48 C 122/2019

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jana Chmela, Ph.D. a přísedících Ing. Jiřího Matese a Miloslava Havlíka ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru takto:

Výrok

I. Žaloba o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru z [datum] se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 40 656 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

III. Žalobce je povinen nahradit státu náklady ve výši 1 279 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, na účet Obvodního soudu pro Prahu 4.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru daného mu žalovanou [datum]. Dle žalobních tvrzení byl žalobce u žalované společnosti zaměstnán na pozici„ Area sales manager“, okamžité zrušení pracovního poměru mu bylo dáno z důvodu neomluvené absence a dále s tím, že měl žalovanému způsobit škodu nepovoleným domlouváním a nastavováním slev a speciálních cen u distributorů. V okamžitém zrušení pracovního poměru dle žalobce předně jeho důvod není po skutkové stránce dostatečně vymezen, neboť z něj není zřejmé, kdy mělo dojít k absenci žalobce, a i tvrzení o způsobení škody je zde uvedeno nekonkrétně a není z něj zřejmé, jakým jednáním se žalobce měl dopustit hrubého porušení povinností ve smyslu zákoníku práce. Zřejmé rovněž není, jakou povinnost měl žalobce porušit, ani v jaké výši měla žalované vzniknout škoda. Žalobce je pak přesvědčen, že neomluvené absence ani jakéhokoliv porušení svých povinností se nedopustil.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a ve věci uvedla, že neomluvená absence byla žalobci v záhlaví okamžitého zrušení pracovního poměru uvedena v důsledku administrativního pochybení. Důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru je hrubé porušení povinností, kterého se žalobce dopustil tím, že žalované způsobil škodu nepovoleným domlouváním a nastavováním slev a speciálních cen u distributorů [anonymizováno 6 slov] v období čtyř měsíců od ledna do dubna 2019, a to bez jakéhokoliv oprávnění a bez schválení odpovědného pracovníka. Tento důvod je dle žalované v okamžitém zrušení pracovního poměru dostatečně vymezen, když vyčíslení konkrétní výše škody není podmínkou platnosti tohoto právního jednání a v okamžitém zrušení je vytýkané jednání žalobce zcela srozumitelně popsáno. Jednání žalobce bylo navíc před samotným okamžitým zrušením pracovního poměru s žalobcem projednáváno a žalobce byl konfrontován s konkrétními případy chování, které hrubým způsobem porušovalo povinnosti vyplývající z vykonávané práce.

3. Jednání žalobce pak dle žalované naplňuje zákonný důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru: Žalovaná v rámci své obchodní činnosti spočívající v prodeji produktů navazuje obchodní vztahy s distributory léčiv a lékárnami. Ke sjednávání podmínek a obchodních smluv s distributory léčiv přitom nejsou oprávněni samotní obchodní zástupci či [příjmení] [příjmení] [jméno], nýbrž dané obchody musejí být schváleny generálním manažerem panem [jméno] [příjmení] [jméno] vztahy s lékárnami pak navazují přímo obchodní zástupci, kteří sjednávají podmínky v mezích stanovených zaměstnavatelem. Ve vztahu k poskytování slev obchodním partnerům byla u žalované dle jejích tvrzní uplatňována následující pravidla: 1) bylo možné poskytovat plošné slevy na celé portfolio žalované přímo distributorům, to však pouze po schválení generálního manažera; 2) bylo možné poskytovat transferové slevy (jednorázové a selektivní) přímo lékárnám sjednávané přímo obchodními zástupci, maximálně však ve výši 15 %, nikoliv ve formě plošných slev, nikoliv opakovaně a nikoliv v kombinaci s rabaty; 3) bylo možné poskytovat rabaty, tj. určitý počet kusů zdarma při odběru určitého počtu kusů produktu, to však nikoliv v kombinaci s plošnou slevou, a 4) bylo možno poskytovat bonusy (zpětná zvýhodnění na základě výsledků prodeje). Již při nástupu do práce byli [příjmení] [příjmení] [jméno] proškoleni a poučeni mj. o uvedených pokynech žalované k poskytování slev. Žalobce pak byl též s pokynem vedení žalované o maximální výši slev seznámen nejpozději na poradách konaných [datum] a [datum].

4. Dle tvrzení žalované žalobce shora shrnutá pravidla porušil, a to sjednáním plošných slev u výše uvedených tří distributorů ve výše uvedeném období, vždy ve vztahu ke konkrétním lékárnám (které žalovaná v řízení podrobně specifikovala – viz č. l. 83 spisu). Tyto slevy žalobce sjednal bez souhlasu nadřízeného a nadto ve výši přesahující jeho oprávnění. V některých případech navíc žalobce při sjednání plošné slevy nedeaktivoval rabaty, a daným distributorům tak v důsledku byly poskytovány dvojí slevy. Překročení pravomocí ze strany [příjmení] [příjmení] [jméno] přitom dle žalované představuje hrubé porušení pracovních povinností, které nenávratně porušuje loajalitu a důvěru v pracovním poměru. V jeho důsledku žalované vznikla škoda, neboť žalovaná byla zavázána poskytnout obchodním partnerům zboží za nižší ceny. Žalobce pak neoprávněnou výši slev sjednával úmyslně a soustavně, žalovaná byla jeho jednáním hluboce zklamána. Při dané intenzitě porušení po žalované dle jejího názoru nelze spravedlivě požadovat, aby žalobce nadále zaměstnávala.

5. Žalobce v reakci na tvrzení žalované v řízení dále uvedl, že vylučuje jakékoliv pochybení, neboť žalovanou popisovaný systém slev neodpovídá skutečnosti. K poskytování slev nebylo třeba souhlasu jednatele žalované – volnou ruku v tomto směru měli i obyčejní obchodní zástupci, tedy podřízení žalobce. Jednorázové transferové slevy poskytnuté lékárnám mohli obchodní zástupci sami zadat do systému, dlouhodobé slevy poskytnuté lékárnám pak museli oznámit distributorům. Žalobce přitom neposkytoval plošné slevy distributorům, jak tvrdí žalovaná: vždy se jednalo o slevy pro konkrétní lékárny, poskytnuté slevy žalobce s jednatelem žalované debatoval. [ulice] vztahy dojednané žalobcem s žalovanou zmiňovanými distributory pak vedly k výrazně plusovým výsledkům v roce 2019. Žalobce tak má za to, že žalované žádná škoda nevznikla. Ostatně v roce 2020 vedení žalované společnosti s danými distributory sjednalo tytéž podmínky, jaké dříve nastavil žalobce.

6. Soud ve věci po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištění:

7. Žalobce byl na základě pracovní smlouvy z [datum] zaměstnancem žalované, přičemž od [datum] zde působil jako„ [příjmení] [příjmení] [jméno]“. Náplň jeho práce byla popsána následovně:„ Prosazování obchodní strategie [právnická osoba]. [anonymizováno] v rámci [anonymizováno] regionů a případně u svěřených klíčových zákazníků; vytváření a implementace obchodních plánů na region; vedení týmu sales reprezentantů, motivace, podpora, hodnocení; podpora/příprava/dojednání a vyhodnocení trade marketingových aktivit/plánů; plnění cílů prodeje, listing, vystavení, podpora prodeje, cenová strategie a další zadání centrály KF CZ/SK; správa portfolia zákazníků v regionu CZ, segmentace, optimalizace tras; vytváření dobrých obchodních vztahů; nezbytná administrativa, CRM zastřešení na CZ, reporting; sledování vývoje na trhu a konkurence; spolupráce s ostatními odděleními“ (prokázáno pracovní smlouvou z [datum] včetně dodatků [číslo]).

8. Přípisem z [datum] žalovaná okamžitě zrušila pracovní poměr se žalobcem s odkazem na § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. V dopise uvedla:„ důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru je Tvoje nepovolené domlouvání a nastavování speciálních cen a slev u distributorů (období leden–duben 2019, distributoři [anonymizováno 6 slov]). K této činnosti jsi neměl žádné oprávnění, nebylo schváleno odpovědným nadřízeným pracovníkem, a jednal jsi tak na úkor zaměstnavatele se škodou převyšující CZK 50 000.“ (prokázáno okamžitým zrušením pracovního poměru z [datum]).

9. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobci předáno jednatelem žalované [jméno] [příjmení] při poradě konané [datum]. Předání této listiny předcházelo v rámci této porady podrobné přednesení jednotlivých vytýkaných pochybení ze strany pana [příjmení] za přítomnosti žalobce a dalších zaměstnanců. Svůj přednes pan [příjmení] doprovodil powerpointovou prezentací obsahující podrobný přehled slev poskytnutých jednotlivým lékárnám v rámci„ komunikace neoprávněných osob na distribuci“ a rovněž výpočet tvrzené„ ztráty“, kterou mělo poskytnutí těchto slev způsobit. Žalobce byl vyzván, aby se k věci vyjádřil, v daném okamžiku se žalobce podrobněji nevyjádřil (prokázáno powerpointovou prezentací ze schůze konaní [datum] a rovněž níže rozvedenými výslechy svědků [příjmení] a [příjmení] a jednatele žalované [příjmení]).

10. Žalobce dopisem z [datum] sdělil žalované, že okamžité zrušení pracovního poměru považuje za neplatné a trvá na dalším zaměstnávání (prokázáno dopisem z [datum] včetně podacího lístku a dodejky).

11. Ve vztahu k vytýkanému nastavování slev u distributorů soud zjistil následující:

12. Pro rok 2019 mohli zástupci žalované dle prezentace ze schůze konané [datum] nabízet lékárnám bonus při plnění plánu (10 % při 100% plnění plánu, 15 % při 110% plnění plánu a 20 % při 120% plnění plánu) a transferové slevy 5, 10 nebo 15 %. Pro transfery současně bylo v prezentaci uvedeno, že„ jsou určeny jako nouzová varianta a spoštěč objednávky/spolupráce. [ulice] je dohoda na roční bázi. Používat selektivně a vždy s racionálním důvodem. Jednorázově, nikoliv plošně a opakovaně“ (prokázáno powerpointovou prezentací„ [příjmení] [jméno] [datum]“).

13. Dle zápisu ze schůze konané u žalované [datum] zde byl zaměstnancům sdělen pokyn„ Neuzavírat smlouvy a dohody se zákazníky bez vědomí a souhlasu JV – all – ihned“ (prokázáno zápisem„ Office meeting [datum]“).

14. V e-mailu z [datum] napdepsaném„ Lékárny k zítřejšímu projednání“ žalobce zaslal jednateli žalované [jméno] [příjmení] excelové soubory„ [obec a číslo]“,„ Arlego 2019“ a„ TrevinPharm“ s tím, že v příloze najde lékárny, které by žalobce potřeboval probrat a odsouhlasit (prokázáno e-mailem žalobce z [datum] adresovaným [jméno] [příjmení]).

15. Dne [datum] žalobce e-mailem sdělil panu [příjmení] ze společnosti f-dental.cz provozující [anonymizováno] [obec], že„ včera nám pan ředitel schválil naši dohodu, na které jsme se společně domluvili. Dnes Vám nechám na [anonymizována dvě slova] nastavit domluvenou slevu přímo do ceny“ (prokázáno e-mailem žalobce z [datum] adresovaným panu [příjmení]). Téhož dne žalobce e-mailem požádal paní [příjmení] z distributorské [právnická osoba] [anonymizováno] o nastavení 20% slevy pro vybrané lékárny, a to [příjmení] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [obec] (prokázáno e-mailem žalobce z [datum] adresovaným [jméno] [příjmení]).

16. V březnu 2019 žalobce e-mailem zaslaným paní [příjmení] z [anonymizováno] lékárenského velkoobchodu žádal o nastavení plošné slevy 30 % na celé portfolio žalované pro vybrané lékárny – konkrétně [anonymizována tři slova] v [obec], Lékárna [anonymizováno] v [obec], lékárna U [anonymizováno] v [část obce], Lékárna na [anonymizováno] v [obec], Lékárna [obec] v [obec] (prokázáno e-mailem žalobce z [datum] adresovaným [jméno] [příjmení]).

17. E-mailem z [datum] sdělila [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba] [anonymizováno] jednateli žalované, že na vybraná zákaznická čísla jsou na základě požadavku žalobce nastaveny speciální ceny od specifikovaných dat v lednu–březnu 2019 (prokázáno e-mailem [jméno] [příjmení] z [datum] adresovaným [jméno] [příjmení]).

18. E-mailem z [datum] sdělila paní [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba] CZ jednateli žalované, že zasílá vyhodnocení speciálních cen na období únor–duben 2019, které byly nastaveny od [datum] na základě požadavku žalobce a dotázala se, zda má tedy vyhodnocení zasílat na jednatele (prokázáno e-mailem [jméno] [příjmení] z [datum] adresovaným [jméno] [příjmení]).

19. Již v minulosti, na podzim 2018, žalobce komunikoval se zástupci lékáren o tom, že nechal u distributora [anonymizována dvě slova] nastavit slevu 35 % a po dodání seznamu lékáren nastaví slevu i u distributora Phoenix. O tomtéž na podzim 2018 komunikoval i s jednatelem žalované – mailem z [datum] jej prosil o co nejvčasnější nastavení slevy 35 % na všechny produkty u [anonymizována dvě slova] pro vybrané lékárny (prokázáno e-mailovou komunikací ze září 2018 mezi žalobcem, [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba] 95 a [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba] a e-mailovou komunikací z 11. a [datum] mezi žalobcem a [anonymizováno] [příjmení]). Na podzim 2018 žalobce též komunikoval s distributorem [anonymizováno] o reklamaci zboží (prokázáno e-mailovou komunikací z října 2018 mezi žalobcem, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] z žalované společnosti).

20. Soud dále v rámci dokazování provedl výslechy svědků a bývalého jednatele žalované:

21. Svědek [jméno] [příjmení] při své výpovědi uvedl, že k žalované nastoupil v listopadu 2018 na pozici Financial and business controller, skončil zde v únoru 2021. Žalobce byl jeho kolegou, oba byli v nejvyšším managementu žalované, jednou za týden až dva měli pravidelné schůzky s generálním manažerem panem [příjmení]. Svědek řešil data a jejich zpracováním, spolupráci s účetním oddělením, reporting, analýzy, plánování. [ulice] či cenovou politiku svědek nedělal, byla plně v kompetenci pana [příjmení]. Se slevovou politikou svědek nepřišel do kontaktu, ví ale, že jednou za 4 měsíce byly meetingy, kde se prezentovaly návrhy ohledně cenové politiky, následně to vyhodnocoval pan [příjmení] a vytvářel nějaké oficiální stanovisko. Tyto návrhy se dělaly na případné slevy z lékárny ven, tedy rabaty. Co se týče ceny distribuce do lékárny, toto nebylo v jejich kompetenci. Na meetinzích byly návrhy vždy vyhodnoceny a toto vyhodnocení bylo účastníkům sděleno, sales manažeři to následně sdělovali svým podřízeným. Do kontaktu s distributory nezasahovali, to řešil pan [příjmení]. Pokud jde o slevy, myslí si svědek, že existovaly jednak rabaty a jednak bylo možné dát slevu 5– 20 % na celou konkrétní objednávku. Svědek myslí, že slevy se nedaly kombinovat, není si ale jistý. Na meetingu ohledně slev zazněly návrhy, to bylo schváleno a odprezentováno, poté předáno externímu dodavateli a byli o tom informováni i prostřednictvím e-mailu. Meetingů se účastnil pan [příjmení], paní [příjmení], pan [jméno] [příjmení], dva lidé z marketingu, svědek, office manažer a dva sales manažeři, tj. žalobce a pan [příjmení]. Meeting 13. 5. dle svědka probíhal standardně, byly na něm prezentovány výsledky každého oddělení, poté byla prezentace generálního manažera. Poté však generální manažer prezentoval ještě tabulku s distributory a daty o ponížení cen a se-mailem od žalobce pro distributory ohledně snížení cen pro některé lékárny. Žalobce měl oslovit distributora, aniž by toto měl v kompetenci. Žalobce byl celou dobu přítomen. Poté dostal prostor k vyjádření, kterého nevyužil. Následně mu byl panem [příjmení] předložen papír, zřejmě s výpovědí. Měl by existovat zápis s daného meetingu, v jeho průběhu ale manažerka musela odejít, a konec se proto nezapisoval. U žalované prodej do distribuce a z distribuce do lékárny řešil generální manažer, bylo zakázáno do toho zasahovat, všichni toto věděli. Nějaké slevy tam ale určitě byly. Svědek neví o žádném vnitřním předpisu, který by řešil slevy, několikrát byly ale okolnosti sjednávání slev komunikovány na meetinzích. To, že s distributory nemohou komunikovat ohledně cenové politiky, jim bylo několikrát zdůrazňováno. Pokud jde o slevy sjednané žalobcem, je dle svědka problém v tom, že tam byly rabaty, vlastní slevy a pak navíc to, co dohodl žalobce, toto bylo tedy hodně.

22. Svědkyně [jméno] [příjmení] ve při své výpovědi uvedla, že u žalované pracovala jako key account manager přibližně dva roky do prosince 2020. Kooperovala s žalobcem, který zde působil jako area sales manager. S žalobcem byli v podstatě na stejné úrovni, měli však odlišnou klientelu – klienti svědkyně byl větší business, nějaké řetězce, žalobce měl pod sebou reprezentanty, kteří řešili menší lékárny. [příjmení] politiku a slevy řešil generální manažer pan [příjmení], ten domlouval slevy s distributory. Svědkyně připravovala podklady, kdy měla na starost řetězce lékáren, s nimi řešili obchodní podmínky a slevy. Žalovaná společnost spolupracovala s lékárenskými řetězci, které následně jako distributoři zprostředkovávaly prodej do jednotlivých lékáren nebo jejich sítí. Na distribuci se pak následně fakturovaly slevy – na produkt tedy například byla lékárně poskytnuta sleva 10 %, tento rozdíl mezi nákupní cenou a cenou prodeje lékárně byl pak ze strany distributora fakturován a od žalované proplacen. Lékárny měly slevy podmíněné odběrem nějakého množství zboží, pak byly ještě slevy podle letáků pro jednotlivé sítě a pak slevy na konkrétní produkty. Jednorázové slevy poskytovali obchodní reprezentanti, měli pevně stanovené předvolby, věděli, co mohou přesně dávat – byl tam nějaký zápis z prezentace, který určoval, co vlastně mohou zákazníkům nabídnout. Reprezentanti ty slevy nemohli provést jinak, nešlo to ani jinak vybrat v jejich přednastavení v tabletu. Pevně nastaveny pak byly i možnosti, jak kombinovat slevy a rabaty. Svědkyně měla například na starost [jméno] lékárny, kde distribuce probíhala přes [právnická osoba]. Dojednal se objem zboží, kolik se bude prodávat jednotlivých položek na jednotlivých lékárnách, stanovily se nákupní ceny a zpětné bonusy. To vždy dohadovala svědkyně a generální ředitel, ten měl vždy hlavní slovo. Byly slevy odběrové, letákové a pak ještě slevy z rabatu, kdy byly například akce 5+1. Distributorovi to vždy komunikoval generální ředitel – svědkyně s ním něco řešila možná jednou či dvakrát, rozhodně to nebylo pravidlem. Výjimečně bylo možné sjednat přes distributora plošnou slevu pro všechny lékárny, pokud by například nějaký výprodej. To pak řešil generální ředitel. Byly nastaveny nějaké limity slev, v čase se měnily, jejich konkrétní výši svědkyně neví. Slevy svědkyně sama nestanovila, dávala pouze návrh. Návrhy byly schvalovány někdy ústně, někdy e-mailem. Vůči zaměstnancům bylo komunikováno, že nastavení slev nemohou provádět sami. Zadávání slev neměl žalobce v kompetenci, to ostatně neměl nikdo ze zaměstnanců. Nastavování slev fungovalo tak tak, že vždy manažeři přišli na meeting s nějakým návrhem zadání rabatu, zpětných bonusů. Následně to generální ředitel na společném meetingu schválil. Poté se to prezentovalo reprezentantům na cycle meetingu, kdy bylo tedy řečeno rozmezí rabatů, bonusy, jaké jsou podmínky, jaké jsou úrovně, a následně to bylo posíláno lékárně. Ohledně meetingu [datum] pak svědkyně uvedla, že probíhala standardně, na konci pak ale byla prezentace generálního ředitele týkající se nastavení distribuce nějakých konkrétních slev. Žádal o vyjádření, kdo to takto nastavil a následně se obrátil přímo k žalobci, ten se nijak nevyjádřil. Následně bylo řečeno, že se žalobce dopustil hrubého porušení pracovní kázně a byly mu dány dvě možnosti, výpověď nebo dohoda. Konkrétní nedostatky se měly týkat nastavení u nějakých konkrétních lékáren, snad v síti Alrego nebo u jiné sítě, kdy byly s distributorem nastaveny slevy, o kterých vedení nevědělo. Jednalo se o neplánovanou investici. Komunikace s distributorem nebyla standardní, byla zakázaná.

23. Bývalý jednatel žalované [příjmení] [příjmení] při své výpovědi uvedl, že byl jednatelem žalované od června 2016 do května 2020. Žalovaná dělala v podstatě prodejní a marketingový servis v rámci distribuce léčiv: léčiva se distribuovala z centrálního skladu z Polska, fakturace přicházela z Německa, žalovaná zajišťovala objednávky a marketing. Systém slev a pobídek fungoval tak, že se interně dohodlo, jaké budou ceny a pobídky pro trh v [obec] a Slovenské republice, následně se ceny nastavily do interního objednávkového systému jednotlivých distributorů a zboží se distribuovalo za danou cenu. [ulice] zástupci pak mohli nabízet dodatečné slevy přes interní nástroj. Slevy se vždy komunikovaly se zákazníky, poptávky se zaváděly do interního systému a ten byl napojen na systémy distributorů. Pokud jde o dlouhodobější slevy, existovaly kvartální slevy a speciální slevy pro vybrané zákazníky, zejména řetězce – to se pak zadávalo distributorovi. Žalobce byl součástí týmu, který tvořil marketingovou nabídku, následně toto komunikoval s partnery, nekomunikoval však s distributory. Měl provádět jen to, co bylo ujednáno, neměl tedy stanovovat vlastní pravidla. Při vyjednávání speciálních slev měl žalobce roli jen, pokud k tomu měl mandát nebo souhlas. Obecně vzato měl na starost menší lokální řetězce v příhraničí s Německem. Vystupoval jménem firmy při kontaktu s těmito lékárnami společně s obchodními zástupci, následně to s jednatelem konzultoval, pak se to nastavovalo u distributora. Nastavení u distriubutora ale vždy prováděl jednatel. Pouze uJaJ lékáren došlo k nastavení ze strany žalobce, ale to s vědomím jednatele, s jednatelem v kopii daného e-mailu. Důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru se žalobcem bylo to, že bez dohody a vědomí jednatele nastavil slevy u distributorů ve výši, která nebyla odsouhlasena. Jeden z distributorů poté zjistil křížení slev, poté se zjistilo, že došlo k nastavení slev, které nebyly odsouhlaseny. Poté obepisovali další distributory, kteří pak na dotaz sdělovali, zda k takovému nastavení došlo. Ohledně nastavení slev s distributory komunikoval pouze jednatel. Jednotliví zaměstnanci dobře věděli, že to jde přes jednatele. K obsahu e-mailu z [datum] bývalý jednatel uvedl, že na schůzce [datum] s tím žalobce přišel, neměl ale připravené a vyjednané protiplnění, nedošlo tedy ke schválení. Žalobce odešel s tím, že to má doplnit. Pokud jde o projekt příhraničních lékáren, již dříve tam fungovaly slevy na celý rok, následně se to znovu sjednávalo na rok 2018, následně se to propisovalo do systému distributorů. Žalobce byl oprávněn vyjednávat o těchto celoročních slevách, návrhy slev ale musel se svědkem konzultovat. K nastavení u distributorů musel být souhlas jednatele.

24. Svědkyně [jméno] [příjmení] při své výpovědi uvedla, že u žalované pracovala od března 2018 do konce roku 2020, nastupovala jako obchodní zástupkyně, žalobce byl jejím nadřízeným. K nastavování slev u lékáren svědkyně uvedla, že zde byly obchodní nabídky, které dělal pan [příjmení], třeba různé rabaty. U větších zákazníků pak byly nasmlouvané kontrakty na delší dobu, kdy se pak nastavovala sleva na distribuci. U větších zákazníků dostali od pana [příjmení] za úkol podchytit zákazníky na celoroční kontrakty, to svědkyně následně dohadovala a vyjednávala podstatu smlouvy – pan [příjmení] nejdříve potvrdil, kam až je možné jít, zástupci to potom dohodli s lékárnami. Pokud jde o příhraniční lékárny, nastavování slev tam s panem [příjmení] komunikoval nadřízený. Slevy tam nastavoval pan [příjmení] nebo pan [celé jméno žalobce]. Svědkyně s distributory komunikovala na běžnější bázi, toto neřešila. Svědkyně neví, zda byla nějaká pravidla pro komunikaci s distributory. Slevy na celý rok pro příhraniční lékárny v roce 2019 byly novinkou. Svědkyně nebyla přítomna projednání předjednaných podmínek žalobcem a panem [příjmení]. Vždy tam byl přítomen pouze žalobce. Svědkyně pak věděla, že je to schváleno, maximálně tam byla nějaká prodleva v nastavení – dozvěděla se to buď od žalobce, nebo podle nastavení. S nabídkou slev mohla svědkyně hýbat jen lehce, bylo to nastaveno firmou. Prodeje mimo poskytnuté slevy v podstatě neprobíhaly – pro lékárny bylo výhodnější si objednávat se svědkyní jako s obchodním zástupcem, než kdyby si to objednávaly samy. Ve firmě byla svědkyně fyzicky přítomna asi 3x V kontaktu byla s panem [příjmení] a s ostatními kolegy, především na meetinzích. Těch se kromě obchodních reprezentantů zúčastnil třeba marketing, area sales manažeři a lidé, kteří pracovali s řetězci. Po odchodu žalobce se nastavené podmínky nezměnily.

25. Citované výpovědi svědků a bývalého jednatele soud hodnotil jako věrohodné, neboť svědci i bývalý jednatel vypovídali spontánně a přesvědčivě a ve vzájemném souladu i souladu s ostatními provedenými důkazy. Těmito výpověďmi pak bylo prokázáno především to, že podnikání žalované spočívá v prodeji léků lékárnám prostřednictvím distributorských společností. V jeho rámci žalované lékárnám poskytuje různé druhy slev, ty je třeba zadat do systému distributorů. Za rozhodování o cenové politice a výši slev, které lze poskytovat lékárnám, u žalované odpovídal jednatel [příjmení]. Bez jeho vědomí a souhlasu bylo zaměstnancům rovněž zakázáno u distributorů zadávat jiné než předem schválené slevy. Na jaře 2019 žalobce uvedená vnitřní pravidla porušil, když domluvil s vybranými lékárnami předem neschválené plošné slevy na všechny produkty žalované a sám bez vědomí jednatele požádal distributory o zadání těchto slev do systému. V této souvislosti soud dodává, že samotné zadání nastavení plošných slev poskytnutých lékárnám u distributorů bylo spolehlivě prokázáno e-mailovou komunikací a existence vnitřních (byť nepsaných) pokynů, které takové jednání zakazovaly, pak vzájemně souladnými výpověďmi svědků. Ohledně samotné skutečnosti, že žalobce nastavení slev u distributorů na počátku roku 2019 učinil bez vědomí jednatele žalované, pak soud uvěřil výpovědi bývalého jednatele [příjmení]. Ta nebyla v rozporu ani s žalobcem odkazovaným e-mailem z [datum], jímž žalobce jednateli zasílal podklady k projednání, neboť bývalý jednatel [příjmení] při své výpovědi přesvědčivě vysvětlil, že na daném jednání tyto podklady nebyly schváleny. Současně pak byla tato výpověď významně podpořena obsahem e-mailové komunikace jednatele [příjmení] se zaměstnanci distributorských společností z května 2019 – z ní vyplývá, že jednatel se o slevách zadaných bez jeho vědomí žalobcem dozvídal až zpětně právě z této komunikace.

26. Soud rovněž provedl důkaz tabulkou nastavení slev pro vybrané lékárny pro rok 2020, z ní však nezjistil žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí.

27. Soud neprovedl žalobcem navržený důkaz výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], office manažerky žalované, která byla navržena k prokázání okolností schůze [datum] (viz vyjádření zástupce žalobce na jednání [datum] na č. l. 185 spisu), které však byly dostatečně prokázány výpověďmi ostatních svědků. Rovněž pak soud neprovedl žalobcem navržený důkaz výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba] J a žalovanou navržené důkazy výpovědí z pracovního poměru z [datum] adresovanou svědkyni [jméno] [příjmení], pracovním výkazem svědkyně [jméno] [příjmení] a e-mailovou komunikací z prosince 2020 mezi zaměstnancem žalované [jméno] [příjmení] a zaměstnancem [právnická osoba] [jméno] [příjmení] Tyto důkazy se byly navrženy ve vztahu k otázce, jaké podmínky poskytování slev žalovaná se svými obchodními partnery sjednávala pro rok 2021 (resp. k otázce, nakolik věrohodnou je výpověď svědkyně [příjmení] o těchto skutečnostech). Tato otázka však pro rozhodnutí věci z níže uvedených důvodů nebyla podstatná. Výslech svědkyně [příjmení] byl krom toho žalobcem navrhován též ke skutečnosti, že lékárnou bylo vždy od žalované nakupováno se slevami, tato skutečnost však mezi účastníky nebyla sporná.

28. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

29. Žalobce pracoval u žalované jako [příjmení] [příjmení] [jméno]. V rámci této pozice vedl tým obchodních zástupců a měl mj. na starost jednání s lékárnami v pohraničí. Podnikání žalované spočívá v prodeji léků lékárnám prostřednictvím distributorských společností. Žalovaná lékárnám poskytuje různé druhy slev, ty je třeba zadat do systému distributorů. Za rozhodování o cenové politice a výši slev, které lze poskytovat lékárnám, u žalované odpovídal jednatel [příjmení]. Bez jeho vědomí a souhlasu bylo zaměstnancům rovněž zakázáno u distributorů zadávat jiné než předem schválené slevy. Na jaře 2019 žalobce uvedená vnitřní pravidla porušil, když domluvil s vybranými lékárnami předem neschválené plošné slevy na všechny produkty žalované a sám bez vědomí jednatele požádal distributory o zadání těchto slev do systému. Přípisem z [datum] žalovaná okamžitě zrušila pracovní poměr se žalobcem s odkazem na § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. V dopise uvedla, že důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru je nepovolené domlouvání a nastavování speciálních cen a slev u distributorů (období leden–duben 2019, distributoři [anonymizována tři slova] CZ, [anonymizováno] CZ) žalobcem, bez oprávnění a schválení odpovědným nadřízeným pracovníkem, čímž měl žalobce způsobit žalované škodu převyšující 50 000 Kč. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobci předáno jednatelem žalované [jméno] [příjmení] při poradě konané [datum]. Předání této listiny předcházelo v rámci této porady podrobné přednesení jednotlivých vytýkaných pochybení ze strany jednatele za přítomnosti žalobce a dalších zaměstnanců.

30. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil následujícím způsobem:

31. Podle § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, Zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

32. Podle § 60 zákoníku práce v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

33. Podle § 301 písm. a) zákoníku práce jsou zaměstnanci povinni pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci.

34. Soud v projednávané věci předně nepřisvědčil námitce žalobce, podle níž důvod okamžitého zrušení pracovního poměru nebyl v listině předané žalobci [datum] po skutkové stránce dostatečným způsobem vymezen.

35. Obecně platí, že důvod okamžitého zrušení pracovního poměru musí být v písemném okamžitém zrušení pracovního poměru uveden tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, které vedou druhého účastníka pracovního poměru k tomu, že rozvazuje pracovní poměr, aby nevznikaly pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit, tj. který zákonný důvod okamžitého zrušení pracovního poměru uplatňuje, a aby bylo zajištěno, že uplatněný důvod nebude možné dodatečně měnit. Ke splnění hmotněprávní podmínky platného okamžitého zrušení pracovního poměru je tedy třeba, aby důvod okamžitého zrušení pracovního poměru byl určitým (nezaměnitelným) způsobem konkretizován uvedením skutečností, v nichž účastník spatřuje naplnění zákonného důvodu tak, aby nemohly vzniknout pochybnosti, ze kterého důvodu se pracovní poměr okamžitě zrušuje. Skutečnosti, které byly důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru, naproti tomu není potřebné rozvádět do všech podrobností, neboť pro neurčitost a nesrozumitelnost projevu vůle je okamžité zrušení pracovního poměru neplatné jen tehdy, kdyby se nedalo ani výkladem projevu vůle zjistit, proč byl pracovní poměr okamžitě zrušen (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu z 8. 1. 2022, sp. zn. 21 Cdo 2374/2000, či z 3. 3. 2015, sp. zn. 21 Cdo 1229/2014).

36. V projednávaném případě je ze samotného textu okamžitého zrušení pracovního poměru z [datum] dostatečným způsobem zřejmé, v jakém konkrétním jednání žalobce žalovaná spatřuje důvod okamžitého zrušení – tj. že jde o nepovolené domlouvání a nastavování speciálních cen a slev u konkrétních jmenovaných distributorů na konkrétní specifikované období, a to bez schválení nadřízeným. Nutno navíc dodat, že i kdyby na základě samotného textu listiny z [datum] byly dány jakékoliv nejasnosti ohledně vymezení důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru, byly by tyto nejasnosti odstraněny výkladem, neboť přímo před předáním dané listiny jednatel žalované ústně jednotlivá pochybení žalobce detailně prezentoval, a žalobci tedy byla ve smyslu § 556 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, známa vůle jednajícího.

37. Soud se pak podrobně zabýval otázkou, zda byl jednáním žalobce naplněn zákonný důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce:

38. Podle ustálené rozhodovací praxe soudů patří ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k takovým právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Pro posouzení, zda zaměstnanec porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci méně závažně, závažně nebo zvlášť hrubým způsobem, zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet. V zákoníku práce ani v ostatních pracovněprávních předpisech nejsou pojmy„ méně závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci“,„ závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci“ a„ porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem“ definovány, přičemž na jejich vymezení závisí možnost a rozsah postihu zaměstnance za porušení takové povinnosti. Vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu; soud může přihlédnout při zkoumání intenzity porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení uvedených povinností pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod. Zákon zde ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením nebo výpovědí odpovídalo tomu, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu z 18. 7. 2013, sp. zn. 21 Cdo 3325/2012). Okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce je výjimečným institutem určeným pouze pro případ, kdy je porušení povinností zaměstnance ve smyslu citovaného ustanovení nepochybné a došlo k němu zvlášť hrubým způsobem, nikoliv způsobem této závažnosti zjevně nedosahujícím. Jednání zaměstnance, jímž poruší své povinnosti zvlášť hrubým způsobem, musí mít natolik závažný charakter, že nelze po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby tohoto zaměstnance dále zaměstnával ani po výpovědní dobu (viz např. usnesení Ústavního soudu z [datum], sp. zn. II. ÚS 1471/14, či rozsudek Nejvyššího soudu z 16. 11. 2016, sp. zn. 21 Cdo 5727/2015).

39. K jednání, které může zakládat porušení povinnosti zaměstnance zvlášť hrubým způsobem pak Nejvyšší soud mj. opakovaně judikuje, že útok na majetek zaměstnavatele, ať už přímý (např. krádeží, poškozováním, zneužitím apod.) nebo nepřímý (např. pokusem odčerpat část majetku zaměstnavatele bez odpovídajícího protiplnění), představuje z hlediska vymezení relativně neurčité hypotézy obsažené v ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce tak významnou okolnost, že zpravidla již sama o sobě postačuje pro závěr o porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze 17. 10. 2012, sp. zn. 21 Cdo 2596/2011). Obecně však platí, že porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci může spočívat i v porušení povinnosti plnit závazky, které zaměstnanci vznikly z vnitřního předpisu či z pokynu nadřízeného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze 17. 12. 2009, sp. zn. 21 Cdo 3323/2008). Zaměstnanec je pak povinen plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy bez ohledu na to, jaké odborné stanovisko k nim zaujímá (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 18. 3. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1271/2013).

40. Soud nemohl souhlasit s názorem žalované, podle nějž je jednání žalobce spočívající v neoprávněném domlouvání a nastavování slev u distributorů nutno právně kvalifikovat jako útok na majetek zaměstnavatele ve smyslu citované judikatury. Stejně tak nelze souhlasit s názorem žalované, podle nějž lze rozdíl mezi cenami, za něž byla při žalobcem poskytnutých slevách dotčeným lékárnám prodána léčiva, a plnými (nezlevněnými) cenami takto prodaných léčiv, považovat za škodu způsobenou žalobcem žalované. V řízení bylo prokázáno, že obchodování žalované s lékárnami bylo fakticky založeno na poskytování slev a dalších druhů pobídek k nákupu léčiv právě od žalované společnosti. Pokud tedy žalobce takové slevy s jednotlivými lékárnami domluvil a zadal je u distributorů, zvolil sice bez souhlasu nadřízeného určitou konkrétní obchodní strategii, jeho cílem ale zjevně nebylo zmenšit majetek žalované, a způsobit jí tak svým jednáním škodu. Nemůže být přitom úkolem soudu hodnotit vhodnost či nevhodnost takto žalobcem zvolené obchodní strategie, neboť je v podstatě nemožné zpětně zjistit, zda a za jakou cenu by hypoteticky příslušným lékárnám byla léčiva prodána, pokud by jim žalobce slevu nebyl poskytl.

41. Navzdory uvedenému však jednání žalobce lze považovat za porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, a to konkrétně povinnosti plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy ve smyslu § 301 písm. a) zákoník práce. V řízení totiž bylo prokázáno, že žalovaná společnost byla ze strany jednatele vedena poměrně striktním způsobem v tom smyslu, že poskytované slevy podléhaly jeho předchozímu schválení a komunikace s distributory o jejich nastavení (nejednalo-li se o slevy předem přednastavené) byla výhradně v kompetenci jednatele – o tom byly zaměstnancům opakovaně dány jednoznačné pokyny. Pokud tedy žalobce, jak shora uvedeno, ve vztahu k některým lékárnám sám bez vědomí jednatele zvolil konkrétní obchodní strategii, poskytl jim slevy a sám požádal distributory o jejich nastavení, pak jednatele v podstatě„ obešel“ a jednal za jeho zády, v rozporu s uvedenými pokyny. Toto jednání samo o sobě představuje hrubé narušení důvěry ve vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Přitom právě vzájemná důvěra zaměstnance a zaměstnavatele a spolehlivost zaměstnance je v rámci pracovního vztahu nezbytná, jak již v minulosti v souvislosti s výkladem podmínek pro okamžité zrušení pracovního poměru konstatoval též Nejvyšší soud (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 21. 1. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1496/2013). Uvedené jednání lze žalobce lze proto samo o sobě považovat za hrubé porušení jeho povinností, při němž nelze po žalované spravedlivě požadovat, aby žalobce nadále zaměstnávala.

42. Z těchto důvodů soud uzavřel, že byly naplněny podmínky pro okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Okamžité zrušení pracovního poměru dané žalobci [datum] je proto platným právním jednáním. Žalobu proto soud v plném rozsahu zamítl.

43. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalované, která byla v řízení plně úspěšná. Náklady žalované činí celkem 40 656 Kč a sestávají z odměny advokáta ve výši 30 000 Kč podle § 7 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 12 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu po 2 500 Kč (převzetí zastoupení, vyjádření ze [datum], účast na jednání [datum], vyjádření ze [datum], účast na jednání soudu [datum] v délce přesahující 2 hodiny, vyjádření z [datum], účast na jednání [datum] v délce přesahující 2 hodiny, vyjádření z [datum] a účast na jednání [datum] v délce přesahující 2 hodiny), paušální náhrady hotových výdajů ve výši 3 600 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za 12 úkonů po 300 Kč a z náhrady za 21% DPH z částky 33 600 Kč ve výši 7 056 Kč. Žalovaná požadovala náhradu nákladů řízení ve výši odpovídající celkem 15 úkonům právní služby, aniž by však specifikovala úkony, za něž náhradu v této výši požaduje. Soud proto mohl přiznat pouze náhradu za úkony, jejichž provedení vyplývalo z obsahu spisu.

44. O náhradě nákladů státu pak soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že povinnost k jejich náhradě uložil podle výsledku řízení žalobci, který v řízení nebyl úspěšný. Náklady státu činí celkem 1 279 Kč a sestávají ze svědečného vyplaceného svědkyni [jméno] [příjmení] na základě usnesení z 6. 12. 2021, č. j. 48 C 122/2019-188.

45. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení