47 C 293/2022-42

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] pro zaplacení 520 000 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 316 250 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 203 750 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15% ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 17 450 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 520 000 Kč s příslušenstvím jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí nepřiměřenou délkou řízení vedeného u [název soudu] (dále jen„ okresní soud“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ posuzované řízení“) s odůvodněním, že návrh na zahájení řízení byl podán dne [datum]. Ke dni podání žaloby posuzované řízení trvalo 21 let a 9 měsíců. Délku řízení žalobkyně považuje za naprosto nepřiměřenou, když hlavní vliv na délku řízení má postup soudů, který jednak spočívá v jejich nečinnosti, jednak v průtazích mezi jednáními, případně v dalších pochybeních přičitatelných státu. Žalobkyně se na délce řízení negativně nijak nepodílela, naopak se snažila průtahům v řízení zabránit. Nárok u žalované žalobkyně uplatnila dne [datum], avšak žalovaná finanční kompenzaci odmítla s tím, že samotné konstatování porušení práva je dostačující k náhradě vzniklé nemajetkové újmy. Žalobkyně za dosavadní délku trvání předmětného řízení požadovala částku 520 000 Kč, a to s ohledem na extrémní délku namítaného řízení; dále s ohledem na dílčí průtahy a nečinnost orgánů veřejné moci; skutečnost, že řízení bylo vedeno soudem neefektivně a se zřetelem na snahu žalobce četnými podáními délce řízení zabránit.

2. Žalovaná ve svém vyjádření z [datum] žalobou uplatněný nárok neuznala, přičemž učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobkyně uplatnila dne [datum] nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“) v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Spisovým šetřením bylo zjištěno, že předmětem posuzovaného řízení je žaloba o zaplacení 1 118 655,50 Kč s přísl. proti žalovanému městu [obec] z titulu užívání zařízení [název zařízení] [rok] ve vlastnictví žalobkyně. Řízení se vyznačuje po stránce skutkové i právní jako složité, když o složitosti řízení svědčí i rozsah spisového materiálu čítajícího přes 2 000 stran. Ve věci bylo provedeno velké množství listinných důkazů a vyslechnuti svědci, věc si vyžádala i opakované znalecké zkoumání. Posuzované řízení bylo doposavad rozhodováno soudy na dvou úrovních soudní soustavy. Konečně význam řízení žalovaná shledala pro žalobkyni jako snížený, když uvedla, že žalobkyně nevedla pouze toto řízení, ale množství dalších řízení vůči jednotlivým SVJ, které byly odvozeny ze stejného skutkového děje, přičemž u žalované za 24 z nich požadovala odškodnění za nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku řízení. Po nevyhovění se žalobkyně obrátila na soudy a celkem se jí dostalo zadostiučinění ve výši 440 000 Kč. Konečně nelze odhlédnout, že žalobkyně se na délce řízení významně podílela opakovanou změnou žaloby, soudem byla opakovaně vyzývána k doplnění skutkových tvrzení, několikrát žádala o odročení jednání. S ohledem na shora uvedené žalovaná konstatovala, že v posuzovaném řízení sice došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce napadeného řízení, avšak samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě shledala jako dostačující k náhradě takto vzniklé nemajetkové újmy a přiznání peněžitého zadostiučinění odmítla.

3. Žalobkyně v replice z [datum] namítala, že v namítaném řízení jde o typický tzv. soudní ping-pong, když důsledkem opakovaného rušení rozhodnutí soudu I. stupně je nepřiměřená délka řízení. Stran žalovanou namítaného významu řízení uvedla, že nešlo o tzv. souběžná řízení, ale o řízení o zcela samostatných nárocích, za jejichž společné prvky lze považovat pouze osobu žalobce. Navíc těchto 21 soudních sporů bylo zahájeno až v roce 2010 a řízení skončila v roce 2018, když žaloby byly zamítnuty pro nedostatek pasivní legitimace a pro zde projednávanou věc nejsou právně významné. Závěrem brojila, že satisfakce v podobě konstatování porušení práva postačuje toliko v případech nepatrného významu pro žalobkyni, což na případ žalobkyně nedopadá a s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 168/05 navrhla žalobě vyhovět, když ani právně či skutkově sebenáročnější spor nesmí v právním státě trvat takovou dobu.

4. Z listinných důkazů a z nesporných skutečností zjistil soud tento skutkový stav:

5. Z nesporných tvrzení soud zjistil, že žalobkyně uplatnila u žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy dne [datum].

6. Ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka], soud zjistil a vzal za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení. Dne [datum] byla [název soudu] doručena žaloba žalobce [právnická osoba] proti žalované [územní celek], kdy předmětem žaloby byl spor ze smlouvy o dílo a službách s dílem spojených ze dne [datum], kdy žalobce tvrdil, že do stovky obecných bytů v objektech městského obvodu [obec] namontoval zařízení [označení zařízení] a za tato zařízení mu nebylo zaplaceno. Na základě usnesení okresního soudu ze dne [datum] byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku, jenž byl zúčtován dne [datum]. Dne [datum] došla urgence právního zástupce žalobce s tím, že soud kromě výzvy k zaplacení soudního poplatku zůstal nečinným a domáhá se tak nařízení ústního jednání v této věci. Na základě referátu okresního soudu z [datum] byla žaloba zaslána žalované k vyjádření. Dne [datum] přišla žádost žalované o prodloužení lhůty k vyjádření k žalobě, neboť z důvodu záplav nebyl okresní soud v provozu a nebyl přístupný. Na základě referátu soudu ze dne [datum] byla prodloužena žalované lhůta k vyjádření. Dne [datum] došla změna žaloby ze strany žalobkyně, a to pokud jde o výpočet částky k zaplacení. Dne [datum] došlo vyjádření žalované. Na základě přípisu soudu ze dne [datum] bylo účastníkům sděleno, že soud má za to, že není ve věci věcně příslušným a věc bude předložena nadřízenému vrchnímu soudu k rozhodnutí. Dne [datum] došlo podání žalobce s tím, že nesouhlasí s předložením vrchnímu soudu. Dne [datum] přišlo vyjádření žalované, že nemá námitek proti předložení věci vrchnímu soudu. Spis byl předložen [název soudu] dne [datum]. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy. Spis byl vrácen okresnímu soudu dne [datum]. Rozhodnutí bylo rozesláno účastníkům na základě referátu soudu ze dne [datum]. Dne [datum] došla replika žalobce k vyjádření žalované. Dne [datum] přišla třetí změna žaloby, a to opětovně ohledně výpočtu konečné částky k zaplacení. Na základě referátu soudu ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k doplacení soudního poplatku, jež uhradila dne [datum]. Dne [datum] došlo podání žalobkyně označené jako návrh na zajištění důkazu a urgence nařízení ústního jednání. Na základě referátu soudu z [datum] byla žalobkyně opětovně vyzvána k doplacení soudního poplatku, jenž byl doplacen dne [datum]. Usnesením z [datum] bylo uloženo úřadu městského obvodu povinnost, aby soudu zaslal kopie všech usnesení Rady městského obvodu. Dále byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku za návrh na zajištění důkazu. Na základě referátu soudu ze dne [datum] bylo jednání nařízeno na [datum]. Dne [datum] došel ze strany žalobkyně návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Podáním došlým soudu [datum] žalovaná žádala o prodloužení lhůty k předložení listin. Dne [datum] přišla čtvrtá změna žaloby. Dne [datum] došlo podání žalované, ve kterém namítá, že změny žaloby ji nebyly nikdy dříve doručeny. Dne [datum] se konalo jednání před soudem prvého stupně, odročeno na [datum]. Dále odročeno na [datum], a to z důvodu opětovného předvolání účastníků a svědků, neboť dne [datum] došla žádost žalované o odročení nařízeného jednání. Dne [datum] došlo doplnění podkladů ze strany žalobkyně. Dne [datum] došla omluva svědka z důvodu nemožnosti účastnit se nařízeného jednání. Dne [datum] došlo druhé vyjádření žalované k žalobě, respektive k jejím změnám. K doplnění důkazů ze strany žalobkyně došlo dne [datum]. Dne [datum] se konalo ve věci další jednání, při kterém byla vyslechnuta účastnice a tři svědci. Dne [datum] došlo doplnění skutkových tvrzení ze strany žalobkyně. Dne [datum] došlo sdělení policie stran šetření adresy volaného svědka [jméno] [příjmení]. Dne [datum] došlo vyjádření žalované k doplnění skutkových tvrzení žalobkyně. Dne [datum] se konalo ve věci další jednání, kde byl vyslechnut jeden svědek. Dne [datum] došla urgence žalobce zaslání kopií ze spisu. Na základě referátu soudu ze dne [datum] byla provedena lustrace svědka [jméno] [příjmení] za účelem zjištění jeho adresy obesláním, kdy bylo žádáno o součinnost úřad práce v [obec], ČSSZ v [obec]. Dne [datum] žalobkyně doložila do spisu další doklady o instalaci zařízení [označení zařízení]. Na základě referátu soudu ze dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] bylo jednání z důvodu opětovného nedostavení se svědka odročeno na [datum], kdy účastníci byli předvoláni na základě referátu ze dne [datum]. Dne [datum] se konalo jednání před okresním soudem, byl vyslechnut svědek [příjmení]. Dne [datum] došel ze strany žalobkyně návrh na doplnění dokazování. Další jednání ve věci se konalo [datum], kde byly provedeny zejména listinné důkazy. Jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] došlo čtvrté vyjádření žalované k žalobě. Dne [datum] se konalo další jednání ve věci, opětovně prováděny listinné důkazy. Jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] žalovaná předložila další listinné důkazy. Dne [datum] byla doručena soudu pátá změna žaloby, a to zejména stran požadované částky k zaplacení. Dne [datum] byly žalobkyní doloženy listinné důkazy. Dne [datum] došla šestá změna žaloby. Dne [datum] se konalo jednání před okresním soudem, vyslechnuti dva svědci. Dne [datum] se konalo další jednání ve věci, u něhož byl vyslechnut svědek, provedeny listinné důkazy. Usnesením z [datum] bylo uloženo servisní a marketingové službě datových systémů, aby předložila zápisy o předání díla, tj. zařízení [označní zařízení]. Dne [datum] přišla sedmá změna žaloby. Dne [datum] přišla žádost žalované o odročení nařízeného jednání. Na základě referátu soudu ze dne [datum] bylo jednání odročeno na neurčito. Na základě referátu soudu ze dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] došla osmá změna žaloby ze strany žalobkyně, jež byla přeposlána žalované na základě referátu soudu ze dne [datum]. Dne [datum] se konalo jednání před soudem prvého stupně, prováděny listinné důkazy. Jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] se konalo další jednání před soudem prvého stupně, odročeno na [datum]. Dne [datum] došla devátá změna žaloby spolu s částečným zpětvzetím. Dne [datum] se konalo jednání před soudem prvého stupně, konstatován podstatný obsah listinných důkazů. Další jednání proběhlo [datum], opětovně prováděny listinné důkazy. Jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] byla doručena žádost žalobkyně o odročení jednání. Jednání bylo odročeno na neurčito s tím, že na základě referátu soudu ze dne [datum] bylo jednání nařízeno na [datum]. Podání žalobkyně došlo [datum]. Podání svědka [příjmení] došlo [datum]. Další jednání před soudem prvého stupně proběhlo [datum]. Následně dne [datum], kdy byl vyhlášen rozsudek soudu prvního stupně, kdy z části bylo žalobě vyhověno, v části zamítnuto a částečně bylo řízení zastaveno. Rozsudek byl rozeslán na základě referátu soudu ze dne [datum]. Odvolání žalované došlo dne [datum]. Usnesením z [datum] byla žalovaná vyzvána k odstranění vad odvolání. Odvolání žalobkyně došlo dne [datum]. Odůvodnění odvolání žalované došlo dne [datum]. Usnesením okresního soudu ze [datum] byla žalovaná vyzvána k zaplacení soudního poplatku za odvolání, jenž byl uhrazen dne [datum]. Následně byla odvolání přeposlána účastníkům k vyjádření. Žalobkyně byla vyzvána k zaplacení soudního poplatku usnesením ze dne [datum] Soudní poplatek zaplatila [datum] a [datum] došlo vyjádření k odvolání žalované. Na základě předkládací zprávy z [datum] byl spis předložen [název soudu] dne [datum]. Na základě referátu odvolacího soudu ze dne [datum] bylo jednání u odvolacího soudu nařízeno na [datum]. Dne [datum] sděleno účastníkům, že jednání je odročeno z důvodu nepřítomnosti členů odvolacího senátu odročeno na [datum]. Dne [datum] se konalo jednání před odvolacím soudem, jež bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] došlo podání žalované. Dne [datum] se konalo jednání před odvolacím soudem, kde byl vyslechnut svědek [příjmení]. Rozsudkem odvolacího soudu byl rozsudek soudu prvého stupně ve výroku pod bodem III. v části, níž byla žaloba zamítnuta co do částky 2 614 920 Kč potvrzen. Pokud jde o výrok I., IV. a V. tyto byly zrušeny a vráceny soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Spis byl vrácen okresnímu soudu dne [datum] Odvolací soud zavázal soud prvního stupně se zabývat tím, zda na straně žalobkyně bylo plněno z neplatného právního úkonu, zda jsou splněny podmínky pro přiznání nároku z titulu bezdůvodného obohacení, když odvolací soud konstatoval, že městský obvod nemohl platně vyhlásit veřejnou obchodní soutěž, ani být zadavatelem veřejné zakázky. Konstatováno, že posuzována smlouva na veřejnou zakázku byla uzavřena, aniž by byly splněny zákonem stanovené podmínky obchodního zákoníku. Rozhodnutí odvolacího soudu bylo rozesláno na základě referátu soudu ze dne [datum]. Dne [datum] došlo podání žalobkyně, a to upřesnění skutkových tvrzení na výzvu soudu. Na základě referátu soudu ze dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na [datum]. Dne [datum] proběhlo jednání, jež bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] došlo upřesnění žaloby, v němž žalobkyně uvádí, že žádá přiznat z titulu náhrady škody a pakliže by soud tento nárok nepřisoudil z titulu náhrady škody, že opravuje své skutková tvrzení tak, že žalovaným vznikl prospěch z bezdůvodného obohacení. Na základě referátu soudu ze dne [datum] bylo podání přeposláno žalované. Dne [datum] došla desátá změna žaloby, jež byla přeposlána na základě referátu soudu ze dne [datum] žalované. Podání žalované došlo dne [datum], vyjádření k desáté změně žaloby. Dne [datum] se konalo jednání před soudem prvého stupně, provedeny listinné důkazy. Usnesením ze [datum] bylo rozhodnuto, že se zdejší věc spojuje dohromady s řízením vedeným u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] došlo k doplnění žalobních tvrzení a byla vznesena námitka podjatosti soudce. Dne [datum] žalovaná žádá o odročení jednání. Účastníkům sděleno, že jednání odročeno na neurčito, neboť mezitím bude rozhodováno o námitce podjatosti. Dne [datum] došla žádost žalované o prodloužení lhůty k předložení důkazních materiálů. Dne [datum] došlo doplnění vyjádření žalované k 10. změně žaloby. Na základě referátu soudu ze dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] došlo podání žalované. Dne [datum] došlo upřesnění žaloby. Dne [datum] se konalo jednání před soudem prvého stupně. Vyslechnuto 13 svědků s tím, že jednání bylo odročeno na [datum]. Protokol rozeslán na základě referátu soudu z [datum]. Dne [datum] došlo vyjádření žalované. Usnesením ze [datum] bylo uloženo Společenství vlastníků jednotek [Název SV] [číslo], aby doložili listinné podklady nutné k jednání. Obdobné usnesení bylo uloženo i 15ti dalším SVJ, jež následně dokládaly písemností požadované soudem. Dne [datum] došlo podání žalované označené jako návrh na doplnění dokazování. Usnesením ze dne [datum] byly vyzvány o součinnost další třetí subjekty, a to [právnická osoba] [příjmení], [název PO] [anonymizována tři slova]., [právnická osoba] Dne [datum] došlo podání žalobkyně. Usnesením z [datum] bylo uloženo [právnická osoba] [obec] měřící a regulační technika, aby soudu do jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení sdělila, na jakém principu pracuje zařízení GT 15, jaká byla cena tohoto řízení či cena jednotlivých komponentů. Usnesením z [datum] bylo přiznáno svědečné svědkovi [příjmení]. Dne [datum] došla žaloba žalobkyně [příjmení] proti žalovanému [územní celek], jež byla vedena pod sp. zn. [spisová značka], kde se jedná o skutkově a právně obdobnou věc, kdy opětovně se žalobkyně domáhala zaplacení částky z důvodu namontování zařízení [označení zařízení] do obecních bytů. Dne [datum] došlo doplnění skutkových tvrzení ze strany žalobkyně. Dne [datum] došlo rozšíření žaloby. Usnesením z [datum] byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Dne [datum] došlo částečné zpětvzetí žaloby a třetí rozšíření žaloby. Žaloba byla doručena žalované dne [datum]. Dne [datum] došlo podání žalované, ve kterém žádá o poskytnutí delší lhůty k vyjádření k žalobě. Dne [datum] došlo podání žalobkyně s tím, že navrhuje nepřerušit řízení, nařídit jednání ve věci pod sp. zn. [rok], poté, co bude vrácena věc vedená pod sp. zn. [rok] [název soudu]. Dále byl spis lhůtován, čekalo se na vrácení spisu z [název soudu]. Usnesením z [datum] byla žalobkyně vyzvána k doplnění skutkových tvrzení. Z úředního záznamu ze dne [datum] se podává, že soudce připustil, že žalovaná mu pronajímá obecní byt, avšak má za to, že tato skutečnost nezakládá pochybnost o jeho nepodjatosti. Usnesením [název soudu] bylo dne [datum] rozhodnuto, že soudce [jméno] není vyloučen z projednávání věci, když spis byl předložen [název soudu] dne [datum]. Usnesení bylo rozesláno účastníkům na základě referátu soudu z [datum]. Usnesením okresního soudu z [datum] byl žalobce vyzván k doplacení soudního poplatku za třetí rozšíření žaloby. Dne [datum] se konalo jednání před soudem prvého stupně, kde bylo vyslechnuto 6 svědků, provedeny listinné důkazy. Dále bylo žádáno o zapůjčení spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka]. Odborné vyjádření [název ] [obec] došlo soudu dne [datum]. Sdělení žalované k výzvě soudu došlo [datum]. Dne [datum] došlo podání oslovené [právnická osoba], spol. s. r.o. Dále došlo podání [právnická osoba], spol. s. r.o. [datum], proběhlo další jednání před okresním soudem, při němž bylo rozhodnuto o připuštění změny žaloby, opětovně provedeny listinné důkazy, vyslechnuti 4 svědci. Dále došlo sdělení [právnická osoba]. Dne [datum] žalobkyně doplatila soudní poplatek. Dne [datum] došel návrh žalobkyně na doplnění a opravu protokolu z jednání ze dne [datum]. Dne [datum] došlo podání žalobkyně k vyjádření k provedeným důkazům a návrh na doplnění dokazování. Dne [datum] došlo podání žalované označené jako zhodnocení výsledku dokazování, doplnění skutkových tvrzení a návrh na doplnění dokazování. Na základě referátu soudu ze dne [datum] bylo účastníkům sděleno, že soud ustanoví znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady, úhrady nákladů za poskytované služby v oblasti dodávek tepla. Vyzývá účastníky k tomu, aby formovaly otázky na znalce a tyto poslaly soudu. Dne [datum] došlo podání žalované. Dne [datum] došlo podání žalobkyně. Usnesením z [datum] byl ustanoven znalec [příjmení] k určení obvyklé prodejní ceny zařízení [označení zařízení] a určení obvyklé ceny za pronájem tohoto zařízení. Dne [datum] znalec sděluje, že potřebuje k vyhotovení znaleckého posudku další údaje a žádá o prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku. Usnesením z [datum] byla znalci prodloužena lhůta k vypracování znaleckého posudku do [datum]. Dne [datum] došel soudu znalecký posudek spolu s vyúčtováním znalečného. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Dne [datum] se konalo jednání před soudem prvého stupně, jež bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] došlo vyjádření žalované ke zpracovanému znaleckému posudku. Dne [datum] se konalo další jednání před soudem prvého stupně. Dne [datum] došlo podání žalobkyně s návrhem na doplnění dokazování. Dne [datum] došlo ze strany žalované vyjádření a doplnění otázek pro znalce. Usnesením z [datum] bylo rozhodnuto za účasti znalce u jednání soudu [datum] o přiznání odměny. Usnesením z [datum] byl ustanoven Znalecký ústav [název], [anonymizována tři slova] k podání revizního znaleckého posudku na určení obvyklé prodejní ceny zařízení jakož pronájmu zařízení. Usnesením z [datum] byl znalecký ústav zproštěn a znalcem byl ustanoven Ing. [příjmení]. Usnesení ze dne [datum]. Dne [datum] došla námitka podjatosti vůči ust. znalci [příjmení] ze strany žalobkyně. Dne [datum] došlo doplnění námitky podjatosti. K námitce podjatosti se vyjádřil znalec dne [datum]. Vyjádření žalované k námitce podjatosti došlo [datum]. Usnesením z [datum] bylo rozhodnuto, že se znalec [příjmení] zprošťuje povinnosti podat znalecký posudek a byl ustanoven [právnická osoba], neboť ustanovený znalec je členem představenstva společnosti [právnická osoba], kde jediným akcionářem je Město Ústí nad Labem. Dále bylo konstatováno, že znalec je členem dozorčí rady dalších orgánů [právnická osoba] hospodářství ve vlastnictví [územní celek], ttaktéž je předsedou školské rady SPŠ strojní a elektrotechnické v [obec]. Znalecký posudek byl předložen soudu dne [datum]. Usnesením z [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Na základě referátu soudu ze dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Usnesením z [datum] bylo žalované uloženo, aby doplnila informace stran prodeje určitých bytových jednotek. Dne [datum] se konalo jednání před soudem prvého stupně. Usnesením z [datum] bylo rozhodnuto o opravě protokolu z jednání ze dne [datum]. Dne [datum] došlo vyjádření žalobkyně k výzvě soudu. Dne [datum] došlo vyjádření žalované k výzvě soudu. Dne [datum] proběhlo další jednání před soudem prvého stupně, jež bylo odročeno na [datum]. Usnesením z [datum] byla vyzvána žalovaná k doplnění skutečností stran placení poplatku za byty ve vlastnictví žalované a následně byly zaslány závěrečné návrhy účastníků. Dne [datum] proběhlo další jednání před soudem prvého stupně, jež bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na [datum], kdy byl vyhlášen rozsudek, kdy z části bylo žalobě vyhověno, a z části byla žaloba zamítnuta. Rozsudek čítá 67 stran a byl rozeslán dne [datum]. Dne [datum] bylo vydáno opravné usnesení do rozsudku. Dne [datum] došlo odvolání žalované. Dne [datum] došlo odvolání žalobce. Usnesením z [datum] byl žalovaný vyzván k doplnění odvolání. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek za podané odvolání dne [datum]. Žalovaný doplnil odvolání podáním ze dne [datum]. Odvolání účastníků byla přeposlána k vyjádření protistranám. Soudní poplatek za odvolání žalobkyně byl zaplacen na základě usnesení z [datum]. Usnesením z [datum] bylo rozhodnuto o odměně znaleckému ústavu. Soudní poplatky za odvolání byly zaplaceny [datum] a [datum]. Na základě předkládací zprávy ze dne [datum] byl spis předložen Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne [datum]. Spis byl vrácen dne [datum] bez věcného vyjádření, neboť nebylo rozhodnuto o nákladech státu. Dále odvolací soud upozornil na vady odvolání a upozorňuje, že nebylo rozhodnuto o námitce podjatosti soudce, namítá nesprávné číslování spisu. Dále odvolací soud namítá, že mu nebyl předložen celý spisový materiál. Dne [datum] došel návrh žalobkyně na určení lhůty k procesnímu úkonu. Dne [datum] bylo rozhodnuto [název soudu], že návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu se zamítá. Usnesením z [datum] byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila své odvolání. Žalobkyně jej doplnila podáním došlým [datum]. Usnesením okresního soudu z [datum] bylo rozhodnuto o vrácení části soudního poplatku žalované. Naopak žalobkyně byla usnesením z [datum] vyzvána k doplacení soudního poplatku za odvolání. Žalobkyně soudní poplatek doplatila dne [datum]. Na základě usnesení z [datum] bylo rozhodnuto, že žalobkyně je povinna zaplatit náklady státu. Žalobkyně uvedené náklady uhradila dne [datum]. Spis byl opětovně předložen [název soudu] na základě zpráv z [datum], přičemž mu byl doručen [datum]. Spis byl opětovně vrácen okresnímu soudu dne [datum], když odvolací soud namítal, že výrokem I. rozsudku ve znění opravného usnesení bylo rozhodnuto o části téhož předmětu řízení, o jakém bylo rozhodnuto soudem prvního stupně již dříve a který byl k odvolání žalované zrušen. Opětovně bylo soudu prvého stupně vytýkáno nesprávné uložení poplatkových povinností. Usnesením z [datum] bylo rozhodnuto o změně usnesení o vrácení částky žalované. Spis následně předložen opětovně krajskému soudu. Na základě referátu ze [datum] bylo nařízeno jednání před odvolacím soudem na [datum]. Dne [datum] došla žádost žalobkyně o odročení jednání. Na základě referátu soudu ze dne [datum] bylo jednání odročeno na [datum]. Dne [datum] proběhlo jednání před odvolacím soudem, odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na [datum]. Dne [datum] bylo vyhlášeno rozhodnutí odvolacího soudu s tím, že ve výrocích I., II., III. byl rozsudek soudu prvého stupně zrušen a vrácen k dalšímu řízení. Spis byl vrácen okresnímu soudu dne [datum], usnesení krajského soudu bylo účastníkům rozesláno téhož dne. Odvolací soud uvedl, že soudce I. stupně se má zaměřit na zjištění, zda žalobce hodlal změnit žalobu, uplatnit v řízení jiný než žalovaný nárok, dále případně rozhodnout o změně žaloby. Přípisem ze dne [datum] soud vyzval účastníky, ať sdělí, zda s ohledem na stáří věci v tu dobu 17let s ohledem na rozhodnutí odvolacího soudu a na stáž soudkyně je možná mimosoudní domluva ve věci. Na základě referátu soudu ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána, ať doplní svá tvrzení, z jakého titulu se domáhá uplatněného nároku. Podáním ze dne [datum] žalobkyně požádala o prodloužení lhůty k podání vyjádření. Lhůta prodloužena do [datum]. Dne [datum] došlo podání žalobkyně k výzvě soudu. Uvedené podání bylo přeposláno žalované dne [datum], jež reagovala podáním ze dne [datum]. Podáním došlým [datum] se žalobkyně dotazuje na další průběh řízení. Na základě referátu soudu ze dne [datum] bylo nařízeno jednání [datum]. Následně je zde úřední záznam ze dne [datum] s tím, že jednání bude odročeno. Na základě referátu soudu ze dne [datum] bylo jednání nařízeno na [datum], kdy tedy proběhlo jednání před soudem prvého stupně, odročeno na [datum]. Dne [datum] došla žádost žalobkyně k prodloužení lhůty k doplnění skutkových tvrzení. Usnesením z [datum] bylo rozhodnuto o prodloužení lhůty k doplnění skutkových tvrzení, jež došlo soudu [datum]. Dále jsou zde žádosti o zapůjčení spisu zdejšího soudu. Spis byl zapůjčen [datum] zdejšímu soudu a vrácen [datum]. Dne [datum] došla žádost žalované o odročení jednání s tím, že jednání bylo odročeno na [datum]. Usnesením z [datum] bylo rozhodnuto o připuštění změny žaloby. Na základě referátu soudu ze dne [datum] bylo jednání odročeno na [datum]. Podání žalované k vyjádření žalobkyně došlo dne [datum]. Dne [datum] se konalo jednání před soudem prvého stupně, odročeno na [datum]. K další žádosti o zapůjčení spisu zdejším soudem byl spis zapůjčen na základě referátu ze dne [datum]. Vrácen [datum]. Dne [datum] došla další žádost žalované o odročení nařízeného jednání s tím, že žalobkyně doručila žalované návrh na smírné řešení věci, jehož obsahem jsou rozsáhlé a časově náročné propočty. Na základě referátu soudu ze dne [datum] bylo jednání odročeno na neurčito. Dne [datum] žalobkyně sděluje, že se strany na uzavření smíru nedohodly a žádá o nařízení jednání. Na základě referátu soudu z [datum] žádáno o vrácení spisu zdejší soud, jenž byl vrácen okresnímu soudu [datum]. Na základě referátu soudu z [datum] bylo vyjádření žalované zasláno žalobkyni k vyjádření. Dne [datum] došla další žádost žalobkyně o nařízení jednání, dne [datum] žádost žalobkyně o prodloužení lhůty k podání vyjádření. Dne [datum] další žádost o prodloužení lhůty k podání vyjádření, jež žalobkyně zaslala [datum]. Podáním z [datum] žádá o nařízení jednání. Dne [datum] proběhlo jednání před soudem prvého stupně, jež bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] došlo vyjádření žalované. Dne [datum] vyjádření žalobkyně. Další vyjádření žalobkyně došlo [datum], [datum]. Dále došlo podání žalobkyně dne [datum]. Dne [datum] došlo vyjádření žalobkyně. Dále je ve spise založeno vyjádření žalované k vyjádření žalobkyně ze dne [datum]. Dne [datum] návrh na doplnění dokazování ze strany žalobkyně. Z úředního záznamu z [datum] se podává, že jednání nařízené na [datum] bylo zrušeno z důvodu nemoci soudkyně. Následně na základě referátu ze dne [datum] nařízeno na [datum], kdy žalobkyně žádá o odročení jednání podáním ze dne [datum]. Urgence [datum]. Dne [datum] se konalo jednání před soudem prvého stupně, jež bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na [datum]. Rozsudek byl vyhlášen [datum]. Částečně zastaveno, částečně zamítnuto. Dne [datum] žádáno o prodloužení lhůty k vyhotovení a vypravení rozhodnutí z důvodu obsáhlosti spisu do [datum]. Rozsudek byl rozeslán na základě referátu soudu ze dne [datum]. Odvolání žalované došlo [datum]. Odvolání žalobkyně došlo [datum], když se jednalo o doplnění blanketního odvolání již ze dne [datum]. Odvolání následně byla přeposlána účastníkům k vyjádření. Usnesením okresního soudu z [datum] bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit náklady státu, uvedené usnesení bylo rozesláno na základě referátu soudu ze dne [datum]. Vyjádření žalované k odvolání žalobkyně došlo [datum]. Doplnění odvolání žalované došlo dne [datum]. Na základě předkládací zprávy z [datum] byla věc předložena dne [datum] Krajskému soudu v Ústí nad Labem. K dotazu žalobkyně bylo sděleno, že odvolací soud vyřizuje věci časově předcházející nápadu poptávané věci a vzhledem k rozsáhlosti spisového materiálu a nutnosti je studovat, předpokládáme nařízení jednání v první polovině násl. roku. Uvedené Bbylo sděleno [datum] Krajský soud usnesením z [datum] vyzval žalobkyni k doplacení soudního poplatku, když odvolací soud tady konstatoval, že nebyl vybrán ze strany okresního soudu správně. Ten byl zaplacen [datum]. Opětovně byl spis předložen [název soudu] [datum]. Následně [datum] zapůjčen zdejšímu soudu, a to do [datum].

7. Hlavním důkazem byl spis napadeného řízení, z kterého soud čerpal svá jednotlivá skutková zjištění, která vzal za prokázané. Soud vyčerpal předmět dokazování s tím, že výše uvedené je naprosto dostatečné pro rozhodnutí ve věci a ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh žalované na provedení důkazu kompenzačními spisy, ve kterých žalobkyně vystupovala také v pozici navrhovatelky, neboť skutečnost, že žalobkyně vedla zhruba dvě desítky dalších řízení proti různým SVJ byla mezi účastníky nesporná, rovněž jako skutečnost, že za některá tato řízení byla žalobkyně odškodněna a celkově se jí dostalo relutární náhrady 440 000 Kč.

8. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

9. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle § 5 písm. a) OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním b) nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

13. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

14. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 ustanovení platí, že zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem předvídanou ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně nárok uplatnila.

16. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, judikaturu Nejvyššího soudu ČR, judikaturu ESLP a Stanovisko soud posoudil věc následovně: zákonná úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu, způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívající v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustraci z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (viz Stanovisko). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení z 19. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1355/2012 také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení, nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení, jako celek odpovídá dobou svého trvání, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 OdpŠk, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti, či dokonce záměrným působením ze strany účastníků, či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 8. 2. 2011, sp. zn. 25Cdo 508/2008).

17. V každé jednotlivé věci je třeba hodnotit právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a zároveň obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana práv účastníků. Nelze přitom vycházet z předem dané a paušálně stanovené doby řízení, která by z pohledu § 31a OdpŠk, popřípadě čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, mohla být pokládána za přiměřenou.

18. Předmětné řízení trvalo ve vztahu k žalobkyni od [datum], kdy podala k okresnímu soudu žalobu a trvalo doposavad ke dni vyhlášení rozsudku zdejším soudem dne [datum], tj. 22 let a 1 měsíc. Lze shrnout, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, čímž žalobkyni vznikla nemajetková újma v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení. Naříkané řízení bylo po skutkové, právní i procesní stránce složité, žalobkyně se na délce řízení nepodílela, v postupu orgánů moci byly shledány průtahy v období od [datum] do [datum], a následně do [datum], od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], a následně do [datum], od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], resp. [datum] a od [datum] doposavad. V později připojeném spise sp. zn. 11 C 441/2007 v období od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] a do určité míry nesoustředěný postup okresního soudu a jednalo se o řízení s běžným významem pro žalobkyni. Nicméně již s ohledem na extrémní dobu posuzovaného řízení, které nebylo ani ke dni vyhlášení rozhodnutí zdejším soudem pravomocně skončeno, není možné posuzované řízení ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk považovat za přiměřeně dlouhé, přestože se jednalo o řízení složité ve všech jeho aspektech. Pokud jde o formu zadostiučinění, soud dospěl k závěru, že se nejedná o řízení s nepatrným významem pro žalobkyni a celkovou délku řízení nelze klást k její tíži, proto se uplatní silná domněnka o adekvátnosti peněžitého zadostiučinění, když k případnému zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva u nepřiměřené délky soudních řízení lze přistupovat pouze ve výjimečných případech, což v daném případě není splněno, tuto formu zadostiučinění soud neshledal dostačující a dospěl k závěru, že je na místě odškodnit újmu v penězích.

19. Soud se při stanovení přiměřeného zadostiučinění zabýval kritérii vymezenými v ust. § 31a odst. 3 OdpŠk. Zmíněná kritéria nejsou jedinými, k nimž může soud při posouzení přiměřenosti délky řízení v konkrétní věci přihlédnout, jsou ale zpravidla těmi základními (viz bod IV. Stanoviska).

20. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek z 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009 nebo Stanovisko) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení. Za posuzované soudní řízení v dosavadní délce trvání 22 let a 1 měsíc, soud přiznal žalobkyni základní částku ve výši 421 667 Kč, když vycházel z částky 20 000 Kč za první dva roky (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná) a z částky 20 000 Kč za každý další rok řízení a částky 1 667 Kč za jeden měsíc řízení. Částku ve výši 20 000 Kč ročně pak soud stanovil s ohledem na celkovou délku namítaného řízení, kterou soud hodnotí již jako extrémně dlouhou. Horní rozmezí částky ve výši 20 000 Kč za jeden rok řízení shodně zvolil Nejvyšší soud v případě délky řízení 21 let, se zohledněním toho, že v době rozhodování v kompenzačním řízení nebylo řízení, ve kterém docházelo k průtahům, stejně jako v poměrech souzené věci, stále skončeno (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1320/2011).

21. K možnosti překonání závěrů přijatých ve Stanovisku, a to s ohledem na ekonomický růst a inflaci, se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3171/2018, kde zopakoval, že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 4539/2011, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením ze dne 22. 8. 2013, sp. zn. III. ÚS 903/13) a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1964/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2989/2011, ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3331/2012, a ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 5760/2017, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením ze dne 29. 10. 2019, sp. zn. III. ÚS 1548/19). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1153/2019, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. IV. ÚS 4059/19). Kromě toho z části VI Stanoviska vyplývá, že základní částka 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je obecně nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech proti České republice Evropský soud pro lidská práva (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 30 Cdo 384/2012, nebo rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 29. 3. 2006, věc Apicella proti Itálii, stížnost č. 64890/01, odst. 72). Poukázat lze v této souvislosti též na nedávný nález Ústavního soudu ze dne 17. 8. 2021, sp. zn. III. ÚS 1303/21, v němž se tento soud otázkou, kterou žalobce v dovolání vymezil, zabýval v bodech 43 až 45 odůvodnění, přičemž konstatoval, že částku vymezenou za jeden rok průtahů ve výši 15 000 Kč až 20 000 Kč považuje v současné době za přiměřenou a odpovídající životní úrovni v České republice. Zdejší soud tedy nenachází důvod, pro který by bylo namístě předmětnou právní otázku posoudit nyní jinak.

22. Posuzované řízení je nutno s ohledem na jeho předmět považovat za řízení skutkově, hmotněprávní i procesně složité (– minus 40 %). Původně se jednalo se o žalobu na zaplacení 1 118 655,50 Kč s přísl. proti žalovanému městu [obec] [anonymizováno] [příjmení], a to z titulu užívání zařízení [označení zařízení] [rok] ve vlastnictví žalobce. Zdejší žalobkyně postupně žalobu opakovaně rozšiřovala, když se nyní domáhá v posuzovaném řízení zaplacení částky více jak 7 milionů českých korun. Uvedenou částku požaduje z titulu náhrady škody, avšak v průběhu sporu uvedla, že pokud by se s tímto právním názorem žalobkyně soud neztotožnil, požaduje ji z titulu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo třeba postavit najisto, zda zařízení [označení zařízení] bylo skutečně zařízením provozní potahy ve smyslu § 13 odst. 6 zákona č. 72/94, dále se hodnotila platnost smlouvy o dílo sjednané mezi účastníky, jakou hodnotu má nájem/prodej a provoz zařízení [označení zařízení]. Řízení si vyžádalo znalecké zkoumání, a to včetně zpracování revizního znaleckého posudku. Dále byl v řízení proveden důkaz četnými listinnými důkazy, desítky svědeckých výslechů. Opakovaně byly o součinnost žádány třetí subjekty (policie, úřad práce, SVJ, obchodní společnosti). Jde-li o procesní složitost, orgány veřejné moci musely opakovaně rozhodovat o ustanovení znalce, o znalečném, o zproštění znalce, o připuštění změny žaloby, o rozšíření žaloby, o námitce podjatosti, a to jak soudce, tak znalce, o částečném zpětvzetí žaloby, o návrhu na zajištění důkazu. Soud opakovaně vyzýval účastníky k zaplacení soudních poplatků za žalobu a odvolání a k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů. Řízení probíhá doposavad na dvou stupních soudní soustavy. Zohlednění počtu instancí vyjadřuje zásadu, že délka řízení prodlužovaná zásadně o dobu za řízení před další instancí, tj. o dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému soudu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení, je ospravedlnitelná (srovnej bod IV. Písm. a) Stanoviska). Soud prvního stupně zatím rozhodoval třikrát, soud II. stupně bude rozhodovat nyní potřetí, což s ohledem na délku namítaného řízení a na okolnost, že k prodloužení řízení nedošlo z důvodu využití mimořádných opravných prostředků a že rozsudky soudu I. stupně nebyly rušeny pro nepřezkoumatelnost, ale z důvodu odlišného právního názoru, soud shledává četnost rozhodování ještě na hranici přiměřenosti.

23. Jde-li o kritérium jednání poškozeného, v tomto směru lze uzavřít, že se žalobkyně na délce řízení svým postupem ve smyslu obstrukčním nepodílela. Žádost žalobkyně o odročení jednání z [datum], stejně jako dne [datum] a [datum] sice řízení prodloužily, avšak s ohledem na celkovou dobu řízení zcela nepatrně, aby soud z tohoto důvodu přistoupil k modifikaci základní částky zadostiučinění. Jde-li o žalovanou namítané změny žaloby a neúplná skutková tvrzení žalobkyně, uvedené skutečnosti soud hodnotil k tíži žalobkyně při hodnocení složitosti řízení (viz bod 22. rozsudku). Konečně nelze upřít, že žalobkyně po dobu trvání řízení podala několik žádostí o nařízení jednání či návrhů na určení lhůty, či se dotazovala na stav věci.

24. Jde-li o postup orgánů veřejné moci, soud v postupu orgánů veřejné moci shledal průtahy v období od [datum], kdy byla podána žaloba, do [datum], kdy byla žalobkyně vyzvána k zaplacení SOP, a následně do [datum], kdy byla žaloba po roce a čtvrt teprve poslána žalované k vyjádření, od [datum], kdy byl zaplacen doplatek SOP, do [datum], kdy bylo na základě referátu soudu nařízeno jednání ve věci, od [datum], kdy byla provedena lustrace svědka, do [datum], kdy bylo na základě referátu soudu nařízeno jednání, a následně do [datum], na kdy bylo odročeno, od [datum], kdy byl spis vrácen odvolacím soudem a v té době řízení probíhalo již 16. rokem, spis patřil do spisů starších řad, které by měl soud vést se zvláštní pečlivostí, na což okresní soud zcela rezignoval, když až dne [datum] vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení ve smyslu pokynu odvolacího soudu, od [datum], kdy došlo podání žalované, do [datum], kdy bylo nařízeno jednání na [datum] a od [datum], kdy se spis nachází u odvolacího soudu, doposavad. V později připojeném spise sp. zn. [spisová značka] v období od podání žaloby dne [datum] do [datum], kdy byla žalobkyně vyzvána k doplacení SOP, od [datum], mezi rozesláním usnesení soudu, do [datum], kdy proběhlo jednání ve věci a od [datum], kdy byla uhrazeny SOP za odvolání, podána vyjádření účastníků k odvolání protistrany, do [datum], kdy teprve došlo předložení věci odvolacímu soudu. S ohledem na zmiňovaná období nečinnosti a se zřetelem na do určité míry nekoncentrovaný postup okresního soudu, jemuž krajský soud spis několikrát vrátil bez věcného vyřízení s tím, že soudem prvého stupně byly špatně vybrány soudní poplatky, že spis byl špatně číslován aj., tedy uvedený postup soudu nelze označit jako hospodárný a koncentrovaný, přistoupil k zvýšení základní částky zadostiučinění o 15 %. Řízení bylo jinak plynulé a bez zbytečných průtahů (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 1143/2010). Nad rámec zmíněného soud uvádí, že je judikatorně ustáleno, že důvodem pro navýšení základní částky zadostiučinění není rozdílný právní názor jednotlivých instancí oproti např. zrušení rozsudku z důvodu nepřezkoumatelnosti či nerespektování právního názoru soudu vyššího stupně.

25. Jako poslední z hledisek soud zohlednil význam řízení pro žalobkyni, tento soud vidí jako standardní. Soud uvážil, že ani obecně podle judikatury ESPL se neposkytuje poškozenému zvýšený význam řízení, oproti řízením typu: opatrovnických sporů (srovnej rozsudek ESLP ve věci Kříž proti České republice z 9. 1. 2007, č. 26634/03, § 72), pracovně právních sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci Jírů proti České republice z 26. 10. 2004, č. 65195/01, § 47), věci osobního stavu (rozsudek ESLP ve věci Kniat proti Polsku z 26. 7. 2005, č. 71731/01, § 41), věci sociálního zabezpečení (rozsudek ESLP ve věci Salomonsson proti Švédsku ze dne 12. 11. 2002, č. 38978/97, § 38), trestní věci (srovnej např. nález Ústavního soudu z 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 67/2005) a věci týkající se zdraví nebo života (rozsudek ESLP ve věci Silva Pontes proti Portugalsku ze dne 23. 3. 1994, č. 14940/89, č. 14940/89, § 39). Tyto druhy řízení více negativně ovlivňují a zatěžují osobní život poškozeného a mají tak pro poškozeného vyšší význam než řízení jiná (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4761/2010). Jedná se o hledisko obecné, typové, k němuž není třeba vést dokazování, neboť plyne ze samotné podstaty zkoumaných řízení (shodně Stanovisko). Vzhledem k předmětu řízení a výši žalované částky lze mít sice za to, že řízení mělo pro žalobkyni nezanedbatelný, avšak nikoli zvýšený význam - neboť se stále jednalo o spor k peněžitému plnění (k tomu srov. např. rozsudek Městského soudu v Praze z 28. 8. 2019, č. j. 69 Co 97/2019 – 194, ve kterém poškozená fyzická osoba čelila žalobě z ručitelského prohlášení o zaplacení jistiny převyšující 8 000 000 Kč, avšak s ohledem na skutečnost, že se jednalo o peněžité plnění, nebyl shledán vyšší význam, či obdobně rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. prosince 2020, č. j. 23 Co 318/2020-122 s předmětem posuzovaného řízení 2 500 000 Kč). Pro úplnost soud uvádí, že se neztotožnil s názorem žalované, že by na kritérium významu řízení měla vliv skutečnost, že žalobkyně zhruba o 10 let od podání žaloby ve zde projednávané věci zahájila dvě desítky dalších řízení vůči jednotlivým SVJ. Tato řízení naříkané řízení nijak neovlivnila a výsledky těchto řízení neměly na zde projednávanou věc žádný vliv.

26. Na základě výše uvedeného soud vyčíslil přiměřené zadostiučinění tak, že základ vypočtený ze základní částky 20 000 Kč/rok, se zohledněním poloviční částky za první dva roky snížil o 25 %. Celková částka, která náleží žalobkyni jako přiměřené zadostiučinění proto činí 316 250 Kč a žalobu na zaplacení nemajetkové újmy ve zbývajícím rozsahu (203 750 Kč) neshledal důvodnou a žalobu zamítl (výrok II.) Soud neshledal žádné další relevantní okolnosti pro zvýšení či snížení základní částky.

27. Žalobkyni předběžně uplatnil nárok dne [datum]. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení od [datum]. Úrok byl přiznán v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od data prodlení žalované. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím šesti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované, když platí, že nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 o. z. tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. K prodlení žalované s náhradou nemajetkové újmy proto došlo až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne [datum], a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, když lhůta šesti měsíců skončila dnem [datum], žalovaná se tak dostala do prodlení dne [datum] (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001).

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1, 3 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná pouze částečně, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Náklady žalobkyně jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a náklady za právní zastoupení ve výši 15 450 Kč. Odměna advokáta byla určena dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), když advokát dle ust. § 9 odst. 4 písm. a), § 7 bod 5 (usnesení Nejvyššího soudu ČR z 29. 1. 2014, sp. zn. 30Cdo 3378/2013) a § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. f) advokátního tarifu vykonal 4,5 úkony právní služby á 3 100 Kč, spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, písemném podání ve věci samé, sepis repliky, účast na jednání soudu a účast při vyhlášení rozsudku. K odměně advokáta dále náleží paušální náhrada hotových výdajů advokáta za každý ze čtyř vykonaných právních úkonů 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu Celkem tak náklady řízení činí 17 450 Kč. Závěrem soud uvádí, že ve smyslu ust. § 31 odst 4 OdpŠk nemá poškozený právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

29. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení i nároku samotného stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení