48 C 19/2020-50

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Aleny Pavlíčkové a přísedících JUDr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalované: [osobní údaje žalované] o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí takto:

Výrok

I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] daná žalovanou žalobci je neplatná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhal vůči žalované určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí a zaplacení náhrady platu (co do zaplacení odmítnuto usnesením ze dne 21. 4. 2020, č.j. 48 C 19/2020-13) s odůvodněním, že podle uzavřené pracovní smlouvy ze dne [datum] pracoval u žalované v pracovním poměru na dobu určitou se sjednaným druhem práce kontrolor. Na základě organizačních změn bylo oddělení kontroly, v němž žalobce pracoval, zařazeno v [anonymizována tři slova], v [anonymizována tři slova] a v roce 2017 v [anonymizována tři slova] s účinností od [datum] s 1 vedoucím oddělení kontroly a 3 řadovými zaměstnanci oddělení kontroly. Dne [datum] schválila [jméno] městské části [obec a číslo] usnesení č. R [číslo] – Změnu organizační struktury [anonymizována tři slova] [obec a číslo], kde schválila nový [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [obec a číslo] s účinností od [datum]. Došlo fakticky ke sloučení oddělení kontroly z [anonymizována tři slova] s oddělením přestupků z [anonymizována tři slova], které sestávalo z 1 vedoucího oddělení přestupků a 3 řadových zaměstnanců oddělení přestupků, tedy došlo ke vzniku zcela nového oddělení kontroly a přestupků v [anonymizována tři slova], přičemž je složeno z 1 vedoucího oddělení kontroly a přestupků a 6 řadových zaměstnanců oddělení kontroly a přestupků. Do nového oddělení byli automaticky zařazeni 3 zaměstnanci oddělení přestupků, ale pouze 2 řadoví zaměstnanci oddělení kontroly a žalobci byla dána výpověď. Z usnesení Rady, ani z vlastního Organizačního řádu zrušení místa řadového kontrolora nevyplývá, pouze v důvodové zprávě se lze dočíst, že v Odboru správy úřadu bude počet pracovníků snížen o 1 referenta kontrolního oddělení. Tajemnicí bylo žalobci při projednávání výpovědi sděleno, že byl vybrán on, jelikož je v důchodovém věku a má i jiný finanční příjem. Proti tomuto výběru se ohrazovala i tehdejší vedoucí oddělení kontroly Ing. [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byla žalobci předána výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost dle § 52 písm. c) ZP, a to pro zrušení pracovního místa kontrolor na oddělení kontroly v Odboru správy úřadu. Dne [datum] žalobce oznámil žalované, že výpověď považuje za neplatnou a trvá na tom, aby jej dále zaměstnávala. Dne [datum] došlo k osobní schůzce s tajemnicí úřadu, tato však nevedla k žádnému řešení. V průběhu listopadu 2019 bylo vypsáno a ukončeno výběrové řízení na vedoucího oddělení přestupků a kontroly, kdy vedoucím se stal původní vedoucí oddělení přestupků a neúspěšné kandidátce, původní vedoucí oddělení kontroly Ing. [příjmení] bylo nabídnuto zbývající třetí místo řadového zaměstnance kontroly v novém oddělení. Dopisem ze dne [datum] žalovaná sdělila žalobci, že na výpovědi trvá a že jinou pracovní pozici s odpovídající kvalifikací pro žalobce nemá. Dle žalobce nadbytečnost neexistovala, jelikož organizační změnou zaniklo pracovní místo vedoucího oddělení kontroly, nikoli pracovní místo žalobce, ale z rozhodnutí bylo obsazeno bývalou vedoucí oddělení kontroly k [datum]. Žalobce rovněž uvedl, že zde došlo k očividné diskriminaci důchodců, neboť snížení počtu pracovních míst bylo zaměřeno především na důchodce. Většina fakticky propuštěných zaměstnanců v rámci organizačních změn byly osoby důchodového věku. Žalobce má proto za to, že se nejednalo o snížení počtu systemizovaných míst v souvislosti s efektivním využitím pracovních míst, ale o zbavení se důchodců. Žalobce nebyl nikdy negativně hodnocen, naopak dostával pravidelné odměny, byl nejzkušenějším kontrolorem z celého oddělení, s největším přínosem pro činnost oddělení, metodicky se snažil vést a usměrňovat příspěvkové organizace, byl spoluautorem Kontrolního řádu. Nemohlo tak jít o žádný objektivní pracovní důvod.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že ji navrhla zamítnout, a to z těchto důvodů. Je běžnou praxí, že obměnu ve vedení městské čísti provází personální audit a organizační změny. Taktomu bylo i v případě žalované v návaznosti na volby 2018 a požadavek nového vedení na snížení celkového počtu pracovníků, k jehož navýšení došlo za předchozího vedení městské části. O nutných úsporných opatřeních podrobně hovořil i místostarosta městské části [anonymizováno] [příjmení] na 7. zasedání zastupitelstva konaném dne [datum]. Změna organizačního řádu [anonymizována tři slova] [obec a číslo], v rámci které bylo oddělení přestupkové a oddělení kontroly sloučena, byla schválena usnesením rady městské části dne [datum], byly tedy splněny veškeré zákonné podmínky, kompetenční i procesní. Tvrzení žalobce o jeho diskriminaci z důvodu důchodového věku jsou účelová a zavádějící. Je čistě na zaměstnavateli, koho zaměstná, s kým bude v pracovním poměru pokračovat a s kým nikoliv. Žalobci bylo rovněž vyplaceno odstupné, jako institut snižující ekonomické dopady pro bývalé zaměstnance. Pokud se zaměstnavatel v souvislosti s organizační změnou rozhoduje, kterému ze dvou zaměstnanců, jejichž místo bylo zrušeno, nabídne jedno místo vzniklé v nově vytvořeném oddělení, a pokud při rozhodování zohlední, že jeden z nich pobírá starobní důchod, zatímco druhý nikoliv, nečiní tak diskriminačně, ale zodpovědně, protože první zaměstnanec má v případě ztráty zaměstnání alespoň nějaký základní příjem. Toto však nebylo jediné hledisko, proč bylo volné místo nabídnuto bývalé vedoucí oddělení kontroly a nikoli žalobci. Pro zaměstnavatele je primární ekonomický přínos daného pracovníka, vyjádřitelný v rámci státní správy a samosprávy pracovní efektivitou a nízkou mírou chybovosti. Z provedené kontroly z [stát. instituce] bylo možné získat názor na výkon oddělení kontroly při veřejnosprávní kontrole v příspěvkové organizaci [anonymizována tři slova] [obec] – [část obce], zaznamenaný v protokolu z této kontroly. Vedle poměrně časté nesrozumitelnosti protokolu bylo z hlediska odborného vyčítáno zaměření se na nedůležité záležitosti a naopak vynechání těch důležitých, nesrozumitelné formulace závěrů apod. Je však nutné uvést, že protokol je prací více osob, výsledná podoba doznala změn z rukou vedoucího oddělení a není cílem žalované vinit z nedostatků a priori žalobce. K negativním hodnocením se přistupuje velmi zřídka, a pokud zaměstnanec dodržuje docházku a plní zadané úkoly, není důvod jej negativně hodnotit, toto není důkaz výjimečnosti. Odměny jsou vypláceny dvakrát ročně vedoucím odboru nebo vedoucím oddělení a je jen na něm, zda odměňují všechny stejně, nebo stanovuje jejich výši pro každého pracovníka. Kontrolní řád je jedním ze základních vnitřních předpisů úřadu, je proto logické, že se na jeho tvorbě kontroloři podíleli, není to tedy opět nic výjimečného. Zmiňovaný kontrolní řád ve své podobě dlouho nesetrval a je v současné době v rámci připomínkového řízení aktualizován, doplňován a dále upravován.

3. K tomu žalobce uvedl, že žalovaná při organizační změně neměla vybírat ze dvou zaměstnanců oddělení kontroly, když sloučením dvou oddělení fakticky zaniklo pouze místo vedoucího oddělení kontroly, nikoli kontrolora. Žalovaná měla tedy v souladu se zákonem ukončit pracovní poměr z organizačních důvodů s vedoucím oddělení kontroly. Žalovaná však postupovala v rozporu se zákonem, když z organizačních důvodů ukončila pracovní poměr se žalobcem a jeho pracovní místo následně od [datum] obsadila původní vedoucí oddělení, která neuspěla ve výběrovém řízení na místo vedoucího nově vzniklého sloučeného oddělení. Ostatní dva zaměstnance přitom automaticky převedla do nově vzniklého oddělení. Žalobce nesouhlasí s tím, že posuzování věku a s ním spojený nárok na starobní důchod u jednotlivých zaměstnanců je zodpovědným přístupem, nikoli diskriminací. Naopak sama žalovaná se v rámci vyjádření k diskriminaci doznává, když se rozhodla v rámci organizačních změn dát výpověď nejstaršímu ze zaměstnanců, neboť na rozdíl od ostatních má nárok na starobní důchod. Rozhodnutí o ukončení pracovního poměru se žalobcem však z přijaté organizační změny nevyplývá a následný postup žalované není v souladu s přijatými organizačními změnami ani právními předpisy. Dále žalobce uvedl, že žalovaná v podstatě přiznává, že žalobce byl pro ni dlouhodobě pracovně i ekonomicky přínosem, že dostával pravidelné odměny za splnění zvlášť významných nebo mimořádných úkolů a že nedala za celou dobu žádným způsobem žalobci najevo, že by byla s jeho prací nespokojena.

4. Na jednání dne [datum] žalovaná uvedla, že nové oddělení kontroly a přestupků vzniklo sloučením dvou oddělení, v novém oddělení jsou tři osoby, které řeší přestupkové řízení, a tři osoby, které jsou kontrolory. Ing. [příjmení] v novém oddělení pracuje jako kontrolorka.

5. Soud vzal za své shodné tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), že výpověď byla žalobci doručena dne [datum].

6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:

7. Žalobce a žalovaná si dne [datum] ujednali, že žalobce bude u žalované od [datum] pracovat se sjednaným druhem práce kontrolor (zjištěno z pracovní smlouvy uzavřené žalobcem a žalovanou dne [datum]). Dle Organizačního řádu [anonymizována tři slova] [obec a číslo], účinného od 1. 8. 2017, schváleného usnesením rady městské části ze dne [datum], č. R [číslo], byla v [anonymizována tři slova] vykonávána mj. agenda přestupků dle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v platném znění, a dále podle zvláštních zákonů, a to v rozsahu stanoveném nařízením tajemníka, přičemž [anonymizována tři slova] pro tyto účely disponoval přestupkovým oddělením, složeným z vedoucího oddělení a tří zaměstnanců oddělení, v [anonymizována tři slova] pak byly zajišťovány mj. výkon veřejnosprávní kontroly podle zákona č. 320/2001 Sb., o finančních kontrole, ve znění pozdějších předpisů, a v rozsahu své působnosti kontrola stanovená zákonem o finanční kontrole, přičemž daný Odbor správy úřadu pro tento účel disponoval oddělením kontroly, složeným z vedoucího oddělení a tří zaměstnanců oddělení (zjištěno z usnesení Rady městské části ze dne [datum], č. R [číslo], jímž se schvaluje [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], vč. příloh). Usnesením Rady městské části ze dne [datum], č. R [číslo], byl schválen nový [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], a to s účinností od [datum]. Dle tohoto nového organizačního řádu zajišťoval [anonymizována dvě slova] tajemníka mj. v rozsahu své působnosti kontrolu stanovenou zákonem o finanční kontrole, agendu přestupků podle zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v platném znění, dle zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, v platném znění, a dále podle zvláštních zákonů, a to v rozsahu stanoveném nařízením tajemníka, a dále výkon veřejnosprávní kontroly podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Pro tyto účely disponoval [anonymizována tři slova] oddělením kontroly a přestupků, složeným z jednoho vedoucího a šesti zaměstnanců oddělení kontroly a přestupků (zjištěno z usnesení Rady městské části ze dne [datum], č. R [číslo], jímž se schvaluje nový Organizační řád [anonymizována tři slova] [obec a číslo] vč. příloh). Dle důvodové zprávy k novému organizačnímu řádu účinnému od 1. 12. 2019 byla zrušena čtyři pracovní místa, mj. jedno místo referenta kontrolního oddělení ve stávajícím [anonymizována tři slova], přičemž žalovaná uvedla, že všechny čtyři pozice jsou obsazeny pracovníky s nárokem na starobní důchod, který již pobírají. Dále došlo k přesunu činností oddělení přestupků z odboru správních agend a ke spojení s agendou oddělení kontroly z odboru správy úřadu, tj. ke spojení preventivní, kontrolní i represivní činnosti úřadu v jednom odboru (zjištěno z důvodové zprávy k úpravě organizačního řádu městské části účinné od 1. 12. 2019). Dne [datum] žalobce obdržel výpověď od žalované ze dne [datum], a to z důvodu § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, tedy pro nadbytečnost vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o jiných organizačních změnách, když žalovaná uvedla, že ke dni [datum] dochází mj. ke zrušení pracovního místa kontrolora v oddělení kontroly v [anonymizována tři slova] (zjištěno z výpovědi dané zaměstnavatelem ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum], který byl doručen žalované dne [datum], jí žalobce oznámil, že považuje výpověď za neplatnou a trvá na svém dalším zaměstnávání (zjištěno z dopisu žalobce žalované ze dne [datum]). Na to žalovaná žalobci sdělila, že i s odkazem na osobní schůzku s žalobcem dne [datum] mají výpověď za platnou, neboť žalovaná neměla v danou chvíli jinou pracovní pozici, odpovídající kvalifikaci a zdravotnímu stavu žalobce, kterou by mu mohla nabídnout (zjištěno ze sdělení žalované pro žalobce ze dne [datum]).

8. Dne [datum] žalovaná vyhlásila výběrové řízení na obsazení místa vedoucího oddělení kontroly a přestupků v [anonymizována tři slova], kdy přihlášky bylo nutno doručit do [datum] (zjištěno z oznámení o vyhlášení výběrového řízení ze dne [datum]). Na základě pohovoru s přihlášenými uchazeči [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum] byl doporučen na jmenování na danou pozici [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] (zjištěno ze zprávy výběrové komise o posouzení uchazečů na obsazení místa vedoucího oddělení kontroly a přestupků ze dne [datum]). Dne [datum] byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] jmenován na pozici vedoucího oddělení kontroly a přestupků (zjištěno ze záznamu o jmenování [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v rámci výběrového řízení na obsazení pracovního místa vedoucího oddělení kontroly a přestupků ze dne [datum]). Dne [datum] byla [anonymizováno] [jméno] [příjmení] s účinností ke dni [datum] odvolána z pracovní pozice vedoucího oddělení kontroly v [anonymizována tři slova] (zjištěno z odvolání z pracovní pozice vedoucí oddělení kontroly ze dne [datum]), na niž byla předtím jmenována dne [datum] s účinností ke dni [datum] (zjištěno ze jmenování do funkce vedoucího oddělení kontroly ze dne [datum]). Současně bylo dne [datum] [anonymizováno] [příjmení] v souvislosti s odvolání z místa vedoucí oddělení kontroly nabídnuto místo referentky v oddělení kontroly a přestupků na [anonymizována tři slova] (zjištěno ze sdělení žalované ze dne [datum] pro Ing. [jméno] [příjmení]). Dne [datum] si žalovaná a [anonymizováno] [příjmení] sjednaly dohodu o změně sjednaných pracovních podmínek s tím, že obsah pracovní smlouvy se mění s účinností od [datum] tak, že pracovní poměr na pozici vedoucí oddělení kontroly se mění na referentku v oddělení kontroly a přestupků (zjištěno z dohody o změně sjednaných pracovních podmínek mezi žalovanou a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum]).

9. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Soud neprovedl navrhovaný výslech tajemnice [anonymizována tři slova] [obec a číslo] a důkaz přílohou důvodové zprávy k organizační změně v roce 2019, neboť je považoval za nadbytečné s ohledem na to, že dosavadním dokazováním a z vyjádření žalované bylo dostatečně prokázáno, že došlo ke sloučení oddělení přestupků a oddělení kontroly, kdy v původním oddělení kontroly vykonávali tři zaměstnanci práci kontrolora a v novém, sloučeném oddělení kontroly a přestupků vykonávali rovněž tři zaměstnanci práci kontrolora, když tuto práci koná od [datum] [anonymizováno] [příjmení].

10. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

11. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

12. Žalobce byl u žalované zaměstnán od [datum] jako kontrolor, přičemž od [datum] práci konal v rámci [anonymizováno 6 slov], složeném z vedoucího oddělení a tří zaměstnanců oddělení kontroly. Usnesením Rady městské části ze dne [datum] byl schválen nový Organizační řád [anonymizována tři slova] [obec a číslo] s účinností od [datum], kdy danou činnost včetně agendy přestupků zajišťovalo v rámci [anonymizována tři slova] nové oddělení kontroly a přestupků, složené z jednoho vedoucího a šesti zaměstnanců oddělení kontroly a přestupků. Do nového oddělení přešli tři zaměstnanci oddělení přestupků a dva zaměstnanci oddělení kontroly, přičemž ve stávajícím [anonymizována tři slova] bylo zrušeno jedno místo referenta kontrolního oddělení. Dne [datum] žalobce obdržel výpověď od žalované pro nadbytečnost vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o jiných organizačních změnách dle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, když žalovaná uvedla, že ke dni [datum] dochází mj. ke zrušení pracovního místa kontrolora v oddělení kontroly v [anonymizována tři slova]. Žalobce trval na svém dalším zaměstnávání, žalovaná však považovala i nadále výpověď za platnou. [obec] vedoucího nového, sloučeného oddělení kontroly a přestupků bylo na základě výběrového řízení vyhlášeného dne [datum] obsazeno dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], neúspěšné uchazečce a vedoucí zanikajícího oddělení kontroly v [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bylo v souvislosti s jejím odvoláním z tohoto místa dne [datum] nabídnuto místo referentky oddělení kontroly a přestupků, načež s ní žalovaná sjednala změnu jejího pracovního poměru.

13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

14. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce byl u žalované zaměstnán jako kontrolor až do [datum], kdy mu žalovaná doručila výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost dle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ ZP“). Soud se tedy zabýval neplatností této výpovědi z pracovního poměru dané žalovanou žalobci. 15. [příjmení] mohla být dána výpověď z pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti dle § 52 písm. c) ZP, musí být naplněny tyto tři předpoklady: 1) o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách přijal zaměstnavatel nebo příslušný orgán rozhodnutí, 2) podle tohoto rozhodnutí se konkrétní zaměstnanec stal pro zaměstnavatele nadbytečným a 3) je tu příčinná souvislost mezi nadbytečností zaměstnance a přijatými organizačními změnami, tj. že se zaměstnanec stal nadbytečným právě a jen v důsledku takového rozhodnutí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2015, sp. zn. 21 Cdo 5054/2014).

16. První předpoklad má soud bez dalšího za splněný, neboť o organizační změně bylo řádně rozhodnuto k tomu oprávněným orgánem městské části ([jméno] městské části [obec a číslo]) a tato změna byla žalobci oznámena v rámci podané výpovědi.

17. Soud však nemá za splněný druhý a třetí předpoklad pro to, aby mohla být žalobci platně dána výpověď z pracovního poměru. V judikatuře soudů bylo opakovaně dovozeno, že přijetí jiného zaměstnance na místo zaměstnance, jemuž byla dána výpověď pro nadbytečnost, je zpravidla důkazem o neopodstatněnosti výpovědního důvodu. Takovým případem není pouze situace, kdy je zaměstnanec přijímán na totéž pracovní místo, jaké vykonával zaměstnanec, jemuž byla dána výpověď, ale i pokud je tento přijat na místo s týmž druhem práce, který předtím vykonával předmětný zaměstnanec s výpovědí. Pokud totiž u zaměstnavatele i nadále je zastoupen druh práce, kterou vykonával zaměstnanec, kterému byla daná výpověď, nelze hovořit o tom, že byl tento pro zaměstnavatele zaměstnancem nadbytečným. Jestliže se totiž z hlediska profesního složení zaměstnanců nestává nadbytečným druh práce sjednaný pracovní smlouvou propouštěného zaměstnance, může být jiná okolnost spočívající pouze v jeho osobě jen důvodem ke skončení pracovního poměru výpovědí podle ustanovení § 52 písm. f) zák. práce, tedy nesplnění požadavků pro řádný výkon práce spočívajících např. v neuspokojivých pracovních výsledcích (srov. například rozsudek býv. Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 1968 sp. zn. 6 Cz 215/67, uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1968, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 7. 2002 sp. zn. 21 Cdo 1770/2001 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2005 sp. zn. 21 Cdo 2735/2004). Nejvyšší soud v již zmíněném rozsudku ze dne 26. 10. 2015, sp. zn. 21 Cdo 5054/2014, konstatoval, že„ je třeba totiž mít na zřeteli, že zaměstnanec je pro zaměstnavatele nadbytečný ve smyslu ustanovení § 52 písm. c) zák. práce tehdy, nemá-li zaměstnavatel – s ohledem na přijaté rozhodnutí o organizační změně - možnost zaměstnance dále zaměstnávat pracemi dohodnutými v pracovní smlouvě. Jestliže se však z hlediska potřebného profesního složení zaměstnanců nestává nadbytečným (z hlediska své věcné náplně) druh práce propouštěného zaměstnance sjednaný pracovní smlouvou (jeho pracovní činnost), nemůže být jiná okolnost spočívající například pouze v jiném organizačním uspořádání zaměstnavatele (…) podkladem pro skončení pracovního poměru výpovědí podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2014 sp. zn. 21 Cdo 1331/2013).“ Tato okolnost byla právě v dané věci naplněna, neboť nedošlo k zániku druhu práce, tj. kontrolor, ale pouze jejímu přesunu z jednoho odboru Úřadu městské části [obec a číslo] do jiného, aniž by fakticky došlo ke snížení počtu pracovních míst s tímto druhem práce.

18. V této věci žalovaná uvedla, že si vybírala mezi dvěma zaměstnanci, a to žalobcem a Ing. [příjmení]. S tímto názorem se však soud nemůže ztotožnit. Žalovaná zrušila místo v oddělení kontroly v [anonymizována tři slova], ale nahradila je fakticky místem v oddělení kontroly a přestupků v [anonymizována tři slova]. V době, kdy byla žalobci dávána výpověď, tak žalovaná musela vědět, že bude volné místo referenta oddělení kontroly a přestupků, a to se shodným druhem výkonu práce, jakou žalobce vykonával dosud, tedy kontrolor, o čemž svědčí to, že následně byla v oddělení zaměstnána [anonymizováno] [příjmení], která tuto činnost, tedy kontrolora, vykonává. Právě bývalá vedoucí oddělení kontroly [anonymizováno] [příjmení] se pak stala rovněž nadbytečnou, avšak na pracovní pozici vedoucí oddělení kontroly, na niž byla jmenována, přičemž zrušením oddělení kontroly došlo k zániku jejího pracovního zařazení, resp. sjednaného druhu práce, z důvodu čehož byla také odvolána. Jelikož se u žalobce jednalo o stejnou práci a u bývalé vedoucí oddělení o nabídku jiné vhodné práce odpovídající jejímu zdravotnímu stavu a kvalifikaci ve smyslu § 73a odst. 2 ZP, a to ještě více jak měsíc poté, co byla žalobci dána výpověď, měl být žalobce upřednostněn, neboť v okamžiku, kdy mu byla dána výpověď, bylo zřejmé, že u žalované bude volné pracovní místo s totožnou náplní pracovní činnosti, jaká byla s žalobcem sjednána. Nejednalo se tedy o výběr mezi dvěma zaměstnanci na jedno volné místo, jak tvrdila žalovaná, neboť v okamžiku, kdy byla žalobci dána výpověď, byl pouze on zaměstnancem s totožným druhem práce vhodným na pracovní místo, které následně žalovaná obsadila Ing. [příjmení]. V tomto případě měl tedy být žalobce převeden na jiný odbor, neboť tam by vykonával stejnou práci jako dosud, tedy druh práce kontrolor, a toto pracovní místo bylo z pohledu přijaté organizační změny volné.

19. Žalobce tedy nemohl být pro žalovanou nadbytečný, jelikož žalovaná měla i nadále možnost žalobce zaměstnat pracemi dohodnutými v pracovní smlouvě. Na základě výše uvedeného tedy soud dospěl k závěru, že výpověď ze dne [datum], daná žalobci žalovanou, je neplatná, neboť výpovědní důvod nebyl v okamžiku, kdy byla žalobci dána výpověď, naplněn.

20. S ohledem na tuto skutečnost se soud již dále nezabýval námitkou žalobce, že výpověď daná mu žalovanou byla diskriminační, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Nad rámec uvedeného však soud podotýká, že jak z dosud provedených důkazů, tak vyjádření žalované plyne, že pravděpodobným důvodem výběru žalobce jako zaměstnance oddělení kontroly, jehož pracovní místo bude„ zrušeno“, byl v podstatě pouze věk žalobce a to, že je starobním důchodcem. Takové kritérium však nemůže být kritériem jediným, neboť je ze své podstaty diskriminačním ve smyslu § 16 odst. 2 ZP.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.