48 C 25/2025 - 47

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozena [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupena advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] za niž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o 90 010 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Řízení se ohledně úroků z prodlení v zákonné výši z částky 90 010 Kč od [datum] do zaplacení zastavuje.

II. Žaloba o zaplacení částky 90 010 Kč se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši, která bude vyčíslena v písemném vyhotovení rozsudku, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 90 010 Kč s odůvodněním, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení vedeného Okresním soudem v [anonymizováno] pod sp.zn. [anonymizováno] (dále také jen „posuzované řízení“). Jeho předmětem byla žaloba o určení existence služebnosti inženýrské sítě, kdy žalobkyně vystupovala v procesním postavení žalované. V řízení docházelo průtahům, znalecký posudek, který byl zadán, nebyl pro řízení vůbec podstatný, Dovolací soud rozhodl až po 569 dnech od podání dovolání. Žalobkyně k průtahům nijak nepřispěla, ve věci rozhodovalo více stupňů soudní soustavy. Řízení trvalo 5 let 4 měsíce a 27 dnů. Základní částka by měla být 30 000 Kč. Žalobkyně nárok uplatnila u žalované dne [datum], k projednání došlo stanoviskem ze dne [datum], kdy žalovaná k závěru o nepřiměřenosti délky řízení dospěla. Dle žalobkyně nebyl důvod základní částku snižovat pro instančnost, složitost či podíl žalobkyně. Použitá základní částka 15 000 Kč za rok řízení je nízká.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] k žalobě učinila nesporným uplatnění nároku dne [datum] a dodala, že poskytla zadostiučinění 39 000 Kč stanoviskem ze dne [datum]. Žalovaná dospěla k závěru o nepřiměřenosti délky řízení. Uvedla, že postup soudu prvního stupně byl místy nekoncentrovaný, řízení bylo složitější, ve věci bylo provedeno dokazování listinnými důkazy a byli slyšeni svědci, Význam řízení pro žalobkyni byl shledán jako běžný. Poskytnuté zadostiučinění odpovídá skutkovým okolnostem posuzovaného řízení. Žalovaná navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout.

3. Soud o podané žalobě rozhodl při jednání. Jelikož žalobkyně vzala žalobu částečně zpět o požadované příslušenství při jednání dne [datum], soud v tomto rozsahu řízení zastavil (výrok I).

4. Ze shodných tvrzení účastníků, která soud vzal za svá skutková zjištění, bylo zjištěno, že žalobkyně nárok z žalované uplatnila dne [datum] ve výši 134 095 Kč, že žalovaná nárok žalobkyně projednala, což sdělila stanoviskem ze dne [datum] a vyplatila částku 39 000 Kč 5. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující další skutková zjištění.

6. Ze spisu Okresního soudu v [anonymizováno] sp. zn. [anonymizováno], zjištěno, že dne [datum] podána žaloba žalobcem [jméno FO] proti třem žalovaným, přičemž žalobkyně vystupovala v postavení procesní žalované č. [hodnota], šlo o žalobu o určení existence služebnosti inženýrské sítě. Usnesením ze dne [datum] žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku. Soudní poplatek zaplacen dne [datum]. Dne [datum] doručena žaloba žalované č. [hodnota]. Dne [datum] se vyjádřila žalovaná č. [hodnota] (zastoupena advokátem, který procesní žalovanou č. [hodnota] coby žalobkyni zastupuje i v kompenzačním řízení). Referátem z [datum] vyjádření žalované č. [hodnota] zasláno žalobci a žalovaným 2 a 3. Referátem z [datum] nařízeno jednání na den [datum]. Dne [datum] proběhlo jednání, při němž se soud pokusil o smír, poté bylo jednání za účelem vypracování znaleckého posudku odročeno na den [datum]. Dne [datum] se žalobce vyjádřil k osobám znalce. Dne [datum] žalovaná č. [hodnota] seznámena s možnými osobami znalců k vyjádření. Usnesením ze dne [datum] ustanovena znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] a zadán znalecký posudek do 30 dnů od doručení spisu. Znalkyni spis doručen dne [datum]. Dne [datum] složena záloha 5 000 Kč žalobcem na náklady znaleckého posudku. Dne [datum] doručen soudu znalecký posudek č. 570-172/[Anonymizováno] v ceně obvyklé věcného břemene dle specifikace znaleckého úkolu. Referátem z [datum] znalecký posudek rozeslán účastníkům. Usnesením ze dne [datum] soudem rozhodnuto o znalečném. Referátem z [datum] nařízeno jednání na den [datum]. Dne [datum] žalobce žádá o odročení jednání, a to ze zdravotních důvodů zástupce žalobce (doloženo lékařskou zprávou). Referátem ze dne [datum] jednání odročeno na den [datum]. Referátem z [datum] z důvodu vyhlášení nouzového stavu, následné karantény a zákazu vycházení jednání odročeno na den [datum]. Dne [datum] žalobce žádá o odročení jednání z důvodu trvající pracovní neschopnosti právního zástupce žalobce. Referátem ze dne [datum] jednání odročeno na den [datum]. Dne [datum] se konalo jednání při kterém byl proveden účastnický výslech žalobce a jednání bylo za účelem výslechu znalce odročeno na den [datum]. Dne [datum] zakládá žalobce do spisu listiny. Dne [datum] podává první žalovaná námitky ke znaleckému posudku. Referátem ze dne [datum] vyjádření žalované 1 rozesláno žalobci a dále k jednání volána znalkyně. Dne [datum] se konalo jednání při kterém byl proveden výslech znalkyně. Jednání bylo poté za účelem případného uzavření smíru odročeno na den [datum]. Usnesením ze dne [datum] rozhodnuto o znalečném za účast při jednání dne [datum]. Dne [datum] žádá žalobce o odročení jednání, a to z důvodu pokračujícího vyjednávání stran sporu o smírném vyřešení věci. Referátem ze dne [datum] jednání odročeno na den [datum]. Dne [datum] žádá žalobce o odročení jednání z důvodu pokračujícího jednání o smírném vyřešení sporu a s odůvodněním, že toto komplikuje současný pandemický stav v ČR a účastníci vyčkávají příznivější situace. Dne [datum] sděluje prostřednictvím svého právního zástupce žalovaná 1, že k žádosti o odročení jednání se připojuje. Referátem ze dne [datum] jednání odročeno na den [datum]. Dne [datum] žádá žalovaná 1 o odročení jednání, a to z důvodu kolize právního zástupce žalované 1 (doloženo). Dne [datum] se vyjádřil žalobce. Dne [datum] se vyjádřil žalobce. Referátem ze dne [datum] vyžádány k zapůjčení spisy [právnická osoba] [anonymizováno]. Dne [datum] se soud dotazuje zástupce žalobce, zda došlo k uzavření dohody mezi účastníky. Dne [datum] sděluje žalobce, že mimosoudní jednání mezi účastníky stále probíhají, nicméně jsou narušeny pracovní neschopností zástupce žalobce. Dne [datum] doložena pracovní neschopnost zástupce žalobce. Dne [datum] se soud dotazuje žalobce, zda byla uzavřena mimosoudní dohoda s tím, že jinak bude ve věci nařízeno jednání. Dne [datum] sděluje zástupce žalobce, že bylo dosaženo jistého řešení, které však vyžaduje souhlas klientů a žádá o dodatečnou lhůtu 30 dnů ke sdělení stanoviska, zda k dohodě došlo či nikoliv. Dne [datum] se soud dotazuje zástupce žalobce a zástupce žalované 1, zda došlo k uzavření dohody mezi účastníky. Dne [datum] sděluje zástupce žalobce, že jednání bylo dohodnuto na den [datum] a na tomto jednání buď bude dosaženo dohody nebo bude zjištěno, že dohodu uzavřít nelze s tím, že do [datum] bude v tomto směru podána soudu zpráva. Dne [datum] žalobce sděluje, že k dohodě nedošlo a patrně již nedojde a je tak třeba pokračovat v řízení. Referátem z [datum] nařízeno jednání na den [datum]. Dne [datum] jednání odročeno na den [datum] z důvodu, že znalkyně dosud nedodala soudu doplněný znalecký posudek. Dne [datum] urgována znalkyně o dodatek ke znaleckému posudku ve lhůtě 14 dnů. Dne [datum] dodán soudu dodatek č. [hodnota] ke znaleckému posudku č. 570-172/[Anonymizováno]. Usnesením ze dne [datum] soudem rozhodnuto o znalečném. Dne [datum] proběhlo jednání při němž byl vyslechnut svědek [jméno FO] a poté bylo jednání za účelem doručení originálu geometrických plánů odročeno na den [datum]. Dne [datum] žalobcem předloženy geometrické plány a důkazy. Dne [datum] zaslán soudu závěrečný návrh žalované 1, dále ve spisu na č. l. 219 založen závěrečný návrh žalobce. Dne [datum] proběhlo jednání, při kterém bylo provedeno dokazování listinnými důkazy a vyhlášen rozsudek, na č. l. 224 písemné vyhotovení rozsudku, který byl vypraven dne [datum]. Dne [datum] podáno žalobcem odvolání proti rozsudku ze dne [datum]. Dne [datum] podáno odvolání žalované 1 proti rozsudku ze dne [datum]. Referátem ze dne [datum] odvolatelé vyzváni k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Žalobce soudní poplatek zaplatil dne [datum], žalovaná 1 soudní poplatek zaplatila dne [datum] .Dne [datum] žádá žalovaná 1 pokud by podle výzvy soudu nebyl soudní poplatek zaplacen včas nebo řádně, tak žádá o osvobození od jeho placení. Referátem z [datum] rozeslána podaná odvolání vzájemně účastníkům. Dne [datum] se vyjádřila žalovaná 1 k odvolání žalobce. Dne [datum] se vyjádřil žalobce k odvolání žalované 1. Dne [datum] podal žalobce návrh na vydání opravného rozhodnutí, a to ohledně označení č. pozemku. Dne [datum] vydáno opravné usnesení k rozsudku č. l.

224. Dne [datum] předložena podaná odvolání odvolacímu Krajskému soudu v [Anonymizováno], kterému došla dne [datum]. Referátem ze dne [datum] nařízeno odvolací jednání na den [datum]. Dne [datum] se konalo jednání před odvolacím soudem při kterém byl vyhlášen rozsudek, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně změněn tak, že ve výrocích I a II se žaloba zamítá, ve výroku III tak, že se v tomto rozsahu rozsudek nevydává písemné vyhotovení rozsudku odvolacího soudu na č. l. 283 s tím, že vypraveno bylo dne [datum], na rozsudku vyznačena doložka právní moci tak, že výroky [právnická osoba] nabyly právní moci dne [datum]. Dne [datum] soudem vyplaceno znalečné. Dne [datum] podal žalobce dovolání proti rozsudku ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku z dovolání, který uhrazen dne [datum]. Dne [datum] se k dovolání vyjádřila žalovaná 1. Dne [datum] bylo dovolání předloženo Nejvyššímu soudu. O podaném dovolání rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne [datum], jímž bylo dovolání odmítnuto. Spis byl vrácen okresnímu soudu dne [datum]. Referátem ze dne [datum] dovolací rozhodnutí rozesláno účastníkům (právní moc [datum]).

7. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný závěr o skutkovém stavu tak, jak je tento popsán výše s tím, že posuzované řízení ve vztahu k žalobkyni trvalo od [datum], kdy jí byla doručena žaloba v posuzovaném řízení podání žádosti do nabytí právní moci posledního rozhodnutí dne [datum], tedy 5 let 5 měsíců.

8. Soud z provedených listinných důkazů učinil níže rozvedená skutková zjištění rozhodná pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku.

9. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

10. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona (u úřadu uvedeného v § 6) podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

13. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

14. Podle § 26 OdpŠk pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem (dále jen „o.z.“).

15. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle třetího odstavce téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

16. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 13 odst. 1 a § 31a odst. 1, 2 a 3 zák. č. 82/1998 Sb., když se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce posuzovaného řízení. V řízení přitom bylo nesporné, že žalobkyně svůj nárok u žalované řádně předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zák. č. 82/1998 Sb., pročež může být věc projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb.).

17. Soud nejprve konstatuje, že nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem představuje specifický nárok, který zákonodárce do právního řádu zakotvil, aby naplnil požadavek čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále též jen „Úmluva“), podle kterého každý, jehož práva a svobody přiznané touto Úmluvou byly porušeny, musí mít účinné právní prostředky nápravy před národním orgánem, i když se porušení dopustily osoby při plnění úředních povinností. Podle čl. 6 odst. 1 věta prvá Úmluvy platí, že každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novelizace zákonem č. 160/2006 Sb. tak primárně bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) na vnitrostátní úroveň. Ovšem je zřejmé, že má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již Úmluvou, musí při svém rozhodování vycházet z judikatury ESLP.

18. V posuzovaném případě se žalobkyně domáhala zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla být způsobena v důsledku nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Soud se tak zabýval důvodností uplatněného nároku především s ohledem na to, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu nemajetkové újmy, když soud konstatuje, že k tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle OdpŠk, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení (nesprávný úřední postup); vznik újmy a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou.

19. S ohledem na uvedené, soud prvotně posuzoval, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně, zda došlo k porušení povinnosti soudu vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě, když délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek ESLP ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek ESLP ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9. 7. 2002). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek ESLP ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21. 6. 2005). Základní kritéria k posouzení, zda je délka řízení přiměřená, zakotvil zákonodárce v § 31a odst. 3 OdpŠk. Ovšem je třeba mít na paměti, že tato kritéria jsou stanovena pouze demonstrativním výčtem, soud tak musí přihlédnout i k dalším okolnostem projednávané věci.

20. V obecné rovině soud k posuzovanému řízení konstatuje, že ze Stanoviska Nejvyššího soudu, sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále také jen „Stanovisko“) plyne obecný závěr, že „je nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba ji přesahující. Pro účely vypořádání se s touto problematikou tak Nejvyšší soud pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše; tedy 15.000,- Kč až 20.000,- Kč za první dva roky řízení dohromady (za jeden rok pak 7.500,- Kč až 10.000,- Kč).“ Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp.zn. 30 Cdo 4761/2009). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp.zn. 30 Cdo 3331/2011, je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (srov. rozsudek Nejvyššího soudu, sp.zn. 30 Cdo 35/2012).

21. Předmětné soudní řízení je skončeno a ve vztahu k žalobkyni trvalo 5 let a 5 měsíců. Délka řízení se stanovuje s podrobností na roky a měsíce, nikoli rovněž na dny (srov. například rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 1.3.2023, č.j. 55 Co 8/2023- 114, odst. 14). Ohledně 27 dnů soud zaokrouhlil délku řízení na celé měsíce směrem nahoru, neboť jde o více než jednu polovinu měsíce. Jak soud již výše připomněl, pro řízení není stanovena obecně žádná délka, kterou by bylo možno považovat za přiměřenou, neboť záleží na celé řadě dalších okolností, jak dlouho bude řízení trvat. Těmito okolnostmi jsou dále rozvedená kritéria, přičemž teprve po jejich zhodnocení je možné učinit závěr, zda konkrétní délka je s přihlédnutím ke všem okolnostem ještě přiměřená či nikoli. To plyne právě z toho, že délka řízení je kategorií relativní, nikoli absolutní. Proto i menší délka řízení může být za určitých okolností nepřiměřená a delší délka řízení naopak může být vzhledem k okolnostem stále ještě přiměřená. Ve světle tohoto názoru soud přistupoval při posuzování žalobou uplatněného nároku.

22. Z hlediska kritéria postupu orgánu veřejné moci předně soud konstatuje, že sice nejsou dány zákonné lhůty k učinění úkonu či rozhodnutí ve věci samé (až na výjimky), nicméně obecně se za přiměřenou lhůtu k učinění úkonu soudu považují 3 měsíce. Jen u soudů vyšších stupňů, jako je Nejvyšší soud a Ústavní soud, je tomu jinak. Tyto soudy zpravidla nečiní ve věci jiné úkony než samotné rozhodnutí, aniž by bylo namístě dobu od předložení jim spisu do rozhodnutí považovat za nedůvodnou nečinnost, neboť soud zvažuje, jak ve věci rozhodne. Zpravidla nelze označit za průtah dobu jednoho roku od zahájení řízení před těmito soudy (viz SIMON, Pavel. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. V Praze: C.H. Beck, 2019. Právní praxe. ISBN 978-80-7400-768-2. str. 286). Průtahy v soudním řízení jsou jevem, kdy soud nekoná v zákonem stanovené či přiměřené době, a jde tedy zpravidla (ne vždy) o příčinu nepřiměřené délky řízení. Zákon č. 82/1998 Sb. výslovně počítá s náhradou odvozenou od celkové délky řízení, není však namístě vycházet ze samotných průtahů řízení (období neodůvodnění nečinnosti), nýbrž primárně z délky řízení. V činnosti procesního soudu prvního a druhého stupně žádní období nečinnosti nebyla shledána. Za průtah nelze považovat situaci, kdy soud vyčkával na žádost účastníků, zda dospějí ke smírnému řešení sporu. Tak by tomu mohlo být pouze v případě, pokud se účastník žádající odškodnění smírnému řešení bránil, trval by na projednání věci před soudem, přičemž soud by i tak nadále vyčkával na smírné vyřešení sporu. Tak tomu však v posuzované věci nebylo. Jednání byla v průběhu roku [Anonymizováno] řádně nařizována a byla odročováno na žádost procesního žalobce s odůvodněním, že probíhají mimosoudní jednání. V [Anonymizováno] žalobkyně coby procesní žalovaná soudu sdělila, že se k žádosti o odročení jednání připojuje. O další odročení jednání žádala žalobkyně z důvodů na své straně ([datum]). Procesní soud se průběžně dotazoval, zda již účastníci k dohodě dospěli či nikoli. Žalobkyně coby procesní žalovaná se nikdy v průběhu roku [Anonymizováno] ani jindy na soud neobrátila s tím, že trvá na to, aby ve věci bylo nařízeno jednání, tedy že ve věci smír uzavřít nechce, či že jednání mezi účastníky k žádnému výsledku nevedou. Skutečnost, že ke smíru nedošlo, neznamená, že doba tím v řízení strávená, je průtahem na straně soudu. Žalobkyně tedy věděla, že jednání se nekonají z důvodu, který i ona akceptovala, a že soud má vyčkat do doby, než se ukáže, zda účastníci jsou schopni k dohodě dospět. Délka řízení, která byla zapříčiněna odročením jednání, o která žádal procesní žalobce v posuzovaném řízení, rovněž nelze podle shora citované judikatury ESLP přičítat k tíži státu. Jediné období, které je možné označit za průtah, je doba od předložení dovolání dovolacímu soudu do vydání rozhodnutí, tedy od [datum] do [datum]. Podle shora citované komentářové literatury by měl Nejvyšší soud rozhodnout do 1 roku. Tato doba byla mírně překročena, a to o 4 měsíce. Jelikož šlo o jediný průtah v jinak bezprůtažném řízení, navíc dobu 4 měsíců je třeba vztahovat k obecně akceptované době 1 roku, tudíž šlo o průtah nevýznamný, lze jej v souladu se shora citovanou judikaturou ESLP tolerovat. Není tak důvod jen pro tento jediný mírný průtah dospět k závěru, že délka řízení byla nepřiměřená.

23. Z hlediska kritéria složitosti bylo posuzované řízení běžně složité po právní stránce, avšak bylo složitější po stránce procesní a skutkové. Ve věci bylo provedeno obsáhlejší dokazování, byl zadán znalecký posudek, jeden jeho dodatek, bylo provedeno dokazování listinami, bylo třeba vyžádat spisy [právnická osoba] [anonymizováno] a byli vyslýcháni svědci. Z hlediska procesního v řízení bylo třeba rozhodovat o znalečném a rovněž žalobkyně žádala v posuzovaném řízení o osvobození od soudních poplatků. Po právní stránce šlo o běžně složitý spor. V rámci kritéria složitosti (srov. NS ČR, sp.zn. 30 Cdo 1112/2011) soud vzal v úvahu, že posuzované řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy. Ve věci rozhodovaly soud prvního, druhého stupně i soud dovolací jedenkrát. K uvedenému soud konstatuje, že již samo řízení u několika stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky posuzovaného řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. závěry Stanoviska). Účastníkům se tak v rámci kritéria jejich chování v řízení nepřičítá k tíži, že využívali opravných prostředků, současně však tím musí být srozuměni s tím, že vyřizování opravných prostředků určitou dobu trvá a probíhá-li bez průtahů, nelze dobu řízení tím vzniklou považovat za nedůvodné či neočekávatelné prodloužení řízení.

24. Pokud jde o chování žalobkyně, žalobkyně se na délce řízení rovněž mírně podílela, neboť i ona žádala jednou o odročení jednání. Současně nemůže namítat, že k prodloužení řízení došlo z důvodu vyčkávání soudu na výsledek jednání mezi účastníky, neboť se přinejmenším k jedné žádosti o odročení jednání z tohoto důvodu výslovně připojila.

25. Z hlediska významu předmětu řízení pro žalobkyni soud uvádí, že dle Stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení trestních (zejména je-li omezena osobní svoboda účastníka), dále řízení, jejichž předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinněprávní vztahy (zde zejména řízení ve věcech péče o nezletilé a věci výživného), řízení ve věcech osobního stavu, pracovně právní spory či řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu (sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.). Posuzované řízení nepatřilo mezi žádné z uvedených řízení. Soud se rovněž v rámci kritéria významu řízení zabýval věkem žalobkyně. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2292/2012, se podává, že osobami v pokročilejším věku jsou osoby starší 75 let, vždy však s ohledem na konkrétní okolnosti případu a zejména zdravotní stav konkrétního člověka. Na této věkové hranici je nutno trvat (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20.4.2023, č.j. 36 Co 102/2023- 197). Žalobkyně tohoto věku dosud nedosáhla. Je tudíž třeba dospět k běžnému významu řízení pro žalobkyni.

26. Soud proto uzavírá, že na základě zhodnocení všech relevantních kritérií dospěl k závěru, že délka posuzovaného řízení byla s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem jeho průběhu stále ještě přiměřená. Jelikož ve věci nebyl shledán odpovědnostní titul, a není tak splněna základní podmínka pro vyvození odpovědnosti žalované, soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok II).

27. O nákladech řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 za použití § 151 odst. 1 a 3 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši tří režijních paušálů po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř., a to za vyjádření ze dne [datum] k žalobě a za přípravu a účast při jednání dne [datum] (podle § 1 odst. 3 písm. a/, b/ a c/ a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.).

28. Povinnost k plnění v nákladovém výroku soud určil ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.

Poučení