47 C 52/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Mgr. Filipem Lederem sídlem Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO: 00025429 sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město pro zaplacení 11 152 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 11 152 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 152 Kč od 16. 3. 2024 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 6 549,60 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou z 15. 3. 2024 domáhal na žalované zaplacení částky 11 152 Kč s příslušenstvím s tím, že na základě 47 exekučního návrhu žalobce jakožto oprávněného ze dne 23. 1. 2009 k vymožení povinnosti dlužníka , jméno FO, , nar. , datum, (dále jen „povinný“), vyplývající z rozhodnutí Krajského soudu v Brně č.j. , spisová značka, -ze dne 28. 1.2009 (dále jen „exekuční titul“) byla usnesením Městského soudu v Brně č.j. , spisová značka, ze dne 28. 1. 2009 nařízena exekuce na majetek povinného (dále jen „usnesení“). Městský soud v Brně současně usnesením pověřil provedením této exekuce soudní exekutorku JUDr. Emilii Čenovskou, Exekutorský úřad Strakonice, přičemž tato předmětné řízení vedla pod sp.zn. , spisová značka, . Výkon exekutorského úřadu JUDr. Emilie Čenovské zanikl k datu 30. 6.2016. Exekutorskou komorou České republiky jmenovaným dočasným zástupcem JUDr. Čenovské byl do 27. 7.2017 soudní exekutor Mgr. Kamil Košina. Do uvolněného úřadu po JUDr. Čenovské byl počínaje dnem 28. 7.2017 jmenován nový soudní exekutor, a to JUDr. Erik Smola. Ve smyslu ust. § 44b odst. 1 exekučního řádu došlo dne 23. 6.2016 ke změně exekutora, kdy vedení výše popsané exekuce převzal JUDr. Petr Kocián, soudní exekutor, Exekutorský úřad Brno-venkov, který exekuci vedl pod sp. zn. , spisová značka, . Příkazem k úhradě nákladů exekuce č.j. , spisová značka, ze dne 23. 6.2016 vydaným dle ust. § 44b odst. 4 exekučního řádu určil nový soudní exekutor, že náklady exekuce, tj. odměna a náhrada hotových výdajů JUDr. Emilie Čenovské, soudní exekutorky (Exekutorský úřad Strakonice), za dosavadní vedení exekuce se nepřiznává (resp. je ve výši 0 Kč). Současně JUDr. Kocián, soudní exekutor, který exekuci převzal, usnesením č.j. , spisová značka, ze dne 23. 6.2016 určil, že ve smyslu ust. § 44b odst 5 exekučního řádu se zvláštní náklady vzniklé v souvislosti se změnou exekutora se bývalé soudní exekutorce JUDr. Čenovské nepřiznávají. Dne 21. 9.2020 bylo žalobci jako oprávněnému prostřednictvím JUDr. Kociána na žádost o sdělení stavu kauzy, doručeno vyjádření JUDr. Erika Smoly, nástupce JUDr. Čenovské, č.j. , spisová značka, ze dne 21. 9. 2020, jímž je oprávněný vyrozuměn o tom, že spis byl předán JUDr. Kociánovi, přičemž soudní exekutor nemá k dispozici k reálnému vyplacení oprávněnému věřiteli žádné vymožené plnění po JUDr . Čenovské. Pro úplnost žalobce uvádí, že současně též ze strany JUDr. Petra Kociána, soudního exekutora, bylo žalobci sděleno, že ani on nedisponuje těmito finančními prostředky od JUDr. Čenovské pro reálné vyplacení poškozenému žalobci. JUDr. Čenovská v rámci výše označeného exekučního řízení vymohla celkem částku 84 152 Kč, avšak z toho pouze část v rozsahu 73 000 Kč byla JUDr. Čenovskou zaslána na účet oprávněného (zbývá tedy 84 152-73 000=11 152 Kč). Následně usnesením JUDr. Kociána, soudního exekutora, č.j. , spisová značka, ze dne 13. 8. 2020 došlo k zastavení exekuce z důvodu smrti povinného bez právních nástupců. Dědické řízení bylo usnesením č.j. , spisová značka, zastaveno, aniž by byli určeni dědici povinného, tedy nebyl určen žádný právní nástupce povinného s nímž by bylo možné pokračovat v exekuci. Vzhledem k jednání JUDr. Emilie Čenovské ve spojení s rozhodnutím JUDr. Kociána, soudního exekutora, který převzal vedení exekuce a rozhodl tak, že JUDr. Čenovská, bývalá soudní exekutorka, nemá v předmětné věci právo na žádnou část vymoženého plnění, přičemž vymožené plnění si nezákonně ponechala a tyto prostředky nejsou k dispozici k reálnému vyplacení oprávněnému, tak vznikla žalobci škoda v celkové výši 11 152 Kč. O této skutečnosti se žalobce dozvěděl teprve dne 21. 9.2020 z vyjádření JUDr. Smoly. Nárok u žalované uplatnil dne 15. 9. 2023. S ohledem na odmítnutí nároku ze strany žalované se domáhá žalované částky touto cestou.

2. Žalovaná ve svém vyjádření z 15. 5. 2024 uvedla, že u ní žalobce uplatnil svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“) ve výši 11 152 Kč, jež mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem JUDr. Emilie Čenovské, tč. Soudní exekutorky Exekutorského úřadu Strašnice v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, , avšak po projednání žádosti žalobce došla k závěru, že nárok žalobce je promlčen, neboť součástí exekučního spisu je pod č.j. EX , Anonymizováno, e-mail soudního exekutora JUDr. Petra Kociána adresovaný (toho času) právnímu zástupci žalobce, jehož přílohou je výpis z bankovního účtu JUDr. Emilie Čenovské, v němž jsou zaznamenány veškeré pohyby na účtu JUDr. Čenovské, tedy jak vymožené plnění, tak částky, které byly žadateli přeposlány (tím pádem lze dovodit, jakou částku JUDr. Čenovská zadržuje). Předmětný e-mail byl právnímu zástupci žadatele doručen dne 10.7.2020, a proto je nutno od tohoto odvozovat začátek běhu tříleté subjektivní promlčecí lhůty na uplatnění nároku na náhradu škody v intencích § 32 odst. 1 zákona. Tohoto dne se žadatel rovněž musel dozvědět o osobě, která za vznik škody odpovídá (resp. jej způsobila).

3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené (navržené) listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují a zároveň oba účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání výslovně souhlasili (žalobce v podání ze dne 24. 5. 2024, žalovaná ve svém písemném vyjádření ze dne 15. 5. 2024).

4. Na základě předložených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

5. Skutkový stav byl mezi účastníky nesporný. Soudní exekutor JUDr. Petr Kocián, Exekutorský úřad Brno-venkov pod sp. zn. , spisová značka, vedl exekuci, která byla nařízena usnesením Městského soudu v Brně ze dne 28. 1. 2009, č. j. , spisová značka, a jejímž provedením byla pověřena soudní exekutorka JUDr. Emilie Čenovská (dále jen „soudní exekutorka“), Exekutorský úřad Strakonice. Exekuce byla vedena proti povinnému (, jméno FO, ) na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 3. 2008, č. j. , spisová značka, , Anonymizováno, (exekuční titul). Usnesení nabylo právní moci dne 2. 12. 2009. Soudní exekutorka vymohla na povinném celkem částku 84 152 Kč, když žalobci jako oprávněnému bylo doposavad zasláno 73 000 Kč. Ve smyslu ust. § 44b odst. 1 exekučního řádu došlo dne 23. 6.2016 ke změně exekutora, kdy vedení výše popsané exekuce převzal JUDr. Petr Kocián, soudní exekutor, Exekutorský úřad Brno-venkov, který exekuci vedl pod sp. zn. , spisová značka, . Příkazem k úhradě nákladů exekuce č.j. , spisová značka, ze dne 23. 6.2016 vydaným dle ust. § 44b odst. 4 exekučního řádu určil nový soudní exekutor, že náklady exekuce, tj. odměna a náhrada hotových výdajů JUDr. Emilie Čenovské, soudní exekutorky, za dosavadní vedení exekuce se nepřiznává. Soudní exekutorka JUDr. Emilie Čenovská se dobrovolně rozhodla ukončit činnost a nadto se odměny a náhrady hotových výdajů, náhrady za ztrátu času a náhrady za doručení písemností zřekla. Usnesením ze dne 23. 6. 2016, č. j. , spisová značka, , JUDr. Petr Kocián rozhodl, že se zvláštní náklady v souvislosti se změnou soudního exekutora nepřiznávají. Emailem ze dne 10. 7. 2020 bylo zástupci žalobce zaslány pohyby na účtu soudní exekutorky ve vztahu k povinnému , jméno FO, , a to jak celkově vymožené plnění, tak i přehled již vyplaceného plnění. Soudní exekutor usnesením ze dne 13. 8. 2020, č. j. , spisová značka, , exekuci zastavil.

6. Ze žádosti oprávněného ze dne 15. 9. 2020 zjištěno, že byl ze strany žalobce zaslán dotaz JUDr. Smolovi ve věci pod sp. zn. 212 EX 502/09. Byl požádán o sdělení, zda bylo něco vymoženo a případně, jak přesně bylo s těmito financemi naloženo.

7. Z vyjádření oprávněnému JUDr. Smoly ze dne 21. 9. 2020 a z doručenky zjištěno, že soudní exekutor žalobci sdělil, že bývalá JUDr. Čenovská v rámci exekuce vymohla částku ve výši 84 152 Kč. Ve zbytku ho odkázal na nově pověřeného soudního exekutora. Toto sdělení bylo žalobci doručeno dne 21. 9. 2020.

8. Ze stanoviska žalované ze dne 14. 3. 2024 zjištěno, že žalobce uplatnil předmětný nárok u žalované dne 15. 9. 2023. Žádosti nebylo vyhověno z důvodu promlčení.

9. Soud vyčerpal předmět dokazování s tím, že výše uvedené je naprosto dostatečné pro rozhodnutí ve věci.

10. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

11. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

12. Podle § 3 odst. 1 písm. b) OdpŠk odpovídá stát za škodu, kterou způsobily právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby").

13. Podle § 4 odst. 1 OdpŠk se za výkon státní správy podle § 3 odst. 1 písm. b) považuje i sepisování veřejných listin o právních úkonech, zápisy skutečností do veřejného rejstříku provedené notářem podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob, úkony notáře jako soudního komisaře a úkony soudního exekutora, případně jeho zástupce, zanikl-li exekutorovi výkon exekutorského úřadu a je-li tímto zástupcem exekutorský kandidát, při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu.

14. Podle § 5 písm. b) OdpŠk odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

15. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

16. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk se náhrady škody u soudu může domáhat poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

17. Podle § 32 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí.

18. Podle § 35 odst. 1 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

19. S ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

20. Žalobce se domáhal zaplacení uvedené částky se zmíněným příslušenstvím s tím, že se jedná o náhradu škody, která mu vznikla v souvislosti s nesprávným úředním postupem soudní exekutorky JUDr. Emilie Čenovské spočívajícím v tom, že v posuzovaném řízení soudní exekutorka žalobci nevyplatila vymožené plnění v žalované částce.

21. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, předvídanou ust. §§ 14 a 15 OdpŠk, neboť u žalované předběžně nárok uplatnil.

22. Předně se soud s ohledem na zásadu hospodárnosti zabýval námitkou promlčení vznesenou žalovanou. Dle cit. ustanovení § 32 odst. 1 věty první OdpŠk i z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 8. 2011, sp. zn. 28 Cdo 590/2011) vyplývá, že tříletá subjektivní promlčecí doba začíná běžet od okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl o tom, že mu škoda v určité výši vznikla a že za ni odpovídá stát. Zároveň je podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu třeba vycházet z prokázané vědomosti poškozeného o vzniklé škodě, nikoliv jen z jeho domnělé či předpokládané vědomosti o této škodě, resp. u nároků na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem se počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty odvíjí od okamžiku, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, tedy kdy prokazatelně získal vědomost o tom, že vznikla (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 769/2006). V usnesení ze dne 15. 2. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1559/2011, Nejvyšší soud konstatoval: „Otázkou počátku běhu promlčecí doby a její délky, má-li jít o škodu způsobenou nesprávným úředním postupem (§ 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.), se Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi již opakovaně zabýval. Vždy přitom uzavřel, že v tomto případě se uplatní pouze jediná, a to subjektivní promlčecí doba podle ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., která počíná běžet okamžikem, kdy poškozený prokazatelně nabyl vědomost o tom, že mu vznikla škoda a kdo za ni odpovídá, tedy když zjistí takové skutkové okolnosti, z nichž (krom určení odpovědného subjektu) lze dovodit vznik škody a orientačně (přibližně) i její rozsah (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ze dne 2. 8. 2011, sp. zn. 28 Cdo 590/2011). Nejde přitom o vědomost o škodné události (o nesprávném úředním postupu), která škodu vyvolala, nýbrž o vědomost o vzniku majetkové újmy na straně poškozeného (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 33 Odo 477/2001). Znalost poškozeného o osobě škůdce se pak váže k okamžiku, kdy obdržel informaci, na jejímž základě si může učinit úsudek, která konkrétní osoba je za škodu odpovědná.“ Ze spisu posuzovaného řízení je zřejmé, že přípisem soudního exekutora JUDr. Erika Smoly, doručeného žalobci, resp. jeho právnímu zástupci dne 21. 9. 2020, byl žalobce informován o skutečnosti, že v exekučním řízení vedeném soudní exekutorkou , tituly před jménem, Emilií Čenovskou byla vymožena částka 84 152 Kč. Soud musí přisvědčit žalobci, že pro počátek běhu jeho subjektivní promlčecí doby ve vztahu ke vzniku škody nepostačuje informace, že finanční plnění bylo předchozí soudní exekutorkou vymoženo, nýbrž je naprosto významné zjištění o tom, že vymožené finanční plnění nelze vyplatit, ať již z důvodu jeho ztráty či zpronevěry předchozí soudní exekutorkou, která vymáhání exekuované pohledávky realizovala. Teprve tímto okamžikem se totiž žalobce prokazatelně dozvěděl o tom, že mu vznikla škoda v určité výši a že za ní je odpovědna předchozí soudní exekutorka, potažmo stát. Soud v této souvislosti znovu odkazuje na výše citovanou recentní soudní judikaturu upínající se k této sporné otázce, podle níž je třeba vycházet z prokázané vědomosti poškozeného o vzniklé škodě, nikoliv jen z jeho domnělé či předpokládané vědomosti o této škodě (tedy v této souvislosti je dle soudu nevýznamné emailové sdělení ze dne 10. 7. 2020, když v předmětem sdělení je zaslán toliko přehled vymožených plateb, tedy lze přisvědčit žalované, že žalobce sice již v tuto dobu mohl nabýt vědomost o výši vymoženého plnění, avšak email neobsahuje žádné další informace, tedy zejména sdělení soudního exekutora, že vymoženými finančními prostředky nedisponuje a nemůže je tedy žalobci jakožto oprávněnému zaslat; nadto ze spisu nijak nevyplývá, že by se předmětný email dostal do dispozice žalobce, který ostatně jeho doručení v žalobě popírá).

23. Tedy jinými slovy žalobce se prokazatelným způsobem o vzniku škody, její výši a o tom, kdo za ni odpovídá, dozvěděl až ze sdělení ze dne 21. 9. 2020 doručeného dne 21. 9. 2020, tento den je proto rozhodným dnem pro určení počátku běhu promlčecí lhůty. Za situace, kdy žalobce svůj nárok na náhradu škody z titulu nesprávného úředního postupu soudní exekutorky JUDr. Emilie Čenovské, uplatnil u žalované dne 15. 9. 2023 učinil tak v tříleté subjektivní promlčecí době podle § 32 odst. 1 zákona a jeho nárok proto nemůže být promlčený. Žaloba byla podána dne 15. 3. 2024 s tím, že k předběžnému projednání nároku u žalované došlo dne 15. 9. 2023. Žalobce tak svůj nárok uplatnil včas a námitka promlčení vznesená žalovanou není důvodná.

24. Dále se soud zabýval nárokem samotným, k čemuž uvádí, že ke vzniku objektivní odpovědnosti státu za škodu, jíž se nelze zprostit (§ 2 zákona), je zapotřebí současné splnění tří podmínek: nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, vznik škody a příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem a vznikem škody (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 1999 sp. zn. 2 Cdon 129/97)

25. Tím, že soudní exekutorka JUDr. Čenovská prováděla exekuci k vymožení pohledávky žalobce na základě pověření soudu, prováděla exekuční činnost ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), dle kterého v rámci pověření exekutorským úřadem exekutor provádí nucený výkon exekučních titulů včetně zřizování exekutorského zástavního práva a další činnost podle tohoto zákona. Platí, že při výkonu exekuční činnosti má soudní exekutor postavení orgánu vykonávajícího veřejnou moc (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2005, sp. zn. 20 Cdo 1329/2004). S ohledem na cit. ustanovení OdpŠk za tuto činnost odpovídá stát (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2082/2015). Soud uzavírá, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu soudní exekutorky JUDr. Čenovské tím, že po vymožení plnění a nákladů oprávněného, nevyplatila v rozporu se zákonem část vymožených nákladů oprávněnému (srov. § 46 odst. 4 exekučního řádu ve znění do 31. 12. 2012, k tomu Čl. IV přechodná ustanovení bod 1). Za tento nesprávný úřední postup je plně odpovědný stát, když ani nelze shledat, že by se jednalo o tzv. exces exekutorky, za což by následně odpovídala sama soudní exekutorka (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2028/2015).

26. Co se výše škody týká, soud uzavírá, že v řízení bylo prokázáno, že bývalou soudní exekutorkou JUDr. Čenovskou byla vymožena částka 84 152 Kč, když žalobci byla vyplacena pouze částka 73 000 Kč. Příkazem k úhradě nákladů exekuce ze dne 23. 6. 2016 soudní exekutor JUDr. Kocián určil, že odměna a náhrada hotových výdajů JUDr. Čenovské je představovaná částkou 0 Kč. Byla-li tedy vymožena soudní exekutorkou částka 84 152 Kč, byla soudní exekutorka povinna tuto částku dle exekučního řádu vyplatit žalobci. Pokud však žalobci byla vyplacena pouze částka 73 000 Kč, přestože byla v rámci exekuce vymožena částka 84 152 Kč, vznikla žalobci škoda ve výši 11 152 Kč (84 152-73 000).

27. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

28. Žalovaná žalobci ničeho neplnila. Žalobce předběžně uplatnil nárok dne 15. 9. 2023. Soud přiznal žalobci úrok z prodlení od 16. 3. 2024 do zaplacení. Úrok byl přiznán v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od data prodlení žalované. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím šesti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované, když platí, že nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 o. z. tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. K prodlení žalované s náhradou nemajetkové újmy proto došlo až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne 15. 9. 2023, a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, když lhůta šesti měsíců skončila dnem 15. 3. 2024, žalovaná se tak dostala do prodlení dne 16. 3. 2024 (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001) s tím, že konec lhůty podle měsíců připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost (§ 605 odst. 2 o. z.).

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 549,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 152 Kč sestávající z částky 1 580 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 760 Kč ve výši 789,60 Kč.

30. Delší lhůta plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá podmínkám čerpání prostředků ze státního rozpočtu a žalobce nijak nepoškozuje.