48 C 22/2025 - 70

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupena advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] za niž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 220 416 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 749 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 12 % ročně z částky 2 749 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 217 667 Kč se zbývajícím příslušenstvím se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 9 623 Kč k rukám zástupce žalobkyně, [Jméno advokáta], advokáta, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 220 416 Kč z titulu újmy jí způsobené nesprávným úředním postupem soudu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného Okresním soudem v [adresa] pod sp. zn. [sp. zn.] (dále také jen „posuzované řízení“). Žalobkyně uvedla, že posuzované řízení bylo zahájeno dne [datum] podáním žaloby a jeho předmětem byla náhrada škody ve výši 140 000 Kč ve smyslu § 77a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) způsobené vydáním předběžného opatření. V posuzovaném řízení se žalobce [právnická osoba]-[právnická osoba]. domáhal po žalované [právnická osoba]. (ve věci před tímto soudem v postavení žalobce) náhrady škody v uvedené výši v důsledku vydání předběžného opatření v řízení před Okresním soudem v [adresa] pod sp.zn. [sp. zn.], kterým byla odpůrkyni [právnická osoba]-[právnická osoba]. usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], uložena povinnost, aby nenakládal s věcnými právy k budově a pozemku. Návrhem na vydání předběžného opatření, který byl Okresnímu soudu v [adresa] doručen dne [datum], se žalobkyně coby navrhovatelka domáhala vydání předběžného opatření, kterým by bylo odpůrkyni zakázáno na jiného převést či jinak věcnými právy zatížit jednu budovu a jeden pozemek. Návrh byl soudem prvého stupně zamítnut, proti čemuž žalobkyně podala odvolání, na základě něhož odvolací soud usnesením ze dne [datum] návrhu na vydání předběžného opatření vyhověl. V souvislosti s řízením o nařízení předběžného opatření žalobkyně složila na účet soudu jistotu ve výši 100 000 Kč, která byla po celou dobu posuzovaného řízení blokována a žalobkyně s ní nemohla nakládat. K vrácení jistoty došlo až v roce [Anonymizováno] na základě usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum]. Žalobkyně uvedla, že nemožnost nakládání se složenou jistotou po dobu více než 18 let významně zvyšuje intenzitu újmy způsobené žalobkyni, přičemž žalobkyně uvádí, že složená jistota nemohla být vrácena před tím, než byla pravomocně zamítnuta žaloba v posuzovaném řízení. Žalobkyně zrekapitulovala průběh posuzovaného řízení. Uvedla, že posuzované řízení bylo skončeno rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], řízení tak trvalo celkem 13 let a 4 měsíce. Žalobkyně tvrdila, že taková délka řízení je zjevně nepřiměřená a nevydáním rozhodnutí v přiměřené lhůtě došlo k nesprávnému úřednímu postupu podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Žalobkyně tvrdila, že tímto nesprávným úředním postupem vznikla žalobkyni nemateriální újma, kdy se v důsledku nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě vedení žalobkyně dostalo do potíží, úzkosti, obtíží a duševního stresu v očekávání výsledku soudního řízení, do stavu nejistoty a v poškození dobrého jména žalobkyně, která byla dlouhá léta vláčena po soudech. Dále u vedení žalobkyně docházelo v důsledku délky řízení k opakovanému pohnutí mysli a k mnoha negativním emočním reakcím v podobě rozhořčení, zlosti, vzteku, smutku, strachu, obav, zmaru, beznaděje a totální bezmoci v důsledku selhání státu. Dále byl dle žalobkyně negativně zasažen výkon činnosti žalobkyně a dosahování jejích cílů, když se žalobkyně pravomocného zamítnutí žaloby domohla až po 13 letech a 4 měsících. Žalobkyně po žalované požadovala za první dva roky řízení 20 000 Kč (2 x 10 000) a za zbylých 11 let a 4 měsíce požaduje 226 666 Kč (20 000 za každý rok, přičemž za poslední 4 měsíce požaduje poměrně sníženou částku ve výši 6 666 Kč), sníženou o částku 26 250 Kč, kterou představuje částečné uznání nároku žalobkyně žalovanou, po tom, co žalobkyně svůj nárok u žalované uplatnila, celkem tedy 220 416 Kč. Žalobkyně takto vyčíslenou sumu zdůvodnila a) celkovou délkou řízení, kdy na straně soudu byla dlouhodobá období nečinnosti, b) složitostí řízení, kdy dle žalobkyně předmětná věc, byla po právní stránce poměrně jednoduchá a v řízení se nevyskytovaly žádné prvky jako mezinárodní prvek, velký počet účastníků, rozsáhlé dokazování nebo znalecké dokazování, které by prodloužily délku řízení, c) žalobkyně svým jednáním žádným způsobem nezavdala důvod k průtahům v řízení, d) postupem soudu, kdy v rámci řízení byly období dlouhodobé nečinnosti ze strany soudu, e) významem řízení pro žalobkyni, kdy považuje předmět posuzovaného řízení ve výši 140 000 Kč za standardně významný.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] k žalobě učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne [datum] uplatnila nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 246 666 Kč, za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení, nicméně namítla, že nárok na poskytnutí zadostiučinění za délku řízení sp.zn. [sp. zn.] uplatněn nebyl. Žalovaná nárok projednala a částečně žalobkyni vyhověla co do částky 26 250 Kč, ve zbytku žalobkyni odškodnění nepřiznala. Žalovaná zrekapitulovala průběh posuzovaného řízení a uvedla, že řízení bylo zahájeno v [Anonymizováno], v [Anonymizováno] soud řízení zastavil pro nezaplacení soudního poplatku, proti kterému se odvolala tamní žalobkyně ([právnická osoba]-[právnická osoba].). V [Anonymizováno] soud usnesení o zastavení řízení zrušil pro dodatečné zaplacení soudního poplatku. V [Anonymizováno] soud řízení přerušil do právní moci rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soud v [adresa] pod sp. zn. [sp. zn.], které nabylo právní moci dne [datum]. V [Anonymizováno] soud svým usnesením rozhodl o pokračování v řízení, které nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] bylo řízení ex offo přerušeno pro úpadek tamní žalobkyně. V [Anonymizováno] podal insolvenční správce žalobkyně návrh na pokračování v řízení. Soud usnesením z [Anonymizováno] rozhodl o pokračování v řízení. Proti pokračování v řízení se odvolala tamní žalobkyně. Soud její odvolání odmítl, kdy odmítnutí nabylo právní moci [datum]. Dále okresní soud řízení přerušil v [Anonymizováno] do pravomocného rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci původně pod sp. zn. [sp. zn.], nově pod sp. zn. [sp. zn.], kdy usnesení o přerušení řízení nabylo právní moci dne [datum]. V [Anonymizováno] soud rozhodl o pokračování v řízení. V [Anonymizováno] Krajský soud v [adresa] rozsudek potvrdil, kdy rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Žalovaná uvedla, že se žalobkyně o řízení dozvěděla dne [datum] a až od tohoto data mohla žalobkyni vzniknout újma. Dle žalované za sbíhající se řízení vzniká jedna újma a náleží jediné odškodnění. Žalobkyně již byla za období, po která bylo řízení přerušeno odškodněna na základě stanoviska žalované sp.zn. [sp. zn.], kdy jí bylo poskytnuto zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení ve výši 70 569 Kč spolu s doplatkem ve výši 834 Kč na základě stanoviska ze dne [datum], sp.zn. [sp. zn.], kdy v současné době je nárok projednáván u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp.zn. [sp. zn.]. Dle žalované rozhodná doba pro odškodnění je od [Anonymizováno] do [Anonymizováno], od [Anonymizováno] do [Anonymizováno], od [Anonymizováno] do [Anonymizováno], od [Anonymizováno] do [Anonymizováno] (celkem 2 roky, 6 měsíců a 23 dnů)

3. Soud o podané žalobě rozhodl při jednání.

4. Soud vzal za svá skutková zjištění skutečnosti, které byly mezi účastníky nesporné. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně svůj nárok u žalované řádně předběžně uplatnila, a to podáním doručeným žalované dne [datum]. Žalovaná nárok žalobkyně projednala dne [datum], přičemž žalobkyni poskytla přiměřené zadostiučinění ve výši 26 250 Kč.

5. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující další skutková zjištění a dospěl k dále uvedenému závěru o skutkovém stavu.

6. Ze spisu vedeného Okresním soudem v [adresa] pod sp. zn [sp. zn.] (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků) zjištěno, že návrhem na vydání předběžného opatření došlým soudu dne [datum] se navrhovatelka [právnická osoba], a. s. (aktuálně [právnická osoba]., ve věci před tímto soudem v postavení žalobkyně) proti odpůrkyni [právnická osoba] – [právnická osoba]. se domáhala zákazu převedení nebo zatížení odpůrkyní týkající se nemovitosti (budovy) č. p. 175, stojící na pozemku parc. č. st. 52, katastrální území [adresa], obec [adresa], a pozemek parc. č. st. 52 a parc. č. 2090/19, katastrální území [adresa], vše na listu vlastnictví [Anonymizováno], vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa]. Dne [datum] navrhovatelka složila jistotu ve výši 100 000 Kč. Usnesením ze dne [datum] (č. l. 10) byl návrh vydání předběžného opatření zamítnut. Podáním došlým soudu dne [datum] se navrhovatelka odvolala proti tomuto usnesení. Usnesením ze dne [datum] (č. l. 26) odvolací soud rozhodl o odvolání tak, že změnil usnesení prvého soudu prvého stupně a uložil předběžné opatření a navrhovatelce uložil povinnost u příslušného soudu podat žalobu ve stanovené lhůtě. Navrhovatelka ve stanovené lhůtě podala žalobu. Podáním ze dne [datum] podala odpůrkyně žalobu na náhradu škody v důsledku vydání předběžného opatření dle § 77a o. s. ř. Podáním ze dne [datum] navrhovatelka žádala vrácení složené jistoty dle § 75b o. s. ř. Podáním ze dne [datum] vzala navrhovatelka svou žádost ze dne [datum] zpět. Usnesením ze dne [datum] (č. l. 65) soud zastavil řízení o žádosti navrhovatelky na vrácení jistoty. Usnesením ze dne [datum] (č. l. 121) bylo rozhodnuto o vrácení jistoty navrhovatelce na základě rozhodnutí Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-193, ve spojení s rozhodnutím ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-289.

7. Ze spisu vedeného Okresním soudem v [adresa] pod sp. zn [sp. zn.] (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků) zjištěno, že podáním ze dne [datum] doručeným soudu [datum] se žalobkyně [právnická osoba]-[právnická osoba]. domáhala po žalované [právnická osoba]. (ve věci před tímto soudem v postavení žalobkyně) náhrady škody ve výši 140 000 Kč v důsledku vydání předběžného opatření na základě § 77a o. s. ř. Dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku ve výši 5 600 Kč. Usnesením ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána, aby se vyjádřila k žalobě. Dne [datum] podala žalovaná vyjádření k žalobě. Usnesením ze dne [datum] (č. l. 45) bylo řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku žalobkyní. Dne [datum] žalobkyně zaplatila soudní poplatek. Dne [datum] podala žalobkyně odvolání proti usnesení ze dne [datum] (č. l. 45). Usnesením ze dne [datum] (č. l. 60) bylo zrušeno usneseni ze dne [datum] (č. l. 45). Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] podala žalovaná doplněné vyjádření k žalobě spolu s návrhem na přerušení řízení. Dne [datum] proběhlo jednání, na kterém bylo vyhlášeno usnesením, kterým bylo jednání odročeno na neurčito za účelem rozhodnutí o návrhu žalované na přerušení řízení. Dne [datum] bylo vydáno usnesení (č. l. 100), kterým bylo řízení přerušeno, z důvodu zrušení rozsudku Krajského soudu v [adresa] pod č. j. [sp. zn.]-273, rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-528 (řízení o žalobě u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [sp. zn.], která byla podána na základě povinnosti uložené předběžným opatřením v řízení pod sp. zn. [sp. zn.], dále též jen „vedlejší řízení“). Soud následně pravidelně kontroloval přibližně v tří měsíčních intervalech, zda nadále trvají okolnosti odůvodňující přerušení řízení. Dne [datum] byl vydán rozsudek Krajského soudu v [adresa], č. j. [sp. zn.]-949 v řízení sp.zn. [sp. zn.]. Dne [datum] byl proveden úřední záznam, kterým bylo zjištěno, že bylo vydáno rozhodnutí v řízení [sp. zn.] a byl dán pokyn k lustraci ve lhůtě dva měsíce za účelem zjištění, zda bylo podáno ve věci dovolání. Úředním záznamem ze dne [datum] bylo zjištěno, že ve věci pod sp. zn. [sp. zn.] bylo podáno dovolání dne [datum]. Následně soud dne [datum] dal pokyn ke kontrole spisu za 3 měsíce. Následně soud dne [datum] dal pokyn ke kontrole spisu za 3 měsíce. Úředním záznamem ze dne [datum], bylo zjištěno rozsudkem Nejvyššího soudu pod sp. zn. [sp. zn.] byl zrušen rozsudek Krajského soudu ve vedlejším řízení a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení, soud dal tentýž den pokyn ke kontrole spisu za 5 měsíců. Následně soud dne [datum] dal pokyn ke kontrole spisu za 3 měsíce. Následně soud dne [datum] dal pokyn ke kontrole spisu za 3 měsíce. Žalovaná dne [datum] podala návrh na pokračování v přerušeném řízení. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o pokračování v řízení. Úředním záznamem ze dne [datum] bylo zjištěno, že ve věci [sp. zn.] proti rozsudku Krajského soudu ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], bylo podáno dovolání a následně žaloba pro zmatečnost, zároveň žalovaná podala dne [datum] insolvenční návrh na prohlášení konkurzu na žalobkyni a soud dal pokyn ke kontrole spisu za 3 měsíce. Dne [datum] byl dán pokyn ke kontrole spisu za 3 měsíce. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] bylo zahájeno jednání na kterém byl vyhlášen rozsudek. Proti rozsudku ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-193, podala žalobkyně dne [datum] odvolání. Usnesením ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 7 000 Kč. Dne [datum] žalobkyně zaplatila soudní poplatek za odvolání. Úředním záznamem ze dne [datum] bylo zjištěno, že [datum] byl na žalobkyni prohlášen konkurz a řízení ze zákona přerušeno. Dne [datum] byl zaslán dotaz insolvenčnímu správci žalobkyně, zda bude navrhovat pokračování v řízení. Podáním ze dne [datum] insolvenční správce žalobkyně navrhl, aby soud pokračoval v přerušeném řízení. Usnesením ze dne [datum] (PM dne [datum]) bylo rozhodnuto o pokračování v přerušeném řízení, s tím, že namísto původní žalobkyně bude vystupovat insolvenční správce žalobkyně. Dne [datum] podala žalobkyně odvolání proti usnesení ze dne [datum]. Dne [datum] byla Krajskému soudu v [adresa] doručena předkládací zpráva k rozhodnutí o odvolání proti usnesení ze dne [datum]. Usnesením Krajského soudu ze dne [datum] bylo odvolání žalobkyně odmítnuto. Dne [datum] podala žalovaná vyjádření k odvolání původní žalobkyně proti rozsudku ze dne [datum]. Dne [datum] byla Krajskému soudu v [adresa] doručena předkládací zpráva k rozhodnutí o odvolání žalobkyně proti rozsudku ze dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na [datum]. Dne [datum] bylo jednání nařízené na [datum] odročeno na [datum] z důvodu žádosti žalované. Dne [datum] bylo zahájeno jednání, na kterém bylo vyhlášeno usnesení o přerušení řízení do skončení řízení vedeného u Nejvyššího soudu pod sp. zn. [sp. zn.] (řízení o dovolání proti rozsudku dne [datum], č. j. [sp. zn.]-1210, pod sp. zn. [sp. zn.]). Dne [datum] Nejvyšší soud rozhodl o dovolání, které bylo důvodem pro přerušení řízení. Podáním ze dne [datum] žalovaná navrhla pokračování v přerušeném řízení. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o pokračování v přerušeném řízení. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] bylo zahájeno jednání, na kterém byl vyhlášen rozsudek, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvého stupně. Odvolací rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

8. Ze spisu vedeného Okresním soudem v [adresa] pod sp.zn. [sp. zn.] (převzato se souhlasem účastníků ze spisu Obvodního soudu pro [adresa] sp.zn. [sp. zn.]) zjištěno, že dne [datum] byla Okresnímu soudu v [adresa] doručena žaloba, jíž se společnost [právnická osoba], a.s., IČO [IČO žalobkyně] (aktuálně [Jméno žalobkyně].) domáhala po společnosti [právnická osoba] – [právnická osoba]., IČO: [IČO] (dále v tomto odstavci jen „žalovaná“) úhrady částky 14 198 831 Kč s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba], jako pronajímatelka nájemní smlouvu se společností [jméno FO], spol. s r.o. ve vztahu k nebytovým prostorům v obchodním domě [jméno FO]. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum] s tím, že nájemné ve výši 16 000 000 Kč za celou dobu trvání nájmu bylo zaplaceno pronajímatelce dne [datum]. Práva a povinnosti nájemce z této nájemní smlouvy přešla postupně na společnost [jméno FO] [jméno FO], a.s., v době podání žaloby s obchodní firmou [právnická osoba], a.s. Žalovaná se stala vlastníkem [jméno FO] na základě veřejné dobrovolné dražby s tím, že správce konkursní podstaty vypověděl uvedenou nájemní smlouvu, žalobkyni však tato výpověď nebyla nikdy doručena. Žalovaná následně znemožnila realizaci užívacího práva žalobkyně, byl opakovaně odstraněn majetek žalobkyně, žalobkyně tedy odstoupila od nájemní smlouvy, čímž jí vznikl nárok na vrácení dopředu uhrazeného nájemného za období od odstoupení od smlouvy do [datum]. Dále se žalobkyně domáhala úhrady částky 41 991,20 Kč jakožto nájemného uhrazeného za období, kdy jí bylo žalovanou znemožněno užívat pronajaté prostory. Celkem se tak žalobkyně domáhala úhrady částky 14 240 822,20 Kč s úrokem ve výši 16 % p. a. z částky 14 198 831 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 9 % p.a. od [datum] do [datum] a dále od [datum] do zaplacení s úrokem ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla [hodnota] a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace [Anonymizováno] a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, a dále náhrady nákladů řízení. Dne [datum] oznámila právní zástupkyně žalované soudu převzetí zastoupení. Usnesením ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k doplnění tvrzení a k úhradě soudního poplatku, reakce žalobkyně byla soudu doručena dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k vyjádření se k žalobě, opětovně byla vyzvána usnesením ze dne [datum]. Vyjádření žalované bylo soudu doručeno dne [datum], dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalobkyně. Dne [datum] požádala žalovaná o nařízení ústního jednání. Přípisem ze dne [datum] žádal soud o zapůjčení spisu Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [sp. zn.]. Na základě referátu soudu ze dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Zástupkyně žalované požádala o odročení jednání z důvodu čerpání dovolené, toto tedy bylo odročeno na [datum]. Při tomto jednání byl soudem sdělen rozsáhlý právní názor, načež žalobkyně požádala o lhůtu, aby mohla reagovat, jednání bylo odročeno na neurčito. Podáním doručeným soudu dne [datum] požádala žalobkyně o prodloužení lhůty k vyjádření, podáním ze dne [datum] navrhla přerušení řízení, tento návrh byl usnesením ze dne [datum] zamítnut. Právní zástupce žalobkyně následně požádal o odročení jednání nařízeného na den [datum] z důvodu déle trvající pracovní neschopnosti, jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalobkyně. Podáním ze dne [datum] žalobkyně opět navrhla přerušení řízení. Při jednání dne [datum] byl návrh na přerušení řízení zamítnut, bylo provedeno dokazování listinami a za účelem vyžádání podkladů od stavebního úřadu bylo jednání odročeno na [datum]. Usnesením ze dne [datum] vyzval soud [právnická osoba] [adresa] k předložení dokumentů, část těchto dokumentů byla předložena dne [datum]. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření původní žalobkyně. Z důvodu nepředložení všech potřebných dokumentů Městským úřadem [adresa] bylo jednání zrušeno. Další dokumenty byly Městským úřadem [adresa] předloženy dne [datum]. Právní zástupce žalobkyně požádal o odročení jednání nařízeného na [datum] z důvodu důležité akce související s parlamentními volbami, jednání bylo odročeno na [datum]. Při tomto jednání bylo provedeno dokazování doplněnými listinami a za účelem vyžádání trestního spisu bylo jednání odročeno na neurčito. Vyžádaný spis byl soudu předložen dne [datum], na základě referátu soudu ze dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Z důvodu čerpání dovolené požádala zástupkyně žalované o jeho odročení, jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] žalobkyně opět navrhla přerušení řízení, dne [datum] se k tomuto návrhu vyjádřila žalovaná. Usnesením ze dne [datum] byl návrh žalobkyně na přerušení řízení zamítnut. Jednání nařízené na [datum] bylo k žádosti zástupce žalobkyně z důvodu ošetřování člena rodiny odročeno na [datum]. Dne [datum] se ve věci vyjádřila žalobkyně. Při jednání dne [datum] bylo pokračováno v dokazování a byl vyhlášen rozsudek č.j. [sp. zn.]-155, jímž byla žaloba zamítnuta a žalobkyni bylo uloženo nahradit žalované náklady řízení. Lhůta k odeslání rozhodnutí byla z důvodu velkého množství skončených věcí a složitosti věci předsedou soudu prodloužena do [datum]. Dne [datum] podala žalobkyně proti rozsudku odvolání, usnesením ze dne [datum] byla vyzvána k úhradě soudního poplatku, což učinila dne [datum]. Spis byl předložen Krajskému soudu v [adresa] (dále v tomto odstavci „odvolací soud“ nebo „krajský soud“) dne [datum]. Dne [datum] byla odvolacímu soudu oznámena změna obchodní firmy žalobkyně na [Jméno žalobkyně]. Dne [datum] se k odvolání vyjádřila žalovaná. Při jednání odvolacího soudu dne [datum] bylo částečně zopakováno dokazování, bylo rozhodnuto o návrhu na přerušení řízení tak, že se odvolací řízení nepřerušuje, a za účelem vyhlášení rozhodnutí bylo jednání odročeno na [datum]. Dne [datum] žalobkyně opět navrhla přerušení řízení a změnila petit odvolání. Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek odvolacího soudu č.j. [sp. zn.]-273, jímž bylo rozhodnutí soudu I. stupně potvrzeno a žalobkyni bylo uloženo nahradit žalované náklady odvolacího řízení. Dne [datum] navrhla žalobkyně nařízení předběžného opatření, tento návrh byl usnesením ze dne [datum] zamítnut. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne [datum] odvolání, rozhodnutí soudu I. stupně bylo usnesením odvolacího soudu ze dne [datum] potvrzeno. Dne [datum] podala žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu dovolání s návrhem na povolení odkladu vykonatelnosti. Dne [datum] podala žalobkyně žalobu na obnovu řízení, dne [datum] uhradila soudní poplatek. Usnesením ze dne [datum] bylo přerušeno řízení o žalobě na obnovu řízení z důvodu podaného dovolání a byl zamítnut návrh na odklad vykonatelnosti ve věci vydaných rozsudků. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne [datum] odvolání. Dne [datum] bylo soudu doručeno doplnění dovolání žalobkyně. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o vrácení jistoty složené za návrh na nařízení předběžného opatření. Usnesením ze dne [datum] krajský soud zamítl návrh žalobkyně na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Usnesením ze dne [datum] potvrdil usnesení soudu I. stupně ze dne [datum] ve výroku o přerušení řízení o obnově, výrok týkající se odkladu byl změněn tak, že se povoluje odklad vykonatelnosti výroků o nákladech řízení ve věci vydaných rozsudků. Dne [datum] žalobkyně opět doplnila své dovolání. Spis byl předložen Nejvyššímu soudu jako soudu dovolacímu dne [datum]. Rozsudkem ze dne [datum], č.j. [sp. zn.]-528, dovolací soud zrušil rozsudek Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [sp. zn.]-273, a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Spis byl vrácen Okresnímu soudu v [adresa] dne [datum], právním zástupcům účastníků byl doručen dne [datum]. Dne [datum] doplnila žalobkyně žalobu na obnovu řízení a dne [datum] navrhla záměnu účastníka na straně žalující. Dne [datum] byl spis předložen Krajskému soudu v [adresa]. Usnesením ze dne [datum] krajský soud vyhověl návrhu žalobkyně, aby na její místo vstoupilo do řízení [právnická osoba] (dále v tomto odstavci „nový žalobce“). Proti tomuto rozhodnutí podala žalovaná dne [datum] dovolání, dne [datum] se ve věci vyjádřil nový žalobce, dne [datum] se vyjádřil k dovolání žalované. Dne [datum] byl spis předložen Nejvyššímu soudu, spis byl dne [datum] vrácen zpět bez věcného vyřízení, neboť nebyl vybrán soudní poplatek. Usnesením ze dne [datum] tedy byla žalovaná vyzvána k úhradě soudního poplatku za podané dovolání, což učinila dne [datum]. Dne [datum] byl spis opětovně předložen Nejvyššímu soudu, který usnesením ze dne [datum] usnesení krajského soudu ze dne [datum] zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Spis byl vrácen Okresnímu soudu v [adresa] dne [datum], dne [datum] byly tomuto soudu Nejvyšším soudem zaslány stejnopisy rozhodnutí s opraveným číslem listu. Dne [datum] doplnila žalobkyně dovolání. Dne [datum] se žalovaná vyjádřila k návrhu žalobkyně na vstup nového účastníka do řízení, dne [datum] na toto reagovala žalobkyně. Dne [datum] odvolalo [právnická osoba] svůj souhlas se vstupem do řízení, žalobkyně tedy vzala téhož dne svůj návrh zpět, řízení o tomto návrhu zastavil krajský soud usnesením ze dne [datum]. [jméno FO] [datum] do [datum] byl spis zapůjčen Obvodnímu soudu pro [adresa]. Dne [datum] se ve věci vyjádřila žalobkyně. Řízení o odvolání proti rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [sp. zn.]-155, bylo usnesením krajského soudu ze dne [datum] přerušeno do pravomocného skočení řízení o žalobách pro zmatečnost v rámci řízení vedeného u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 7 C 130/2006. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], bylo zahájeno řízení ve věci výmazu jednatele žalované, usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o jeho výmazu v obchodním rejstříku. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum], zápis nového jednatele byl povolen usnesením ze dne [datum]. Krajský soud se průběžně dotazoval na stav řízení, do jehož pravomocného skončení bylo posuzované řízení přerušeno. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o pokračování v řízení, předmětné usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Na základě referátu soudu ze dne [datum] byl Okresní soud v Písku vyzván k zaslání rozhodnutí. Na základě referátu soudu ze dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. O součinnost byl dále požádán katastrální úřad, katastrální úřad vyhověl žádosti o součinnost dne [datum]. Opakovaně žádán o zapůjčení spisu Okresní soud v Písku, následně Nejvyšší soud. Žádostí ze dne [datum] žádala žalobkyně o odročení jednání ze zdravotních důvodů. Dne [datum] se konalo jednání před Krajským soudem v [adresa], bylo provedeno rozsáhlé dokazování listinami, odročeno do [datum]. Dne [datum] došlo podání žalobkyně, doplnění dalších skutkových tvrzení žalobkyně došlo dne [datum]. Na základě referátu soudu ze dne [datum] žádán o součinnost opětovně katastrální úřad, tento vyhovuje žádosti dne [datum]. Další doplnění skutkových tvrzení došlo ze strany žalobkyně dne [datum]. Rozsudkem ze dne [datum], č.j. [sp. zn.]-949, který nabyl právní moci dne [datum], Krajský soud v [adresa] potvrdil rozsudek soudu I. stupně ze dne [datum] ve výroku o věci samé a změnil výrok o náhradě nákladů řízení, zároveň rozhodl o povinnosti žalobkyně nahradit žalované náklady odvolacího řízení. Žádostí ze dne [datum] byla prodloužena lhůta k vyhotovení rozhodnutí do [datum]. Spis byl vrácen okresnímu soudu dne [datum]. Rozsudek byl rozeslán na základě referátu soudu ze dne [datum]. Citovaný rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Dne [datum] žalobkyně podala dovolání a zároveň návrh na povolení odkladu vykonatelnosti. Na základě referátu soudu ze dne [datum] bylo dovolání zasláno protistraně k případnému vyjádření ve věci. Na základě předkládací zprávy ze dne [datum] byl spis předložen dne [datum] Nejvyššímu soudu. Dne [datum] žalobkyně učinila doplnění dovolání, rovněž jako doplnění návrhu na povolení odkladu. Dne [datum] žalobkyně zaslala Nejvyššímu soudu žádost o vydání rozhodnutí o uplatněném návrhu na povolení odkladu. Rozsudkem ze dne [datum], č.j. [sp. zn.]-1065, který nabyl právní moci dne [datum], Nejvyšší soud zrušil rozsudek Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [sp. zn.]-949, a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Dne [datum] došlo vyjádření žalobkyně v návaznosti na zrušující rozsudek. Na základě referátu soudu ze dne [datum] bylo ve věci nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] žalovaná zaslala návrh na přerušení řízení a žádost o odročení jednání, a to s ohledem na podanou ústavní stížnost, kterou podala u Ústavního soudu dne [datum]. Podání žalované bylo přeposláno žalobkyni, když ta podáním ze dne [datum] zaslala nesouhlas s přerušením řízení a odročením jednání. Dne [datum] se uskutečnilo jednání před Krajským soudem v [adresa], odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na [datum]. Na základě referátu soudu ze dne [datum] byli účastníci vyrozumění o tom, že se vyhlášení rozhodnutí dne [datum] nebude konat, a to s ohledem na nutnost doplnit dokazování, zároveň nařízeno jednání na [datum]. Podání žalobkyně ze dne [datum]. Podáním z [datum] žalovaná žádá o odročení jednání. Dne [datum] se konalo jednání, při kterém byl vyhlášen rozsudek č.j. [sp. zn.]-1210, jímž byl rozsudek soudu I. stupně částečně změněn tak, že žalované bylo uloženo uhradit žalobkyni částku 14 240 639,20 Kč s úrokem ve výši 13,10 % ročně z částky 14 198 648 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky 44 991,20 Kč ve výši 9 % ročně za dobu od [datum] do [datum] a za dobu od [datum] do zaplacení v roční výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá výši reposazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, a vždy takto stanovené znovu k prvému dni každého kalendářního pololetí, ve zbytku byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen. Zároveň bylo žalované uloženo nahradit žalobkyni poměrnou část nákladů řízení. Usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]/20, byla odmítnuta ústavní stížnost žalované. Dne [datum] žalobkyně podala návrh na stanovení lhůty k provedení procesního úkonu. Na základě předkládací zprávy ze dne [datum] byl spis předložen Vrchnímu soudu v [Anonymizováno] k rozhodnutí o určení lhůty k procesnímu úkonu. Spis byl předložen dne [datum], kdy dne [datum] bylo povoleno prodloužení lhůty pro vypracování a rozeslání rozhodnutí do [datum], další žádostí do [datum], když [datum] bylo vydáno usnesení, kterým se návrh žalobkyně, aby byla určena Krajskému soudu v [adresa] lhůta tří dnů pro odeslání písemného vyhotovení rozsudku, vyhlášeného dne [datum], se zamítá. Spis byl vrácen Krajskému soudu v [adresa] dne [datum]. S ohledem na onemocnění covid všech členů senátu, je založen úřední záznam, že rozhodnutí nemohlo být ve lhůtě vypracováno, lhůta musela být prodloužena. Rozhodnutí bylo rozesláno na základě referátu soudu ze dne [datum] a nabylo právní moci dne [datum]. Dále ve spise založeno usnesení o odmítnutí ústavní stížnosti [Anonymizováno]. Dne [datum] podala dovolání žalovaná. Doplnění dovolání žalované došlo dne [datum]. Usnesením z [datum] byla žalovaná vyzvána, aby si zvolila zástupcem advokáta k podanému dovolání, zároveň byla žalovaná vyzvána k zaplacení soudního poplatku za podané dovolání. Usnesením na čísle listu 1323 bylo rozhodnuto, že se řízení o návrhu žalobkyně na povolení obnovy řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] zastavuje. Na základě referátu soudu ze dne [datum] byla rozeslána předmětná rozhodnutí a dovolání žalované žalobkyni k případnému vyjádření. Žalobkyně se k podanému dovolání vyjadřuje dne [datum]. Dne [datum] žalovaná podává návrh na zrušení výroku pod bodem čtyři usnesení číslo [hodnota], kterým jí bylo uloženo, aby sdělila, zda správce obchodního závodu udělil žalované souhlas s podáním dovolání. Dne [datum] byla taktéž podána žaloba pro zmatečnost ze strany žalované. Soudní poplatek za dovolání byl zaplacen dne [datum]. Dne [datum] založeno sdělení správce obchodního závodu žalované. Dne [datum] žalovaná zaslala urgenci rozhodnutí o návrhu žalované na zrušení výroku pod bodem IV. Dne [datum] žalovaná zaslala žádost o osvobození od placení soudních poplatků ustanovení zástupce z řad advokátů. Podáním z [datum] podáno dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v [adresa] číslo listu 1210. Dne [datum] podána žaloba pro zmatečnost proti rozsudku Krajského soudu v [adresa], koncovka 949 a rozsudku Krajského soudu v [adresa], koncovka 1210. Usnesením z [datum] byla žalovaná vyzvána, aby se vyjádřila, zda trvá na svém návrhu došlém [datum] s žádostí o osvobození od soudních poplatků a na ustanovení advokáta. Usnesením z [datum] bylo řízení o žalobě pro zmatečnost podané u tamního soudu do [datum] přerušeno. Na základě referátu soudu ze dne [datum] bylo žalobkyní zasláno dovolání žalované k případnému vyjádření. Podáním z [datum] žalovaná vzala zpět návrh na osvobození od soudních poplatků, návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů a návrh ze dne [datum], aby soud zrušil výrok IV. usnesení Okresního soudu v [adresa] číslo listu 1322. Podáním z [datum] žalobkyně žádá o prodloužení lhůty k podání vyjádření k dovolání žalované. Vyjádření žalované ze dne [datum]. Sdělením ze [datum] bylo žalobkyni sděleno, že jí byla prodloužena lhůta k podání vyjádření k dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v [adresa] číslo listu 1210, a to do [datum]. Usnesením z [datum] bylo řízení o návrhu žalované o osvobození od soudních poplatků, ustanovení zástupce z řad advokátů a o návrhu, aby soud zrušil výrok IV., usnesení číslo listu 1322, zastaveno. Dne [datum] došel návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu vůči Okresnímu soudu v [adresa]. Na základě předkládací zprávy ze dne [datum] byla věc předložena Nejvyššímu soudu dne [datum]. Usnesením ze dne [datum], č.j. [sp. zn.]-1504, které nabylo právní moci dne [datum], odložil Nejvyšší soud vykonatelnost dovoláním napadeného rozsudku. Podáním ze dne [datum] žalobkyně oznámila zánik funkce jednatelky žalované a dala podnět k ustanovení opatrovníka žalované. Podáním ze dne [datum] žalovaná žádala o urgentní předložení soudci z důvodu postupu insolvenčního soudu, podala návrh na odklad právní moci rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] číslo listu 1210 a zároveň podala repliku k vyjádření žalobkyně. Žalobkyně se k návrhu žalované vyjadřuje podáním se dne [datum]. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum] byli účastníci vyrozumění o tom, že usnesením ze dne [datum] Krajský soud v [adresa] jako insolvenční soud zjistil úpadek žalované. Spis byl vrácen Okresnímu soudu v [adresa] dne [datum] bez věcného vyřízení. Dne [datum] podána žaloba na obnovu řízení, oznámení žalované ze dne [datum], kterým oznamuje zánik funkce jednatelky žalobkyně a podnět žalované k ustanovení opatrovníka žalobkyně. Z úředního záznamu ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná nemá od [Anonymizováno] jednatele a dne [datum] bylo rozhodnuto o konkursu. Podáním doručeným dne [datum] žalovaná žádala o zrušení údajů o právní moci rozhodnutí. Podáním z [datum] žalovaná ve věci žaloby pro zmatečnost proti rozsudku Krajského soudu v [adresa] číslo listu 949 a Krajského soudu v [adresa] číslo listu 1210 a ve věci obnovy řízení žádala o nařízení jednání ve věci. Sdělením z [datum] byla žalovaná uvědomena, že řízení o dovolání žalované proti rozsudku číslo listu 1210 nebylo dosud skončeno. Nejvyšší soud dosud meritorně nerozhodl. Z důvodu zahájení insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v [adresa] ve věci žalované a vydání rozhodnutí o zjištění úpadku a prohlášení konkursu Nejvyšší soud spis vrátil bez věcného vyřízení. Podáním ze dne [datum] se žalovaná opětovně dotazuje kdy bude ve věci nařízeno jednání. Podáním ze dne [datum] žalovaná podala návrh na pokračování soudního řízení. Spis byl v [Anonymizováno] zapůjčen Obvodnímu soudu pro [adresa]. V mezidobí podání žalobkyně dne [datum]. Dne [datum] žalovaná podala žádost o zrušení doložky právní moci rozsudku Krajského soudu v [adresa] číslo listu 1210, žádosti o zapůjčení spisu zdejšího soudu. Dne [datum] žalovaná doplnila žalobu pro zmatečnost a obnovu řízení, zdejší soud vyzýván k vrácení předmětného spisu. Na základě předkládací zprávy ze dne [datum] byl spis předložen Nejvyššího soudu. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka]-b-429 bylo rozhodnuto, že se v dovolacím řízení lze pokračovat. Žalobkyně doplnila návrh dne [datum]. Usnesením ze dne [datum], č.j. [sp. zn.]-1790, které nabylo právní moci dne [datum], Nejvyšší soud odmítl dovolání žalované a uložil jí nahradit žalobkyni náklady dovolacího řízení. Spis byl vrácen okresnímu soudu dne [datum]. Podáním ze dne [datum] se žalobkyně vyjádřila k žalobě žalované na obnovu řízení ze dne [datum]. Usnesením z [datum] byla žalovaná vyzvána ke sdělení, zda trvá na svém návrhu, tato sdělila dne [datum], že trvá na svém návrhu. Podáním z [datum] žalovaná žádala o nařízení jednání pokračování v řízení, podala návrh na nařízení odkladu vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Usnesením z [datum] byli účastníci vyrozuměni, že řízení o mimořádných opravných prostředcích, o žalobách pro zmatečnost a na obnovu řízení ve věci vedené u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [sp. zn.] se do pravomocného skončení insolvenčního řízení ve věci žalované vedené u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka] přerušují. Řízení není dosud skončeno.

9. Ze spisu vedeného Krajským soudem v [adresa] pod sp. zn [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka] (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků od prohlášení úpadku ze dne [datum] do [datum], kdy nabylo právní moci usnesení o pokračování v řízení) zjištěno, že dne [datum] byl prohlášen úpadek dlužníka ([právnická osoba]-[právnická osoba].). Dne [datum] podal dlužník vyjádření. Dne [datum] byla podána námitka podjatosti. Dne [datum] a dne [datum] podal vyjádření navrhovatel. Dne [datum] věc převzal Vrchní soud. Dne [datum] podal dlužník návrh. Dne [datum] podal žádost insolvenční správce. Dne [datum] soud rozhodl o tom, zda je vyloučen soudce. Dne [datum] podal dlužník žádost. Dne [datum] insolvenční správce podal zprávu o stavu řízení, soupis majetkové podstaty a seznam přihlášených pohledávek. Dne [datum] byla podán návrh na určení lhůty. Dne [datum] bylo vydáno usnesení o uložení povinnosti. Dne [datum] a dne [datum] podal dlužník sdělení. Dne [datum] zaslal navrhovatel vyjádření. Dne [datum] podal dlužník 2 žádosti. Dne [datum] a dne [datum] byly podány 3 návrhy na rozhodnutí o hlasovacím právu. Dne [datum] podal navrhovatel vyjádření. dne [datum] byl podán návrh na určení lhůty. Dne [datum] se vyjádřil dlužník. Dne [datum] bylo odročeno jednání. Dne [datum] se vyjádřil navrhovatel. Dne [datum] byla věc předložena Vrchnímu soudu. Dne [datum] byla přípisem věc vrácena bez věcného vyřízení. Dne [datum] se dlužník vyjádřil. Dne [datum] byla věc předložena Vrchnímu soudu, téhož dne se podal dlužník sdělení a vyjádření a byla učiněna výzva insolvenčnímu správci. Dne [datum] bylo rozhodnuto o odvolání. Dne [datum] podal sdělení insolvenční správce. Dne [datum] bylo vydáno opravné usnesení. Dne [datum] byl spis vrácen Krajskému soudu. Dne [datum] a dne [datum] byl podán návrh. Dne [datum] podal dlužník návrh, námitku podjatosti a sdělení. Dne [datum] byl návrh doplněn a dlužník podal vyjádření. Dne [datum] podal dlužník návrh. Dne [datum] bylo vydáno usnesení. Dne [datum] bylo vydáno usnesení o vydání/vyplacení zálohy na náklady řízení insolvenčního správce. Dne [datum] podal dlužník návrh a jeho doplnění a sdělení. Dne [datum] byla věc předložena Vrchnímu soudu. Dne [datum] byly vydány 3 usnesení. Dne [datum] a dne [datum] bylo podáno vyjádření. Dne [datum] bylo podáno odvolání, sdělení dlužníka a vyjádření navrhovatele. Dne [datum] bylo podáno odvolání. Dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí o tom, zda je soudce vyloučen, téhož dne podal navrhovatel vyjádření. Dne [datum] byly podány 2 návrhy na určení lhůty. Dne [datum] věc převzal Vrchní soud. Dne [datum] podal dlužník 2 sdělení. Dne [datum] byl podán návrh na určení lhůty. Dne [datum] dlužník podal návrh. Dne [datum] věc převzal Vrchní soud. Dne [datum] byla podána žádost. Dne [datum] věc převzal Vrchní soud. Dne [datum] podal dlužník sdělení. Dne [datum] podal dlužník námitku podjatosti. Dne [datum] podal sdělení insolvenční správce a dlužník. Dne [datum] bylo podáno odvolání dlužnicí. Dne [datum] soud rozhodl o určení procesní lhůty. Dne [datum] podali dlužník a věřitel sdělení. Dne [datum] bylo rozhodnuto o odvolání. Dne [datum] byl spis vrácen soudu prvého stupně. Dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí o delegaci. Dne [datum] podal dlužník sdělení. Dne [datum] byla podána žádost insolvenčního správce. Dne [datum] byly vydány 3 usnesení. Dne [datum] bylo nařízeno přezkumné jednání. Dne [datum] podal insolvenční správce žádost o odročení jednání. Dne [datum] podal dlužník vyjádření. Dne [datum] podal dlužník námitku podjatosti. Dne [datum] bylo podáno vyjádření SZ, bylo odročeno jednání, věc byla předložena Vrchnímu soudu, podáno vyjádření a doplnění návrhu navrhovatele. Dne [datum] bylo podáno vyjádření dlužníka. dne [datum] bylo podáno vyjádření věřitele a věc předložena Vrchnímu soudu. Dne [datum] byl vyhotoven seznam přihlášených pohledávek a bylo podáno 5 návrhu insolvenčního správce na rozhodnutí o hlasovacím právu a 3 vyjádření věřitelů. Dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí o tom, zda je soudce vyloučen a rozhodnutí o delegaci. Dne [datum] byl podán věřitelem návrh na rozhodnutí o hlasovacím právu. Dne [datum] bylo věřiteli podáno vyjádření a návrh na rozhodnutí o hlasovacím právu. Dne [datum] bylo podáno věřiteli 2 x vyjádření, věřiteli 2x návrh o rozhodnutí o hlasovacím právu a sdělení věřitele. Dne [datum] byla vydána zpráva insolvenčního správce o stavu řízení, byl podán 7 x návrh dlužníka, 2 x návrh dlužníka na zproštění správce z funkce, 2 x návrh věřitelů na rozhodnutí o hlasovacím právu. Dne [datum] bylo podáno 2 x vyjádření dlužníka, 2 x sdělení věřitele, byl vyhotoven seznam přihlášených pohledávek a byla podána žádost dlužníka o odročení jednání. Dne [datum] bylo vydáno usnesení a věc byla předložena Vrchnímu soudu. Dne [datum] byla podána žádost dlužníka. Dne [datum] bylo podáno sdělení dlužníka. Dne [datum] bylo vydáno usnesení. Dne [datum] bylo podáno vyjádření navrhovatele. Dne [datum] bylo podáno vyjádření dlužníka a věc předložena Nejvyššímu soudu. Ve dnech [datum], [datum] a [datum] bylo podáno vyjádření věřitelů. Dne [datum] byla věc vrácena soudu prvního stupně. Dne [datum] byla vyhotovena zpráva a vyúčtování nákladů. Dne [datum] byl podán návrh SZ. Dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí o odvolání. Dne [datum] podáno vyjádření věřitele a dlužníka a návrh dlužníka. Dne [datum] bylo vyhotovena 2 usnesení. Dne [datum] bylo podáno vyjádření věřitele. Dne [datum] bylo podáno odvolání dlužníka a sdělení věřitele. Dne [datum] bylo podáno 4 x sdělení věřitele, sdělení dlužníka a návrh dlužníka na zproštění správce z funkce. Dne [datum] bylo podáno vyjádření dlužníka. Dne [datum] bylo podáno sdělení věřitele. Dne [datum] podáno vyjádření SZ. Dne [datum] bylo podáno vyjádření dlužníka. Dne [datum] bylo vydáno usnesení, věc byla předložena Vrchnímu soudu, věc byla předložena Nejvyššímu soudu a byla učiněna výzva na správce. Dne [datum] byl podán návrh - doplnění návrhu dlužníka a návrh věřitele. Dne [datum] byla podána námitka podjatosti dlužníkem. Dne [datum] bylo podáno navrhovatelem 2 x vyjádření k dovolání. Dne [datum] byl podán dlužníkem návrh – doplnění návrhu, sdělení a námitka podjatosti. Ve sledovaném období (od [datum] do [datum] bylo zahájeno 47 incidenčních sporů.

10. Z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [právnická osoba], č.j. [sp. zn.]- 124, zjištěno, že v tomto řízení se žalobkyně [právnická osoba]. proti České republice – [Anonymizováno] domáhala odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [sp. zn.], a to včetně doby, kdy byl ze strany žalobkyně podán dne [datum] návrh na vydání předběžného opatření, který předmětnému řízení předcházel. Dále zjištěno, že v tomto řízení byla odškodněna doba od [datum], tedy od podání návrhu žalobkyně na nařízení předběžného opatření do okamžiku vyhlášení soudního rozhodnutí, tedy do dne [právnická osoba].[Anonymizováno]. Soud dospěl k závěru, že celková částka, která žalobkyně náleží činí 231 642 Kč, jelikož žalovaná poskytla již žalobkyni částku 169 169 Kč, byla žalobkyni přiznána zbývající částka 62 473 Kč.

11. Z nesporných tvrzení a provedeného dokazování má soud za prokázaný závěr o skutkovém stavu tak, jak je tento popsán výše s tím, že posuzované řízení ve vztahu k žalobkyni trvalo od [datum], kdy oznámil její advokát soudu převzetí právního zastoupení (tento okamžik učinili účastníci při jednání nesporným) a skončeno bylo dne [datum] právní mocí odvolacího rozsudku. Délka posuzovaného řízení vzhledem k posuzované nemajetkové újmě žalobkyně tak činí 13 let a 2 let.

12. Soud z provedených listinných důkazů učinil níže rozvedená skutková zjištění rozhodná pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku.

13. Soud provedl veškeré navržené důkazy, žádný z nich nezamítal.

14. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně 15. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

16. Podle § 5 písm. b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

17. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle druhého odstavce téhož ustanovení má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

18. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

19. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

20. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle třetího odstavce téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

21. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 13 odst. 1 a § 31a odst. 1, 2 a 3 zák. č. 82/1998 Sb., když se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce posuzovaného řízení. V řízení přitom bylo nesporné, že žalobkyně svůj nárok u žalované řádně předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zák. č. 82/1998 Sb., pročež může být věc projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb.).

22. Soud nejprve konstatuje, že nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem představuje specifický nárok, který zákonodárce do právního řádu zakotvil, aby naplnil požadavek čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále též jen „Úmluva“), podle kterého každý, jehož práva a svobody přiznané touto Úmluvou byly porušeny, musí mít účinné právní prostředky nápravy před národním orgánem, i když se porušení dopustily osoby při plnění úředních povinností. Podle čl. 6 odst. 1 věta prvá Úmluvy platí, že každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novelizace zákonem č. 160/2006 Sb. tak primárně bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) na vnitrostátní úroveň. Ovšem je zřejmé, že má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již Úmluvou, musí při svém rozhodování vycházet z judikatury ESLP.

23. V posuzovaném případě se žalobkyně domáhala zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která ji měla být způsobena v důsledku nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Soud se tak zabýval důvodností uplatněného nároku především s ohledem na to, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu nemajetkové újmy, když soud konstatuje, že k tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle OdpŠk, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení (nesprávný úřední postup); vznik újmy a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou.

24. S ohledem na uvedené, soud prvotně posuzoval, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně, zda došlo k porušení povinnosti soudu vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě, když délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9. 7. 2002). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21. 6. 2005). Základní kritéria k posouzení, zda je délka řízení přiměřená, zakotvil zákonodárce v § 31a odst. 3 OdpŠk. Ovšem je třeba mít na mysli, že tato kritéria jsou stanovena pouze demonstrativním výčtem, soud tak musí přihlédnout i k dalším okolnostem projednávané věci.

25. Z ustálené judikatury dovolacího soudu plyne závěr, že dojde-li k přerušení původního řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. z důvodu, že probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu (vedlejší řízení), započítává se doba, po kterou je původní řízení přerušeno, do celkové doby jeho trvání. V takovém případě je třeba zkoumat, zda ve vedlejším řízení byla věc projednána v přiměřené lhůtě. Pokud tomu tak je, nelze učinit závěr o tom, že by z důvodu jeho přerušení byla délka původního řízení nepřiměřená (srov. NS ČR, sp.zn. 30 Cdo 348/2010). Soud se proto zabýval i tím, zda délka řízení vedeného Okresním soudem v [adresa], sp.zn. [sp. zn.] a délka insolvenčního řízení sp.zn. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka], do jejichž skončení bylo posuzované řízení přerušováno, byla přiměřená.

26. Posuzované řízení bylo vůči žalovanému zahájeno dne [datum] a skončeno bylo dne [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek odvolacího soudu o žalobě na náhradu škody způsobené vydáním předběžného opatření. Délka posuzovaného řízení vzhledem k posuzované nemajetkové i majetkové újmě žalobce tak činila 13 let a 2 měsíce.

27. Již zde soud konstatuje, že tato délka řízení je i při bližším zkoumání průběhu celého posuzovaného řízení a řízení sp.zn. [sp. zn.] nepřiměřená. Řízení jako celek neodpovídalo dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobných věcech zpravidla očekávat. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk a tím k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, za které jí náleží právo na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (§ 31a odst. 1 OdpŠk). V důsledku porušení práva žalobkyně na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě jí vznikla nemajetková újma. Soud shledal, že je na místě žalobkyni poskytnout peněžitou formou zadostiučinění, neboť konstatování či omluva není v tomto případě dostatečnou formou zadostiučinění. Což ostatně ani žalovaná nesporovala.

28. Při výpočtu výše finančního zadostiučinění vycházel soud ze Stanoviska Nejvyššího soudu, sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále také jen „Stanovisko“). Pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč a 20 000 Kč za jeden rok řízení (1 250 Kč – 1 667 Kč za měsíc), přičemž na první dva roky je přiznávána v jedné polovině. Soud neshledal důvody pro stanovení výše základní sazby za jeden rok řízení v horní hranici této sazby, neboť takový postup je namístě pouze u řízení extrémně dlouhých trvajících kolem 20 let a více, nebo v situaci, kdy samo odškodňovací řízení běží dlouhou dobu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 3026/2009). Za přiměřenou základní sazbu je v tomto případě 16 000 Kč za rok řízení. Z judikatury Nejvyššího soudu lze vysledovat, že horní hranice doporučeného rozmezí je soudy přiznávána v řízení o extrémních délkách 20 let (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1320/2011, či věc řešenou Nejvyšším soudem pod sp.zn. 30 Cdo 5440/2014, kde byla základní částka 20 000 Kč/rok přiznána u řízení, jehož délka přesahovala 23 let). Základní částka 17 000 Kč byla přiznána v řízení trvajícím 16 let (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1612/2009). V posuzované věci řízení trvalo 13 let a 4 měsíce. Za přiměřenou základní sazbu tak soud považuje v tomto případě částku 16 500 Kč za rok řízení. Není na místě přiznávat částku vyšší, neboť soud sice uznává, že délka řízení byla nepřiměřená, nicméně jeho délka nebyla extrémní, tedy blížící se, či snad dokonce přesahující dobu 20 let.

29. Soud dále zohlednil, že posuzované řízení bylo důvodně přerušeno do doby skončení řízení sp.zn. [sp. zn.], a to v období od [datum], kdy nabylo právní moci usnesení o přerušení řízení, do [datum], kdy nabylo právní moci usnesení ze dne 5. 1. 2021o pokračování řízení, do pravomocného skončení řízení vedeného pod sp.zn. [sp. zn.] (8 let), od [datum], kdy bylo zveřejněno usnesení o úpadku žalobce (v řízení sp.zn. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka]) do [datum] (1 rok a 1 měsíc), kdy nabylo právní moci usnesení o pokračování v řízení na základě návrhu insolvenčního správce tamní žalobkyně a od [datum], kdy nabylo právní moci usnesení o přerušení řízení do skončení řízení vedeného u Nejvyššího soudu pod sp. zn. [sp. zn.], do [datum] (10 měsíců), kdy nabylo právní moci usnesení o pokračování řízení na základě návrhu tamního žalovaného ze dne [datum] (v řízení [sp. zn.]), celkem tedy po dobu 9 let a 11 měsíců. Při stanovení výše zadostiučinění je totiž třeba zohlednit, že obě řízení (přerušené hlavní řízení i řízení vedlejší) je třeba v rozsahu jejich souběhu vnímat jako řízení jediné, neboť újma utrpěná účastníkem zůstává stejná a nenásobí se počtem souběžných řízení (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. 30 Cdo 348/2010, a ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1021/2010). Jestliže bylo posuzované řízení přerušeno do skončení souběžného řízení sp.zn. [sp. zn.], byla újma žalobkyně v daném období soustředěna toliko na toto řízení, na kterém mělo rozhodnutí v posuzovaném řízení záviset. Soud tak za účelem vyloučení duplicitního odškodnění přihlíží k zadostiučinění poskytnutému (přiznanému) za nepřiměřenou délku vedlejšího řízení a přizná přiměřené zadostiučinění za tu část řízení, kdy hlavní řízení neprobíhalo souběžně s vedlejším řízením (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2018, sp. zn. 30 Cdo 2237/2017, a ze dne 29. 3. 2021, sp. zn. 30 Cdo 2286/2020, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 30 Cdo 4900/2016). Bylo prokázáno, že za všechna období, pro která bylo posuzované řízení přerušeno, bylo žalobkyni poskytnuto zadostiučinění v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. [sp. zn.]. Je tak na místě žalobkyni odškodnit za zbývající období od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum], celkem tedy za 3 roky a 5 měsíců. Zadostiučinění, které by tak žalobkyni náleželo, je představováno částkou 38 665 Kč 2 x 16 000 + 5 x 1 333, kdy je však nutno tuto částku modifikovat, a to dle kritérií uvedených v ust. § 31a OdpŠk.

30. Z hlediska kritéria postupu orgánu veřejné moci soud shledal, že na délce řízení se podílel i procesní soud. Předně soud konstatuje, že sice nejsou dány zákonné lhůty k učinění úkonu či rozhodnutí ve věci samé (až na výjimky), nicméně obecně se za přiměřenou lhůtu k učinění úkonu soudu považují 3 měsíce. Jen u soudů vyšších stupňů, jako je Nejvyšší soud a Ústavní soud, je tomu jinak. Tyto soudy zpravidla nečiní ve věci jiné úkony než samotné rozhodnutí, aniž by bylo namístě dobu od předložení jim spisu do rozhodnutí považovat za nedůvodnou nečinnost, neboť soud zvažuje, jak ve věci rozhodne. Zpravidla nelze označit za průtah dobu jednoho roku od zahájení řízení před těmito soudy (viz SIMON, Pavel. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. V Praze: C.H. Beck, 2019. Právní praxe. ISBN 978-80-7400-768-2. str. 286). Průtahy v soudním řízení jsou jevem, kdy soud nekoná v zákonem stanovené či přiměřené době, a jde tedy zpravidla (ne vždy) o příčinu nepřiměřené délky řízení. Zákon č. 82/1998 Sb. výslovně počítá s náhradou odvozenou od celkové délky řízení, není však namístě vycházet ze samotných průtahů řízení (období neodůvodnění nečinnosti), nýbrž primárně z délky řízení. V činnosti procesního soudu I. stupně byl shledáno období nečinnosti, kdy soud konal déle než po tříměsíční době, a to od [Anonymizováno], kdy odeslal žalovanému žalobu s výzvou k vyjádření, do [Anonymizováno], kdy zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku tamní žalobkyní. Dále od konce [Anonymizováno], kdy tamní žalobkyně podala odvolání, proti usnesení o zastavení řízení do [Anonymizováno], kdy soud zrušil usnesení o zastavení řízení pro dodatečné zaplacení soudního poplatku a zároveň nařídil ústní jednání na [datum] (4 měsíce). Dále pak od konce [Anonymizováno], kdy bylo vydáno usnesení o pokračování řízení do [Anonymizováno], kdy soud vyzval tamní žalobkyni, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. V ostatních případech soud konal v tříměsíčních lhůtách, avšak jednotlivé úkony byly někdy na hraně této lhůty, přičemž i toto způsobovalo v celkové době nepřiměřenou délku řízení. Pokud jde o přerušení posuzovaného řízení do skončení vedlejšího řízení, je třeba jej považovat za důvodné. Předně je třeba poukázat na skutečnost, že to byla sama žalobkyně, kdo přerušení řízení procesnímu soudu navrhla. Žalobkyni lze přisvědčit, že i za této situace bylo na procesním soudu, aby zvážil, zda je návrh na přerušení důvodný a po celou dobu přerušení sledoval, zda nadále jsou splněny důvody pro přerušení. V tomto směru je podstatné, že posuzované řízení bylo řízením o náhradu škody v důsledku vydání předběžného opatření ve prospěch žalobkyně. Ve vedlejším řízení se pak řešila otázka podstatná pro splnění jedné z podmínek pro přiznání náhrady škody, a to, jestli předběžné opatření zanikne z jiného důvodu než proto, že návrhu ve věci samé bylo vyhověno. Skutečnost, jestli žalobkyně bude se svou žalobou ve vedlejším řízení úspěšná, jinými slovy výsledek vedlejšího řízení, byla pro rozhodnutí v posuzovaném řízení významná. Argumentace žalobkyně, že nebyla splněna jedna z podmínek pro přiznání náhrady škody, a to samotný vznik škody pro absenci tvrzení, není přiléhavá. V tomto směru by totiž musel procesní soud poskytnout v posuzovaném řízení tamní procesní žalobkyni procesní poučení a výzvu podle § 118a o.s.ř. Na jednání dne [datum] však nedošlo k zahájení jednání ve věci, a to především proto, že byl zdejší žalobkyní (v posuzovaném řízení v postavení žalované) podán návrh na jeho přerušení. Procesnímu soudu tak ex post a se znalostí toho, jak vše dopadlo, nelze úspěšně vytýkat, že jednání nezahájil, naopak jej odročil a rozhodl o přerušení řízení. Teprve na jednání [datum] mohlo být dáno tamní procesní žalobkyni procesní poučení a výzva podle § 118a o.s.ř., k čemuž však pro její nedostavení se k jednání nedošlo. Až do této chvíle tak soud nemohl žalobu zamítnout pro absenci tvrzení ohledně vzniklé škody. Soudu v kompenzačním řízení pak nepřísluší věcně posuzovat postup procesního soudu v posuzovaném řízení, neboť soud je ve své rozhodovací činnosti nezávislý. Za nesprávný úřední postup proto nelze považovat situaci, kdy existovaly i jiné procesní varianty, které však soudem využity nebyly. Dlužno dodat, že se jich ostatně ani žádný z účastníků nedomáhal. Úvahy žalobkyně o tom, že procesní soud měl jinak vyhodnotit dobu přerušení řízení a pokračovat v řízení dříve, neodpovídá ani tehdejší procesní strategii žalobkyně, která ani jednou soudu nenavrhla, aby v řízení pokračoval. Za této situace nelze procesnímu soudu vytýkat, že vyčkával na skončení vedlejšího řízení. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci v řízení sp.zn. [sp. zn.], byla shledána období nečinnosti, a to v době od [datum], kdy byla podána žaloba, do [datum], kdy byla žalobkyně vyzvána k doplnění tvrzení a k úhradě soudního poplatku, dále v době od [datum], kdy žádal soud o zapůjčení spisu, do [datum], kdy proběhlo jednání ve věci, dále soud za průtah považuje období, kdy byl spis mezi [datum] a [datum] zapůjčen zdejšímu soudu, kdy s ohledem na charakter věci bylo možní spis zapůjčit jen k jednání, když v předmětnou dobu se jednalo již o spis tzv. starších řad (v té době spor trvající přibližně 8 let). Řízení však jinak probíhalo plynule (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 1143/2010), pouze docházelo v určitých fázích k nekoncentrovanosti úkonů soudu (např. vrácení spisu dovolacím soudem bez věcného vyřízení). Jakkoli se postup procesního soudu již promítl v samotném závěru o nepřiměřenosti délky řízení a nutnosti odškodnění v penězích, za zjištěná období nečinnosti a nekoncentrovaného postupu soud přistoupil k zvýšení základní částky zadostiučinění o 5 %.

31. Z hlediska významu předmětu řízení pro žalobkyni soud uvádí, že dle Stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení trestních (zejména je-li omezena osobní svoboda účastníka), dále řízení, jejichž předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinněprávní vztahy (zde zejména řízení ve věcech péče o nezletilé a věci výživného), řízení ve věcech osobního stavu, pracovně právní spory či řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu (sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.). Posuzované řízení nepatřilo mezi shora uvedená řízení, jelikož se jednalo o žalobu na zaplacení částky jako náhrady škody způsobené vydáním předběžného opatření, proto soud základní částku nijak nemodifikoval. Zvýšený význam řízení nezakládá ani skutečnost, že žalobkyně musela složit jistotu 100 000 Kč, neboť jde o zákonný požadavek, z něhož nelze odvozovat zvýšenou odpovědnost státu. Skutečnost, že žalobkyni tato částka byla vrácena až po pravomocném skončení posuzovaného řízení, je logickým důsledkem funkce institutu jistoty, přičemž skutečnost, že řízení trvalo delší dobu, již byla zohledněna v tom, že soud k závěru o nepřiměřenosti délky řízení dospěl a odškodnil žalobkyni v penězích. Skutečnost, že žalobkyně byla účastníkem soudních sporů a musela tak vynaložit finanční prostředky v souladu s zákonnými ustanoveními, důvod k odškodnění sám o sobě, či k jeho navýšení, nepředstavuje.

32. Z hlediska složitosti soud hodnotí věc jako běžně složitou po stránce hmotněprávní i skutkové, neboť po objasnění skutkového stavu je posouzení, zda došlo ke způsobení škody způsobené vydáním předběžného opatření tamní žalobkyni, standardně obtížné. Ve věci nebylo prováděno složitější dokazování. Soud však věc hodnotí jako mírně složitější po stránce procesní, když byla vydána celá řada procesních rozhodnutí (např. usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudních poplatků, opakovaně pak bylo vydáno usnesení o přerušení řízení). Dále pak v posuzovaném řízení došlo k prohlášení úpadku tamní žalobkyně na návrh zdejší žalobkyně ([právnická osoba].), na základě čehož došlo k přerušení řízení ze zákona. Pokud jde o složitost řízení sp.zn. [sp. zn.], tamní spor byl právně složitý, šlo o otázku účinnosti výpovědi smlouvy o nájmu s ohledem na tvrzené nedoručení výpovědi protistranou, kdy toto bylo řešeno za situace veřejné dražby v rámci probíhajícího konkursního řízení původní majitelky objektu. Žalobkyně požadovala, aby ji žalovaná zaplatila slevu na nájemném a dále aby jí vrátila poměrnou dobu nájemného za dobu od odstoupení od smlouvy do konce doby, na kterou byl nájem sjednán. Předmětem řízení byl přechod práv a povinností ze smlouvy o nájmu nebytových prostor, jaký vliv má odstoupení od této smlouvy a zda straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení. Co se týče složitosti procesní, soudy celkem pětkrát rozhodovaly o návrhu na přerušení řízení, bylo navrženo nařízení předběžného opatření, bylo opakovaně rozhodováno o odkladu vykonatelnosti rozsudku a dále o záměně účastníků. Po stránce skutkové však bylo složitější řízení sp.zn. [sp. zn.], v němž bylo prováděno obsáhlé dokazování, kdy z obsahu spisu vyplynulo, že sama žalobkyně z důvodu složitosti věci opakovaně žádala o prodloužení lhůty k podání vyjádření. V rámci kritéria složitosti (srov. NS ČR, sp.zn. 30 Cdo 1112/2011) soud vzal v úvahu, že posuzované řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. K uvedenému soud konstatuje, že již samo řízení u několika stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky posuzovaného řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. závěry Stanoviska). Soud prvního stupně rozhodoval ve věci samé jednou, odvolací soud rozhodoval ve věci samé jednou a jednou o rozhodnutí procesní povahy. Pokud jde o řízení sp.zn. [sp. zn.], věc byla řešena na třech stupních soudní soustavy a rozhodoval rovněž Ústavní soud, kdy soud prvního stupně rozhodoval ve věci samé jednou, odvolací soud třikrát stejně jako soud dovolací, byly podány rovněž žaloby na obnovu řízení a žaloby pro zmatečnost. Soud s ohledem na toto kritérium základní částku snížil o 30 % (z toho 20 % za instančnost).

33. Žalobkyně se na délce řízení v principu nepodílela. Chování žalobkyně ve vztahu k délce řízení je proto třeba hodnotit jako neutrální. Soud tak s ohledem na toto kritérium základní částku nemodifikoval.

34. Ve světle výše uvedeného žalobkyni náleží přiměřené zadostiučinění za újmu způsobenou jí nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce, neboť byla prokázána existence odpovědnostního titulu (nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení), vznik újmy a příčinná souvislost mezi uvedenými dvěma podmínkami. Zadostiučinění za celé řízení žalobkyni náleží ve výši 38 665 Kč - 25 %, tj. 28 999 Kč (po zaokrouhlení na celé Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaná již žalobkyni poskytla zadostiučinění ve výši 26 250 Kč, přiznal soud žalobkyni zbývajících 2 749 Kč (výrok I.). Ve zbytku, co do částky 217 667 Kč (včetně zbylého příslušenství), byla žaloba zamítnuta (výrok II.).

35. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši z částky 2 749 Kč, avšak až od [datum] do zaplacení, ve zbytku (úrok z prodlení z částky 220 416 Kč od [datum] a z částky 217 667 Kč od [datum] do zaplacení) nárok žalobkyně zamítl (výrok II). Úrok byl přiznán v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., která byla ke dni [datum] 12 %. Žalovaná se dostala do prodlení až uplynutím šesti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované, když platí, že nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 občanského zákoníku tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. K prodlení žalované s náhradou nemajetkové újmy proto došlo až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne [datum], a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, když lhůta šesti měsíců skončila dnem [datum], žalovaná se tak dostala do prodlení až dne [datum] (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001).

36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3, § 151 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla sice úspěšná pouze částečně, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu, pročež se i částečný úspěch pro účely náhrady náklady řízení projeví jako úspěch plný. Náklady žalobkyně jsou představovány částkou 9 623 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a nákladů právního zastoupení žalobkyně. Odměna advokáta byla určena dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Do [datum] učinil právní zástupce žalobkyně 1 úkon právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení podle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění do [datum], z tarifní hodnoty 50 000 Kč á 3 100 Kč (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3378/2013). K odměně advokáta náleží paušální náhrada hotových výdajů advokáta 1 x 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění do [datum]. Počínaje [datum] právní zástupce žalobkyně dle ust. § 7 bod 5, § 9a odst. 2 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. d) a g) advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, učinil ve věci 2 úkony právní služby spočívající v sepisu žaloby a účasti na jednání dne [datum] z tarifní hodnoty 2 749 Kč á 1 000 Kč. K odměně advokáta dále náleží paušální náhrada hotových výdajů advokáta 2 x 450 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, to vše zvýšené o náhradu za 21% daň z přidané hodnoty, tj. 1 323 Kč (21 % ze 6 300 Kč), když zástupce žalobkyně doložil, že je jejím plátcem. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za předžalobní výzvu - uplatnění nároku u žalované ze dne [datum] - s poukazem na § 31 odst. 4 OdpŠk.

37. Lhůta k plnění ve věci samé i v nákladovém výroku byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů, a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší, která žalobkyni nijak nepoškozuje. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně.