48 C 17/2024-67

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Martinou Beránkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: ; [právnická osoba], IČO: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o žalobu z rušené držby takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zdržet se rušení držby žalobcem drženého pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům, [adresa], v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsaném na [list vlastnictví] u [katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště], a to - prováděním odstraňování štítové zdi, jež je součástí pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům, [adresa], v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsaném na [list vlastnictví] u [kat. úřadu], [kat. pracoviště], a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům, [adresa], v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsaném na [list vlastnictví] u [kat. úřadu], [kat. pracoviště], a sousedí s druhým z těchto pozemků, - prováděním výkopových, terénních a stavebních prací při provádění výstavby bytového domu včetně jeho příslušenství na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, a pozemku parc. [číslo] oba v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsaných na [list vlastnictví] u [kat. úřadu], [kat. pracoviště], jež by zasahovaly do pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům, [adresa], v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsaném na [list vlastnictví] u [kat. úřadu], [kat. pracoviště], - užíváním pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům, [adresa], v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsaném na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [kat. úřadu], při provádění výstavby bytového domu včetně jeho příslušenství na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, a pozemku parc. [číslo] oba v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsaných na [list vlastnictví] u [kat. úřadu], [kat. pracoviště] se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 13.068 Kč, k rukám právního zástupce žalované, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 18. 1. 2024 původně domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zdržet se rušení držby žalobcem drženého pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsaném na [list vlastnictví] u [kat. úřadu], [kat. pracoviště], a to prováděním odstraňování štítové zdi, jež je součástí pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Brno, zapsaném na [list vlastnictví] u [kat. úřadu], [kat. pracoviště], dále prováděním výkopových, terénních a stavebních prací, jež by zasahovaly do pozemku parc. [číslo] užíváním pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsaném na [list vlastnictví] u [kat. úřadu], [kat. pracoviště].

2. Žalobce žalobu odůvodnil tak, že je vlastníkem pozemku, na kterém se nachází rodinný dům. Žalovaná jako vlastník pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], jehož součástí je rodinný dům [adresa], zapsaný na [list vlastnictví] pro [územní celek], začala s odstraňováním tohoto rodinného domu s úmyslem vybudovat zde nový bytový dům. Žalovaná v dubnu 2023 zasáhla do štítové zdi domu žalobce a do jeho domu se probourala. Následně žalovaná přestala s odstraňováním stavby a strany spolu o věci neúspěšně jednali. Žalobce se dne 8. 12. 2023 dozvěděl, že žalovaná v prosinci opětovně začala dům odstraňovat a nově začala rušit žalobce ve výkonu jeho vlastnického práva, když rozbourala a odstranila další části štítové zdi u svého domu i u domu žalobce a těmito pracemi navíc narušila bezpečnost stavby žalobce a zasahuje jimi také na jeho pozemek, kdy žalovaná ve své činnosti pokračuje také ke dni podání žaloby. Žalobce je přesvědčen o tom, že žalovaná ruší jeho držbu nemovitostí, a proto podává žalobu dle § 1003 občanského zákoníku. Žalovaná započala s odstraňováním stavby [adresa] v dubnu 2023 na základě rozhodnutí Úřadu městské části města Brna, Brno – Královo Pole, odbor územního a stavebního řízení, ze dne 27. 3. 2019. Při provádění odstraňování stavby bylo započato s odstraněním štítové zdi, která souvisí se stavbou [adresa] ve vlastnictví žalobce, čímž došlo k jejímu poškození. Obě stavby mají každá svou vlastní štítovou zeď, tyto jsou však natolik vzájemně propojené, že nelze jednu bez druhé odstranit. Štítová zeď stavby [adresa] byla ve 2. NP silně stavebně provázána se sousední stavbou žalované [adresa], tzn. mezi sousedními stavbami nevznikla dilatační spára oddělující konstrukčně obě zdi, ale zdi na sebe navazovaly nebo se dokonce prolínaly. V dubnu 2023 bylo tedy zasaženo do stavby žalobce tak, že v její štítové zdi vznikly díry. Žalovaná se probourala do stavby žalobce, v důsledku čehož se stavba stala neobyvatelnou. Při odstraňování stavby [adresa] ze strany žalované byla stavba žalobce natolik poškozena, že v současnosti je omezena možnost jejího užívání, kvůli podstatnému narušení její statické a mechanické odolnosti může představovat ohrožení bezpečnosti. Žalovaná nastalý stav nijak nenapravila, přes díry přehodila jen plachty. Ze strany stavebního úřadu byla provedena dne 21. 4. 2023 kontrolní prohlídka obou nemovitostí, o čemž nebyl zhotoven protokol a žalobce spoléhal na řešení ze strany stavebního úřadu, ten však žádné kroky neučinil. V dubnu 2023 žalovaná veškeré práce na odstraňování stavby [adresa] dobrovolně ukončila a obrátila se na žalobce s návrhem dalšího postupu, strany ale nedosáhly shody. Dle žalobce nebylo při odstraňování sousední stavby [adresa] dodrženo rozhodnutí o odstranění předmětné stavby ze dne 27. 3. 2019, když nedošlo k řádné pasportizaci anebo provedení fotopasportu stavby [adresa]. Při provádění odstranění stavby [adresa] došlo ke vzniku škody na nemovitosti žalobce. Žalovaná od dubna 2023 do prosince 2023 neprováděla žádné práce na stavbě [adresa] a nijak dále do nemovitosti žalobce nezasahovala. Žalobce měl za to, že žalovaná si bude vědoma vážnosti situace, původní stav obnoví a nedojde k tomu, že by opětovně začala zasahovat do nemovitosti žalobce. Dne 8. 12. 2023 žalobce zjistil, že žalovaná začala opětovně s prováděním odstranění stavby [adresa] a znova začala se zásahem do nemovitostí a žalobce začal být v držbě nemovitostí ze strany žalované rušen. Žalobce podal dne 20. 12. 2023 podnět na stavební úřad, ve kterém úřad žádal o bezodkladné nařízení obnovení stavby [adresa], neboť je zřejmé, že při odstraňování sousední stavby [adresa] došlo k poškození stavby [adresa] v důsledku nedodržení rozhodnutí stavebního úřadu, kterým bylo odstranění sousední stavby povoleno s tím, že současně žalobce požadoval bezodkladné zastavení demoličních prací na stavbě [adresa]. Dne 17. 1. 2024 žalovaná prováděla odstraňovací a stavební práce u štítové zdi. V tuto chvíli hrozí další rušení držby a žalobce nemá jistotu, že žalovaná nezačne odstraňovat další části štítové zdi nebo zeď oddělující nemovitosti. Žalovaná tedy od 8. 12. 2023 začala s rušením držby nemovitosti, když soustavně a opakovaně zasahuje do vlastnického práva žalobce s tím, že odstraňováním zdi a stavebními pracemi zasahuje do stavby [adresa] a na pozemek parc. [číslo]. Žaloba byla podána včas, neboť žalobce se o rušení ze strany žalované dozvěděl dne 8. 12. 2023. Rušení zahájené v prosinci 2023, ve kterém žalovaná stále pokračuje, je nutno posoudit jako nový útok. Rušební činy z dubna 2023 a prosince 2023 netvoří jednotu a u každého běží lhůta pro podání žaloby zvlášť.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Návrh žalobce nekoresponduje s tvrzeními uvedenými v žalobě, jakož i s reálným stavem a závěry judikatury. Žalovaná v současnosti štítovou zeď neodstraňuje, když tato byla již kompletně odstraněna a žádné další bourací práce nejsou plánovány. Žalovaná dále neprovádí žádné výkopové, terénní či stavební práce, které by zasahovaly do pozemku žalobce. Stejně jako nikterak neužívá pozemek žalobce a ani tak nehodlá činit. Žalobce netvrdí, jakým konkrétním způsobem má být jeho držba výše uvedenými tvrzenými činnostmi žalované ohrožena. K odstranění šítové zdi fakticky došlo již v dubnu 2023. Žalovaná s žalobcem intenzivně komunikovala, nabízela žalobci různé způsoby řešení, žalobce ale na řešení situace reálně nespolupracoval. Žalobce nebyl schopen sdělit své požadavky na zajištění stavby ani termín, ve kterém tak učiní. Práce obnovené v prosinci 2023 byly dokončeny a směřovaly k nápravě vzniklého stavu. Žalovaná k činnostem nepotřebuje užití žalobcova pozemku a nijak do jeho držby nezasahuje. Žalovaná dále poukazovala na vadný stav budovy žalobce, která je navíc do dnešního dne užívána několika osobami. Ve vyjádření za dne 20. 2. 2024 pak žalovaná uvedla, že ji nelze uložit povinnost zdržet se činnosti, která již byla realizována.

4. Žalobce u jednání soudu konaného dne 14. 2. 2024 navrhl změnu žaloby, kterou soud dle § 95 o.s.ř. připustil. Žalobce mj. dále uvedl, že hrozí, že žalovaná při své stavební činnosti může zasahovat i do nemovitosti žalobce s tím, že vzhledem k tomu, že stavební činnost žalované bude pokračovat, není vyloučeno, že se nepokusí štítovou zeď ještě více odstranit. Stran rušení držby žalovanou užíváním pozemku žalobce parc. [číslo] pak uvedl, že práce probíhaly v těsné blízkosti nemovitosti žalobce a nelze tak vyloučit, že stavba žalobce bude ohrožena. Žalobce uvedl, že byl účastníkem stavebního řízení týkajícího se odstranění stavby a následně i o umístění novostavby. V řízení o odstranění stavby námitky ve správním řízení nepodával, podával je až v řízení o umístění novostavby.

5. Žalovaná namítla, že žalobce nesplnil podmínky předvídané v ustanovení § 1004 odst. 1 občanského zákoníku a dále, že žaloba byla podána po marném uplynutí prekluzivní lhůty.

6. Soud u jednání provedl dokazování níže uvedenými listinami, fotografiemi a videozáznamem a zjistil následující skutkový stav.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] na kterém se nachází rodinný dům [adresa].

8. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaná je vlastníkem pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] na kterém se nachází rodinný dům [adresa].

9. Z ortofotomapy a katastrální mapy soud zjistil a vzal za prokázané, že stavby účastníků spolu sousedí a přiléhají k sobě.

10. Ze sdělení Úřadu městské části města Brna, Brno – Královo Pole, ze dne 24. 1. 2024 (čl. 13 spisu) a z oznámení o provedení kontrolní prohlídky ze dne 18. 1. 2024 (čl. 14 spisu) soud zjistil a vzal za prokázané, že stavební úřad na základě podnětu žalobce ze dne 20. 12. 2023 oznámil dne 18. 1. 2024 provedení kontrolní prohlídky na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], která se měla konat dne 2. 2. 2024 v 10.00 hod. na místě samém. Žalobce se podnětem ze dne 20. 12. 2023 domáhal po úřadu nařízení obnovy předcházejícího stavu rodinného domu na adrese [ulice a číslo] v [obec] a současně toho, aby úřad žalovanou coby stavebníka vyzval k bezodkladnému zastavení demoličních prací na sousední stavbě. Uvedl v něm mj., že v dubnu 2023 bylo započato s odstraňováním sousední stavby žalované a nebylo při něm postupováno v souladu s příslušným rozhodnutím, neboť byla stržena částečně i zeď stavby č. o. 8 (viz podnět žalobce).

11. Ze sdělení Úřadu městské části města Brna, Brno – Královo Pole, ze dne 7. 2. 2024 (čl. 24 spisu) soud zjistil a vzal za prokázané, že stavební úřad dne 2. 2. 2024 vykonal kontrolní prohlídku spojenou s ohledáním a s ústním jednáním na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Z tohoto sdělení bylo dále zjištěno, že na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] bylo do úrovně terénu provedeno odstranění stavby rodinného domu [ulice a číslo] a byla ponechána štítová zeď k domu [adresa]. Na ponechané štítové zdi z odstraněného rodinného domu [adresa] probíhá z pozemku stavebníka její sanace provedením šachovnicového podbetonování základů štítové zdi stavebníka za účelem statického zajištění, umístěním dřevěných rozpěr a aplikací betonového nástřiku štítové zdi vyztužené kari sítí. V průběhu odstraňování sousedního domu došlo k probourání do rodinného domu [adresa], kdy v 1. nadzemním podlaží domu je patrný otvor ve stěně, který je provizorně zalepen montážní pěnou a celá zeď je popraskaná. Ve 2. nadzemním podlaží je popraskaná zeď, v prostoru za ní a v prostoru půdy ve štítové stěně je otvor, který vznikl při odstranění sousedního domu. Žalobce při kontrolním dni umožnil vstup do svého domu pouze stavebnímu úřadu, který na místě pořídil fotodokumentaci. Současně žalobce tomuto nesdělil návrh obnovy štítové zdi svého domu a bez jeho součinnosti a umožnění vstupu stavebníkovi stavební úřad nemůže ve věci činit další úkony. Stavba žalobce se nachází ve špatném stavebně-technickém stavu, který není v celém rozsahu způsoben odstraněním objektu [adresa] [adresa] je již zcela odstraněn, vyjma štítové zdi, která byla v době konání kontrolního dne sanována. Požadavek na bezodkladné zastavení demoličních prací je tak irelevantní, neboť stavba byla odstraněna a již neexistuje.

12. Z fotografií předložených žalobcem za období dubna 2023 až do 19. 2. 2024 včetně soud zjistil a vzal za prokázaný postup stavebních prací. V dubnu 2023 započala demolice domu ve vlastnictví žalované. Z fotografií z dubna 2023 je zřejmé, že stavebníkem je žalovaná. Z fotografií pořízených žalobcem dne 19. 4. 2023 vyplývá stav žalobcovy stavby. V interiéru domu se nachází velké množství prachu. V květnu 2023 demolice stavby žalované pokračovala, došlo k demolici zdi z ulice. V nemovitosti žalobce se objevila díra. Ke dni 19. 2. 2024 byla štítová zeď přikrytá plachtami, takto bylo mj. i ke dni 19. 2. 2024. Z fotografií je dále patrné, že domy spolu bezprostředně sousedí.

13. Z fotografiích pořízených žalovanou dne 24. 1. 2024 soud zjistil a vzal za prokázané, že předmětná nemovitost žalobce je užívána.

14. Z textových zpráv žalobce ze dne 8. 12. 2023 soud zjistil a vzal za prokázaný stav demoličních prací na domě č. or. 10 k tomuto dni. Na pozemku žalované probíhala toho dne demoliční činnost, nacházelo se na něm velké množství stavební sutě a stroje. Na fotografiích je viditelná část demolované budovy.

15. Z e-mailu právního zástupce žalobce ze dne 17. 5. 2023 soud zjistil a vzal za prokázané, že strany spolu ohledně staveb v jejich vlastnictví komunikovaly. Jeho součástí pak bylo sdělení stanoviska žalobce ze dne 31. 5. 2023, kde žalobce mj. uváděl, že bylo započato s odstraňováním štítové zdi a že došlo ke značnému poškození stavby žalobce, kdy žalovaná v ní vytvořila díry. Vzájemná komunikace stran týkající se předmětné věci vyplývá i z jejich e-mailové komunikace vedené mezi nimi od června do listopadu 2023 včetně (viz e-mailová komunikace stran).

16. Ze znaleckého posudku znalce [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze září 2023 soud zjistil a vzal za prokázaný stav staveb účastníků ke dni konání místního šetření konaného znalcem dne 22. 6. 2023. Znalec v něm uzavřel, že mezi oběma stavbami účastníků nevznikla dilatační spára oddělující konstrukčně obě zdi, zdi na sebe navazovaly a prolínaly se. Štítové zdi domů jsou na sebe přilepené a navzájem se prolínají a není tedy možné odbourat část společné štítové zdi k dilatační spáře, neboť ponechaná polovina zdi patřící sousednímu domu by se zřítila. Ke dni místního šetření se na parcele [číslo] nacházela částečně rozebraná stavební konstrukce rodinného domu [adresa]. Zdivo šítové zdi bylo při započaté demolici odstraněno a došlo k probourání do sousední stavby.

17. Z technické zprávy – demolice [anonymizováno] [ulice] ze dne 24. 9. 2018 soud zjistil a vzal za prokázané podmínky pro vlastní demolici stavby ve vlastnictví žalované a skutečnost, že před zahájením demolice bude nutno provést pasportizaci sousedních budov pro zdokumentování jejich aktuálního stavu.

18. Ze souhrnné technické zprávy – demolice [anonymizováno] [ulice] ze dne 20. 9. 2018 (projektová dokumentace bouracích prací) soud zjistil a vzal za prokázané podmínky demolice stavby žalované.

19. Z rozhodnutí Úřadu městské části města Brna, Brno – Královo Pole, ze dne 7. 9. 2020 (pouze první strana, čl. 60 spisu) soud zjistil a vzal za prokázané, že stavební úřad k návrhu žalobce povolil odstranění stavby žalobce č. or. 8 na parc. [číslo] v k. ú. [část obce].

20. Z námitek žalobce ze dne 26. 1. 2020 (čl. 55 spisu) a z jeho odvolání ze dne 13. 1. 2022 (čl. 56 spisu) soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobce podal ve správním řízení týkajícího se výstavby novostavby námitky a dále odvolání proti územnímu rozhodnutí [číslo].

21. Z územního rozhodnutí [číslo] ze dne 2. 12. 2021 soud zjistil a vzal za prokázané, že tohoto dne bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby s názvem [anonymizováno] [ulice] na pozemcích [parcelní číslo], p. [číslo] [parcelní číslo] v k. ú. [část obce].

22. Z nájemní smlouvy ze dne 1. 8. 2022 soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobce svůj rodinný dům č. or. 8 od 1. 8. 2022 do 31. 10. 2023 pronajal tam uvedeným nájemníkům.

23. Z e-mailu žalobce ze dne 8. 12. 2023 soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobce tohoto dne zpravil stavební úřad o zahájení stavebních prací na domě č. or. 10.

24. Z e-mailu stavebního úřadu ze dne 11. 12. 2023 soud zjistil a vzal za prokázané, že stavební úřad žalobci sdělil, že byl dne 20. 11. 2023 informován, že od 4. 12. 2023 budou obnoveny práce na odstraňování objektu stavby č. or. 10.

25. Z e-mailu žalobce ze dne 11. 12. 2023 soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobce úřadu sdělil svůj nesouhlas s pokračováním demolice s odůvodněním, že štítová zeď je na jeho pozemku a žádal o okamžité zastavení prací.

26. Dle § 177 odst. 2 o.s.ř. domáhá-li se žalobce zákazu provádění nebo odstraňování stavby z důvodů, že může být provedením nebo odstraněním stavby ohrožen nebo hrozí omezení jeho vlastnického práva, soud rozhodne o žalobě do 30 dnů od zahájení řízení. Předvolání k jednání musí být účastníkům doručeno nejméně 3 dny předem.

27. Dle § 178 o. s. ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

28. Dle § 180 odst. 1 o. s. ř. ve věci samé rozhoduje soud usnesením.

29. Dle § 987 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe.

30. Dle § 988 odst. 1 občanského zákoníku držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon.

31. Dle § 1003 občanského zákoníku držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

32. Dle § 1004 odst. 1 občanského zákoníku je-li držitel prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § [číslo] a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl.

33. Dle § 1005 občanského zákoníku pro případ odstraňování stavby platí § [číslo] obdobně.

34. Dle § 1008 odst. 1 občanského zákoníku soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

35. S ohledem na naplnění podmínek uvedených v § 177 odst. 2 o.s.ř. soud ve věci nařídil jednání, při kterém prováděl dokazování. V případě řízení o žalobě z rušené držby se jedná, byť s určitými specifiky, o řízení sporné, na které se vztahuje koncentrace řízení a v rámci kterého lze účastníky poučovat dle § 118a odst. 1 až 3 o.s.ř. V zákoně uvedená třicetidenní lhůta pro rozhodnutí o této žalobě je lhůtou pořádkovou.

36. Soud po provedeném dokazování a po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji zamítl.

37. Soud předně odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. IV. ÚS 4306/18, kde Ústavní soud přehledně shrnul svou dosavadní judikaturu k řízení o žalobě z rušené držby dle § 176 a násl. o. s. ř., když uvedl, že„ podle § 177 o. s. ř. musí žalobce prokázat, že žalovaný svémocně ruší držbu. Podle § 178 o. s. ř. se soud v řízení omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. V důvodové zprávě se k tomuto řízení podává, že žaloba směřuje k ochraně posledního stavu držby a k jeho navrácení. Rozhoduje se o faktickém stavu (důležitý je "prvek fakticity"), soud není oprávněn zkoumat hmotněprávní otázky a omezí se jen na zjištění skutkového stavu - v řízení se nezkoumá oprávněnost držby. Ústavní soud ani při aplikaci výše uvedeného omezeného testu ústavnosti (posouzení, zda rozhodnutí o žalobě z rušené držby mělo zákonný podklad, bylo vydáno příslušným orgánem a není projevem svévole) neztrácí uvedený smysl žaloby z rušené držby (ochrana posledního stavu držby a její navrácení) ze zřetele. Obecný soud nezkoumá v řízení o žalobě z rušené držby předběžné hmotněprávní otázky (§ 135 odst. 2 o. s. ř.), zda jde o držbu řádnou, poctivou nebo pravou (srov. např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 3074/17 ze dne 20. 12. 2017). Uvedené řeší soud případně až v následném petitorním řízení (o určení vlastnického práva, vydání neprávem zadržované věci, její součásti, vyklizení prostor atp.), vyvolaném žalovaným na ochranu jeho vlastnického práva. Pro úspěšnost žaloby z rušené držby je nutné (postačí), aby žalobce prokázal, že je držitelem věci a že žalovaný jeho držbu svémocně ruší; obecný soud zkoumá zejména skutkový stav a přihlédne ke všem podstatným okolnostem posuzované věci. V řízení nejde primárně o poskytnutí ochrany subjektivních práv, nýbrž o poskytnutí ochrany poslednímu faktickému stavu. Obranu žalovaného tak zásadně mohou představovat pouze námitky co do uplynutí prekluzivní lhůty (§ 1008 odst. 1 o. z.), neexistence žalobcovy držby, případně popření skutečnosti, že držba žalobce byla žalovaným vůbec rušena nebo byla rušena svémocně. V případě vypuzení držitele může žalovaný podle § 1007 odst. 1 o. z. ještě namítat, že žalobce nabyl držbu nepravou nebo že jej z držby vypudil. Námitky petitorního charakteru, např. že rušitel je vlastníkem, nejsou však v posesorním sporu pro rozhodnutí soudu zásadní.“ 38. Soud se nejdříve musel z moci úřední zabývat tím, zdali žaloba byla podána včas, tedy v rámci lhůty explicitně uvedené v § 1008 občanského zákoníku, neboť se jedná o hmotněprávní podmínku této žaloby. Není-li právo v této lhůtě uplatněno, zanikne. K zániku práva pak soud přihlíží ex offo i bez námitky žalované. Toto ustanovení upravuje kombinovanou prekluzivní lhůtu. Obě prekluzivní doby běží a končí nezávisle na sobě a platí, že skončí-li běh jedné z nich, dražební ochrana prekluduje, a to i v případě, že žalobci stále běží druhá prekluzivní lhůta. Subjektivní prekluzivní lhůta činí šest týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší. Rozhodný je okamžik, kdy se oprávněný skutečně dozví o tom, že došlo k ohrožení nebo rušení jeho práva. Současně však musí být splněna podmínka, že se žalobce dozvěděl i o osobě, která žalobcovou držbu ohrožuje nebo ruší, kdy znalostí osoby se rozumí to, že žalobce tuto osobu může identifikovat pro účely zahájení řízení. Pro počátek běhu subjektivní lhůty je tak rozhodný okamžik, kdy žalobce získá znalost o obou těchto skutečnostech.

39. Ze samotného tvrzení žalobce podpořeného i skutkovými zjištěnými vyplývajícími z provedeného dokazování (a to zejm. z fotografií, stanoviska žalobce a e-mailové komunikace) bylo zjištěno, že žalovaná počala provádět demoliční práce na domě č. or. 10 již v dubnu a v květnu 2023 a v té době prokazatelně zasáhla do držby žalobce tím, že ve štítové zdi žalobce svojí činností při demolici domu na svém pozemku způsobila v domě žalobce„ díry“ a do domu žalobce se probourala. Žalobce se soudě podle fotografií (zejm. pak těch pořízených jím dne 19. 4. 2023) o této skutečnosti taky v této době prokazatelně dozvěděl, stejně jako se prokazatelně ve stejné době dozvěděl, kdo je stavebníkem a že jeho činností byla rušena jeho držba (viz fotografie zachycující oznámení o zahájení prací pořízené žalobcem v dubnu 2023 apod.). V prosinci 2023 pak žalovaná v demoliční činnosti stavby [adresa] pokračovala, jak vyplývá z jednotlivých fotografií pořízených dne 8. 12. 2023 a v období následujícím. Na fotografiích ze dne 8. 12. 2023 je ještě seznatelné obvodové zdivo stavby žalované č. or. 10, demolice této budovy tak v tomto období dle soudu pokračovala, a proto se v případě činnosti žalované realizované na tomto domě a na pozemku žalované v prosinci 2023 nejedná o nový útok, ale o pokračování v demolici zahájené v dubnu 2023. Soud tak stran počátku běhu subjektivní prekluzivní lhůty nesdílí závěr žalobce, stejně jako nesdílí jeho závěr o tom, že se jednalo o nový útok ani že ze strany žalované nehrozilo opakování její činnosti z dubna 2023. Naopak, soud má za to, že od dubna 2023 do prosince 2023, popř. února 2024 (viz protokol o místním šetření ze dne 2. 2. 2024) probíhala demolice objektu, která dle stavebního úřadu již byla ukončena a rušební činy z dubna a z prosince 2023 tak tvoří jednotu, která byla pro držitele (zde žalobce) objektivně seznatelná tím, že žalovaná v započaté činnosti spočívající v demolici objektu zahájené v dubnu 2023 pokračovala, až do jejího kompletního odstranění, které bylo nejpozději dne 2. 2. 2024 zkonstatováno stavebním úřadem. Žalobce ostatně u jednání sám uvedl, že žalovaná 8. 12. 2023 začala na stavbě provádět další odstraňovací práce na svých pozemcích a začala odstraňovat stavbu jako takovou. Pokud tak žalobce věděl o tom, že k rušení jeho držby došlo v dubnu a v květnu 2023 a současně i v tuto dobu věděl o osobě, která se rušení jeho práva dopustila, je žaloba z rušené držby ze dne 18. 1. 2024 podaná prokazatelně po uplynutí subjektivní prekluzivní lhůty a je tak na místě ji z tohoto důvodu zamítnout.

40. Nad rámec již uvedeného soud v tomto kontextu ještě dodává, že další trvání tohoto rušení nebo pokračování v něm nezpůsobuje prodloužení subjektivní lhůty. Soud v tomto kontextu odkazuje i na usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 5. 2015, č. j. 20 Co 168/2015-162, kde soud ohledně toho uzavřel, že„ není přitom možné vykládat ustanovení § 1008 obč. zák. tak, že pokud rušení držby pokračuje, šestitýdenní lhůta stanovená v tomto ustanovení neběží, a že držitel je oprávněn domáhat se ochrany své držby kdykoliv v průběhu tohoto rušení. Lze předpokládat, že rušitel se obvykle neomezí na jednotlivé rušení držby, nýbrž že bude držbu narušovat soustavně. Pokud by po dobu tohoto jeho soustavného jednání neměla lhůta k podání žaloby z rušené držby běžet, činilo by to ustanovení § 1008 obč. zák. zbytečným, neboť držitel by se mohl obracet na soud kdykoliv v průběhu rušení držby. Takový výklad by neodpovídal smyslu zákona, který spočívá v rychlé, byť jen provizorní ochraně bdělého držitele". Soud má v dané věci za to, že do držby žalobce bylo žalovanou zasaženo na jaře 2023 (nejpozději pak v květnu 2023) a do doby sanace se jednalo ze strany žalované o soustavné jednání, tudíž žalobci začala běžet lhůta pro podání této žaloby již tehdy a rušením nedošlo k jejímu prodloužení.

41. Byť závěr soudu o marném uplynutí subjektivní prekluzivní lhůty pro podání žaloby z rušené držby, sám o sobě postačí k závěru o neúspěšnosti žaloby v této věci, soud z provedeného dokazování za účelem zjištění, zdali žaloba byla podána včas, či nikoliv, a ze skutkových zjištění z něho vyplývajících dospěl k závěru, že žaloba nemůže být úspěšná ani z dalších důvodů.

42. Žalobce u jednání soudu konaného dne 14. 2. 2024 uvedl, že vzhledem ke skutečnosti, že odstraňovací práce probíhaly i v době podání žaloby i po ní (tj. ke dni 18. 1. 2024), má žalobce obavu, že budou pokračovat a jeho držba bude rušena. Žalobce svoji žalobu odůvodnil obavou z ohrožení držby nemovitosti prováděním stavby žalované.

43. Ačkoliv žalobce uvedl, že se domáhá žaloby z rušené držby dle § 1003 o. z., má soud za to, že žaloba je dle obsahu podřaditelná pod § 1004 odst. 1 o. z., neboť žalobce se obává ohrožení své držby nemovité věci prováděním stavby, pod níž je dle § 1005 o. z. podřaditelné i její odstraňování.

44. Ustanovení § 1004 o. z. představuje zvláštní případ ochrany rušené držby, kdy se jedná o posesorní žalobu na ochranu držby nemovité věci před stavební činností, jejíž účinky se projevují nepříznivě na sousedních nemovitostech. Jedná se o preventivní žalobu, která se použije v případě ohrožení držby nemovité věci a jejím účelem je poskytnutí rychlé a účinné neformální ochrany držitele nemovité věci, který je ohrožen prováděním nebo odstraňováním stavby na sousedním pozemku, příp. imisemi (§ 1013 o. z.). V takovém případě se držitel může u soudu domáhat zákazu dalšího provádění stavby. Stavebník může žalobu zmařit tím, že se proti držiteli nemovitosti zajistí„ cestou práva“, zde ve správním (stavebním) řízení. Za zajištění cestou práva pak lze mj. považovat i situaci, kdy ve správním řízení držitel nepodá své námitky ke stavebnímu povolení, ač tak učinit mohl.

45. V dané věci se žalobce mj. domáhá, aby žalovaná přestala ohrožovat jeho držbu prováděním odstraňování štítové zdi na pozemku žalobce i žalované. Demolice budovy žalované [adresa] or. [anonymizováno] probíhala na základě rozhodnutí odstranění stavby Úřadu městské části města Brna, [obec] – [část obce], ze dne 27. 3. 2019, jehož vydání předcházelo správní (stavební) řízení, kterého byl žalobce dle svého tvrzení účastníkem a ve kterém nepodal námitky. Obě skutečnosti nadto vyplývají ze samotného rozhodnutí. Z uvedeného je tedy zřejmé, že stavebník (žalovaná) požádal o povolení stavby, příslušné povolení bylo vydáno, držitel (žalobce) byl řádným účastníkem správního řízení o povolení stavby a námitky ve správním řízení nevznesl, ačkoliv je vznést mohl. Žalobce své námitky týkající se demolice stavby žalované dle soudu již tehdy uplatnit mohl a měl, když z umístění obou budov, které spolu bezprostředně sousedí, je zřejmé, že demolice stavby se bude bezprostředně týkat i nemovitosti žalobce, resp. bude probíhat u dle žalobce nejisté hranice obou pozemků. Žalobce v tomto správním řízení ale námitky nepodal a podal je až ve správním řízení týkající se povolení stavby a v takovém případě se nemůže zákazu dalšího provádění stavby domáhat.

46. Soud dále v tomto kontextu odkazuje mj. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2019, sp. zn. 22 Cdo 4348/2018, ve kterém soud uzavřel, že„ vlastník pozemku nemůže požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby v těsné blízkosti společné hranice pozemků, jestliže stavebník má platný veřejnoprávní titul (např. stavební povolení) a důvody, pro které stavba neměla být zřizována, mohl vlastník pozemku uplatnit ve veřejnoprávním (stavebním) řízení, avšak neučinil tak.“ 47. Má-li žalobce za to, že žalovaná při odstraňování stavby postupovala v rozporu s tímto platným veřejnoprávním titulem, když si nepořídila dokumenty žalobcem v žalobě a v technických zprávách uvedené, měl své námitky uplatňovat ve správním řízení, příp. využít instituty správního řízení. Zkoumat, zdali žalovaná dostála stavebnímu povolení, či nikoliv, přesahuje dle soudu jednak možnosti soudu v občanskoprávním řízení a navíc i smysl a účel posesorní ochrany.

48. Soud vychází ze skutkových zjištění ke dni svého rozhodování. Účelem úpravy žaloby z rušené držby je poskytnutí rychlé ochrany faktickému stavu.

49. Dle § 177 o.s.ř. žalobce musí prokázat, že v dané věci dochází k rušení držby žalobce žalovanou. Žalobce tíží v tomto směru důkazní břemeno. S ohledem na skutečnost, že soud neměl ohrožení držby žalobce žalovanou spočívající v provádění stavebních a jiných prací a v užívání pozemku žalobce žalovanou za prokázané, vyzval a poučil žalobce u jednání konaného dne 14. 2. 2024 dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby ve lhůtě 5 dnů od konání jednání označil důkazy k prokázání svého tvrzení, že žalovaná ohrožuje držbu žalobce prováděním stavebních a jiných prací na pozemku žalobce parc. [číslo] dále i jeho užíváním. Žalobce byl soudem nadále poučen i o tom, že nedostojí-li výzvě soudu, vystavuje se riziku, že bude ve věci procesně neúspěšný z důvodu neunesení břemene důkazního. Současně byly strany soudem výslovně poučeni o koncentraci řízení dle § 118b o.s.ř., která zpravidla nastává s koncem prvního jednání ve věci, zde s ohledem na lhůtu žalobci poskytnutou pak až jejím uplynutím.

50. Žalobce po tomto poučení označil k důkazu fotografie, videozáznam a znalecký posudek [titul] [příjmení] a poukázal dále na skutečnost, že žalovaná porušila rozhodnutí stavebního úřadu.

51. Soud má za to, že žalobce ani po tomto shora specifikovaném a adresném poučení a výzvě soudu nedostál své povinnosti a ohrožení držby žalobce žalovanou neprokázal a neunesl tak v tomto směru důkazní břemeno. Z žádného z důkazů nevyplynulo, že by žalovaná ohrožovala držbu žalobce prováděním stavebních a jiných pracích, jež by zasahovaly do pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalobce, příp. že by žalovaná ohrožovala držbu žalobce užíváním tohoto jeho pozemku. Žalobcem tvrzené dle soudu nevyplývá ani s žalobcem předložených fotografií, ani z videozáznamu a ani z katastrální mapy či znaleckého posudku. Dle soudu ani žádný z těchto důkazů není způsobilý tuto skutečnost prokázat, když ani z jednoho tohoto žalobcem předloženého důkazu není zřejmé, že žalovaná pozemek žalobce užívá a/nebo do něj v žalobě popsanými činnostmi zasahuje. To, že je dle tvrzení žalobce mezi pozemky stran nejasně vyznačená hranice, neznamená, že činnost žalované probíhá či zasahuje do pozemku žalobce. Stejně jako tento závěr nevyplývá ani z fotografií či z videozáznamu. Z nich je zřejmé jen to, že probíhala demolice objektu. To, zdali dle tvrzení žalobce probíhala, či probíhat může, na jeho pozemku, z nich zřejmé není. Ze samotné skutečnosti, že výkopové či jiné stavební práce žalované probíhají blízko štítové zdi, nelze dle soudu automaticky vyvozovat, že probíhají i na pozemku žalobce. Tvrzené dle soudu nevyplývá ani ze shora specifikovaného znaleckého posudku; z něj pak vyplývá jen to, že štítové zdi obou domů se navzájem prolínají a je na ně nutno pohlížet jako na zeď štítovou společnou, nikoliv to, že práce na jejím odstraňování probíhaly či mohou probíhat na pozemku žalobce. Soud tak uzavřel, že žalobce ani po adresném poučení ze strany soudu, neusnesl stran svého tvrzení o ohrožení své držby žalovanou stavebními a jinými pracemi, jež by zasahovaly do jeho pozemku a že by jej žalovaná užívala, důkazní břemeno. Nad rámec již uvedeného soud podotýká, že správní (stavební) řízení o odstranění stavby muselo být zahájeno již v roce 2018 (viz obsah rozhodnutí), tudíž, měl-li žalobce pochyby o hranici pozemku, měl dostatek času učinit v tomto směru relevantní zjištění, příp. v reakci na tato zjištění podat za účelem ochrany svého vlastnického práva příslušnou žalobu. V řízení o žalobě z rušené držby se soud žalobcem tvrzeným v tomto směru zabývat nemůže, a to právě s přihlédnutím k charakteru žaloby a jí poskytované provizorní ochraně, kdy je třeba v řízení o ní vycházet z předpokladu, že právní stav věci ustupuje fakticitě.

52. Z provedeného dokazování, zejm. pak z protokolu z kontrolní prohlídky konané stavebním úřadem dne 2. 2. 2024 a z jeho sdělení ze dne 7. 2. 2024 bylo zjištěno, že stavba ve vlastnictví žalované č. or. 10 [anonymizováno] odstraněna až do úrovně chodníku a na pozemku žalované jsou prováděny práce k zajištění štítové stěny domu. Z provedeného dokazování má tak soud za prokázané, že štítová zeď stavby č. or. [anonymizováno] již byla odstraněna, tudíž ke dni rozhodnutí soudu soudě dle faktického stavu věci nelze žalované uložit povinnost držet se rušení držby žalobce prováděním odstraňování štítové zdi na pozemku parc. [číslo] neboť již došlo k demolici stavby a současně nebylo prokázáno, že by žalovaná rušila držbu žalobce prováděním jejího odstraňování na jeho pozemku, a to z důvodů uvedených výše. Z fotografií pořízených stavebním úřadem v den konání kontrolní prohlídky a ostatně i z fotografií pořízených žalobcem dne 19. 2. 2024 je zřejmé, že na pozemku žalované parc. [číslo] již demoliční činnost neprobíhá a štítová zeď byla v mezidobí zpevněna provedením nástřiku betonovou směsí a jejím vyztužením kari sítí. Stejně jako byla zasanována„ díra“ ve štítové zdi žalobce. Demolice stavby žalované byla dle stavebního úřadu dokončena. Její odstraňování na pozemku žalobce pak s ohledem na výše uvedené nebylo dle soudu prokázáno. Z žalobcem předloženého a k důkazu provedeného znaleckého posudku je pak zřejmá skutečnost, že štítové zdi obou staveb se prolínaly, nikoliv skutečnost, zda došlo k odbourání její části na pozemku žalobce apod.

53. S ohledem na vše shora uvedené soud žalobu zamítl.

54. Nad rámec již uvedeného soud uvádí, že řízení o žalobě na ochranu rušené držby nevytváří překážku věci zahájené ani věci rozsouzené ve vztahu k petitorní ochraně subjektivního práva.

55. Výrok o náhradě nákladů řízení pak vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. V řízení plně procesně úspěšná žalovaná má právo na náhradu všech v řízení účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 13.068 Kč Náklady řízení žalované se sestávají z odměny právního zástupce žalované za celkem šest úkonů právní služby po 1.500 Kč za úkon dle § 6, § 7 a § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření ze dne 2. 2. 2024 a ze dne 20. 2. 2024, účast u jednání soudu konaného dne 14. 2. 2024 trvajícího déle než 2 hodiny a účast u jednání soudu konaného dne 22. 2. 2024), z režijního paušálu za šest úkonů právní služby po 300 Kč za úkon dle § 13 odst. 1 a odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a z daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu daně 10.800 Kč ve výši 2.268 Kč.

Poučení