47 CO 12/2021 - 409

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Evy Krčmářové a soudců JUDr. Miroslava Řezáče a JUDr. Petra Ševčíka, LL. M., ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa] zastoupený advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 978 714 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 1. října 2020, č. j. 246 C 53/2017-381, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 31 150 Kč, k rukám právní zástupkyně žalovaného, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 978 714 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % ročně z částky 867 411 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 111 303 Kč od [datum] do zaplacení (I. výrok) a uložil žalobci nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 74 320 Kč (II. výrok).

2. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že dne [datum] uzavřel žalobce (jako zhotovitel) a žalovaný (jako objednatel) smlouvu o dílo [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejímž předmětem bylo provedení slaboproudých instalací na stavbě Domova pro seniory [příjmení] ve [obec] do [datum], za dohodnutou cenu 3 300 000 Kč bez daně z přidané hodnoty (DPH). Investorem stavby byl Zlínský kraj. Fakturace za provedené práce a dodávky měla být prováděna jednou měsíčně na základě daňových dokladů (faktur) splatných 60 dnů od doručení do sídla objednatele. Dnem uskutečnění zdanitelného plnění byl první den kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byly odsouhlasené práce provedeny. Objednatel byl oprávněn pozastavit k zajištění urychleného odstraňování případných vad plnění 10 % z každé faktury. Nedílnou součást Smlouvy tvořily obchodní podmínky„ [právnická osoba], evidenční číslo OP: E08/ OP/sub/2014“ ze dne 2. 1. 2014 (dále jen„ Obchodní podmínky“), se kterými se zhotovitel seznámil při výběrovém řízení, a formuláře: zjišťovací protokol, zjišťovací protokol ke konečné faktuře, závěrečný protokol o předání a převzetí díla, protokol o splnění dílčího termínu a protokol o splnění konečného termínu; jejichž použití bylo závazné. Změna Smlouvy byla možná pouze písemným dodatkem. Dle Obchodních podmínek měla být fakturace prováděna buď měsíčně, nebo po dokončení díla. V případě měsíční fakturace měla být fakturace prováděna dle objemu skutečně provedených prací a dodávek. Zhotovitel byl povinen předkládat objednateli podepsaný soupis provedených prací a podepsaný zjišťovací protokol do třetího dne měsíce následujícího, a to za plnění provedené v příslušném kalendářním měsíci. Stavbyvedoucí objednatele měl provést kontrolu správnosti každého soupisu provedených prací a zjišťovacího protokolu. Pokud byly dokumenty v pořádku, stavbyvedoucí měl uvést tuto skutečnost do zjišťovacího protokolu, který měl podepsat a předat zhotoviteli do tří dnů. V opačném případě měl vrátit dokumenty a uvést zjištěné závady. V souladu s potvrzeným zjišťovacím protokolem a soupisem provedených prací měl zhotovitel vystavit fakturu splatnou ve lhůtě sjednané ve Smlouvě. Nedílnou součástí faktury měl být oběma stranami podepsaný soupis prací a zjišťovací protokol; bez těchto příloh neměla být dílčí faktura proplacena. [příjmení] fakturu měl zhotovitel právo vystavit po protokolárním předání a převzetí díla objednatelem. Nedílnou součástí konečné faktury měly být podepsané přílohy, soupis prací, zjišťovací protokol ke konečné faktuře a předávací protokol, podepsaný oprávněnými osobami smluvních stran. Bez těchto příloh neměla být konečná faktura proplacena. Fakturou číslo 2015, splatnou [datum], žalobce žalovanému z titulu Smlouvy vyúčtoval za práce vykonané v červenci 2015 částku 1 290 456 Kč. Na fakturu žalovaný zaplatil 352 626,70 Kč a v přípise ze dne [datum] sdělil žalobci, že fakturu je ochoten přijmout do účetnictví až po vystavení dobropisu na částku 582 286,60 Kč, aby fakturace za červenec 2015 odpovídala skutečně provedeným pracím v požadované kvalitě. K faktuře žalobce předložil zjišťovací protokol o provedených pracích, dodávkách a službách, který nebyl podepsán žalovaným. Fakturou č. 2015 vystavenou [datum], splatnou [datum], žalobce vyúčtoval za práce vykonané v srpnu 2015 částku 111 303 Kč. Na jednání soud vyzval žalobce k předložení zjišťovacího protokolu o provedených pracích, dodávkách a službách za srpen 2015; žalovaný zjišťovací protokol nepředložil s odůvodněním, že ho žalovanému s ohledem na nastalou situaci nezasílal. Při právním hodnocení věci soud Smlouvu ve znění Obchodních podmínek posoudil jako platně uzavřenou smlouvu o dílo ve smyslu § 2604 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Soud konstatoval, že žalobce soudu ani na výzvu nepředložil oběma stranami podepsané soupisy prací a zjišťovací protokoly k žádné z faktur, a v řízení bylo nesporné, že žalovaný tyto soupisy a zjišťovací protokoly ve vztahu k vyúčtovaným pracím nepodepsal, přičemž postoj k částečné úhradě faktury č. 2015 (nesouhlas s fakturovaných rozsahem prací) sdělil žalobci přípisem ze dne [datum]. Soud shrnul, že účastníci se dohodli na placení ceny díla jednou měsíčně na základě vystavených faktur, jejichž přílohami (a podmínkou splatnosti) měly být odsouhlasené soupisy prací a zjišťovací protokoly, bez kterých neměly být faktury proplaceny. Podle § 2604 o. z. dílo je provedeno, jakmile je dokončeno a předáno. Právo na zaplacení ceny vzniká provedením díla dle § 2610 o. z. Právní úprava smlouvy o dílo upřednostňuje autonomii vůle smluvních stran, kdy strany smlouvy si mohou dohodnout vznik nároku na zaplacení ceny díla dle svého uvážení. Soud měl za to, že na posuzovaný případ je použitelná judikatura vztahující se ke smlouvě o dílo za účinnosti zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (obch. zák.), a vyšel z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2019, sp. zn. 32 Cdo 1156/2019, podle kterého sjednají-li si smluvní strany způsob a postup pro předání díla, pak k provedení díla a vzniku práva na zaplacení ceny může dojít pouze způsobem a postupem dohodnutým účastníky. Proto soud nehodnotil, zda dílo bylo dokončeno a předáno, či zda vykazovalo vady a nedodělky, neboť žádná z předmětných faktur nebyla konečnou fakturou. Vzhledem k tomu, že k měsíční fakturaci byla dohodnuta hmotněprávní podmínka hrazení faktur, která nebyla splněna, nenastala splatnost předmětných faktur. Proto soud žalobu zamítl, aniž hodnotil důkazy, které pro posouzení věci nebyly relevantní, a provedl navržené důkazy, jejichž provedení na jeho rozhodnutí nemohlo nic změnit. K námitce, že zaplacením části faktury č. 2015 došlo k uznání závazku, odkázal soud na § 2054 odst. 2 o. z., dle kterého plní-li dlužník dluh z části, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Vzhledem k tomu, že v přípise ze dne [datum] žalovaný namítal, že některé práce vyúčtované fakturou č. 2015 nebyly provedeny, což bylo důvodem, pro který neodsouhlasil soupis provedených prací a zjišťovací protokol, k uznání závazku částečným zaplacením nedošlo. Námitku žalovaného, že soupis prací za červenec 2015 žalobci zaslal, a vzhledem k tomu, že se žalovaný do 3 dnů nevyjádřil, vycházel z fikce, že se zjišťovacími protokoly souhlasí, nepovažoval soud za důvodnou, neboť dle Obchodních podmínek měl být nedílnou součástí faktury oběma stranami podepsaný soupis prací a zjišťovací protokol, bez kterých neměla být faktura proplacena.

3. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a zcela úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení sestávající z odměny advokáta za dva úkony právní služby počítané z tarifní hodnoty věci 879 411 Kč (převzetí a příprava zastoupení a vyjádření ve věci) po 11 802 Kč, čtyři úkony (vyjádření ve věci a účast na jednáních soudu) po 12 220 Kč a náhradu šesti režijních paušálu po 300 Kč.

4. Proti rozsudku podal žalobce odvolání. Namítal, že soud nesprávně posoudil Smlouvu ve znění Obchodních podmínek tak, že žalobci nevznikl nárok na zaplacení ceny díla. Ustanovení oddílu 6, odst. 6 Obchodních podmínek však upravuje pouze otázku, kdy a za jakých podmínek proběhne fakturace ceny díla, a nelze z něj dovodit, že závazek žalobce má být splněn až podpisem zjišťovacího protokolu a soupisu prací. O tom svědčí již první věta ustanovení oddílu 6 odst. 6, podle které„ Fakturace bude prováděna buď měsíčně, nebo po provedení díla.“ Pokud měl žalobce fakturovat měsíčně, vznik nároku na zaplacení ceny nemohl být vázaný na splnění závazku k provedení díla, natož na zjišťovací protokol a soupis prací, jejichž podpisem by došlo k předání a převzetí díla. Měsíční soupisy prací a dodávek, které měl žalobce předkládat stavbyvedoucímu žalovaného k odsouhlasení, a které měly být přílohou faktur, nelze považovat za dokument, jehož podpisem by mělo dojít k předání a převzetí díla. Tím, že stavbyvedoucí soupis prací a dodávek podepsal, pouze odsouhlasil, že práce a dodávky byly provedeny, a lze vyúčtovat jejich cenu. K předání a převzetí díla však tímto úkonem nedošlo. Účastníci dohodli průběžnou fakturaci, kdy vznik nároku na zaplacení ceny díla nebyl vázán na dokončení díla, natož na jeho protokolární předání žalovanému. Stavbyvedoucí podpisem pouze osvědčoval, že práce a dodávky byly provedeny, proto soupis a podpis soupisu prací nelze považovat za hmotněprávní podmínku fakturace. Smlouva ani Obchodní podmínky neobsahují ustanovení, které by splnění závazku k provedení díla podmiňovalo jeho protokolárním předáním a převzetím. Vzhledem k tomu, že účastníci dohodli průběžnou fakturaci a úhradu ceny díla za kalendářní měsíc, nebyl vznik nároku na zaplacení ceny díla v případě předmětných faktur závislý na provedení díla, natož na protokolárním převzetí žalovaným, který měl hradit cenu postupnými dílčími plněními dle objemu uskutečněných prací a dodávek. Žalobce považoval za nepochybné, že žalovaný dílo převzal, neboť stavbu předal investorovi. Žalobce také prokázal, že celá stavba byla dne [datum] odevzdána do zkušebního užívání, což dosvědčuje protokol o předání díla do zkušebního provozu, jehož součástí byly i předávací protokoly – zaškolení obsluhy elektronických zařízení ke kamerovému systému, EPS – Elektronické požární signalizaci, elektronickému zabezpečovacímu zařízení a domácímu rozhlasu s nuceným odposlechem. Zaškolení provedl zaměstnanec žalobce [jméno] [příjmení] a zaškolenou osobou byl zástupce příspěvkové organizace Sociální služby [obec] (jejímž zřizovatelem je investor) Ing. [jméno] [příjmení]. Všechna zařízení byla shledána kompletními, schopnými provozu a k jejich předání do užívání investora došlo [datum]. Z uvedeného plyne, že závazek k provedení díla u těchto částí díla žalobce splnil. Dne [datum] investor uhradil žalovanému závěrečnou fakturu (včetně dodávky silnoproudu a slaboproudu), což vyplývá z přípisu Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne [datum], který žalobce navrhl k důkazu. Pokud žalovaný celý objekt Domova pro seniory předal investorovi, pak musel dílo převzít od žalobce. Proto žalobce považoval za formalismus, aby se nejprve domáhal nahrazení projevu vůle, kterým by žalovaný dílo převzal, a až poté se mohl domáhat zaplacení ceny díla. I pokud by bylo možné dospět k závěru, že mezi účastníky bylo sjednáno písemné převzetí díla jako hmotněprávní podmínka splnění závazku pro vznik nároku žalobce na zaplacení ceny díla, nelze připustit, aby soudní rozhodnutí nahradilo projev vůle objednatele k převzetí díla a účinky tohoto rozhodnutí nastaly až poté, co objednatel dílo předal investorovi. Žalobce považoval za významné, že žalovaný část ceny díla vyúčtovanou fakturou č. 2015 zaplatil a částečně započetl proti vlastní tvrzené pohledávce proti žalobci. Pokud žalovaný poskytl úhradu na cenu díla (respektive započetl pohledávku), je zřejmé, že si byl vědom existence dluhu v rozsahu, v jakém na něj plnil, respektive ho započetl čili uznal. V opačném případě by žalovaný musel odmítat poskytnout jakékoliv plnění, i započítávat pohledávky. Žalobce odkázal na vyjádření žalovaného ze dne [datum], ve kterém uvedl:„ Žalovaný prověřil fakturu č. 2015 a zjistil, že k [datum] nebyly provedeny práce v souladu s předmětem díla dle Smlouvy ve výši 582 286,60 Kč. Za oprávněnou z faktury č. 2015 shledal žalovaný částku ve výši 708 169,40 Kč, která představovala hodnotu prací skutečně provedených v měsíci červenci 2015 na základě uzavřené smlouvy.“ Byť se žalobce neztotožnil s tvrzením žalovaného, že nebyly provedeny práce v rozsahu 582 286,60 Kč, měl za to, že žalovaný uznal, že faktura č. 2015 byla důvodná do částky 280 169,40 Kč, avšak soud k tomuto podání nepřihlédl a žalobu v celém rozsahu zamítl. Postup žalovaného tak lze označit za zneužití práva a jednání v rozporu s dobrými mravy. Pokud žalovaný stavbyvedoucího vedl k tomu, aby obstruoval podpis soupisu prací a zjišťovacího protokolu, dílo předal investorovi a obdržel od něj plnění, je zřejmé, že se snažil o krácení práv žalobce. I pokud by žalobce připustil, že podepsané soupisy prací a zjišťovací protokoly jsou hmotněprávní podmínkou zaplacení faktur, plnění žalovaného, resp. jednoznačné započtení, je nutno považovat za konvalidaci ve smyslu § 582 o. z. V důsledku vadného právního posouzení soud neprovedl důkazy, které žalobce navrhl k prokázání tvrzení o vzniku nároku na zaplacení ceny díla, a posuzoval pouze důkazy, ze kterých dovodil, že byla sjednána hmotněprávní podmínka předání a převzetí díla. Žalobce dále soudu vytýkal, že ho neseznámil s právním názorem na věc. Za situace, kdy se předchozí soudkyně zabývala podstatou nároku žalobce a prováděla dokazování, zda žalobce uskutečnil vyúčtované práce a dodávky, považoval žalobce rozhodnutí za překvapivé a tedy nepřípustné.

5. Ve vyjádření k odvolání považoval žalovaný rozsudek za správný. Zdůraznil, že nedílnou součásti Smlouvy byly Obchodní podmínky, podle nichž měl být v případě měsíční fakturace nedílnou součástí faktury oběma stranami podepsaný soupis prací a zjišťovací protokol, bez kterých neměla být faktura proplacena. Závěr soudu, že existence odsouhlaseného soupisu prací a zjišťovacího protokolu tvoří hmotněprávní podmínku provedení platby, považoval žalovaný za správný, proto nebylo třeba provádět další důkazy. Pokud předchozí soudkyně provedla žalobcem navržené důkazy, nebyly z nich zjištěny žádné pro posouzení věci podstatné skutkové okolnosti, neboť žalobcem navržení svědci nebyli schopni relevantně posoudit kvalitativní stav, v jakém se nacházelo dílo žalobce. Svědek [jméno] [příjmení] byl zaškolovanou osobou, která nemohla odborně posoudit, zda je zařízení kompletní a schopné provozu. [jméno] [příjmení] uvedl, že k dokončení stavu díla se nemůže vyjádřit, ale v červenci a v srpnu 2015 ještě dílo nebylo hotovo. [jméno] [příjmení] uvedl, že jeho zaměstnanci provedli práce v rozsahu 10 000 Kč a on byl na stavbě jednou. Důkazní hodnota svědeckých výpovědí tak byla minimální.

6. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s ustanovením § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v mezích, ve kterých se odvolatel přezkoumání rozhodnutí domáhal i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny, a po nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil že žalobou podanou k soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 879 411 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku faktury č. 2015, kterou žalovanému z titulu Smlouvy vyúčtoval plnění za červenec 2015 ve výši 1 290 456 Kč (žalovaný na fakturu dne [datum] zaplatil 352 626,70 Kč, žalobce částku 20 314 Kč započetl na daňový dobropis, a v částce 38 104,30 Kč bylo sjednáno zádržné). Žalobce uvedl, že o předání a převzetí díla v rozsahu předmětných prací nebyl z důvodu na straně žalovaného pořízen písemný zápis. O provedení díla však svědčí skutečnost, že žalovaný celou stavbu (včetně slaboproudých instalací provedených žalobcem) předal investorovi, který dne [datum] uhradil závěrečnou fakturu, a také písemný předávací protokol„ Zaškolení obsluhy“ vystavený [datum], kterým zástupce investora dosvědčil, že byl proškolen k obsluze zařízení, které na základě Smlouvy instaloval žalobce. Žalovaný nárok uznal tím, že fakturu částečně zaplatil, případně vyjádřením adresovaným soudu ze dne [datum]. V průběhu řízení žalovaný potvrdil, že s žalobcem uzavřel Smlouvu. Nárok žalobce však neuznával. Uvedl, že na fakturu č. 2015 zaplatil 352 626,70 Kč a přípisy ze dne [datum] a [datum] započetl částky 372 480 Kč a 296 975,80 Kč z titulu pohledávek, které koupil od subdodavatelů žalobce (kterým žalobce neplatil), aby dílo mohlo být dokončeno, a pohledávku ve výši 3 025 Kč z titulu náhrady nákladů spojených s likvidací odpadů. Žalobce některé vyúčtované práce neprovedl vůbec, část prací neprovedl v termínu, za který byla faktura vystavena, ale po [datum] (v ceně 338 315 Kč), či k [datum] (v ceně 25 217,70 Kč). Nedílnou součástí faktur měl dle Smlouvy být oběma stranami podepsaný soupis prací a zjišťovací protokol, bez kterých neměly být faktury proplaceny. Žalobce uváděl, že společnosti, kterým měl žalovaný zaplatit, jeho subdodavateli nebyly. Jako oprávněný uznal pouze nárok žalovaného na zaplacení částky 12 000 Kč, proto vzal žalobu o částku 12 000 Kč s úroky z prodlení ve výši 8, 05 % ročně od [datum] do zaplacení zpět. Současně rozšířil žalobu o částku 111 303 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z titulu faktury č. 2015, kterou vyúčtoval práce provedené v srpnu 2015, a o částku 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z titulu faktury č. 2015 za přípojku slaboproudu. Žalovaný trval na tom, že žalobce vyúčtované práce neprovedl a že k žádné z faktur nepodepsal soupis prací ani zjišťovací protokol. Usnesením ze dne 22. 8. 2018, č. j. 246 C 53/2017-206, soud řízení co do částky 12 000 Kč s úroky z prodlení ve výši 8, 05 % ročně od [datum] do zaplacení, zastavil. Na jednání konaném dne [datum] soud připustil změnu žaloby ve formě jejího rozšíření o částku 111 303 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení a částku 25 000 Kč úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení a provedl dokazování listinami založenými v soudním spise. Na jednání konaném dne [datum] soud vyslechl jednatelku žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] a předsedu představenstva žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], na jednání konaném dne [datum] provedl dokazování listinami založenými v soudním spise, na jednání konaném dne [datum] vyslechl [jméno] [příjmení] (pracovníka sociálních služeb [obec]), [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (zástupce subdodavatelů žalobce). Na jednání konaném dne [datum] žalobce uvedl, že zjišťovací protokol k faktuře č. 2015 ani nevyhotovil, potvrdil, že mu byl doručen přípis žalovaného ze dne [datum] a soud vyhlásil odvoláním napadený rozsudek.

8. Jako správná přejímá odvolací soud skutková zjištění soudu prvního stupně učiněná z listin, jak jsou shrnuta v odůvodnění písemného vyhotovení napadeného rozsudku (a v úvodní části tohoto odůvodnění), a pro stručnost na ně odkazuje.

9. Odvolací soud v souladu s § 213 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 213a odst. 1 o. s. ř. zopakoval dokazování Smlouvou, Obchodními podmínkami, e-mailovou komunikací žalovaného ze dne [datum] a přípisem žalovaného ze dne [datum], načež dospěl k závěru, že pro právní posouzení dané věci jsou rozhodující následující skutková zjištění:

10. Ze Smlouvy o dílo [číslo] odvolací soud zjistil, že je v ní jako objednatel označen [právnická osoba], [IČO]. Článek X. Závěrečná ustanovení, obsahuje v bodu 1. ujednání, podle kterého nedílnou součástí smlouvy jsou„ Obchodní podmínky evidenční číslo E08/ OP/sub/2014, se kterými se zhotovitel seznámil při výběrovém řízení“. Podle bodu 2. byly nedílnou součástí smlouvy rovněž formuláře zjišťovací protokol, zjišťovací protokol ke končené faktuře, závěrečný protokol o předání a převzetí díla, protokol o splnění dílčího termínu a protokol o splnění končeného termínu, jejichž použití pro vzájemné vztahy založené smlouvou, bylo závazné.

11. Ze shodných tvrzení účastníků na jednání odvolacího soudu konaném dne [datum] vzal odvolací soud za prokázané, že žalovaný je ve vztahu k předmětu řízení nástupnickou společností objednatele [právnická osoba], [IČO].

12. Z„ Obchodních podmínek – [právnická osoba], evidenční číslo OP: E-08/ OP/sub/2014“ ze dne 2. 1. 2014 odvolací soud zjistil, že oddíl 6, bod 6„ Fakturování a placení“ obsahoval ujednání:„ Fakturace bude prováděna buď měsíčně, nebo po dokončení díla. V případě měsíční fakturace bude fakturace prováděna dle objemu skutečně provedených prací a dodávek. Zhotovitel bude předkládat objednateli podepsaný soupis provedených prací a podepsaný zjišťovací protokol do třetího dne měsíce následujícího, a to za své plnění provedené v příslušném kalendářním měsíci. Stavbyvedoucí objednatele provede kontrolu správnosti každého soupisu provedených prací a zjišťovacího protokolu. Pokud jsou dokumenty v pořádku, stavbyvedoucí uvede tuto skutečnost do zjišťovacího protokolu, který podepíše a předá zhotoviteli do tří dnů. V opačném případě vrátí stavbyvedoucí zhotoviteli oba dokumenty, ve kterých budou uvedeny zjištěné závady. V souladu s potvrzeným zjišťovacím protokolem a soupisem provedených prací vystaví zhotovitel fakturu, která bude splatná ve lhůtě sjednané ve smlouvě o dílo. Nedílnou součástí faktury bude vždy oběma stranami podepsaný soupis prací a zjišťovací protokol. Bez těchto příloh nebude dílčí faktura proplacena. Poslední, takzvanou konečnou fakturu, má zhotovitel právo vystavit po protokolárním předání a převzetí díla objednatelem. Nedílnou součástí konečné faktury budou podepsané přílohy, tj. soupis prací, zjišťovací protokol ke končené faktuře a předávací protokol podepsaný oprávněnými osobami obou smluvních stran. Bez těchto příloh nebude konečná faktura proplacena.“ 13. Z e-mailů odesílaných [jméno] [příjmení] jednatelce žalobce [jméno] [příjmení] dne [datum] vzal odvolací soud za prokázané, že zástupce žalovaného opakovaně vytýkal žalobci nedostatky a nedodělky: nepřítomnost pracovníků na stavbě, ačkoliv dle dohody měl být na stavbě každý den alespoň jeden, který bude koordinovat práce a zařizovat drobný instalační materiál; přesto, že již byly provedeny omítky, prováděli za žalobce dva učni kabely do lišt a trubek; chybějící měřící protokol na systém EZS, EPS, datovou síť sestra pacient, nouzový zvukový systém; v rozporu s příslušnými ČSN namontovaný systém ESP, pročež hrozí při požáru zpoždění vyhlášeného poplachu a žalobce ohrožuje životy bydlících lidí; neosazené komponenty sestra – pacient v pokojích.

14. Z přípisu ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že žalovaný žalobci sdělil, že fakturu č. 2015 je ochoten přijmout do účetnictví poté, co bude vystaven dobropis na částku 582 286,60 Kč tak, aby fakturace za měsíc červenec 2015 odpovídala skutečně provedeným pracím v požadované kvalitě.

15. Ze hodných tvrzení účastníků na jednání odvolacího soudu vzal odvolací soud za prokázané, že žádná z předmětných faktur není fakturou konečnou. K vystavení konečné faktury, protokolárnímu převzetí díla ani k ukončení smluvního vztahu účastníků nedošlo.

16. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce (jako zhotovitel) uzavřel s právním předchůdcem žalovaného (jako objednatelem) Smlouvu ve znění Obchodních podmínek, na jejímž základě prováděl (jako subdodavatel) slaboproudé instalace na stavbě Domova pro seniory [příjmení] ve [obec]. Mezi stranami byla dohodnuta měsíční fakturace. V rámci provádění díla vyúčtoval žalobce žalovanému fakturou č. 2015, splatnou [datum], za práce vykonané v červenci 2015 částku 1 290 456 Kč, ze které žalovaný zaplatil 352 626,70 Kč, v části fakturu započetl žalovaný a v části žalobce, část faktury tvořila dohodnutou pozastávku; v přípise ze dne [datum] žalovaný sdělil žalobci, že fakturu je ochoten přijmout do účetnictví až po vystavení dobropisu na částku 582 286,60 Kč, aby fakturace za červenec 2015 odpovídala skutečně provedeným pracím v požadované kvalitě. Fakturou č. 2015 vystavenou [datum], splatnou [datum], žalobce vyúčtoval za práce vykonané v srpnu 2015 částku 111 303 Kč. Fakturou č. 2015 vyúčtoval žalobce částku 25 000 Kč za přípojku slaboproudu. Žádná z faktur nebyla konečnou fakturou, přílohu žádné z faktur netvořil oběma stranami podepsaný soupis prací a zjišťovací protokol (tyto soupisy a protokoly k žádné z faktur žalovaný nepodepsal). K vystavení konečné faktury, smluvně sjednanému způsobu předání a převzetí díla, ani k ukončení smluvního vztahu účastníků, nedošlo.

17. Soud prvního stupně postupoval správně, když při právním posouzení věci ve smyslu přechodného ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, posuzoval práva a povinnosti vzniklé ode dne [datum] podle právních předpisů účinných od tohoto data, tj. zejména podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.).

18. Podle § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

19. Podle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dílo dokončeno a předáno.

20. Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

21. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že mezi žalobcem a právním předchůdcem žalovaného byla platně uzavřena smlouva o dílo ve smyslu § 2586 o. z., neboť ve Smlouvě byly jasně označeny smluvní strany, které se dostatečně určitě dohodly na předmětu díla, odměně (3 300 000 Kč bez DPH), termínu dokončení (do [datum]), zádržném (ve výši 10 % z každé faktury) i podmínkách fakturace.

22. Po zopakování dokazování Smlouvou a Obchodními podmínkami odvolací soud (ve shodě se soudem prvního stupně) konstatuje, že dle smluvních ujednání obsažených v Obchodních podmínkách měla být fakturace prováděna měsíčně, nebo po dokončení díla. V případě měsíční fakturace měla být fakturace prováděna dle objemu skutečně provedených prací a dodávek. Zhotovitel byl povinen předkládat objednateli podepsaný soupis provedených prací a podepsaný zjišťovací protokol do třetího dne měsíce následujícího, a to za plnění provedené v příslušném kalendářním měsíci. Stavbyvedoucí objednatele měl provést kontrolu správnosti každého soupisu provedených prací a zjišťovacího protokolu. Pokud byly dokumenty v pořádku, stavbyvedoucí měl uvést tuto skutečnost do zjišťovacího protokolu, který měl podepsat a předat zhotoviteli do tří dnů. V opačném případě měl vrátit dokumenty, a uvést zjištěné závady. V souladu s potvrzeným zjišťovacím protokolem a soupisem provedených prací měl zhotovitel vystavit fakturu splatnou ve lhůtě sjednané ve Smlouvě. Nedílnou součástí faktury měl být oběma stranami podepsaný soupis prací a zjišťovací protokol; bez těchto příloh neměla být dílčí faktura proplacena. K předmětným fakturám žalovaný nepodepsal soupis provedených prací ani zjišťovací protokol.

23. Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně také v tom, že dosavadní judikatura řešící otázku důsledků nedodržení sjednaného způsobu předání díla se prosadí i v právních poměrech řídících se zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem. V rozsudku ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 32 Cdo 3345/2018, jenž byl uveřejněn pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, totiž Nejvyšší soud dovodil, že nadále je použitelná judikatura dovozující, že sjednají-li si smluvní strany způsob a postup pro předání díla, má to ten důsledek, že k provedení předmětného díla může dojít pouze způsobem a postupem dohodnutým účastníky ve smlouvě, nikoli postupem a způsobem jiným, tedy ani fakticky (odkázal na závěry rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. 32 Cdo 2592/2008, a ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. 32 Cdo 5187/2007). Nejvyšší soud uvedl, že„ Je-li ve smlouvě specifikován způsob předání díla tak, že jde o protokolární předání, nelze při absenci předávacího protokolu považovat dílo za předané a převzaté pouze na základě dalších okolností případu (srov. například rozsudky ze dne 29. 10. 2009, sp. zn. 23 Cdo 4092/2007, ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 23 Odo 1724/2006, a ze dne 19. 3. 2013, sp. zn. 32 Cdo 358/2012, a rozsudek ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 23 Cdo 799/2009).“ Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší soud také v rozsudku ze dne 27. 1. 2022, sp. zn. 23 Cdo 2696/2020.

24. Podle odvolacího soudu stejné závěry, které Nejvyšší soud přijal ve vztahu k otázce práva na zaplacení ceny díla při nedodržení sjednaného postupu předání a převzetí díla, je nutné aplikovat také v situaci, kdy nebyl dodržen sjednaný postup práva na zaplacení dílčích faktur, které nebyly fakturami konečnými, v poměrech současné právní úpravy.

25. Proto odvolací soud považuje za správný závěr soudu prvního stupně, že pokud nebyl dodržen sjednaný postup práva na zaplacení dílčích faktur, žalobci právo na zaplacení části ceny díla vyúčtované těmito fakturami (při absenci konečné faktury) nevzniklo (srov. mutatis mutandis rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2022, sp. zn. 23 Cdo 2696/2020). Námitky žalobce, že mu náleží právo na zaplacení předmětných faktur proto, že žalovanému zaplatil dílo investor, ze stejného důvodu nemohou být důvodné.

26. Odvolací souhlasí se soudem prvního stupně také v tom, že zaplacením části faktury č. 2015, splatné dne [datum], ke kterému mělo dle tvrzení žalobce (která žalovaný nesporoval) dojít dne [datum], nedošlo k uznání závazku ve smyslu § 2054 odst. 2 o. z., neboť žalovaný již před částečnou úhradou (v přípise ze dne [datum]) jasně uvedl, že zbytek prací vyúčtovaných fakturou č. 2015 nehodlá uhradit. [příjmení] postoj žalovaný deklaroval i ve všech podáních adresovaných soudu, včetně podání ze dne [datum], na které odkazuje v podaném odvolání žalobce.

27. Na jednání konaném dne [datum] odvolací soud z nesporných skutkových tvrzení účastníků doplnil skutková zjištění v tom, že smluvní vztah účastníků dosud nebyl ukončen. Na tomto základě pak doplňuje právní posouzení soudu prvního stupně potud, že nepřichází v úvahu posouzení nároku žalobce jako bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., neboť žalobce poskytl plnění na základě platné a existující smlouvy o dílo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2022, sp. zn. 23 Cdo 2696/2020).

28. I v kontextu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je totiž s ohledem na podobnost obou úprav použitelná (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. 28 Cdo 1836/2017) rozhodovací praxe dovolacího soudu vztahující se k § 451 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“), která chápe bezdůvodné obohacení jako (mimosmluvní) závazek, jehož obsahem je povinnost toho, kdo se obohatil (obohacený), vydat to, oč se obohatil, a tomu korespondující právo toho, na jehož úkor k obohacení došlo (ochuzený), požadovat vydání předmětu bezdůvodného obohacení (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2726/2015).

29. Judikatura vztahující se k zákonu č. 40/1964 Sb., občanskému zákoníku, ustáleně dovozovala, že platná smlouva vylučuje nároky z bezdůvodného obohacení (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 2013, sp. zn. 28 Cdo 1267/2013, a ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 26 Cdo 3927/2008, či ze dne 16. 9. 2009, sp. zn. 23 Cdo 2427/2009). Závazek ze smlouvy je obvyklým právním důvodem plnění, přičemž pokud smlouva platí a závazek z ní není zrušen, pak plnění v souladu s ní je plněním z právního důvodu: ten, kdo plnil, může požadovat po druhé straně smluvní úplatu (jsou-li proto splněny podmínky) a nároky z bezdůvodného obohacení mu nevznikají (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2726/2015). Pojem spravedlivý důvod obsažený v ustanovení § 2991 o. z. přitom neslouží ke zúžení pojmu právní důvod. Nepřipadá v úvahu situace, kdy by tu byl bezvadný právní důvod, a přesto by vznikl nárok z bezdůvodného obohacení, neboť tento právní důvod nebyl shledán dostatečně spravedlivým. Uvedené vyplývá již z toho, že § [číslo] výslovně stanoví, že byl-li splněn dluh, bezdůvodné obohacení nevzniká (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 5. 2020, sp. zn. 23 Cdo 82/2019, či ze dne 27. 1. 2022, sp. zn. 23 Cdo 2696/2020).

30. I v režimu právní úpravy v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, je tak třeba vycházet z pravidla, že platná smlouva mezi účastníky vylučuje nároky z bezdůvodného obohacení.

31. Protože se žalobci prostřednictvím podaného odvolání nepodařilo zpochybnit napadené rozhodnutí a ze spisu se nepodávají ani vady uvedené v § 212 odst. 5 o. s. ř., k nimž odvolací soud u přípustného odvolání přihlíží z úřední povinnosti, odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil, včetně správného rozhodnutí o náhradě nákladů prvostupňového řízení (I. výrok tohoto rozsudku).

32. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud přiznal plně úspěšnému žalovanému náhradu účelně vynaložených nákladů sestávajících z odměny advokáta za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu konaném dne [datum]) dle § 7 a § 11 advokátního tarifu, po 12 220 Kč, dva režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhradu za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny (6 110 Kč) za účast při jednání odvolacího soudu dne [datum], které bylo odročeno bez projednání věci, dle § 14 odst. 2 advokátního tarifu (II. výrok tohoto rozsudku).

Poučení