48 C 238/2019-299

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Chmela, Ph.D. a přísedících Daniela Dlugoše a Zuzany Grulichové., ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 227 821 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 227 821 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a dále částku 8 954 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 154 337 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 náhradu nákladů řízení státu, jejíž výše a splatnost bude stanovena samostatným usnesením.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 soudní poplatek ve výši 11 392 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

I. Argumentace účastníků a průběh řízení I. 1 [příjmení]

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 227 821 Kč s příslušenstvím, představující odstupné z důvodu podle § 52 písm. d) zákona č. 262/2006 Sb. („zákoník práce“), tedy proto, že dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k práci pro pracovní úraz. Odstupné požadoval ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku podle § 67 odst. 2 zákoníku práce.

2. Dle žalobních tvrzení utrpěl žalobce dne [datum] pracovní úraz spočívající v distorzi levého kolenního kloubu, o čemž byl o měsíc později sepsán u žalované příslušný záznam o úrazu. V důsledku tohoto pracovního úrazu bylo dne [datum] vydáno rozhodnutí o žalobcově dočasné pracovní neschopnosti. Tato pracovní neschopnost byla ošetřující lékařkou žalobce ukončena dne [datum], protože bylo zjištěno, že se u žalobce nedá očekávat opětovné nabytí pracovní schopnosti, neboť je jeho poúrazový stav dlouhodobě nepříznivý a je u něj plánována úplná náhrada levného kolenního kloubu. Vzhledem k ukončení pracovní neschopnosti požádal žalobce žalovanou o poskytnutí dovolené a předpokládal, že si v této době opatří podklady pro ukončení pracovního poměru, neboť v důsledku následků svého zranění nebyl schopen vykonávat žádnou pracovní činnost. Dále žalobce uvedl, že se dne [datum] dostavil k poskytovateli pracovně- lékařských služeb [právnická osoba] a požádal ho o vypracování lékařského posudku pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci. Se závěrem posuzujícího lékaře žalobce nesouhlasil, neboť ten v posudku uvedl, že žalobce sice je zdravotně nezpůsobilý k výkonu práce údržbáře, ale jako důvod uvedl obecné onemocnění žalobce (nikoliv pracovní úraz). Žalobce proto požádal o přezkoumání lékařského posudku a u žalované si zajistil další čerpání dovolené. Dne [datum] byl žalobci doručen nový lékařský posudek, kde však nebyl uveden žádný důvod jeho nezpůsobilosti k práci. Žalobce proto podal znovu návrh na přezkoumání lékařského posudku, v něm namítal nesprávný postup poskytovatele pracovně- lékařských služeb, který v rozporu se zákonem vydal nový lékařský posudek, místo toho, aby věc postoupil krajskému úřadu. Jelikož žalobce mohl čerpat dovolenou jen do [datum], zaslal dne [datum] žalované návrh na uzavření dohody o ukončení pracovního poměru dohodou podle § 52 písm. d) zákoníku práce. Žalovaná na tento návrh nereagovala a žalobce tak byl nucen požádat žalovanou o poskytnutí neplaceného volna, čemuž žalovaná vyhověla. Žalobce následně dne [datum] požádal žalovanou alespoň o uzavření dohody o ukončení pracovního poměru podle § 49 zákoníku práce s tím, že po získání lékařského posudku by byla věc se žalovanou dořešena, avšak ani na toto žalovaná nereagovala. Dne [datum] se proto žalobce pokusil na svém pracovišti osobně doručit žalované výpověď, ale to bylo ze strany pracovníků žalované odmítnuto, a žalobce proto odeslal výpověď poštou. Výpovědní doba začala běžet [datum] a pracovní poměr byl ukončen [datum].

3. Dále žalobce ve své žalobě uvedl, že [datum] vydal krajský úřad rozhodnutí o přezkoumání lékařského posudku, kterým napadený lékařský posudek zrušil a vrátil poskytovateli pracovně- lékařských služeb k vydání nového posudku. Tento poskytovatel však v mezidobí ukončil činnost, a proto si žalovaná zvolila nového poskytovatele – [právnická osoba] Tato společnost však žalobce dne [datum] informovala o tom, že vzhledem k ukončení jeho pracovního poměru není kompetentní k provedení prohlídky a vypracování nového posudku o pracovní způsobilosti, a žalobci proto nezbylo nic jiného, než se s žádostí o posouzení svého zdravotního stavu obrátit na soudního znalce doc. MUDr. [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení]. Dle žalobce ze znaleckého posudku vypracovaného soudním znalcem vyplývá, že při pracovním úrazu došlo u žalobce k ruptuře vnitřního menisku levého kolenního kloubu, tento pracovní úraz byl příčinnou kolenních operací provedených u žalobce [datum] a [datum], byl příčinou jeho dočasné pracovní neschopnosti a následně jeho zdravotní nezpůsobilosti k výkonu práce. Žalobce uvedl, že v návaznosti na závěry znaleckého posudku vyzval dne [datum] žalovanou k vyplacení odstupného, ta nejprve předeslala zájem na smírném vyřízení věci, ale následně uvedla, že závěry znaleckého posudku odmítá.

4. Žalobce shrnul, že ze znaleckého posudku doc. Hrnčíře jednoznačně vyplývá, že pozbyl způsobilost k výkonu práce údržbáře v důsledku pracovního úrazu. Podle žalobce byl v důsledku nekorektního postupu žalované donucen k ukončení pracovního poměru výpovědí. Dále žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu z 21. 1. 2014, sp. zn. 21 Cdo 983/2013. Ze závěrů tohoto rozsudku dovodil, že k rozvázání pracovního poměru došlo ve skutečnosti proto, že dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k práci pro pracovní úraz, tedy z důvodu uvedeného v § 52 písm. d) zákoníku práce, a náleží mu proto odstupné podle § 67 odst. 2 zákoníku práce ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku, tj. v celkové výši 227 821 Kč, včetně úroků z prodlení počítaných od [datum], kdy žalované uplynula lhůta specifikovaná v zaslané výzvě k plnění. I. 2 Vyjádření žalované 5. Žalovaná uvedla, že nárok ani zčásti neuznává a veškerá tvrzení uvedená v žalobě popírá. Především zdůraznila, že žalobci vůbec nevznikl nárok na zaplacení odstupného podle § 67 odst. 2 zákoníku práce, neboť k tomu nebyly splněny zákonné podmínky. Podle žalované je zásadní, že k rozvázání pracovního poměru nedošlo ani výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů dle § 52 písm. d) zákoníku práce, ani dohodou z týchž důvodů, nýbrž výpovědí samotného žalobce.

6. Kromě toho žalovaná popřela, že by pracovní úraz, který měl žalobce utrpět dne [datum], byl takového rozsahu a závažnosti, jak tvrdí žalobce, a že by právě v jeho důsledku pozbyl způsobilost k výkonu práce údržbáře. Poukázala na skutečnost, že ačkoliv mělo k pracovnímu úrazu dojít dne [datum], podstoupil žalobce poprvé vyšetření u lékaře až [datum]. Žalovaná rovněž ve svém vyjádření zmínila odborné stanovisko doc. MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., který uvedl, že úraz mohl pouze urychlit progresi degenerativních změn a mohl být jen spouštěcím impulzem dekompenzace artrotických změn kolenního kloubu. Žalovaná také zpochybnila znalecký posudek doc. [anonymizováno] s tím, že do jeho zaměření vůbec nespadá odvětví ortopedie a jeho vypovídací hodnota je proto přinejmenším sporná. Závěrem svého vyjádření žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. I. 3 Replika žalobce 7. Žalobce se v reakci na vyjádření žalované uvedl, že je sice pravdou, že k ukončení pracovního poměru došlo výpovědí z jeho strany, nicméně k uvedenému způsobu řešení byl žalobce de facto donucen jednáním žalované, která nereagovala na žádosti žalobce a nebyla ochotna přistoupit ani na ukončení pracovního poměru dohodou. Žalované bylo známo, že je žalobce nezpůsobilý k výkonu práce, a přesto mu nenabídla jinou pracovní pozici, kterou by mohl vykonávat, ani nepřistoupila k podání výpovědi z pracovního poměru dle § 52 písm. d) zákoníku práce a na návrhy žalobce o ukončení pracovního poměru dohodou nijak nereagovala. Proto žalobci dle jeho názoru nemůže být kladeno k tíži, že nebyly splněny zákonné podmínky pro vyplacení odstupného, když k ukončení pracovního poměru nedošlo výpovědí danou zaměstnavatelem ani dohodou z důvodů § 52 písm. d) zákoníku práce. Ke zpochybnění závěrů znaleckého posudku doc. [anonymizováno] žalobce uvedl, že tento znalecký posudek splňuje veškeré předpoklady stanovené v § 127a o. s. ř. a pokud žalovaná opakovaně předestírá odlišný závěr doc. [příjmení], tak s těmito závěry byl doc. [anonymizováno] seznámen a na jeho závěrech v předloženém znaleckém posudku to ničeho nezměnilo. I. 4 Původní rozhodnutí zdejšího soudu a kasační usnesení odvolacího soudu 8. Zdejší soud ve věci původně rozhodl rozsudkem ze dne 6. 10. 2021, č. j. 48 C 238/2019-128, a to tak, že byla žalobu zamítl s odůvodněním, že žalobci nemohl vzniknout nárok na odstupné podle § 67 odst. 2 zákoníku práce, jelikož byl pracovní poměr mezi účastníky ukončen výpovědí ze strany zaměstnance (a nikoliv výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo dohodou).

9. Tento rozsudek byl k odvolání žalobce zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne 11. 3. 2023, č. j. 23 Co 430/2021-154, a věc byla vrácena soudu prvního stupně k novému rozhodnutí. V tomto usnesení odvolací soud vyložil, že v projednávané věci lze aplikovat závěry vyslovené Nejvyšším soudem v rozsudku z 30. 1. 2018, sp. zn. 21 Cdo 5825/2016, a to za předpokladu, že bude v řízení prokázáno, že pracovní poměr žalobce u žalované nemohl pokračovat z důvodu jeho pracovní nezpůsobilosti. Pokud bude toto prokázáno, nelze přiznat právní ochranu jednání žalované, která rezignovala na povinnost zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnanci, který nemůže vykonávat sjednaný druh práce v příčinné souvislosti s následky pracovního úrazu. V dosavadním řízení však soud prvního stupně neprovedl dokazování v rozsahu způsobilém pro náležité posouzení věci: je třeba dokazování doplnit a postavit najisto, zda při úrazu [datum] došlo k žalobcem tvrzenému poranění levého kolenního kloubu, a zda následkem pracovního úrazu žalobce pozbyl způsobilost k výkonu sjednané práce.

II. Skutková zjištění

10. Soud po doplnění dokazování učinil následující skutková zjištění: II. 1 K pracovnímu poměru žalobce a k úrazu ze dne [datum]

11. Žalobce byl u žalované zaměstnán od [datum] jako údržbář na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] s místem výkonu práce hotel [jméno] [obec] na dobu určitou jednoho roku (zjištěno z pracovní smlouvy ze dne [datum]). Dohodou ze dne [datum] byl pracovní poměr změněn na dobu neurčitou (zjištěno z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne [datum]). Průměrný výdělek žalobce činil 109,16 Kč na hodinu, tj. 18 985 Kč měsíčně, což soud (zjištěno z výplatní pásky za měsíc květen 2016).

12. Dne [datum] žalobce utrpěl na pracovišti pracovní úraz kolene jeho podvrtnutím, když přenášel spolu s dalšími zaměstnanci nábytek z horního do dolního podlaží, následně žalobce docházel dál do práce s bolestmi v koleni a teprve dne [datum] navštívil lékaře. Tento závěr soud vyvodil ze záznamu o pracovním úrazu ze dne [datum] a z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]). Žalovaná ve svých vyjádřeních zpochybňovala, zda se pracovní úraz vůbec stal, resp. zda byl takového rozsahu a závažnosti, že právě v jeho důsledku pozbyl žalobce způsobilost k výkonu práce údržbáře. Poukazovala mj. na to, že k vyhotovení záznamu o pracovním úraze došlo až s měsíčním zpožděním, a že žalobce lékaře navštívil až zhruba dva týdny po údajném pracovním úrazu. Po provedení výše zmíněných důkazů však soud nabyl přesvědčení, že se pracovní úraz dne [datum] stal tak, jak je popsáno v záznamu. Svědkyně [příjmení] před soudem vypověděla, že záznam o pracovním úrazu, který podepsala, je spolehlivý, byť obsah záznamu sepsala externí firma na základě výpovědi žalobce. Ze záznamu totiž vyplývá, že svědkem pracovního úrazu byl [jméno] [příjmení], který byl zároveň ředitelem hotelu, a který záznam o pracovním úrazu rovněž podepsal (soud nemohl vyslechnout přímo [jméno] [příjmení], neboť ze základních registrů bylo soudem zjištěno, že v roce 2021 zemřel). Kromě toho svědkyně [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že pokud byl žalobce u lékaře, který mu vystavil neschopenku, teprve dne [datum], je reálné, aby byl záznam sepsán až [datum], neboť jim obvykle trvalo sepsání záznamu 10 až 14 dnů. Ze samotné skutečnosti, že žalobce zašel k lékaři až zhruba po dvou týdnech od úrazu nelze vyvodit, že se tento pracovní úraz nestal. Je obecně známou skutečností, že někteří lidé nějaký čas vyčkávají, zda jejich zdravotní potíže samy neodezní, než aby se rovnou vydali k lékaři. Postup žalobce, který se k lékaři vydal až zhruba po dvou týdnech, není sice ideální, avšak nelze něj dovodit, že se pracovní úraz nestal, popř. že se nestal tak, jak je sepsáno v záznamu o tomto úraze. To platí tím spíše, když je v záznamu o úrazu podepsán jako svědek ředitel hotelu, který byl úrazu osobně přítomen, a spolehlivost tohoto záznamu potvrdila svědkyně [příjmení], která ho podepisovala za žalovanou. II. 2 K okolnostem ukončení pracovního poměru ze strany žalobce výpovědí 13. Žalobce byl v pracovní neschopnosti od [datum] (zjištěno z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti od nemocnice [obec]) a následně mu byla po uplynutí podpůrčí doby dne [datum] ukončena výplata nemocenského (zjištěno z rozhodnutí o nepřiznání výplaty nemocenského ze dne 21. 2. 2018, č. j. 42013/132385/18/013/101/Sve). Žalobce proto požádal žalovanou ze zdravotních důvodů o poskytnutí dovolené, čemuž žalovaná pro období od [datum] do [datum] vyhověla (zjištěno z žádosti žalobce ze dne [datum] a dovolenky ze dne [datum]). Žalobce opětovně požádal o dovolenou od [datum] do [datum], čemuž žalovaná vyhověla (zjištěno z dovolenky ze dne [datum]). Dne [datum] vystavilo zdravotnické zařízení [právnická osoba] lékařský posudek pro účely posouzení zdravotní způsobilosti žalobce pro práci údržbáře, přičemž dospělo k závěru, že žalobce je zdravotně nezpůsobilý k této práci z důvodu obecného onemocnění (zjištěno z lékařského posudku [číslo] od [právnická osoba] ze dne [datum]). Žalobce podal dne [datum] návrh na přezkoumání tohoto posudku, neboť měl za to, že ke ztrátě způsobilosti došlo z důvodu pracovního úrazu (zjištěno z návrhu na přezkoumání posudku o zdravotní způsobilosti k práci ze dne [datum]). Zdravotní zařízení [právnická osoba] vydalo v reakci na to nový posudek, v němž již důvod žalobcovi nezpůsobilosti k práci neuvedlo (zjištěno z lékařského posudku [číslo] od [právnická osoba] ze dne [datum]). Proti tomuto posudku podal žalobce opět návrh na přezkoumání, neboť měl za to, že [anonymizováno] postupovala v rozporu se zákonem o specifických zdravotních službách (zjištěno z návrhu na přezkoumání lékařského posudku ze dne [datum]).

14. Dopisem ze dne [datum] se právní zástupkyně žalobce obrátila na žalovanou s návrhem na uzavření dohody o ukončení pracovního poměru podle § 52 písm. d) zákoníku práce (zjištěno z návrhu na uzavření dohody o ukončení pracovního poměru ze dne [datum]). E-mailem ze dne [datum] pak zástupkyně žalobce urgovala žalovanou ohledně reakce na zaslaný návrh (zjištěno z e-mailu ze dne [datum]). Dne 27. 4. 208 žalobce sepsal výpověď z pracovního poměru, ve které sepsal okolnosti pracovního úrazu a uvedl, že jelikož žalovaná nechce věc řešit dohodou a on i nadále není schopen z důvodu pracovního úrazu konat dosavadní práci, nezbývá mu nic jiného, než dát výpověď z pracovního poměru (zjištěno z výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum]) Tuto výpověď zaslala právní zástupkyně žalobce žalované rovněž e-mailem, neboť zaměstnanci žalované odmítli výpověď v listinné podobě převzít a žalobce ji tak musel zaslat expresně poštou (zjištěno z e-mailu ze dne [datum]). Téhož dne zástupkyně žalované potvrdila převzetí výpovědi od žalobce s tím, že však nelze v tuto chvíli dospět ke smírnému řešení, neboť chybí lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovně- lékařských služeb (zjištěno z e-mailu ze dne [datum] od JUDr. [příjmení]). Pracovní poměru u žalobce skončil ke dni [datum] (zjištěno z potvrzení při změně zaměstnání od žalované ze dne [datum] a evidenčního listu důchodového pojištění ze dne [datum]).

15. Rozhodnutím ze dne [datum] zrušil Krajský úřad Karlovarského kraje, Odbor zdravotnictví, lékařský posudek vydaný [právnická osoba] s.r.o. ze dne [datum] a vrátil věc tomuto poskytovateli k vydání nového lékařského posudku (zjištěno z rozhodnutí o přezkoumání lékařského posudku ze dne 8. 8. 2018, č. j. 666/ ZD/18). Dopisem ze dne [datum] sdělil Krajský úřad Karlovarského kraje, Odbor zdravotnictví, žalobci, že [právnická osoba] ukončila svou činnost a nemůže vystavit žalobci nový lékařský posudek, a že novým poskytovatelem pracovnělékařských služeb zvoleným žalovanou je [právnická osoba] (zjištěno z informace Krajského úřadu Karlovarského kraje ze dne [datum]). Tato společnost však žalobci posléze sdělila, že nemá kompetenci provést pracovně lékařskou prohlídku a vypracovat nový posudek, jelikož už žalobce není zaměstnancem žalované (zjištěno z e-mailu ze dne [datum]).

16. Dopisem ze dne [datum] žalobce vyzval žalovanou k úhradě odstupného ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku, neboť důvodem ukončení pracovního poměru žalobce výpovědí z jeho strany bylo pozbytí zdravotní způsobilosti k výkonu dosavadní práce pro pracovní úraz (zjištěno z předžalobní výzvy zástupkyně žalobce ze dne [datum]). Nato si žalovaná vyžádala zaslání znaleckého posudku, na jehož základě žalobce dovodil příčinnou souvislost pracovního úrazu a pozbytí zdravotní způsobilosti k výkonu práce údržbáře (zjištěno z vyjádření k výzvě ze dne [datum]). Zástupkyně žalobce tento odeslala dne [datum] (zjištěno z předložení znaleckého posudku ze dne [datum]) a následně urgovala reakci žalované (zjištěno z žádosti o reakci ze dne [datum]). Žalovaná odmítla, že by žalobce dlouhodobě pozbyl způsobilost k výkonu práce údržbáře v důsledku pracovního úrazu (zjištěno z vyjádření k výzvě ze dne [datum]). II. 3 K otázce, zda byl pracovní úraz příčinou pracovní nezpůsobilosti žalobce 17. V posuzované věci je stěžejní skutková otázka, zda byl pracovní úraz žalobce příčinou jeho pracovní nezpůsobilosti k práci údržbáře. Žalovaná namítala, že příčinou jeho pracovní nezpůsobilosti k práci údržbáře nebyl pracovní úraz, nýbrž žalobcovo onemocnění spočívající v degenerativních změnách na kolenním kloubu. Soud proto provedl jako důkaz znalecký posudek doc. MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (spolu s vyúčtováním jeho odměny ve výši 8 954 Kč) a přezkoumání lékařského posudku o zdravotnické způsobilosti žalobce ze dne [datum] od doc. MUDr. [jméno] [příjmení]. Vzhledem k tomu, že o příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem a zdravotní nezpůsobilostí žalobce nadále panovaly pochybnosti, byl vypracován revizní znalecký posudek [celé jméno znalce] Tento znalec byl při soudním jednání vyslechnut. Znalec uvedl, že podvrtnutí kolenního kloubu u žalobce způsobilo rupturu menisku, bylo příčinou operace v dubnu 2018 a stárnutí chrupavky nepochybně urychlilo. Znalec rovněž uvedl, že se domnívá, že kdyby nedošlo k úrazu, tak by žalobce spíše nemusel jít na totální endoprotézu. Znalec při výslechu dále uvedl, že úrazový děj degenerativní změny kolenního kloubu a osteochondrózu urychlil a vedl ke klinickým potížím u žalobce. Podle znalce by k pracovní nezpůsobilosti žalobce mohlo dojít vzhledem k nemocné chrupavce i kdykoliv jindy jiným úrazovým dějem při běžné činnosti (např. žalobce by zaškobrtl na chodníku).

18. Soud na základě revizního znaleckého posudku a výslechu znalce dospěl k závěru, že pracovní úraz žalobce byl podstatnou příčinou jeho zdravotní nezpůsobilosti. Mezi vznikem zdravotní nezpůsobilosti žalobce k výkonu práce údržbáře a pracovním úrazem byla příčinná souvislost v tom smyslu, že pracovního úrazu, nenastala by nezpůsobilost žalobce k výkonu práce údržbáře tak, jak nastala, a v době, kdy nastala.

19. Na uvedeném závěru nic nemění skutečnost, že znalec dospěl k závěru, že u žalobce byla určitá predispozice ke vzniku jeho zranění, a že jeho zdravotní obtíže by mohly být vyvolány i kdykoliv jindy jiným úrazovým dějem (např. zaškobrtnutím na chodníku). Podstatné je, že žalobcův úraz prokazatelně vznikl v práci při plnění pracovního úkolu (stěhování těžkého břemene ze schodů), a že v důsledku pracovního úrazu žalobce přišel o zdravotní způsobilost vykonávat práci údržbáře. II. 4 Další důkazy 20. Soud provedl i další důkazy - informace Státního úřadu inspekce práce o výsledku kontroly ze dne [datum]; lékařská zpráva o ambulantní vyšetření ze dne [datum] a [datum] od MUDr. [jméno] [příjmení], operační protokol ze dne [datum] od MUDr. [jméno] [příjmení], předběžná propouštěcí zpráva o hospitalizaci ve dnech 29. 6. až [datum], lékařská zpráva o ambulantním vyšetření ze dne [datum] a [datum] od MUDr. [jméno] [příjmení], lékařská zpráva o ambulantním vyšetření ze dne [datum], 2. 12 a [datum], lékařská zpráva o ambulantním vyšetření ze dne [datum] a [datum] od MUDr. [jméno] [příjmení], lékařská zpráva od MUDr. [jméno] [příjmení], [právnická osoba], ze dne [datum], lékařská zpráva od MUDr. [jméno] [příjmení] z [datum] a [datum], výpis z dokumentace od MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], lékařská zpráva od MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], zpráva o návštěvě ambulance MUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], ze dne [datum], lékařská zpráva ortopedického oddělené [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] a ambulantní nález ze dne [datum]. Z těchto důkazů však soud nezjistil nic jiného podstatného pro rozhodnutí o věci. Tyto důkazy dokládají, že se žalobce s kolenem léčil a byl s ním na operaci. Zmíněné lékařské zprávy byly ostatně podkladem pro vypracování revizního znaleckého posudku, ze kterého soud při svém rozhodování vycházel.

III. Závěr o skutkovém stavu

21. Na podkladě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

22. Žalobce byl u žalované zaměstnán v pracovním poměru jako údržbář a dne [datum] utrpěl na pracovišti pracovní úraz na koleni levé nohy. Žalobce v době úrazu trpěl degenerativními změnami kolenního kloubu, pracovní úraz tyto změny urychlil a byl hlavní příčinou ztráty jeho způsobilosti k práci údržbáře. Žalobce se pokoušel s žalovanou dohodnout na ukončení pracovního poměru kvůli jeho zdravotní nezpůsobilosti, ale žalovaná na jeho snahy situaci řešit nereagovala. Žalobce nakonec ukončil svůj pracovní poměr výpovědí a posléze vyzval žalovanou k úhradě odstupného ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku. Žalovaná výplatu odstupného odmítla. Průměrný měsíční výdělek žalobce činil v květnu 2016 18 985 Kč.

IV. Právní posouzení

23. Dle § 52 písm. d) zákoníku práce může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď,„ nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb (…) dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí (…).“ 24. Podle § 67 odst. 2 zákoníku práce„ zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku (…).“ 25. Podle § 67 odst. 3 zákoníku práce„ pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek.“ 26. Soud je při rozhodování této věci vázán právním názorem odvolacího soudu, který ve zrušujícím usnesení uvedl, že zákoník práce sice podle § 67 odst. 2 nespojuje výplatu odstupného s výpovědí podanou zaměstnancem, avšak výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle odvolacího soudu žalovaná svojí pasivitou a nevstřícným jednáním donutila žalobce k tomu, aby sám rozvázal pracovní poměru výpovědí, a její jednání tak nemůže požívat právní ochrany.

27. Odvolací soud rovněž odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 21 Cdo 5825/2016 a uvedl, že za situace, kdy zaměstnavatel svoji povinnost rozvázat se zaměstnancem pracovní poměr výpovědí z důvodů uvedených v § 52 písm. d) zákoníku práce nebo dohodou nesplní, je opodstatněné, aby pracovní poměr z těchto důvodů rozvázal jednostranně zaměstnanec, aniž by to bylo na újmu jeho právu na odstupné. Odvolací soud tak shrnul, že pokud prvostupňový soud učiní závěr o pozbytí pracovní způsobilosti žalobce v důsledku pracovního úrazu, nemůže přiznat právní ochranu jednání žalované, která rezignovala na povinnost zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnanci a svým přístupem ho donutila ke skončení pracovního poměru výpovědí, čímž se vyhnula povinnosti vyplatit odstupné.

28. Po právní stránce soud, vázán právním názorem odvolacího soudu, zjištěný skutkový stav posoudil tak, že žalobu shledal důvodnou. Pracovní úraz se žalobci na pracovišti stal a byl podstatnou příčinou jeho následné zdravotní nezpůsobilosti k práci údržbáře.

29. Při posuzování otázky příčinné souvislosti soud nemohl přisvědčit žalované v jejím názoru, podle nějž byl závěr o existenci příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem a nezpůsobilostí žalobce k výkonu práce údržbáře vyloučen zjištěním o existenci degenerativního onemocnění žalobce. Podstatné totiž v tomto směru není, zda se na výsledném stavu (nezpůsobilosti k práci údržbáře) podílely i jiné příčiny spolupůsobící s pracovním úrazem. Význam má pouze skutečnost, že nebýt pracovního úrazu žalobce, jeho nezpůsobilost by nenastala tak, jak nastala a v době, kdy nastala. Tato skutečnost přitom byla v řízení bez pochybností prokázána.

30. V této souvislosti soud zohlednil judikaturu Nejvyššího soudu, z níž plyne, že pracovní úraz nemusí být jedinou příčinou vzniku škody (zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance k práci) a pro konstatování příčinné souvislosti postačí, jde-li o jednu z příčin, avšak příčinu důležitou, podstatnou a značnou. Jak Nejvyšší soud vysvětlil v rozsudku ze dne 31. 8. 2012, sp. zn. 21 Cdo 2824/2011:„ Pracovní úraz nemusí být jedinou příčinou vzniku škody; určitý chorobný stav, třeba latentní, proto nemůže vyloučit závěr, že mezi úrazovým dějem a jím vyvolaným následným chorobným stavem je přímá příčinná souvislost a že tedy vyvolání tohoto chorobného stavu bylo způsobeno jako jednou z hlavních příčin pracovním úkonem, při jehož provádění k němu došlo. Na tom nemůže ničeho měnit skutečnost, že na vznik poškození zdraví vyvolaného úrazovým dějem spolupůsobily i jiné vnitřní faktory, vrozené nebo získané, jež vyvolávají pro organismus neobvyklé podmínky, jak je tomu například u dispozice vyvolané dříve vzniklým chorobným stavem.“ 31. Na okraj soud dodává, že pokud by soud přijal tezi žalované, která ve svém vyjádření odkazovala na to, že úraz pouze urychlil progresi degenerativních změn, a nebyl proto příčinou zdravotního stavu žalobce, tak by zejména starší lidé nebyli v práci chráněni institutem pracovního úrazu a z něho vyplývajícími nároky. Zejména u nich by se mohlo často zjistit, že už v době pracovního úrazu trpěli nejrůznějšími onemocněními (třeba i latentními) nebo měli predispozici např. pro zlomeninu v důsledku přirozeného procesu stárnutí. Jinak řečeno, skutečnost, že měl žalobce v důsledku degenerativních změn na kolenním kloubu predispozici pro vznik úrazu, přičemž tento úraz mohl vzniknout i během běžných činností nesouvisejících s prací údržbáře, neznamená, že touto predispozicí došlo k přerušení příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem a žalobcovou nezpůsobilostí k práci.

32. V projednávané věci tak bylo prokázáno, že se pracovní úraz žalobci stal, a že byl podstatnou příčinou jeho zdravotní nezpůsobilosti, byť u něj spolupůsobily i další faktory.

33. Soud se proto při právním posouzení zabýval dále otázkou, zda byly naplněny zákonné podmínky pro vyplacení odstupného podle § 67 odst. 2 zákoníku práce.

34. Žalovaná svým přístupem donutila žalobce, aby svou situaci vyřešil podáním výpovědi, jelikož objektivně nebyl ze zdravotních důvodů schopen práce, a žalovaná s ním odmítla uzavřít dohodu o skončení pracovního poměru, popř. mu ani nedala z tohoto důvodu výpověď. Nelze tak (jak podrobně vyložil odvolací soud) přiznat právní ochranu jednání žalované, která by se tímto svým přístupem v důsledku striktního jazykového výkladu § 67 odst. 2 zákoníku práce vyhnula povinnosti vyplatit žalobci odstupné. Vzhledem k tomu, že by byl takový výklad v rozporu s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 občanského zákoníku) a vedl by k popření smyslu a účelu zákonných ustanovení zákoníku práce, rozhodl soud o povinnosti žalované zaplatit žalobci odstupné se zákonným úrokem z prodlení od [datum] (tento den žalované uplynula lhůta stanovená žalobcem v zaslané výzvě k plnění) do zaplacení.

V. Závěr a náklady řízení

35. Ze všech uvedených důvodů soud shledal žalobu důvodnou, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. tak soud zavázal žalovanou, aby žalobci zaplatila odstupné spolu se zákonným úrokem z prodlení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud rovněž uložil žalované zaplatit žalobci 8 954 Kč, což je částka představující náklady žalobce na vyhotovení znaleckého posudku (před podáním žaloby), který vyhotovil doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc.

36. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobci, který byl v řízení plně úspěšný. Náklady žalobce činí celkem 154 337 Kč.

37. Sestávají ze zaplacených soudních poplatků ve výši 6 836 Kč za podanou žalobu a odvolání a 3 000 Kč, který žalobce zaplatil jakožto zálohu na náklady důkazu revizním znaleckým posudkem.

38. Náklady žalobce dále zahrnují odměnu advokáta ve výši 101 860 Kč za 11 úkonů právní služby podle § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1, 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb („ advokátní tarif“). Tarifní hodnota byla soudem určena na 236 775 Kč (součet žalovaných částek). Cena za jeden úkon právní služby tedy činí 9 260 Kč (žalobce ve svém vyúčtování chybně uvádí částku 9 560 Kč). Žalobci náleží náhrada za tyto úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum], účast na jednání [datum], účast na jednání [datum], odvolání, účast na jednání [datum], replika k vyjádření žalované z [datum], účast na jednání [datum] a účast na jednání [datum].

39. Soud žalobci nepřiznal odměnu za vyúčtovanou„ žádost o schůzku s mediátorem“ z [datum], neboť se jedná pouze o krátký mail se sdělením, že je klient zástupkyně připraven se dostavit k nařízenému setkání a žádá o poskytnutí termínu schůzky. Takový úkon advokátní tarif nezná (úkony právní služby jsou v § 11 advokátního tarifu taxativně vyjmenovány), a ani není povahou a účelem blízký žádnému zde uvedenému úkonu. Dále soud žalobci nepřiznal odměnu za vyúčtované„ sdělení k výzvě soudu“ ze dne [datum] a„ sdělení k výzvě soudu + otázky na znalce“ z [datum]. V obou případech se jednalo o stručná podání, ve kterých zástupkyně žalobce sdělovala soudu své stanovisko ohledně možného uzavření smíru. Pokud jde o otázky na znalce, jednalo se o obdobné otázky, které již v rámci zadání znaleckého posudku zástupkyně žalobce položila znalci doc. [anonymizováno], který si žalobce nechal před podáním žalobce vypracovat. Nejedná se tedy o žádný úkon právní služby vyjmenovaný v § 11 advokátního tarifu a odměna za ně proto žalobci nenáleží. Obdobně tomu je i v případě vyúčtovaných„ doplňujících informací k ZP“ z [datum] – jednalo se o e-mail znalci s odpověďmi na jeho doplňující otázky na žalobce, avšak jak zjistil soud z obsahu tohoto e-mailu, z převažující části se jednalo o okopírovanou pasáž z podané žaloby. Soud také nepřiznal žalobci odměnu za vyúčtovaný„ návrh na uzavření dohody adresovaný právní zástupkyni protistrany“ z [datum]. Jedná se opět pouze o stručný e-mail s nabídkou žalobce na uzavření dohody se žalovanou. Takový úkon však není úkonem právní služby podle § 11 advokátního tarifu (nejedná se o„ jednání s protistranou, a to každé dvě započaté hodiny“ podle § 11 odst. 1 písm. i), neboť žalobce pouze vznesl vůči žalované návrh a žádné jednání se neodehrálo).

40. Žalobci náleží rovněž paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 3 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za 11 úkonů právní služby po 300 Kč. Soud žalobci také podle § 13 odst. 1 advokátního tarifu přiznal cestovné na soudní jednání a zpět konané ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] ve výši (po zaokrouhlení) 10 262 Kč (ze sídla advokátky v [obec] do sídla soudu a zpět se jedná o 284 km za jednu cestu, tj. cestované ve dnech [datum] a [datum] činí 1779 Kč, ve dne [datum] činí 2182 Kč a ve dnech [datum] a [datum] činí 2261 Kč). Soud dále žalobkyni přiznal náhradu nákladů podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu za promeškaný čas strávený na cestě na soudní jednání a zpět – jedná se celkem o 40 započatých půl hodin po 100 Kč, tedy v souhrnu 4 000 Kč.

41. Jelikož je zástupkyně žalobce plátkyní DPH, což doložila osvědčením o registraci plátce DPH vydané příslušným správcem daně, náleží žalobkyni ve smyslu § 14a odst. 1 advokátního tarifu ve spojení s § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad. Náhrada za DPH tak přísluší z částky 119 422 Kč a činí (po zaokrouhlení) 25 079 Kč.

42. Soud uložil žalované zaplatit náklady řízení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

43. Třetím výrokem uložil soud žalované v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. povinnost zaplatit České republice na účet soudu náklady řízení státu spočívající v nákladech na vypracování revizního znaleckého posudku a výslech znalce. Výši těchto nákladů určí soud poté, co bude pravomocně rozhodnuto o znalečném.

44. S ohledem na částečné poplatkové osvobození žalobce v řízení konečně soud rovněž žalované podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích čtvrtým výrokem uložil žalované povinnost zaplatit České republice na účet soudu soudní poplatek za žalobu a odvolání v rozsahu, v němž nebyl uhrazen žalobcem, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení