48 C 151/2019-80

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Aleny Pavlíčkové a přísedících Miroslava Havlíka a Romany Peterkové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 34 000 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 34 000 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 1 360 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] vykonával u žalované práci na pozici právníka, přičemž dle mzdového výměru byla sjednána základní mzda ve výši 40 000 Kč. Žalovaná nezákonně ponížila žalobci mzdu, a to za práci vykonanou od [datum] do [datum], když za leden 2019 ponížila mzdu o 8 000 Kč, za únor 2019 o 5 000 Kč, za březen 2019 o 6 000 Kč, za květen 2019 o 3 000 Kč, za červen 2019 o 6 000 Kč a za červenec 2019 o 6 000 Kč, ačkoliv k tomuto ponížení nebyly dány žádné právní ani jiné důvody. Na ponížení mzdy nebyl žalobce upozorněn, ani nebyly vzneseny žádné výtky či upozornění k výkonu jeho práce. Tato praxe, kdy byla pohyblivá složka mzdy ponižována, byla u žalované běžná.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že ji navrhla v celém rozsahu zamítnout, a to z následujících důvodů. Žalobce měl vykonávat svou činnost v oblasti právní vztahů vzniklých v rámci žalované, mj. pracovněprávní vztahy, tvorby a úpravy vnitřních předpisů zaměstnavatele, řešení sporů na pracovišti, řešení sporných a hraničních situací s hosty atd. Kromě toho měl na starosti rovněž smluvní agendu, řešení sporů s dodavateli a partnerskými cestovními kancelářemi apod. Žalobce se na počátku jevil jako schopný, i proto mu byla zvýšena mzda z 35 na 40 tisíc Kč. Postupně však předseda představenstva i ředitel hotelu jako nadřízení žalobce začali zjišťovat, že žalobce plní jimi uložené úkoly nedůsledně, bez porozumění dané materii, což vedlo k neuspokojivým výsledkům. Jím zpracované návrhy musely být dávány ke kontrole externistům nebo jiným zaměstnancům a předseda představenstva byl nucen znovu vysvětlovat podstatu problému a sám nastiňovat způsoby řešení. Zpočátku se snažil rovněž výtky řešit mírným způsobem, když se však tento postup jevil jako neúčinný, upozorňoval na nedostatky v činnosti žalobce důrazně a varoval jej, že se trvající nedostatky promítnou do jeho mzdy, tedy nepřiznáním doplňkové části mzdy. V měsících, kdy předseda představenstva ústně a následně i písemně informoval žalobce o nesplnění zadaných úkolů (např. neschopnost novelizovat vnitřní předpisy firmy, nedostatečné zpracování žaloby apod.) mu neposkytl část z doplňkové složky mzdy, což mohl jako statutární orgán učinit a učinil tak v žalobcem vyjmenovaných měsících. Žalobce nebyl dle názoru žalované schopen samostatně připravit žaloby na plnění tak, aby dostál požadavků na podání dle o.s.ř., příkladem je žaloba na spol. [právnická osoba] Tato byla po podání ještě v dubnu 2019 doplňována ve smyslu skutkových tvrzení a důkazů. Žalovaná toto žalobci písemně vytkla. Žalovaná tak měla dle mzdového výměru plné právo rozhodnout o nevyplacení části doplňkové mzdy, jejíž výplatu nikterak žalobci nezaručovala.

3. Na to žalobce uvedl, že popsaný postup nezákonného ponižování mzdy zaměstnanců je běžnou praxí žalované s tím, že žalovaná spoléhá na to, že zaměstnanec neuplatní svá práva u soudu. Výtka k žalobě, o níž se žalovaná ve vyjádření zmiňuje, je zcela nesmyslná a účelová, jelikož byla žalobci doručena více jak 4 měsíce od vypracování daného dokumentu a žaloba byla opravena bez jakýchkoli následků pro žalovanou, když se oprava týkala pouze překlepu v obsahu žaloby.

4. K výzvě soudu žalovaná doplnila, že žalobce byl úkolován předsedou představenstva [anonymizována dvě slova] a prostřednictvím útvaru předsedy představenstva [anonymizováno] [příjmení], a to i ve vztahu k jiným organizačním a administrativním složkám žalované. Mj. bylo žalobci již při nástupu uloženo zrevidovat veškerou smluvní agendu žalované, tedy včetně její účinnosti a platnosti a jejího dopadu do obchodního vztahu mezi žalovanou a klienty. Po čase, konkrétně od prosince 2018, byly předsedou představenstva a jeho asistentkou [anonymizováno] [příjmení] urgovány reálné výsledky. Žalobce přitom nebyl schopen od prosince 2018 do července 2019 revizi smluv provést, ani navrhnout buď jejich formální ukončení, nebo změnu. Přes ústní urgence Ing. [příjmení] ke splnění úkolu nikdy nedošlo. Smlouvy, které spadaly do finančního oddělení, revidoval žalobce více jak měsíc, přičemž revize nesplnila zadání a nebyla použitelná. Ve vztahu k obchodnímu oddělení zrevidoval pouze smlouvy, které mu byly nascanovány, ačkoliv byly uloženy přímo v hotelu, kde má kancelář. Smlouvy provozního oddělení nezrevidoval, u marketingového oddělení cca 5 smluv, zbývajícím se nevěnoval. Tato pochybení a další, tedy nevykázání jakéhokoli pokroku u každého měsíce, bylo stíháno krácením mzdy. Dalším úkolem uloženým žalobci při nástupu bylo projít veškeré vnitřní předpisy a používané formuláře žalované, např. mzdové výměry, pracovní smlouvy atd., a navrhnout jejich aktualizaci, tento úkol však nesplnil. Žalobce ani přes urgence nikdy nepotvrdil, že veškeré dokumenty jsou v pořádku a není nutné je přepracovávat, ani nenavrhl žádné změny. Tento stav trval až do července 2019. Žalobce nesplnil další zadání, a to dodání elektronického podpisu, což dopracovala Ing. [příjmení], návrh výmazu zástavního práva na nemovitostech ve vlastnictví žalované, přepracování ubytovací smlouvy s ohledem na specifika žalované, nezvládnutí podání návrhů na vydání platebních rozkazů bez chyb ani přípravy podkladů pro další žaloby. Na toto porušení byl žalobce upozorněn písemně dne [datum]. Žalobci bylo krácení sdělováno před výplatním termínem ústně předsedou představenstva osobně a žalobce ani v jednom případě nevznesl žádnou námitku, tato byla vznesena až žalobou. Důvodem pro krácení mzdy tak bylo neplnění pracovních povinností plynoucích z úkolů stanovených nadřízenými pracovníky, které byly dlouhodobé, toto přetrvávalo po celou dobu, kdy byl žalobce v pracovním poměru u žalované. Žalobce rovněž využíval pracovní dobu pro své mimopracovní aktivity, na což využíval svou pracovní e-mailovou adresu. Žalobce tedy porušil § 301 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ ZP“). Dále žalovaná doplnila, že žalobce znal své pracovní povinnosti, neboť podepsal pasport pracovního místa, přitom útvary žalované nepodporoval, resp. vznesené požadavky buď neplnil, nebo je minimálně nedokončil, a to ani přes upomínky.

5. Na jednání dne [datum] žalovaná uvedla, že úkoly byl žalobce povinen plnit průběžně, všechny měsíce porušoval všechny povinnosti a kontrola každý měsíc dopadla špatně. V některých měsících žalobce nevykázal žádné výsledky, neprovedl kontrolu v souladu se zadáním, nespolupracoval s odděleními a kontrolu nedokončil, smlouvy si nechtěl sám hledat. Výsledky měl vykazovat na gremiálních poradách, byl dotazován předsedou představenstva a [anonymizováno] [příjmení], měl informovat ústně předsedu představenstva. Předseda představenstva rozhodl o krácení mzdy, vše bylo ústně, písemně nebylo nic. Z důvodu pochybení ohledně elektronického podpisu byla mzda žalobci krácena za všechny měsíce.

6. Žalobce uvedl, že úkol zpracovat smluvní dokumentaci dostal cca v květnu 2019 a splnil jej v červnu 2019, když kontroloval smlouvy v šanonech, účinné scanoval a zadával do elektronické podoby a ostatní označil a předal na finanční oddělení, nedostal za úkol zrevidovat jiné smlouvy než na finančním oddělení. V předchozí době žalobce připravoval novou smluvní dokumentaci. [ulice] předpisy zrevidoval v prosinci 2018, připomínky předal ústně, čímž pro něj úkol skončil, žádný písemný výstup nebyl po žalobci požadován. Výsledky referoval vždy tomu, kdo mu úkol zadával, tedy smlouvy paní [příjmení] a vnitřní předpisy paní [příjmení]. Co se týče krácení mzdy, nikdo mu to dopředu nesdělil, zjistil to až po připsání peněz na účet, ptal se proto mzdové účetní paní [příjmení] a ta mu sdělila, že se tak stalo na ústní příkaz předsedy představenstva [anonymizována dvě slova], avšak důvod žalobci nesdělila. Co se týče výmazu zástavního práva, žalobce návrh podal, výmaz byl proveden, nedošlo k prodlevám ani průtahům, nebyla mu dána žádná výtka ani připomínka.

7. Žalovaná byla následně poučena dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnila svá tvrzení a navrhla důkazy k prokázání skutečnosti, že žalobce neplnil další zadání, a to dodání elektronického podpisu, návrh výmazu zástavního práva na nemovitostech, přepracování ubytovací smlouvy, návrhy na vydání platebních rozkazů, a dále doplnila svá tvrzení, kdo dané úkoly zadal a s jakým termínem. Rovněž byla poučena dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby doplnila návrhy důkazů ke skutečnosti, že žalobce porušil povinnost řádně zrevidovat smluvní agendu a vnitřní předpisy v lednu, únoru, březnu, květnu, červnu a červenci 2019 a že mu z tohoto důvodu byla v daných měsících krácena mzda, s tím, že žalovaná dosud neunáší své břemeno důkazní. Rovněž soud poučil účastníky o koncentraci řízení dle § 118b o.s.ř. a účastníkům byla poskytnuta lhůta v délce 30 dní od jednání k doplnění tvrzení a návrhu důkazů. Tato lhůta uplynula dne [datum], přičemž žalovaná podala své vyjádření na poště dne [datum], tedy po uplynutí této koncentrační lhůty.

8. Soud vzal za své shodné tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), že v měsíci lednu byla mzda žalobce ponížena o 8 000 Kč, v únoru 2019 o 5 000 Kč, v březnu 2019 o 6 000 Kč, v květnu 2019 o 3 000 Kč, v červnu 2019 o 6 000 Kč a v červenci 2019 o 6 000 Kč a že žalobce dostal za úkol zrevidovat veškerou smluvní agendu a v prosinci 2018 projít vnitřní předpisy.

9. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:

10. Žalobce jako zaměstnanec a žalovaná jako zaměstnavatel si dne [datum] ujednali, že žalobce bude pro žalovanou pracovat od [datum] jako pracovník útvaru představenstva, přičemž pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou (zjištěno z pracovní smlouvy) a žalobce stvrdil svým podpisem, že se seznámil s dalšími informacemi o obsahu pracovního poměru, a to splatností mzdy, výplatním termínem, délkou výpovědní doby a výměrou dovolené, a souhlasil se zpracováním svých osobních údajů (zjištěno z informace o obsahu pracovního poměru a souhlasu se zpracováním osobních údajů). Mzdovým výměrem z [datum] byla žalobci stanovena základní mzda ve výši 40 000 Kč, kdy bylo ze mzdy zaručeno 60 % a doplňková složka mzdy měla činit 40 %, o niž mohla být mzda krácena v případě neplnění pracovních povinností a úkolů stanovených v pracovní smlouvě plynoucích z pracovní náplně a úkolů stanovených nadřízenými pracovníky v případě nekvalitní práce (zjištěno ze mzdového výměru ze dne [datum]). Žalobce měl od počátku pracovního poměru vykonávat funkci právníka, kdy jeho povinností byla právní podpora útvarů společnosti, zejména příprava a kontrola smluvních dokumentů, právní konzultace, zastupování společnosti při jednáním u soudu, se státní správou atd., sledování vývoje, změn zákonů a ostatních všeobecně závazných právních předpisů a vykonávání další právní operativní činnosti v návaznosti na požadavky žalované jako zaměstnavatele, přičemž žalobce byl podřízen předsedovi představenstva (zjištěno z pasportu pracovního místa žalobce). Žalobce dne [datum] v 16:53 hod. odeslal e-mail, jímž se domlouval s panem [jméno] [příjmení], pracovníkem žalované, na mimopracovním setkání v 18:30 hod. ve vinárně [anonymizována dvě slova] (zjištěno z e-mailu ze dne [datum]). Dne [datum] ve 12:07 hod. žalobce zaslal e-mail panu [jméno] [příjmení] a dalším čtyřem pracovníkům žalované, v němž je informoval o rezervaci na mimopracovní setkání v 18:30 hod. ve vinárně [anonymizována dvě slova] (zjištěno z e-mailu ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] byl žalobce upozorněn předsedou představenstva žalované [příjmení] [příjmení] na hrubé porušení pracovní kázně, konkrétně porušení povinností zaměstnance vyplývajících z interních a právních předpisů firmy tím, že v návrhu na vydání platebního rozkazu vůči spol. [právnická osoba], žalobce nedbale uvedl několik jistin dlužné částky a uvedl tak v nesoulad účetnictví těmito údaji jako podklad pro soudní řízení. Tím měl žalobce způsobit znehodnocení celého případu, což musela napravit JUDr. [příjmení]. Předseda představenstva upozornil žalobce, že v důsledku jeho nedbalosti může být žalovaná neúspěšná při vymáhání pohledávky o hodnotě několik set tisíc Kč, přičemž nedbalá práce žalobce byla několikrát projednávána předsedou představenstva. Dále byl žalobce upozorněn, že v případě další takové závažné nedbalosti s ním bude ukončen pracovní poměr. Na dopise je rukou připsáno, že žalobce odmítl dopis dne [datum] převzít, a rovněž je připojena rukou psaná douška bez podpisu, že se nejedná o porušení pracovní kázně, jelikož žaloba byla řádně podána a na výsledek soudního jednání to nemá vliv (zjištěno z dopisu ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k zaplacení žalované částky, o niž mu byla nezákonně ponížena mzda v době od [datum] do [datum], do 5 dnů od doručení této výzvy, jinak bude nucen obrátit se na soud (zjištěno z dopisu ze dne [datum]).

11. Mgr. [jméno] [příjmení], která sdílela s žalobcem společnou kancelář pro pracovní pozici Právník a Personalista, do posudku z personálního oddělení na žalobce ze dne [datum] uvedla, že celkovou personální agendu vedla ona, žalobce se zapojoval do oblasti lidských zdrojů jen psaním vytýkacích dopisů a případným prověřováním referencí, pokud jej o to požádala. S žalobcem bylo vedení zpočátku spokojeno, následně docházelo k nedodržování termínů k odevzdání pracovních úkolů i k jejich občasnému neplnění, především co se týče revidování smluv na jednotlivých odděleních. Žalobce byl v přítomnosti paní [příjmení] několikrát upozorněn na neuspokojivé pracovní výsledky ze strany nadřízených, ale v plnění pracovních povinností i nadále zůstal laxní. Pracovní poměr se žalobcem byl ukončen výpovědí ke dni [datum] z organizačních důvodů (zjištěno z pracovního posudku z personálního oddělení). [ulice] účetní žalované paní [jméno] [příjmení] v pracovním posudku na žalobce ze dne [datum] uvedla, že jí chyběla ze strany žalobce iniciativa a přesnost, dělal pouze, co musel, a v jeho práci docházelo k chybám a nepřesnostem, např. při přípravě podkladů pro vymáhání pohledávek vůči spol. [právnická osoba] Rovněž upozornila na chybu v jednom ze tří podaných platebních rozkazů. Práce žalobce na finančním oddělení nebyla kvalitní a více se věnoval mimopracovním zálibám (zjištěno z interního sdělení ze dne [datum]). Ing. [jméno] [příjmení] v pracovním posudku na žalobce ze dne [datum] uvedla, že náplní práce žalobce bylo revidovat dokumenty (vnitřní předpisy, směrnice, smlouvy atd.), vymáhat pohledávky, zastupovat personalistku v její nepřítomnosti a věnovat se soudním sporům, a ačkoliv se na začátku jevil jako schopný, pak jeho výkon stagnoval, byl požádán o aktualizace předpisů a směrnic žalované a dále o revizi na nástupních dokumentech. [anonymizováno] [příjmení] dále uvedla, že k elektronickým podpisům dodal špatné dokumenty, u návrhu na vklad do katastru k výmazu zástavního práva vyplnil špatný formulář, při zadání přepracování smlouvy na ubytování obdržel dva dokumenty, avšak stáhl si jen odlišnou variantu smlouvy z internetu, při přípravě podkladů pro právní zástupce tyto dodal s chybami. Poté byl žalobce upozorněn od předsedy představenstva, že pracuje neuspokojivě, následovala změna platového výměru, avšak ani to nepomohlo. Posledním úkolem byla revize smluv na jednotlivých odděleních, přitom na finančním oddělení trvala revize více jak měsíc, v obchodním oddělení si nechal smlouvy scanovat, ačkoliv mu to bylo zakázáno, dále úkoloval kolegy, v provozním oddělení nezrevidoval nic, v technickém oddělení nascanoval cca 5 smluv, zbývající smlouvy neprošel, v marketingovém oddělení pak nascanoval pár smluv, které špatně zařadil, některá oddělení ani nenavštívil. Po žalobcově odchodu z pracovního poměru bylo dle [anonymizováno] [příjmení] zjištěno, že si na firemním pc vyřizoval soukromé záležitosti a přeposílal si firemní dokumenty na soukromý mail (zjištěno z pracovního posudku – pan [celé jméno žalobce] ze dne [datum]).

12. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pracuje u žalované 4 a půl roku, a to jako asistentka generálního ředitele, vedoucího útvaru představenstva. Žalobce pracoval jako právník žalované, spadal do oddělení svědkyně, dohlížela na něj a dělala kontroly jeho práce, avšak přímým nadřízeným byl předseda představenstva. Žalobce u žalované skončil, následně byla požádána předsedou představenstva, aby doložila, jak žalobce pracoval. Žalobce některé úkoly neplnil, nebo je plnil s chybami. Konkrétně šlo např. o návrh na výmaz z katastru nemovitostí, kde to katastr vrátil, nakonec vše vyřídili a bylo to v pořádku, neví však, kdy to bylo. Byl problém i s elektronickými podpisy, žalobce dodal nějaké dokumenty, které ale byly na poště odmítnuty, to bylo někdy v roce 2019, ale svědkyně se nepamatuje, v kterém měsíci. Chybně připravil podklady [anonymizováno] k soudnímu sporu, soud to vrátil kvůli chybám, za což dostal žalobce důtku, ale svědkyně si nepamatuje, kdy k tomu mělo dojít. Dále měl žalobce zrevidovat smlouvy na jednotlivých odděleních, nejprve pracovní smlouvy, toto bylo zadáno svědkyní a představenstvem v únoru, kdy šlo o pět oddělení, začínalo se s finančním oddělením, dodatečně svědkyně ověřila, že šlo o 8 až 10 plných šanonů dokumentace, cca stovka dokumentů, žalobce měl aktuální smlouvy scanovat na disk a ostatní archivovat. Nebyl k tomu časový harmonogram, svědkyně očekávala, že to bude za týden, jelikož smlouvy na disku nepřibývaly, ptala se žalobce, nakonec to trvalo skoro dva měsíce, do začátku dubnu. Pak byla domluva, že udělá druhé oddělení, technické, což zadávala svědkyně, nascanováno však bylo asi sedm smluv. Pak svědkyně zjistila, že jsou dvě smlouvy, které nascanovány nebyly, i ve finančním oddělení byly nalezeny chyby, dvě pracovnice žalované následně provedly novou revizi archivu finančního oddělení za dva dny a nalezly pochybení, které byly uvedeny v tabulce, svědkyně si nepamatuje, kdy tabulka vznikla, bylo to však již po skončení pracovního poměru žalobce. U technického oddělení žalobce tvrdil, že smlouvy jsou zrevidovány, mělo jít o 40 až 50 smluv, některé byly poztrácené, dle provozního však žalobce na oddělení ani nebyl, nebyl stanoven termín splnění, ale svědkyně očekávala, že to bude trvat cca měsíc, průběžně plnění kontrolovala, nebylo však nascanovnáno nic, úkol byl zadán ústně a rovněž upozornění na to, že úkol není splněn, činila ústně. Problém byl i se smlouvami z obchodního oddělení, žalobce je měl scanovat do systému, svědkyně má ale za to, že smlouvy nečetl. Co se týče revize vnitřních předpisů, tyto byly žalobci zaslány, aby se s nimi seznámil a aktualizoval je podle platných zákonů, to bylo cca týden poté, co nastoupil, nebyl na to žádný časový harmonogram. Žalobce si je asi přečetl, ale svědkyni změny nenavrhl, přitom svědkyně má za to, že v personální oblasti jsou změny časté. Problém byl i s ubytovacími smlouvami, měly být dodány dvě varianty, na byty a apartmány, ale byla předložena jen jedna smlouva a svědkyně zjistila, že jde o šablonu staženou z internetu, kdy to ale bylo, to si již nepamatuje. Svědkyně neiniciovala krácení mzdy, o tom rozhodovalo vedení, konkrétně předseda představenstva na základě informací o práci žalobce, svědkyně neměla informace o tom, proč se bude krátit, nebyla rovněž přítomna toho, že by s žalobcem bylo krácení projednáváno. Svědkyně neví, v kterých měsících bylo kráceno z jakého důvodu, určitě tam bylo nějaké krácení kvůli [anonymizováno]. Předseda představenstva sdělil svědkyni, že žalobce byl ústně upozorňován, že to nefunguje tak, jak si představují. Mzda byla žalobci od 1. 10. navýšena, jelikož měli za to, že revize vnitřních předpisů proběhla a vše je v pořádku, svědkyně však má to, že chyby tam asi byly, jelikož mzdový organizační řád je z roku 2012.

13. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Soud provedl dokazování výplatními páskami žalobce za leden až červenec 2018, avšak tyto důkazy soud nehodnotí, neboť nejsou podstatné pro rozhodnutí v tomto sporu, jelikož účastníci učinili výši částek, o něž byla krácena mzda žalobce, za nesporné. Dále soud neprovedl navrhovaný výslech předsedy představenstva žalované a důkaz kopií mzdového řádu žalované, neboť tyto důkazy byly žalovanou navrženy až po uplynutí koncentrační lhůty, rovněž neprovedl důkaz tabulkou vyhotovenou pracovníky žalované, jelikož z výslechu svědkyně bylo zjištěno, že byla vyhotovena až po ukončení pracovního poměru žalobce, a skutečnosti plynoucí z této tabulky byly zjištěny z ostatních provedených důkazů.

14. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout, a to zejména s ohledem na skutečnost, že žalovaná nedoplnila svá tvrzení a k nim příslušné důkazy a rovněž nenavrhla důkazy k prokázání svých stěžejních tvrzení o neplnění pracovních povinností žalobcem před koncem koncentrační lhůty. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

15. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

16. Žalobce vykonával u žalované jako zaměstnavatele od [datum] práci v pracovním poměru na dobu neurčitou na pracovní pozici právníka, kdy mezi jeho činnosti patřily např. příprava a kontrola smluvních dokumentů a zastupování společnosti při jednáním u soudu, se státní správou atd., základní mzda byla stanovena ve výši [částka], kdy ze mzdy bylo zaručeno 60 % a doplňková složka mzdy ve výši 40 % mohla být krácena v případě neplnění pracovních povinností a úkolů. Žalobcovým nadřízeným byl předseda představenstva [anonymizována dvě slova], dohlížela na něj asistentka generálního ředitele [anonymizováno] [příjmení], dávala mu úkoly a také kontrolovala jeho práci. Žalobce dostal za úkol v prosinci 2018 projít vnitřní předpisy, žádné změny však nenavrhl. Následně v únoru 2019 měl za úkol zrevidovat veškerou smluvní agendu, aniž by mu byl stanoven harmonogram, dle nějž má práci dokončit, žalobce však neplnil předpokládané termíny, v nichž předseda představenstva a jeho asistentka Ing. [příjmení] očekávali, že bude revize smluv na jednotlivých odděleních hotova, finanční oddělení dokončil cca za dva měsíce, v dalších odděleních nebyla revize dokončena nebo ani nezačala, revize rovněž byla provedena s chybami, což však Ing. [příjmení] zjistila až po skončení pracovního poměru žalobce u žalované. Žalobce v lednu a únoru 2019 odeslal dvakrát z pracovního e-mailu svým kolegům informace o mimopracovních schůzkách, toto však Ing. [příjmení] zjistila opět až po skončení pracovního poměru žalobce u žalované. K elektronickým podpisům žalobce v roce 2019 dodal špatné dokumenty, u návrhu na vklad do katastru k výmazu zástavního práva vyplnil špatný formulář, při zadání přepracování smlouvy na ubytování obdržel dva dokumenty, avšak stáhl si jen odlišnou variantu smlouvy z internetu, při přípravě podkladů pro právní zástupce tyto dodal s chybami, avšak Ing. [příjmení] si nepamatuje, kdy k těmto pochybením došlo. Žalobce byl na neuspokojivé výsledky upozorňován ústně, pouze v dubnu 2019 byl písemně upomenut na porušení pracovních povinností spočívajících v nedbalém podání návrhu na vydání platebního rozkazu vůči spol. [právnická osoba] O krácení mzdy žalobce rozhodoval předseda představenstva, Ing. [příjmení] však neměla informace, z jakého konkrétního důvodu se bude mzda ten který měsíc krátit, nebyla přítomna toho, že by to bylo s žalobcem projednáno. V lednu 2019 byla mzda žalobce ponížena o [částka], v únoru 2019 o [částka], v březnu 2019 o [částka], v květnu 2019 o [částka], v červnu 2019 o [částka] a v červenci 2019 o [částka]. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k zaplacení těchto částek, ale dosud mu nebylo nic uhrazeno.

17. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

18. Dle § 109 odst. 1 ZP za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.

19. Dle § 113 odst. 1 ZP se mzda sjednává ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem anebo určuje mzdovým výměrem, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak.

20. Dle § 38 odst. 1 písm. a) ZP je zaměstnavatel od vzniku pracovního poměru povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem.

21. Soud má za nesporné, že mezi účastníky vznikl smluvní vztah, kdy žalobce pracoval u žalované v pracovním poměru jako právník. Dle mzdového výměru byla stanovena základní měsíční mzda [částka], avšak pouze 60 % mzdy bylo zaručeno a doplňková složka mzdy ve výši 40 % mohla být krácena.

22. Dle § 556 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ o. z.“), co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Dle § 556 odst. 2 o. z. se při výkladu projevu vůle přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

23. Soud vyložil tento mzdový výměr v souladu s výše uvedenými ustanoveními, když vyšel z toho, že pomocí výkladu projevu vůle lze směřovat jen k objasnění jeho obsahu, nikoli však projev vůle nahrazovat nebo doplňovat vůli, kterou zaměstnanec nebo zaměstnavatel neměl nebo sice měl, ale neprojevil ji. Jak uvedl rovněž Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. 21 Cdo 5281/2016, základním hlediskem pro výklad právního jednání je (…) úmysl jednajícího (popřípadě – u vícestranných právních jednání – společný úmysl jednajících stran), byl-li takový úmysl druhé straně (adresátovi projevu vůle) znám, anebo musela-li o něm vědět. Při zjišťování tohoto úmyslu je třeba vycházet z hledisek uvedených v ustanovení § 556 odst. 2 o. z. a přihlédnout též k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Teprve v případě, že ani za použití uvedených výkladových pravidel nelze zjistit úmysl jednajícího, se uplatní objektivní metoda interpretace a projevu vůle se přisuzuje význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.

24. Ačkoliv tedy v daném případě byla uvedeno, že základní mzda byla stanovena na [částka], dále bylo sjednáno, že zaručena je pouze 60% část této mzdy a zbytek je složkou doplňkovou, kterou lze krátit v případě neuspokojivých pracovních výsledků zaměstnance. Žalovaná přitom žalobci mzdu opakovaně krátila, přičemž mu byly rovněž opakovaně vytčeny nedostatky v plnění jeho pracovních povinnostech, a to jak ústně, tak písemně. Soud tedy vyložil dané ustanovení ve smyslu zavedené praxe mezi stranami a projevu vůle žalované i se zřetelem na § 18 ZP tak, že pevnou složkou mzdy byla vždy část ve výši 60 % z částky [částka], 40 % část z částky [částka] byla složkou nenárokovou a mohla být v daném konkrétním měsíci krácena, vždy však pouze na základě konkrétního důvodu, a to konkrétního porušení pracovních povinností žalobce jako zaměstnance žalované.

25. Žalovaná však neprokázala, že těmto svým pravidlům pro krácení mzdy dostála. Žalovaná tvrdila, že ze strany žalobce došlo k opakovanému porušení jeho pracovních povinností na pracovní pozici právníka, což bylo prokázáno rovněž listinnými důkazy i výslechem svědkyně [příjmení] [příjmení]. Nebyla však schopna uvést, ve kterých měsících došlo k tvrzeným porušením, když nakonec uvedla, že ve všech měsících došlo ke všem porušením, což však neodpovídá skutečnostem zjištěným z provedeného dokazování, neboť některé úkoly byly žalobci zadány až poté, co mu byla mzda poprvé krácena, např. revize smluvní dokumentace v jednotlivých odděleních žalované. Rovněž bylo zjištěno, že některé úkoly, u nichž bylo žalobci vytýkáno jejich nesplnění, popř. pozdější splnění, buď žalobce úkol splnil, nebo nebyl poskytnut žádný harmonogram, v němž má být daný úkol plněn, a toto záviselo zcela na uvážení předsedy představenstva žalované nebo jeho asistentky Ing. [příjmení]. Až na jednu výjimku byly všechny výtky vůči žalobci uplatněny ústně, jediná písemná výtka se týkala měsíce dubna 2019, za nějž však žalobce ani doplacení krácené mzdy nepožadoval. Svědkyně [příjmení] přitom nebyla schopna uvést, v kterém měsíci byly zadány, popř. měly být splněny konkrétní úkoly, kdy to žalobci vůbec mělo být vytčeno a jak se to konkrétně projevilo na krácení jeho mzdy, dokonce uvedla, že některé nedostatky byly zjištěny až po skončení pracovního poměru žalobce, jen těžko se tak mohly projevit při krácení mzdy během trvání pracovního poměru. Soud proto vyzval žalovanou, aby doplnila návrhy důkazů k tomu, že žalobce porušil povinnost řádně zrevidovat smluvní agendu a vnitřní předpisy v lednu, únoru, březnu, květnu, červnu a červenci 2019 a že mu z tohoto důvodu byla v daných měsících krácena mzda. Rovněž ji vyzval, aby doplnila svá tvrzení k ostatním zmíněným porušením, a to nedostatky v dodání elektronického podpisu, návrhu výmazu zástavního práva na nemovitostech, přepracování ubytovací smlouvy a v návrzích na vydání platebních rozkazů. Bez doplnění příslušných tvrzení a prokázání dostatečných tvrzení konkrétními důkazy není možno dospět k závěru, že žalovaná řádně a oprávněně krátila žalobci v tom kterém měsíci mzdu a že výše daného krácení odpovídá konkrétnímu porušení pracovních povinností žalobce. Soud na to poskytl žalované dodatečnou lhůtu 30 dnů v rámci poučení o koncentraci řízení dle § 118b o.s.ř., žalovaná však svou povinnost v této lhůtě nesplnila, neboť svá tvrzení a návrhy důkazů k prokázání těchto tvrzení doplnila až po uplynutí dané koncentrační lhůty. V souladu s § 118b odst. 1 věty třetí o.s.ř. tak nemůže soud k daným tvrzením a důkazům přihlížet, neboť se nejedná o důkazy zpochybňující důkazy předložené žalobcem, žalovaná nebyla poučována dle § 118a odst. 2 o.s.ř. a neuvedla žádné skutečnosti, které by jí bránily doplnit svá tvrzení a důkazní návrhy v rámci poskytnuté lhůty.

26. Žalovaná tedy i přes výzvu soudu neunesla své důkazní břemeno (§ 101 odst. 1 písm. b o.s.ř. a § 120 odst. 1 o.s.ř.) ohledně svých tvrzení, že v každém daném měsíci, za nějž byla žalobci mzda krácena, zde byly dány důvody spočívající v nesplnění konkrétních pracovních povinností žalobce, aby dané krácení mohlo být považováno za oprávněné v příslušné výši. S ohledem na to, že bylo nesporné, že ke krácení došlo, avšak soud nemohl dospět k závěru, že bylo oprávněné, je žalovaná povinna žalobci dané částky krácené mzdy doplatit, neboť na ně žalobci vznikl v souladu s § 109 odst. 1 a § 113 odst. 1 ZP nárok a žalovaná byla povinna dle § 38 odst. 1 písm. a) ZP žalobci mzdu řádně vyplácet.

27. S ohledem na výše uvedené tak soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a uložil žalované zaplatit žalobci žalovanou částku.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 360 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 360 Kč, neboť žalobce úhradu žádných jiných nákladů nepožadoval.

Poučení