutí konal i skutečnost, že na jeho činnost nelze pohlížet jako na rozhodování obecných soudů, když věcně rozhoduje po zvážení odborných dovolacích argumentů i stanoviska protistrany či zúčastněných osob zásadně při prvém jednání (jako v posuzovaném případě) a jeho úkolem je sjednocovat dosavadní soudní praxi, pročež soud nepřistoupil k vyššímu zvýšení základní částky zadostiučinění.

24. Jako poslední z hledisek soud zohlednil význam řízení pro žalobce, tento soud vidí jako zvýšený. Soud uvážil, že sice obecně podle judikatury ESPL se neposkytuje poškozenému zvýšený význam řízení, oproti řízením typu: opatrovnických sporů (srovnej rozsudek ESLP ve věci Kříž proti České republice z 9. 1. 2007, [číslo], § 72), pracovně právních sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci [příjmení] proti České republice z 26. 10. 2004, [číslo], § 47), věci osobního stavu (rozsudek ESLP ve věci Kniat proti Polsku z 26. 7. 2005, [číslo], § 41), věci sociálního zabezpečení (rozsudek ESLP ve věci Salomonsson proti Švédsku ze dne 12. 11. 2002, [číslo], § 38), trestní věci (srovnej např. nález Ústavního soudu z 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod [číslo]) a věci týkající se zdraví nebo života (rozsudek ESLP ve věci [jméno] [příjmení] proti Portugalsku ze dne 23. 3. 1994, [číslo] [číslo] § 39), když tyto druhy řízení více negativně ovlivňují a zatěžují osobní život poškozeného a mají tak pro poškozeného vyšší význam než řízení jiná (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4761/2010). Jedná se o hledisko obecné, typové, k němuž není třeba vést dokazování, neboť plyne ze samotné podstaty zkoumaných řízení (shodně Stanovisko). Vzhledem k předmětu řízení a výši žalované částky lze mít za to, že řízení mělo pro žalobce zvýšený význam, avšak na druhou stranu nelze opominout, že stále se jednalo o spor k peněžitému plnění (k tomu srov. např. rozsudek Městského soudu v Praze z 28. 8. 2019, č. j. 69 Co 97/2019 – 194, ve kterém poškozená fyzická osoba čelila žalobě z ručitelského prohlášení o zaplacení jistiny převyšující 8 000 000 Kč, avšak s ohledem na skutečnost, že se jednalo o peněžité plnění, nebyl shledán vyšší význam, či obdobně rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. prosince 2020, č. j. 23 Co 318/2020-122 s předmětem posuzovaného řízení 2 500 000 Kč). Avšak soud přihlédl ke skutečnosti, že spor byl zahájen v době, kdy žalobci bylo 64 let a byl pravomocně skončen až po 14,5 letech, tedy již v období, jež je z hlediska judikatury osobou pokročilejšího věku, jež z povahy věci snáší zásahy do svých práv úkorněji (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu 30 Cdo 2ě92 [číslo]) s čímž souvisí i tvrzené zdravotní obtíže, jež jsou obecně s vyšším věkem spojovány. Jmenované skutkové okolnosti, včetně nařízení exekuce na žalobce, jež žalovaná učinila ve svém vyjádření k žalobě nesporným, dle soudu odůvodňují navýšení základní částky zadostiučinění o dalších 10 %.

25. Na základě výše uvedeného soud vyčíslil přiměřené zadostiučinění tak, že základ vypočtený ze základní částky 18 000 Kč/rok, se zohledněním poloviční částky za první dva roky, snížil o 20 %. Celková částka, která náleží žalobci jako přiměřené zadostiučinění proto činí 194 400 Kč. Nicméně žalovaná poskytla již žalobci částku 178 442 Kč, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci již jen 15 958 Kč a žalobu na zaplacení nemajetkové újmy ve zbývajícím rozsahu (342 700 Kč) neshledal důvodnou a žalobu zamítl (výrok II.) Soud neshledal žádné další relevantní okolnosti pro zvýšení či snížení základní částky.

26. Pro úplnost soud uvádí, že k možnosti překonání závěrů přijatých ve Stanovisku, a to s ohledem na ekonomický růst, se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne 27. 11. 2019 zn. 30 Cdo 3171/2018, kde zopakoval, že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 4539/2011, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením ze dne 22. 8. 2013, sp. zn. III. ÚS 903/13) a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1964/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2989/2011, ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3331/2012, a ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 5760/2017, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením ze dne 29. 10. 2019, sp. zn. III. ÚS 1548/19). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1153/2019, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. IV. ÚS 4059/19). Kromě toho z části [příjmení] Stanoviska vyplývá, že základní částka 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je obecně nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech proti České republice Evropský soud pro lidská práva (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 30 Cdo 384/2012, nebo rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 29. 3. 2006, věc Apicella proti Itálii, stížnost [číslo] odst. 72). Poukázat lze v této souvislosti též na nedávný nález Ústavního soudu ze dne 17. 8. 2021, sp. zn. III. ÚS 1303/21, v němž se tento soud otázkou, kterou žalobce v dovolání vymezil, zabýval v bodech 43 až 45 odůvodnění, přičemž konstatoval, že částku vymezenou za jeden rok průtahů ve výši 15 000 Kč až 20 000 Kč považuje v současné době za přiměřenou a odpovídající životní úrovni v České republice. Soud tedy nenachází důvod, pro který by bylo namístě předmětnou právní otázku, posoudit nyní jinak.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1, 3 o. s. ř., když žalobce byl úspěšný pouze částečně, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu, proto je na něj třeba hledět, jakoby byl plně úspěšný. Náklady žalobce jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a náklady za právní zastoupení ve výši 8 228 Kč (výrok III.) Odměna advokáta byla určena dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), když advokát dle ust. § 9 odst. 4 písm. a), § 7 bod 5 (tarifní hodnota sporu byla v době zahájení řízení 50 000 Kč -usnesení Nejvyššího soudu ČR z 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013) a § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu vykonal 2 úkony právní služby á 3 100 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a v sepisu žaloby. K odměně advokáta dále náleží paušální náhrada hotových výdajů advokáta za každý ze dvou vykonaných právních úkonů 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Soud dále advokátu přiznal dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z její odměny, neboť soudu doložil, že je jejím plátcem. Závěrem soud uvádí, že ve smyslu ust. § 31 odst 4 OdpŠk nemá poškozený právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

28. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení i nároku samotného stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení