47 C 77/2025 - 107

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Radkem Malenovským ve věci žalobce:[Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému:[Jméno žalovaného]., IČO: [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o 1 583 954,85 Kč s příslušenstvím - smlouva o dílo takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba požadující zaplacení částky 1 583 954,85 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 583 954,85 Kč od 10. 4. 2025 do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 118 971,2 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 10. 4. 2025 domáhal po žalovaném zaplacení částky a příslušenství uvedených ve výroku I. rozsudku s následujícím odůvodněním. Žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o dílo dne 21. 10. 2013, na základě které se žalovaný zavázal pro žalobce provést dílo - zpracovat projektovou dokumentaci, na základě níž jiná obchodní společnosti pro žalobce později provedla dílo - stavbu kanalizace, čistírny odpadních vod (dále jako „ČOV“) a vodovodu. V létě 2022 došlo k havárii dosazovací nádrže, která byla součástí ČOV zhotovené na základě projektové dokumentace vyhotovené žalovaným. Žalobce pak nechal opravit dosazovací nádrž za částku 234 228,85 Kč, posléze ji vyměnil za novou za částku 1 020 470 Kč, přičemž utratil dále za odčerpání dosazovací nádrže částku 305 056 Kč. Žalobce dále zaplatil znalkyni za znalecký posudek částku 24 200 Kč, ze kterého vyplynulo, že příčinou havárie bylo použití nevhodného materiálu k vyhotovení dosazovací nádrže uvedeného v projektové dokumentaci vypracované žalovaným a zároveň nevhodné napojení šroubů z korozivzdorné oceli s hliníkovou slitinou, které bylo též uvedeno v projektové dokumentaci zpracované žalovaným. Žalobce se po žalovaném domáhá zaplacení shora uvedených částek, přičemž uvedl, že nejde o nároky z vadně provedeného díla, ale o škodu následnou, jež vznikla žalobci v důsledku vadného plnění ze strany žalovaného.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout mimo jiné z důvodu promlčení žalobního nároku, jelikož žalovaný předal žalobci dílo (projektovou dokumentaci, jejíž vadu žalobce tvrdí) dne 12. 2. 2014, a proto se nárok žalobce na případnou náhradu škody způsobenou vadou díla promlčel nejpozději dne 13. 2. 2024.

3. Soud na základě dokazování provedeného při dvojím ústním jednání zjistil následující skutečnosti.

4. Účastníci spolu uzavřeli v písemně formě dne 21. 10. 2013 smlouvu o dílo, na základě níž se žalovaný jako zhotovitel zavázal pro žalobce jako objednatele provést dílo v podobě zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení a ve stupni pro provádění stavby v rámci akce „[adresa] – kanalizace a ČOV“ + vodovod. Žalovaný byl dle smlouvy o dílo oprávněn vystavovat žalobci faktury vždy po dokončení a předání dílčí části díla a byl povinen od každé fakturované částky odečíst zádržné ve výši 5 %, přičemž toto zádržné mělo být uvolněno po uplynutí záruční doby, která činila 5 let od data převzetí díla (každé jeho ukončené části žalobcem). O předání a převzetí díla nebo jeho části měl být účastníky sepsán předávací protokol, a to i v případech, kdy budou plněny části díla odděleně. Účastníci si sjednali, že se jejich vztahy budou řídit obchodním zákoníkem. Všechny tyto skutečnosti soud zjistil z důkazu smlouvou o dílo. [právnická osoba] označení smlouvy o dílo ze dne 21. 10. 2013 si účastníci zvolili označení číslem [hodnota]. To plyne z dodatku č. [hodnota] ze dne 12. 2. 2014 ke smlouvě o dílo z 21. 10. 2013, který účastníci označili jak „dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo č. [hodnota]…“ a v němž uvedli, že „číslo smlouvy zhotovitele“ je „1382513“ a v němž uvedli, že „Ostatní články a ustanovení SoD č. [hodnota] zůstávají beze změn“. Tento dodatek účastníci podepsali dne 12. 2. 2014.

6. Žalobce uzavřel smlouvu o dílo s žalovaným na výše citovanou projektovou dokumentaci proto, aby podle ní posléze mohl postupovat zhotovitel obchodní společnost [právnická osoba]. při realizaci díla (stavby) pro žalobce. Totiž žalobce se společností [právnická osoba]. uzavřel dne 25. 8. 2014 smlouvu o dílo, na základě které se [právnická osoba]. jako zhotovitel zavázal pro žalobce jako objednatele provést stavbu s názvem „Výstavba kanalizace, ČOV a vodovodu v obci [adresa]“ právě dle projektové dokumentace pro provádění stavby s názvem „[adresa] – kanalizace a ČOV“ a projektové dokumentace „[adresa] – vodovod“ vyhotovené žalovaným. Tyto skutečnosti soud zjistil z důkazu smlouvou o dílo ze dne 25. 8. 2014.

7. Projektovou dokumentaci pro stavební povolení žalobce žalovanému předal dne 25. 11. 2013, na základě předávacího protokolu podepsaného účastníky téhož dne, a to v 1 tištěném vyhotovení a v 1 digitálním vyhotovení na CD (důkaz: předávací protokol z 25. 11. 2013).

8. Projektovou dokumentaci pro provádění stavby žalobce žalovanému ve finální podobě předal dne 12. 2. 2014, přičemž to účastníci stvrdili písemně do předávacího protokolu jimi podepsaného téhož dne (důkaz tímto protokolem). Předtím, dne 18. 12. 2013, se účastnici setkali k dořešení podkladů pro dokončení této projektové dokumentace (důkaz: zápis z jednání z 18. 12. 2013).

9. Dne 12. 2. 2014 účastníci podepsali dodatek č. [hodnota] k jejich smlouvě o dílo, kterým upravili cenu díla (důkaz tímto dodatkem).

10. Žalobce se dne v červenci 2022 dozvěděl od společnosti [právnická osoba]. (dále jako „VAK [adresa]“), že v dosazovací nádrží - která byla součástí [Anonymizováno] postavené společností [právnická osoba]. na základě projektové dokumentace vyhotovené žalovaným – jsou trhliny způsobující nefunkčnost nádrže (důkazy: [Anonymizováno] [adresa] – zpráva o technickém stavu dosazovací nádrže z 2. 8. 2022; e-mailová komunikace mezi [Anonymizováno] [adresa] a žalobcem z 22. 7. 2022, 7. 9. 2022 a 26. 9. 2022).

11. Dne 12. 10. 2022 došlo k zatímní opravě dosazovací nádrže ve smyslu odstranění jejího havarijního stavu, za kterou žalobce zaplatil zhotoviteli VAK [adresa] dne 31. 10. 2022 částku 234 228,85 Kč (důkazy: e-mail z 3. 10. 2022 od [Anonymizováno] [adresa] vůči žalobci; faktura č. [IBAN]; výpis z účtu z 31. 10. 2022).

12. V říjnu 2023 (od 8. 10. do 25. 10.) pro žalobce provedl[Anonymizováno][Anonymizováno] [adresa] práce předcházející výměně vadné dosazovací nádrže (tj. přípravné práce, vývozy nádrží, čerpání a čištění a odvoz odpadních vod), a to za cenu 305 056,40 Kč zaplacenou žalobcem dne 14. 11. 2023 (důkaz: faktura č. [IBAN] s přílohou; e-mail od žalobce vůči [Anonymizováno] [adresa] z 2. 10. 2023; objednávka z 9. 10. 2023; výpis z účtu z 14. 11. 2023).

13. Dne 30. 10. 2023 pro žalobce dokončil dílo dodavatel [právnická osoba] v podobě výměny staré dosazovací nádrže za novou (včetně dodání nové dosazovací nádrže), za cenu 1 020 470 Kč, kterou žalobce zaplatil dne 6. 11. 2023 (důkazy: daňový doklad č. [hodnota]; předávací protokol díla s datem 30. 10. 2023; výpis z účtu z 6. 11. 2023).

14. Žalobce si kvůli výše uvedené havárii dosazovací nádrže objednal znalecký posudek u znaleckého ústavu [právnická osoba]., z oboru koroze a ochrana proti korozi. Tento znalecký ústav dne 3. 11. 2023 vyhotovil znalecký posudek (s doložkou dle § 127a o. s. ř.), ve kterém dospěl k následujícímu závěru - ke koroznímu napadení dosazovací nádrže došlo v důsledku kombinace několika faktorů, včetně nevhodného materiálu (který má sklon ke vzniku korozního napadení) a spojovacích materiálů, přičemž návrh konstrukčního materiálu a spojovacích materiálů byl uveden v Technické zprávě [adresa] – kanalizace a ČOV vypracované žalovaným, a dle znaleckého ústavu projektant (žalovaný) je odpovědný za návrh konstrukčního materiálu a spojovacích materiálů. Tyto skutečnosti soud zjistil z uvedeného znaleckého posudku.

15. Žalobce zaplatil výše uvedenému znaleckému ústavu za znalecký posudek dne 14. 11. 2023 částku 24 200 Kč (důkaz: faktura č. [hodnota]; výpis z účtu z 14. 11. 2023).

16. Žalobce žalovanému dne 20. 11. 2023 doručil e-mail s mj. výše uvedeným znaleckým posudkem a vyzval jej k reakci; žalovaný žalobci odpověděl dopisem z 22. 11. 2023, ve kterém mj. odmítl tvrzení znaleckého posudku o odpovědnosti žalovaného za návrh konstrukčního materiálu a spojovacích materiálů, a uvedl, že žalovaný odmítá nést odpovědnost (důkaz tímto dopisem).

17. Dne 4. 12. 2023 žalobce přeposlal dopis žalovaného z 22. 11. 2023 pracovnici znaleckého ústavu [právnická osoba]. s prosbou o doporučení postupu (důkaz: e-mail žalobce z 4. 12. 2023). Znalecký ústav [právnická osoba]. žalobci dne 4. 12. 2023 odpověděl e-mailem zejména tak, že projektant by měl, pokud navrhuje materiálové a konstrukční řešení, upozornit na příp. další rizika včetně použití spojovacího materiálu, protože problematika koroze při spojení hliníkového plechu a korozivzdorné oceli je velmi dobře známa (důkaz tímto e-mailem).

18. Žalobce dne 6. 3. 2024 doručil žalovanému do datové schránky dopis, v němž zejména uvedl, že - v důsledku žalovaným jako projektantem vadně zvoleného materiálu a způsobu uchycení - vznikla žalobci škoda spočívající v žalobní částce (důkaz tímto dopisem s doručenkou).

19. Žalovaný v dopise z 25. 3. 2024 adresovaném žalobci odmítl nárok žalobce a uvedl zejména, že dílo zpracoval bez vad a že nárok žalobce je uplatněn po uplynutí zákonných a smluvních lhůt (důkaz tímto dopisem).

20. Sporná část projektové dokumentace - které podle žalobce obsahuje vadu ve smyslu výše uvedeného znaleckého posudku a měla způsobit v důsledcích zažalovanou škodu - byla obsažena konkrétně v Technické zprávě s datem 1/[adresa] – kanalizace a ČOV, D.16.2., ČOV [adresa] - strojní část, č. přílohy D.16.2.1. (str. 6 a 8: „Dosazovací nádrž… Je vyrobená z materiálu [Anonymizováno]… materiálové provedení nádrže a vystrojení: AI Mg3, tj. 4 mm“), a č. přílohy D.16.2.2. (str. 2 : „Dosazovací nádrž… Materiálové provedené [Anonymizováno]… [právnická osoba] a kotvení nádrže je z oceli tř. 17, nerez“) [důkaz touto částí projektové dokumentace v její tištěné podobě i v digitální podobě na CD-R].

21. Projektovou dokumentaci - obsahující žalobcem tvrzenou vadou (která dle žalobce zakládá jeho nárok na náhradu škody) - žalovaný předal žalobci dne 12. 2. 2024. To plyne z následujícího.

22. Za prvé žalobce soudu doručil předmětnou projektovou dokumentaci i v elektronické podobě na CD-R s tím, že se jedná o projektovou dokumentaci ve znění obsahujícím žalobcem tvrzenou vadu (viz č. l. 81 verte). Žalobce uvedl při soudním jednání dne 21. 10. 2025 (viz str. 2 protokolu o jednání), že jde o kopii originálu projektové dokumentace v elektronické podobě. Žalobce soudu též doručil předávací protokoly, které podle něj byly v rámci daného smluvního vztahu mezi účastníky uskutečněny, a to : 1) předávací protokol o předání dokumentace pro provádění stavby v pěti tištěných vyhotovení a v jednom digitálním vyhotovení na CD s datem podpisu 12. 2. 2014, 2) předávací protokol (nedatovaný, s podpisy účastníků) o předání projektové dokumentace kanalizační přípojky v šesti tištěných vyhotoveních v rozsahu kanalizační a vodovodní přípojka k č.p. 149, 3) předávací protokol s datem podpisu účastníků 10. 3. 2014 o předání projektové dokumentace vodovodních a kanalizačních přípojek v šesti tištěných verzích v rozsahu kanalizační přípojky (173 ks) a kanalizační a vodovodní přípojky (7 ks), 4) předávací protocol s datem podpisu účastníků 11. 6. 2014 - o předání stavebního povolení č.j. [Anonymizováno] ze dne 24. 4. 2014 (originál, včetně potvrzení o nabyté právní moci), stanoviska dotčených účastníků stavebního řízení – kanalizace a ČOV (originály) a vodovod (originály), projektová dokumentace – [Anonymizováno] (orazítkovaný vodoprávním úřadem) – kanalizace a ČOV (paré č. [hodnota]) a projektová dokumentace – [Anonymizováno] (orazítkovaná vodoprávním úřadem) – vodovod (paré č. [hodnota]), 5) předávací protokol – s datem podpisu účastníků 11. 8. 2014 - o předání stavebního povolení č.j. [Anonymizováno], ze dne 9. 7. 2014 (originál, včetně potvrzení o nabyté právní moci) a projektové dokumentace – [Anonymizováno] (orazítkovaná stavebním úřadem), 6) předávací protokol - s datem podpisu účastníků 11. 2. 2015 - o předání projektové dokumentace vodovodních a kanalizačních přípojek v šesti tištěných vyhotoveních v rozsahu kanalizační a vodovodní přípojka k č.p. 150 (1 ks), 7) předávací protokol – s datem podpisu účastníků – 22. 7. 2015 – o předání projektové dokumentaci kanalizační přípojky v šesti tištěných vyhotoveních v rozsahu kanalizační přípojka k č. p. 4, 8, 141 a 161 a 8) předávací protokol (nedatovaný, s podpisy účastníků) o předání v tištěné podobě dokumentace pro územní řízení v jednom vyhotovení, projekt [adresa] – kanalizace (důkaz těmito předávacími protokoly).

23. Z výše uvedených 8 předávacích protokolů plyne, že jen v jediném případě žalobce žalovanému předal projektovou dokumentaci v digitálním vyhotovení na CD – dne 12. 2. 2014. Žalobce tvrdí, že vada projektové dokumentace byla obsažena v projektové dokumentaci mu předané žalobcem v digitální podobě na CD; to ostatně odpovídá i důkazu touto projektovou dokumentací v elektronické podobě na CD-R (viz např. str. 2 dole protokolu o jednání z 21. 10. 2025). Z toho plyne spolehlivě, že projektová dokumentace obsahující žalobcem tvrzenou vadu byla předána žalobci právě dne 12. 2. 2014, jelikož neexistuje předávací protokol o předání projektové dokumentace v digitální podobě na CD-R z pozdější doby (viz argumentum per eliminationem, tj. logický argument vyloučením).

24. Za druhé, z vlastností (informací o souboru) sporné části projektové dokumentace na CD-R plyne, že tento soubor byl vytvořen dne 13. 12. 2013 (viz str. 2 dole protokolu o jednání z 21. 10. 2025). To odpovídá verzi žalovaného, že tuto projektovou dokumentaci předal žalobci právě dne 12. 2. 2014. Obdobný závěr plyne i z označení sporné části projektové dokumentace číslem „1/2014“, čemuž logicky časově koresponduje brzké předání projektové dokumentace po 1/2014, tj. právě 12. 2. 2014.

25. Za třetí, z užitých termínů v předávacím protokole ze dne 12. 2. 2014 plyne, že toho dne žalovaný žalobci předal právě projektovou dokumentaci s namítanou vadou, jelikož se tyto termíny shodují s předmětem díla vymezeným ve smlouvě o dílo z 21. 10. 2013. Totiž v předávacím protokole z 12. 2. 2014 je uvedeno, že jde o akci „[adresa] – KANALIZACE A ČOV + VODOVOD“ a že žalovaný žalobci předal projektovou dokumentaci v rozsahu „Část kanalizace a ČOV“ a „Část vodovod“ (důkaz tímto předávacím protokolem). Ve smlouvě o dílo z 21. 10. 2013 jsou užity shodné termíny pro specifikaci předmětu díla (projektové dokumentace) – „akce „[adresa] – kanalizace a ČOV“ + vodovod“ (čl. 2. 2. smlouvy o dílo) či „Projektovanou dokumentaci projektu „Kanalizace a ČOV“ + vodovod“ (čl. 4.2. smlouvy o dílo).

26. Za čtvrté, podle smlouvy o dílo ze dne 21. 10. 2013 (čl. 8.2.) měla být cena díla zaplacena vždy na základě vystavených faktur po dokončení a předání dílčí části díla a z každé fakturované částky mělo být dle smlouvy o dílo odečteno zádržné ve výši 5 %, které mělo být zaplaceno žalovanému na základě faktury po uplynutí sjednané záruční doby (viz čl. 8.4. smlouvy o dílo). Právě dne 12. 2. 2014 – tedy v den podpisu předávacího protokolu z 12. 2. 2014 – žalovaný žalobci vystavil 2 faktury (č. [hodnota] a [Anonymizováno]) se splatností 5. 3. 2014 právě za spornou projektovou dokumentaci, in concreto za „zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení a projektové dokumentace ve stupni pro provádění stavby v rámci akce „[adresa] – kanalizace a ČOV“, část „Kanalizace a ČOV“ i „Vodovod“, a to explicitně za 95 % z ceny (tj. zádržné) [důkaz těmito fakturami]. Přitom žalobce obě faktury žalovanému zaplatil v datu splatnosti – tj. dne 3. 3. 2014 zaplatil částku 686 251,50 Kč i 283 926,50 Kč (důkaz výpisem z účtu žalovaného z 3. 3. 2014). Tímto svým chováním i žalobce dal najevo, že považuje projektovou dokumentaci za mu předanou právě dne 12. 2. 2014; v opačném případě by žalobce neměl rozumný důvod žalovanému faktury za spornou projektovou dokumentaci proplácet.

27. Za páté, žalovaný dne 13. 3. 2019 vystavil žalobci fakturu (č. [hodnota]) se splatností 3. 4. 2019 na 5procentní zádržné z celkové ceny díla dle čl. 8.7. smlouvy o dílo, přičemž žalobce tuto fakturu (tj. částku 56 991 Kč) žalovanému proplatil ve lhůtě splatnosti dne 19. 3. 2019 (důkaz: faktura č. [hodnota] a výpis z účtu žalovaného z 19. 3. 2019). Přitom dle smlouvy o dílo (čl. 8. 7.) mělo být zádržné uvolněno žalovanému na základě faktury žalovaného se splatností 21 dnů po uplynutí záruční doby, přičemž záruční doba činila 5 let od data převzetí díla, resp. každého jeho ukončené části žalobcem (viz čl. 11.1. smlouvy o dílo). Z takového následného chování účastníků plyne, že oba účastníci odvíjeli předání projektové dokumentace žalobci ode dne 12. 2. 2014; tomu totiž v zásadě korespondovalo vyhotovení poslední faktury na zádržné žalovaným po uplynutí 5 let (od předání díla) i následné chování žalobce, který tuto fakturu proplatil.

28. Za šesté, stavební úřad ([právnická osoba] [adresa]) - na základě žádosti žalovaného jednajícího za žalobce podané dne 29. 1. 2014 - dne 24. 4. 2014 vydal stavební povolení ke stavbě vodního díla „[adresa] – vodovod, kanalizace a ČOV“ - tedy ke stavbě díla, jehož podkladem byla předmětná projektová dokumentace zpracovaná žalovaným (srov. i str. 8 stavebního povolení, kde je napsáno, že jde o projektovou dokumentaci stavby zpracovanou právě žalovaným a již ověřenou) [důkaz tímto stavebním povolením]. Z toho plyne, že projektová dokumentace už v době podání žádosti dne 29. 1. 2014 musela existovat; tedy tím spíše existovala i 12. 2. 2014.

29. Žalobce soudu předložil 8 (shora reprodukovaných) předávacích protokolů s tím, že tyto údajně byly uskutečněny s žalovaným v rámci daného smluvního a že z nich prý plyne, že dílo bylo předáváno postupně do dne 22. 7. 2015. S tím však soud nesouhlasí. Žalobce nerozlišuje adekvátně ten který jiný smluvní vztah mezi účastníky a předání toho kterého jiného díla.

30. Žalobce předložil soudu předávací protokol ze dne 22. 7. 2015. Nicméně nejde o předávací protokol o předání projektové dokumentace s tvrzenou vadou, což plyne z více argumentů.

31. Za prvé, v předávacím protokole ze dne 22. 7. 2015 je uvedeno, že jde o předání dokumentace k několika konkrétně tam specifikovaným kanalizačním přípojkám v rámci akce „[adresa] kanalizace a ČOV – vodovodní a kanalizační přípojky“. Nejde tedy o předmět nyní projednávané smlouvy o dílo ze dne 21. 10. 2013, který byl účastníky ve smlouvě označován jako „[adresa] – kanalizace a ČOV + vodovod“.

32. Za druhé, v předávacím protokole je uvedeno zakázkové číslo „1384713“, tedy nikoli číslo [hodnota], které náleží ke smlouvě o dílo z 21. 10. 2013 (viz bod 5. odůvodnění rozsudku). Toto zakázkové číslo, jakož i označení jiné akce, se vztahuje k jiné smlouvě o dílo uzavřené mezi žalobcem a žalovaným, k jinému dílu – in concreto ke smlouvě číslo [hodnota] ze dne 31. 10. 2013 s názvem akce „[adresa] kanalizace a ČOV – vodovodní a kanalizační přípojky“, jejímž předmětem bylo zejména zpracování projektové dokumentace pro 218 kusů vodovodních a kanalizačních přípojek. Tyto skutečnosti soud zjistil z důkazu předávacím protokolem ze dne 12. 2. 2014, 22. 7. 2015 a smlouvy o dílo č. [hodnota].

33. Z toho plyne, že předávací protokol ze dne 22. 7. 2015 nezpochybňuje předání sporné projektové dokumentace dne 12. 2. 2014. Dne 22. 7. 2015 byla žalovaným žalobci předána jiná projektová dokumentace, v rámci jiného smluvního vztahu, s jiným předmětem plnění.

34. Žalobce předložil též předávací protokol ze dne 11. 6. 2014. Je v něm uvedeno, že se týká akce „[adresa] – kanalizace a ČOV“ a „[adresa] - vodovod“ se zakázkovým číslem [hodnota]. Specifikace tohoto protokolu (akce) odpovídá nyní projednávané smlouvě o dílo z 21. 10. 2013, stejně jako zakázkové číslo odpovídá číslu smlouvy o dílo z 21. 10. 2013 (důkazy: smlouva o dílo z 21. 10. 2013 a předávací protokol z 11. 6. 2014). Předmětem předání ale bylo dle tohoto protokolu stavební povolení č. j. [Anonymizováno] ze dne 24. 4. 2014 (originál) včetně potvrzení o nabyté právní moci a projektová dokumentace orazítkovaná stavebním úřadem. Z toho plyne, že nešlo o první předání sporné projektové dokumentace, nýbrž o její další předání, tentokrát již orazítkované stavebním úřadem. Šlo tak o předání té projektové dokumentace (v rozsahu projektu kanalizace, ČOV a vodovodu), která byla předána žalobci dne 25. 11. 2013, na jejímž základě byla následně podána žalobcem žádost o vydání stavebního povolení (a k této žádosti byla připojena) a po vydání stavebního povolení byla příslušným stavebním úřadem jako potvrzená (orazítkovaná) vrácena. Tedy ani tento předávací protokol nezpochybňuje již dřívější datum předání projektové dokumentace (12. 2. 2014).

35. Žalobce předložil předávací protokol z 11. 8. 2014. Je v něm uvedeno, že se týká akce „[adresa] – kanalizace a ČOV“ a „[adresa] - vodovod“ se zakázkovým číslem [hodnota]. Specifikace tohoto protokolu (akce) tak odpovídá nyní projednávané smlouvě o dílo z 21. 10. 2013, stejně jako zakázkové číslo odpovídá číslu smlouvy o dílo z 21. 10. 2013 (důkazy: smlouva o dílo z 21. 10. 2013 a předávací protokol z 11. 8. 2014). Předmětem předání ale bylo dle tohoto protokolu stavební povolení č. j. [Anonymizováno] ze dne 9. 7. 2014 včetně potvrzení o nabyté právní moci a projektová dokumentace orazítkovaná stavebním úřadem. Předané stavební povolení z 9. 7. 2014 bylo vydáno na stavbu „SO 63 – Příjezdová komunikace k ČOV, která je součástí stavby „[adresa]-kanalizace“ a stavba měla obsahovat mj. příjezdovou komunikaci k ČOV (důkaz tímto stavebním povolením). Šlo tak o předání té dokumentace (v rozsahu dokumentace k příjezdové cestě k ČOV), která byla předána žalobci už dne 25. 11. 2013, na jejímž základě byla následně podána žalobcem žádost o vydání stavebního povolení (a k této žádosti byla připojena) a po vydání stavebního povolení byla stavebním úřadem jako potvrzená (orazítkovaná) vrácena. Tedy ani tento předávací protokol nezpochybňuje již dřívější datum předání projektové dokumentace (12. 2. 2014).

36. Žalobce předložil předávací protokol nedatovaný týkající se přípojek k č.p.

149. V tomto protokole je uvedeno, že se týká akce „[adresa] – kanalizace a ČOV vodovodní a kanalizační přípojky“, se zakázkovým číslem [hodnota] a že předmětem předání je projektová dokumentace týkající se kanalizačních a vodovodních přípojek k č.p. 149 (důkaz tímto protokolem). Jde tak o jiný název akce a jiné číslo smlouvy, než uvádí smlouva o dílo z 21. 10. 2013. Nejde o zakázku dle smlouvy o dílo z 21. 10. 2013, ale o stejnou zakázku, o které pojednává i protokol o předání z 22. 7. 2015, tj. dle jiné smlouvy o dílo, a to č. [hodnota] s jiným předmětem plnění - „[adresa] – kanalizace a ČOV vodovodní a kanalizační přípojky“ (důkaz: smlouva o dílo č. [hodnota]). Proto platí stejný závěr jako v bodě 30. až 33. odůvodnění tohoto rozsudku.

37. Žalobce předložil předávací protokol z 10. 3. 2014. Je v něm uvedeno, že se týká akce „[adresa] – kanalizace a ČOV vodovodní a kanalizační přípojky“, se zakázkovým číslem [hodnota] a že předmětem předání je projektová dokumentace týkající se kanalizačních a vodovodních přípojek, nikoli týkající se samotné ČOV. Proto platí stejný závěr jako v bodě 30. až 33. a 36. shora. Tudíž nejde o zakázku dle smlouvy o dílo z 21. 10. 2013, ale o stejnou zakázku, o které pojednává i protokol o předání z 22. 7. 2015, tj. dle jiné smlouvy o dílo, a to č. [hodnota], s jiným předmětem plnění, tj. „[adresa] – kanalizace a ČOV vodovodní a kanalizační přípojky“.

38. Žalobce předložil předávací protokol z 11. 2. 2015. Je v něm uvedeno, že se týká akce „[adresa] – kanalizace a ČOV vodovodní a kanalizační přípojky“, se zakázkovým číslem [hodnota] a že předmětem předání je projektová dokumentace týkající se kanalizačních a vodovodních přípojek (konkrétně kanalizační a vodovodní přípojka k č. p. 150), nikoli týkající se samotné ČOV. Proto platí stejný závěr jako v bodě 30. až 33., 36. a 37. shora. Tudíž nejde o zakázku dle smlouvy o dílo z 21. 10. 2013, ale o stejnou zakázku, o které pojednává i protokol o předání z 22. 7. 2015, tj. dle jiné smlouvy o dílo, a to č. [hodnota], s jiným předmětem plnění, tj. „[adresa] – kanalizace a ČOV vodovodní a kanalizační přípojky“.

39. Žalobce předložil soudu i předávací protokol nedatovaný týkající se zakázky č. [hodnota]. Je v něm uvedeno, že se týká akce „[adresa] – kanalizace“, se zakázkovým číslem [hodnota] a že předmětem předání je projektová dokumentace pro územní řízení v tištěné podobě (důkaz tímto protokolem). Tedy jde o jiný název akce a jiné číslo smlouvy, než si účastníci sjednali pro nyní projednávanou smlouvu o dílo z 21. 10. 2013 (důkaz smlouvou z 21. 10. 2013). Účastníci uzavřeli písemnou smlouvu o dílo na tuto jinou akci - tj. „[adresa] – kanalizace“ - dne 20. 9. 2011 pod č. [hodnota], a žalovaný žalobci předal dokumentaci podle této jiné smlouvy o dílo č. [hodnota] dne 10. 10. 2011 (důkazy: smlouva o dílo č. [hodnota] a předávací protokol z 10. 10. 2011). Z uvedeného plyne, že žalobcem předložený protokol stran zakázky č. [hodnota] nemá žádný vztah k nyní projednávané smlouvě o dílo z 21. 10. 2013. Jde o jinou smlouvu o dílo, o jiné dílo (projektovou dokumentaci).

40. Z uvedeného plyne, že žádný z předávacích protokolů předložených žalobcem nezpochybnil předávací protokol ze dne 12. 2. 2014 a skutkové zjištění, že žalobce předal projektovou dokumentaci obsahující tvrzenou vadu dne 12. 2. 2014. Nadto, jak vyplyne z níže rozebrané námitky promlčení a právní úpravy o objektivní 10leté promlčecí lhůtě, pouze na základě předávacího protokolu ze dne 22. 7. 2015 by se žalobce mohl ubránit námitce promlčení. Totiž všech 6 ostatních protokolů byly z data, na základě kterého by žalobní nárok byl také promlčen.

41. Soud proto na podkladě dokazování přijal následující skutkový závěr. Účastníci spolu dne 21. 10. 2013 uzavřeli smlouvu o dílo, v rámci které se žalovaný jako zhotovitel zavázal předat žalobci jako objednateli (žalovaným zpracovanou) projektovou dokumentaci na stavbu [adresa] – kanalizace a ČOV a [adresa] – vodovod. Tuto stavbu pak pro žalobce provedla jiná obchodní společnost. Žalovaný smluvenou projektovou dokumentaci ve finální podobě předal žalobci dne 12. 2. 2014. Žalobce se dozvěděl v červenci 2022 o trhlinách v nádrži způsobujících nefunkčnost nádrže, přičemž tato nádrž byla postavena právě na základě projektové dokumentace zpracované žalovaným. Žalobce v říjnu 2022 přistoupil k zatímní opravě nádrže a v říjnu 2023 k její úplné výměně za novou. Žalobce si nechal vyhotovit znalecký posudek ze dne 3. 11. 2023, v němž bylo uvedeno, že k vadě nádrže došlo kvůli koroznímu napadení nádrže v důsledku nevhodného materiálu a nevhodně navržených spojovacích materiálů a že toto naprojektoval žalovaný, a že proto žalovaný jako projektant je odpovědný za návrh konstrukčního materiálu a spojovacích materiálů. Žalobce žalovanému dne 20. 11. 2023 doručil uvedený znalecký posudek, ale žalovaný žalobci už dne 22. 11. 2023 odpověděl, že nenese za to žádnou odpovědnost.

42. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně.

43. Podle § 261 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jako „obch. zák.“) : „Touto částí zákona se řídí rovněž závazkové vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb. K tomuto účelu se za stát považují i státní organizace, jež nejsou podnikateli, při uzavírání smluv, z jejichž obsahu vyplývá, že jejich obsahem je uspokojování veřejných potřeb.“.

44. Podle § 536 odst. 1 a 2 obch. zák.: „(1) Smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. (2) Dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.“.

45. Podle ustanovení § 373 obch. zák. „kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost.“.

46. Podle § 387 odst. 1 a 2 obch. zák.: „(1) Právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem. (2) Promlčení podléhají všechna práva ze závazkových vztahů s výjimkou práva vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou.“.

47. Podle § 388 odst. 1 obch. zák.: „Promlčením právo na plnění povinnosti druhé strany nezaniká, nemůže však být přiznáno nebo uznáno soudem, jestliže povinná osoba namítne promlčení po uplynutí promlčecí doby.“.

48. Podle § 398 obch. zák.: „U práva na náhradu škody běží promlčecí doba ode dne, kdy se poškozený dozvěděl nebo mohl dozvědět o škodě a o tom, kdo je povinen k její náhradě; končí však nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti.“.

49. Účastníci spolu uzavřeli dne 21. 10. 2013 smlouvu o dílo ve smyslu § 536 a násl. obch. zák., na základě níž se žalovaný zavázal pro žalobce provést dílo v podobě projektové dokumentace na konkrétní projekt.

50. Šlo o závazkový vztah mezi samosprávnou územní jednotkou, tj. žalobcem jako obcí, a žalovaným jako podnikatelem, pročež již na základě této skutečnosti jsou právní vztahy účastníky regulovány obchodním zákoníkem na základě již § 261 odst. 2 obch. zák. Nadto účastníci ve smlouvě o dílo písemně zvolili, že se jejich vztah bude řídit obchodním zákoníkem (viz § 262 odst. 1 obch. zák.).

51. Žalobce v tomto řízení uplatnil nárok náhradu škody, která mu měla vzniknout v důsledku porušení povinnosti žalovaného jako zhotovitele provést dílo řádně (tj. bezvadně). Podle žalobce projektová dokumentace zhotovená žalovaným, tj. dílo, měla (skrytou) vadu spočívající v navržení nevhodného materiálu v projektové dokumentaci a nevhodné volby materiálů při napojení šroubů.

52. Škoda dle tvrzení žalobce má spočívat v tom, že v důsledku porušení povinnosti žalovaného provést řádně dílo žalobce, tedy v důsledku vadného plnění žalovaného, žalobce musel nechat opravit nádrž za částku 234 228,85 Kč, posléze nádrž nechat vyměnit za částku 1 020 470 Kč, v této souvislosti odčerpat dřívější nádrž za částku 305 056 Kč, a že musel zaplatit za znalecký posudek (za účelem zjištění příčiny havárie nádrže) částku 24 200 Kč.

53. Žalovaný vznesl námitku promlčení.

54. Podle § 398 věta za středníkem obch. zák. se právo na náhradu škody promlčí nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti, která vedla ke vzniku škody.

55. Podle žalobce měla škoda vzniknout porušením povinnosti žalovaného jako zhotovitele povést dílo bez vad. Žalovaný předal dílo (projektovou dokumentaci) obsahující žalobcem tvrzenou vadu dne 12. 2. 2014. Proto žalobcem tvrzené porušení povinnosti žalovaného v podobě vadného provedení díla nastalo dne 12. 2. 2014 a od této doby plynula objektivní 10letá promlčecí doba; ta však uplynula (v souladu s pravidly o počítání času - viz § 122 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník) dne 12. 2. 2024. Pokud žalobce podal žalobu až dne 10. 4. 2025, učinil tak až (dávno) po uplynutí 10leté promlčecí doby.

56. Ze soudní praxe soud odkazuje např. na usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 2. 2022 sp. zn. IV. ÚS 52/22, bod [právnická osoba] hlediska počátku běhu tzv. objektivní promlčecí lhůty je podle Nejvyššího soudu rozhodné datum 16. 1. 2006 (jakožto okamžik předání díla), tudíž tato desetiletá promlčecí lhůta uběhla 16. 1. 2016, a proto se městský soud ani v této otázce neodchýlil od ustálené judikaturní praxe, uzavřel-li, že nárok stěžovatele na náhradu další škody, tedy v částce 21 399 412,10 Kč je rovněž promlčen.“.

57. Žalovaný vznesl důvodně námitku promlčení žalobního nároku, pročež podle § 388 odst. 1 obch. zák. soud žalobní nárok žalobci nemůže přiznat. Soud proto žalobu z důvodu promlčení žalobního nároku zamítl, aniž by se žalobním nárokem blíže věcně zabýval, a to i z důvodu hospodárnosti řízení.

58. Námitka žalobce o tom, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, je nedůvodná.

59. Ustálená judikatura (Nejvyššího i Ústavního soudu) dovodila, že dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění námitky promlčení se příčí dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy je výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti musejí být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby odůvodnily tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení. V tomto smyslu soud odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2002 sp. zn. 25 Cdo 1839/2000 (uveřejněný pod č. 59/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2011 sp. zn. 21 Cdo 85/2010, či usnesení téhož soudu ze dne 6. 6. 2018 sp. zn. 28 Cdo 444/2018, a dále na nálezy Ústavního soudu ze dne 6. 9. 2005 sp. zn. I. ÚS 643/04, ze dne 15. 1. 1997 sp. zn. II. ÚS 309/95, a ze dne 3. 6. 2008 sp. zn. IV. ÚS 581/06.

60. Má-li tak být námitka promlčení posouzena za rozpornou s dobrými mravy, judikatura (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 6. 9. 2005 sp. zn. I. ÚS 643/04, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000, uveřejněný pod číslem 59/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) vyžaduje, aby účastník, který se domáhá nároku po uplynutí promlčecí doby, nezavinil marné uplynutí této doby (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3594/2018 či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3573/2020).

61. Aplikací shora demonstrativně uvedené judikatury soud dospěl k závěru, že námitky promlčení není rozporná s dobrými mravy. To již proto, že nebyla splněna podmínka, podle níž by žalobce nezavinil marné uplynutí promlčecí doby. Ba naopak – žalobci nic nebránilo podat žalobu ještě před uplynutím 10leté promlčecí doby (obdobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2020 sp. zn. 32 Cdo 2903/2019).

62. Totiž žalobcem tvrzená škoda měla vzniknout žalobci zaplacením částky 234 228,85 Kč dne 31. 10. 2022, částky 1 020 470 Kč dne 6. 11. 2023, částky 305 056,40 Kč dne 14. 11. 2023 a částky 24 200 Kč dne 14. 11. 2023. Tudíž poslední částku, kterou žalobce považuje za škodu, žalobce uhradil dne 14. 11. 2023. V okamžiku zaplacení poslední zažalované částky ještě neuplynula 10promlčecí doba. Navíc samotný žalobce uvádí, že se dozvěděl o tom, že za škodu odpovídá žalovaný, ze znaleckého posudku ze dne 3. 11. 2023; v té době ještě promlčecí doba neuplynula, žalobce měl stále ještě více než tři měsíce na podání žaloby.

63. K opožděnému uplatnění nároku žalobcem nepřispěl žalovaný. Žalovaný transparentně již od počátku, ještě před uplynutím promlčecí lhůty, konkrétně dne 22. 11. 2023, žalobci vyjevil, že svoji odpovědnost zcela odmítá a žalobci nic nedluží. Nejde tak například o a priori nevylučitelnou situaci, kdy by dlužník např. sliboval splnění dluhu a po uplynutí promlčecí lhůty by své stanovisko změnil a namítl promlčení. Žalobce tak nebyl udržován žalovaným v nejistotě, zda žalobní nárok uznává či neuznává, zda žalobní nárok má žalobce vymáhat soudně či nikoli apod. Nejde tak ani např. o situaci, že by žalovaný žalobce utvrzoval v tom, že dobrovolně náhradu škody uhradí, nepodá-li žalobce na něj žalobu, aby pak (obdobně jako v případě souzeném rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1839/2000) shovívavosti žalobce (nemravně) využil ke vznesení námitky promlčení (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 2. 2022 sp. zn. IV. ÚS 52/22, bod 10.).

64. Nejde ani o případ ve smyslu judikatury, že by námitka promlčení byla s ohledem na okolnosti věci výrazem zneužití práva ze strany žalovaného namítnout promlčení. Žalovaný jen právo namítnout promlčení využil, nikoli zneužil.

65. Summa summarum, nejde o výjimečný případ, v němž by ve světle judikatury pro rozpor s dobrými mravy nebylo možné přihlédnout k jinak důvodně vznesené námitce promlčení.

66. Žalobce odkázal na § 428 odst. 3 obch. zák. ve spojení s § 562 odst. 3 obch. zák.

67. Podle § 428 obch. zák.: „ (1) Právo kupujícího z vad zboží nemůže být přiznáno v soudním řízení, jestliže kupující nepodá zprávu prodávajícímu o vadách zboží bez zbytečného odkladu poté, kdy a) kupující vady zjistil, b) kupující při vynaložení odborné péče měl vady zjistit při prohlídce, kterou je povinen uskutečnit podle § 427 odst. 1 a 2, nebo c) vady mohly být zjištěny později při vynaložení odborné péče, nejpozději však do dvou let od doby dodání zboží, popřípadě od dojití zboží do místa určení stanoveného ve smlouvě. U vad, na něž se vztahuje záruka za jakost, platí místo této lhůty záruční doba. (2) K účinkům stanoveným v odstavci 1 se přihlédne, jen jestliže prodávající namítne v soudním řízení, že kupující nesplnil včas svou povinnost oznámit vady zboží. (3) Účinky odstavců 1 a 2 nenastávají, jestliže vady zboží jsou důsledkem skutečností, o kterých prodávající věděl nebo musel vědět v době dodání zboží.“. Podle § 562 obch. zák.: „(1) Objednatel je povinen předmět díla prohlédnout nebo zařídit jeho prohlídku podle možnosti co nejdříve po předání předmětu díla. (2) Soud nepřizná objednateli právo z vad díla, jestliže objednatel neoznámí vady díla a) bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistí, b) bez zbytečného odkladu poté, kdy je měl zjistit při vynaložení odborné péče při prohlídce uskutečněné podle odstavce 1, c) bez zbytečného odkladu poté, kdy mohly být zjištěny později při vynaložení odborné péče, nejpozději však do dvou let a u staveb do pěti let od předání předmětu díla. U vad, na něž se vztahuje záruka, platí místo této lhůty záruční doba. (3) Ustanovení § 428 odst. 2 a 3 se použijí obdobně na účinky uvedené v odstavci 2.“.

68. Poukaz žalobce na § 428 odst. 3 obch. zák. ve spojení s § 562 odst. 3 obch. zák. je nepřípadný. Už z důvodu, že žalobcem odkazovaná ustanovení regulují otázku nároku z odpovědnosti za vady, který ale nebyl předmětem tohoto řízení. Předmětem řízení byl toliko nárok na náhradu škody a institut náhrady škody má svá vlastní komplexní pravidla o (mj.) promlčení. To koneckonců vysvětlil i např. Ústavní soud, v usnesení ze dne 22. 2. 2022 sp. zn. IV. ÚS 52/22, bod 9.: „Možnost soudu přiznat objednateli práva z odpovědnosti za vady bez ohledu na objektivní uplynutí zákonem stanovené lhůty, musel-li zhotovitel o vadě díla při jeho předání vědět, nelze srovnávat s důvodně vznesenou námitkou promlčení, vázanou nadto zákonodárcem na konkrétně vymezený časový rámec.“.

69. Rovněž je nedůvodný poukaz žalobce na § 544 obch. zák. s tím, že mělo-li dílo žalovaného vady, nedošlo k jeho předání, jelikož ke splnění závazku provést dílo dojde až řádným provedením díla.

70. Podle § 554 odst. 1 věta první obch. zák.: „Zhotovitel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli v dohodnutém místě, jinak v místě stanoveném tímto zákonem.“. Toto ustanovení nereguluje otázku počátku běhu objektivní promlčecí lhůty u nároku na náhradu škody. V tomto řízení jde o žalobní nárok z titulu odpovědnosti žalovaného za porušení povinnosti ze závazkového vztahu, ve smyslu § 373 obch. zák. Protiprávnost jako jeden z předpokladů odpovědnosti za škodu zde spočívá v porušení povinnosti žalovaného jako zhotovitele provést dílo bez vad, což tvrdí i žalobce (koneckonců obdobně srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2011 sp. zn. 23 Cdo 4379/2008). Z hlediska počátku běhu objektivní promlčecí doby tak je rozhodné datum faktického předání díla, k čemuž došlo dne 12. 2. 2014. Promlčecí lhůta se neodvíjí od data (řádného) provedení díla ve smyslu § 554 odst. 1 obch. zák., nýbrž od okamžiku porušení povinnosti, která vedla ke vzniku škody. Pokud žalobce fakticky převzal sporné dílo (projektovou dokumentaci) od žalovaného dne 12. 2. 2014 - a pokud by toto dílo skutečně vykazovalo tvrzené vady - pak by tím zhotovitel porušil svoji povinnost provést dílo řádně (předat objednateli bezvadné dílo).

71. Žalobce namítl, že nelze akceptovat, aby promlčecí lhůta začala běžet před splněním všech předpokladů vzniku odpovědnosti a před vznikem práva na náhradu škody, neboť vznik práva na náhradu škody vyžaduje existenci škody. Tato námitka žalobce je nedůvodná už ze 2 pohledů.

72. Za prvé, soudní praxe je ustálena na opačném názoru, než který tvrdí žalobce. Nejvyšší soud opakovaně uzavřel, že z hlediska běhu desetileté (objektivní) promlčecí doby je rozhodný okamžik porušení povinnosti, která vedla ke vzniku škody, a počne běžet bez zřetele na to, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, a dokonce bez zřetele na to, kdy došlo ke vzniku škody [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2013 sp. zn. 23 Cdo 1426/2011, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 9. 2017 sp. zn. 32 Cdo 4013/2015 (publikovaný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu č. 1/2019 jako C 16957), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2017 sp. zn. 20 Cdo 792/2017, či ze dne 26. 4. 2023 sp. zn. 23 Cdo 1286/2022 aj.]. Úmyslem zákona (§ 398 obch. zák.) zde byla ochrana právní jistoty zhotovitele - aby nebyl navždy ohrožen povinností zaplatit náhradu škody; tedy aby u práva na náhradu škody promlčecí doba uběhla nejpozději do 10 let od porušení povinnosti. Výklad žalobce by nedůvodně popíral základní smysl a účel zavedení promlčecí lhůty, tedy snížení neurčitosti při uplatňování práv a omezení stavu nejistoty v právních vztazích (k tomu srov. i např. nález Ústavního soudu ze dne 16. 10. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 16/12, bod 36., či usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 2. 2022 sp. zn. IV. ÚS 52/22, bod 8.).

73. Za druhé, zde nejde o to, že by se právo žalobce promlčelo ještě před vznikem škody a dokonce ani před uvědoměním si na straně žalobce, kdo za škodu odpovídá. Totiž škoda měla vzniknout ke dni 14. 11. 2023 a samotný žalobce uvádí, že již na základě znaleckého posudku ze dne 3. 11. 2023 věděl, že za škodu odpovídá žalovaný. Přitom objektivní 10letá promlčecí doba uplynula až dnem 12. 2. 2024.

74. Z výše uvedených důvodů soud žalobu v plném rozsahu zamítl jako plně nedůvodnou výrokem I. tohoto rozsudku.

75. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, a proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které spočívají v nákladech právního zastoupení.

76. Předně jde o odměnu právní zástupce za následujících 6 úkonů právní služby podle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jako „a. t.“): 1) převzetí a příprava zastoupení – odměna 14 660 Kč, 2) vyjádření ve věci samé ze dne 26. 5. 2025 - 14 660 Kč, 3) vyjádření ve věci samé ze dne 17. 7. 2025 - 14 660 Kč, 4) účast na soudním jednání dne 5. 9. 2025 - 14 660 Kč, 5) vyjádření ve věci samé ze dne 19. 9. 2025 - 14 660 Kč, 6) účast na soudním jednání dne 21. 10. 2025 - 14 660 Kč. Celkem tak jde o odměnu ve výši 87 960 Kč.

77. Dále k náhradě nákladů řízení patří v souladu s § 13 odst. 4 a. t. paušální náhrada hotových výdajů po 450 Kč za úkon, tj. celkem ve výši 2 700 Kč (6 x 450).

78. K nákladům řízení vzniklým žalovanému patří i náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 a. t. ve výši 10 x 150 Kč, tj. celkem 1 500 Kč.

79. K náhradě nákladů řízení náleží v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. (zástupce žalovaného je plátcem DPH) i náhrada DPH ve výši 21 % z výše uvedených 3 částek (z 92 160 Kč), tj. částka 19 353,6 Kč.

80. K nákladům řízení dle § 13 odst. 1 a 5 a. t. náleží i náhrada cestovních výdajů advokáta žalovaného, za dvě cesty ze sídla advokáta v Praze k Městskému soudu v Brně a zpět (5. 9. a 21. 10. 2025), vozidlo s kombinovanou spotřebou 7,6 l/100 km (palivo benzín), celkový počet najetých kilometrů 840 Kč (2 x 420 Km) – celkem ve výši 7 457,52 Kč (i s DPH) [2 x 3 728,76 Kč].

81. Soud žalovanému za jím vyúčtované podání z 7. 7. 2025 nic nepřiznal. Byl v něm jen vyjádřen nesouhlas s rozhodnutím bez jednání a avizováno, že se žalovaný ještě ve věci samé vyjádří. Nešlo tak o úkon právní služby ve smyslu § 11 a. t.

82. Soud žalovanému nic nepřiznal ani za jím vyúčtované 3 porady se svým advokátem ze dne 14. 7. 2025, 3. 9. 2025 a 15. 9. 2025. K převzetí a přípravě zastoupení, jako samostatnému úkonu právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a. t., je pravidelně nutná porada s klientem, která zahrnuje všechny otázky, které jsou pro klienta jako účastníka řízení významné, včetně rozboru jeho procesního postavení a informování klienta o povaze a průběhu řízení i o jeho procesních právech a povinnostech. Další poradu advokáta s klientem lze považovat za samostatný (další) úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. c/ a. t. pouze tehdy, pokud byla vynucena dalším průběhem řízení. Za poradu jako úkon právní služby nelze považovat např. obvyklou komunikaci mezi účastníkem a zástupcem, ke které pravidelně dochází před provedením určitého procesního úkonu a která je k řádnému provedení úkonu zástupcem potřebná (včetně sdělení relevantních skutečností a předání potřebných podkladů). Taková komunikace je předpokladem pro řádné provedení procesního úkonu, je tedy v řádném provedení úkonu implicitně zahrnuta a nemá charakter samostatného úkonu právní služby. V tomto smyslu soud odkazuje ze soudní praxe např. na usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 49 Co 1/2023 či ze dne 28. 2. 2023 č. j. 70 Co 29/2023-109, bod 15. Soud zjistil, že žalovaným všechny 3 vyúčtované porady bezprostředně předcházely úkonu advokáta žalovaného učiněnému vůči soudu – 1) po poradě z 14. 7. 2025 následovalo písemné podání ve věcí samé z 17. 7. 2025; 2) po poradě z 3. 9. 2025 následovala účast právního zástupce žalovaného na soudním jednání dne 5. 9. 2025 (v rámci které zástupce žalovaného hájil zájmy žalovaného a prezentoval soudu stanovisko žalovaného); 3) po poradě z 15. 9. 2025 následovalo písemné podání ve věcí samé z 19. 9. 2025. U všech 3 porad tak šlo o poradu bezprostředně před provedením úkonu právní služby advokátem, za který přitom byla žalovanému přiznána náhrada právního zastoupení (tj. za písemné podání ve věci samé z 17. 7. 2025, 19. 9. 2025 a za účast advokáta u soudního jednání dne 5. 9. 2025). Žádnou z těchto porad tak nelze považovat za úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c/ a. t., ale vždy šlo o implicitní součást jiného úkonu právní služby – úkonu dle § 11 odst. 1 písm. d) a písm. g) a. t. (písemné podání ve věci samé a účast při soudním jednání).

83. Celkem tak je žalobce povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 118 971,2 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (viz § 160 odst. 1 věta před středníkem), k rukám zástupce žalovaného (viz § 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení