47 C 67/2023
č. j. 47 C 67/2023-82
V PLATNOSTICitované zákony (7)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 151 § 160 § 164
- o hlavním městě Praze, 131/2000 Sb. — § 34
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2286
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Zítkovou ve věci žalobkyně: Městská část Praha 11, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 , zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 , 101 00 o vyklizení bytu ve znění opravného usnesení
I. Žalovaná je povinna vyklidit a vyklizený předat žalobkyni byt č. B55 v domě č.p. , Anonymizováno, v , adresa, , městská část , adresa, , katastrální území , adresa, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou podanou k soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala vyklizení a odevzdání bytu č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, v domě č. p. , Anonymizováno, v , adresa, , městská část , adresa, , katastrální území , adresa, (dále též „byt“). Žalobkyně tvrdila, že je pronajímatelem výše uvedeného bytu, který se nachází v domě č. p. , Anonymizováno, v , adresa, , jenž je ve vlastnictví hl. m. Prahy, přičemž v souladu s § 34 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb., o hl. m. Praze a Statutu hl. m. Prahy žalobkyně vykonává práva a povinnosti vlastníka ke svěřenému majetku. Žalobkyně se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o nájmu bytu na dobu neurčitou. Žalovaná neplnila řádně povinnosti nájemce, na nájemném za měsíce za měsíc listopad 2022, prosinec 2022 a leden 2023, tak vznikl dluh v celkové výši , částka, plus zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně vypověděla žalované nájem bytu, výpověď z nájmu bytu s tříměsíční výpovědní lhůtou byla žalované zaslána dopisem do vlastních rukou dne , datum, . Žalovaná ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jí výpověď došla, nepodala proti výpovědi námitky ani nenavrhla přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. K ukončení nájmu bytu tak došlo dnem , datum, , přičemž od této chvíle žalovaná pobývá v bytě bez právního důvodu. K vyklizení bytu byla žalovaná vyzvána výzvou ze dne , datum, , výzvě žalobkyně dobrovolně nevyhověla, a proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila na soud.
2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že ji celá záležitost mrzí, dluh splácí. Žije sama, několikrát se dostala do finanční tísně a z důvodu, aby měla na živobytí, nezvládla zaplatit nájem. Pokud by soud rozhodl o vyklizení bytu, byl by z ní bezdomovec. Je stará žena a snaží se žít důstojně. Podanou žalobu žalobkyně spatřovala v rozporu s dobrými mravy, jelikož žalovaná svůj dluh uznala co do důvodu a výše a řádně ho splácí. Dále žalovaná poukázala na to, že žalobkyně s ní i nadále jedná jako s nájemkyní, přičemž v této souvislosti poukazovala na Dohodu o splátkách ze dne , datum, , ve které je žalovaná stále označovaná jako nájemce. Postup ze strany žalobkyně vůči žalované shledávala žalovaná zmatečným a nespravedlivým. Žalovaná měla dále pochybnost o tom, že výpověď z nájmu byla podána řádně. Žalobu na neoprávněnost výpovědi z nájmu žalovaná nepodala. Z uvedených důvodů žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala, aby byla zamítnuta.
3. Ze shodných tvrzení účastníků soud vzal za nesporné, že dne , datum, byla mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem uzavřena Nájemní smlouva k předmětnému bytu na dobu neurčitou. Nesporným rovněž bylo, že předmětný byt byl žalované ze strany žalobkyně pronajat poté, co jí vznikly dluhy za nájem a služby na předchozím bytě, který jí žalobkyně pronajímala, přičemž přestěhování do stávajícího (předmětného) bytu, který je svou rozlohou menší, a tedy nájemné za něj je nižší, mělo žalované usnadnit splácení dluhu vzniklého na předchozím bytě. Dále vzal soud za nesporné, že vlastníkem předmětného bytu je hlavní město , adresa, s tím, že práva a povinnosti pronajímatele vykonává v souvislosti s tímto bytem žalobkyně. , právnická osoba, poté vykonává jménem žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Mezi účastníky také nebylo sporu o tom, že žalované byla ze strany žalobkyně dána výpověď z nájmu předmětného bytu pro hrubé porušení povinnosti nájemce, a to nezaplacení nájemného za tři měsíce, konkrétně za listopad 2022, prosinec 2022 a leden 2023 v celkové výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení. Mezi účastníky nebylo sporu, že ve výpovědi uvedená tříměsíční výpovědní doba uplynula dne , datum, a že žalovaná v předmětném bytě setrvává i po uplynutí tohoto data. Stejně tak nebylo mezi účastníky sporu, že žalovaná svůj dluh za nájemné a služby související s předmětným bytem uznala dne , datum, (dohoda o splnění dluhu ve splátkách ze dne , datum, ) a tento dluh splácí.
4. Mezi účastníky zůstávalo sporným, zda výpověď z nájmu byla podána řádně, zda žaloba na vyklizení bytu představuje výkon práva žalobkyně, který je v rozporu s dobrými mravy, a zda je v dohodě o splnění dluhu ve splátkách s žalovanou jednáno jako s nájemkyní i poté, co uplynula výpovědní doba.
5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům:
6. Rada městské části , adresa, doporučila udělit žalované výpověď z nájmu předmětného bytu pro hrubé porušení povinnosti nájemce spočívající v nezaplacení nájemného za tři měsíce (viz usnesení 9. schůze rady městské části , adresa, ze dne , datum, , číslo usnesení 0146/9/R/2023). Na základě tohoto usnesení dala žalobkyně žalované výpověď z nájmu bytu č. B55, v domě č. p. 736 v , adresa, , katastrální území , adresa, . Jako důvod výpovědi žalobkyně uvedla hrubé porušení povinnosti nájemce, a to nezaplacení nájemného za tři měsíce, konkrétně za listopad a prosinec 2022 a dále za leden 2023 v celkové výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně žalovanou dále informovala o tříměsíční výpovědní době, která počne běžet první den měsíce následujícího po doručení výpovědi. Žalobkyně žalovanou rovněž poučila o právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání její oprávněnosti soudem s tím, že žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi je nutno podat k soudu do dvou měsíců ode dne, kdy se výpověď dostala do dispoziční sféry žalované. Pokud by žalovaná nevyklidila a neodevzdala předmětný byt dobrovolně, byla upozorněna, že žalobkyně bude řešit věc prostřednictvím soudu, a to i exekučně (viz výpověď z nájmu bytu ze dne , datum, ). Výpověď byla připravena na poště k vyzvednutí dne , datum, a zároveň bylo žalované ve schránce zanecháno poučení, že 10. dnem od uložení na poště se písemnost považuje za doručenou. Žalovaná si výpověď na poště nevyzvedla a dne , datum, byla zásilka vrácena žalobkyni zpět jako nevyzvednutá (viz doručenky k výše uvedené výpovědi). Nájem bytu tak skončil uplynutím výpovědní doby dnem , datum, .
7. Poté, co žalovaná předmětný byt nevyklidila a neodevzdala po uplynutí výpovědní doby, zaslala jí žalobkyně výzvu k vyklizení a odevzdání předmětného bytu. Žalovaná byla vyzvána k neprodlenému vyklizení a odevzdání předmětného bytu nejpozději do dne , datum, k rukám pana Hančla ze společnosti , právnická osoba, . Pokud by žalovaná byt do stanoveného data neodevzdala, byla informována, že žalobkyně podá žalobu na vyklizení předmětného bytu. Uvedená výzva byla připravena k vyzvednutí dne , datum, a jelikož si ji žalovaná nevyzvedla, byla jí vhozena do domovní schránky dne , datum, (viz výzva k vyklizení a odevzdání předmětného bytu ze dne , datum, a doručenky k ní). Již po uplynutí výpovědní doby se žalovaná dostavila dne , datum, do společnosti , právnická osoba, ., kde uznala svůj dluh na nájemném a úhradě za služby za předmětný byt co do důvodu a výše a zároveň se zavázala tento dluh splatit v šesti měsíčních splátkách. V odstavci II. popsané dohody o splnění dluhu je uvedeno, že: „Povinnost dlužníka (žalované) jako nájemce bytu platit pravidelně běžné nájemné včetně záloh úhrady za služby a jejich vyúčtování tím není dotčena.“ (viz Dohoda o splnění dluhu ve splátkách ze dne , datum, ).
8. Z těchto skutkových zjištění učinil soud závěr, že žalobkyně jako pronajímatel uzavřela s žalovanou jako nájemcem dne , datum, smlouvu o nájmu předmětného bytu na dobu neurčitou. Poté, co žalovaná nehradila nájemné a služby za předmětný byt řádně a včas, bylo Radou městské části , adresa, přijato usnesení s doporučením, aby byla žalované dána výpověď z nájmu předmětného bytu pro hrubé porušení povinnosti nájemce spočívající v neuhrazení třech měsíčních nájmů. Žalobkyně žalované výpověď z popsaného důvodu podala, přičemž výpovědní doba uplynula dne , datum, . Žalovaná žalobu na přezkum oprávněnosti výpovědi nepodala a předmětný byt dosud nevyklidila.
9. Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.
10. Podle ustanovení § 2286 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.) výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení, vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti soudem, jinak je výpověď neplatná.
11. Podle ustanovení § 2288 odst. 1 písm. a) pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu.
12. Podle ustanovení § 2291 odst. 1 o. z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.
13. Podle ustanovení § 2291 odst. 2 o. z. nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem mimo jiné tehdy, nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců.
14. Podle ustanovení § 2290 o. z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.
15. Podle ustanovení § 555 odst. 1 o. z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.
16. Podle ustanovení § 556 odst. 1 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Podle odst. 2 téhož ustanovení se při výkladu projevu vůle přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.
17. Výpověď z nájmu předmětného bytu splňovala zákonem předepsanou písemnou formu a poučení o právu žalované vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Výpověď byla připravena k vyzvednutí na poště dne , datum, , ačkoliv si žalovaná výpověď na poště nevyzvedla, hmotněprávní účinky výpovědi nastaly, jelikož žalovaná měla objektivní možnost si tuto výpověď na poště v úložní lhůtě vyzvednout (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Výpověď byla na poště uložena 10 dní s tím, že žalovaná byla poučena, že se zásilka považuje za doručenou 10. dnem od uložení. K doručení výpovědi tak došlo dne , datum, , čímž se jednostranný projev vůle žalobkyně, tedy dání výpovědi z nájmu žalované, stal perfektní. , právnická osoba, s ustanovením § 2286 odst. 1 o. z. započala výpovědní doba běžet dne , datum, a uplynula dne , datum, . Ve výpovědi je také dostatečně a srozumitelně popsán výpovědní důvod, v němž žalobkyně spatřuje hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu. Nutno podotknout, že hrubé porušení povinností žalobkyně spatřovala v neplacení nájemného a nákladů na služby za dobu tří měsíců, což žalobkyni opravňovalo k podání výpovědi bez výpovědní doby ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 1 a odst. 2 o. z., ale přesto zvolila postup, který byl pro žalovanou příznivější. Od okamžiku doručení výpovědi započal rovněž běh dvouměsíční lhůty pro podání žaloby, jejímž předmětem by bylo zkoumání oprávněnosti výpovědi z bytu, této možnosti však žalovaná nevyužila a ani v uvedené lhůtě proti výpovědi nepodala žádné námitky. Pro absenci námitek, resp. žaloby na neoprávněnost výpovědi uplynula výpovědní doba po třech měsících od doručení výpovědi dne , datum, a nájem bytu tak ze zákona skončil. Z uvedených důvodů má soud za prokázané, že výpověď byla podána řádně.
18. Žalovaná dále namítala, že svůj dluh uznala a splácí jej, a proto v podání žaloby spatřuje výkon práva v rozporu s dobrými mravy. K tomu soud uvádí, že k uznání dluhu a jeho splácení došlo až poté, co uplynula výpovědní doba, tedy v okamžiku, kdy nájem zanikl ze zákona po uplynutí tříměsíční výpovědní doby. Žalobkyně tak nevykonává své právo v rozporu s dobrými mravy, ani svého práva nezneužívá, naopak je to žalovaná, která byt nadále užívá, aniž by k tomu měla platný právní titul. Pokud chtěla žalovaná poukázat na postup ze strany žalobkyně, který měl být v rozporu s dobrými mravy, měla tak učinit v rámci již výše popsané žaloby na přezkum oprávněnosti výpovědi ze strany žalobkyně, o čemž byla žalovaná také ve výpovědi poučena. Vstřícný postoj žalobkyně k žalované lze rovněž dovodit z výzvy k vyklizení a předání bytu ke dni , datum, , který fakticky umožnil žalované, aby v bytě setrvala o měsíc déle, než byla, vzhledem k uplynutí výpovědní doby dne , datum, , oprávněna. V celkovém kontextu také soud zohlednil i postoj žalobkyně k žalované v minulosti, kdy žalovaná měla vůči žalobkyni dluh z nájmu za jiný byt, a žalobkyně poskytla žalované levnější bydlení (předmětný byt), aby mohla svůj dluh snadněji splácet. Lze tak uzavřít, že žalobkyně se dlouhodobě snažila nalézat způsoby, jak zajistit žalované bytové potřeby přesto, že její platební morálka byla nedostatečná. Dále soud uvádí, že nezaplacení tří nájmů je zákonným důvodem pro dání výpovědi z nájmu ze strany pronajímatele (dokonce bez výpovědní doby, viz výše) a s uznáním a splácením takového dluhu nespojuje zákon žádné skutečnosti, které by měly za následek zrušení účinků podané výpovědi.
19. Námitce žalované, že žalobkyně se žalovanou i uplynutí výpovědní doby jedná jako s nájemcem, nelze přisvědčit. Je pravdou, že žalobkyně v Dohodě o splnění dluhu ve splátkách ze dne , datum, použila větu: „Povinnost dlužníka (žalované) jako nájemce bytu platit pravidelně běžné nájemné včetně záloh úhrady za služby a jejich vyúčtování tím není dotčena.“ (dále také jako „napadená věta“). Z této skutečnosti však nikterak nejde dospět k závěru, že nájem žalované dále trvá, popřípadě, že tato věta by nahrazovala proces uzavření nové nájemní smlouvy s žalovanou. Podle ustanovení § 555 odst. 1 o. z. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu. Obsahem Dohody o splnění dluhu ve splátkách bylo určení a uznání výše dluhu na nájemném a určení počtu a výše měsíčních splátek, ve kterých bude dluh postupně hrazen s tím, že nedodržením splátkového kalendáře žalovaná ztratí výhodu splátek. Úmysl žalobkyně, aby žalovaná svůj dluh uznala a splatila jej ve stanovených splátkách byl jasně vyjádřen v textové podobě Dohody o uznání dluhu a byl i patrný z celkového kontextu předchozího jednání žalobkyně vůči žalované spočívajícího v tom, že dala žalované výpověď z nájmu pro dlužné nájemné. Na základě výše uvedeného tak muselo být žalované ve smyslu ustanovení § 556 odst. 1 a odst. 2 o. z. zřejmé, že i když byla v textu Dohody o uznání dluhu použita napadená věta, neměla žalobkyně v úmyslu s žalovanou nájemní smlouvu prodloužit či znovu uzavřít. (K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ve kterém se uvádí, že pro výklad adresovaného právního jednání je určující skutečná vůle jednajícího, která byla anebo musela být známa adresátovi, již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem – např. objektivním významem užitých slov…). Je tedy nepochybné, že žalobkyně neměla navzdory napadané větě zájmem s žalovanou nájem jakkoliv prodlužovat a v daném případě nemůže být napadená věta vyložena k tíži žalobkyně ve smyslu § 557 o. z., neboť Dohoda o uznání dluhu nepřipouští jiný výklad než ten, že žalobkyně po žalované chtěla, aby svůj dluh uznala co do důvodu a výše a tento dluh splatila (viz výše), což žalovaná také učinila. V žádném případě nelze z obsahu této dohody dovodit, že by šlo o uzavření, resp. stanovení práv a povinností vyplývající z nové nájemní smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou, když obsahem uznání tohoto dluhu nejsou žádné, byť jen podstatné, náležitosti smlouvy o nájmu bytu.
20. Vzhledem k výše uvedenému tak lze uzavřít, že žalovaná obývá byt neoprávněně, a proto soud rozhodl, aby jej vyklidila a předala žalobkyni tak, jak je uvedeno ve výroku I. , adresa, pro vyklizení a odevzdání bytu je uložena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s ř.).
21. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a paušální náhradě nákladů nezastoupenému účastníkovi řízení ve výši , částka, za tři úkony (písemné podání žaloby, příprava na jednání, účast na jednání) v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu nákladů. , adresa, pro náhradu nákladů řízení je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.
22. Při vyhlášení rozsudku dne , datum, došlo k přeřeknutí soudkyně, kdy namísto bytu č. B55 v domě č.p. 736 v , adresa, , městská část , adresa, , katastrální území , adresa, , vyslovila č. B51. Vzhledem k tomu, že žaloba, vyjádření žalované i provedené dokazování se týkalo bytu č. B55 odstranil soud (se souhlasem účastníků) tuto chybu formou opraného usnesení, které bylo vtěleno přímo do písemného vyhotovení vyhlášeného rozsudku podle ustanovení § 164 o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.