47 C 77/2023 - 42

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] pro zaplacení 325 937 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 47 187 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni 278 750 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 18 456 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 325 937 Kč s příslušenstvím jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí nepřiměřenou délkou doposavad trvajícího řízení vedeného u [název soudu] (dále jen„ obvodní soud“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ posuzované řízení“) s odůvodněním, že návrh na zahájení řízení byl podán dne [datum]. Předmětem sporu je vypořádání společného jmění manželů, řízení probíhá téměř 9 let, když i přes urgence žalobkyně ve věci proběhla dosud toliko dvě jednání. Nárok žalobkyně uplatnila dne [datum] s tím, že se na žalované domáhala odškodnění v celkové výši 400 000 Kč. Žalovaná stanoviskem z [datum] přiznala žalobkyni částku 74 063 Kč, přičemž vycházela z částky 15 000 Kč za rok trvání řízení. Dle žalobkyně by však základní částka zadostiučinění měla být navýšena minimálně s ohledem k inflaci a dále se bránila snížení o 25 % za složitost, když namítala, že vypořádání společného jmění manželů nelze považovat za spor v soudní praxi ojedinělý či mimořádný. S ohledem na uvedené se žalobkyně domáhala doplacení 325 937 Kč.

2. Žalovaná ve svém vyjádření z [datum] žalobou uplatněný nárok neuznala, přičemž učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobkyně uplatnila dne [datum] nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“) v řízení vedeném u [název soudu] sp. zn. [spisová značka]. Spisovým šetřením bylo zjištěno, že předmětem posuzovaného řízení je vypořádání společného jmění manželů, řízení se vyznačovalo celkovou nekoncentrovaností, v činnosti soudu byly shledány určité prodlevy. Žalovaná tak shledala nárok žalobkyně co do základu důvodný, když celkovou dobu řízení hodnotila jako nepřiměřenou. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná vycházela z částky 15 000 Kč za rok trvání řízení s tím, že ke dni projednání žádosti řízení trvalo 7 let a 7 měsíců. Žalovaná dále shledala důvody pro snížení základní částky zadostiučinění o 25 %, a to pro složitost věci, neboť ve věci bylo provedeno obsáhlejší dokazování včetně znaleckého zkoumání. Řízení se vyznačuje určitým stupněm skutkové i právní složitosti, význam řízení žalovaná shledala pro žalobkyni jako standardní. S ohledem na shora uvedené žalovaná konstatovala, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Závěrem uvedla, že poskytnuté zadostiučinění představuje odpovídající a dostatečnou kompenzaci vzniklé nemajetkové újmy a ve zbytku nárok žalobkyně nepovažuje za odůvodněný.

3. Žalobkyně ve své replice z [datum] zdůraznila, že setrvává na svém návrhu tak, jak byl podán. Řízení je stiženo četnými průtahy, aniž by soud využil nástrojů, jak průtahům předejít. Nadto nelze odhlédnout, že vyřizující soudce byl za opakované průtahy stižen nejpřísnějším trestem, jaký mu lze uložit. Konečně žalobkyně za dosavadní trvání řízení vynaložila nemalé zcela zbytečné náklady na trvání tohoto řízení (zálohy na posudky, jež v důsledku plynutí času nebude lze použít).

4. Z listinných důkazů a z nesporných skutečností zjistil soud tento skutkový stav:

5. Z nesporných tvrzení soud zjistil, že žalobkyně uplatnila u žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy dne [datum].

6. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka], soud zjistil a vzal za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení. Dne [datum] byla podána k Obvodnímu soudu žaloba na vypořádání společného jmění manželů. Podáním došlým soudu dne [datum] žalobce označuje, že zjistil, že jeho bývalá žena (zdejší žalobkyně) podala žalobu na vypořádání společného jmění manželů (dále jen„ SJM“) ke zdejšímu soudu, a to pod sp. zn. [spisová značka]. Navrhuje, aby obě tyto žaloby byly spojeny. Usnesením z [datum] soud rozhodl, že řízení ve věcech vedených u podepsaného soudu pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] se spojují ke společnému řízení, nadále vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesením z [datum rozhodnutí] byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku, rovněž jako žalovaná. Podáním z [datum] žalovaná [celé jméno žalobkyně] požádala o vrácení poplatku vzhledem ke spojení řízení. Žalobce zaplatil soudní poplatek dne [datum]. Podáním z [datum] žalovaná žádala o zprávu, kdy bude ve věci nařízeno první jednání s tím, že návrh byl podán k soudu již dne [datum]. Urgence uvedeného dotazu došla soudu dne [datum]. Dne [datum] žalovaná zaslala přípis předsedovi soudu s tím, že se opakovaně snažila požádat o sdělení, kdy bude ve věci nařízeno jednání s tím, že žalobní návrh byl podán [datum], avšak bezúspěně. Bylo-li předtím podáním ze správy soudu sděleno, že spis se nachází u Nejvyššího správního soudu v Brně, žalované není zřejmé, z jakého důvodu. Usnesením z [datum] byla účastníkům nařízena mediace se zapsaným mediátorem [příjmení] [příjmení]. Podáním z [datum] mediátor soudu sděluje, že vzhledem k enormnímu pracovnímu vytížení není schopen mediaci realizovat. Usnesením ze [datum] soud zprostil zapsaného mediátora [příjmení] [příjmení], a pro nařízení prvního setkání s mediátorem ustanovil mediátorku [příjmení] [příjmení]. Podáním ze [datum] žalobce sděluje, že mediaci již dříve žalovaná odmítla a dále uvádí, že vzhledem k tomu, že si při podání žaloby neuvědomil, že do SJM náleží také výnosy z výlučného majetku účastníků, žádá, aby bylo při vypořádání SJM přihlédnuto k výnosům věcí, které byly ve výlučném vlastnictví bývalé manželky, tedy výnosům z bytu na [obec a číslo] a činžovního bytu v [obec]. Podání přeposláno na základě referátu soudu z [datum] žalované. Dne [datum] žalovaná uvádí, že předmětem společného vypořádání je pozemek v [katastrální uzemí], dále pozemky v [katastrální uzemí], pozemky v [katastrální uzemí], dále je předmětem vypořádání bytová jednotka v [obec], v [katastrální uzemí], vybavení rodinného domu, obchodní podíl ve [právnická osoba] s.r.o., životní pojištění, investice ze společného jmění manželů do rodinného domu v [obec a číslo]. Přípisem z [datum] žalovaná opětovně urguje nařízení jednání ve věci. Na základě referátu soudu z [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Podáním z [datum] žalobce podal žádost o vysvětlení, že při prvním nahlížení do spisu byly založeny dokumenty, které již součástí spisu nyní nejsou. Dne [datum] podání žalobce. Dne [datum] se konalo první jednání ve věci. Dne [datum] žalovaná doplnila podání ve věci, dále učinila předmětem vypořádání obchodní podíl ve [právnická osoba] s.r.o., [právnická osoba] [obec] [anonymizováno], a finanční prostředky na účtu u [název banky], u [název banky] [anonymizováno], [název finančních ústavu] [anonymizováno 6 slov]. Dále učinila předmětem vypořádání částky, jež byly ze strany žalobce poskytnuty bývalé manželce a matce žalobce a dále příjem z pronájmu nemovitostí [ulice], [ulice]. Dne [datum] došla oprava žalobního návrhu ze strany žalobce, ve které uvedl, že by měl být předmětem vypořádání také hypoteční úvěr a prostředky, jež byly vynaloženy na výlučný majetek jednoho z manželů, a to zasklení lodžie bytu, rekonstrukce domu [ulice], [obec a číslo], rekonstrukce střechy a vnitřních prostor v obci [obec]. Podáním z [datum] byli účastníci vyzváni k vyjádření k podání protistrany. Žalovaná se vyjádřila podáním ze dne [datum], žalobce se vyjádřil podáním ze dne [datum]. Usnesením z [datum] bylo účastníkům uloženo, aby složili zálohu ve výši 10 000 a žalované bylo uloženo zaplacení zálohy ve výši 25 000 Kč na zpracování znaleckého posudku. Dne [datum] žalovaná podala námitky proti tomuto usnesení, žalobce zálohu složil dne [datum]. Dne [datum] se dále vyjádřil žalobce k podání žalované. Usnesením z [datum] bylo rozhodnuto, že se usnesení asistentky soudu, co do základu potvrzuje a žalované bylo uloženo složit sníženou zálohu ve výši 15 000 Kč. Zároveň byly zaslány bankovním subjektům žádosti o součinnost. [název pojišťovny] [anonymizováno] odpověděla podáním ze dne [datum], žalovaná složila zálohu na posudek dne [datum]. Podáním z [datum] odpověděla na žádost o součinnost [název banky]. Podáním z [datum] odpověděla na žádost o součinnost [název banky] [anonymizována dvě slova]. Dne [datum] odpověděla na žádost o součinnost [název banky] [anonymizováno]. Žádostmi o součinnost ze dne [datum] byly opětovně obeslány bankovní subjekty, žádáno doplnění. Podáním z [datum] vyhověla žádosti [název banky] [anonymizováno]. Dne [datum] byla žádána o součinnost [Název banky] [anonymizována dvě slova]. Dne [datum] žalovaná podala vyjádření ke stanovisku žalobce. Dne [datum] odpověděla na žádost o součinnost [název banky]. Podáním z [datum] se soud obrátil na [název fondu] [anonymizováno] [pojišťovny] [anonymizováno] s žádostí o součinnost. [název pojišťovny] [anonymizováno] odpověděla dne [datum], respektive [název fondu] [anonymizováno] pak [datum]. Přípisem ze [datum] byla učiněna žádost o součinnost [právnická osoba] Přípisem z [datum] byl žalobce vyzván, ať doplní číslo účtu u [název pojišťovny] [anonymizováno], bez toho [název pojišťovny] [anonymizováno] nemůže vyhovět žádosti o součinnost. Na toto žalobce reagoval podáním z [datum]. Podáním z [datum] odpověděla na žádost [název pojišťovny] [anonymizováno], když k tomu byla vyzvána opětovně podáním ze [datum]. V doplnění na to odpověděla dne [datum]. Usnesením z [datum] byla ustanovena znalkyně [příjmení] [příjmení] z oboru ceny a odhady, oceňování podniku a jeho součástí, k určení obvyklé ceny obchodního podílu žalobce ve [právnická osoba] s.r.o., [názvy právnických osob] [obec] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] Podáním z [datum] odpověděla na žádost o součinnost [název fondu] [právnická osoba] [anonymizováno]. Dne [datum] znalkyně požádala, aby znalcem byl ustanoven Znalecký ústav [právnická osoba], jehož je znalkyně jednatelkou. Uvedla, že očekávaná odměna činí 80 až 160 tisíc Kč, neboť se jedná o ocenění 3 společností. Znalecké posudky byly předány soudu dne [datum], když podáním z [datum] bylo znalkyní sděleno, že si může přibrat za konzultanta činného zaměstnance znaleckého ústavu. Podáním z [datum] znalkyně upozorňovala na skutečnost, že znalecký posudek není možné zpracovat ve lhůtě stanovené soudem. Přípisem bylo znalkyni sděleno, že byla ustanovena soudem k podání znaleckého posudku, o prodloužení lhůty nepožádala a nepodá-li posudek ve stanovené lhůtě, může jí být uložena pořádková pokuta. Podáním z [datum] opětovně znalkyně žádala o možnost jmenování znalcem [příjmení] ústav, zároveň požádala o prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku, zároveň žádala o upřesnění zadání znaleckého posudku. Podáním z [datum] znalkyně uvedla, že po přezkoumání spisového materiálu [spisová značka] je nutno konstatovat, že se ve spise nenachází žádný z potřebných podkladů pro vypracování znaleckého posudku. Podáním z [datum] znalkyně sděluje, že dle sdělení žalobce, ten nedisponuje potřebnými podklady pro vypracování znaleckého posudku, a proto žádá soud o součinnost, aby k doplnění podkladu vyzval třetí subjekt. Usnesením ze [datum] bylo [právnická osoba] s.r.o. a [právnická osoba] uloženo, aby doplnily znalkyni veškeré podklady, jež jsou důležité ke zpracování znaleckého posudku. Podáním z [datum] znalkyně sděluje, že pokud bylo žádáno o podklady [právnická osoba] s.r.o., 2x se dopis vrátil s poznámkou, že se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] odstěhovaly. Podáním z [datum] soud sdělil znalkyni, že oběma společnostem bylo uloženo, aby doplnily podklady pod možností uložení pořádkové pokuty. Podáním z [datum] bylo ze strany žalobce žádáno o součinnost třetí osobu ve vztahu ke společnosti [právnická osoba] Podáním z [datum] znalkyně opětovně žádala soud o součinnost. Přípisem z [datum] byla sdělena osoba, na kterou se má soud obracet ve vztahu k vyžádání potřebných dokumentů. Usnesením z [datum] bylo [právnická osoba] s.r.o. a [právnická osoba] uložena pořádková pokuta. Podáním z [datum] žalovaná opětovně žádá o sdělení, kdy může být ve věci nařízeno jednání. Podáním z [datum] sděleno, že nelze požadované podklady najít, podána žádost o prominutí pořádkové pokuty. Dne [datum] znalkyně operativně žádá o součinnost. Usnesením z [datum] byla opětovně uložena společnostem [právnická osoba] a [právnická osoba] pořádková pokuta. Dne [datum] za společnost [právnická osoba] bylo žádáno o prominutí lhůty s tím, že podklady byly doloženy. Sdělení znalkyně ze dne [datum], že stále nemá potřebné podklady. Podání [právnická osoba] dne [datum]. Další podání došlo dne [datum], kdy [právnická osoba] má za to, že se jedná o šikanu nemocného člověka, tj. jeho otce ze strany znalkyně. [Odvolacímu soudu] byl spis předložen dne [datum]. Usnesením z [datum] bylo rozhodnuto, že [právnická osoba] se pořádková pokuta neukládá. Právní moci nabylo citované usnesení dne [datum]. Po doručení znaleckého posudku byl na základě referátu soudu z [datum] rozeslán stranám k vyjádření. Dne [datum] došlo k vyjádření žalované. Dne [datum] žalobce sdělil, že není schopen se v tak krátké době vyjádřit. Vyjádřil se podáním z [datum]. Usnesením z [datum] bylo rozhodnuto o určení znalečného. Dne [datum] podala žalovaná odvolání do usnesení o určení znalečného. Spis byl předložen s odvoláním předložen [odvolacímu soudu] dne [datum]. Usnesením odvolacího soudu z [datum] bylo usnesení o určení znalečného soudu prvního stupně potvrzeno. Dne [datum] došlo k podání žalované s dalším důkazním návrhem s tím, že nebylo provedeno účetnictví. Usnesením ze [datum] bylo uloženo žalované, aby složila zálohu ve výši 25 000 Kč. Tato ji složila dne [datum]. Přípisem z [datum] byla obeslána [právnická osoba], zda žádá o prominutí uložení pořádkové pokuty. Na základě referátu asistentky soudce z [datum] spis předložen soudci k dalšímu postupu. Usnesením z [datum] byla vyzvána [jméno] [příjmení], jako účetní společnosti, aby předložila výroční zprávy, finanční výkazy, obratové předlohy a další ve vztahu ke [právnická osoba], Elkada [obec] spol. s.r.o. a [právnická osoba] Tato odpověděla podáním ze dne [datum], že již uvedené nemá k dispozici. Předložila několik dokumentů, jež měla ještě stále v kopii. Z úředního záznamu ze dne [datum] vyplývá, že soud se obrátil na znalkyni, zda nově založené dokumenty mohou přispět k bližší představě o fungování společnosti a zpřesnit ocenění výše obchodního podílu, což znalkyně potvrdila. Usnesením z [datum] bylo uloženo žalované, aby zaplatila další zálohu na zpracování doplňku znaleckého posudku. Urgence nezaplacení zálohy ze dne [datum]. Záloha byla zaplacena dne [datum]. Na základě usnesení z [datum] bylo uloženo Znaleckému ústavu [právnická osoba] určit cenu obchodního podílu [právnická osoba] s.r.o., [právnická osoba] a [právnická osoba] Přípis znalkyně ze dne [datum]. Sdělení z [datum], že spis byl zaslán k vyjádření Ministerstvu spravedlnosti ČR, Oboru odškodňování. Dne [datum] se vyjádřila ve věci žalovaná s tím, že žádá, aby byl proveden výslech znalkyně. Spis předán dne [datum] znalkyni s tím, že lhůta pro zpracování posudku byla prodloužena do [datum] (vzhledem ke skutečnosti, že spis byl předložen dne [datum], avšak poté byl předložen Ministerstvu financí s tím, že byl znalkyni vrácen [datum]). Dne [datum] byl předložen doplněk znaleckého posudku. Usnesením z [datum] bylo rozhodnuto o výši znalečného. Podání žalobce ze dne [datum]. Vyjádření žalobce ke znaleckému posudku došlo [datum]. Dne [datum] došlo vyjádření žalované. Na základě předkládací zprávy z [datum] byl spis předložen [datum] [odvolacímu soudu], a to s odvoláním do usnesení o určení znalečného, když toto usnesení bylo potvrzeno. Dne [datum] žádost znalkyně o prověření výplaty znalečného, jež bylo proplaceno dne [datum]. Na základě referátu z [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Z úředního záznamu ze dne [datum] se podává, že jednání se odročuje na [datum], neboť z důvodu administrativní chyby došlo k nařízení dvou věcí na stejnou dobu. Podání žalobce došlo dne [datum]. Dne [datum] bylo ve věci konáno jednání, provedeno množství listinných důkazů, dána výzva podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Usnesením z [datum] bylo přiznáno znalečné za výslech znalkyně u jednání. Dne [datum] žalovaná vyhověla žádosti o doplnění skutkových tvrzení a označených důkazů. Totéž učinil dne [datum] i žalobce. Byl učiněn taktéž návrh na opravu protokolu. Znalečné vyplaceno dne [datum]. Dne [datum] byl spis předložen vedení soudu. Usnesením z [datum] byla žalované zaslána výzva k zaplacení zálohy na náklady znaleckým posudkem. Usnesením z [datum] bylo rozhodnuto, že návrh žalobce ze dne [datum] na opravu a doplnění protokolu z jednání soudu se zamítá.

7. Hlavním důkazem byl spis napadeného řízení, z kterého soud čerpal svá jednotlivá skutková zjištění, která vzal za prokázané. Soud vyčerpal předmět dokazování s tím, že výše uvedené je naprosto dostatečné pro rozhodnutí ve věci a ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními.

8. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

9. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

11. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

12. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

13. Podle ust. § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

14. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 ustanovení platí, že zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku předvídanou ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně nárok uplatnila dne [datum], což bylo mezi účastníky nesporným.

16. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, judikaturu Nejvyššího soudu ČR, judikaturu ESLP a stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010 (dále jen„ Stanovisko“) soud posoudil věc následovně: zákonná úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu, způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívající v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustraci z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (viz Stanovisko). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení z 19. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1355/2012 také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení, nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení, jako celek odpovídá dobou svého trvání, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 OdpŠk, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti, či dokonce záměrným působením ze strany účastníků, či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 8. 2. 2011, sp. zn. 25 Cdo 508/2008).

17. V každé jednotlivé věci je třeba hodnotit právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a zároveň obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana práv účastníků. Nelze přitom vycházet z předem dané a paušálně stanovené doby řízení, která by z pohledu § 31a OdpŠk, popřípadě čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, mohla být pokládána za přiměřenou.

18. Předmětné řízení trvalo ve vztahu k žalobkyni od [datum], kdy podala k soudu žalobu na vypořádání SJM s tím, že řízení není doposavad skončeno, tj. ke dni vyhlášení rozsudku trvá 9 let a 1 měsíc. Lze shrnout, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, čímž žalobkyni vznikla nemajetková újma v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení. Naříkané řízení je složitější, žalobkyně se na délce řízení nepodílela, v postupu orgánů moci byly shledány průtahy a do určité míry nekoncentrovaný postup a jedná se o řízení s běžným významem pro žalobkyni. Soud shledal v řízení průtah v období od [datum] do [datum], v období od [datum] do [datum] a v období od [datum] do [datum]. S ohledem na zmiňovaná období nečinnosti a na do určité míry nekoncentrovaný postup obodního soudu, není možné posuzované řízení ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk považovat za přiměřeně dlouhé, přestože se jedná o řízení složitější. Pokud jde o formu zadostiučinění, soud dospěl k závěru, že se nejedná o řízení s nepatrným významem pro žalobce a celkovou délku řízení nelze klást k tíži žalobci, proto se uplatní silná domněnka o adekvátnosti peněžitého zadostiučinění, když k případnému zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva u nepřiměřené délky soudních řízení lze přistupovat pouze ve výjimečných případech, což v daném případě není splněno, tuto formu zadostiučinění soud neshledal dostačující a dospěl k závěru, že je na místě odškodnit újmu v penězích. Ostatně k totožnému závěru dospěla i sama žalovaná.

19. Soud se při stanovení přiměřeného zadostiučinění zabýval kritérii vymezenými v ust. § 31a odst. 3 OdpŠk. Zmíněná kritéria nejsou jedinými, k nimž může soud při posouzení přiměřenosti délky řízení v konkrétní věci přihlédnout, jsou ale zpravidla těmi základními (viz bod IV. Stanoviska).

20. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek z 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009 nebo Stanovisko) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení. Za posuzované soudní řízení v dosavadní délce trvání 9 let a 1 měsíc, soud přiznal žalobkyni základní částku ve výši 121 250 Kč, když vycházel z částky 15 000 Kč za první dva roky (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná) a z částky 15 000 Kč za každý další rok řízení a částky 1 250 Kč za jeden měsíc řízení. Částku ve výši 15 000 Kč ročně pak stanovil s ohledem na celkovou délku namítaného řízení, která překračuje jako celek dobu, ve které bylo možné uzavření rozumně očekávat, avšak není extrémně dlouhá. Pro srovnání soud uvádí, že horní rozmezí částky ve výši 20 000 Kč za jeden rok řízení zvolil Nejvyšší soud v případě délky řízení 21 let, se zohledněním toho, že v době rozhodování v kompenzačním řízení nebylo řízení, ve kterém docházelo k průtahům stále skončeno (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1320/2011). Základní částku ve výši 18 000 Kč považovaly soudy za přiměřenou v řízení trvajícím 14 let a 11 měsíců (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3320/2014) nebo v řízení trvajícím déle než 15 let (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3379/2018). Při porovnáními s uvedenými rozhodnutími považoval proto soud za přiměřené vycházet ze základní částky 15 000 Kč.

21. K možnosti překonání závěrů přijatých ve Stanovisku, a to s ohledem na ekonomickýrůst, se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3171/2018, kde zopakoval, že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 4539/2011, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením ze dne 22. 8. 2013, sp. zn. III. ÚS 903/13) a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1964/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2989/2011, ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3331/2012, a ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 5760/2017, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením ze dne 29. 10. 2019, sp. zn. III. ÚS 1548/19). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1153/2019, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. IV. ÚS 4059/19). Kromě toho z části VI Stanoviska vyplývá, že základní částka 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je obecně nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech proti České republice Evropský soud pro lidská práva (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 30 Cdo 384/2012, nebo rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 29. 3. 2006, věc Apicella proti Itálii, stížnost č. 64890/01, odst. 72). Poukázat lze v této souvislosti též na nedávný nález Ústavního soudu ze dne 17. 8. 2021, sp. zn. III. ÚS 1303/21, v němž se tento soud otázkou, kterou žalobce v dovolání vymezil, zabýval v bodech 43 až 45 odůvodnění, přičemž konstatoval, že částku vymezenou za jeden rok průtahů ve výši 15 000 Kč až 20 000 Kč považuje v současné době za přiměřenou a odpovídající životní úrovni v České republice. Zdejší soud tedy nenachází důvod, pro který by bylo namístě předmětnou právní otázku posoudit nyní jinak.

22. Posuzované řízení je nutno s ohledem na jeho předmět považovat za řízení skutkově i hmotněprávně složité (– 20 %). Předmětem řízení je žaloba na vypořádání společného jmění účastníků, kteří v průběhu řízení opakovaně doplňují, co má být předmětem vypořádání, když ze spisového šetření plyne, že předmětem je soubor několika nemovitých věcí, dále investice účastníků do těchto nemovitých věcí (finanční prostředky vynaložené na rekonstrukce, zasklení lodžie), dále movité věci (vybavení nemovitosti v [obec], [část obce]), obchodní podíly ve třech společnostech ([právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba]), výnosy účastníků z jejich výlučného majetku, vypořádání hypotečního úvěru a zůstatku na bankovních účtů ([právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [právnická osoba] [anonymizováno]) a penzijního pojištění. Věc si vyžaduje znalecké zkoumání, když doposavad byl zpracován znalecký posudek za účelem ocenění hodnoty obchodních podílů, včetně jeho doplňku, když toto bylo podstatně ztíženo absencí účetních dokladů pro zpracování takového posudku, pročež soud musel nejprve zjišťovat, kde a u koho se uvedené doklady nachází a následně pro absenci součinnosti uvedených osob, ukládat opakovaně pořádkové pokuty. Nyní bude znalecky zkoumána hodnota nemovitých věcí. Po procesní stránce je řízení dle soudu standardně složité, když doposavad soud vyzýval k úhradě soudních poplatků, záloh na znalečné, rozhodoval o ustanovení znalce, o znalečném, o ustanovení a zproštění mediátora. Řízení probíhá dosud na dvou stupních soudní soustavy. Zohlednění počtu instancí vyjadřuje zásadu, že délka řízení prodlužovaná zásadně o dobu za řízení před další instancí, tj. o dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému soudu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení, je ospravedlnitelná (srovnej bod IV. Písm. a) Stanoviska). Jelikož nebylo dosud vydáno meritorní rozhodnutí ve věci, byly předmětem přezkumu toliko procesní otázky (výše znalečného). S ohledem na uvedené soud základní částku zadostiučinění za procesní složitost nijak nemodifikoval.

23. Jde-li o kritérium jednání poškozeného, v tomto směru lze uzavřít, že se žalobkyně na délce řízení žádným způsobem negativně nepodílela, naopak ve věci podala opakovaně žádosti o nařízení jednání. Uvedeným markant tak základní částku zadostiučinění nijak neovlivnil.

24. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci, zdejší soud seznal v řízení průtah od [datum], kdy žalobce doručil podání soudu s tím, že žalobu na vypořádání SJM podala i zdejší žalobkyně, do [datum], kdy obvodní soud rozhodl o spojení věci, v období od [datum] od spojení věcí ke společnému řízení, do [datum], kdy byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku a v období od [datum], kdy žalobce zaplatil soudní poplatek, do [datum], kdy byla účastníkům ustanovena mediace. S ohledem na zmiňovaná období nečinnosti, kdy soud zatížil řízení minimálně 2 roky a 2 měsíci trvající nečinností, a se zřetelem na do určité míry nekoncentrovaný postup obvodního soudu, jenž i v další fázi řízení činil úkony v delších časových rozestupech (3-4 měsíce) a poněkud nesoustředěně, když např. obeslal finanční instituce stran zůstatků na účtech účastníků a až půl roku poté ustanovil znalkyni za účelem ocenění obchodních podílů, což jistě bylo lze učinit současně. Nadto přestože dosud řízení trvá 9 let a 1 měsíc, obvodní soud dosud nepřistoupil k ocenění nemovitých a movitých věcí. Uvedený postup nelze označit jako hospodárný, pročež soud přistoupil k zvýšení základní částky zadostiučinění o 20 %.

25. Jako poslední z hledisek soud zohlednil význam řízení pro žalobkyni, tento soud vidí jako standardní. Soud uvážil, že ani obecně podle judikatury ESPL se neposkytuje poškozenému zvýšený význam řízení, oproti řízením typu: opatrovnických sporů (srovnej rozsudek ESLP ve věci Kříž proti České republice z 9. 1. 2007, č. 26634/03, § 72), pracovně právních sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci Jírů proti České republice z 26. 10. 2004, č. 65195/01, § 47), věci osobního stavu (rozsudek ESLP ve věci Kniat proti Polsku z 26. 7. 2005, č. 71731/01, § 41), věci sociálního zabezpečení (rozsudek ESLP ve věci Salomonsson proti Švédsku ze dne 12. 11. 2002, č. 38978/97, § 38), trestní věci (srovnej např. nález Ústavního soudu z 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 67/2005) a věci týkající se zdraví nebo života (rozsudek ESLP ve věci Silva Pontes proti Portugalsku ze dne 23. 3. 1994, č. 14940/89, č. 14940/89, § 39). Tyto druhy řízení více negativně ovlivňují a zatěžují osobní život poškozeného a mají tak pro poškozeného vyšší význam než řízení jiná (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4761/2010). Jedná se o hledisko obecné, typové, k němuž není třeba vést dokazování, neboť plyne ze samotné podstaty zkoumaných řízení (shodně Stanovisko). Vzhledem k předmětu řízení a výši žalované částky lze mít sice za to, že řízení má pro žalobkyni nezanedbatelný, avšak nikoli zvýšený význam, proto se uvedený markant v hodnocení soudu neprojevil.

26. Na základě výše uvedeného soud vyčíslil přiměřené zadostiučinění tak, že základ vypočtený ze základní částky 15 000 Kč/rok, se zohledněním poloviční částky za první dva roky snížil o 20 % a zvýšil taktéž o 20 %. Celková částka, která náleží žalobkyni jako přiměřené zadostiučinění proto činí 121 250 Kč. Nicméně žalovaná poskytla již žalobkyni částku 74 063 Kč, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni již jen 47 187 Kč a žalobu na zaplacení nemajetkové újmy ve zbývajícím rozsahu (278 750 Kč) neshledal důvodnou a žalobu zamítl (výrok II.). Soud neshledal žádné další relevantní okolnosti pro zvýšení či snížení základní částky.

27. Žalobce předběžně uplatnil nárok dne [datum]. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení od [datum]. Úrok byl přiznán v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od data prodlení žalované. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím šesti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované, když platí, že nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 o. z. tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. K prodlení žalované s náhradou nemajetkové újmy proto došlo až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne [datum], a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, když lhůta šesti měsíců skončila dnem [datum], žalovaná se tak dostala do prodlení dne [datum] (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001). Pokud žalobkyně v žalobě žádala poskytnutí úroku z prodlení od [datum] soud jí z výše uvedených důvodů zcela vyověl.

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1, 3 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná pouze částečně, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu, proto je na ni třeba hledět, jakoby byl plně úspěšný. Náklady žalobkyně jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a náklady za právní zastoupení ve výši 16 456 Kč (výrok III.). Odměna advokáta byla určena dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), když advokát dle ust. § 9 odst. 4 písm. a), § 7 bod 5 (tarifní hodnota sporu byla v době zahájení řízení 50 000 Kč -usnesení Nejvyššího soudu ČR z 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013) a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu vykonal 4 úkony právní služby á 3 100 Kč, spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, sepisu žaloby, replice žalobce k vyjádření žalované z [datum] a účasti při soudním jednání dne [datum]. K odměně advokáta dále náleží paušální náhrada hotových výdajů advokáta za každý ze čtyř vykonaných právních úkonů 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Soud dále advokátu přiznal dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z její odměny, neboť soudu doložil, že je jejím plátcem. Závěrem soud uvádí, že ve smyslu ust. § 31 odst 4 OdpŠk nemá poškozený právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

29. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení i nároku samotného stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení