48 C 17/2025 - 48

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozena [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupena advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] za niž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 400 000 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 400 000 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 400 000 Kč z titulu újmy jí způsobené nesprávným úředním postupem soudu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného Okresním soudem v [adresa] pod sp.zn. [anonymizováno] (dále také jen „posuzované řízení“). Žalobkyně uvedla, že posuzované řízení bylo zahájeno dne 19.6.15, vystupovala v něm v procesním postavení žalobkyně a jeho předmětem byl požadavek na odškodnění nemajetkové újmy na zdraví. Posuzované řízení skončilo usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp.zn. [anonymizováno]. Celková délka činila 8 let a 11 měsíců. Dle žalobkyně bylo řízení významné s ohledem na jeho předmět. Dále má žalobkyně za to, že základní částka 15 000 až 20 000 Kč za rok řízení by měla být zvýšena s ohledem na inflaci. Poukázala na to, že i když v řízení nejsou průtahy, přesto k nesprávnému úřednímu postupu dojde, pokud celková délka řízení není přiměřená. Žalobkyně dále uvedla, že nárok uplatnila u žalované dne [datum] ve výši 400 000 Kč. Žalovaná nárok žalobkyně projednala dne [datum], přičemž dospěla k závěru, že délka řízení byla přiměřená.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] k žalobě učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne [datum] nárok uplatnila. Žalovaná nárok projednala stanoviskem ze dne [datum], přičemž dospěla k závěru, že k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo, když délka řízení byla přiměřená. Žalovaná zrekapitulovala průběh posuzovaného řízení, uvedla, že trvalo necelých 9 let, bylo rozhodováno na třech stupních soudní soustavy a dále i Ústavním soudem, a to pokud jde o soudy prvního a druhého stupně dvakrát. Řízení bylo skutkové velmi obtížné, bylo provedeno rozsáhlé dokazování, řízení bylo přerušeno od [datum] do [datum] z důvodu nutnosti vyčkat na skončení disciplinárního řízení. Věc byla složitá i po procesní stránce, když žalobkyně a další žalobce žádali o osvobození od soudních poplatků. Úkony byly činěny v přiměřených lhůtách. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

3. Soud o podané žalobě rozhodl při jednání.

4. Soud vzal za svá skutková zjištění skutečnosti, které byly mezi účastníky nesporné. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně svůj nárok u žalované řádně předběžně uplatnila, a to podáním doručeným žalované dne [datum]. Žalovaná nárok žalobkyně projednala dne [datum], přičemž žalobkyni ničeho neposkytla, protože dospěla k závěru, že délka řízení byla přiměřená. Mezi účastníky byla dále nesporné, že žalobkyně podala proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] ústavní stížnost, které byla odmítnuta usnesením ze dne [datum], sp.zn. [Anonymizováno].

5. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující další skutková zjištění a dospěl k dále uvedenému závěru o skutkovém stavu.

6. Ze spisu vedeného Okresním soudem v [adresa], sp.zn. [anonymizováno] (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků) zjištěno, že žalobou došlou Okresnímu soudu v [adresa] dne [datum] se žalobkyně a) [Jméno žalobkyně] a žalobce b) [jméno FO] (oba zastoupeni [Jméno advokáta]), domáhali náhrady nemajetkové újmy ve výši 3 000 000 Kč včetně úroků z prodlení v zákonné výši s tím, že žalobkyně a) požadovala 2 000 000 Kč a žalobce b) požadoval 1 000 000 Kč po žalovaném [právnická osoba], neboť pokud by žalovaný řádně vyšetřil žalobce a), zjistil by těžké poškození plodu u matky – žalobce a), tudíž by existovala možnost pro žalobce zvážit umělé přerušení těhotenství, čímž by žalobcům ušetřily dlouhé řady krajně negativních prožitků zapříčiněných narozením a následnou léčbou těžce postiženého syna. Žalobkyně a) spolu s žalobou požádala o osvobození od soudních poplatků. Dne [datum] soud zaslal žalobkyni a) formulář týkající se majetkových poměrů, aby jej vyplněný zaslala společně s důkazy zpět soudu. Dne [datum] došel soudu vyplněný formulář. Usnesením v právní moci [datum] žalobkyně a) plně osvobozena od placení soudních poplatků. Dne [datum] žalobce b) vyzván k zaplacení soudního poplatku ve výši 50 000 Kč za žalobu. Dne [datum] došla námitka žalobce b) do usnesení o výzvě k zaplacení soudního poplatku. Dne [datum] žalobce b) vyzván, aby zaplatil poplatek za žalobu ve výši 10 000 Kč. Dne [datum] žalobce b) urgován o zaplacení soudního poplatku. Dne [datum] žalobcem sděleno, že poplatek zaplatil na pokladně soudu. Dne [datum] žaloba rozeslána žalovanému. Dne [datum] došlo vyjádření žalovaného k žalobě. Dne [datum] vyjádření rozesláno s tím, nechť se k němu žalobci ve lhůtě 15 dnů vyjádří. Dne [datum] došlo soudu oznámení [právnická osoba]., že vstupuje do řízení jako vedlejší účastník na straně žalovaného. Dne [datum] soud připustil [právnická osoba] do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného. Dne [datum] [Anonymizováno] vyzvána, nechť zašle kopii stížnosti žalobkyně a). Dne [datum] došlo k ukončení funkce soudce [tituly před jménem] [jméno FO], která vyřizovala dotčenou věc. Dne [datum] byla urgována [anonymizováno] a žalobci. Dne [datum] došla soudu odpověď [anonymizováno]. Dne [datum] došlo vyjádření žalobců, kteří sdělili, že po vyjádření zdravotní pojišťovny žalobkyně a) podá zprávu. Dne [datum] rozesláno vyjádření žalobců a [anonymizováno] s tím, nechť do 7 dnů zaujmou žalovaný a vedl. účastník stanovisko. Dne [datum] došlo vyjádření žalovaného. Dne [datum] podal vedlejší účastník návrh na přerušení řízení. Dne [datum] byli žalobci urgováni ohledně zprávy zdravotní pojišťovny a byl rozeslán návrh na přerušení řízení. Dne [datum] žalobci urgováni. Dne [datum] žalobci urgováni. Usnesením v právní moci [datum] řízení přerušeno do rozhodnutí [Anonymizováno] ve věci stížnosti žalobkyně na postup [jméno FO]. [jméno FO]. Dne [datum] [anonymizováno] dotázána na stav řízení. Dne [datum] [anonymizováno] sdělila, že řízení stále probíhá. Dne [datum] [anonymizováno] dotázána na stav řízení. Dne [datum] [anonymizováno] sdělila, že řízení stále probíhá. Dne [datum] [anonymizováno] dotázána na stav řízení. Dne [datum] [anonymizováno] sdělila, že řízení stále probíhá. Dne [datum] [anonymizováno] dotázána na stav řízení. Dne [datum] [anonymizováno] sdělila, že řízení stále probíhá. Dne [datum] [anonymizováno] dotázána na stav řízení. Dne [datum] [anonymizováno] sdělila, že řízení stále probíhá. Obdobná komunikace probíhala zhruba každé 3 měsíce do [datum]. Dne [datum] zaslala [anonymizováno] rozhodnutí v právní moci [datum], kde se uvádí, že se [tituly před jménem] [jméno FO] uznává nevinnou, neboť bylo prokázáno, že se nedopustila disciplinárního provinění. Dne [datum] [anonymizováno] sdělila na dotaz soudu datum právní moci dotčeného zprošťujícího rozhodnutí. Dne [datum] žalobci dotázáni, zda s ohledem na rozhodnutí [anonymizováno] na podané žalobě trvají. Dne [datum] žalobci sděleno, že na žalobě prozatím trvají, přičemž vyčkávají zaslání důkazu žalovanou, podle kterého sdělí své další procesní stanovisko. Dne [datum] na dotaz soudu žalobci sdělili, že zatím kopii obrazového záznamu (důkazu) neobdrželi, žalovaného urgovali, ten přislíbil dodání, poté se žalobci vyjádří. Na urgenci soudu dne [datum] žalobci sdělili, že po zhodnocení obrazového záznamu na podané žalobě trvají. Usnesením v právní moci [datum] pokračování v řízení. Dne [datum] nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] požádal zástupce žalobců o odročení z důvodu kolize. Jednání odročeno na [datum]. Na jednání dne [datum] dáno poučení dle § 118b o.s.ř., jednání odročeno na neurčito za účelem poskytnutí lhůty. Dne [datum] zaslal žalovaný údaje svědka. Dne [datum] navrhli žalobci znalecké otázky. Dne [datum] nařízeno jednání na [datum]. Na jednání dne [datum] vyslechnuta svědkyně, dána 7denní lhůta zástupci žalobců k podání připomínek ke čtenému rozhodnutí, jednání odročeno na neurčito za účelem poskytnutí lhůty shora. Dne [datum] došlo vyjádření žalobců. Dne [datum] vyjádření rozesláno s lhůtou k vyjádření se k němu do 10 dnů. Dne [datum] došlo vyjádření vedlejšího účastníka. Dne [datum] dán spis na týdenní lhůtu, eventuálně vyjádření žalovaného. Dne [datum] voláno k jednání na [datum]. Dne [datum] došlo vyjádření žalovaného. Na jednání dne [datum] zástupce žalobců připustil, že změnil žalobu, jednání odročeno na neurčito za účelem zvážení důkazních návrhů a otázku změny žaloby. Z protokolu o jednání ze dne [datum] vyplývá, že zástupce žalobců připouští, že se v zásadě jedná o změnu žaloby, kdy oproti původnímu tvrzení, že podrobné vyšetření vůbec nebylo provedeno, bylo konstatováno, že vyšetření dne [datum] provedeno bylo, ale ne řádně, nebylo řádně popsáno a bylo chybně vyhodnoceno. Jedná se o podrobnou morfologii plodu. Usnesením ze dne [datum] v právní moci dne [datum] připuštěna změna žaloby, a to v tom smyslu, jak byla navržena žalobci při ústním jednání dne [datum] podle které bylo konstatováno, že vyšetření dne [datum] bylo provedeno, ale nikoli řádně, nebylo řádně popsáno a bylo chybně vyhodnoceno. Dne [datum] voláno k jednání na [datum]. Dne [datum] došla žádost zástupce žalobců o odročení z důvodu kolize, pročež jednání odročeno na [datum]. Na jednání dne [datum] byla vyslechnuta nezměněná stanoviska stran, jednání odročeno za účelem čtení listinných důkazů. Z důvodu nouzového stavu jednání odročeno na [datum]. Na jednání dne [datum] čteny desítky listin, jednání odročeno na [datum] za účelem závěrečných návrhů a obeslání vedlejšího účastníka. Na jednání dne [datum] vyhlášen zamítavý rozsudek. Dne [datum] došlo odvolání žalobců. Dne [datum] žalobci vyzváni k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne [datum] podána námitka proti zaplacení, neboť jim v postavení nerozlučných společníků nelze ukládat společnou poplatkovou povinnost, přičemž oba žádají o osvobození od soudních poplatků. Dne [datum] obou žalobcům zaslán formulář týkající se majetkových poměrů k vyplnění. Dne [datum] žalobci zaslali tvrzení a důkazy svých majetkových poměrů. Usnesením v právní moci [datum] žalobce b) osvobozen od placení soudních poplatků v plném rozsahu. Usnesením v právní moci [datum] zrušeno usnesení, jímž soud vyzýval žalobce k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne [datum] vydáno opravné usnesení ohledně rozsudku opravující záhlaví. Dne [datum] spis předložen Krajskému soudu v [anonymizováno]. Usnesením ze dne [datum], v právní moci [datum] rozsudek I. stupně zrušen, neboť nebylo provedeno dostatečné dokazování, přičemž za existence předmětných okolností bylo namístě vyhovět důkazním návrhům žalobců. Dne [datum] usnesení Krajského soudu v [anonymizováno] rozesláno. Dne [datum] zástupce žalobců vyzván, nechť s ohledem na rozhodnutí odvolacího soudu předloží navržené důkazy. Dne [datum] zástupce žalobců výzvě vyhověl. Dne [datum] spis zaslán Fakultní nemocnici [adresa], nechť do 30 dnů od doručení výzvy zodpoví otázky žalobců na č. l. 197 a zda bylo vyšetření žalobkyně a) provedeno řádně. Dne [datum] vyhověno žádosti FN [adresa] o prodloužení lhůty z důvodu vytíženosti do [datum]. Dne [datum] vyhověno žádosti FN [adresa] o prodloužení lhůty do [datum] z důvodu vytíženosti. Dne [datum] došlo odborné vyjádření FN [adresa]. Dne [datum] odborné vyjádření rozesláno k vyjádření ve lhůtě 10 dnů. Dne [datum] přiznána odměna FN [adresa]. Dne [datum] voláno k jednání na [datum]. Na žádost zástupce žalovaného z důvodu kolize jednání odročeno na [datum]. Dne [datum] jednání odvoláno z důvodu ukončení funkce soudkyně. Dne [datum] FN [adresa] požádána o sdělení, zda se v případě podaného odborného vyjádření ze dne [datum] jedná o doplnění jejich znaleckého posudku ze dne [datum] a pokud ano, nechť doplněk opatří znaleckou doložkou. Dne [datum] FN [adresa] urgována. Dne [datum] FN [adresa] sdělila, že výzvu splní do [datum]. Dne [datum] splnila FN [adresa] žádost soudu. Dne [datum] doplněk znaleckého posudku rozeslán s tím, nechť se k němu účastníci vyjádří a zda trvají na výslechu znalce. Dne [datum] přiznáno znalečné. Dne [datum] zástupci účastníků vyzváni, nechť sdělí zářijové termíny, ve kterých nejsou zaneprázdněni. Dne [datum] došlo vyrozumění zástupce žalobců. Dne [datum] došlo vyjádření žalovaného a vedlejšího účastníka. Dne [datum] voláno k jednání na [datum]. Na jednání dne [datum] zopakován průběh řízení soudem, provedeno několik desítek listin, dáno poučení o koncentraci, jednání odročeno na [datum] za účelem provedení výslechu žalobkyně, zpracovatelů znaleckého posudku a předvolání v.ú. Na jednání dne [datum] vyslechnut pověřený pracovník znaleckého ústavu, vyslechnuta žalobkyně a), vyhlášen zamítavý rozsudek. Dne [datum] došel návrh žalovaného na odejmutí osvobození od soudních poplatků žalobcům. Dne [datum] zaslán žalobcům formulář k vyplnění majetkových poměrů a výzva, aby se vyjádřili k návrhu žalovaného. Dne [datum] došlo vyjádření žalobců. Dne [datum] žalobci vyzváni k doplnění tvrzení ohledně majetkových poměrů. Dne [datum] došlo odvolání žalobců do rozsudku. Dne [datum] odvolací tvrzení doplněna. Dne [datum] žalobci opět vyzváni na doložení dalších skutečností ohledně majetkových poměrů. Dne [datum] došlo vyjádření žalobců k majetkovým poměrům. Dne [datum] odvolání rozesláno. Dne [datum] věc předložena Krajskému soudu v [anonymizováno]. Dne [datum] voláno k jednání na [datum]. Na jednání dne [datum] vyhlášen potvrzující rozsudek Krajského soudu v [anonymizováno], č. j. [anonymizováno]-592, v právní moci [datum]. Dne [datum] došlo dovolání žalobců s návrhem na odklad vykonatelnosti. Dne [datum] žalobci vyzváni k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Dne [datum] žalobci navrhli osvobození od soudních poplatků. Dne [datum] žalobcům zaslána výzva k doplnění majetkových poměrů. Dne [datum] došlo vyjádření žalobců k majetkovým poměrům. Dne [datum] žalobkyně a) osvobozena od poplatků zcela, žalobce b) v rozsahu 50 %. Dne [datum] splnil žalobce b) poplatkovou povinnost. Dne [datum] došlo vyjádření žalovaného k dovolání žalobců. Dne [datum] věc předložena Nejvyššímu soudu. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]-651, v právní moci [datum], dovolání žalobců odmítnuto.

7. Ze spisu [Anonymizováno] sp.zn. [Anonymizováno]/0420 (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí a podání účastníků) zjištěno, že dne [datum] došla [Anonymizováno] stížnost [jméno FO] [adresa] na lékaře [tituly před jménem] [jméno FO] z důvodu nezjištěné srdeční vady. Dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí pověřeného člena Revizní komise [anonymizováno], kterým byla stížnost předána k dalšímu řešení revizní komisi okresního sdružení lékařů [Anonymizováno] v OS [anonymizováno] [adresa]. Dne [datum] byla pověřena předběžným šetřením stížnosti [tituly před jménem] [jméno FO]. Po provedení předběžného šetření rozhodla revizní komise sdružení vzhledem ke složitosti kauzy o vypracování odborného posudku vědeckou radou [anonymizováno]. Dne [datum] byla jménem [tituly před jménem] [jméno FO] zaslána žádost [anonymizováno] o vypracování odborného posudku. Dne [datum] byl vypracován odborný posudek Odborové komise. Dne [datum] navrhla [tituly před jménem] [jméno FO] opatření absolvovat kurzy PVZ a Sekce ultrazvukové prenatální diagnostiky. Dne [datum] rozhodla Revizní komise o podání návrhu na zahájení disciplinárního řízení proti [tituly před jménem] [jméno FO] před čestnou radou [Anonymizováno]. Dne [datum] došel [anonymizováno] návrh na zahájení disciplinárního řízení. Dne [datum] zrušeno jednání z důvodu změny obsazení příslušného senátu. Dne [datum] Čestná rada [Anonymizováno] [anonymizováno] [adresa] převzala kauzu a pověřeným členem byla jmenována [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] rozhodlo Okresní sdružení (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků) zjištěno o tom, že se [tituly před jménem] [jméno FO] disciplinárně provinila, přičemž jí bylo uloženo absolvovat kurzy IPVZ a Sekce ultrazvukové prenatální diagnostiky. Dne [datum] došlo odvolání P. P. Dne [datum] [Anonymizováno] rozhodla o zrušení rozhodnutí I. stupně, neboť došlo ke zřejmým chybám procesním, kdy P. P. neměla možnost se ve věci vyjádřit, nadto bylo uloženo nezákonné opatření. Dne [datum] došla žádost o odročení jednání na [datum] z důvodu hlídání dětí. Dne [datum] proběhlo jednání. Rozhodnutím ze dne [datum] byla P.P. uznána nevinnou. Dne [datum] došla námitka stěžovatelky. Rozhodnutím Čestné rady [anonymizováno] ze dne [datum] bylo rozhodnutí orgánu I. stupně zrušeno a věc postoupena Česné radě [anonymizováno], který věc rozhodne jako orgán I. stupně, neboť tvrzení lékařky nelze bez dalšího akceptovat a s ohledem na složitost věci a dokazování je vhodné, aby věc v I. stupni projednala Čestná rada [anonymizováno]. Dne [datum] voláno k jednání na [datum]. Dne [datum] došla žádost o odročení P.P. z důvodu dovolené. Jednání bylo na žádost odročeno na [datum], kde bylo jednání po vyslechnutí stanovisek odročeno z důvodu doplnění důkazních materiálů obrazovým materiálem vyšetření pacientky a certifikáty či jinými doklady způsobilosti provádět šetření a doplnění znaleckého posudku. Dne [datum] zaslány stěžovatelkou příslušené doklady. Dne [datum] urgován [tituly před jménem] [jméno FO] o doplnění odborného posudku ze dne [datum] (jedná se o třetí urgenci, předchozí byly ze dnů [datum] a [datum]). Dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] sdělil, že na spolupráci má zájem, omlouvá se za prodlení, vyjádření zašle do konce července. Dne [datum] Četná rada [anonymizováno] požádala o vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], který byl součástí posudkové komise, neboť [tituly před jménem] [jméno FO] je nekontaktní. Dne [datum] došlo vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO]. Voláno k jednání na [datum], byla P.P. uznána nevinnou, neboť bylo prokázáno, že se nedopustila provinění. Rozhodnutí nabylo právní moci [datum].

8. Z nesporných tvrzení a provedeného dokazování má soud za prokázaný závěr o skutkovém stavu tak, jak je tento popsán výše s tím, že posuzované řízení ve vztahu k žalobkyni trvalo od [datum], kdy byla podána žaloba a skončeno bylo dne [datum] odmítnutím ústavní stížnosti. Délka posuzovaného řízení vzhledem k posuzované nemajetkové újmě žalobkyně tak činí 9 let.

9. Soud z provedených listinných důkazů učinil níže rozvedená skutková zjištění rozhodná pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku.

10. Soud provedl veškeré navržené důkazy, žádný z nich nezamítal.

11. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

12. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

13. Podle § 3 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen „úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen „územní celky v přenesené působnosti“).

14. Podle § 5 písm. b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

15. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle druhého odstavce téhož ustanovení má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

16. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

17. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

18. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle třetího odstavce téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

19. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 13 odst. 1 a § 31a odst. 1, 2 a 3 zák. č. 82/1998 Sb., když se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce posuzovaného řízení. V řízení přitom bylo nesporné, že žalobkyně svůj nárok u žalované řádně předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zák. č. 82/1998 Sb., pročež může být věc projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb.).

20. Soud nejprve konstatuje, že nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem představuje specifický nárok, který zákonodárce do právního řádu zakotvil, aby naplnil požadavek čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále též jen „Úmluva“), podle kterého každý, jehož práva a svobody přiznané touto Úmluvou byly porušeny, musí mít účinné právní prostředky nápravy před národním orgánem, i když se porušení dopustily osoby při plnění úředních povinností. Podle čl. 6 odst. 1 věta prvá Úmluvy platí, že každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novelizace zákonem č. 160/2006 Sb. tak primárně bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) na vnitrostátní úroveň. Ovšem je zřejmé, že má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již Úmluvou, musí při svém rozhodování vycházet z judikatury ESLP.

21. V posuzovaném případě se žalobkyně domáhala zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla být způsobena v důsledku nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Soud se tak zabýval důvodností uplatněného nároku především s ohledem na to, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu nemajetkové újmy, když soud konstatuje, že k tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle OdpŠk, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení (nesprávný úřední postup); vznik újmy a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou.

22. S ohledem na uvedené, soud prvotně posuzoval, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně, zda došlo k porušení povinnosti soudu vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě, když délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek ESLP ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek ESLP ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9. 7. 2002). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek ESLP ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21. 6. 2005). Základní kritéria k posouzení, zda je délka řízení přiměřená, zakotvil zákonodárce v § 31a odst. 3 OdpŠk. Ovšem je třeba mít na paměti, že tato kritéria jsou stanovena pouze demonstrativním výčtem, soud tak musí přihlédnout i k dalším okolnostem projednávané věci.

23. Z ustálené judikatury dovolacího soudu plyne závěr, že dojde-li k přerušení původního řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. z důvodu, že probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu (vedlejší řízení), započítává se doba, po kterou je původní řízení přerušeno, do celkové doby jeho trvání. V takovém případě je třeba obecně zkoumat, zda ve vedlejším řízení byla věc projednána v přiměřené lhůtě. Pokud tomu tak je, nelze učinit závěr o tom, že by z důvodu jeho přerušení byla délka původního řízení nepřiměřená (srov. NS ČR, sp.zn. 30 Cdo 348/2010). Tak se stalo i v posuzovaném případě, kdy bylo soudní řízení v době od [datum] do [datum] přerušeno do rozhodnutí Čestné rady [Anonymizováno] ve věci stížnosti žalobkyně na postup [jméno FO]. [jméno FO]. Toto přerušení řízení je třeba považovat za důvodné, neboť pokud se žalobkyně v posuzovaném soudním řízení domáhala po tamní procesní žalované náhrady nemajetkové újmy, byla otázka, zda dotčenou lékařskou bylo postupováno v souladu s postupy legis artis nepochybně významnou pro rozhodnutí soudu o náhradě nemajetkové újmy v této souvislosti požadované. Sama žalobkyně k tomu výslovně (při jednání dne [datum]) uvedla, že bylo na místě vyčkat závěrů kárného řízení, v němž se řešily odborné otázky. Z hlediska účelnosti přerušení není podstatný výsledek kárného řízení, tedy že nakonec byla [tituly před jménem] [jméno FO] shledána nevinnou. Tuto skutečnost nebylo možné v okamžiku přerušení řízení předvídat. Současně se soud zabýval tím, zda i za délku řízení a případné průtahy v řízení vedeném profesní komorou odpovídá stát podle zákona č. 82/1998 Sb. Přitom dospěl s oporou v nálezové judikatuře Ústavního soudu, že tomu tak není. [Anonymizováno] je samosprávnou nepolitickou stavovskou organizací sdružující všechny lékaře zapsané v seznamech vedených komorou. Mezi její oprávnění patří i výkon disciplinární pravomoci. Jak plyne z § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. [Anonymizováno] však není státní orgán ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a) OdpŠk a nelze ji považovat ani za vykonavatele státní moci, resp. za právnickou nebo fyzickou osobu vykonávající státní správu, která jí byla svěřena zákonem nebo na základě zákona ve smyslu § 3 odst. 1 písm. b) OdpŠk. Ohledně České advokátní komory, která je svým postavením plně srovnatelná s [Anonymizováno] dovodil Ústavní soud, že při výkonu kárné pravomoci nevykonává státní správu, neboť jí nebyla zákonem ani jiným právním předpisem svěřena. Dovodil, že komorou vedené kárné řízení představuje výkon decentralizované veřejné správy (profesní samosprávy), kdy odpovědnost za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. nelze uplatňovat, neboť ji tento zákon neupravuje (srov. nález Ústavního soudu ze dne 28.2.2018, sp.zn. IV.ÚS 3638/15). K tomu nálezu se ve své judikatuře hlásí rovněž Nejvyšší soud (srov. NS ČR sp.zn. 30 Cdo 2301/2017 [R 46/2020 civ.], či sp.zn. 30 Cdo 5884/2016). Aplikováno na nyní posuzovanou věc, stát neodpovídá za nemajetkovou újmu případně způsobenou délkou řízení, vedeného [Anonymizováno], neboť nejde státní orgán, který by vykonával jemu zákone svěřenou státní moc. Soud se tak nezabýval ani tím, zda v disciplinárním řízení k průtahům docházelo, protože to je bez právního významu z hlediska posouzení nemajetkové újmy žalobkyně. Jinými slovy, doba, po kterou bylo řízení důvodně přerušeno z důvodu, že bylo vedeno disciplinární řízení [anonymizováno], které ostatně sama žalobkyně svojí stížností iniciovala, se nijak neprojeví v závěru soudu o tom, zda délka soudního řízení byla či nebyla nepřiměřená. Všechny dále uvedené úvahy soudu se tak váží výlučně k posuzovanému soudnímu řízení.

24. V obecné rovině soud k posuzovanému řízení konstatuje, že ze Stanoviska Nejvyššího soudu, sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále také jen „Stanovisko“) plyne obecný závěr, že „je nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba ji přesahující. Pro účely vypořádání se s touto problematikou tak Nejvyšší soud pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše; tedy 15.000,- Kč až 20.000,- Kč za první dva roky řízení dohromady (za jeden rok pak 7.500,- Kč až 10.000,- Kč).“ Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp.zn. 30 Cdo 4761/2009). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp.zn. 30 Cdo 3331/2011, je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (srov. rozsudek Nejvyššího soudu, sp.zn. 30 Cdo 35/2012).

25. Předmětné soudní řízení je skončeno a ve vztahu k žalobkyni trvalo 9 let, nicméně relevantní délka z hlediska posouzení nemajetkové újmy žalobkyně představuje 6 let a 1 měsíc (po odečtení doby, po kterou bylo řízení přerušeno z důvodu vedení disciplinárního řízení [anonymizováno]). Délka řízení se stanovuje s podrobností na roky a měsíce, nikoli rovněž na dny (srov. například rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. 55 Co 8/2023- 114, odst. 14). Dle soudu je tato doba řízení právě na hranici toho, co ještě lze považovat za přiměřenou, nikoli optimální dobu řízení. Jak soud již výše připomněl, pro řízení není stanovena obecně žádná délka, kterou by bylo možno považovat za přiměřenou, neboť záleží na celé řadě dalších okolností, jak dlouho bude řízení trvat. Těmito okolnostmi jsou dále rozvedená kritéria, přičemž teprve po jejich zhodnocení je možné učinit závěr, zda konkrétní délka je s přihlédnutím ke všem okolnostem ještě přiměřená či nikoli. To plyne právě z toho, že délka řízení je kategorií relativní, nikoli absolutní. Proto i menší délka řízení může být za určitých okolností nepřiměřená a delší délka řízení naopak může být vzhledem k okolnostem stále ještě přiměřená. Ve světle tohoto názoru soud přistupoval při posuzování žalobou uplatněného nároku.

26. Z hlediska kritéria postupu orgánu veřejné moci předně soud konstatuje, že sice nejsou dány zákonné lhůty k učinění úkonu či rozhodnutí ve věci samé (až na výjimky), nicméně obecně se za přiměřenou lhůtu k učinění úkonu soudu považují 3 měsíce. Jen u soudů vyšších stupňů, jako je Nejvyšší soud a Ústavní soud, je tomu jinak. Tyto soudy zpravidla nečiní ve věci jiné úkony než samotné rozhodnutí, aniž by bylo namístě dobu od předložení jim spisu do rozhodnutí považovat za nedůvodnou nečinnost, neboť soud zvažuje, jak ve věci rozhodne. Zpravidla nelze označit za průtah dobu jednoho roku od zahájení řízení před těmito soudy (viz SIMON, Pavel. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. V Praze: C.H. Beck, 2019. Právní praxe. ISBN 978-80-7400-768-2. str. 286). Průtahy v soudním řízení jsou jevem, kdy soud nekoná v zákonem stanovené či přiměřené době, a jde tedy zpravidla (ne vždy) o příčinu nepřiměřené délky řízení. Zákon č. 82/1998 Sb. výslovně počítá s náhradou odvozenou od celkové délky řízení, není však namístě vycházet ze samotných průtahů řízení (období neodůvodnění nečinnosti), nýbrž primárně z délky řízení. V činnosti procesního soudu prvního a druhého stupně, soudu dovolacího ani Ústavního soudu žádná období nečinnosti nebyla shledána. Soud prvního stupně, u něhož převážná část řízení probíhala, konal úkony ve zela přiměřených lhůtách, kdy spíše soud shledal, že bylo postupováno s maximálním urychlením, když jednání byla nařizována obvykle již za dva měsíce. K mírnějšímu zdržení, které však nelze za průtah označit, neboť netrval ani obecně přípustné 3 měsíce, došlo při opatřování doplňujícího vyjádření FN [adresa] znaleckou doložkou (od [datum] do [datum]). Délka řízení způsobená odročením jednání, o které žádali účastníc, či které bylo zapříčiněno epidemií COVID-19 (zásah vyšší moci) není přičitatelná státu. Z průběhu posuzovaného řízení nadto plyne, že šlo o období zanedbatelná. Nelze tak dospět k závěru, že se v posuzovaném řízení vyskytl jakýkoli průtah. Pokud žalobkyně uplatňovala výhrady k postupu soudu z hlediska dokazování, či z něj učiněných skutkových závěrů, pak v kompenzačním řízení soud neposuzuje věcnou správnost či účelnost postupu procesního soudu, neboť soud je ve své rozhodovací činnosti nezávislý. Je pouze na rozhodujícím soudu, které důkazy provede a které nikoli či jaké skutkové závěry z důkazů veden zásadou volného hodnocení důkazů učiní. V kompenzačním řízení tak nelze případnou vadnost postupu soudu v řízení úspěšně namítat. Stejně tak není možné v tomto řízení úspěšně zpochybňovat závěry znaleckých posudků, či způsob, jakým je soud hodnotil. Případné výhrady proti výsledkům znalecké činnosti bylo třeba uplatnit v posuzovaném řízení, případně si na odbornost znalce stěžovat u příslušného ústředního správního úřadu pro znaleckou činnost. Skutečnost, že znalecký ústav byl shodou okolností fakultní nemocnicí, jejímž zřizovatelem je organizační složka státu, je z hlediska odpovědnosti státu v tomto řízení zcela nepodstatná. Stát není kromě zákonem stanovených případů oprávněn do znalecké činnosti zasahovat. V tomto řízení stát za znaleckou činnost odpovídá pouze z hlediska průtahů, které případně při vypracování znaleckých posudků nastaly. Za vyvrácené je třeba považovat tvrzení žalobkyně, že soud až po sedmi letech od podání žaloby provedl důkaz záznamem ze sonografického vyšetření. Bylo prokázáno, že v podané žalobě žalobkyně tvrdila, že vyšetření vůbec provedeno nebylo. Toto tvrzení změnila až v [Anonymizováno], kdy místo toho tvrdila, že vyšetření bylo provedeno, ale nikoli řádně. Teprve počínaje pravomocným připuštěním změny žaloby se soud vůbec mohl tímto tvrzením žalobkyně zabývat a vést k němu dokazování.

27. Z hlediska kritéria složitosti bylo posuzované řízení běžně složité po právní stránce, avšak bylo výrazně složitější po stránce procesní a skutkové. Ve věci bylo provedeno rozsáhlé dokazování desítkami listin, byl zadán znalecký posudek, jeden jeho dodatek a byli vyslýcháni svědci. Z hlediska procesního v řízení bylo třeba rozhodovat o znalečném a rovněž žalobkyně a další procesní žalobce (rodinný příslušník žalobkyně) žádali v posuzovaném řízení opakovaně o osvobození od soudních poplatků. Dále došlo i ke změně žaloby, v důsledku čehož bylo nutné i jedno jednání odročit, aby o tomto návrhu soud rozhodl. V rámci kritéria složitosti (srov. NS ČR, sp.zn. 30 Cdo 1112/2011) soud vzal v úvahu, že posuzované řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy a rozhodoval rovněž Ústavní soud. Ve věci rozhodovaly soud prvního, druhého stupně dvakrát, soud dovolací jedenkrát a Ústavní soud rovněž jedenkrát. K uvedenému soud konstatuje, že již samo řízení u několika stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky posuzovaného řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. závěry Stanoviska). Účastníkům se tak v rámci kritéria jejich chování v řízení nepřičítá k tíži, že využívali opravných prostředků, současně však tím musí být srozuměni s tím, že vyřizování opravných prostředků určitou dobu trvá a probíhá-li bez průtahů, nelze dobu řízení tím vzniklou považovat za nedůvodné či neočekávatelné prodloužení řízení. Soud již výše uvedl, že k žádnému průtahu nedošlo ani u jednoho ze soudů vyšších stupňů. Naopak, jak Nejvyšší soud, tak Ústavní soud rozhodly do několika měsíců. Žalobkyni soud nepřisvědčuje v názoru, že první rozsudek byl odvolacím soudem zrušen z tzv. kvalifikovaného důvodu, v jehož důsledku by doba odvolacího řízení byla přičitatelná plně k tíži státu. Těmito důvody jsou nepřezkoumatelnost, nedostatek důvodů či nerespektování dříve vysloveného závazného právního názoru vyššího soudu. Takový důvod však nepředstavuje situace, kdy odvolací soud měl za to, že skutkový stav nebyl zjištěn v potřebném rozsahu a je potřeba dokazování doplnit. Vyjádření určitého právního názoru v rozhodnutí soudu, i přesto, že se posléze tento právní názor ukáže být nesprávným, nelze považovat za nesprávný úřední postup, když rozhodovací činnost, jež je podstatou soudnictví, jako nesprávný úřední postup hodnotit nelze (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 3202/2012 či závěry Městského soudu v Praze v rozsudku ze dne 13.1.2023, č.j. 14 Co 304/2022- 266. zejm. odst. 100).

28. Pokud jde o chování žalobkyně, žalobkyně se na délce řízení rovněž mírně podílela, neboť i ona žádala jednou o odročení jednání a jednou muselo být jednání odročeno, neboť na poslední chvíli došlo ke změně žaloby, o jejímž připuštění soud musel nejprve rozhodnout.

29. Z hlediska významu předmětu řízení pro žalobkyni soud uvádí, že dle Stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení trestních (zejména je-li omezena osobní svoboda účastníka), dále řízení, jejichž předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinněprávní vztahy (zde zejména řízení ve věcech péče o nezletilé a věci výživného), řízení ve věcech osobního stavu, pracovně právní spory či řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu (sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.), či věci týkající se zdraví nebo života. Posuzované řízení patřilo mezi uvedená řízení, neboť šlo o odškodnění nemajetkové újmy na zdraví. Zvýšený význam se tudíž presumuje. Avšak tato skutečnost, stojící osamoceně, nemůže zvrátit závěr soudu o přiměřenosti délky řízení.

30. Jelikož výčet kritérií uvedených v § 31a odst. 3 OdpŠk je demonstrativní, je soud oprávněn a povinen přihlédnout i ke kritériím dalším, která jsou pro posouzení přiměřenosti či nepřiměřenosti délky řízení rozhodné. Obecně podle ustálené judikatury újmu snižuje, pokud v řízení vystupují na jedné procesní straně účastníci jako rodinní příslušníci v „zájmovém souladu“, kteří mohou případnou újmu sdílet (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2922/2012, a ze dne 29. 5. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3694/2011, dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 30 Cdo 1649/2016, nebo rozsudek téhož soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 30 Cdo 3680/2019), což je i případ posuzovaného řízení, z něhož žalobkyně svůj nárok odvozuje. Žalobkyně vystupovala na straně žalující v posuzovaném řízení společně se svým partnerem, který byl druhým rodičem nezletilého, k němuž se pochybení, za něž bylo nárokováno odškodnění za nemajetkovou újmu, vztahovalo.

31. Soud proto uzavírá, že na základě zhodnocení všech relevantních kritérií dospěl k závěru, že délka posuzovaného řízení byla s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem jeho průběhu stále ještě přiměřená. Po zhodnocení všech konkrétních skutkových okolností posuzovaného řízení nelze dospět k závěru, že řízení mohlo skončit dříve. Jelikož ve věci nebyl shledán odpovědnostní titul, a není tak splněna základní podmínka pro vyvození odpovědnosti žalované za tvrzený nesprávný úřední postup, soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I).

32. O nákladech řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 za použití § 151 odst. 1 a 3 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši tří režijních paušálů po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za vyjádření ze dne [datum] k žalobě a za přípravu a účast při jednání dne [datum] (podle § 1 odst. 3 písm. a/, b/ a c/ a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.).

33. Povinnost k plnění v nákladovém výroku soud určil ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.

Poučení