48 C 185/2023 - 211

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], nar. [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupena advokátem Mgr, [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] o zaplacení 108 589,77 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 001 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z částky 12 001 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 96 588,77 Kč se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 2 100 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice Obvodnímu soudu pro [adresa] doplatek soudního poplatku za podání žaloby ve výši 2 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Účastníci jsou povinni zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro [adresa] náhradu nákladů řízení státu, a to žalobkyně v rozsahu 96 %, žalovaná v rozsahu 4 % s tím, že výše náhrady a lhůta k plnění budou uvedeny v samostatném usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] původně domáhala po žalované zaplacení částky 273 435,34 Kč, coby náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“). Škoda na vozidle [anonymizováno], RZ: [SPZ], měla být žalobkyni způsobena v souvislosti s nesprávným úředním postupem OČTŘ spočívajícím v nevydání rozhodnutí o vrácení automobilu ve stanovené lhůtě. Žalobkyně uvedla, že vlastnické právo k automobilu nabyla [datum], přičemž dne [datum] je měl v držení [jméno FO], druh sestra žalobkyně s tím, že jej měl vrátit na konce července [Anonymizováno]. Dne [datum] byl automobil zajištěn policejním orgánem, nicméně žalobkyně stíhána nebyla. Návrhu státního zástupce na uložení trestu propadnutí věci nebylo v rámci odsuzujícího rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [anonymizováno]-4535, vyhověno s poukazem na to, že vlastníkem nejsou obžalovaní, ale žalobkyně. K vrácení automobilu žalobkyni došlo na základě usnesení ze dne [datum], č.j. [anonymizováno]-5568, a to dne [datum], kdy byl automobil vydán ze skladu Policie ČR. Automobil žalobkyně byl zajištěn po dobu více jak 4 let. V žalobě žalobkyně vyjádřila nesouhlas s postupy policejního orgánu, zpochybnila důvodnost zajištění automobilu, kdy jej považovala i za zjevně excesivní. Automobil nebyl věcným důkazem jakožto „věc doličná“, ani nebyl a nemohl být věcí, která by musela být zajištěna pro účely náležitého zjištění skutečností důležitých pro trestní řízení. Žalobkyně se rovněž žádné trestné činnosti nedopustila. Policejní orgán musel vědět, že podmínky pro propadnutí či případně pro zabrání automobilu nejsou splněny. Po celou dobu tak neexistovala žádná překážka pro vrácení automobilu žalobkyni. Ze strany policejního orgánu tak došlo k nesprávnému úřednímu postupu, spočívajícímu v nesplnění povinnosti vydat rozhodnutí ve stanovené lhůtě. K výši škody si žalobkyně nechala vypracovat znalecký posudek, přičemž uplatnila snížení tržní hodnoty: 129 000 Kč, náklady na odstranění následků dlouhodobého odstavení vozidla: 23 100 Kč, náklady na zprovoznění: 46 700 Kč, náklad na STK+ME: 2 000 Kč a náklady na zpracování znaleckého posudku: 7 000 Kč, celkem 207 800 Kč. Dále žalobkyně uplatnila nárok na náhradu nákladů vynaložených na právní zastoupení v souvislosti s vydáním automobilu za 4 úkony právní služby z tarifní hodnoty 570 900 Kč (po 10 620 Kč) a náhradu hotových výdajů, celkem 65 635,34 Kč. K uplatnění nároku u žalované žalobkyně uvedla, že tak učinila dne [datum], přičemž žalovaná v 6měsíční lhůtě nijak nereagovala.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] k žalobě učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne [datum] uplatnila nároky na poskytnutí náhrady škody v celkové výši 273 435,34 Kč, přičemž k projednání došlo dne [datum]. Žalovaná po stručné rekapitulaci relevantní části spisu posuzovaného řízení, v němž došlo k zajištění automobilu žalobkyně, dospěla k závěru, že ze strany OČTŘ k žádnému nesprávnému úřednímu postupu nedošlo a nedošlo ani k vydání nezákonného rozhodnutí, když předmětný automobil byl navrácen proto, že jej již nebylo třeba k dalšímu řízení, nikoli proto, že by rozhodnutí, na jehož základě byla zajištěno, bylo zrušeno. Žalovaná pak dále namítla, že vozidla časem svoji hodnotu ztrácejí, což nelze přičítat OČTŘ, stejně jako dochází i k opotřebení vozidla v důsledku plynutí času. Časový pokles hodnoty se tak nepovažuje za škodu, i kdyby k odnětí věci došlo nezákonně. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.

3. Soud ve věci po prvé rozhodl rozsudkem ze dne [datum] (č.l. 109), který byl částečně potvrzen a částečně zrušen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. 19 Co 218/2024- 129. Předmětem řízení po částečném potvrzení předchozího rozsudku zůstala částka 108 589,77 Kč. K tomu je třeba uvést, že se žalobkyně v původním propočtu u nároku na náhradu nákladů právního zastoupení zmýlila v počtech, tudíž se od počátku domáhala nikoli částky 65 635,34 Kč, ale 54 536,25 Kč. Soud poté připustil změnu žaloby o částku 353,52 Kč na nákladech právního zastoupení. [adresa] 589,77 Kč se skládá ze dvou nároků, a to 54 889,77 Kč na nákladech právního zastoupení a 46 700 Kč na nákladech vynaložených na zprovoznění vozidla po jeho vydání. Zbývající částka 7 000 Kč byla požadována coby náklady znaleckého posudku, které soud posoudil jako příslušenství, odvislé od úspěchu žalobkyně ohledně nároku na náhradu nákladů na zprovoznění vozidla. V dalším řízení je soud vázán právním názorem vysloveným v odvolacím rozsudku, tedy tím, že ve věci je dán odpovědnostní titul v podobě nesprávného úředního postupu, spočívajícího v nevydání vozidla žalobkyni v přiměřené době po vyhlášení rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [anonymizováno]- 4535.

4. Soud o podané žalobě rozhodl při jednání při kterém dal žalobkyni potřebná procesní poučení a výzvy podle § 118a o.s.ř.

5. Ze skutečností mezi účastníky nesporných a provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

6. Žalobkyně v trestním řízení, posléze vedeném u Krajského soudu v [adresa] pod sp.zn. [anonymizováno], nebyla obžalovanou; vystupovala jako osoba, která byla zapsána jako vlastník předmětného vozidla. Dne [datum] byl pan [jméno FO] vyzván k vydání předmětného automobilu jako věci důležité pro trestní řízení. Dle protokolu o předání věci ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]-2200E5, bylo předáno předmětné vozidlo zaměstnanci PČR k převozu do skladu zajištěných věcí. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [anonymizováno]-5568, bylo předmětné vozidlo spolu s dalšími věcmi vráceno žalobkyni, neboť soud dospěl k závěru, že již těchto není třeba a zároveň soud dospěl k závěru, že nepřichází v úvahu jejich propadnutí nebo zabrání. Předmětné vozidlo bylo žalobkyni vráceno dne [datum] v 10:50 hod. Žalobkyně u žalované nároky uplatnila dne [datum] v celkové výši 273 435,34 Kč (zjištěno z nesporných tvrzení). Žalobkyně si nechala vypracovat znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] znalecký posudek č. 19/2021 ze dne [datum] ke zjištění nákladů na odstranění případných škod vzniklých dlouhodobou odstávkou osobního automobilu značky [Anonymizováno], RZ: [SPZ], ke dni [datum] a ke dni [datum] a nákladů na obnovení jeho provozu za částku 7 000 Kč (zjištěno z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] na č.l. 15). Z částky 7 000 Kč připadá 5 000 Kč (10 hodin) na vlastní ocenění předmětného vozidla a 2 000 Kč na vypracování kapitoly 4.4. (1 500 Kč, 3 hodiny práce) a kapitoly 4.5. (500 Kč, 1 hodina práce) při hodinové sazbě 500 Kč/hodinu (zjištěno z vyjádření znalce ze dne [datum] na č.l. 168). Náklady na materiál, celkově po zaokrouhlení na stovky 27 500 Kč bez DPH a s DPH 33 200 Kč, sestávající z těchto položek:, olej motorový 7l, olej převodový 6l, olej převodový pro převodovku zadní nápravy 1l, nástavec filtru s těsněním, vložka filtrační, brzdová kapalina 1,5l, palivový filtr, motorová nafta 45l, akumulátor, ostatní materiál: kroužek těsnící, O – kroužek, kroužek těsnící. Př i stanovení nákladů na práci vycházel znalec z cenové kalkulace poskytnuté autorizovaným servisem. Celkovou cenu práce lze odhadovat ve výši 13 500 Kč. Celkem i s DPH náklady 46 700 Kč. Znalec ke stanovení nákladů na obnovení provozu předmětného vozidla uvedl, že lze s jistotou předpokládat nevyhovující stav některých provozních kapalin, což je důsledek jejich stárnutí a neprovedení jejich přesné výměny ve stanovených intervalech daných výrobcem vozidla, případně spotřebování motorové nafty v důsledku přerušení provozu vozidla jeho odstavení. Dále byl zjištěn vybitý akumulátor vozidla, jehož stav lze s pravděpodobností hraničící s jistotou přisoudit právě dlouhodobému odstavení vozidla, kdy nedocházelo k jeho průběžného dobíjení z alternátoru a motoru (při jeho provozu), ale k jeho vybíjení díky jeho zatížení klidovým proudem vozidla. Další poruchy či vady vozidla, které by bylo možné dále přisoudit dlouhodobému odstavení vozidla nebyly vizuálními prohlídkami zjištěny. K uvedení vozidla do provozu je nutné provést revizní zásahy spočívající ve výměně provozních kapalin: motorového oleje, včetně filtru motorového oleje, motorové nafty, včetně filtru paliva, olejové náplně Haldex spojky, brzdové kapaliny. Na základě informací z autorizovaného servisu je doporučována po dlouhodobějším odstavení i výměna oleje v automatické převodovce. Pokud jde o vybitý akumulátor, tak vybitý akumulátor lze nabít prostřednictvím nabíjecích přístrojů, nicméně schopnost příjímání náboje vybitého akumulátoru závisí na jeho stavu. Dále popisovány důvody, konkrétně sulfatace a na základě uvedeného s ohledem na dlouhodobé odstavení vozidla, znalec pro zabezpečení spolehlivé činnosti spouštěčem motoru doporučuje i výměnu akumulátoru předmětného vozidla. Náklady na materiál, jak je uveden v tabulce na str. 23 vychází z cenové kalkulace poskytnuté autorizovaným servisem Porsche [adresa]. Ceny odpovídají cenám materiálů poskytnutým autorizovaným servisem výrobce vozidla (zjištěno ze Znaleckého posudek č. 19/2021 ze dne [datum] na č.l. 58). Položky uvedené v původním znaleckém posudku, které měly původ v období od března 2019 do července 2021 jsou položky související s výměnou oleje v automatické převodovce včetně filtru: olej převodový 6 l (č. položky G052529A2): 6 971 Kč včetně DPH, vložka filtrační (č. položky 0B5325330A): 785 Kč včetně DPH, O kroužek (č. položky VWHT005499A): 113 Kč včetně DPH, kroužek těsnící (č. položky N0138275): 70 Kč včetně DPH a náklady na práci cca 3 500 Kč včetně DPH. Položka 3) uvedená ve znaleckém posudku, tzn. výměna oleje převodového pro převodovku zadní nápravy v částce 1 238 Kč, ta neměla být uvedena již ani v původním znaleckém posudku- Tento náklad by nikdy v posuzovaném období nevznikl. V případě, že by žalobkyni bylo vráceno vozidlo v březnu 2019, bylo by nutné vynaložit náklady související s výměnnou motorového oleje včetně filtru, brzdovou kapalinou, palivem v nádrži včetně palivového filtru a akumulátoru, tedy všechny položky mimo položky související s výměnnou oleje v automatické převodovce a oleje v rozvodovce zadní nápravy. Rovněž by bylo nutné vynaložit náklady související s provedením pravidelné technické prohlídky dle příslušné legislativy (zjištěno z dodatku č. [č. účtu] ze dne [datum] ke znaleckému posudku č. 19/2021 na č.l. 189.

7. Soud z provedených listinných důkazů učinil níže rozvedená skutková zjištění rozhodná pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Soud blíže nehodnotil důkazy, z nichž posléze žádná skutková zjištění, potřebná pro posouzení důvodnosti uplatněného nároku neučinil.

8. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

9. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle § 5 písm. a) OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním.

11. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk platí, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle odstavce 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

12. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

13. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odstavce 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

14. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

15. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („o.z.“).

16. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk platí, že náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

17. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně své nároky u žalované předběžně uplatnily ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

18. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Existence splnění těchto tří kumulativních podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána a důkazní břemeno v tomto směru leží na žalobci coby poškozeném (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. 28 Cdo 4249/2010 evidovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 37/2012 či sp.zn. 29 Cdo 1482/2013 a navazující rozhodnutí). Požadavek na kumulativní splnění podmínek vede vždy k tomu, že není-li splněna byť jen jedna z nich, žalobě nelze vyhovět, a to bez ohledu na skutečnost, zda jsou splněny podmínky ostatní.

19. Žalobkyně se v řízení domáhala dvou nároků na náhradu škody. Soud právně posoudil nárok na náhradu škody na automobilu podle § 13 odst. 1 a 2 OdpŠk jako nárok na náhradu škody tvrzené v souvislosti s nesprávným úředním postupem, za nějž žalobkyně označila nevydání rozhodnutí o vydání věci žalobkyni v přiměřené době. Nárok na náhradu nákladů právního zastoupení soud právně posoudil podle § 13 odst. 1 a 2 OdpŠk ve spojení s § 31 odst. 1 OdpŠk jako nárok na náhradu škody tvrzené v souvislosti s nesprávným úředním postupem, za nějž žalobkyně označila nevydání rozhodnutí o vydání věci žalobkyni v přiměřené době.

20. Ohledně existence odpovědnostního titulu je soud vázán právním názorem odvolacího soudu, že k nesprávnému úřednímu postupu došlo. Tento nesprávný úřední postup spočívá v tom, že v přiměřené době po vydání rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] nebylo žalobkyni vozidlo vydáno. Jelikož se odvolací soud blíže nevyjádřil k tomu, jak dlouhá má přiměřená doba být, uvážil soud tak, že jde o dobu tří měsíců. Tuto dobu soud stanovil s přihlédnutím k tomu, že určitou dobu trvalo písemné vyhotovení předmětného rozsudku a přiměřenou dobu je třeba poskytnout rovněž OČTŘ k administraci vydání věci. S tímto stanoviskem soudu byli účastníci seznámeni a nevznesli k němu žádných námitek. Nejpozději v březnu [Anonymizováno] mělo být vozidlo vydáno žalobkyni.

21. Pokud jde o první nárok, jehož výše po odvolacím řízení činila 46 700 Kč, bylo v řízení třeba v souladu s pokyny odvolacího soudu vyřešit otázku, které položky na znovu zprovoznění předmětného vozidla uvedené ve znaleckém posudku mají svůj původ až v období po vydání rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] a u kterých nutnost jejich vynaložení vznikla již v předchozím období, tedy od jeho zajištění do března [Anonymizováno], kdy nepůjde o následek nesprávného úředního postupu. Obdobně to platí i o požadovaných nákladech na vypracování znaleckého posudku. Požadavek na jejich uhrazení může být důvodný pouze ohledně té části posudku, která se vztahovala k nákladům na opětovné uvedení vozidla do provozu. V tomto směru soud vedl žalobkyni k doplnění žalobních tvrzení. Po poučení a výzvě na jednání dne [datum] žalobkyně uvedla, že časová náročnost znaleckého posudku jako celku činila 8 hodin a ve vztahu k nákladům na opětovné zprovoznění vozidla 6 hodin. Ohledně rozlišení nákladů na období před březnem [Anonymizováno] a po něm soud provedl výslech znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], který posléze vypracoval dodatek je znaleckému posudku. Z tohoto znaleckého posudku má soud za prokázané, že položka 3) uvedená ve znaleckém posudku, tzn. výměna oleje převodového pro převodovku zadní nápravy v částce 1 238 Kč neměla být uvedena již ani v původním znaleckém posudku. Tento náklad by nikdy v posuzovaném období nevznikl, v tomto se znalec zmýlil. Původ v období od března [Anonymizováno] do července [Anonymizováno] měly položky související s výměnou oleje v automatické převodovce včetně filtru, jak jsou uvedeny výše v odstavci 6, na který soud pro stručnost odkazuje v celkové částce 11 439 Kč (včetně odhadovaných nákladů na práci ve výši 3 500 Kč). Znalec při svém výslechu přesvědčivě objasnil, proč bylo třeba náklady na výměnu oleje v automatické převodovce vynaložit až přibližně po 4 letech po odstavení a nikoli již po dvou letech. Soud vzal v úvahu i tom, že znalec nijak nezpochybňoval, že jde o doporučení, nicméně na přímou otázku soudu znalec uvedl, že takto by on sám jako řádný hospodář vůči svému vozidlu postupoval. Rovněž na dotaz žalované, zda by k výměně přistoupil již po dvou letech uvedl, že nikoli, že vy tak učinil až po čtyřech letech. Soud vycházel z toho, že žádný preventivní zásah na vozidle není povinný, kdy záleží pouze na úvaze vlastníka, zda bude provádět preventivní servis, či zda vyčká, až dojde k závadě. V tomto směru znalec rovněž vysvětlil, že závada v souvislosti s neprovedením doporučení výměny oleje automatické převodovky se nemusí projevit ihned, ale může vést k poruše až později po najetí většího počtu kilometrů. Soud dospěl k závěru, že je třeba věc nahlížet způsobem, jakým by se k údržbě a servisu vozidla postavil řádný hospodář. Ten by se podle soudu zachoval podle doporučení autoservisu, jak je popsal znalec. V důsledku nesprávného úředního postupu tak vznikla žalobkyni škoda spočívající v těchto nákladech: olej převodový 6 l (č. položky G052529A2): 6 971 Kč včetně DPH, vložka filtrační (č. položky 0B5325330A): 785 Kč včetně DPH, O kroužek (č. položky VWHT005499A): 113 Kč včetně DPH, kroužek těsnící (č. položky N0138275): 70 Kč včetně DPH a náklady na práci cca 3 500 Kč včetně DPH, celkem 11 439 Kč. S tímto nárokem souvisí požadavek na zaplacení částky 7 000 Kč coby nákladů na vypracování znaleckého posudku. Soud má ze sdělení znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] za prokázané, že časová náročnost na vypracování kapitoly 4.4. byla 3 hodiny a na vypracování kapitoly 4.5. 1 hodina, celkem [hodnota] hodiny. Soud dále obdobně vyšel z § 31 odst. 1 OdpŠk a dospěl k závěru, že náklady na znalecký posudek předložený účastníkem řízení lze považovat za účelně vynaložené pouze v rozsahu částky, která by se významně nelišila od znalečného, jež by stát v pozici zadavatele znaleckého posudku uhradil na základě procesního předpisu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp.zn. 30 Cdo 3414/2016, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod. č. 132/2018). V rozhodné době byla maximální částka hodinové sazby znalce 450 Kč, z níž soud vyšel, když dospěl k závěru, že by tuto částku za znalecký posudek uhradil i soud. Z požadované částky 7 000 Kč tak žalobkyni náleží částka 1 800 Kč (4x 450). V tomto rozsahu je ohledně tohoto nároku žaloba důvodná.

22. Pokud jde o druhý nárok, jehož výše po opravě chyby v počtech a po připuštění změny žaloby činila 54 889,77 Kč, soud vedl žalobkyni při jednání dne [datum] k doplnění žalobních tvrzení ohledně rozhodné skutečnosti, kdy žalobkyni vůči advokátovi [Jméno advokáta] vznikl dluh a v jaké výši. Žalobkyně uvedla, že dluh jí vznikal postupně, a to tak, že ke dni [datum] ve výši 10 620 Kč + 300 Kč, ke dni [datum] ve výši 10 620 Kč + 300 Kč + 883,45 Kč + 800 Kč, ke dni [datum] ve výši 10 620 Kč + 300 Kč a ke dni [datum] ve výši 10 620 Kč + 300 Kč. K prokázání této skutečnosti bylo navrženo písemné vyjádření advokáta. Tento listinný důkaz soud provedl při jednání dne [datum], nicméně jím neměl za prokázané, že by žalobkyni vznikla vůči Advokátu [tituly před jménem] [jméno FO] dluh. Dluh nevznikne jen tím, že věřitel prohlásí, že má za určitou osobu pohledávku. Po procesní výzvě a poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. dané na tomtéž jednání, žalobkyně uvedla, že další důkazy nemá a žádné nenavrhuje. Žádné další důkazy nebyly k prokázání rozhodné skutečnosti o tom, že žalobkyni vznikl vůči advokátu [tituly před jménem] [jméno FO] dluh do vyhlášení rozsudku předloženy. Soud tak z této skutečnosti vyvodil zákonem předvídané důsledky a pro neunesení důkazního břemene ohledně jedné z podmínek pro vyvození odpovědnosti žalované – vzniku škodu – žalobu v tomto rozsahu zamítl. V řízení se soud nezabýval výší škody, neboť pokud škoda nevznikla, není důvod zabývat se její výší.

23. V souhrnu tak soud dospěl k závěru, že je žaloba důvodná ohledně částky 11 439 Kč a 1 800 Kč, celkem ohledně částky 13 239 Kč a v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl (výrok I). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.

24. Soud přiznal žalobkyni požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši (výrok I) ze soudem přiznané částky 13 239 Kč od [datum] do zaplacení. Úrok byl přiznán v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., která byla ke dni [datum] 11,75 %. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím šesti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované, když platí, že nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 občanského zákoníku tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. K prodlení žalované s náhradou nemajetkové újmy došlo marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne [datum], a ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, když lhůta šesti měsíců skončila dnem [datum] (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 25 Cdo 2060/2001).

25. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy žalované přiznal plnou náhradu nákladů řízení, neboť měla neúspěch jen v poměrně nepatrné části. Předmět řízení na počátku činil 255 689,77 Kč (náklady na znalecký posudek 7 000 Kč se coby příslušenství nezapočítávají). Žalovaná uspěla v rozsahu 95,53 % (244 250,77/255 689,77), žalobkyně v rozsahu 4,47 % (11 439/255 689,77). Náklady žalované jsou představovány náhradou ve výši 7 režijních paušálů po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za vyjádření ze dne [datum] k žalobě, za přípravu na jednání a účast na jednání dne [datum], dne [datum] a dne [datum] (podle § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb.), celkem 2 100 Kč (výrok III).

26. Lhůta k plnění ve výroku o věci samé byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší, která žalobce v principu nijak nepoškozuje. Lhůta k plnění v nákladovém výroku byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť za řízení nevyšly najevo důvody pro stanovení lhůty jiné či plnění ve splátkách, ani účastníci jinak nenavrhovali.

27. Soud dále uložil výrokem žalobkyni IV. povinnost zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro [adresa] doplatek soudního poplatku ve výši 2 000 Kč podle § 9 odst. 6 a položky 8a Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobkyně v řízení uplatnila celkem [hodnota] nároky na náhradu škody (1/ nárok na náhradu škody na automobilu a 2/ nárok na náhradu nákladů zastoupení v označeném trestním řízení v souvislosti s vydáním automobilu). Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení o náhradě škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem je třeba uhradit za každý nárok se samostatným skutkovým základem. Soud považuje pro úplnost za potřebné dodat, že eviduje, že v tomto řízení žalobkyně zaplatila na soudním poplatku [právnická osoba] 000 Kč, celkem 4 000 Kč, nicméně k výzvě soudu znějící na 2 000 Kč (1x žalobkyně, 1x její právní zástupce). Žalobkyně tedy může splnění povinnost uvedené ve výroku IV provést tak, že požádá, aby částka 2 000 Kč uhrazená jejím právním zástupcem dne [datum] byla použita na splnění jí uložené poplatkové povinnosti.

28. Výrok V. o nákladech státu je odůvodněn § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném řízení vznikly státu náklady řízení v podobě části znalečného, hrazeného z prostředků soudu, které nebyly pokryty zálohou složenou na náklady důkazu žalobkyní. Tyto náklady státu za znalečné jsou účastníci povinni státu uhradit v poměru jejich úspěchu a neúspěchu v řízení, přičemž v tomto případě se dílčí úspěch druhého účastníka od poměru úspěchu úspěšnějšího účastníka neodečítá. Poměr úspěchu žalobkyně a žalované pro tyto účely činí po zaokrouhlení 4 % ku 96 %. Žalobkyně je tak povinna nahradit náklady státu v rozsahu 96 %, žalovaná v rozsahu 4 %, a to na účet Obvodního soudu pro [adresa]. O výši náhrady, jakož i lhůtě k plnění bude rozhodnuto samostatným usnesením po právní moci rozsudku.

Poučení