48 C 171/2025 - 115

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A] [anonymizováno], narozen [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B] [anonymizováno], narozena [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] [anonymizováno][Adresa advokáta] [anonymizováno] proti žalované: [Anonymizováno] za níž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 2 x 127 958 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 127 958 Kč s příslušenstvím pro žalobce a) a žaloba o zaplacení částky 127 958 Kč s příslušenstvím pro žalobkyni b) se zamítá.

II. Žalobce a) je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 450 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně b) je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 450 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobci domáhali po žalované zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 127 958 Kč s příslušenstvím pro každého ze žalobců z titulu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem soudu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného Městským soudem v [anonymizováno] pod sp. zn. [anonymizováno] (dále také jen „posuzované řízení“). Žalobci uvedli, že posuzované řízení bylo zahájeno [datum] podáním žaloby společností [právnická osoba], IČO [IČO] proti společnosti [právnická osoba], IČO [IČO]. V řízení došlo k procesnímu nástupnictví jak na straně žalující, a to nejprve na společnost [právnická osoba], IČO [IČO], a následně na současnou žalobkyni společnost [právnická osoba], IČO [IČO], tak na straně žalované, která dne [datum] zanikla výmazem z obchodního rejstříku. Procesními nástupci žalované byli mj. žalobci. Podanou žalobou se tamní žalobkyně domáhala určení, že žalobkyně a žalovaná jsou spoluvlastníky specifikovaného bytového domu včetně pozemků, a dále specifikovaných bytových jednotek, včetně bytové jednotky ve vlastnictví žalobců (manželů [anonymizováno]). Tuto bytovou jednotku žalobci nabyli do výlučného vlastnictví kupní smlouvou ze dne [datum], s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]. Žalobkyně nechala v katastru nemovitostí vyznačit u bytové jednotky žalobců poznámku o podané žalobě dne [datum] a poznámku spornosti dne [datum] s účinností k [datum], čemuž se žalobci aktivně bránili. Žalobci dále uvedli, že Městský soud v [anonymizováno] postupoval v posuzovaném řízení v rozporu se zákonem, neboť měl po podání žaloby nejprve zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení, zda žaloba nemá vady, a zda jsou účastníci řízení aktivně, resp. pasivně věcně legitimováni. Žalovaná společnost [právnická osoba] nebyla ode dne [datum] ve věci pasivně věcně legitimována z důvodu převodu vlastnického práva k jednotce na žalobce (manžele [anonymizováno]). Uplatněný nárok byl také dle žalobců absolutně nedůvodný a měl toliko šikanózní povahu. Městský soud v [anonymizováno] přesto první jednání ve věci nařídil až na [datum]. Ani toto jednání se však nekonalo, neboť řízení muselo být z důvodu zjištěného úpadku žalované dne [datum] přerušeno. O pokračování řízení rozhodl soud usnesením dne [datum], v právní moci [datum]. [jméno FO] jednání dne [datum] žalobkyně navrhla změnu na straně žalované z důvodu převodu vlastnického práva k jednotkám (mj. i na žalobce). Procesní usnesení soudu byla opakovaně rušena soudem odvolacím, což představuje další nesprávný úřední postup. O připuštění vstupu žalobců do řízení na straně žalované rozhodl soud usnesením ze dne [datum], v právní moci [datum]. Žalobci dne [datum] a [datum] žádali soud o nařízení jednání ve věci, k čemuž však nedošlo. Žalobci následně s cílem řízení ukončit uzavřeli s žalobkyní dohodu o narovnání. O zastavení řízení vůči žalobcům rozhodl soud usnesením ze dne [datum], v právní moci [datum]. Posuzované řízení však vůči dalším osobám stále pokračuje, soud dosud meritorně nerozhodl, dokonce ani nezahájil dokazování. Žalobci tvrdí, že účastníky posuzovaného řízení měli být minimálně po zápisu poznámky spornosti k jednotce. Vzhledem k přerušení řízení od roku [Anonymizováno] vůči nim posuzované řízení proto trvalo od [datum] (tj. od právní moci usnesení o pokračování řízení) do [datum], tedy po dobu 5 let a 4 měsíce. Délku posuzovaného řízení považují žalobci za nepřiměřenou, neboť řízení je vedeno již 14 let (bez zohlednění doby přerušení řízení po dobu 8 let), přičemž dosud nebylo skončeno. Základní částku přiměřeného zadostiučinění stanovili žalobci ve výši 20 000 Kč s ohledem na dosavadní délku řízení i s přihlédnutím k tomu, že posuzované řízení je prakticky stále na svém počátku (před zahájením dokazování), a lze očekávat jeho další trvání v řádu několika dalších let. Základní částku požadují žalobci dále navýšit o 40 %, a to z důvodu vysokého významu předmětu řízení pro žalobce (nejistota ohledně jednotky v hodnotě několika milionů korun), nepřiměřené celkové délky posuzovaného řízení, které nebylo nijak skutkově ani právně složité, a dále proto, že žalobci se na průtazích řízení nijak nepodíleli (dokonce dvakrát soud urgovali s žádostí o nařízení jednání). Každý ze žalobců proto požaduje částku 149 333 Kč (28 000 Kč za 5 let řízení + 9 333 Kč za 4 měsíce). Žalovaná poskytla každému ze žalobců přiměřené zadostiučinění ve výši 21 375 Kč, touto žalobou se proto žalobci domáhají přiznání rozdílu mezi požadovanou a již vyplacenou částkou.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] k žalobě učinila nesporným, že u ní žalobci dne [datum] uplatnili nárok na přiměřené zadostiučinění ve výši 149 333 Kč pro každého z nich. Žalovaná nárok projednala a částečně žalobcům vyhověla co do částky 21 375 Kč, ve zbytku žalobcům zadostiučinění nepřiznala. Žalobou uplatněný nárok považuje za nedůvodný. Žalovaná zrekapitulovala průběh řízení a uvedla, že řízení trvá po dobu 15 let a 9 měsíců a dosud není skončeno. Ve vztahu k žalobcům trvalo řízení 1 rok a 7 měsíců, od právní moci usnesení o připuštění jejich vstupu do řízení na straně žalované dne [datum] do právní moci usnesení o zastavení řízení ve vztahu k žalobcům dne [datum]. Žalobci nebyli před svým vstupem do řízení jeho účastníky, nemohla jim proto vzniknout nemajetková újma v podobě nejistoty ohledně jeho výsledku. Za dobu jejich účastenství v řízení nastal průtah v postupu soudu prvního stupně, který měl dříve přistoupit k nařízení jednání. Délka řízení ve vztahu k žalobcům tak byla nepřiměřená, za což jim bylo poskytnuto přiměřené zadostiučinění. Základní částku stanovila žalovaná ve výši 15 000 Kč za 1 rok řízení, kterou snížila o 5 % z důvodu tzv. sdílené újmy (vyšší množství osob na straně žalované).

3. Soud o podané žalobě rozhodl při jednání.

4. Soud vzal za svá skutková zjištění skutečnosti, které byly mezi účastníky nesporné. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobci svůj nárok u žalované řádně předběžně uplatnili ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zák. č. 82/1998 Sb., dne [datum], pročež může být věc projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb.). Žalovaná nárok žalobců projednala dne [datum], přičemž každému ze žalobců poskytla zadostiučinění ve výši 21 375 Kč. Mezi účastníky byl nesporný průběh řízení vedeného u Městského soudu v [anonymizováno] pod sp. zn. [anonymizováno] tak, že dne [datum] podala společnost [právnická osoba], IČO [IČO] (dále jen „žalobkyně 1“) žalobu o určení spoluvlastnického práva. Žalovanou byla označena společnost [právnická osoba], IČO: [IČO] (dále jen „žalovaná 1“). Žalovaná 1 se dne [datum] vyjádřila k žalobě. Dne [datum] žalobkyně 1 podala repliku. Dne [datum] soud vyzval žalobkyni 1 k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Dne [datum] podala žalobkyně 1 návrh na vydání předběžného opatření. Usnesením ze dne [datum] soud zastavil řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku za žalobu. Současně usnesením z téhož dne odmítl návrh na nařízení předběžného opatření. Dne [datum] se žalovaná 1 vyjádřila k návrhu na vydání předběžného opatření. Dne [datum] podala žalobkyně 1 odvolání proti usnesení ze dne [datum]. Dne [datum] podala žalobkyně návrh na změnu žalobního petitu. Usnesením ze dne [datum] soud zrušil svoje usnesení o zastavení řízení. Dne [datum] byl podán návrh na vstup vedlejších účastníků do řízení. Dne [datum] podala žalobkyně 1 opětovně návrh na vydání předběžného opatření. Usnesením ze dne [datum] soud připustil změnu žalobního petitu. Téhož dne usnesením zamítl návrh na nařízení předběžného opatření. Dne [datum] byl podán návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení. Dne [datum] podala žalobkyně 1 opětovně návrh na vydání předběžného opatření. Téhož dne soud usnesením nařídil předběžné opatření spočívající ve zdržení se nakládaní s předmětnými bytovými jednotkami. Proti tomuto usnesení podala žalovaná 1 dne [datum] odvolání. Dne [datum] soud vydal opravné usnesení. Dne [datum] žalobkyně 1 navrhla záměnu účastníků na straně žalující. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o záměně účastníků na straně žalující – společnost [právnická osoba], IČO: [IČO] (dále jen „žalobkyně 2“), vstoupila na místo žalobkyně 1. Proti tomuto usnesení podala žalovaná 1 dne [datum] odvolání. Dne [datum] byla podána stížnost na průtahy řízení a žádost o určení lhůt k provedení procesních úkonů. Usnesením ze dne [datum] Krajský soud v [anonymizováno] odmítl návrh na určení lhůt k provedení procesních úkonů. Dne [datum] byl předložen spis Krajskému soudu v [anonymizováno]. Usnesením ze dne [datum] Krajský soud v [anonymizováno] zrušil usnesení soudu ze dne [datum] a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Téhož dne potvrdil usnesení soudu ze dne [datum]. Dne [datum] byl podán návrh na vstup vedlejších účastníků do řízení. Dne [datum] žalobkyně 2 vzala žalobu částečně zpět. Dne [datum] žalobkyně 2 vzala žalobu částečně zpět. Dne [datum] žalobkyně 2 vzala žalobu částečně zpět. Dne [datum] žalobkyně 2 vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud částečně zastavil řízení a současně zamítl návrh na nařízení předběžného opatření. Usnesením ze dne [datum] soud opravil záhlaví usnesení ze dne [datum]. Dne [datum] soud nařídil ústní jednání na den [datum]. Dne [datum] žalobkyně 2 vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud vyrozuměl účastníky o přerušení řízení z důvodu konkurzu žalované 1 (ad řízení vedené u Krajského soudu v [anonymizováno] pod sp. zn. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka]). Dne [datum] byl podán návrh na záměnu účastníka řízení a pokračování v řízení. Dne [datum] byl soudu doručen návrh žalobkyně 2 na změnu účastníka řízení na straně žalující. Podáními z téhož dne žalobkyně 2 vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení v požadovaném rozsahu zastavil. Usnesením ze dne [datum] soud zamítl návrhy na záměnu účastníka řízení a pokračování v řízení. Dne [datum] byl podán návrh na vstup vedlejšího účastníka na straně žalované. Dne [datum] byl soudu doručen opětovný návrh žalobkyně 2 na změnu účastníka řízení na straně žalující. Téhož dne vzala částečně žalobu zpět. Dne [datum] bylo soudu doručeno další částečné zpětvzetí žaloby. Usnesením ze dne [datum] soud připustil, aby na místo žalobkyně 2 vstoupila do řízení společnost [právnická osoba], IČO [IČO], tj. žalobkyně. Současně bylo rozhodnuto o částečném zastavení řízení. Toto usnesení bylo opraveno usnesením ze dne [datum]. Následně soud sleduje stav insolvenčního řízení. Ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud opravil výrok usnesení ze dne [datum]. Ve dnech [datum] a [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Ve dnech [datum] a [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Ve dnech [datum] a [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Ve dnech [datum] a [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Dne [datum] podal insolvenční správce žalované 1. návrh na pokračování v řízení. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl tak, že v přerušeném řízení se pokračuje. Dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Ve dnech [datum] a [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Soud následně nařídil jednání na den [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Dne [datum] požádala žalobkyně o odročení jednání. Dne [datum] se konalo ústní jednání, které bylo následně odročeno na [datum]. Dne [datum] podala žalobkyně návrh na změnu v osobě žalovaného. Usnesením ze den [datum] soud vyzval žalobkyni k odstranění vad podání. Usnesení z téhož dne soud řízení částečně zastavil. Dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud zamítl návrh žalobce na změnu žalovaných. Proti tomuto usnesení podala žalovaná 1. odvolání. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu. Odvolací soud následně dne [datum] zrušil usnesení ze dne [datum]. Ve dnech [datum], [datum], [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil, a současně zamítl návrh žalobkyně na změnu žalovaných ze dne [Anonymizováno] Proti tomuto usnesení podala žalovaná 1. odvolání. Ve dnech [datum], [datum] a [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu. Odvolací soud následně de [datum] zrušil usnesení ze dne [datum]. Ve dnech [datum] a [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobkyni k odstranění vad podání a doplnění tvrzení a důkazů. Ve dnech [datum], [datum] a [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Podáním ze dne [datum] žalobkyně odstranila vady žaloby. Ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil, a současně připustil vstup novým žalovaným (mj. žalobcům v tomto kompenzačním řízení) namísto žalované 1. Dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Proti usnesení ze dne [datum] vedlejší účastníci odvolání. Dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Dne [datum] soud předložil spis odvolacímu soudu. Odvolací soud usnesením ze dne [datum] částečně zrušil usnesení ze dne [datum]. Ve dnech [datum], [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Dne [datum] požádala žalobkyně soud o nařízení jednání. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil, a současně zamítl návrh na změnu žalovaného. Dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Ve dnech [datum] a [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil (mj. ve vztahu k žalobcům v tomto kompenzačním řízení). Ve dnech [datum] a [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Dne [datum] se konalo ústní jednání, které bylo následně odročeno na neurčito za účelem doručení usnesení o záměně účastníků na straně žalovaných. Téhož dne bylo rozhodnuto o záměně účastníků na straně žalovaných. Dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Téhož dne vyzval soud žalobkyni k doplacení soudního poplatku za žalobu. Dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Dne [datum] požádala žalobkyně o osvobození od soudních poplatků. Dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Dne [datum] soud nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků. Dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Dne [Anonymizováno] se žalobkyně odvolala do usnesení ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud řízení částečně zastavil. Proti tomuto usnesení bylo podáno odvolání. Dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne [datum] byl spis vrácen bez věcného vyřízení. Usnesením ze dne [datum] soud opravil usnesení ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] odvolací soud potvrdil usnesení ze dne [datum]. Téhož dne současně potvrdil usnesení ze dne [datum]. Dále byl nesporný průběh řízení vedeného u Krajského soudu v [anonymizováno] pod sp.zn. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka] tak, že dne [datum] byl ke Krajskému soudu v [anonymizováno] podán insolvenční návrh. Téhož dne soud zveřejnil vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení. Dne [datum] soud vyzval dlužníka k vyjádření se k insolvenčnímu návrhu. Dne [datum] soud nařídil jednání k projednání podmínek k rozhodnutí o návrzích na zahájení insolvenčního řízení proti dlužníkovi. Dne [datum] se konalo ústní jednání. Dne [datum] soud usnesením rozhodl o úpadku spojeném s prohlášením konkursu, a současně ustanovil správce. Proti tomuto usnesení podal žalovaný 1 dne [datum] odvolání. Dne [datum] byl předložen spis Vrchnímu soudu. Dne [datum] do řízení vstoupilo státní zastupitelství. Dne [datum] insolvenční správce soudu předložil soupis majetkové podstaty. Dne [datum] insolvenční správce soudu předložil seznam přihlášených pohledávek. Dne [datum] potvrdil Vrchní soud usnesení ze dne [datum]. Dne [datum] podal insolvenční správce zprávu o stavu řízení. Dne [datum] se konalo přezkumné jednání. Téhož dne proběhla u soudu schůze věřitelů s tím, že byla potvrzena volba věřitelského výboru. Dne [datum] insolvenční správce doplnil soupis majetkové podstaty. Dne [datum] podal insolvenční správce zprávu o stavu řízení. Dne [datum] insolvenční správce doplnil soupis majetkové podstaty. Dne [datum] žalovaný 1 podal návrh na zproštění správce z funkce. Dne [datum] byl podán návrh na zproštění správce z funkce. Usnesením ze dne [datum] byly zamítnuty návrhy na zproštění správce z funkce. Proti tomuto usnesení bylo podáno dne [datum] odvolání. Dne [datum] byl spis předložen Vrchnímu soudu. Dne [datum] bylo odvolání odmítnuto. Dne [datum] podal správce zprávu o stavu řízení. Mimo jiné uvedl, že pokračuje ve vedení incidenčních sporů a sporů o úhradu pohledávek zapsaných v soupisu majetkové podstaty a uplatňuje práva dlužníka v trestním řízení. Dne [datum] správce doplnil soupis majetkové podstaty. Dne [datum] soud vydal usnesení, kterým vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správce prodal mimo dražbu část majetku žalované 1. Dne [datum] podal správce zprávu o stavu řízení. Mimo jiné uvedl, že pokračuje ve vedení incidenčních sporů a sporů o úhradu pohledávek zapsaných v soupisu majetkové podstaty a uplatňuje práva dlužníka v trestním řízení. Od poslední zprávy se snaží správce dohodnout na mimosoudním vyrovnání těchto sporů. Dne [datum] podal správce zprávu o stavu řízení. Uvedl, že došlo k ukončení některých incidenčních sporů. Dne [datum] soud nařídil další přezkumné jednání. Dne [datum] se uskutečnilo další přezkumné jednání. Dne [datum] požádal insolvenční správce o udělení souhlasu se zpeněžením části majetku žalované 1 prodejem mimo dražbu. Této žádosti bylo dne [datum] vyhověno. Dne [datum] podal správce zprávu o stavu řízení. Uvedl, že v současné době probíhá aktualizace ocenění nemovitostí. Dne [datum] podal správce zprávu o stavu řízení s tím, že probíhá zpeněžování části majetku žalované 1, nadále trvá zajištění nemovitostí pro účely trestního řízení a insolvenční správce provádí správu nemovitostí zapsaných v soupisu majetkové podstaty. Dne [datum] byl podán návrh na uspokojení zajištěného věřitele. Dne [datum] soud ustanovil opatrovníka pro insolvenční řízení. Téhož dne podal správce zprávu o stavu řízení s tím, že došlo k doplnění majetkové podstaty dlužníka. Dne [datum] podal správce zprávu o stavu řízení s tím, že probíhá incidenční spor o vyučení věcí z majetkové podstaty. Dne [datum] soud usnesením vyslovil souhlas s uspokojením zajištěného věřitele a rozhodl o odměně správce. Dne [datum] podal správce zprávu o stavu řízení s tím, že k podstatnému posunu v řízení od poslední zprávy nedošlo. Dne [datum] podal správce zprávu o stavu řízení s tím, že bylo zrušeno zajištění nemovitostí dlužníka pro účely trestního řízení. Dne [datum] vystoupilo státní zastupitelství z řízení. Dne [datum] podal správce zprávu o stavu řízení s tím, že nadále probíhá zpeněžování majetku a incidenční spor o vyloučení věcí z majetkové podstaty nebyl dosud rozhodnut. Dne [datum] soud usnesením nařídil prohlídku nemovitostí. Téhož dne byla provedena prohlídka nemovitosti. Dne [datum] podal správce zprávu o stavu řízení s tím, že mimo jiné probíhají jednání s protistranou o zpeněžení nemovitostí. Dne [datum] podal správce zprávu o stavu řízení s tím, že došlo ke zpeněžení části majetku dlužníka. Nadále probíhá incidenční spor o vyloučení věcí. Dne [datum] byl podán návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Dne [datum] byl podán návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřitel. Dne [datum] byl podán návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Dne [datum] soud rozhodl o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli a povolení zálohy na odměnu insolvenčního správce. Dne [datum] byl podán návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Dne [datum] byl podán návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Dne [datum] soud rozhodl o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli a povolení zálohy na odměnu insolvenčního správce. Dne [datum] podal správce zprávu o stavu řízení. Uvedl, že nadále pokračuje ve zpeněžování nemovitostí s tím, že incidenční spor ve věci vylučovací žaloby byl přerušen na návrh obou stran z důvodu mimosoudního narovnání a ukončení sporu. Dne [datum] byly podány návrhy na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Dne [datum] rozhodl soud o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli a povolení zálohy na odměnu insolvenčního správce. Dne [datum] rozhodl soud o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli a povolení zálohy na odměnu insolvenčního správce. Dne [datum] podal správce zprávu o stavu řízení. Uvedl, že nadále pokračuje ve zpeněžování nemovitostí. Dále probíhají mimosoudní jednání o ukončení incidenčního sporu. Dne [datum] byl podán návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Usnesení ze dne [datum] soud vyzval správce, aby předložil přepracovaný návrh na vydání výtěžku zajištěnému věřiteli dle východisek popsaných, vč. souhlasu zajištěného věřitele s náklady na správu nebo pokynu zajištěného věřitele. Dne [datum] byl podán návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Dne [datum] byl podán návrh na vynětí majetku z majetkové podstaty. Dne [datum] rozhodl soud o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli a povolení zálohy na odměnu insolvenčního správce. Dne [datum] správce požádal soud o udělení souhlasu se zpeněžením majetku prodejem mimo dražbu. Téhož dne byl podán návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Současně podal správce zprávu o stavu řízení. Uvedl, že nadále pokračuje ve zpeněžování nemovitostí s tím, že došlo k ukončení incidenčního sporu ve věci vylučovací žaloby. Dne [datum] soud vyslovil souhlas s prodejem majetku dlužníka mimo dražbu. Dne [datum] rozhodl soud o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli a povolení zálohy na odměnu insolvenčního správce. Dne [datum] podal správce zprávu o stavu řízení s tím, že došlo ke zpeněžení souboru nemovitostí. Dne [datum] podal správce zprávu o stavu řízení s tím, že ukončení insolvenčního řízení brání některé dosud nevymožené pohledávky. Dne [datum] podal správce zprávu o stavu řízení s tím, že došlo ke schválení konečné zprávy. Dne [datum] byla soudu předložena konečná zpráva. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o schválení konečné zprávy a o odměně správce. Dne [datum] podal správce návrh rozvrhového usnesení. Dne [datum] soud vydal rozvrhové usnesení. Dne [datum] správce podal zprávu o splnění rozvrhového usnesení a navrhl zrušit konkurz. Dne [datum] usnesením soud rozhodl o zrušení konkursu. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

5. Z nesporných tvrzení má soud za prokázaný závěr o skutkovém stavu tak, jak je tento popsán výše s tím, že posuzované řízení ve vztahu k žalobcům trvalo od právní moci usnesení o připuštění jejich vstupu do řízení na straně žalované dne [datum] do právní moci usnesení o zastavení řízení vůči žalobcům dne [datum]. Délka posuzovaného řízení vzhledem k posuzované nemajetkové újmě žalobců tak činí 1 rok a 7 měsíců. Žalovaná každému z žalobců poskytla odškodnění ve výši 21 375 Kč, které vyplatila před podáním žaloby v rámci zákonné 6měsíční lhůty pro předběžné projednání nároku.

6. Soud z nesporných skutečností zejména ohledně průběhu řízení učinil níže rozvedená skutková zjištění rozhodná pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku.

7. Soud neprováděl důkazy, které byly navrženy k prokázání skutečností, které byly mezi účastníky nesporné pro nadbytečnost. Dále soud neprovedl důkazy LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] ke dni [datum], Informace o jednotce z katastru nemovitostí ze dne [datum], Informace o řízení vedené katastrálním úřadem pod sp. zn. [Anonymizováno], Návrh žalobkyně na zápis poznámky spornosti ohledně bytové jednotky žalobců ze dne [datum], Informace o řízení vedené katastrálním úřadem pod sp. zn. Z[Anonymizováno], Nesouhlas poškozených se zápisem poznámky spornosti ze dne [datum] pro irelevantnost. Skutečnosti, které měly být těmito důkazy prokázány, nejsou v tomto řízení rozhodnými skutečnostmi, neboť soud v řízení neposuzuje posuzované řízení po věcné stránce, ani neřeší okolnosti, které se nevtahují k rámci vymezeném účastenstvím žalobců v posuzovaném řízení. Pro posouzení věci tak nejsou nijak rozhodné skutečnosti, které se týkají případných zápisů v katastru nemovitostí.

8. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

9. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle § 5 písm. b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle druhého odstavce téhož ustanovení má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

12. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

13. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

14. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle třetího odstavce téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 13 odst. 1 a § 31a odst. 1, 2 a 3 zák. č. 82/1998 Sb., když se žalobci po žalované domáhají zaplacení přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jim měla vzniknout nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce posuzovaného řízení. V řízení přitom bylo nesporné, že žalobci svůj nárok u žalované řádně předběžně uplatnili ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zák. č. 82/1998 Sb., pročež může být věc projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb.).

16. Soud nejprve konstatuje, že nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem představuje specifický nárok, který zákonodárce do právního řádu zakotvil, aby naplnil požadavek čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále též jen „Úmluva“), podle kterého každý, jehož práva a svobody přiznané touto Úmluvou byly porušeny, musí mít účinné právní prostředky nápravy před národním orgánem, i když se porušení dopustily osoby při plnění úředních povinností. Podle čl. 6 odst. 1 věta prvá Úmluvy platí, že každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novelizace zákonem č. 160/2006 Sb. tak primárně bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) na vnitrostátní úroveň. Ovšem je zřejmé, že má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již Úmluvou, musí při svém rozhodování vycházet z judikatury ESLP.

17. V posuzovaném případě se žalobci domáhali zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jim měla být způsobena v důsledku nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Soud se tak zabýval důvodností uplatněného nároku především s ohledem na to, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu nemajetkové újmy, když soud konstatuje, že k tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle OdpŠk, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení (nesprávný úřední postup); vznik újmy a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou.

18. S ohledem na uvedené soud prvotně posuzoval, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně, zda došlo k porušení povinnosti soudu vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě, když délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9. 7. 2002). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21. 6. 2005). Základní kritéria k posouzení, zda je délka řízení přiměřená, zakotvil zákonodárce v § 31a odst. 3 OdpŠk. Ovšem je třeba mít na mysli, že tato kritéria jsou stanovena pouze demonstrativním výčtem, soud tak musí přihlédnout i k dalším okolnostem projednávané věci.

19. Soud se předně zabýval mezi účastníky spornou otázkou vymezení doby, po kterou mohla žalobcům vzniknout tvrzená nemajetková újma vyplývající z nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení. Ze Stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 vyplývá povinnost soudu vycházet ze silné, ale vyvratitelné domněnky, že nepřiměřená délka řízení znamená pro poškozeného morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu se v zásadě nevyžadují. Vznik nemajetkové újmy je však presumován toliko ve vztahu k účastníku řízení, neboť pouze ten má zásadně přímý zájem na výsledku řízení, a pouze v jeho sféře se tak prožívaná nejistota ohledně výsledku řízení může projevit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3175/2015). Doba, po kterou je vznik nemajetkové újmy na straně poškozeného presumován, je tak zásadně vymezena účastenstvím poškozeného v předmětném řízení (tj. jeho od vstupu do řízení do ukončení jeho účasti v něm). Nejvyšší soud se v této souvislosti zabýval také otázkou, zda do období účastenství poškozeného v řízení (pro účely posouzení vzniku nemajetkové újmy vzniklé nepřiměřenou délkou řízení) je možné zahrnout také dobu, po kterou bylo řízení vedeno s jeho právním předchůdcem. Zdůraznil přitom rozdíl mezi univerzálním a singulárním právním nástupnictvím. Vstupuje-li osoba do řízení jako dědic dosavadního účastníka (tj. případ univerzální sukcese), je při úvaze o celkové délce řízení nutno přihlížet i k době, v níž jako účastník řízení vystupoval jeho právní předchůdce. Jde-li však o případ tzv. singulární sukcese (typicky převod práva či povinnosti, které jsou předmětem řízení), je třeba zohlednit pouze dobu, od které právní nástupce vstoupil vlastním jménem do řízení, nikoliv tedy období již od okamžiku podání žaloby (srov. Stanovisko sp. zn. Cpjn 206/2010, v němž Nejvyšší soud odkazuje na závěry rozsudku senátu Druhé sekce ESLP ze dne 21. 2. 2006, ve věci Klepetář proti České republice, stížnost č. 19621/02, odst. 35 a 36).

20. Rozhodné období ve vztahu k žalobcům proto soud vymezil pouze po dobu jejich účastenství v řízení, tedy od právní moci usnesení o připuštění jejich vstupu do řízení na straně žalované dne [datum], do právní moci usnesení o zastavení řízení vůči žalobcům dne [datum]. Žalobci do řízení vstoupili jako právní nástupci původní žalované, neboť po podání žaloby došlo k převodu vlastnického práva k bytové jednotce (případ tzv. singulární sukcese). Soud se tak neztotožnil s argumentací žalobců, kteří rozhodné období, za něž jim měla vzniknout nemajetková újma, vymezovali již ode dne zápisu poznámky spornosti do katastru nemovitostí. V této době (tj. od [datum] do [datum]) žalobci účastníky posuzovaného řízení nebyli, a vyvratitelná domněnka vzniku nemajetkové újmy vyplývající z nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení se proto neuplatní. K tomu soud doplňuje, že ve vztahu k tvrzené nemajetkové újmě, která měla žalobcům vzniknout za období od [datum] do [datum], tj. přede dnem nabytí právní moci usnesení o připuštění vstupu žalobců do řízení, přitom žalobci vycházeli právě toliko z vyvratitelné domněnky vzniku nemajetkové újmy vyplývající z nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení. V již citovaném rozsudku ze dne 22. 8. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3175/2015 Nejvyšší soud uvedl, že „jestliže se dovolatel v této věci domáhá náhrady újmy, jež mu měla vzniknout v řízení, do nějž vstoupil na základě postupu podle § 107a o. s. ř., a neuvádí-li nic více, než že mu újma vznikla, staví svůj nárok právě na zmíněné silné a vyvratitelné domněnce. Za daných okolností, kdy je tvrzena tato (obecná) újma vznikající v důsledku nepřiměřené délky řízení, lze přihlížet pouze k délce řízení, po kterou byl poškozený účastníkem řízení. Tím se dovolatel stal až právní mocí usnesení, kterým soud vyhověl návrhu podle § 107a o. s. ř.“ 21. K argumentaci žalobců, že při správném postupu soudu v posuzovaném řízení měli být jeho účastníky již od okamžiku nabytí vlastnického práva k jednotce (od [datum]), neboť od této doby nebyla žalovaná společnost [právnická osoba] ve věci pasivně věcně legitimována, je třeba konstatovat, že žalobci učinili předmětem kompenzačního řízení toliko nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení. Namítaný nesprávný úřední postup soudu spočívající (zřejmě) v nepřibrání žalobců jako účastníků v posuzovaném řízení od [datum] je proto v nyní posuzované věci irelevantní a soud se jím pro nadbytečnost blíže nezabýval. Nadto je třeba poukázat jednak na to, že soudu v kompenzačním řízení zásadně nepřísluší po věcné stránce posuzovat procesní postup soudu v posuzovaném řízení z hlediska jeho věcné správnosti či dalších aspektů, jednak na to, že bylo pouze věcí procesního žalobce v posuzovaném řízení, nikoli soudu, koho označí za žalovaného. Stejně tak ve vztahu k nyní vedenému kompenzačnímu řízení není relevantní poukaz žalobců na skutečnost, že posuzované řízení dosud není skončeno a lze předpokládat jeho vedení po dobu několika dalších let, jelikož vůči žalobcům již bylo řízení pravomocně skončeno. Konečně pro rozhodnutí v projednávané věci není relevantní ani poukaz žalobců na tvrzený nesprávný úřední postup katastrálního úřadu, který s nimi při zápisu poznámky spornosti nejednal jako s účastníky tohoto správního řízení. Jako nedůvodnou je rovněž třeba odmítnout argumentaci žalobců ohledně toho, že již v roce [Anonymizováno] byla ohledně jejich bytové jednotky zapsána poznámka spornosti a že měli být již od této doby účastníky posuzovaného řízení. Žalobci nemuseli vyčkávat na to, až se stanou žalovanými v posuzovaném řízením, neboť mohli sami podat žalobu na výmaz poznámky spornosti. Nemohou proto úspěšně argumentovat, že jim nezbylo než čekat, až jejich vstup do posuzovaného hlavního řízení na straně žalované bude navržen a stanou se jeho účastníky.

22. Posuzované řízení ve vztahu k žalobcům tedy trvalo od [datum] do [datum], tj. po dobu 1 roku a 7 měsíců. Délka řízení se stanovuje s podrobností na roky a měsíce, nikoli rovněž na dny (srov. například rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. 55 Co 8/2023-114, odst. 14). Ohledně 2 dnů soud proto zaokrouhlil délku řízení na celé měsíce směrem dolů, neboť jde o méně než jednu polovinu měsíce. Soud se proto dále zabýval posouzením, zda lze tuto dobu vedení řízení považovat s ohledem na konkrétní okolnosti posuzovaného řízení za přiměřenou.

23. Nejvyšší soud dovodil, že pro účely posouzení, zda v řízení, které bylo přerušeno nebo ve kterém nebylo možno z jiného důvodu pokračovat, došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk, je třeba zkoumat, zda ve vedlejším řízení, pro které bylo řízení přerušeno, byla věc projednána v přiměřené lhůtě. Pokud tomu tak je, nelze učinit závěr o tom, že by z důvodu jeho nepokračování byla délka původního řízení nepřiměřená. Jestliže však délka vedlejšího řízení přiměřená není, a to z důvodů přičitatelných státu, promítá se tato skutečnost i do závěrů o nepřiměřené délce původního řízení. Při posuzování přiměřenosti celkové délky (hlavního) řízení se přihlédne též k tomu, zda bylo řízení přerušeno důvodně (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 4923/2009, ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 5270/2009, ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 348/2010, nebo ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2768/2017). Soud se proto zabýval i tím, zda délka insolvenčního řízení sp.zn. KSBR 54 [insolvenční spisová značka], do jehož skončení bylo posuzované řízení ze zákona přerušeno, byla přiměřená, a to v části, která zasahovala do rozhodného období, tedy od [datum] do [datum]. Již na tomto místě lze s ohledem na dobu 7 dnů přerušení řízení konstatovat, že insolvenční řízení nemohlo nijak délku posuzovaného řízení, resp. té jeho části, jíž byli žalobci účastníky, ovlivnit.

24. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp.zn. 30 Cdo 4761/2009). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp.zn. 30 Cdo 3331/2011, je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (srov. rozsudek Nejvyššího soudu, sp.zn. 30 Cdo 35/2012).

25. Z hlediska kritéria postupu orgánu veřejné moci předně soud konstatuje, že sice nejsou dány zákonné lhůty k učinění úkonu či rozhodnutí ve věci samé (až na výjimky), nicméně obecně se za přiměřenou lhůtu k učinění úkonu soudu považují 3 měsíce. Jen u soudů vyšších stupňů, jako je Nejvyšší soud a Ústavní soud, je tomu jinak. Tyto soudy zpravidla nečiní ve věci jiné úkony než samotné rozhodnutí, aniž by bylo namístě dobu od předložení jim spisu do rozhodnutí považovat za nedůvodnou nečinnost, neboť soud zvažuje, jak ve věci rozhodne. Zpravidla nelze označit za průtah dobu jednoho roku od zahájení řízení před těmito soudy (viz SIMON, Pavel. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. V Praze: C.H. Beck, 2019. Právní praxe. ISBN 978-80-7400-768-2. str. 286). Průtahy v soudním řízení jsou jevem, kdy soud nekoná v zákonem stanovené či přiměřené době, a jde tedy zpravidla (ne vždy) o příčinu nepřiměřené délky řízení. Po vymezenou dobu účasti žalobců v posuzovaném řízení rozhodovaly soudu dvou stupňů, a to pouze o procesních otázkách. V jejich postupu soud neshledal období nečinnosti, řízení probíhalo plynule a v přiměřených lhůtách. Určitou nekoncentrovanost vedení řízení spatřuje soud pouze ve skutečnosti, že soud I. stupně nenařídil ústní jednání ve věci (jednání se konalo až dne [datum]), což představuje ojedinělý průtah v řízení. [jméno FO] druhou stranu soud přihlédl k tomu, že se soud v posuzovaném řízení musel opakovaně vypořádávat s částečnými zpětvzetími žaloby. Tento procesní postup žalobkyně přitom nelze přičítat k tíži státu ve vztahu k posouzení přiměřenosti délky řízení, neboť je procesním právem žalobkyně předmět řízení dle své vůle omezit a vzít žalobu částečně zpět.

26. Z hlediska kritéria složitosti soud dospěl k závěru, že řízení bylo relativně složitější zejména po procesní stránce, a to jak s přihlédnutím k opakovaným částečným zpětvzetím žaloby, které byly zmíněny výše, tak vzhledem k vysokému počtu osob na straně žalované, s nimiž musel soud jednat. Soud rozhodoval v období účastenství žalobců v posuzovaném řízení celkem 5 x o částečném zastavení řízení pro částečné zpětvzetí žaloby, a dále 1 x o návrhu na změnu žalovaného. Jedenkrát ve věci rozhodoval také odvolací soud. Po stránce skutkové nedosahovalo řízení vyšší míry složitosti (do okamžiku ukončení účasti žalobců v posuzovaném řízení nebylo zahájeno dokazování), rovněž po stránce právní soud neshledal ve vztahu k hodnocení přiměřenosti délky řízení významnější míru složitosti věci (jednalo se o spor o určení spoluvlastnického práva k nemovitosti).

27. Pokud jde o chování žalobců, ti se na délce řízení nepodíleli. Žalobci naopak vystupovali v řízení aktivně, zasazovali se o co možná nejrychlejší projednání věci. Podáním ze dne [datum] požadovali u předsedy Městského soudu v [anonymizováno] dohled nad posuzovaným řízením za účelem brzkého rozhodnutí ve věci. [jméno FO] délku posuzovaného řízení mělo značný vliv chování žalobkyně, zejména pak častá částečná zpětvzetí žaloby, s nimiž se soud musel vypořádat. Procesní úkony žalobkyně spočívající v opakovaném částečném zpětvzetí žaloby však nelze přičítat k tíži státu, jak bylo výše uvedeno. [jméno FO] druhou stranu však i sama žalobkyně žádala v posuzovaném řízení soud o nařízení jednání (konkrétně dne [datum]).

28. Z hlediska významu předmětu řízení pro žalobce soud uvádí, že dle Stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení trestních (zejména je-li omezena osobní svoboda účastníka), dále řízení, jejichž předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinně-právní vztahy (zde zejména řízení ve věcech péče o nezletilé a věci výživného), řízení ve věcech osobního stavu, pracovně právní spory či řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu (sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.). Význam řízení pro žalobce je nezbytné hodnotit průmětem objektivního a subjektivního hlediska. Předmětem posuzovaného řízení bylo určení spoluvlastnictví k nemovitým věcem, mj. bytové jednotky ve společném jmění manželů žalobců. Posuzované řízení bylo tedy majetkové charakteru, kdy takové řízení ani obecně podle judikatury ESPL nevyžaduje a neposkytuje poškozenému zvýšený význam řízení, oproti řízením typu: opatrovnických sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci Kříž proti České republice ze dne [datum], č. 26634/03, § 72), pracovně právních sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci Jírů proti České republice ze dne [datum], č. 65195/01, § 47), věci osobního stavu (rozsudek ESLP ve věci Kniat proti Polsku ze dne [datum], č. 71731/01, § 41), věci sociálního zabezpečení (rozsudek ESLP ve věci Salomonsson proti Švédsku ze dne [datum], č. 38978/97, § 38), trestní věci (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 554/04, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 67/2005) a věci týkající se zdraví nebo života (rozsudek ESLP ve věci [jméno FO] proti Portugalsku ze dne [datum], č. 14940/89, č. 14940/89, § 39). Tyto druhy řízení více negativně ovlivňují a zatěžují osobní život poškozeného a mají tak pro poškozeného vyšší význam než řízení jiná (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 4761/2010). Byť se posuzovaném řízení jednalo o určení spoluvlastnictví mj. k bytové jednotce žalobců, je třeba konstatovat, že žalobci netvrdili bezprostřední ohrožení své bytové potřeby, avšak „toliko“ obavu o investici v řádu několika milionů korun. Ačkoliv soud nemíní jakkoli bagatelizovat subjektivní význam posuzovaného řízení pro žalobce, přihlédl k tomu, že se jednalo o řízení majetkového charakteru, které nelze typově zařadit mezi ta, která mají pro účastníky řízení zvýšený význam, jak byla jmenována výše. Objektivní význam řízení pro žalobce je tak s ohledem na shora uvedené standartní (srov. rovněž závěry Městského soudu v Praze v rozsudku ze dne [datum], č.j. 29 Co 301/2025-67, odst. 14, kde předmětem řízení bylo vypořádání spoluvlastnictví).

29. Soud proto uzavírá, že na základě zhodnocení všech relevantních kritérií dospěl k závěru, že délka posuzovaného řízení byla s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem jeho průběhu stále ještě přiměřená a k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo. Jelikož ve věci nebyl shledán odpovědnostní titul, a není tak splněna základní podmínka pro vyvození odpovědnosti žalované, soud žalobu v celém rozsahu zamítl včetně požadovaného příslušenství (výrok I). Vzhledem k přijatému závěru se soud dále pro nadbytečnost nezabýval argumentací žalobců ve vztahu ke stanovení a případnému navýšení základní částky přiměřeného zadostiučinění.

30. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 za použití § 151 odst. 1 a 3 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci byla zcela úspěšná žalovaná, neboť žaloba byla v celém rozsahu (ve vztahu k uplatněným nárokům obou žalobců včetně příslušenství) zamítnuta, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši tří režijních paušálů 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř., a to za vyjádření ze dne [datum] k žalobě, přípravu na jednání soudu a za účast na jednání dne [datum] (podle § 1 odst. 3 písm. a/, b/ a c/ a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.). Za vyjádření ze dne [datum] soud žalované náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť se jednalo o prosté vyjádření k procesnímu postupu soudu, které se nevyznačovalo vyšší mírou odbornosti či pracnosti odpovídající jiným honorovaným úkonům právní služby, a v němž žalovaná pouze částečně zopakovala argumentaci předestřenou již ve vyjádření ze dne [datum]. Ostatně žalovaná za tento úkon náhradu ani nepožadovala. Povinnost nahradit žalované náklady řízení uložil soud oběma žalobcům rovným dílem, vzhledem k jejich podílu na žalované částce.

31. Povinnost k plnění v nákladovém výroku soud určil ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.

Poučení