47 C 20/2023-209

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa státního zastupitelství] o zaplacení 620 667 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se zastavuje co do částky 148 750 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 38 563 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobci 433 354 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 471 9147 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 18 456 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal odškodnění nemajetkové újmy ve výši 620 667 Kč s příslušenstvím jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] a následně u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn.: [spisová značka] (dále jen„ posuzované řízení“), jehož předmětem bylo určení neplatnosti tzv. Smlouvy o prodeji části podniku ze dne [datum] a Smlouvy o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury ze dne [datum] Tyto smlouvy uzavřela [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] (dále jen„ VaK“), ovládaná protiprávně koncernem [právnická osoba] [anonymizováno], se společností [právnická osoba], která byla skrytě také ovládána stejným koncernem. Celková doba trvání posuzovaného řízení v délce 17 let a 4 měsíců, tj. od [datum], kdy podal žalobce ke [název soudu] žalobu, do [datum], kdy bylo posuzované řízení pravomocně skončeno, je nepřiměřená. Řízení mělo pro žalobce zcela zásadní význam, když žalobce jako obec hájí zájmy svých občanů na řádných dodávkách vody a v důsledku protiprávního ovládnutí [právnická osoba] ze strany koncernu [právnická osoba] [anonymizováno] ztratil žalobce možnost ovlivňovat ku prospěchu svých občanů rozvoj vodárenské infrastruktury a ceny vodného a stočného. Soudní spory, hospodářský a právní vývoj ve společnosti VaK, jakož i jeho dopad na občany se staly častým mediálním tématem, o projednávané věci se psaly články a točily reportáže v průběhu celého řízení. V roce 2020 se projednávaná věc dokonce stala předmětem referenda ve městě [obec]. Žalobce se na délce řízení nepodílel, řízení nebylo složité s ohledem na to, že případ již po skutkové a právní stránce řešila Komise pro cenné papíry a soudy tak měly již od roku 2004 k dispozici analýzu a celou problematiku tak měly předpřipravenou. K povaze obce jako poškozeného žalobce uvedl, že se úspěšně domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu v soudních řízení o neplatnost valných hromad VaK konaných v letech [rok] – [rok] s tím, že poukázal na rozhodnutí [název soudu], č.j. [číslo jednací], ve kterém [název soudu] soud jako soud odvolací uvedl, že i žalobce, jakožto obec, může pociťovat nemajetkovou újmu a dále v usnesení č.j. [číslo jednací] odvolací soud vyjádřil, že účinnou nápravou je finanční kompenzace. Žalobce uplatnil nárok předběžně u žalované dne [datum] a ta toliko potvrdila přijetí žádosti s tím, že věc bude mimosoudně projednána pod č.j. [spisová značka].

2. Žalovaná ve svém podání z [datum] učinila nesporným, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) ve výši 620 667 Kč, jež mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Okresního soudu ve [obec] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] jako soudem I. stupně. Žádosti žalobce bylo částečně vyhověno a žalovaná mu po projednání nároku poskytla relutární náhradu ve výši 148 750 Kč. Co se týká posuzovaného řízení, celková délka řízení činila ve vztahu k žalobci 17 let a 4 měsíce. Žalovaná rekapitulovala průběh posuzovaného řízení a uvedla, že spisovým šetřením bylo zjištěno, že v jeho průběhu se nekonalo žádné jednání ani nebylo vydáno meritorní rozhodnutí. K výraznému průtahu došlo u odvolacího soudu v období od července [rok] do května [rok], kdy bylo rozhodováno o odvolání jednoho z žalovaných proti usnesení o přerušení řízení. Na délce řízení se podepsala i skutečnost, že řízení bylo po dobu 5 let přerušeno, a to do pravomocného skončení řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] [spisová značka]. Žalobce byl za újmu vzniklou v důsledku nepřiměřené délky tohoto řízení již odškodněn, a to jak v rámci předběžného projednání u žalované, tak v kompenzačním řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Při hodnocení nepřiměřenosti délky řízení byla v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR zohledněna i doba přerušení řízení, při rozhodování o výši přiměřeného zadostiučinění však žalovaná k době přerušení řízení nepřihlížela, protože by došlo k duplicitnímu odškodnění žadatele za dobu 5 let, po kterou bylo namítané řízení přerušeno. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění bylo vycházeno z délky řízení 12 let a 4 měsíce. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná vycházela ze základní částky 17 500 Kč za rok trvání řízení, resp. 1 458 Kč za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční. Žalovaná přistoupila k navýšení základní částky poskytované za rok trvání řízení s ohledem na jeho délku přesahující 12 let (po odečtení 5 let doby přerušení řízení) a následně shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění o 20% z důvodu skutkové a procesní složitosti řízení, o 10% z důvodu rozhodování věci na všech stupních soudní soustavy a z důvodu jistého podílu žalobce na celkové délce řízení o 15% (od roku [rok] do skončení řízení bylo řízení na návrh účastníků přerušeno z důvodu probíhajících mimosoudních jednání). Z důvodu významu řízení pro žalobce byla pak základní výše zadostiučinění zvýšena o 20 %. Závěrem uvedla, že poskytnuté zadostiučinění představuje odpovídající a dostatečnou kompenzaci vzniklé nemajetkové újmy a ve zbytku nárok žalobce nepovažuje za odůvodněný.

3. Žalobce svým podáním ze dne [datum] vzal svou žalobu z důvodu plnění žalovanou částečně zpět co do dobrovolně vyplacené částky a současně navrhnul změnu žalobního petitu v tom směru, že úhradu zákonného úroku z prodlení z žalované částky požaduje ode dne [datum].

4. Se zřetelem na částečné zpětvzetí žaloby učiněné žalobcem, jak uvedeno pod bodem 3. výše, soud řízení ve smyslu § 96 odst. 1 o. s..ř. výrokem I. částečně zastavil.

5. Zdejší soud věc rozhodl dle § 115a o.s.ř., aniž by nařizoval jednání, neboť tato je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalovaná výslovně ve svém vyjádření ze dne [datum] a žalobce výslovně svým podáním ze dne [datum].

6. Z listinných důkazů a z nesporných skutečností zjistil soud tento skutkový stav:

7. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení dne [datum].

8. Ze spisu Okresního soudu ve [obec] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil a vzal za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení. Dne [datum] byla ke [název soudu] podána žaloba na určení neplatnosti smluv. Na straně žalující byli [územní celek], [územní celek] a [územní celek]. Na straně žalované bylo celkem 12 účastníků, a to [územní celek], [územní celek], [územní celek], [územní celek], [územní celek], [územní celek], [územní celek], [územní celek], [územní celek], dále [právnická osoba], [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec] a. s a [právnická osoba] Dne [datum] obdržel Krajský soud vyjádření žalovaného číslo 1, číslo 3 a číslo 9 ve věci. Dne [datum] obdržel Krajský soud vyjádření žalované číslo 10 k žalobě. Dne [datum] obdržel Krajský soud v Brně vyjádření žalovaného číslo 12 k žalobě. Dne [datum] obdržel Krajský soud vyjádření žalovaného číslo 11 k žalobě. Dne [datum] obdržel Krajský soud vyjádření žalobce číslo 1, tj. [územní celek] ke stanoviskům žalovaných. Dne [datum] obdržel Krajský soud vyjádření žalobce číslo 3, tj. [územní celek] ke stanoviskům žalovaných a dne [datum] obdržel Krajský soud vyjádření žalobce číslo 2, tj. [územní celek] ke stanoviskům žalovaných. Dne [datum] rozhodl Krajský soud tak, že řízení o určení neplatnosti smlouvy o prodeji podniku uzavřené mezi žalovaným 11 a 12, tj. mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec] a. s a [právnická osoba] a smlouvy o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury uzavřené mezi týmiž účastníky se vylučuje k samostatnému řízení a bude dále vedeno pod spisovou značkou [spisová značka]. Dne [datum ] obdržel Krajský soud ze strany žalobce číslo 1 [územní celek], upřesnění žalobního petitu. Dne [datum] obdržel Krajský soud ze strany žalobce číslo 2 a žalobce číslo 3, tj. [územní celek] a [územní celek], doplnění žaloby s návrhem, aby soud připustil změnu žalobního petitu. Dne [datum] obdržel Krajský soud reakci žalobce číslo 1 [územní celek] na výzvu soudu ze dne [datum]. Dne [datum] obdržel Krajský soud vyjádření žalobce číslo 2 a žalobce číslo 3 k výzvě soudu z [datum]. Usnesením Krajského soudu ze dne [datum] o určení neplatnosti smluv, bylo rozhodnuto tak, že se změna žaloby připouští. Na základě referátu soudu ze dne [datum] nařídil Krajský soud na den [datum] jednání ve věci, žalobci číslo 2 a číslo 3 zaslali Krajskému soudu dne [datum] žádost o odročení tohoto jednání, a to s ohledem na jejich informaci o žádosti o odročení ze strany žalobce číslo 1, [územní celek] a vzhledem k vážným rodinným důvodům. Dne [datum] požádalo rovněž [územní celek], tj. žalobce číslo 1, o odročení nařízeného jednání. Důvodem je zahraniční cesta účastníka řízení a kolize právního zástupce s dvěma již dříve nařízenými jednáními. Z úředního záznamu se podává, že dne [datum] bylo telefonicky sděleno, že jednání stanovené na [datum] se z důvodu omluvy právních zástupců žaloby nekoná. Usnesením ze dne [datum] rozhodl Krajský soud ve věci o určení neplatnosti smluv tak, že účastníky řízení vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů podali vyjádření k postupu soudu o předložení věci Vrchnímu soudu v Olomouci k rozhodnutí o věcné nepříslušnosti [název soudu] a k důvodům pro něž tak krajský soud činí. Dne [datum] obdržel Vrchní soud v Olomouci předkládací zprávu [název soudu] Vrchní soud v Olomouci rozhodl usnesením ze dne [datum] tak, že k projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu pod sp. zn. [spisová značka] je příslušný okresní soud podle ustanovení § 9 odst. 1 o. s. ř. a dále, že po právní moci usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Okresnímu soudu ve [obec]. Krajskému soudu byl spis vrácen dne [datum] a Okresní soud ve [obec] obdržel dne [datum] spis [název soudu] sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum] rozhodl okresní soud o právním nástupnictví žalovaného č.

2. Dne [datum] obdržel Okresní soud ve [obec] sdělení [název soudu] k č. j. [spisová značka] k výzvě z [datum], sděluje, že ve věci spojených spisů [spisové značky] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno] [rok] bylo rozhodnuto usnesením ze dne [datum] je podáno odvolání a spis bude postoupen na Vrchní soud v Olomouci k vyřízení odvolání. Dne [datum] obdržel Okresní soud ve [obec] ze strany žalobce číslo 2 a žalobce číslo 3 tj. [územní celek] a [územní celek], výpisy ze Střediska cenných papírů k osvědčení majetkové účasti ve společnosti [právnická osoba] Dne [datum] obdržel Okresní soud ve [obec] podání žalovaných [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], kdy k žádosti soudu zasílá dokumenty, a to zápis z valné hromady společnosti, smlouvu o prodeji části podniku atd. Dne [datum] obdržel Okresní soud ve [obec] přípis žalobce číslo 1 města Otrokovice, a to k žádosti soudu, kdy zasílá kopie výpisů ze Střediska cenných papírů dokládající nepřetržitou majetkovou účast města Otrokovice ve [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] Dne [datum] zaslal [název soudu] soudu v [obec] žádost o zaslání usnesení ze dne [datum rozhodnutí] ve věci sp. zn. [spisová značka], kterým bylo ve věci rozhodnuto, a proti němuž by mělo být podáno odvolání. Dne [datum] bylo této žádosti vyhověno. Dne [datum] obdržel Okresní soud ve [obec] ze strany žalobce [číslo] města Fryšták, aktuální výpis ze Střediska cenných papírů k osvědčení své majetkové účasti ve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] Podáním doručení Okresnímu soudu ve [obec] dne [datum] bere žalobce, [územní celek], žalobu o určení neplatnosti smluv zpět. Usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že se řízení ve vztahu k žalobci c), tedy městu [obec], zastavuje a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dne [datum] obdržel Okresní soud ve [obec] žádost žalovaného číslo 1, tj. [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] o prodloužení lhůty k doložení příloh a dodatku smluv, a to do [datum]. Ve spise se nachází podání žalovaného číslo 1, tj. [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ze dne [datum], které obsahuje žádost o prodloužení lhůty a omluvu za časovou prodlevu s odpovědí, kterou žalovaný odůvodňuje delším dohledáváním části vyžádané dokumentace. Odpověď předsedy senátu Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum], ve které uvádí, že zatím na tomto postupu netrvá, a proto není zatím potřeba požadované listiny soudu zasílat. Dne [datum] obdržel Okresní soud ve [obec] vyjádření žalovaného číslo 1 ve věci. V dané věci bylo referátem soudu ze dne [datum] nařízeno ústní jednání u Okresního soudu ve [obec] na den [datum]. Emailovou zprávou předsedy senátu okresního soudu ze dne [datum] bylo účastníkům sděleno, že z důvodu nutnosti doplnit některé listinné důkazy a z důvodu zvážení možnosti přerušení řízení s ohledem na rozhodování o neplatnosti usnesení valné hromady jiným soudem, se rozhodl nařízené jednání na den [datum] zrušit s tím, že o novém termínu jednání budou účastníci písemně informováni. Referátem Okresního soudu ze dne [datum] poslána žádost Krajskému soudu o sdělení v jakém stavu se nachází řízení pod spisovými značkami [spisová značka] a [spisová značka] [rok] současně žádá o zaslání kopií příloh, které měly být založeny účastníky do spisu [spisová značka]. Odpověď Krajského soudu na tuto žádost ze dne [datum], kde sděluje, že ve spise sp. zn. [spisová značka] bude nařízeno jednání a věc sp. zn. [spisová značka] se nachází na Vrchním soudě v Olomouci s odvoláním proti usnesení ve věci, současně zasílá Okresnímu soudu spis sp. zn. [spisová značka] k ofocení příloh. Usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum] bylo dané řízení o určení neplatnosti smluv přerušeno, a to až do pravomocného skončení řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum ] obdržel Okresní soud odvolání žalovaného číslo 1 proti usnesení ze dne [datum], kdy navrhuje, aby odvolací soud rozhodl tak, že se řízení nepřerušuje. Předkládací zpráva k rozhodnutí o odvolání ze dne [datum], [název soudu] obdržel spis dne [datum] [název soudu] obdržel dne [datum] vyjádření žalovaného číslo 1, které zasílá na podporu argumentace svého odvolání proti usnesení. Z úředního záznamu ze dne [datum] se podává, že dne [datum] JUDr. [příjmení] telefonicky zjistila, že spis ve věci [název soudu] sp. zn. [spisová značka] se v současné době nachází u Vrchního soudu v Olomouci k rozhodnutí ve věci podaném odvolání. Úřední záznam ze dne [datum] JUDr. [příjmení], ze kterého se podává, že telefonicky zjistila, že ve věci vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] bylo rozhodnuto Vrchním soudem v Olomouci o podaném odvolání tak, že se napadené rozhodnutí [název soudu] ruší a věc se mu vrací k dalšímu řízení. Dne [datum] žádá předseda OS ve [obec] [název soudu] pro účel odvolacího řízení vedeného u něj v dané věci o zapůjčení spisu sp. zn. [spisová značka], jež měl být vrácen po rozhodnutí o podaných odvoláních Vrchním soudem v Olomouci. Dne [datum] obdržel [název soudu] vyjádření žalovaného číslo 1 tedy [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], ve kterém uvádí, že trvá na tom, aby soud zrušil napadené usnesení soudu prvního stupně o přerušení řízení. [název soudu] pracoviště [ulice], žádá [datum] [název soudu] pracoviště [ulice], pro účely odvolacího řízení vedeného o odvolání proti usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum], jímž bylo řízení přerušeno, o podání zprávy, zda je uvedená věc v běhu a kdy asi lze očekávat rozhodnutí. [název soudu] pracoviště [ulice] na tuto žádost odpovídá [datum] tak, že ukončení řízení v prvním stupni lze očekávat nejdříve na podzim letošního roku a samotný spis, že obsahuje 2000 stránek a přílohy několikanásobek tohoto počtu, vyplouvají na povrch další okolnosti, které je soud povinen prověřit. Závěrem připomíná, že nelze předpokládat úplné skončení v dohledné době, lze očekávat vyčerpání všech dostupných možností obrany vyplývajících z o. s. ř., včetně ústavní stížnosti. Sděluje, že pokud má odvolací soud možnost posoudit předběžnou otázku projednávanou v tomto řízení, doporučuje tento postup. Zpráva [název soudu] soudu [obec], kdy žádá o sdělení, kdy lze ve věci zdejšího soudu [spisová značka] očekávat rozhodnutí o odvolání proti usnesení ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] rozhodl [název soudu] o odvolání žalovaného číslo 1 proti usnesení Okresního soudu ze dne [datum] tak, že toto usnesení se potvrzuje. Rozhodnutí rozesláno na základě referátu soudu dne [datum], PM dne [datum] Okresní soud ve [obec] obdržel dne [datum] zprávu [název soudu] pracoviště [ulice], ze které se podává, že věc sp. zn. [spisová značka] je součástí řady řízení vedených vůči [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] , kdy akcionáři společnosti napadli postupně od roku [rok] do roku [rok] všechna usnesení valných hromad. Ostatní řízení jsou vedena v rejstříku [číslo] [anonymizováno], je jich celkem 12. Na valné hromadě konané dne [datum] došlo ke vstupu osob propojených se [právnická osoba] [země] do představenstva společnosti a Vrchní soud v Olomouci prohlásil usnesení o volbě těchto osob za neplatné. Společnost [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] podala proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání a Nejvyšší soud o dovolání doposud nerozhodl. Předběžná otázka řešená ve věci [spisová značka] a stanovisko Nejvyššího soudu, má zásadní význam pro toto řízení a jsou zde tedy důvody pro přerušení, o kterém soud rozhodl a krajský soud v závislosti na obsahu stanoviska Nejvyššího soudu rozhodne v této věci. Referátem z [datum] zaslána žádost [název soudu] ke sp. zn. [spisová značka] s dotazem na stav řízení. Odpověď [název soudu] pracoviště [ulice] ze dne [datum] sděleno, že konečné usnesení bude odesláno účastníkům řízení [datum], současně sděleno, že ukončení řízení v tomto stupni nelze rozumně předpokládat. Všechna ostatní řízení o neplatnost usnesení předchozích valných hromad skončila na Nejvyšším soud České republiky, který doposud nerozhodl. Pod touto sp. zn. soud projednává návrh na vyslovení neplatnosti zásadního rozhodnutí valné hromady konaného dne [datum], kterým vyvrcholil proces převodu části podniku a uzavření smlouvy o nájmu vodohospodářské infrastruktury. Průběžně Okresní soud ve [obec] opatřoval výpisy z webových stránek infoSoud (justice.cz) ke spisovým značkám [spisové značky] [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizováno] [spisová značka], a to průběžně po dvou, po třech měsících. Dne [datum] požádal Okresní soud ve [obec] o sdělení stavu řízení [spisová značka], odpověď [název soudu] ze dne [datum] obsahující sdělení, že věc postoupila s odvoláním k Vrchnímu soudu v Olomouci, který odvolací řízení přerušil. Jako důvod uvedl rozhodovací činnost Nejvyššího soudu [obec] ve věci aktuální číslo sp. zn. [spisová značka]. Teprve po vydání rozhodnutí ve věci této sp. zn. Krajsk soud odešle Vrchnímu soudu v Olomouci spis [spisová značka] k dalšímu řízení o odvolání. Okresní soud ve [obec] po kalendářních třech měsících kontroluje stav předmětných řízení na webových stránkách infoSoud [webová adresa]). Ve věci 29 Cdo 4397/2014 bylo dne 17. prosince 2015 vydáno usnesení Nejvyšším soudem, kterým bylo rozhodnuto o odmítnutí, respektive zamítnutí dovolání. Dne [datum] zaslán Krajskému soudu v Brně dotaz na stav řízení ve věci u něj vedené pod sp. zn. [spisová značka]. Odpověď Krajského soudu v Brně ze dne [datum], že předmětný spis byl zaslán dne [datum] na Vrchní soud v Olomouci s odvoláním. Po třech měsících kontrolován stav řízení sp. zn. [spisová značka] na webových stránkách infoSoud (justice.cz). Žádost o nahlédnutí do spisu [spisová značka] ze strany státního zástupce adresovaná Okresnímu soudu ve [obec]. V souvislosti s výkonem netrestní působnosti. Dne [datum] zaslána žádost [název soudu] ke sp. zn. [spisová značka] o zaslání konečného rozhodnutí v uvedené věci ze strany soudu prvního a ze strany soud druhého stupně. Dne [datum] obdržel Okresní soud ve [obec] oznámení o změně právního zastoupení žalované číslo 2 [právnická osoba] Usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum] bylo rozhodnuto ve věci o určení neplatnosti smluv tak, že se v řízení pokračuje. Dne [datum] obdržel Okresní soud ve [obec] námitku žalované číslo 2, tj. [právnická osoba] o nedostatku pravomoci soudu dle § 106 odst. 1 o. s. ř. s odůvodněním, že věc má být projednána před rozhodci. Usnesením ze dne [datum] rozhodl Okresní soud ve [obec] o zamítnutí námitky žalovaného číslo 2, že věc má být projednána v řízení před rozhodci. Dne [datum] obdržel Okresní soud ve [obec] žádost žalobce číslo 1, [územní celek], o obstarání důkazů soudem a jejich provedení, kdy [územní celek] navrhuje, aby soud vyžádal od žalované [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] určité listiny a provedl je k důkazu. Totéž, aby udělal ve vztahu ke společnosti [právnická osoba] Dne [datum] obdržel Okresní soud ve [obec] odvolání žalované [číslo] tj. [právnická osoba] proti usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum], kterým byla zamítnuta námitka nedostatku pravomoci soudu dle § 106 odst. 1 o. s. ř. Zpráva předsedy senátu Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] odeslána prostřednictvím emailu právnímu zástupci žalovaného číslo 2, [právnická osoba], ve které sděluje, že uvedenou námitku považuje nejen za zjevně opožděnou, ale také za zřejmě nedůvodnou a nebude v souvislosti s odvoláním žalovaného číslo 2 proti zmíněnému usnesení odročovat jednání, které je ve věci samé nařízeno na dny [datum] a [datum]. Vyjádření žalované číslo 2, [právnická osoba], k žalobě ze dne [datum] v délce 100 stran A4. Z protokolu o jednání ze dne [datum] u Okresního soudu ve [obec] se podává, že bylo vyhlášeno usnesení, že jednání se odročuje na den [datum] a [datum] za účelem poskytnutí lhůty k seznámení se s argumentací žalovaného číslo 2 a s ním předloženými důkazy. Usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum] vyzván žalobce a) a žalobce b) [územní celek] a [územní celek], aby ve lhůtě 14 dnů uvedli a doložili, čím odůvodňují naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury ze dne [datum]. Usnesením z téhož dne vyzván žalovaný číslo 1, aby ve lhůtě 14 dnů předložil soudu smlouvu o prodeji části podniku ze dne [datum] a smlouvu o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury ze dne [datum], včetně všech příloh. Dne [datum] obdržel Okresní soud ve [obec] návrh žalované [číslo] tedy [právnická osoba] na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona o soudech a soudcích, konkrétně k předložení odvolání žalované číslo 2 proti usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum] k odvolacímu soudu k rozhodnutí o tomto odvolání. Předkládací zpráva ze dne [datum]. V předkládací zprávě se uvádí, že ve věci je nařízeno jednání na [datum] a je žádáno o vrácení spisu k tomuto jednání s tím, že bude odvolacímu soudu následně vrácen k rozhodnutí o odvolání, pokud do té doby nerozhodne. Dne [datum] obdržel okresní soud vyjádření žalobce [územní celek] k odvolání žalovaného číslo 2 proti usnesení ze dne [datum]. Dne [datum] obdržel Okresní soud ve [obec] usnesení [název soudu] ze dne [datum], ve kterém rozhodl o odvolání žalovaného číslo 2 proti usnesení ze dne [datum] tak, že se toto usnesení potvrzuje jako věcně správné. Dne [datum] žalobce číslo 1, [územní celek], podáním zasílá Okresnímu soudu ve [obec] požadované výpisy z majetkového účtu potvrzující, že se stala akcionářem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] Podáním ze dne [datum] žalobce číslo 2, [územní celek], zakládá Okresnímu soudu ve [obec] výpisy z účtu vedeného u [právnická osoba], navrhuje je k provedení důkazu a zakládá doklad o trvání akcionářské účasti města Fryštát ve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] Dne [datum] obdržel Okresní soud ve [obec] ze strany [název soudu], [ulice a číslo], spis sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum ] obdržel Okresní soud ve [obec] podání žalobce číslo 1, [územní celek], kterým doplňuje tvrzení a důkazní návrhy ve stavu k aktivní legitimaci žalobce a naléhavému právnímu zájmu na určení a mění žalobní petit. Dne [datum] obdržel Okresní soud ve [obec] podání žalobce číslo 2, [územní celek], kterým mění petit žaloby a zakládá další důkazy provedení soudu. Dne [datum] obdržel Okresní soud další podání žalobce číslo 1, a to doložení listinné podoby příloh ke změně žalobního petitu. Žádost žalobce číslo 2, tj. [územní celek], o odročení jednání nařízeného na 23 a [datum] ze dne [datum]. Důvodem je nutný operační zákrok a následná pracovní neschopnost právního zástupce. Z tohoto důvodu bylo jednání odročeno na dny [datum] a [datum]. Dne [datum] obdržel Okresní soud vyjádření žalobce, [územní celek], k odvolání žalované [právnická osoba], do usnesení zdejšího soudu ze dne [datum], kterým zamítnul námitku žalované učiněnou [datum], že věc má být projednána v řízení před rozhodci. Dne [datum] obdržel Okresní soud další podání žalobce, města Otrokovice, a to k vyjádření žalované [právnická osoba], a zakládá obsáhlé písemné důkazy. Dne [datum] obdržel Okresní soud doplnění žalobních tvrzení a důkazních návrhů žalobce číslo 2, [územní celek]. Dne [datum] obdržel Okresní soud další vyjádření žalobce, [územní celek], ve věci samé v reakci na vyjádření žalované, [právnická osoba] Dne [datum] obdržel Okresní soud žádost žalované číslo 2, [právnická osoba], o odročení jednání nařízeného na [datum] a [datum], za účelem poskytnutí dodatečné lhůty k vyjádření k rozsáhlému doplnění žaloby podáními žalobce a) a žalobce b). Usnesením ze dne [datum] Okresní soud ve [obec] rozhodl tak, že podle § 95 o. s. ř. připustil změnu žaloby učiněnou podáním žalobce a) ze dne [datum] a žalobce b) ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] vyzval Okresní soud ve [obec] žalobce a) [územní celek], aby zaplatil soudní poplatek za žalobu. Usnesením z téhož dne vyzval Okresní soud k úhradě soudního poplatku žalobce b) tj. [územní celek] Soudní poplatky byly zaplaceny dne [datum] a dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] vyzval Okresní soud ve [obec] žalovaného číslo 1, tj. [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] , aby ve lhůtě tří dnů předložil soudu žaloby, které měl podat proti žalovanému č. 2, společnosti [právnická osoba] Dne [datum] zaslala žalovaná číslo 1 soudu své vyjádření ve věci a zaslala požadovanou žalobu. Dne [datum] vydal Okresní soud ve [obec] usnesení, kterým vyzval žalovanou číslo 1, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], aby do 14 dnů sdělila a doložila poměrně velkou řadu skutečností, například zda v souladu s uzavřením dodatku 16 ke smlouvě o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury z [datum] postupovala v souladu se zákonem č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízen. Usnesením ze dne [datum] vyzval Okresní soud ve [obec] žalovanou [číslo] tj. [právnická osoba], aby ve lhůtě 14 dnů sdělila soudu a doložila rovněž celou řadu skutečností. Dne [datum] obdržel Okresní soud ze strany Magistrátu města Zlína požadované kopie ověřovací knihy z roku 2004, kde se nachází legalizace podpisů pana [jméno] [příjmení] na blíže nespecifikované smlouvě. V měsíci únoru [rok] probíhala emailová komunikace mezi předsedou senátu Mgr. [příjmení] a paní [příjmení] [jméno], pracovnicí na [stát. instituce], ohledně ověřovací knihy. Dne [datum] zasílá [stát. instituce] soudu k jeho žádosti opětovně kopie ověřovací knihy z roku 2004, kde se nachází legalizace podpisů tam uvedených osob. Dne [datum] obdržel Okresní soud další vyjádření žalované číslo 1, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] Dne [datum] obdržel Okresní soud přípis žalobce číslo 2, [územní celek], kdy navrhuje vyžádání důkazu soudem, a to rozhodnutí Rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře ČR ve sp. zn. [číslo], a to s ohledem na to, aby nebylo zmařeno nařízené soudní jednání. Další žádost žalobce číslo 1, [územní celek], ze dne [datum] o obstarání nálezu Rozhodčího soudu za účelem přípravy na soudní jednání. Usnesením ze dne [datum] Okresní soud ve [obec] vyzval žalovanou číslo 2, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] , aby ve lhůtě třech dnů předložila rozhodčí nález ve věci vedeném rozhodčím soudem při Hospodářské a Agrární komoře ČR, pod sp. zn. [spisová značka] [číslo]. Dne [datum] zasílá rozhodčí soud při Agrární a Hospodářské komoře v příloze rozhodčí nález vydaný [datum] ve věci [číslo]. Jedná se o spor o určení platnosti smlouvy o prodeji části podniku a určení neexistence povinnosti vydat část podniku, která je předmětem této smlouvy, kdy žalující stranou je [právnická osoba] a žalovanou jsou [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] Vyjádření žalované číslo 1, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ze dne [datum] adresované Okresnímu soudu. Dovolání žalované číslo 2, tj. [právnická osoba], ze dne [datum], adresované Okresnímu soudu ve [obec] proti usnesení [název soudu] ze dne [datum], kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum], kterým byla zamítnuta námitka nedostatku pravomoci soudu. Vyjádření žalované číslo 2, [právnická osoba] v návaznosti na změnu žaloby a v návaznosti na další vyjádření žalobce, [územní celek] a [územní celek] ze dne [datum], adresované Okresnímu soudu, toto podání má 77 stran. Usnesením ze [datum] byla zaslána výzva k zaplacení SOP z dovolání, soudní poplatek byl uhrezen dne [datum]. Vyjádření [územní celek], tj. žalobce číslo 2, k dovolání žalované číslo 2, zaslané Okresnímu soudu [datum]. Vyjádření žalobce [územní celek] k dovolání žalované [právnická osoba], zaslané Okresnímu soudu dne [datum]. Vyjádření žalované 1, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] k dovolání žalované číslo 2, zaslané Okresnímu soudu [datum]. Předkládací zpráva doručena Nejvyššímu soudu dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] rozhodl Nejvyšší soud České republiky tak, že se dovolání žalované č. 2 odmítá. Spis byl vrácen soudu dne [datum]. Připojený spis [název soudu] sp. zn. [spisová značka] byl zaslán [název soudu] ke sp. zn. [spisová značka], s tím, že spis se žádá vrátit do dvou měsíců od zapůjčení. Email předsedy senátu Mgr. [příjmení], adresovaný právním zástupcům účastníků, kdy žádá, aby mu bylo do 7 dnů sděleno, zda je pro ně přijatelný a vhodný jako další postup setkání s mediátorem, který navrhuje žalovaná číslo 2 ve svém podání ze dne [datum]. Usnesení ze dne [datum] Okresní soud vyzval žalovanou číslo 1, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], aby do 7 dnů doložila, že zahájila řízení o zrušení rozhodčího nálezu. sp. zn. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum]. Odpověď žalobce číslo 2, [územní celek], na email Mgr. [příjmení] ve vztahu k mediaci, kdy žádá o prodloužení lhůty o 3 týdny, aby mohli projednat postoj k danému v radě příslušné obce. Předseda OS Mgr. [příjmení] prostřednictvím emailu ze dne [datum] prodlužuje lhůtu k vyjádření se k nařízení mediace do [datum]. Přípis žalované číslo 1, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], Okresnímu soudu ze dne [datum], kdy předkládá žalobu na zrušení rozhodčího nálezu. Dne [datum] obdržel Okresní soud vyjádření žalobce, [územní celek], k návrhu na první schůzku s mediátorem, žalobce považuje mediaci za možnou. [datum] obdržel Okresní soud vyjádření žalované 1, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], k návrhu na mediaci, nařízení mediace se nebrání. Dne [datum] obdržel Okresní soud usnesení Ústavního soudu České republiky ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] , kdy rozhodl tak, že se ústavní stížnost odmítá. Jednalo se o ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], usnesení [název soudu] ze dne [datum] a usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum]. [datum] obdržel Okresní soud vyjádření [územní celek], žalobce číslo 1, k možnosti mediace, které považuje za vhodný postup. Usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum], kterým bylo rozhodnuto tak, že soud ukládá žalovaným číslo 1 a 2, aby se ve lhůtě 14 dnů, vyjádřili, zda za účelem nařízení prvního setkání s mediátorem v této věci navrhnou přerušení řízení ve věci vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] s tím, že nebude-li soudu doloženo přerušení řízení ve věci vedené u tohoto soudu, soud první setkání s mediátorem v této věci nenařídí. Vyjádření žalované číslo 1 ze dne [datum], informuje, že podala u [název soudu] návrh na přerušení tohoto řízení. Vyjádření žalované číslo 2 ze dne [datum] k výzvě soudu, souhlas s přerušením řízení vedeného u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] s tím, že návrh na přerušení řízení žalovaná číslo 2 podala. Usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum], kterým soud nařizuje účastníkům první setkání s mediátorem v rozsahu tří hodin a vyzývá účastníky, aby do 14 dnů soudu sdělili, zda se shodli na osobě mediátora. Žádosti právních zástupců ze dne [datum], adresované Okresnímu soudu ve [obec], kde žádají o prodloužení lhůty k volbě vhodného moderátora o 14 dnů. Usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum] byla prodloužena lhůta k označení mediátora, na jehož osobě se účastníci shodli, a to do [datum]. Emailem ze dne [datum] se právní zástupci účastníků shodli na osobě mediátora a usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že soud k prvnímu setkání s mediátorem určuje zapsaného mediátora [příjmení] [jméno] [příjmení], sídlem v [obec]. Řízení se přerušuje za účelem prvního setkání s mediátorem, nejdéle však na dobu třech měsíců. Dne [datum] se soudce prostřednictvím emailu dotazuje právních zástupců účastníků na výsledek mediace a žádá o odpověď ve lhůtě 7 dnů. Odpověď právního zástupce ze dne [datum], že mediace bude vzhledem ke složitosti věci probíhat cca do konce tohoto roku, nicméně může být ukončena z vůle každého z účastníků i bez udání důvodu kdykoliv dříve, pokud se tak stane, bude soudce informován. Výzva soudce ze dne [datum] prostřednictvím emailu s ohledem na to, že pominuly účinky přerušení řízení., vyzývá k podání společného návrhu na přerušení řízení podle § 110 o. s. ř. Nebude-li takový návrh podán, bude soudem nařízeno jednání ve věci. Návrhy účastníků sporu ze dne [datum] adresované Okresnímu soudu ve [obec] s tím, že navrhují přerušení řízení podle § 110 o. s. ř. na dobu do [datum] s ohledem na probíhající mediaci. Usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum], kterým se řízení přerušuje. Návrhy účastníků sporu ze dne [datum], kdy je navrhováno opětovné přerušení řízení dle § 110 o. s. ř., poté co soud rozhodne, že se v řízení na návrhy účastníků pokračuje. Potvrzují, že mediace mezi účastníky probíhá a že pro jejich dokončení je vhodné vytvořit prostor dalším přerušením řízení. Usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum] bylo rozhodnuto tak, že se řízení přerušuje. Podáním ze dne [datum] a [datum] navrhli oba žalobci, aby bylo v řízení pokračováno, čímž hodlali zabránit následku zastavení řízení a současně oba navrhli společně s žalovanou číslo 1, aby bylo řízení opět přerušeno podle § 110 o. s. ř., neboť mezi stranami stále probíhá mediace. K tomuto návrhu se připojila i žalovaná číslo 2 dne [datum] Okresní soud ve [obec] usnesením ze dne [datum] proto řízení opět přerušil. Dne [datum] bylo Okresnímu soudu ve [obec] doručeno ze strany všech účastníků sporu zpětvzetí žaloby, souhlas se zastavením řízení a vzdání se nákladů řízení všemi účastníky. Usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum] bylo v dané věci rozhodnuto tak, že se řízení zastavuje, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

9. Z rozhodnutí Komise pro cenné papíry ze dne [datum] plyne, že se týkalo účastníků řízení [územní celek] a [právnická osoba], s tím, že komise uzavřela, že vodárenská společnost a rovněž statutární město jednající ve shodě porušili právní předpisy, když neučinili nabídku akcií rovněž dalším akcionářům VAK. Rozhodnutí Komise bylo zrušeno rozhodnutím prezidia Komise o rozkladu ze dne [datum]. Ze zprávy [právnická osoba] [anonymizováno] s názvem privatizace vodárenství v České republice: kam odtékají zisky? plyne, že se Transparency International k danému provoznímu modelu vyjadřuje tak, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec] nedostaly kvůli provoznímu modelu dotace z Evropské unie, kdy tedy veřejný sektor dále má výrazně nižší podíl na zisku z provozování, než soukromý provozovatel a za posledních 5 let má VAK [obec] v České republice druhý největší nárůst cen vodného a stočného, a to o 45%.

10. Dle ceníků vodného a stočného v roce 2009 a v roce 2010, vyplývá, že při porovnání dosahovaných zisků městských vodáren [obec], [obec], [obec] a zisky [právnická osoba], kdy tedy z tohoto porovnání plyne, že zisk [právnická osoba] v letech 2000 až 2011 rostl až na výjimku a zisk městských vodáren naopak v posledním období tohoto období klesal.

11. Z článku ct24.ceskatelevize.cz: Vodu na Zlínsku prodali politici nemravně. Boj o smlouvy vodáren jde do finále, z [datum], soud zjistil, že pojednává o posuzovaném řízení jako o sporu, kde vrcholí boj o drahou vodu na Zlínsku, jakož i o řízení, vedeného u Krajského soudu v Brně, jehož předmětem byl přezkum platnosti rozhodnutí Valné hromady, kterým byl schválen prodej části podniku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec] [právnická osoba] [anonymizováno]. Článek zmiňuje, že způsob, jakým francouzský koncern [právnická osoba] vstoupil do vodárenství na Zlínsku, je mimořádně nemravný.

12. Z článku ivodarenstvi.cz Nová etapa provozování vodovodů a kanalizací na Zlínsku z [datum] soud zjistil, že pojednává o ukončení dlouholetých vzájemných soudních sporů a zahájení nového modelu provozování vodohospodářského majetku na Zlínsku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba]

13. Dle usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl zrušen rozsudek zdejšího soudu, č. j. [číslo jednací], když předmětem řízení bylo odškodnění za nepřiměřenou délku řízení, v němž odvolací soud konstatoval, že i žalobce, jako obec, může pociťovat nemajetkovou újmu.

14. Z rozsudku [název soudu] č. j.: [číslo jednací] soud zjistil, že žalobci bylo v kompenzačním řízení již přiznáno odškodnění ve výši 137 842 Kč za nepřiměřenou délku řízení vedeného [název soudu] pod sp. zn. 9/ [spisová značka], konkrétně v rozsahu 12 let a 7 měsíců.

15. Hlavním důkazem byl spis napadeného řízení, z kterého soud čerpal svá jednotlivá skutková zjištění, která vzal za prokázané. Soud vyčerpal předmět dokazování s tím, že výše uvedené je naprosto dostatečné pro rozhodnutí ve věci a pro nadbytečnost soud neprováděl další důkazní návrhy účastníků. Soud tak neprováděl k důkazu obsah spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka], neboť jeho relevantní část byla v kopii založena do řízení později vedeného Okresním soudem ve [obec], sp. zn. [spisová značka], neboť toto naříkané řízení bylo vedeno na základě vyloučení věci k samostatnému projednání právě z věci původně vedené [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], provádění tohoto spisu k důkazu by tak bylo duplicitním. Soud konečně neprováděl k důkazu ani obsah spisu [název soudu], sp. zn. 9/ [spisová značka]. Důvodem je skutečnost, že soud předně mohl učinit závěry o existenci odpovědnostního titulu i vyhodnocení kritérií dle § 31a odst. 3 OdpŠk plnohodnotně na základě obsahu naříkaného spisu Okresního soudu ve [obec], sp. zn. [spisová značka]. Z tohoto důvodu tak nebylo třeba se detailně zabývat průběhem tohoto řízení vloženého. Pro toto řízení relevantní poznatky o řízení vedeném [název soudu] pod sp. zn. [číslo] [anonymizováno] pak soud učinil z výše citovaného rozsudku [název soudu], č. j. [číslo jednací], z nějž předně soud zjistil, že za toto vložené řízení, respektive jeho nepřiměřenou délku, žalobce již finančně odškodněn byl, a to v částce 162 166,40 Kč, a to za celou dobu trvání tohoto vloženého řízení, tedy včetně období, po které bylo řízení zde naříkané pro toto řízení vložené přerušeno, a rovněž soud učinil závěr, že v tomto vloženém řízení tak došlo dle závěru kompenzačního soudu k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení. K tomuto soud však doplňuje, že pro závěry o tom, zda samotné naříkané řízení bylo nepřiměřeně dlouhé či nikoliv, soud vycházel z obsahu samotného naříkaného spisu a na základě takto zjištěných skutečností mohl tento závěr plně učinit i bez detailního studia spisu řízení vloženého.

16. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

17. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

18. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

19. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

20. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

21. Podle ust. § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

22. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 ustanovení platí, že zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

23. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku předvídanou ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně nárok uplatnil dne [datum], což bylo mezi účastníky nesporným.

24. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, judikaturu Nejvyššího soudu ČR, judikaturu ESLP a stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne z 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010 (dále jen„ Stanovisko“) soud posoudil věc následovně: zákonná úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu, způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívající v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustraci z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (viz Stanovisko). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení z 19. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1355/2012 také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení, nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení, jako celek odpovídá dobou svého trvání, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 OdpŠk, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti, či dokonce záměrným působením ze strany účastníků, či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 8. 2. 2011, sp. zn. 25 Cdo 508/2008).

25. V každé jednotlivé věci je třeba hodnotit právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a zároveň obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana práv účastníků. Nelze přitom vycházet z předem dané a paušálně stanovené doby řízení, která by z pohledu § 31a OdpŠk, popřípadě čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, mohla být pokládána za přiměřenou.

26. Posuzované řízení trvalo ve vztahu k žalobci od [datum], kdy byla ke [název soudu] podána žaloba na určení neplatnosti předmětných smluv, do [datum], kdy nabylo právní moci usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum], kterým bylo rozhodnuto o zastavení posuzovaného řízení v důsledku zpětvzetí žaloby učiněného všemi účastníky sporu, tj. 17 let a 4 měsíce. Lze shrnout, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, čímž žalobci vznikla nemajetková újma v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení. Soud shledal, že posuzované řízení bylo složitější po procesní stránce, v postupu orgánů moci byly shledány průtahy a do určité míry nekoncentrovaný postup. Žalobce se menší měrou podílel na délce řízení a jednalo se o řízení se zvýšeným významem pro žalobce. Soud shledal v řízení průtah hned v počáteční fázi řízení, kdy v prvních dvou letech krajský soud toliko rozeslal žalobu k vyjádření, v období od [datum] do [datum], a v období od [datum] do [datum]. S ohledem na zmiňovaná období nečinnosti a na nekoncentrovaný postup krajského a okresního soudu, není možné posuzované řízení ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk považovat za přiměřeně dlouhé. Pokud jde o formu zadostiučinění, soud dospěl k závěru, že se nejedná o řízení s nepatrným významem pro žalobce a celkovou délku řízení nelze klást k tíži žalobci, proto se uplatní silná domněnka o adekvátnosti peněžitého zadostiučinění, když k případnému zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva u nepřiměřené délky soudních řízení lze přistupovat pouze ve výjimečných případech, což v daném případě není splněno, tuto formu zadostiučinění soud neshledal dostačující a dospěl k závěru, že je na místě odškodnit újmu v penězích. Ostatně k totožnému závěru dospěla i sama žalovaná.

27. Soud se při stanovení přiměřeného zadostiučinění zabýval kritérii vymezenými v ust. § 31a odst. 3 OdpŠk. Zmíněná kritéria nejsou jedinými, k nimž může soud při posouzení přiměřenosti délky řízení v konkrétní věci přihlédnout, jsou ale zpravidla těmi základními (viz bod IV. Stanoviska).

28. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek z 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009 nebo Stanovisko) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení. Při stanovení základní částky bude hrát roli především celková délka posuzovaného řízení. Navíc, bylo-li řízení celkově extrémně dlouhé (byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat) bude se přiznaná částka za příslušný časový úsek blížit horní hranici výše uvedených intervalů. Stejně tak lze zvýšit základní částku za příslušný časový úsek v případě, kdy je samotné kompenzační řízení nepřiměřeně dlouhé a žalobce zvýšení odškodnění z tohoto důvodu navrhne.

29. Posuzované soudní řízení trvalo 17 let a 4 měsíce, avšak při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění soud vycházel z délky řízení 12 let a 3 měsíce, neboť naříkané řízení bylo přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] usnesením Okresního soudu ve [obec] z [datum], které nabylo právní moci ve spojení s usnesením [název soudu] z [datum] dne [datum] O pokračování v řízení bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu ve [obec] z [datum], které nabylo právní moci dne [datum]. Z tohoto se tak podává, že naříkané řízení bylo do řízení vloženého přerušeno v období od [datum] do [datum], tedy dobu 5 let a 1 měsíce a jak uvedeno výše, žalobce již byl za újmu vzniklou v důsledku nepřiměřené délky tohoto řízení odškodněn v rámci řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. V opačném případě by došlo k duplicitnímu odškodnění žalobce za dobu 5ti let a 1 měsíce, po kterou bylo posuzované řízení přerušeno.

30. Předmětem naříkaného řízení byla totiž v posledku žaloba, kterou se žalobce domáhal určení neplatnosti dvou smluv, a to smlouvy o prodeji části podniku ze [datum] a smlouvy o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury z [datum], přičemž se jedná o smlouvy závislé. Pro otázku platnosti smlouvy o prodeji části podniku je přitom zásadní, zda k nim byl platně udělen souhlas valnou hromadou [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] jakožto tamního prodávajícího. Platné udělení souhlasu valnou hromadou této společnosti je tak předpokladem platnosti právě smlouvy o prodeji části podniku a na ní závislé smlouvy o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury z [datum]. V řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] pak bylo rozhodováno právě o určení neplatnosti usnesení valné hromady [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec] konané [datum], kde byl mimo jiné schválen právě návrh předmětné smlouvy o prodeji části podniku. Z uvedeného se tak podává, že v řízení vloženém, vedeném [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] [spisová značka], byla řešena zcela zásadní otázka, která měla bezprostřední vztah pro řízení naříkané, neboť pokud by předmětné usnesení valné hromady bylo skutečně neplatným, pak nutně musely být neplatnými obě smlouvy, které byly předmětem řízení naříkaného. Soud tak uzavírá, že se jedná ve smyslu judikatury dovolacího soudu o dvě souběžně probíhající řízení, jejichž předmět spolu natolik úzce souvisí, že rozhodnutí v jednom z nich, konkrétně v řízení vloženém, je určující i pro rozhodnutí ve druhém, konkrétně v zdejším řízení naříkaném. Po dobu, po kterou tedy bylo naříkané řízení přerušeno pro řízení vložené, pak újma, kterou žalobce vytrpěl délkou trvání obou těchto řízení je proto újmou jedinou a náleží žalobci za toto období pouze odškodnění jediné. Žalobci tak nenáleží odškodnění za období vedení řízení, kdy paralelně probíhala souběžná řízení, která spolu natolik úzce souvisela, že rozhodnutí v jednom z nich mělo určující význam i pro rozhodnutí v řízení dalším. V tomto případě je totiž újmu vytrpěnou délkou řízení nutno vnímat jako újmu jedinou, tedy nikoliv násobenou počtem jednotlivých řízení (srovnej rozsudek NS 30 Cdo 846/2021).

31. Soud s ohledem na shora uvedené uzavřel, že je na místě stanovit základní částku odškodného ve výši 18 500 Kč za rok (resp. za prvé dva roky řízení polovina). Soud přiznal žalobci základní částku ve výši 208 125 Kč, když vycházel z částky 18 500 Kč za první dva roky (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná) a z částky 18 500 Kč za každý další rok řízení a částky 1 542 Kč za jeden měsíc řízení. Pro srovnání soud uvádí, že horní rozmezí částky ve výši 20 000 Kč za jeden rok řízení, tak jak jej požadoval žalobce, zvolil Nejvyšší soud v případě délky řízení 21 let, se zohledněním toho, že v době rozhodování v kompenzačním řízení nebylo řízení, ve kterém docházelo k průtahům stále skončeno (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1320/2011). Se zřetelem na uvedené soud shledal jako přiměřené vycházet z částky 18 500 Kč/rok trvání řízení.

32. K možnosti překonání závěrů přijatých ve Stanovisku, a to s ohledem na ekonomický růst, se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3171/2018, kde zopakoval, že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 4539/2011, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením ze dne 22. 8. 2013, sp. zn. III. ÚS 903/13) a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1964/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2989/2011, ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3331/2012, a ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 5760/2017, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením ze dne 29. 10. 2019, sp. zn. III. ÚS 1548/19). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1153/2019, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. IV. ÚS 4059/19). Kromě toho z části VI Stanoviska vyplývá, že základní částka 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je obecně nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech proti České republice Evropský soud pro lidská práva (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 30 Cdo 384/2012, nebo rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 29. 3. 2006, věc Apicella proti Itálii, stížnost č. 64890/01, odst. 72). Poukázat lze v této souvislosti též na nedávný nález Ústavního soudu ze dne 17. 8. 2021, sp. zn. III. ÚS 1303/21, v němž se tento soud otázkou, kterou žalobce v dovolání vymezil, zabýval v bodech 43 až 45 odůvodnění, přičemž konstatoval, že částku vymezenou za jeden rok průtahů ve výši 15 000 Kč až 20 000 Kč považuje v současné době za přiměřenou a odpovídající životní úrovni v České republice. Zdejší soud tedy nenachází důvod, pro který by bylo namístě předmětnou právní otázku posoudit nyní jinak.

33. Soud se dále zabýval a vzal v úvahu další kritéria uvedené v § 31a odst. 3 shora cit. zák., která by odůvodňovala případné zvýšení či snížení uvedené částky.

34. Posuzované řízení je nutno považovat za řízení procesně složité, a to zejména s ohledem na velké množství účastníků, kdy na počátku řízení stáli 3 žalobci a 12 žalovaných. Po procesní stránce toto řízení bylo časově komplikováno jednak četnějšími žádostmi o odročení jednání, nutností přeposílat veškerá podání všem účastníkům řízení a dávat těmto prostor k věcnému vyjádření se. Účastníci řízení zakládali do spisu velmi obsáhlá podání, např. v rozsahu 100 stran za současného zakládání vysokého množství listinných důkazů. V průběhu naříkaného řízení bylo dále rozhodováno o vyloučení části žalobního nároku k samostatnému řízené, dále bylo opakovaně rozhodováno o změně žaloby. Rovněž bylo rozhodováno o otázce věcné příslušnosti a přerušení řízení, zde dokonce na dvou stupních soudní soustavy, a v závěru řízení pak bylo opakovaně rozhodováno o námitce nedostatku soudní pravomoci z důvodu, že má věc být rozhodnuta rozhodci, a to na třech stupních obecné soudní soustavy a dále i soudem ústavním. Rovněž bylo rozhodováno o otázce procesního nástupnictví a ve vztahu k jednomu z žalobců bylo řízení zastaveno. Všechny tyto důvody odůvodňují ponížení základní částky odškodnění pro procesní složitost věci, která se v tomto rozsahu důvodně na délce řízení promítla, pročež soud snížil základní částku zadostiučinění o 20 % procent. Řízení bylo dále složitějším po stránce skutkové a soud pro toto kritérium základní částku odškodnění ponížil o 10 %. Předmětem řízení bylo určení neplatnosti dvou smluv, a to sice smlouvy o prodeji části podniku a smlouvy o nájmu o provozování vodárenské infrastruktury. Skutková složitost řízení se projevila zejména tím, že pro platnost těchto smluv bylo třeba posoudit dodržení pravidel stanovených korporátním právem pro platné přijetí usnesení valné hromady. Po skutkové stránce tak soud musel mimo jiné zkoumat a v posledku bylo v důsledku tohoto řízení přerušeno do vyřešení otázky platnosti usnesení valné hromady, to, zda byl dán potřebný souhlas k uzavření předmětných smluv. Posouzení této otázky komplikovalo množství akcionářů, práva jimi uplatňovaná většinou v řízení vedlejších, avšak i v řízení vloženém. Lze tak uzavřít, že skutková složitost věci se na délce řízení bezpochyby promítla a objektivně tak bylo třeba očekávat dobu řízení z tohoto důvodu delší. Soud dále již nemodifikoval základní částku odškodnění pro právní složitost věci, neboť jakkoliv se jedná o problematiku právně nikoliv jednoduchou, pak právní komplikovanost věci se na celkové délce řízení fakticky nepromítla. Soud rovněž nemodifikoval základní částku odškodnění pro počet soudních instancí, neboť ve věci samé na více soudních instancích rozhodováno nebylo, k tomuto došlo v rozhodování o otázkách procesních a toto již bylo soudem zohledněno v rámci procesní složitosti věci.

35. Jde-li o kritérium jednání poškozeného, v tomto směru se soud přiklonil k závěru, že se žalobce určitou měrou na délce řízení podílel, když od dubna [rok] do skončení posuzovaného řízení bylo řízení přerušeno na návrh a se souhlasem všech účastníků řízení, tedy i zdejšího žalobce, za účelem mimosoudního vyřešení sporu, jež vyústilo v uzavření dohody o narovnání. S ohledem na tuto skutečnost soud přistoupil ke snížení základní částky zadostiučinění o 10 %.

36. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci, zdejší soud seznal v řízení průtah hned v počáteční fázi řízení, kdy v prvních dvou letech krajský soud toliko rozeslal žalobu k vyjádření, v období od [datum] do [datum], kdy bylo rozhodováno o odvolání proti rozhodnutí o přerušení řízení a v období od [datum] do [datum], kdy bylo rozhodováno o dovolání proti tomuto procesnímu rozhodnutí. Tato období nečinnosti spolu se zřetelem na skutečnost, že celkově postup soudu nebyl zcela koncentrovaný, pokud jde o snahu dosáhnout rozhodnutí ve věci samé. I v době, kdy řízení nebylo přerušeno, tak většina úkonů soudů spočívala v zasílání vyjádření vzájemně účastníkům, případně organizaci podkladů pro další rozhodnutí. Soud však shledal v činnosti soudů i další konkrétní pochybení. Konkrétně v naříkaném řízení došlo k podání žaloby [datum], avšak až po třech letech, konkrétně [datum] jsou účastníci vyzváni k vyjádření se k otázce věcné příslušnosti, následně je věc předložena Vrchnímu soudu v Olomouci a ten rozhoduje [datum] o tom, že příslušné jsou okresní soudy. Tedy soudům trvalo 3 roky vyřešit základní otázku pro řádné vedení řízení, tj. otázku věcně příslušného soudu, což je nutno považovat za dobu nepřiměřeně dlouhou. Dalším obdobím průtahu je období od [datum], kdy soud prvé instance rozhodl o přerušení řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], když o odvolání proti usnesení o takovémto přerušení řízení rozhodl odvolací soud až usnesením z [datum], tedy kdy rozhodnutí o podaném odvolání proti usnesení o přerušení řízení trvalo odvolacímu soudu skoro 3 roky, což je rovněž nutno považovat za dobu nepřiměřeně dlouhou. K přihlédnutím k uvedenému soud navýšil za postup orgánů ve věci základní částku zadostiučinění o 10 %, a to zejména z důvodu zásadního průtahu, kdy odvolací soud rozhodoval 3 roky o odvolání proti přerušení řízení, což je doba evidentně nepřiměřeně dlouhá a tento průtah není vyčerpán samotným závěrem o existenci odpovědnostního titulu ze stejného kritéria.

37. Jako poslední z hledisek soud zohlednil význam řízení pro žalobce, tento soud hodnotí jako zvýšený. Soud sice uvážil, že obecně podle judikatury ESPL se neposkytuje poškozenému zvýšený význam řízení, oproti řízením typu: opatrovnických sporů (srovnej rozsudek ESLP ve věci Kříž proti České republice z 9. 1. 2007, č. 26634/03, § 72), pracovně právních sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci Jírů proti České republice z 26. 10. 2004, č. 65195/01, § 47), věci osobního stavu (rozsudek ESLP ve věci Kniat proti Polsku z 26. 7. 2005, č. 71731/01, § 41), věci sociálního zabezpečení (rozsudek ESLP ve věci Salomonsson proti Švédsku ze dne 12. 11. 2002, č. 38978/97, § 38), trestní věci (srovnej např. nález Ústavního soudu z 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 67/2005) a věci týkající se zdraví nebo života (rozsudek ESLP ve věci Silva Pontes proti Portugalsku ze dne 23. 3. 1994, č. 14940/89, č. 14940/89, § 39). Tyto druhy řízení více negativně ovlivňují a zatěžují osobní život poškozeného a mají tak pro poškozeného vyšší význam než řízení jiná (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4761/2010). Jedná se o hledisko obecné, typové, k němuž není třeba vést dokazování, neboť plyne ze samotné podstaty zkoumaných řízení (shodně Stanovisko). Nicméně žalobce je subjektem, jehož úkolem je i zajišťování veřejnoprávních služeb, do nichž spadá právě i problematika vodného a stočného. Avšak s ohledem na skutečnost, že v důsledku napadených smluv, jakož i v souvislosti s napadenými rozhodnutími valné hromady VaK, došlo k omezení vlivu žalobce na ceny vodného a stočného v regionu, navíc byl omezen při čerpání dotací a posuzované řízení, jakož i další soudní spory mezi účastníky, byly častým mediálním tématem, vyvodil soud zvýšený význam řízení pro žalobce. Skutkovým zjištěním případu tak odpovídá zvýšení základní částky zadostiučinění o 20 %.

38. Na základě výše uvedeného soud vyčíslil přiměřené zadostiučinění tak, že základ vypočtený ze základní částky 18 500 Kč/rok, se zohledněním poloviční částky za první dva roky, snížil o 10 %. Celková částka, která by náležela žalobci jako přiměřené zadostiučinění proto činí 187 313 Kč. Nicméně žalobce se po částečném zpětvzetí žaloby domáhal částky 471 917 Kč, žalovaná mu poskytla částku 148 750 Kč, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci jen 38 563 Kč (výrok II.) představující rozdíl mezi nárokem žalobce a žalovanou poskytnutým plněním a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok III.). Soud neshledal žádné další relevantní okolnosti pro zvýšení či snížení základní částky.

39. Žalobce předběžně uplatnil nárok dne [datum]. Dle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. K prodlení žalované s náhradou nemajetkové újmy proto dojde až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne [datum], a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, když lhůta šesti měsíců skončí dnem [datum], žalovaná by se tak dostala do prodlení dne [datum] (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001). S ohledem na skutečnost, že i soud o nároku žalobce rozhodl v rámci 6-ti měsíční lhůty určené žalované k mimosoudnímu projednání nároku, zamítl zcela požadavek žalobce na zaplacení úroků z prodlení od [datum].

40. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení, ačkoliv měl ve věci jen částečný úspěch, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Náklady žalobce jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a náklady za právní zastoupení ve výši 16 456 Kč Odměna advokáta byla určena dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), když advokát dle ust. § 9 odst. 4 písm. a), § 7 bod 5 (tarifní hodnota sporu byla v době zahájení řízení 50 000 Kč -usnesení Nejvyššího soudu ČR z 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013) a § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu vykonal 4 úkony právní služby á 3 100 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, sepisu žaloby, částečné zpětvzetí z [datum] a písemné podání ve věci samé ze dne [datum]. K odměně advokáta dále náleží paušální náhrada hotových výdajů advokáta za každý ze čtyř vykonaných právních úkonů 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhrada DPH ve výši 21 % z odměny advokáta a paušální náhrady hotových výdajů dle § 14a odst. 1 a. t. ve výši 2 856 Kč Celkem činí náklady žalobce 18 456 Kč (výrok IV.). Závěrem soud uvádí, že ve smyslu ust. § 31 odst 4 OdpŠk nemá poškozený právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu (výzva k plnění ze dne [datum]).

41. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení i nároku samotného stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení