48 C 2/2022 - 219
Citované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 118a § 118a odst. 3 § 142 odst. 1 § 151 odst. 3
- České národní rady o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, 555/1992 Sb. — § 2 odst. 1 písm. l § 23 odst. 5 § 23 odst. 6
- o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), 82/1998 Sb. — § 13 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, 345/1999 Sb. — § 50 odst. 1
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 184 odst. 1
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2958
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2 odst. 3
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], nar. [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupen obecným zmocněncem [Jméno zmocněnce] bytem [Adresa zmocněnce] doručovací adresa [adresa] proti žalované: [orgán veřejné moci], IČO: [Anonymizováno] sídlem [adresa] za niž jedná [orgán veřejné moci] sídlem [adresa] o zaplacení 803 880 Kč s příslušenstvím, takto:
Výrok
I. Žaloba o zaplacení částky 803 880 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 2 700 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] po žalované domáhal odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění celkem ve výši 803 880 Kč s odůvodněním, že v průběhu výkonu trestu odnětí svobody od [datum] do [datum] došlo k nesprávnému medicínskému postupu při poskytování zdravotní péče ze strany lékařů Vězeňské služby ČR, resp. v jejich zdravotnických zařízeních, a že v příčinné souvislosti s nesprávným medicínským postupem vznikla žalobci újma na zdraví, a to: porucha osobnosti žalobce, smíšená úzkostně-depresivní porucha, bipolární afektivní porucha, agorafobie, porucha adaptace a posttraumatická stresová porucha (PTSP). Nesprávný medicínský postup měl spočívat v omezení a změnách medikace léků ze skupiny benzodiazepinů. Před nástupem výkonu trestu byl žalobce výkonnou osobou, neměl žádný problém. Po výkonu trestu se žalobce necítí dobře, izoluje se doma, stahuje rolety, nechodí mezi lidi, nemůže sehnat zaměstnaní. Prognóza není dobrá, je nejistá, psychoterapie bude nutná delší dobu, možná doživotně. Bolestné znalec stanovil na 100 bodů v částce 35 611 Kč, ztížení společenského uplatnění znalec stanovil na 768 269 Kč. K uplatnění nároku u žalované žalobce uvedl, že nárok uplatnil dne podáním ze dne [datum]
2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] k žalobě učinila nesporným, že žádost žalobce o odškodnění obdržela dne [datum], přičemž žalobce tuto žádost rozšířil na žalovanou částku dne [datum]. Žádosti žalobce nebylo z její strany vyhověno, což žalobci sdělila stanoviskem ze dne [datum]. Žalovaná zrekapitulovala učiněná zjištění ohledně poskytování zdravotních služeb žalobci ve VTOS a dodala, že postup lékařů Vězeňské služby byl i předmětem stížnosti žalobce adresované ČLK, která žádná pochybení lékařů neshledala. Žalovaná ve věci neshledala žádný odpovědnostní titul, kdy dodala, že i kdyby odpovědnostní titul byl dán, nejsou splněny další podmínky pro vyvození odpovědnosti žalované za škodu. Dle žalované se zdravotní komplikace žalobce datují dávno před nástupem do výkonu trestu odnětí svobody a nevznikly tak výlučně v příčinné souvislosti s pobytem žalobce v něm. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout.
3. Soud věc projednal a rozhodl o ní při nařízeném jednání, při němž poskytl žalobci potřebné procesní a poučení a výzvu podle § 118a o.s.ř. Soud neprováděl dokazování výslechem znalce [tituly před jménem] [jméno FO] pro nadbytečnost, neboť jeho znalecký posudek byl vypracován toliko ke stanovení bolestného a ztížení společenského uplatnění, aniž by se však zabýval tím, zda žalobci ve VTOS byly nesprávně poskytovány zdravotní služby a pokud ano, zda v příčinné souvislosti s tím došlo k žalobcem tvrzeným újmám na zdraví. Výslech tohoto znalce by proto byl na místě toliko v případě pochybností ohledně stanovení výše bolestného a vyčíslení ztížení společenského uplatnění, nikoli za procesního stavu, kdy nebylo dosud žalobcem prokázána existence nesprávného medicínského postupu lékařů či dalších zdravotnických pracovníků Vězeňské služby. Obdobně to platí o dalších důkazních návrzích z podání žalobce ze dne [datum] (č.l. 106), a to vyžádání dalších lékařských spisů a zdravotních dokumentací, neboť i ty jsou zcela zjevně navrženy až k prokázání důsledků tvrzeného nesprávného mixu léků podávaných žalobci, nikoli k tomu, zda postup vězeňských lékařů byl odborně správný a v souladu s nejnovějšími poznatky. Ostatně i žalobce v této souvislosti výslovně uvádí, že dokumentace [tituly před jménem] [jméno FO] se má stát podkladem pro znalecké zkoumání. V souhrnu tak jde o důkazy zjevně nezpůsobilé k prokázání existence postupu non lege artis, neboť nejsou s to ověřit ani vyvrátit tvrzenou skutečnost, čili ve vazbě na toto tvrzení nedisponují potřebnou vypovídací potencí.
4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce u žalované nárok uplatnil dne [datum], resp. dále ještě dne [datum] a [datum], v celkové výši 803 880 Kč a dalších 24 200 Kč (které předmětem této žaloby nejsou), že žalovaná nárok žalobce projednala a nevyhověla mu, což sdělila stanoviskem ze dne [datum] a že do výkonu trestu odnětí svobody nastoupil žalobce dne [datum] a byl z něj podmíněně propuštěn dne [datum]. Nesporným bylo rovněž, že podle rozsudku MS v [jméno FO] ze dne [datum], č.j. [sp. zn.], byl žalobce coby obžalovaný uznán vinným skutky v tomto rozsudku uvedenými, čímž se dopustil ad 1) pokusu zločinu podvodu podle § 21 k ustanovení § 209 odst. 1, 5 písm. a) a ad 2) přečinu pomluvy podle § 184 odst. 1 trestního zákoníku, a byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 let, zařazen do věznice s ostrahou, dále mu byl uložen na dobu 5 let trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu obchodní společnosti, a dále, že rozsudkem VS v [jméno FO] ze dne [datum], sp. zn. [sp. zn.] byl rozsudek MS v [jméno FO] ze dne [datum], sp. zn. [sp. zn.], zrušen a znovu bylo rozhodnuto tak, že žalobce coby obžalovaný byl uznán vinným skutkem uvedeným v rozsudku a odsouzen k testu odnětí svobody v trvání 3 let a 6 měsíců, zařazen do věznice s ostrahou a byl mu uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu obchodní společnosti na dobu 5 let.
5. Spor se vedl o to, zda došlo k nesprávnému medicínskému postupu (postupu non lege artis) při poskytování zdravotní péče ze strany lékařů Vězeňské služby ČR, resp. v jejich zdravotnických zařízeních, v rozhodné době a pokud ano, zda v příčinné souvislosti s postupem non lege artis vznikla žalobci újma na zdraví.
6. Soud ve věci na základě provedeného dokazování učinil následující další skutková zjištění.
7. Ze zprávy o návštěvě VV [jméno FO] ze dne [datum] sepsaná dne [datum], zjištěno, že byla provedena neohlášená návštěva věznice na základě doručené žádosti ze strany žalobce (zde jako [jméno FO]) v části rozhovor s zjištěno, že žalobce uvedl, že za necelý rok ve výkonu trestu zhubl 80 kg, píše si deník, je v režimu D-doživotního odsouzeného, jsou na cele tři, všichni psychicky nemocní, nechodí na žádnou terapii, nepracuje, pobývá pouze na cele, tam může malovat nebo psát texty, sport není možný, nemá chuť k jídlu, je ve stresu a potřebuje pleny, na cele jen studená voda, pouze 2krát týdně mohou do sprch s teplou vodou, v současné době užívá ráno 8 léků, v poledne čtyři, domnívá se, že jsou mu různě pomíchány, má obavy, že jeho nemoc se tím, jakož i pobytem ve věznici zhoršuje, dále uvedl, že byl hospitalizovaný 6 týdnů na psychiatrickém oddělení v [adresa]. Dále, že trpí již 10 let psychickým onemocněním, podle lékaře potíže nelze odstranit ve výkonu trestu, uvítal by zkrácení trestu nebo ústavní léčbu, choval se vždy vstřícně, slušně, nejevil známky extrémní podvýživy, byl bez neurologických příznaků, mimo zdravotní péči si na nic nestěžoval, dále konstatováno, že aktuální medikace nebyla k disposici, tu dostala paní [jméno FO] neprodleně mailem, po prostudování dokumentace doporučila doplnit vyšetření ledvin, v propuštění z psychiatrie v [adresa] byla doporučena medikace, která je ale jiná, než je uváděna v lékovém záznamu VTOS [jméno FO], a to jak názvy léků, tak dávkování, propouštěcí zpráva v závěru doporučuje řešení, se kterými se komise ztotožňuje, dále je zde doporučení, že ve spolupráci s obhájcem je vhodné požádat o ústavní léčbu, že psychický stav pacienta je neuspokojivý, užívá k léčbě svého základního onemocnění kombinaci 8 léků, opakovaně se pokusil o sebevraždu, komise doporučuje striktně dodržovat předepsanou léčbu z psychiatrie [adresa], případně ji měnit po další hospitalizaci dle možností žalobce, zaměstnat.
8. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] na č.l. 13, zjištěno, že znalecký posudek byl zpracován v oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, hodnocení míry bolesti a funkčních schopností při újmách na zdraví, že zadavatelem je žalobce a předmětem psychické bolestné a snížení společenského uplatnění, dále zjištěno, že znalec vyšetřoval žalobce po stránce psychiatrické, šlo o zhoršení jeho již přítomných psychických poruch a manifestaci další, zejména v souvislosti s výkonem trestu, dále uveden výčet podkladů, dále v části 2 – nález uvedeno, že znalec vyšetřoval v psychoporadně, spolupráce byla dobrá, emoční reakce místy nadměrné, odpovědi na kladené otázky adekvátní, musel si zapálit elektronickou cigaretu, jinak znalec vycházel z Mezinárodní klasifikace nemocí z 10. revize, dále, pokud jde o anamnézu, uvedeno v části osobní anamnéza věk 40 let, alergie na pyl, otřes mozku 3krát v dětství, pak kolem 15 roku života bez vědomí jedenkrát, cca před rokem po pádu na zeď při záchvatu, sebevražda 2krát, z toho 1krát ve výkonu trestu (oběšení + léky) a 1krát v roce [datum] (otrava výfukovými plyny), hospitalizace cca 3krát, alkohol dříve velmi intenzivně, v současné době příležitostně, dále v části léčba (léky, psychoterapie) uvedeno, že v současnosti žalobce užívá Pregabalin 150 mg, 5 léků/den, Venlafaxin 150 mg – 1krát za den, v minulosti závislost na benzodiap., na psychiatrii se léčí kontinuálně od roku [Anonymizováno], navštěvuje psychologickou poradnu, v části k věci (z důvodu autentičnosti znalec ponechal text v původním znění bez oprav, jde o skutečnosti, které uvedl znalci sám žalobce): po nástupu do věznice nebylo na jeho nemoc brán zřetel, až někdy po pár měsících, kdy byla situace katastrofální, došlo k rapidnímu zhoršení jeho stavu, začal být v péči vězeňského psychiatra, byl zařazen do nejvyššího stupně zabezpečení, které na VV [jméno FO] je, čemuž odpovídala i struktura vězňů, díky povaze i onemocnění byl žalobce terčem šikany, ať už fyzické, nebo psychické, to vyústilo v pokus sebevraždy (otrava léky), která se nevydařila, ale neměl dostatek medikamentů, v [datum] žalobce převezen na psychiatrii vězeňskou v [adresa], kde byl do [datum], kde mu byla rozšířena diagnóza o poruchu přizpůsobení, poruchu osobnosti, atd., požíval tehdy poměrně velké dávky Diazepamu, Neurolu, Qetiapinu, Mirtazapimu, Venlafaxinu a dále ještě nečitelný lék (asi dizencimin), po návratu zpět na VV [jméno FO] byl žalobce umístěn na krizový oddíl pod dohled kamery 24 hodin za den, a to z důvodu obavy ze sebevraždy, byl ve stavu, kdy se pomočoval, byl na tom strašně, v [datum] doporučil psychiatr věznice, aby se využily speciální opravné prostředky, jako je milost prezidenta nebo přerušení trestu, stav označil za nelepšící se, byly rozšířeny léky, v té době se začaly projevovat stavy zvláštní úzkosti a strachu, strachu z lidí, ze zvuků a otevřených prostorů, někdy v prosinci [Anonymizováno] z neznámého důvodu byly žalobci přestány podávány benzodiazepiny (neurol i diazepam), nikdo na jeho stížnosti nedbal, vše vyústilo v tomto období (přibližně 2-3 měsíce) k několika záchvatům, které nikdy neměl, u posledního pádu došlo k poměrně vážnému zranění hlavy, kdy si rozsekl, přeťal hlavní hlavovou cévu a ztratil vědomí, velké množství krve, byl ošetřen, vrácen zpět na krizový oddíl, měl obrovské bolesti hlavy od té doby, má problémy s pamětí a vypadly mu i některé části minulého života, od té doby už je všechno jinak, kvůli tomu byla ve věznici i komise z [orgán veřejné moci], kde našla flagrantní pochybení, že nebyl ze dne na den podán lék nebo léky, které zřejmě způsobily tyto komplikace, následně byl přeřazen k jiné doktorce, která se o žalobce starala, ale ke zlepšení nedošlo ani tak, celou dobu se o žalobce starali psychologové, jeho vnitřní stav se však nikdy nepodařilo změnit, zůstal jen strach a tíseň. Dále v části statut presenc psychicus uvedeno lucidní, orientován, katatimní, bez bludů, fixovaný na své problémy, poruchy vnímání, znalec neprokazuje aktuálně mnestické funkce, intelekt intaktní, subdeprese, anxieta, vitalisace, poruchy adaptace, izolace od lidí, sociální fobie, panické ataky, smíšená porucha osobnosti, mnosognóza zvýšená. V části diagnóza znalec uvádí, že před výkonem trestu byla přítomna: bipolární afektivní porucha, smíšená porucha osobnosti, panické ataky, sociální fobie, škodlivé užívání a syndrom závislosti na alkoholu, v průběhu hospitalizace se pak manifestovala: porucha adaptace, PTSP. V části posudek pak uvedeno, že jde o pacienta, který za 40 let svého života měl mnoho společného s psychiatrií, byl opakovaně hospitalizován na psychiatrickém oddělení [adresa] a [adresa], chodil do různých ambulancí, k psychoterapeutovi, bral různá farmaka, např. Qetiapin, Atarax, Miratazapin, Venlafaxin, benzodiazepiny a další, před výkonem trestu se zřejmě jednalo o osobnost výkonnou, akční, která neviděla žádný problém, vše dokázala velmi rychle vyřešit, to se změnilo v průběhu výkonu trestu, poruchu osobnosti, smíšenou úzkostně-depresivní poruchu a snad i bipolární afektivní poruchu se manifestovala agorafobie, porucha adaptace, v podstatě především PTSP, došlo i k suicidálním atakům, léky nebyly podávány pravidelně, byly měněny, byl hospitalizován také na speciálním psychiatrickém oddělení, ve výkonu trestu ale i podmínky, ve kterých byl, zhoršily jeho psychický stav, nakonec z výkonu trestu propuštěn, po výkonu trestu se žalobce necítí dobře, izoluje se doma, stahuje rolety, nechodí mezi lidi, nemůže sehnat zaměstnání, je to jakýsi vyvrhel v čase, proto se můžeme podívat na nové diagnóze, které se objevily, porucha adaptace, PTSP na podkladě právě výkonu trestu, byla zde „hromada“ psychických poruch, starší a nové, které spolu mezi sebou interagovaly a zhoršovaly psychický stav, jelikož v současné době stav není extra zlepšen, znalec považuje prognózu na nepříliš dobrou, je také těžké najít vhodné léky, dále v posudku uvedeny definice smíšené poruchy osobnosti, bipolární afektivní poruchy, panické poruchy, panické ataky, poruchy adaptace, PTSD. V části 4 – závěr uvedeno v části (a) psychické bolestné, odškodnění bolestného z psychiatrického hlediska lze hodnotit u psychických poruch převážně reaktivního rázu, pokud jejich symptomatika odpovídá postulovaným diagnostickým jednotkám uváděným v MKN-10, z diagnóz, které přicházejí pro odškodnění bolesti v úvahu, lze uvést především stavy reaktivní z kapitoly úzkostných poruch, reakcí na závažný stres, především pod kódem 4F43.0 (akutní reakce na stres) a F43.1 (PTSP) a F43.2 (poruchy přizpůsobení) a F33 (periodická rekurentní depresivní porucha), při hodnocení bolestného znalec vyházel z metodiky NS k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, v posuzovaném případě znalec uvádí, že došlo podle kritérií, kdy citoval z metodiky bod (V) k tomu, že výkon trestu, nesprávná péče posuzovaného duševně traumatizovalo, je namístě, aby bolestné bylo přiměřeně zvýšeno pro nepohodlí, stres či jiné obtíže spojené s utrpěnou zdravotní újmou, v souvislosti s tím bylo vykázáno bolestné 200 bodů, z důvodu přítomnosti některých diagnóz před výkonem trestu znalec snižuje bodové ohodnocení o 50 % na 100 bodů. Dále v části ztížení společenského uplatnění znalec vyčíslil 768 269 Kč, kdy uvedl, že částka je dána celkovou dekompensací ve výkonu trestu ať už předchozích poruch, nebo nových, které se v průběhu trestu manifestovaly, tyto problémy, symptomy jsou stále přítomny, prognóza je velmi nejistá vzhledem ke kombinaci diagnóz, k špatnému efektu léku, vzhledem k řadě léků, které jsou podávány, a vzhledem k celkové osobnosti žalobce, dále znalec uvádí, že k ustálení zdravotního stavu došlo dne [datum], případ byl posouzen dne [datum], znalec vycházel z rámcové částky 14 244 400 Kč a dospěl k součtu korigovaných procent 4,9031635802, vypočtená částka 768 269 Kč, uplatněný modifikační koeficient 110 %, dále v jednotlivých položkách procento obtíže korigované váhami uvedeny takto: D-160 soustředění pozornosti s poznámkou „nesoustředí se na TV, čtení“ 0,10, D-175 řešení problémů s poznámkou „není schopen vyřešit nic“ 03,10 %, D-177 rozhodování s poznámkou, že dříve vyřešil vše šmahem 0,10, D-1 celkem 0,30 %, D-220 provádění mnohočetných úkolů s poznámkou „činí velký problém“ 0,40, D-240 zvládání obtíží a jiných psychických nároků s poznámkou „je málo adaptivní“ 0,40, celkem D-2 0,81 %, D-350 konversace s poznámkou „chce být sám“ 0,18, D-355 diskuse s poznámkou „straní se lidí“ 0,18, celkem za D-3 0,36 %, D-470 používání dopravy s poznámkou „nechce být mezi lidmi“ 0,13, D-475 řízení s poznámkou „nesoustředí se na kole, problémy se stabilitou.“ D-4 celkem 0,27, D-610 získání obydlí s poznámkou „ani ho nikdo do nájmu nechce, bydlí na sociální ubytovně“ 0,69, D-660 pomoc druhým s poznámkou „nezvládl by psychicky“ 0,27, D-6 celkem 0,95, D-720 složitá mezilidská jednání s poznámkou „viz výše“ 0,20, D-740 formální společenské vztahy s poznámkou „viz výše“ 0,20, D- 750 neformální společenské vztahy s poznámkou „viz výše“ 0,20, D-7 celkem 0,60, D-850 placené zaměstnání s poznámkou „nemá a nemá ani důchod“ 0,20, D-870 ekonomická soběstačnost s poznámkou „viz výše“ 0,20, D-8 celkem 0,40, D-910 život v komunitě s poznámkou „žije sám“ 0,40, D-920 rekreace a volný čas s poznámkou „nikam nejezdí“ 0,40, D-930 náboženství a duchovní život s poznámkou „přestal věřit“ 0,40, D-9 celkem 1,21, D-1-9 celkem 4,90.
9. Z propouštěcí zprávy z VVaÚpVZD [adresa] ze dne [datum] na č.l. 25, zjištěno, že vydáno k osobě žalobce, datum a hodina přijetí [datum], 18:22, datum a hodina propuštění [datum], 7:00, v anamnéze uvedeno hospitalizace na PSP/MTV, prý se před 3-4 týdny pokusil o TS (medikamenty – Quetiapin), dále uvedeny informace k předchozí psychiatrické péči: léčen posledních 10 let, vystřídal několik ambulancí, naposledy cca půl roku před uvězněním [tituly před jménem] [jméno FO], [adresa], opakovaně hospitalizován na klinice [adresa] u [tituly před jménem] [jméno FO], poslední hospitalizace asi před 2 lety, diagnóza bipolární afektivní porucha, sociální fobie, panická úzkost, v civilu 1 pokus o TS ([Anonymizováno]) výfukovými plyny, v dokumentaci uvedena i diagnóza úzkostně-depresivní porucha vyhoršena kumulativním stresem, abusus alkoholu, nevyrovnaná osobnost, dále v části nynější onemocnění, v této části uvedeno – patrně jde o informace od žalobce – že na Pankráci je hrozná psychiatrická péče, na oddíle to tam žalobce nezvládal, měl jet do nemocnice v [adresa] už v [datum], ale odrazovali ho od hospitalizace, údajně sám psychiatr, že je to tady prý hrozné, připouští, že první dojmy jsou skutečně negativní, dělá mu problémy více lidí, neboť na cele je asi 5 pacientů, poslední 4 týdny byl na krizovém oddíle, na cele byli 2, je velmi fixován na přítelkyni, potřeboval by si dnes zavolat, volají si každý den, je to jediný člověk, kdo mu může pomoct, na [adresa] se nechce vrátit, vydírali ho tam vězni, obrali ho o spoustu peněz, stal se tam snadným terčem, dále v části přítomný stav uvedeno SPP: lucidní, orientován, klidný, kontakt ochotně navazuje, odpovědi jsou přiléhavé, dostatečně obsažné, PSM tempo v normě, slušný, vystupování společenské, poruchy myšlení, ani vnímání, ani jiné psychotické fenomény nezjištěny, ladění skleslé, kolísá – zejm. v závislosti na tématu hovoru mezi mírně a středně depresivním, během vyšetření hojně lakrimuje, ale lze i částečně odklonit, prezentuje pocity bezvýchodnosti, beznaděje, nechutenství, váhový úbytek, adaptační porucha – není zcela dominující, osobnost emočně nevyvážená, astenická, úzkostná, v anamnéze d.d. abusus alkoholu, dle dok. léčen pro BAP, v anamnéze opakovaně pokus o TS, nyní TS úvahy neventiluje, medikace: lamotrigin elify, kvetiapin, neurol, diazepam, laktulosa, mirtazapin, tisercin, inj. apaurin, inj. tisercin, faktuung., v části průběh hospitalizace uvedeno, že 1. pobyt na vězeňské psychiatrii přijat ke stabilizaci psych. stavu, dle dokumentace se léčil v civilu dlouhodobě pro BAP, sociální fobii, panickou úzkost, při přijetí na oddělení však v klinickém obraze dominovaly projevy poruchy adaptace, i přes navýšení medikace stav kolísal, často v závislosti na sit. faktorech jako reakce na telefonáty, zprávy z civilního života, apod., projevy adaptační poruchy se během hospitalizace nepodařilo zcela eliminovat, ladění kolísalo mezi normoforií a středně těžkou depresí s plačtivostí, úzkostností, po celou dobu bez suicidálních či sebepoškozovacích tendencí, během pobytu došlo k poklesu hmotnosti o 6 kg, BMI nyní 28,63, v souhrnu projevy adaptační poruchy přetrvávají, s největší pravděpodobností nelze očekávat, že by se v podmínkách věznění podařilo dosáhnout úplného ústupu adaptačních potíží, neboť porucha adaptace byla uvězněním vyvolaná a její projevy s pobytem ve VTOS přímo souvisí, doporučení je umístit v menším klidném kolektivu na krizovém oddílu, příp. podpora žádosti o změnu věznice, uvedeny diagnózy: porucha adaptace F43.2, anomální osobnost – astenická, úzkostná, emočně nevyvážená F60.9, BAP v anamn. + somat. dg. – viz OA, dále v části doporučení uvedena poslední medikace, kontroly psychiatrem pravidelně, vhodná pravidelná péče psychologa, psychiatrická péče akutně dostačuje ambulantní formou, doporučení umístit do menšího, klidnějšího kolektivu či na krizový oddíl, dále schopen společné eskorty zdravotní klasifikace se nemění, PN nebyla vystavována.
10. Ze Zdravotního záznamu z Vězeňské služby ČR, Vazební věznice [adresa], psychiatrická ambulance ze dne [datum] na č.l. 27, zjištěno, že vydáno k osobě žalobce, zjištěno obj.: pacient nadále skleslý, morozní, anhedonitický, jeho stav kolísá mezi doufáním a beznadějí, není ochoten a schopen nadále snášet podmínky vazby, resp. věznění, zdůrazňuje, že nikdy nefetoval, nebral nic návykového, také již zhubl celkem 63 kg, cítí se zesláblý, je evidentní, že jeho obtíže nesporně souvisí s faktem odsouzení a VTOS, avšak zároveň je lze hodnotit jako poruchy přizpůsobení, protože se u něho projevují i známky paranoii, dále uvedena medikace stejně a dále uveden výčet, anxiolytické léky, tj. neurol a d-dazepam, lze pacientovi vydat k užívání podle aktuálního stavu, stěžuje si, že toho času nemá léky žádné, z Brna mu dali léky jen na 2 dny, dále uveden seznam předepsaných léků.
11. Z lékařské zprávy ze dne [datum] na č.l. 28 z [právnická osoba], zjištěno, že vydáno k osobě žalobce, [právnická osoba], žalobce v péči od [datum] pro BAP a PTSP, dlouhodobě užívá medikaci, stav nadále nestabilní, forie kolísající spíše do subdeprese, labilní emotivita, zhoršené soustředění, zhoršena novopamět, zhoršeno sebehodnocení, myšlení koherentní, nic psychotického, opakují se manické fáze, pacient má výrazněji sníženou frustrační orientaci i vůči zátěži běžné denní úrovně, dle doložené dokumentace z předchozí léčby se stav dlouhodobě nedaří kompensovat, doporučení dodržovat klidový režim, nevystavovat se výraznější psych. zátěži, úřední jednání nevhodná, nedokáže se adekvátně soustředit, mohl by neuváženými rozhodnutími poškodit sám sebe.
12. Z výpisu ze zdravotnické dokumentace žalobce od Vězeňské služby ČR na č.l. 79, 80 a následujících, zjištěno, že bylo vyhotoveno [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], uvedeno, že pacient v péči od [datum], předtím byl od roku [Anonymizováno] v péči [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], mj. psychofarmaka mu byl podáván z BZD neurol (0,25) v maximální dávce 1-1-1, diazepam (10) 1 tbl. pouze při úzkosti, napětí, od [datum] již nebyly BZD pravidelně podávány, psychiatrické vyšetření [datum] z hlediska psych. a soc. anamnézy, dlouhodobě léčen na psychiatrii, poslední hospitalizace ve VV [adresa], v části SPP: vigilní, lucidní, orientovaný všemi směry, kontakt navazuje dobrý, spolupracuje, odpovídá adekvátně, bez latencí, řeč plynulá, mírná tenze, pohovorem zklidněn, anxieta, třes, ale stav kolísavý, nálada spíše pokleslá, dyssomnie, hypoprosexie, poruchy vnímání nezjištěny, myšlení koherentní bez bludné produkce, bez PS ideací s náhledem, závěr: F313 – BAP, současná fáze mírné deprese, s pacientem podrobně probrán každý lék, který užíval, či neužíval, zjištěno dle lékové karty užíval tisercin, mirtazapin (neužíval asi 4 dny), venlafaxin byl snížen na 150 mg, quetiapin vysazen náhle z 500 mg 16.1., lamotrigin vysazen náhle 8.1., přidán byl sertralin (50, 1-1-0), buronil (s efektem), přidán pregabalin (75) 1-0-0 a valproat (300) 1-0-0, dle neurologického vyšetření nezjištěna epilepsia, nezjištěno, proč nasazen valproat, dále uvedeno ponechat toto: mirtazapin, buronil, navýšit venlafaxin, nasazen quetiapin a lamictal, kontrola za týden k další úpravě medikace, při úzkosti, neklidu podat diazepam (10) 1 tabletu max. 3krát denně, jiné BZD odmítá, pacientovi vše opakovaně vysvětleno, taktéž edukován, dále dne [datum]: v části SPP uvedeno vigilní, lucidní, orientovaný všemi směry, kontakt navazuje dobrý, spolupracuje odpovídá adekvátně bez latencí, řeč plynulá, nálada pokleslá, obtížně odklonitelná, bez tenze, anxiety, poruchy vnímání nezjištěny, myšlení koherentní, bez bludné produkce, TS ideace přítomny bez tendencí k realizaci, nelze vyloučit manipulativní charakter s náhledem, závěr: F13 – BAP, současná fáze mírné deprese, dle zprávy [tituly před jménem] nasazen amitriptylin a lithium, avšak nezmiňuje se o ostatní medikaci, resp. doporučuje všechnu, ex-pacient stále dostává doporučenou medikaci, proto pokračovat v navýšení mirtazapinu, buronilu, navýšit venlafaxin, nasazen quetiapin a lamiktal, kontrola za 2 týdny, v případě úzkosti, neklidu lze podat diazepam max. 3krát denně, jiné BZD odmítá, edukován o možnostech léčby během 1 měsíce na psychiatrii, odmítá VV [adresa], proto překlad nedomlouván, není akutně sebevražedný, [datum]: v závěru uvedeno F313 – BAP, současná fáze mírné deprese, dále uveden seznam léků, doporučena psychologická péče, v případě objevení sebevražedného chování doporučený překlad na psychiatrii VV [adresa], [datum]: v části SPP uvedeno vigilní, lucidní, orientovaný všemi směry, kontakt navazuje dobrý, spolupracuje, odpovídá adekvátně bez latencí, řeč plynulá, tenze, anxieta, třes, nálada pokleslá, odklonitelná, hypoprosexie, spánek s medikací zlepšen, poruchy vnímání nezjištěny, myšlení koherentní bez bludné produkce, bez známek TS ideací s náhledem, závěr: F313 – BAP, současná fáze mírné deprese, dále uveden seznam léků, v případě neklidů, úzkostí možno diazepam max. 3 denně, [datum] dále takto obdobně uvedeny v částech SPP a v závěru informace z dat [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], dále [datum] v části souhrnná lékařská zpráva na žádost pacienta uvedeno: [Anonymizováno] žalobce dlouhodobě léčen na psychiatrii pro diagnózu F313 – BAP, smíšená fáze, stav se postupně stabilizoval na medikaci mirtazapin (30) 0-0-1, venflaxin (150) 1-0-0, quetiapin (100) 2-1-2, pregabalin (150) 2-0-1, v stavu žalobce nadále není uspokojivé kolísání od depresivních propadů spojených s pokleslou náladou, hypobulují, sníženou energií, rezonancí až po hypománie představující nadměrnou energie, sníženou potřebou spánku, hypoprosexií, obtíže má i emoční labilitou, nízkou frustrační tolerancí, sklony k impulsivnímu, zkratkovitému chování a jednání (tendence k sebepoškozování, stížnostem) kolísání stavu v rámci několika dnů, při pohovorech je spolupracující, projevuje snahu o léčbu a zlepšení rodinných vztahů, realizuje se ve výtvarné dílně, prognóza jeho onemocnění je nejistá, při zajištění plné léčby může být uspokojivé, mezi léčbu však patří kromě pravidelné medikace i psychoterapie dle potřeby a stavu, pobyt ve stacionářích či v zařízení centra duševního zdraví, která ve vězeňském prostředí není možná, po propuštění z věznice doporučeno pokračovat v ambulantní léčbě u psychiatra, v užívaní medikace a zapojit se do psychoterapie, při poslední kontrole psychicky zcela stabilizován.
13. Z osobního spisu žalobce coby bývalého odsouzeného vedeného Vězeňskou službou ČR zjištěno: z žádosti o prodloužení doby uzamykání odsouzeného na cele ze dne [datum], že [tituly před jménem] [jméno FO], psycholog OVT, žádá o schválení žádosti o prodloužení doby uzamykání žalobce coby odsouzeného na cele oddílu KO s kamerovým systémem, a to z preventivně-bezpečnostních důvodů s ohledem na akutní duševní krizi, v odůvodnění uvedeno, že ode dne [datum] s žalobcem vedeny pravidelné denní pohovory s psychologem, žalobce je akutně dekompensovaný, ve stavu duševní tísně s depresivními symptomy, navrženo jeho zařazení na krizový oddíl na celu s kamerovým systémem, rozhodnutí ředitele vazební věznice je, že schvaluje vymezení doby uzamykání od 6:00 do 8:00 (od 8:00 do 9:00 vycházky), dále o 9 do 21 hod. vyjma času určeného k plnění aktivit programu zacházení, dále v době nočního klidu s poukazem na § 50 odst. 1 vyhlášky č. 345/1999 Sb., podepsán ředitel vazební věznice [jméno FO] dne [datum], z vyjádření k žádosti o vyjádření k účasti na jednání soudu pro [právnická osoba] – západ k č.j. [sp. zn.] ze dne [datum], podepsáno [tituly před jménem] [jméno FO], že z lékařského vyšetření psychiatrem z [datum] byl žalobce neschopen osobní účasti na jednání soudu z důvodu nově nastavené medikace z účelem stabilizace psych. stavu s tím, že by mělo dojít k brzké úpravě v řádu několika týdnů, ve zdravotním záznamu Vězeňské služby ČR, vazební věznice [adresa], psychiatrická ambulance ze dne [datum] konstatováno, že žalobce byl propuštěn z psychiatrické vazební věznice v [Anonymizováno] s odkazem na propouštěcí zprávu. V [Anonymizováno] uzavřeli tamní lékaři, že nelze očekávat, že by se ve vězeňských podmínkách podařilo dosáhnout ústupu adaptačních potíží, neboť tato porucha byla právě vězněním vyvolána, její projevy s VTOS bezprostředně souvisejí. Dále doporučena poměrně bohatá kombinovaná medikace, uveden výčet léčiv. Objektivně žalobce nadále skleslý, morozní, anehedonický, jeho stav kolísá mezi doufáním a beznadějí, není ochoten a schopen nadále snášet podmínky vazby, resp. věznění, zdůrazňuje, že nikdy nefetoval, nebral nic návykové. Také již zhubl [Anonymizováno] kg a cítí se zesláblý, z rozhovoru s nově přijatým odsouzeným [Anonymizováno], že provedeno [datum] v 8:50, provedl psycholog OVT [tituly před jménem] [jméno FO]. V popisu chování je uvedeno: bez nápadnosti, orientován všemi směry, známky intoxikace nenese. Zneužívání drog neguje. Psychiatrická léčba od roku [Anonymizováno], léčení pro bipolární poruchu, farmakoterapie. Nálady stabilizované. Léky přestal užívat před 5 měsíci. V části suicidální pokusy či myšlenky v minulosti: jediný pokus o sebevraždu v roce [Anonymizováno], kdy se pokusil otrávit výfukovými plyny v autě manželky, která se vrátila z práce, našla ho, a pokus se tedy nepovedl. Aktuálně suicidální myšlenky neguje. Riziko sebevražedného jednání nízké až střední, riziko abstinenčních příznaků nízké, odsouzený seznámen s možností kontaktovat odborného zaměstnance v případě potíží, kontrolní pohovor s psychologem v pátek [datum], z dopisu žalobce ze dne [datum] adresovaného MSp, který byl doručen dne [datum], mj. zjištěno, že žalobce uvádí, že věznice [jméno FO] umožňuje žalobci být na krizovém oddělení a že se o něj snaží starat opravdu příkladně a myslí si, že věznice dělá maximum, aby dopady žalobcovy nemoci byly co nejmenší, ve výkonu trestu se žalobce pokusil o sebevraždu, jak píše, která mu bohužel nevyšla, z dopisu žalobce z [datum] na [orgán veřejné moci], který byl doručen dne [datum], že žalobce píše, že to nejlepší, co bylo možné, bylo, že žalobce je na krizovém oddělení, za to je věznici vděčný, ale vyřešila se tím jenom část problému, systém je nastaven tak, aby si člověk „odseděl“ trest prakticky bez ohledu na okolnosti vyjma posledních stádií rakoviny, ale jsou nemoci, které tady velmi bolí, nepřál by nikomu, aby prožíval to, co žalobce, jenže žalobci se už nikdy nevrátí zpět jeho původní stav, nikdo to ale nechce vidět, dále žalobce uvádí, že tedy [orgán veřejné moci] je jediné, komu se s tím, co uvádí, může svěřit a může to tam napsat, dále v tomto dopise žalobce uvádí, že psal i soudu, že požaduje, aby mu byla provedena eutanázie.
14. Z lékařské zprávy z [právnická osoba] ze dne [datum] na č.l. 87, zjištěno, že vystaveno [tituly před jménem] [jméno FO] s tím, že žalobce v péči od [datum] pro BAP F31.3 a PTSD F43.1, stav v posledních měsících odpovídá pracovní neschopnosti, dominuje výrazný pokles do depresivní hloubky, nevýkonnost, pocit vyčerpanosti, bezvýchodnosti, anxieta, výrazně kolísá kvalita spánku, žalobce není schopen se soustředit, emotivita labilní, má výrazně sloučenou frustrační toleranci i vůči zátěži běžné denní úrovně, žalobce by měl dodržovat klidový režim, nevystavovat se jakékoli výraznější psychické zátěži, snaha o navázání spolupráce s organizací Náruč, která by mohla žalobci pomoci v řešení nepříznivé sociální situace.
15. Z lékové karty č. [hodnota] k osobě žalobce z vězeňské služby ČR VV [jméno FO] na č.l. 59, zjištěno, že u neurolu 0,5 mg uvedeno období 16-[datum], kde uvedeno poznámka „dobráno“.
16. Z rozhodnutí revizní komise OS ČLK o nezahájení disciplinárního řízení na č.l. 59 rub ze dne [datum], zjištěno, že jde o rozhodnutí ve věci stížnosti č. 20/79-001/0024 podané dne [datum] žalobcem proti lékařům vazební věznice [jméno FO], po provedení předběžného šetření rozhodla revizní komise OS ČLK v [adresa] nezahájit disciplinární řízení, neboť dospěla k závěru, že obvinění lékaři jsou nevinni, z odůvodnění vyplývá, že revizní komise prostudovala dodané vyžádané dokumenty, ze zdravotnické dokumentace vyplývá, že žalobce je adekvátně léčen pod dlouhodobou kontrolou psychiatrů jak ve výkonu trestu, tak mimo něj, revizní komise obvodního sdružení nezjistila, že by některý z ošetřujících lékařů žalobce prokazatelně porušil při výkonu povolání lékaře některou z povinností uložených mu zákony či jinými právními předpisy, ani žádnou jinou povinnost stanovenou řády komory, nikdo z nich se nedopustil disciplinárního provinění, a jsou tedy všichni nevinni.
17. Z rozhodnutí čestné rady ČLK ze dne [datum] na č.l. 60, zjištěno, že jde o rozhodnutí ve věci námitky podané žalobce proti rozhodnutí revizní komise OS ČLK [adresa] ze dne [datum], ve stížnosti proti lékařům vazební věznice [jméno FO], kdy čestná rada ČLK rozhodla tak, že rozhodnutí revizní komise OS ČLK [adresa] ze dne [datum], kterými byli lékaři vazební věznice [jméno FO] uznáni nevinnými, se potvrzuje, z odůvodnění vyplývá, že čestná rada prostudovala spis, námitka žalobce proti rozhodnutí byla podána řádně a včas, dne 18.4. bylo doručeno zpětvzetí námitky ze strany žalobce coby stěžovatele, čestná rada ČLK na svém jednání dne [datum] konstatovala, že stěžovatel, tedy žalobce, projevil jednoznačnou vůli vzít námitku zpět a rozhodnutí revizní komise OS ČLK ze dne [datum] potvrdila, jinak čestná rada ČLK odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí, které považuje za vyčerpávající.
18. Ze shora uvedených důkazů má soud za prokázaný závěr o skutkovém stavu tak, jak je tento popsán výše s tím, že soud z provedených důkazů učinil níže rozvedená skutková zjištění rozhodná pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku.
19. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil následovně.
20. Podle § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.
21. Podle § 2 odst. 1 písm. l) zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vězeňské službě“) Vězeňská služba poskytuje zdravotní služby ve svých zdravotnických zařízeních osobám ve výkonu vazby, osobám ve výkonu zabezpečovací detence a osobám ve výkonu trestu odnětí svobody, příslušníkům a občanským zaměstnancům Vězeňské služby; v případě potřeby zabezpečuje zdravotní služby u mimovězeňských poskytovatelů zdravotních služeb. Podle § 23 odst. 5 téhož zákona stát odpovídá i za škodu způsobenou Vězeňskou službou v souvislosti s plněním jejích úkolů stanovených tímto zákonem. To neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala nebo si škodu úmyslně způsobila sama. Podle § 23 odst. 6 téhož zákona náhradu škody poskytuje v zastoupení státu ministerstvo.
22. Soud tak s ohledem na § 23 odst. 5 a 6 zákona o vězeňské službě jednal s Ministerstvem spravedlnosti jako s příslušnou organizační složkou, přičemž v tomto ohledu soud vycházel z toho, že za případnou újmu vzniklou osobě ve výkonu trestu odnětí svobody při poskytování zdravotní péče ze strany lékařů [právnická osoba] či v jejích zdravotnických zařízeních odpovídá stát podle obecných ustanovení o náhradě škody. Nejedná se tedy o úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk (srov. NS ČR, sp.zn. 30 Cdo 170/2014).
23. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti škůdce za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (v tomto případě existence nesprávného postupu lékařů Vězeňské služby při poskytování zdravotních služeb žalobci, 2) vznik škody/újmy a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody/újmy. Tvrzený odpovědnostní titul a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Existence splnění těchto tří kumulativních podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána a důkazní břemeno v tomto směru leží na žalobci coby poškozeném. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody či nemajetkové újmy 24. Ve světle právě řečeného se soud v řízení zabýval tím, zda jsou splněny všechny předpoklady pro vyvození odpovědnosti státu za újmu. Nesprávný medicínský postup měl spočívat v omezení a změnách medikace léků ze skupiny benzodiazepinů. Újmou na zdraví, které měla v této souvislosti žalobci vzniknout spočívá v těchto poruchách: porucha osobnosti žalobce, smíšená úzkostně-depresivní porucha, bipolární afektivní porucha, agorafobie, porucha adaptace a posttraumatická stresová porucha (PTSP). Aby byl žalobce v řízení úspěšný, musel by tvrdit a prokázat, že v rámci výkonu trestu odnětí svobody došlo při poskytování zdravotní péče žalobci ze strany lékařů či jiných zdravotnických pracovníků Vězeňské služby ČR k nesprávnému medicínskému postupu (postupu non lege artis) spočívajícímu v omezeních a změnách v předepisování léčiv ze skupiny benzodiazepinů, že žalobce trpí diagnostikovanými újmami na zdraví, a to porucha osobnosti žalobce, smíšená úzkostně-depresivní porucha, bipolární afektivní porucha, agorafobie, porucha adaptace a posttraumatická stresová porucha, s nimiž spojuje nárok na odškodnění za újmu na zdraví spočívající v bolestném a ve ztížení společenského uplatnění, a že uvedené diagnostikované újmy na zdraví, o nichž žalobce tvrdí, že jimi trpí, a které byly předmětem ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění, nastaly výlučně či ze zcela převažující míry v příčinné souvislosti s tvrzeným nesprávným medicínským postupem zdravotnických pracovníků Vězeňské služby ČR při výkonu trestu odnětí svobody. Povinnost tvrzení měl soud za splněnou, neboť žalobce v potřebném rozsahu tvrdil, k jakému postupu non lege artis mělo dojít, k jaké újmě na zdraví mělo dojít i okolnosti vztahující se k příčinné souvislosti. Soud postupoval tak, že provedl listinné důkazy, které žalobce k prokázání svých tvrzení ohledně všech tří předpokladů odpovědnosti navrhl. Po jejich provedení dospěl soud k závěru, že žalobce neunáší důkazní břemeno ohledně všech tří předpokladů pro vyvození odpovědnosti státu za újmu na zdraví. Soud především nemá provedenými listinnými důkazy za prokázané, že ve výkonu trestu odnětí svobody došlo ze strany lékařů k nesprávnému medicínskému postupu při (ne)předepisování léků ze skupiny benzodiazepinů, neboť z žádného listinného důkazu tato skutečnost nevyplývá (důkazy neprovedené jsou v tomto směru nezpůsobilé, jak výše odůvodněno). Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] se ve znaleckém posudku pouze zmiňuje o minulé závislosti žalobce na benzodiazepinech, dále v části, která je však reprodukcí toho, co znalci sdělil žalobce, je uváděno, že v prosinci 2019 z neznámého důvodu byly žalobci přestány podávány benzodiazepiny, která předtím bral. Není však možné mít za prokázaný závěr o tom, že vysazení léků z předmětné skupiny představovalo nesprávný medicínský postup, či zda šlo naopak o postup správný odůvodněný jinými okolnostmi. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ve znaleckém posudku uvádí některé z diagnóz tvrzených žalobcem, nicméně znalecký posudek nebyl vypracován za účelem stanovení diagnózy, ale za účelem stanovení bodové hodnocení nemajetkové újmy. Z hlediska příčinné souvislosti pak znalec [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že některé diagnózy byly přítomny u žalobce ještě před nástupem výkonu trestu odnětí svobody. Obdobně z propouštěcí zprávy z VVaÚpVZD [adresa] ze dne [datum] vyplývá, že s diagnózou bipolární afektivní porucha, sociální fobie, panická úzkost byl žalobce hospitalizován asi před 2 lety (tedy cca [Anonymizováno]). Z výpisu ze zdravotnické dokumentace žalobce od Vězeňské služby ČR vyplynulo, že žalobce byl některými léky ze skupiny benzodiazepinů medikován, některé odmítal. I když z lékařských zpráv (ze dne [datum] či z [datum]) plyne, že žalobce je v péči psychiatra pro některé z jím uváděných poruch, nepostačují tyto listinné důkazy k tomu, aby jimi byla prokázána příčinná souvislost za situace, kdy zcela absentuje klíčový závěr o tom, zda v žalobcem tvrzeném postupu lékařů při poskytování zdravotních služeb ve VTOS lze spatřovat nesprávný medicínský postup. [jméno FO] vše za situace, kdy se postupem lékařů ve VTOS ve vztahu k žalobci zabývala i revizní komise OS ČLK, která po prostudování zdravotnické dokumentace nezjistila, že by některý z ošetřujících lékařů žalobce prokazatelně porušil při výkonu povolání lékaře některou z povinností uložených mu zákony či jinými právními předpisy, ani žádnou jinou povinnost stanovenou řády komory, nikdo z nich se nedopustil disciplinárního provinění. Námitky podané žalobcem proti tomuto závěru byly poté vzaty zpět, jak konstatovala čestná rada ČLK ve svém rozhodnutí ze dne [datum]. Sám žalobce poté psal Ministerstvu spravedlnosti v dopise ze dne [datum], že věznice [jméno FO] umožňuje žalobci být na krizovém oddělení a že se o něj snaží starat opravdu příkladně a myslí si, že věznice dělá maximum, aby dopady žalobcovy nemoci byly co nejmenší.
25. Za této procesní situace soud vyzval žalobce poté, co jej při jednání dne [datum] poučil o neunášení břemene důkazního, aby k prokázání žalobních tvrzení ve výzvě specifikovaných předložil či označil všechny důkazy (§ 118a odst. 3 o.s.ř.). Důkaz znaleckým posudkem, který žalobce označil, a který soud považuje za jediný způsobilý důkaz k prokázání rozhodné skutečnosti, zda v žalobcem tvrzeném postupu lékařů při poskytování zdravotních služeb ve VTOS lze spatřovat nesprávný medicínský postup, však nemohl být proveden pro neuhrazení zálohy na náklady tohoto posudku, o čemž byl žalobce ve výzvě k úhradě zálohy poučen. Poté, co žalobce nebyl od soudních poplatků osvobozen, mu byla poskytnuta opětovně lhůta k zaplacení zálohy, nicméně tuto ve stanovené lhůtě, ani později neuhradil. Ostatní žalobcem navržené důkazy soud nepovažoval již na první pohled za způsobilé zodpovědět uvedenou zásadní skutkovou otázku, neboť žádným z dalších označených důkazů nemohl být podroben relevantnímu přezkumu postup vězeňských lékařů.
26. Jelikož žalobce neunesl důkazní břemeno již ohledně primárního předpokladu pro vyvození odpovědnosti žalované za tvrzenou újmu, tedy že ze strany lékařů došlo při poskytování zdravotních služeb žalobci ve výkonu trestu odnětí svobody k nesprávnému medicínskému postupu, soud žalobu z tohoto důvodu v celém rozsahu zamítl, aniž by se zabýval případným splněním předpokladů dalších, tedy zejména jeho tvrzenými důsledky (výrok I).
27. O nákladech řízení soud rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. Má proto proti v řízení neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka, a to za 9 úkonů po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za písemné vyjádření ze dne [datum] k žalobě, za vyjádření ve věci ze dne [datum], za vyjádření ze dne [datum] k podanému odvolání a za 3 přípravy a 3 účasti u soudního jednání dne [datum], dne [datum] a dne [datum] (§ 1 odst. 3 písm. a/, b/ a c/ a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.), celkem ve výši 2 700 Kč.
28. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť v průběhu řízení nebyly zjištěny skutečnosti svědčící ke stanovení lhůty jiné a účastníci tak ani nenavrhovali.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.