47 CO 162/2020 - 383

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Vávry a soudkyň JUDr. Evy Gregorové a Mgr. Jitky Múčkové ve věci žalobce: ; Statutární město Brno, [IČO], sídlem [adresa], proti; žalovanému: ; S-projekt plus, a.s., [IČO], sídlem [adresa], zastoupenému advokátem Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], o zaplacení 1 493 162,14 Kč o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 4. června 2020, č. j. 19 C 403/2019-358 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v I. výroku potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve II. výroku potvrzuje v tomto znění: Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 52 126,80 Kč k rukám jeho zástupce, advokáta Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 45 483,20 Kč k rukám jeho zástupce, advokáta Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 1 435 162,14 Kč (I. výrok). Rozhodl, že žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 52 126,80 Kč k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (II. výrok).

2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání. Uvedl, že smluvní pokuta byla sjednána nikoli za jakoukoliv vadu projektové dokumentace, ale pouze za takovou vadu, jejíž důsledkem je navýšení ceny stavby. Smyslem pokuty bylo zajištění povinnosti projektanta zpracovat úplnou projektovou dokumentaci bez vad, které by zvyšovaly cenu díla. Není pak povinností stran určit ve smlouvě, kdo učiní závěr o vadě projektové dokumentace, ten může být třeba shodně vyjádřen smluvními stranami či konstatován soudem. Odvolatel poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. 23 Cdo 3196/2016, podle něhož je smluvní pokuta sjednána určitě a platně i v případě, že je sjednána pro případ porušení povinností tvořících ucelený a identifikovatelný soubor. Jde-li o závěr soudu o neplatnosti smluvní pokuty pro nezjistitelnost její výše ke dni porušení povinnosti, podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 555/98 není třeba, aby smluvní pokuta byla určena tak, aby umožňovala vyčíslení jednorázovou částkou již v okamžiku porušení smluvní povinnosti. Upozornil, že cena díla, s ohledem na postavení žalobce jako veřejného zadavatele, není stanovována na základě smluvní volnosti stran, nýbrž postupem podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Změny smlouvy o provedení stavby mohou strany sjednat v případě, nedojde-li k podstatné změně závazku (§ 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek). [příjmení] položky naceněné původní smlouvou se použijí i pro sjednání víceprací, práce neprovedené jsou ze sjednané ceny odečteny. Tento postup byl v době uzavírání smlouvy o dílo i v době porušení smluvní povinnosti žalovanému znám. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Žalovaný uvedl, že žalobce v odvolání pouze zopakoval svá skutková tvrzení a právní hodnocení uplatněná před soudem prvního stupně. Odvolání doplnil jen o judikáty týkající se smluvních pokut, které však nelze použít v této věci. Žalovaný má za to, že v předmětné smlouvě měla být určena horní hranice smluvní pokuty, neboť plnění z tohoto titulu nemůže být bezbřehé. Výši pokuty mohl ovlivnit žalobce, protože společně se zhotovitelem stavby měli možnost navýšit její cenu a žalovaný nemohl jejich dohodu ovlivnit. Ujednání o smluvní pokutě je neurčité, neboť z něj není zřejmé kým a jakým způsobem má být určeno, že plnění je vadné. Žalovaný navrhl, aby odvolací soudu věcně správný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobce se v žalobě, která byla soudu doručena dne [datum], domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 1 493 162,14 Kč. Uvedl, že provádí stavbu„ Bytové domy [ulice]“ na základě projektové dokumentace zhotovené žalovaným. Zajištění stavební jámy u objektů SO01 a SO02 žalovaný řešil v dokumentaci nedostatečně. V technických zprávách obou objektů je této problematice věnován jen stručný odstavec:„ Zajištění výkopů v navážkách je nutné volit individuálně podle charakteru navážky. Všechny výkopy, které by byly prováděny pod hladinou podzemní vody, bude třeba zajistit hnaným pažením a po dobu výstavby odčerpávat podzemní vodu“. Ve výkresové dokumentaci je zajištění stavební jámy při ulici [ulice] navrženo pouze schematicky. [ulice] jáma má v linii ulice Vojtovy hloubku cca 4,5 až 6 m. S ohledem na využití staveniště musí být přinejmenším v tomto úseku její stěny kolmé. Toho nelze dosáhnout bez řádně pažící konstrukce zachycující boční tlaky. S ohledem na poměrně velkou hloubku je nezbytné aktivní podepření pažící konstrukce, přičemž standardně používané rozepření nepřipadá s ohledem na rozlehlost stavební jámy v úvahu a podepření vzpěrami není možné vzhledem k malé disponibilní šířce pracovního prostoru při stěně. Stěny stavební jámy bylo nezbytné dostatečně podepřít také s ohledem na statické a dynamické zatížení od nepřerušené dopravy na komunikaci v ulici [ulice]. Z důvodu nutnosti rychlého řešeni problému spočívajícího v nedostatečném zajištění stavební jámy v projektu byla vypracována detailní dokumentace pažení stavební jámy včetně statického výpočtu [právnická osoba] CZ s.r.o. Navrhované řešení bylo zhotovitelem stavby naceněno položkovým rozpočtem na částku 7 233 810,68 Kč, skutečné náklady na provedení záporového pažení činily 7 175 810,68 Kč. Podle odborného vyjádřeni Fakulty stavební VUT v [obec] ze dne [datum], které si nechal žalobce zpracovat, nebylo zajištění stavební jámy objektů SO01 a SO02 v projektové dokumentaci pro stavbu„ Bytové domy [ulice]“ žalovaným prakticky řešeno. Uvedené kusé poznámky žalovaného týkající se tohoto problému byly v zásadě nepoužitelné. Opatření na odstranění problému spočívající v realizaci záporového pažení se jeví jako standardní a technicky správné. Příčinou změny projektu a z toho vyplývajících víceprací je vada projektové dokumentace vypracované žalovaným. V článku [číslo] smlouvy o dílo se žalovaný zavázal, že pokud z důvodu chyby, opomenutí, nesrovnalosti, nedodržení platných zákonů, vyhlášek či norem nebo obdobných nedostatků v projektové dokumentaci, bude prokazatelně konstatováno, že se jedná o vadu projektové dokumentace a bude nutno zvýšit cenu stavby realizované na základě této dokumentace, uhradí žalobci jako objednateli smluvní pokutu ve výši 20% sazby z ceny víceprací uvedených v dodatku uzavřeném se zhotovitelem stavby ke smlouvě o dílo. Z toho je zřejmé, že byly splněny všechny podmínky pro udělení smluvní pokuty, pro opomenutí žalovaného v projektu bylo nutné vynaložit vícepráce, jejichž cenu musel žalobce uhradit zhotoviteli stavby. Žalobci vznikla ještě škoda spočívající v úhradě ceny nově zpracované dokumentace ve výši 58 000 Kč Smluvní pokuta činí 20 % z částky 7 175 810,68 Kč, to je 1 435 162,14 Kč Celkem tedy žalobce požaduje po žalovaném částku 1 493 162,14 Kč. Dne [datum] žalobce uplatnil svůj nárok u žalovaného, lhůtu pro plnění mu stanovil do [datum]. Žalovaný plnit odmítl a dodnes dluh neuhradil. Usnesením vyhlášeným na jednání dne [datum] vyloučil soud prvního stupně nárok žalobce na zaplacení částky 58 000 Kč k samostatnému řízení.

6. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a uplatnil vůči ní tyto právní námitky: a) žalobce jako objednatel díla byl povinen se domáhat odstranění vad díla, pokud by prokazatelně existovaly, a to v záruční lhůtě, což neučinil; b) uplatnění práv z odpovědnosti za vady díla podle občanského zákoníku má přednost před smluvní pokutou a náhradou škody; c) smluvní pokuta musí být sjednána přesně a určitě, proto nelze ujednání bodu [číslo] smlouvy o dílo, na které žalobce odkazuje, považovat za platné ujednání smluvní pokuty, v této části je smlouva neplatná pro neurčitost; d) objednateli díla nevzniklo právo na smluvní pokutu ani na náhradu škody, neboť chybně a nedostatečně ve smlouvě ujednal obsah těchto práv, když budoucí základ pro výpočet smluvní pokuty je dohodnut jen hypoteticky a verbálně; e) rovněž peněžité vyčíslení smluvní pokuty a náhrady škody neobstojí, neboť výpočet nemá právní ani jiný smluvní základ. Současně žalovaný vznesl i námitky technické s tím, že rozsah a obsah dokumentace (včetně zajištění výkopové jámy, jako pomocné konstrukce) odpovídal nejen požadavkům stanoveným ve vyhlášce [číslo] Sb., o dokumentaci staveb v platném znění, ale také požadavkům žalobce jako objednatele. Žalovaný navrhl, aby byl vypracován znalecký posudek, který by odpověděl na otázku, zda rozsah pažení navržený v dodatečně zpracované dokumentaci byl potřebný.

7. Soud prvního stupně rozhodl ve věci napadeným rozsudkem, v jehož odůvodnění uvedl, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo [číslo] na zpracování projektové dokumentace pro stavbu„ Bytové domy [ulice], [obec]“. Smlouva sice byla uzavřena již za účinnosti nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., účinný od 1. 1. 2014), ale samotné zadávací řízení této veřejné zakázky bylo ve smyslu § 26 odst. 3 písm. b/ zákona č. 137/2006 Sb. zahájeno ještě za účinnosti obchodního zákoníku odesláním výzev k podání nabídky na veřejnou zakázku dne [datum]. Podle čl. LXXV zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, se soukromá práva a povinnosti ze smlouvy uzavřené na základě tohoto zadávacího řízení, včetně práv a povinností z porušení této smlouvy, řídí dosavadními právními předpisy, tedy ustanoveními § 536 a násl. obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.) upravujícími smlouvu o dílo. Před započetím realizace samotné stavby bytových domů prováděné podle smlouvy o dílo [číslo] společnostmi [právnická osoba], [právnická osoba] a IMOS [obec], a s., dospěl žalobce k závěru, že žalovaný provedl dílo, pokud jde o tu část projektu, která se týkala zajištění výkopových jam, vadně. Nechal si proto od [právnická osoba] CZ s.r.o. zpracovat detailní dokumentaci pažení stavební jámy včetně statického výpočtu a změnový list k záporové stěně, která nahradila žalovaným původně projektované příložné pažení. Dne [datum] uzavřel k smlouvě o dílo [číslo] dodatek [číslo] kterým byl změněn předmět smlouvy o některé vícepráce a méněpráce, mimo jiné právě o záporovou stěnu. Cena víceprací činila 7 233 810,68 Kč bez DPH a cena méněprací 313 898,78 Kč bez DPH. Mezitím žalobce reklamačním dopisem ze dne [datum] u žalovaného reklamoval zhotovení projektové dokumentace. Žalovaný svou odpovědnost za vady odmítl. Přípisem ze dne [datum] žalobce s odkazem na bod [číslo] smlouvy o dílo [číslo] žalovanému vyúčtoval smluvní pokutu ve výši 20 % z ceny víceprací uvedených v dodatku [číslo] této smlouvy ve výši 1 435 162,14 Kč (počítáno z částky 7 175 810,68 Kč jako rozdílu částek 7 233 810,70 Kč za vícepráce a 58 000 Kč jako náhrady škody za projekt pažení stavební jámy včetně statického výpočtu). Soud považoval sjednanou smluvní pokutu za neplatnou podle § 37 obč. zák. (rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2006, sp. zn. 33 Odo 469/2006, ze dne 19. 3. 2012, sp. zn. 23 Cdo 4281/2011). V daném případě bylo vymezení povinnosti, při jejímž nesplnění vznikne právo na smluvní pokutu, velmi obecné a prakticky bezbřehé, neboť se zde hovořilo o tom, že v případě, že bude prokazatelně konstatováno (aniž by bylo uvedeno kým), že se jedná o vadu projektové dokumentace z důvodu chyby (jaké chyby, třeba i pravopisné?), opomenutí (blíže nespecifikováno), nesrovnalosti (blíže nespecifikováno), nedodržení platných zákonů, vyhlášek či norem (tedy veškerých zákonných i podzákonných norem) nebo obdobných nedostatků (neuvedeno jakých nedostatků) v projektové dokumentaci. Soud takové vymezení povinnosti, při jejímž nesplnění vznikne právo na smluvní pokutu, vyhodnotil jako neurčité, a tudíž neplatné. Hlavním nedostatkem sjednané smluvní pokuty ale bylo, že nebyla zjistitelná její výše ke dni porušení povinnosti. Soudní praxe dovodila, že smluvní pokuta podle § 544 obč. zák. musí být stanovena tak, aby její výše byla zjistitelná ke dni porušení smluvní povinnosti. [příjmení] nemusí být uvedena ve smlouvě, ale způsob jejího určení ve smlouvě musí umožňovat vyčíslení pokuty jednorázovou částkou v okamžiku porušení smluvní povinnosti (rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. 3. 1997, sp. zn. 8 Co 2675/96). Smluvní pokuta sjednaná ve smlouvě účastníků neumožňovala, aby byl vyčíslena ke dni porušení smluvní povinnosti, a tak je ujednání o ní neurčité, a tudíž neplatné podle § 37 obč. zák. Současně je ujednání v rozporu s kogentní úpravou § 544 odst. 2 obč. zák., a tudíž neplatné podle § 39 obč. zák. Přitom uvedené neurčitosti ujednání by nešlo odstranit ani výkladem podle § 266 obchodního zákoníku. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. V řízení úspěšný žalovaný má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly zastoupením advokátem ve výši 52 126,80 Kč (tři úkony právní služby po 14 060 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, vyjádření k žalobě a účasti u jednání dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrada hotových výdajů 900 Kč podle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 9 046,80 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.). Práva na náhradu dalších nákladů řízení se žalovaný vzdal.

8. Odvolací soud podle ustanovení § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval dokazování sdělením obsahu následujících listin: smlouvy o dílo [číslo] uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba] dne [datum], dodatku [číslo] ze dne [datum] ke smlouvě o dílo [číslo] včetně změnového listu týkajícího se záporové stěny a souvisejícího položkového rozpočtu, smlouvy o dílo„ Bytové domy [ulice] – projektová dokumentace“ [číslo] uzavřené účastníky dne [datum], odborného posouzení pažení jámy vypracované VUT v [obec], fakultou stavební dne [datum] Odvolací soud dospěl ke stejným skutkovým zjištěním jako soud prvního stupně, a proto odkazuje na zevrubné odůvodnění skutku v napadeném rozhodnutí nalézacího soudu.

9. Odvolací soud práva a povinnosti účastníků posoudil stejně jako soud prvního stupně (rekapitulace odůvodnění v odstavci 7) podle úpravy platné před [datum]. Proti tomuto postupu soudu prvního stupně ostatně účastníci neměli žádné výhrady, jak výslovně potvrdili na jednání odvolacího soudu.

10. Podle § 536 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení.

11. Mezi účastníky, podnikateli při jejich podnikatelské činnosti (§ 261 odst. 1 obchodního zákoníku) byla uzavřena smlouva o dílo podle § 536 odst. 1 obchodního zákoníku. Žalovaný podle smlouvy zhotovil pro žalovaného projektovou dokumentaci pro stavbu„ Bytové domy [ulice]“. Ve smlouvě (článek [číslo]) si strany dohodly smluvní pokutu takto:„ V případě, že z důvodu chyby, opomenutí, nesrovnalosti, nedodržení platných zákonů, vyhlášek či norem nebo obdobných nedostatků v projektové dokumentaci, bude prokazatelně konstatováno, že se jedná o vadu projektové dokumentace a bude nutno zvýšit cenu stavby realizované na základě této dokumentace, zavazuje se zhotovitel uhradit objednateli smluvní pokutu ve výši 20% sazby z ceny víceprací uvedených v dodatku se zhotovitelem stavby. Splatnost se sjednává do 60 dnů po uzavření dodatku ke smlouvě o dílo se zhotovitelem stavby. Smluvní pokuty se nezapočítávají na náhradu případně vzniklé škody, kterou lze vymáhat samostatně v plné výši vedle smluvní pokuty.“ 12. Podle § 544 zákona č. 40/1964 Sb. (obč. zák.), sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda (odst. 1). Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení (odst. 2).

13. Podle § 37 odst. 1 obč. zák., právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

14. Podle § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

15. Jestliže soudu prvního stupně považoval citované ujednání účastníků o smluvní pokutě za neurčité a neplatné, protože výše pokuty nebyla zjistitelná ke dni porušení povinnosti, a k tomu odkázal na rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. 3. 1997, sp. zn. 8 Co 2675/96, odvolací soud jeho názor nesdílí. Vychází z pozdějšího rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 3. 1999, sp. zn. 33 Cdo 555/98, podle něhož je v souladu s ustanovením § 544 odst. 2 obč. zák., jestliže byl stanoven způsob určení výše smluvní pokuty a není třeba, aby smluvní pokuta byla určena tak, aby umožňovala vyčíslení jednorázovou částkou v okamžiku porušení smluvní povinnosti.

16. Ujednání je však neurčité z jiných důvodů. Není zřejmé, kdo a jakou formou měl prokazatelně konstatovat, že plnění zhotovitele bylo vadné. Mezi účastníky je tato skutečnost sporná. Žalobce si nechal vypracovat odborné posouzení VUT v [obec], fakulty stavební ze dne [datum]. Žalovaný vyslovil nesouhlas s hodnocením podaným v tomto dobrozdání, jež nemá ani formu znaleckého posudku, a i kdyby ji mělo, ze smlouvy není zřejmé, zda by znalec měl být dostatečnou autoritou pro odstranění neshody účastníků o tom, zda„ z důvodu chyby, opomenutí, nesrovnalosti, nedodržení platných zákonů, vyhlášek či norem nebo obdobných nedostatků v projektové dokumentaci se jedná o vadu projektové dokumentace.“ 17. Neurčitá je smlouva i ve způsobu výpočtu smluvní pokuty. Není jasné, jak má být stanovena cena víceprací, které si vyžádá vada dokumentace, a to ani výkladem podle § 266 odst. 2 obchodního zákoníku. V dodatku [číslo] ke smlouvě, v přiloženém změnovém listu ohledně záporové stěny bylo uvedeno, že cena víceprací činí 7 233 810,68 Kč, cena méněprací (původně naceněné práce, které odpadly) činí 313 898,78 Kč, a tak rozdíl, výsledná částka změny činí 6 919 911,90 Kč, a to bez DPH. Ze smlouvy nevyplývá, která z částek (s DPH či bez ní) se měla stát základem pro výpočet sjednané procentní části. Nevěděl to ani žalobce, který v žalobě uvedl, že smluvní pokutu vypočetl jako 20 % z částky 7 175 810,68 Kč, představující skutečné náklady na provedení záporového pažení. Tato suma ale v dodatku se zhotovitelem uvedena nebyla. Ani na jednání odvolacího soudu nebyl žalobce schopen dohodnutý způsob výpočtu smluvní pokuty vyložit (§ 266 odst. 1 obchodního zákoníku) a vysvětlit, přestože to byl on, kdo smlouvu koncipoval.

18. Jestliže výše smluvní pokuty měla být určena z ceny víceprací dohodnuté v dodatku smlouvy o dílo, uzavřeném mezi objednatelem (žalobcem) a zhotovitelem (třetí osobou), pak dohodnutý způsob určení výše smluvní pokuty není určitý i z toho důvodu, že závisí jen na vůli jedné ze stran, mezi nimiž byla pokuta sjednána. Takový způsob určení smluvní pokuty odporuje zákonu či ho lze pokládat za rozporný s dobrými mravy, a tak smlouvu je nutné považovat za neplatnou i podle § 39 obč. zák.

19. Ujednání o smluvní pokutě je vzhledem k uvedenému podle citovaných ustanovení obč. zák. neplatné. Žalobci nevznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty, a proto odvolací soud I. výrok napadeného rozsudku, jímž byla žaloba zamítnuta, podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

20. Odvolací soud podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil i věcně správný výrok rozsudku soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení, na jehož odůvodnění, které bylo opakováno shora (odstavec 7), pro stručnost odkazuje. Odvolací soud znění výroku upravil pouze tak, aby odpovídalo změně v osobě advokáta žalovaného, ke které došlo v průběhu odvolacího řízení.

21. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl v řízení plně úspěšný, a proto mu náleží náhrada nákladů řízení ve výši 45 483,20 Kč, které mu vznikly zastoupením advokátem (mimosmluvní odměna dvakrát 14 060 Kč podle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty 1 435 162,14 Kč v souvislosti s písemným vyjádřením k odvolání a účastí na jednání odvolacího soudu, jedenkrát odměna v poloviční výši za účast na jednání, při němž došlo jen k vyhlášení rozhodnutí, tři režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrada za ztrátu času stráveného cestou, 4 i započaté půlhodiny po 100 Kč podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrada za daň z přidané hodnoty 7 654,50 Kč podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř., cestovné 1 378,70 Kč za 184 km jízdy ze [obec] do [obec] a zpět osobním automobilem BMW X-1, [registrační značka], při spotřebě motorové nafty 5,2 l [číslo] km, její ceně 44,10 Kč a sazbě náhrady 5,20 Kč/km podle zákona č. 119/1990 Sb., o cestovních náhradách a vyhlášky č. 467/2022 Sb. s tím, že náhrada za DPH je již zahrnuta v ceně pohonných hmot i opotřebení vozidla stanovených v uvedené vyhlášce). Odvolací soud žalovanému nepřiznal náhradu za další požadovaný úkon právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení současného advokáta, neboť tento úkon již byl zohledněn v přisouzených nákladech za řízení před soudem prvního stupně.