48 C 64/2022-217

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa žalobkyně] zastoupena advokátem Mgr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa státního zastupitelství] za niž jedná [anonymizováno 7 slov] sídlem [adresa] o zaplacení 1 384 022 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 500 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z částky 500 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 884 022 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 1 384 022 Kč od [datum] do [datum] a úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 884 022 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 672 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] na žalované domáhala odškodnění za majetkovou a újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) ve výši 1 384 022 Kč s příslušenstvím představovaným úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od [datum] do zaplacení, která jí měla být způsobena nesprávným úředním postupem Okresního soudu v Karlových Varech v řízení vedeném pod sp.zn. 11 C 127/2017, a to tím, že uvedený soud nesprávně vyznačil právní moc na rozsudek ze dne [datum], kterým bylo rozvedeno manželství žalobkyně. K chybnému vyznačení doložky právní moci dnem [datum] došlo i v informační databázi provozované státem na https://infosoud.justice.cz Na základě nesprávně vyznačené doložky PM dnem [datum] na rozsudku o rozvodu manželství žalobkyně oprávněně a v dobré víře spoléhala na to, že návrh na vypořádání SJM nebo jeho části může u příslušného soudu řádně podat (a vypořádání se domoci) nejpozději do dne [datum]. Žalobkyně tento termín stihla a dne [datum], tedy v poslední den lhůty, podala návrh k příslušnému Okresnímu soudu v Karlových Varech na částečné vypořádání společného jmění manželů. Jelikož rozsudek o rozvodu manželství žalobkyně ve skutečnosti nabyl právní moci dnem [datum], návrh žalobkyně na vypořádání SJM byl podán po lhůtě a byl zamítnut rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 14.12.2020, č. j. 17 C 117/2020-93. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu soudu při vyznačování doložky PM, v jehož důsledku byl návrh žalobkyně na vypořádání SJM zamítnut, přičemž žalobkyně přišla o možnost dosáhnout vypořádání ohledně společných finančních prostředků vedených na účtu bývalého manžela včetně jím provedených odklonů, stejně jako ztratila možnost dosáhnout vypořádání z movitých věcí, které zůstali v držení bývalého manžela a stali se ze zákona jeho výlučným vlastnictvím, čímž jí vznikla škoda. Touto žalobou uplatnila žalobkyně pouze část škody, která jí vznikla, a to škodu z nevypořádaných běžných účtů včetně největšího bezhotovostního odklonu z účtu a škodu z nevypořádaného účtu penzijního spoření v celkové výši 1 384 022 Kč. Tato částka se skládá ze tří nároků, a to ze zůstatku na běžném účtu 734 022 Kč, kdy tato částka představuje polovinu z částky 1 416 526,25 Kč a z částky 51 518,22 Kč (v obou případech po zaokrouhlení) jednak na bankovním účtu číslo: [bankovní účet] vedeném u [právnická osoba] a jednak na bankovním účtu číslo: [bankovní účet] vedeném u [anonymizováno] banky na jméno bývalého manžela, vždy ke dni právní moci rozvodu manželství žalobkyně. Druhý nárok je představován částkou 500 000 Kč, coby polovina z částky 1 000 000 Kč, kterou bývalý manžel žalobkyně tzv. odklonil dne [datum] tím, že ji zaslal na účet své tehdejší přítelkyně a nynější partnerky [celé jméno svědkyně]. Do předmětu platby tohoto účelového převodu bývalý manžel žalobkyně dokonce vepsal„ smajlíka“, který pouze potvrzuje účelovost převodu. Třetí nárok je představován částkou 150 000 Kč, coby polovina z předpokládané částky 300 000 Kč z nevypořádaného účtu penzijního spoření vedeného na jméno bývalého manžela u [právnická osoba], nově [právnická osoba], [IČO]. K uplatnění nároku u žalované žalobkyně uvedla, že tak učinila, přičemž dne [datum] potvrzení od Ministerstva spravedlnosti o tom, že uplatněný nárok byl zaevidován. Do dne podání žaloby žalovaná nárok žalobkyně neprojednala.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] k žalobě učinila nesporným, že žádost žalobkyně o odškodnění v žalobou požadované výši obdržela dne [datum]. Žalovaná požadavku žalobkyně nevyhověla ani zčásti, což jí sdělila svým stanoviskem ze dne [datum]. Žalovaná učinila nesporným, že k došlo k nesprávnému vyznačení doložky PM na rozsudku, kterým bylo manželství žalobkyně rozvedeno, když tento nabyl právní moci dne [datum], ač Okresní soud v Karlových Varech na rozhodnutí a současně i ve veřejné databázi Infosoud vyznačil datum právní moci dne [datum]. Dále žalovaná učinila nesporným, že žaloba na vypořádání SJM podaná žalobkyní v řízení sp.zn. 17 C 117/2020 byla zamítnuta z důvodu, že byla podána opožděně. Žalovaná namítla, že nejsou splněny všechny předpoklady pro vyvození odpovědnosti státu za škodu. Žalobkyně by musela řádně doložit a prokázat majetkový úbytek vyjádřený v penězích, odpovídající žalované částce, a vyjádřit, v čem spočívá příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody či újmy na straně žalobkyně. Takové důkazy však žalobkyně nenabídla. Žalovaná se ohradila rovněž ohledně požadovaného příslušenství, kdy namítla, že do prodlení se mohla dostat nejdříve dnem následujícím po uplynutí šestiměsíční lhůty pro projednání nároku. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.

3. V replice ze dne [datum] na vyjádření žalované žalobkyně polemizovala s námitkou žalované, že není jisté, zda by vypořádací soud žalobě na vypořádání části společného jmění manželů vyhověl. Žalobkyně poukázala jednal na to, že soud by se musel návrhem na vypořádání zabývat a vypořádání SJM ve vymezeném rozsahu provést, rovněž bylo právem žalobkyně určit v návrhu na vypořádání konkrétní část SJM, kterou žádá, aby soud vypořádal. Soud nemohl vypořádat tu část SJM, která nebyla v uvedeném návrhu, protože jiný návrh od žalobkyně, ani od její bývalého manžela [jméno] [příjmení] nebyl k vypořádacímu soudu podán a zbylá část SJM by tedy v každém případě byla vypořádána fikcí. Soud by nemohl rozhodnout o ničem jiném, než bylo uvedeno v návrhu na částečné vypořádaní SJM. Žalobkyně poukázala na to, že s bývalým manželem uzavřela manželství už dne [datum], tudíž veškeré finanční prostředky byly zjevně nabyty za trvání manželství. K převodu částky 1 milion Kč došlo v den rozvodu na účet tehdejší milenky a současné přítelkyně [celé jméno svědkyně]. Šlo tak zjevně o odklon finančních prostředků ze SJM.

4. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaná namítla, že veškeré SJM žalobkyně a jejího bývalého manžela bylo vypořádáno zákonnou domněnkou dle § 741 občanského zákoníku. K vypořádání pohledávek - zůstatků na účtech u peněžních ústavů, které měly náležet do společného jmění manželů, tedy došlo, a to v souladu se zákonnou domněnkou tak, že tyto pohledávky náleží společně oběma manželům, přičemž jejich podíly jsou stejné. Žalobkyni proto nevznikla jí tvrzená škoda, když k vypořádání zůstatků na účtech u peněžních ústavů došlo dle ust. § 741 písm. c) občanského zákoníku tak, že jí tento zůstatek náleží společně s bývalým manželem, přičemž oba mají stejné podíly. Žalobkyně by měla své právo na výplatu příslušné části zůstatků z účtů u peněžních ústavů uplatnit nejprve u svého bývalého manžela, a nikoliv proti státu. Žalovaná setrvala na stanovisku, aby soud žalobu zamítl.

5. Soud o věci rozhodl při nařízeném jednání, při kterém poskytl účastníků potřebná procesní poučení a výzvy podle § 118a o.s.ř.

6. Soud provedl veškeré účastníky navržené důkazy v rozsahu potřebném pro právní posouzení věci.

7. Soud předně vyšel ze skutečností, které byly mezi účastníky nesporné a které vzal za svá skutková zjištění. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně u žalované nároky uplatnila dne [datum] v celkové výši 1 384 022 Kč, žalovaná nárok projednala, což sdělila stanoviskem ze dne [datum], přičemž konstatovala existenci nesprávného úředního postupu spočívajícího v chybném vyznačení doložky právní moci na rozsudek o rozvodu manželství žalobkyně ze dne 11.7.2017, č.j. 11 C 127/2017. Dále bylo nesporné, že rozsudek o rozvodu manželství žalobkyně nabyl právní moci [datum], že žalobkyni byla na rozsudek vyznačena doložka PM jiná, pozdější, dne [datum], přičemž takto byla vyznačena i v aplikaci Infosoud a že návrh na vypořádání SJM podaný žalobkyní byl pravomocně zamítnut pro jeho opožděnost.

8. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující další skutková zjištění a dospěl k dále uvedenému závěru o skutkovém stavu.

9. Z návrhu na vypořádání části společného jmění manželů ze dne [datum] na č.l. 11 zjištěno, že žalobkyně se coby procesní žalobkyně obrátila na OS v [obec] s návrhem na vypořádání společného jmění manželů, kdy uváděla tehdy jí předpokládané datum nabytí právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství dne [datum], kdy předmětem vypořádání SJM z hlediska nyní podané žaloby bylo: 1) zůstatek na účtu ke dni právní moci rozhodnutí [datum] 1 145 346,75 Kč, č.ú. u [právnická osoba] [číslo], dále procení žalobkyně namítala účelové snížení zůstatku na účtu, a to bezhotovostně o částku 1 000 000 Kč dne [číslo] na účet [celé jméno svědkyně], 2) finanční prostředky na bankovním účtu u komerční banky, č.ú. [číslo] ke dni [datum], částka 218 732,22 Kč, 3) finanční prostředky na účtu penzijního spoření vydaného na jména žalovaného, účet č. [bankovní účet], procesní žalobkyně žádala procesní soud o zjištění zůstatku dotazem na [právnická osoba], ve zbylém rozsahu, ve kterém procesní žalobkyně žádala vypořádání SJM se nejedná o předmět nyní podané žaloby.

10. Z rozsudku OS v [obec] ze dne 14.12.2020, č.j. 17 C 117/2020-93 na č.l. 16 zjištěno, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném [jméno] [příjmení] [datum narození] vypořádání společného jmění žalobkyně a procesního žalovaného, které zaniklo rozvodem účastníků s právní mocí dne [datum], byla zamítnuta. Dále zjištěno, že žalobkyně v prohlášení o majetkových poměrech uvedla, že má pouze příjem z důchodu ve výši 13 086 Kč měsíčně, je vlastníkem nemovitých věcí z nevypořádaného společného jmění v KÚ [obec] a [obec], užívá byt v podílovém spoluvlastnictví účastníků jako jedinou z nemovitých věcí, které byly pořízeny za trvání manželství. Účet žalobkyně (v rozsudku zřejmě omylem uvedeno„ žalované“, což potvrzuje zástupce žalobkyně) má zůstatek na účtu 19 100 Kč, dluh z titulu společného hypotečního úvěru, dále dluh vůči [jméno] [příjmení] v částce 180 000 Kč ze smlouvy o zápůjčce splatný k [datum], vůči [jméno] [příjmení] v částce 62 000 Kč z titulu smlouvy a zápůjčce splatný do [datum]. V souvislosti s bydlením žalobkyně platí částku 5 500 Kč měsíčně. Dále, pokud jde o žalovaného, zjištěno, že ten uvedl, že má zajištěno vlastní bydlení. Splácí hypoteční úvěr. Žalovaný žalobkyni (v rozsudku nesprávně uvedeno„ žalobce žalované“, pozn. soudu) poskytoval výživné 5 600 Kč, hradil náklady žalobkyně na bydlení v době, kdy pobírala invalidní důchod. Žalovaný vyplatil žalobkyni před rozvodem částku ve výši 157 000 Kč převodem na její účet (na vypořádání společného jmění) v lednu-květnu 2017. Žalobkyně také měla k dispozici částku z penzijního připojištění ve výši 300 000 Kč. Dále vyplývá, že žalobkyně potvrdila, že od žalovaného za trvání manželství obdržela částku 157 000 Kč, což však považovala s ohledem na odstup 3,5 roku od současné doby za irelevantní. Dále žalobkyně potvrdila, že získala příjem z penzijního připojištění, který však využila na to, aby mohla finančně pomoci těžce nemocnému synovi. Dále zjištěno, že procesní soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána opožděně po uplynutí lhůty 3 let od právní moci rozvodového rozsudku, tj. po [datum], a nemohla být s poukazem na § 740 občanského zákoníku úspěšná, v důsledku čehož nastaly důsledky uvedené v § 741 občanského zákoníku.

11. Z výpisu periodického k účtu [bankovní účet] za období [číslo] [datum] na č.l. 18 zjištěna dne [datum] platba na vrub tohoto účtu. Identifikace transakce: záloha za služby se„ smajlíkem“, název protiúčtu: [celé jméno svědkyně], číslo účtu: [bankovní účet] ve výši 1 000 000 Kč.

12. Z výpisu periodického k témuž účtu za období [číslo] [datum] na č.l. 20 zjištěn zůstatek ke dni [datum]: 1 416 526,25 Kč.

13. Z výpisu periodického k účtu [bankovní účet] za období [číslo] [datum] na č.l. 26 zjištěn zůstatek k [datum]: 51 518,22 Kč.

14. Z výpisu periodického z účtu [bankovní účet] za období [číslo] [datum] na č.l. 158 zjištěna dne [datum] platba na vrub tohoto účtu s popisem transakce„ první splátka pro žalobkyni“ na č.ú. [bankovní účet] ve výši 50 000 Kč a dne [datum] rovněž v částce 50 000 Kč na tentýž účet žalobkyně, kdy uvedeno v identifikaci transakce„ splátka [číslo]“ 15. Z výpisu periodického z téhož účtu [bankovní účet] za období [číslo] [datum] na č.l. 163 zjištěna dne [datum] platba na vrub tohoto účtu ve prospěch žalobkyně na č.ú. [bankovní účet] ve výši 50 000 Kč.

16. Z výpisu periodického z účtu [číslo] [číslo] ze dne [datum] na č.l. 78 zjištěny příkladmo následující platby, příp. příjmy na účet: dne [datum] [právnická osoba], hrazeno 3 340 Kč, dne [datum] [právnická osoba], hrazeno 2 120 Kč, dne [datum] příchozí platba 84 095 Kč od [právnická osoba], dne [datum] příchozí platby od Swiss- [právnická osoba] ve výši 4 858, 4 955 Kč, 6 292 Kč, 22 717 Kč, dne [datum] úhrada O2 [právnická osoba] 602,41 Kč, dne [datum] úhrada s popisem transakce„ sociální zabezpečení – žena“ 6 385 Kč a sociální zabezpečení bez identifikace 11 858 Kč, dne [datum] popis transakce„ zdravotní pojištění – žena,“ úhrada 2 952 Kč, téhož dne zdravotní pojištění bez specifikace 5 483 Kč, dne [datum] převod pro osobní potřebu [příjmení] [jméno], úhrada 10 000 Kč.

17. Z výpisu periodického z účtu č. [bankovní účet], [číslo] ze dne [datum] na č.l. 81 zjištěny příkladmo následující platby či příchozí úhrady na účet: dne [datum] úhrada O2 Czech Republic 1 086,68 Kč, dne [datum] příchozí platba od Swiss- [právnická osoba] ve výši 1 815 Kč, 2 965 Kč, 4 259 Kč, 31 460 Kč, dne [datum] zjištěna platba [právnická osoba] 3 340 Kč, dne [datum] platba [právnická osoba] 2 120 Kč, dne [datum] úhrada O2 [právnická osoba] 568,97 Kč, dne [číslo] doplatek DPH za 4. kvartál 2015 3 Kč, dne [datum] platba„ zdarvotní pojištění – žena“ 2 952 Kč, dne [datum] zdravotní pojištění bez specifikace 5 483 Kč.

18. Z výpisu periodického k účtu č. [bankovní účet], [číslo] ze dne [datum] na č.l. 84 zjištěny příkladmo tyto platby či úhrady ve prospěch účtu: dne [datum] platba [právnická osoba] 3 340 Kč, dne [datum] platba O2 Czech Republic 484,22 Kč, dne [datum] platba„ sociální zabezpečení – žena“ 6 385 Kč, dne [datum] sociální zabezpečení bez identifikace 11 858 Kč, dne [datum]„ zdravotní pojištění – žena“ 2 952 Kč a zdravotní pojištění bez identifikace 5 483 Kč, dne [datum] převod pro osobní potřebu, [příjmení] [jméno] 10 000 Kč.

19. Z výpisu periodického k účtu č. [bankovní účet], [číslo] ze dne [datum] na č.l. 86 zjištěny příkladmo následující platby či příchozí úhrady na účet: dne [datum] platba [právnická osoba] 3 340 Kč, dne [datum] platba [právnická osoba] 1 881 Kč, dne [datum] platby ve prospěch účtu od Swiss- [právnická osoba] 11 616 Kč a 23 522 Kč, dne [datum] platba [právnická osoba] 4 764,12 Kč, dne [datum] úhrada, platba O2 [právnická osoba] 501,50 Kč a téhož dne platba [právnická osoba] 1 940 Kč, dne [datum] sociální zabezpečení – žena 6 385 Kč, sociální zabezpečení bez specifikace 11 858 Kč, dne [datum] zdravotní pojištění 2 166 Kč a zdravotní pojištění bez specifikace 4 023 Kč, dne [datum] převod pro osobní potřebu [příjmení] [jméno] 10 000 Kč.

20. Z výpisu periodického z účtu č. [bankovní účet], [číslo] na č.l. 88 zjištěny příkladmo tyto úhrady platby či platby ve prospěch účtu: dne [datum] příchozí platby od Swiss- [právnická osoba] 1 271 Kč, 2 904 Kč, 7 229 Kč, 9 071 Kč, 15 004 Kč, 23 522 Kč, 63 483 Kč, dne [datum] platba [právnická osoba] 3 030 Kč, dne [datum] platba [anonymizováno] – servis PC 835 Kč, dne [datum] platba DPH, první kvartál [číslo], platba 74 289 Kč, dne [datum] úhrada [anonymizováno] Czech Republic 511,71 Kč, platba [právnická osoba] 1 940 Kč, dne [datum] sociální zabezpečení – žena 4 685 Kč a téhož dne sociální zabezpečení bez specifikace 8 701 Kč, dne [datum] zdravotní pojištění – žena 2 166 Kč a téhož dne zdravotní pojištění bez specifikace 4 023 Kč, dne [datum] platba daně nemovitostí na rok 2016 3 767 Kč.

21. Z výpisu periodického k účtu č. [bankovní účet], [číslo] z [datum] na č.l. 91 zjištěny příkladmo tyto platby či úhrady ve prospěch účtu: dne [datum] platba ve prospěch účtu od Swiss- [právnická osoba] ve výši 762 Kč, 19 855 Kč, 23 522 Kč, 30 734 Kč, dne [datum] platba [právnická osoba] 3 030 Kč, dne [datum] úhrada [právnická osoba] 6 940 Kč, dne [datum] úhrada [anonymizováno] Czech Republic 515,21 Kč, dne [datum] sociální zabezpečení – žena 4 685 Kč a téhož dne sociální zabezpečení bez specifikace 8 701 Kč, dne [datum] zdravotní pojištění – žena 2 166 Kč a téhož dne zdravotní pojištění bez specifikace 4 023 Kč, dne [datum] platba [anonymizováno], cartridge + taška na PC 2 837 Kč, dne [datum] převod pro osobní potřebu [příjmení] [jméno] 10 000 Kč, dne [datum] platba zálohy na daň z příjmu 29 200 Kč.

22. Z výpisu periodického z účtu č. [bankovní účet], [číslo] z [datum] na č.l. 193 zjištěn zůstatek na tomto účtu ke dni [datum] 121 357,27 Kč a dále poté ke dni [datum] zůstatek 135 127,49 Kč 23. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] zjištěno, že bývalý manžel žalobkyně [jméno] [příjmení] byl jejím přítelem, později se stali partnery. Společně však nežijí, každý má svůj byt. Svědkyně uvedla, že kolem roku 2014, 2015 jí pan [příjmení] půjčil 150 000 Kč, které potřebovala na zaplacení hypotéky. Tyto peníze poté panu [příjmení] vrátila. V té době byli přátelé. Dále pan [příjmení] v blíže nespecifikované době převedl na účet svědkyně částku 1 milion Kč, k čemuž svědkyni řekl, že tuto částku někomu dluží. Poté to bylo tak, že svědkyně si přesně nepamatuje, jak přesně ty částky byly vysoké, ale přibližně 200 000 Kč svědkyně vybrala v hotovosti a ty dala panu [příjmení], ale neví, co s nimi pan [příjmení] udělal, a těch zbývajících přibližně 800 000 Kč, tak k tomu jí pan [příjmení] řekl, aby je převedla na nějaký účet, jehož majitele svědkyně neznala a nezná. Tento výběr a převod se udály asi v horizontu měsíců poté, co byla částka na účet svědkyně převedena. Pan [anonymizováno] jí k tomu řekl, že jsou to peníze, které někomu dluží. Pro svědkyni bylo podstatné, aby ve vztahu k panu [příjmení] měla částku 1 milion Kč vyřešenu, nic z této částky si nenechala. Pan Kopta svědkyni nevysvětlil, proč peníze neposlal, případně nevybral ze svého účtu. Svědkyně rovněž [anonymizováno], že účet č. [bankovní účet] je účtem svědkyně a dále potvrdila po předestření výpisu z účtu na č.l. 18, že platba ze dne [datum] ve výši 1 mil. Kč, je onou platbou ve výši 1 mil. Kč, o které hovořila. V té době již byli s panem [příjmení] partneři. Ohledně identifikace transakce, kde je uvedeno„ záloha za služby“ a tzv. smajlík, tak svědkyně uvedla, že si toho asi nevšimla, případně neví, jak to bylo myšleno. O žádnou zálohu na služby se nejednalo, svědkyně neví, proč to tam pan [příjmení] psal. Svědkyně k tomu dodala, že od července 2017 asi 2 roky pan [příjmení] u svědkyně bydlel, ona mu vařila a prala, přespával tam. Za to svědkyni platil kolem 7 až 10 tisíc Kč měsíčně. O okolnostech vypořádání SJM bývalých manželů [příjmení] svědkyni není nic známo. Ohledně nemovitostí svědkyně ví o domě na hypotéku v [obec], který si pořizovali bývalí manželé [příjmení] spolu, pokud ví, je v havarijním stavu a nikdo ho neužívá. Potom byl ještě další dům, kde dříve společně bydleli, tam nyní bydlí pan [příjmení]. Pak ještě žalobkyně má byt na [obec] ulici. O tom, jestli jsou nemovitosti vypořádány svědkyně neví, pana [příjmení] se na to neptá a on o tom sám nehovoří. Kdo je zapsaným vlastníkem svědkyně neví. Pokud svědkyně ví, tak tu předmětnou hypotéku platí pan [příjmení], takto jí to alespoň říkal. Jestli ale mají nějakou dohodu, kdo bude platit hypotéku, případně nějakou dohodu o tom, kdo kterou nemovitost bude užívat, tak svědkyně neví. Vychází z toho, co říkal pan [příjmení], tedy že to platí on. Svědkyně rovněž uvedla, že z toho, co jí říkal pan [příjmení], tak vyrozuměla, že jí pan [příjmení] nějaké finanční prostředky dával, ale jestli to bylo před rozvodem nebo po rozvodu, nebo příp. kolik to bylo, jestli to bylo jednorázově nebo ve více platbách, to svědkyně neví.

24. Soud má z provedeného dokazování za prokázaný následující skutkový stav. K chybnému vyznačení doložky právní moci na rozsudek o rozvodu manželství žalobkyně došlo, a to tak, že namísto správného dne nabytí PM dne [datum] byla žalobkyni vyznačena Okresním soudem v Karlových Varech na rozsudek doložka PM dne [datum], přičemž toto datum bylo uvedeno i ve veřejné databázi Infosoud. Návrh žalobkyně podaný dne [datum] u téhož okresního soudu byl zamítnut pro jeho opožděnost, když žaloba byla podána opožděně po uplynutí lhůty 3 let od právní moci rozvodového rozsudku, tj. po dni [datum], v důsledku čehož nastaly důsledky uvedené v § 741 občanského zákoníku. Bylo prokázáno, že předmětem návrhu na vypořádání SJM byl majetek, jehož, resp. jeho příslušné části se žalobkyně domáhá touto žalobou po žalované. Dále bylo prokázáno, že ke dni [datum] se na účtu č. [bankovní účet] nacházel zůstatek 1 416 526,25 Kč a na účtu [bankovní účet] se nacházel zůstatek 51 518,22 Kč. Dále bylo prokázáno, že z úču č. [bankovní účet] byla dne [datum] provedena platba na vrub tohoto účtu ve výši 1 000 000 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet], přičemž v identifikaci názvu účtu bylo uvedeno: [celé jméno svědkyně] a v identifikaci transakce: záloha za služby doprovázená tzv. emotikonem v podobě„ (“. Dále bylo prokázáno, že z účtu [bankovní účet] byly provedeny platby na vrub tohoto účtu na účet žalobkyně č. [bankovní účet] dne [datum] ve výši 50 000 Kč, dne [datum] v částce 50 000 Kč a dne [datum] ve výši 50 000 Kč. Dále bylo prokázáno, že platba ve výši 1 000 000 Kč provedená dne [datum] z účtu č. [bankovní účet], který byl společným účtem žalobkyně a jejího manžela, což bylo prokázáno pohyby na účtu za období, které je dle soudu relevantní, na účet č. [bankovní účet] nebyla určena na společné potřeby bývalých manželů, nýbrž na výlučné potřeby bývalého manžela žalobkyně (prokázáno svědeckou výpovědí [celé jméno svědkyně]). Z periodických výpisů z účtu č. [bankovní účet] má soud za prokázáno, že z něj byly hrazeny běžné potřeby jako platby energií, platby za telekomunikační služby, zdravotní a sociální pojištění žalobkyně a jejího manžela a rovněž na tento účet přicházely platby z podnikání manžela žalobkyně. Ze souhrnu všech těchto plateb v určitém časovém období je zjevné, že nešlo o výlučný účet manžela žalobkyně, ani nešlo o jeho výlučné prostředky na tomto účtu.

25. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

26. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

27. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

28. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

29. Podle § 13 odst. 1 věty první OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.

30. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle odst. 3 citovaného ustanovení je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

31. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

32. Podle § 26 OdpŠk platí, že pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

33. Podle § 740 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění (důraz přidal soud).

34. Podle § 741 písm. c) o.z. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

35. Podle § 742 odst. 2 o.z. hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

36. V řízení bylo učiněno nesporným, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

37. V souladu s § 132 o.s.ř. soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Při tom dospěl k následujícím závěrům.

38. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za škodu podle OdpŠk, je nutno, aby byly splněny tří podmínky: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Existence splnění těchto tří kumulativních podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána a důkazní břemeno v tomto směru leží na žalobci coby poškozeném (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2011 sp. zn. 28 Cdo 4249/2010 evidovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 37/2012 či sp.zn. 29 Cdo 1482/2013 a navazující rozhodnutí). Požadavek na kumulativní splnění podmínek vede vždy k tomu, že není-li splněna byť jen jedna z nich, žalobě nelze vyhovět, a to bez ohledu na skutečnost, zda jsou splněny podmínky ostatní.

39. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala náhrady škody, která jí měla vzniknout v souvislosti s nesprávným vyznačením doložky právní moci na rozsudku, kterým bylo manželství žalobkyně rozvedeno. Soud posoudil celý žalobou uplatněný nárok jakožto nárok na náhradu škody z titulu nesprávného úředního postupu. Mezi účastníky nebylo sporné, že k nesprávnému vyznačení doložky právní moci na rozsudku rozvodu žalobkyně a [jméno] [příjmení] došlo. Soud dospěl k závěru, že chybné vyznačení doložky právní moci na soudní rozhodnutí představuje nesprávný úřední postup, za nějž je stát podle OdpŠk odpovědný. Judikatura je dlouhodobě ustálena v závěru, že nesprávným úředním postupem je i vyznačení doložky právní moci na rozhodnutí, které není dosud pravomocné (srov. NS ČR sp.zn. 20 Cdo 923/2007, či KS v ČB, sp.zn. 6 Co 704/97, publ. pod č. 42/98 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). V souzené věci chybné vyznačení doložky právní moci spočívalo v tom, že rozhodnutí nabylo právní moci ve skutečnosti dříve, než jak byla žalobkyně vyznačenou doložkou právní moci informována. Jelikož doložka právní moci měla v tomto případě právní význam z hlediska počítání hmotněprávní lhůty pro podání návrhu na vypořádání SJM, je třeba i takto chybné vyznačení považovat za nesprávný úřední postup. Podmínka odpovědnostního titulu je splněna a soud se tak dále zabýval otázkou, zda jsou u všech žalobkyní požadovaných nároků splněny i další podmínky pro vyvození odpovědnosti státu za škodu, což bylo mezi účastníky sporné.

40. Všechny nároky odvozovala žalobkyně od nemožnosti vypořádat v rámci návrhu o vypořádání SJM, který byl pro jeho opožděnost v důsledku chybné informace o nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství žalobkyně pravomocně zamítnut. Pokud jde o nárok 734 022 Kč, coby polovina prostředků na dvou účtech vedených na jméno bývalého manžela žalobkyně ke dni zániku SJM, dospěl soud k závěru, že požadavek žalobkyně po právu není, a to z následujících důvodů. Judikatura Nejvyššího soudu ČR je ustálena v závěru, že nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem může být vůči státu úspěšně uplatněn pouze tehdy, nemůže-li poškozený úspěšně dosáhnout uspokojení své pohledávky vůči dlužníku, který je mu povinen plnit (srov. NS ČR sp.zn. 25 Cdo 1404/2004). Poškozený je povinen tvrdit a prokazovat reálnou nevymahatelnost pohledávky za primárním dlužníkem, a to nejen na území České republiky, přičemž o povinnosti tvrzení a důkazní povinnosti je soud povinen žalobce, domáhajícího se po státu odškodnění, poučit (srov. NS ČR sp.zn. 30 Cdo 139/2019). V řízení bylo prokázáno, že na obou účtech se nacházely ke dni zániku SJM (dne [datum]) finanční prostředky ve výši 1 468 044,47 Kč, z čehož jedna polovina po zaokrouhlení činí žalobkyní požadovaných 734 022 Kč. Současně však v důsledku včasného nepodání návrhu na vypořádání SJM do tří let od jeho zániku ani jedním z manželů došlo k tomu, že se žalobkyně stala k okamžiku zániku SJM podílovou spoluvlastnicí ve výši jedné poloviny k majetkovému právu odpovídajícímu právě hodnotě zůstatku na obou účtech ke dni [datum]. K výzvě soudu žalobkyně tvrdila, že zbývající finanční prostředky, představující rozdíl mezi zůstatkem ke dni [datum] a [datum] má v držení její bývalý manžel. Po něm se proto žalobkyně oprávněně mohla po celou dobu, tedy již počínaje dnem [datum], resp. dnem, kdy se dozvěděla, že vyznačení doložky PM bylo chybné, domáhat, aby jí coby podílové spoluvlastnici se stejným podílem jako bývalý manžel, právě jednu polovinu vydal. Soud žalobkyni při jednání dne [datum] vyzval, aby doplnila skutková tvrzení o rozhodných skutečnostech, mj. aby uvedla, že se částek požadovaných žalobou po žalované pokusila pořadem práva domoci po svém bývalém manželovi coby podílovém spoluvlastníkovi, či po tom, o kom tvrdí, že finanční prostředky požadované po žalované má v držení, a/nebo že takový nárok je nevymahatelný. Na tuto výzvu soudu žalobkyně nijak nereagovala. Později žalobkyně tvrdila, že se této částky nemohla domoci, neboť dle ní je rozhodným dnem dne [datum], kdy na předmětném účtu byl zůstatek 121 357,27 Kč. Žalobkyně tvrdila, že se nanejvýš mohla domoci poloviny z této nižší částky. Soud názor žalobkyně nesdílí. Zákonná fikce sice nastává až poté, kdy je postaveno najisto, že ani jeden z bývalých manželů návrh na vypořádání SJM nepodal, resp. ohledně kterých součástí SJM takový návrh nebyl podán, nicméně nastává ex tunc ke dni zániku SJM, v tomto případě tedy ke dni [datum]. Tento právní závěr jednoznačně plyne ze shora citovaných ustanovení občanského zákoníku. Je tak nutné uzavřít, že žalobkyně se mohla po bývalém manželovi vydání částky 734 022 Kč domoci, přičemž netvrdila, tím méně prokázala, byť jen že by takový návrh podala. Jelikož stát je ohledně tohoto nároku až v pozici tzv. posledního dlužníka, nelze žalobkyni požadovaný nárok 734 022 Kč proti žalovanému státu přiznat, neboť došlo k přetržení příčinné souvislosti tím, že se žalobkyně po svém bývalém manželovi, o němž tvrdí, že má (či měl) předmětné finanční prostředky v držení, jejich vydání nedomáhala, resp. to v řízení ani netvrdila. Příčinnou vzniku škody se tak nestala nesprávně vyznačená doložka právní moci, ale nečinnost žalobkyně spočívající v nepodání potřebného návrhu k soudu. Soud proto tento nárok v plném rozsahu zamítl (výrok II.)

41. Pokud jde o nárok ve výši 150 000 Kč, coby polovina finančních prostředků, které se měly nacházet na účtu penzijního spoření bývalého manžela, pak soud žalobkyni při jednání dne [datum] poučil, že není primárním úkolem soudu, aby za účastníky obstarával důkazní prostředky, tedy aby obstarával informace od bankovních institucí za situace, kdy žalobkyně je společně se svým manželem podílovým spoluvlastníkem všech ostatních majetkových práv a pohledávek, tedy i majetkových práv ve vztahu k předmětnému účtu penzijního spoření. Soud rovněž žalobkyni poučil, že tak případně učiní, pokud žalobkyně soudu prokáže, že potřebnou informaci či listinu není schopna získat. V návaznosti na to pak soud při stejném jednání žalobkyni poučil a vyzval, aby označila všechny důkazy k prokázání svých skutkových tvrzení, že jí vznikla škoda v tvrzené výši, tedy že její majetek se o jí tvrzenou částku, resp. tvrzené částky, zmenšil. Žalobkyně však ohledně částky 150 000 Kč nijak nereagovala. K tomu soud považuje za nutné podotknout, že již v podané žalobě žalobkyně tvrdila, že jí přesná výše není známa, a že se tedy jedná o její odhad. Za situace, kdy žalobkyně neprokázala ani samu existenci jí tvrzeného zůstatku na účtu penzijního spoření vedeného na jméno bývalého manžela, je již zcela bez právního významu, o jakou výši se jednalo. Žalobkyně tak neunesla břemeno důkazní ohledně svého tvrzení, že jí vznikla škoda ve výši 150 000 Kč. Nad rámec povinného odůvodnění soud dodává, že i za situace, kdy by žalobkyně výši zůstatku na účtu penzijního spoření vedeného na jméno bývalého manžela prokázala, platilo by obdobně totéž, co bylo uvedené v odst. 38 rozsudku ohledně neprokázání rozhodné skutečnosti, že se žalobkyně finančních prostředků na uvedeném účtu pokusila domoci po tom, o němž tvrdí, že je má (či měl) v držení, či že je takový nárok nevymahatelný. O této povinnosti tvrzení a důkazní byla soudem souhrnně ke všem nárokům, které mají shodný skutkový základ, poučena při jednání dne [datum].

42. Pokud jde o nárok ve výši 500 000 Kč, coby polovina z částky 1 000 000 Kč, která byla bývalým manželem žalobkyně poukázána ještě před zánikem SJM z účtu č. [bankovní účet] na účet [celé jméno svědkyně], pak spornou otázkou bylo, zda tato částka byla použita na společné potřeby obou manželů, či zda šlo o tzv. odklon finančních prostředků patřících do SJM na výlučné potřeby jen jednoho z manželů. Pouze v druhém případě je za škodu tím vzniklou odpovědná žalovaná, neboť žalobkyně se poloviny z„ odkloněné“ částky mohla domoci pouze v rámci řízení o vypořádání SJM návrhem na započtení této částky ve smyslu § 742 odst. 2 o.z. Jiným způsobem, tedy například žalobou podanou proti bývalému manželovi, se žalobkyně předmětné částky domoci nemohla, neboť částka 1 milion Kč byla z prostředků v SJM poukázána na účet svědkyně [celé jméno svědkyně] ještě za trvání manželství. Soud má za prokázáno, že finanční prostředky na účtu č. [bankovní účet] byly nikoli výlučnými prostředky [jméno] [příjmení], ale šlo o finanční prostředky v SJM, kdy bylo prokázáno, že z něj byly hrazeny běžné potřeby manželů jako platby energií, platby za telekomunikační služby, zdravotní a sociální pojištění žalobkyně a jejího manžela a rovněž na tento účet přicházely platby z podnikání manžela žalobkyně. Ze souhrnu všech těchto plateb v určitém časovém období je zjevné, že nešlo o výlučný účet manžela žalobkyně, ani nešlo o jeho výlučné prostředky na tomto účtu. Výslechem svědkyně [celé jméno svědkyně] má soud za prokázáno, že finanční prostředky, které od [jméno] [příjmení] dostala na účet, zčásti vybrala a předala [jméno] [příjmení], z části je zaslala na účet, který jí sdělil [jméno] [příjmení]. Je tak i prokázáno, že finanční prostředky využil výlučně [jméno] [příjmení] pro své potřeby, nikoli potřeby SJM. Bylo na žalované, aby případně tvrdila a prokázala, že celá částka či její část byla určena na společné potřeby bývalých manželů [příjmení]. Za situace, kdy nic takového žalovaná netvrdila, a soud měl použití předmětné částky 1 milion Kč na výlučné potřeby [jméno] [příjmení] za prokázané, nebyl povinen směrovat žalované procesní poučení ve smyslu § 118a o.s.ř. Pokud jde o námitku žalované, že není jisté, zda by návrhu žalobkyně na vypořádání části SJM ze dne [datum] bylo vyhověno, soud uvádí, že bylo prokázáno, že žalobkyně podala svůj návrh poslední den, o němž se tehdy domnívala, že je možné návrh podat. Jeho předmětem učinila ty součásti SJM, které navrhla vypořádat. Občanský zákoník stanoví pro podání návrhu na vypořádání jakékoli součásti nepřekročitelnou lhůtu tří let od zániku SJM. Z judikatury Nejvyššího soudu ČR se podává, že soud může vypořádat pouze ty hodnoty a investice tvořící součást zákonného majetkového společenství manželů, které účastníci učiní předmětem řízení, a to ve lhůtě tří let od zániku majetkového společenství (srov. například NS ČR sp.zn. 22 Cdo 1192/2007, či sp.zn. 22 Cdo 2881/2008. Uvedené pravidlo tří let, formulované judikaturou dovolacího soudu, brání tomu, aby se účastníci po uplynutí této lhůty domáhali vypořádání věcí, hodnot či závazků, které do té doby nebyly předmětem řízení, nebo které se do té doby nestaly předmětem řízení, nebyly ohledně nich uplatněny ani žádná tvrzení či skutečnosti a ve vztahu k nim nastaly účinky nevyvratitelné domněnky vypořádání (k tomu dále srov. NS ČR sp. zn. 22 Cdo 437/2014 či sp.zn. 22 Cdo 3611/2016). Za situace, kdy by žalobkyně podala svůj návrh včas a byl projednán, pak byl podán v poslední den tříleté lhůty, přičemž z tvrzení účastníků nevyplynulo, že rovněž [jméno] [příjmení] podal do tří let o právní moc rozvodu manželství, či alespoň do tří let od domnělé pozdější právní moci rozsudku o rozvodu návrh na vypořádání SJM či jeho části. Žalobkyně výslovně tvrdila (v replice ze dne [datum]), že jediný návrh na vypořádání SJM, který byl přiložen k této žalobě, podala žalobkyně. Žalovaná tvrdila pouze to, že žalobkyně neprokázala, že by byla se svým návrhem na vypořádání části SJM úspěšná. Za této situace tak soud vychází z toho, co bylo v řízení tvrzeno a prokázáno, tedy, že návrh podala pouze žalobkyně, nikoli i [jméno] [příjmení]. Podala-li žalobkyně návrh na vypořádání SJM poslední den domnělé tříleté lhůty, pak za předpokladu, že by takový návrh byl projednatelný, nemohl by již do něj bývalý manžel žalobkyně vnést jiné součásti SJM či v něm navrhnout zápočet hodnoty vynaložené na výhradní majetek žalobkyně. Pokud tedy žalovaná v závěrečném návrhu tvrdila, že by soud v řízení o vypořádání SJM musel přihlédnout k částce 300 000 Kč, kterou měla žalobkyně obdržet na penzijním připojištění, pak takové tvrzení nemá oporu v provedeném dokazování. Žalobkyně v návrhu ze dne [datum] navrhla vypořádat toliko penzijní připojištění ve výši 150 000 Kč bývalého manžela, nikoli jiné penzijní připojištění. Je rovněž třeba stále mít na paměti, že ve vztahu k součástem SJM, které nebyly učiněny součástí návrhu žalobkyně (za předpokladu jeho včasnosti) by platila fikce podílového spoluvlastnictví obou bývalých manželů, pokud se o nich nedohodli jinak. Soud sice nemůže předpovídat, jak by soud ve věci návrhu na vypořádání části SJM rozhodl, pokud by takový návrh byl podán včas. Lze však s vysokou mírou pravděpodobnosti usoudit, že za skutkových okolnosti, které vyšly najevo v tomto odškodňovacím řízení, by žalobkyni byla částka 500 000 Kč přiznána, neboť bylo prokázáno, že o tzv. odklon finančních prostředků náležejících do SJM došlo. Z hlediska odškodnění žalobkyně je nepodstatné, jak by řízení o návrhu na vypořádání části SJM skončilo jako celek, tedy ohledně i dalších součástí, které žalobkyně učinila součástí vypořádání a ohledně nichž žalobu na odškodnění podle OdpŠk nepodala.

43. Jelikož v rozsahu nároku na zaplacení částky 500 000 Kč soud shledal žalobu po právu, neboť byl prokázán nesprávný úřední postup, existence škody v této výši a příčinná souvislost, spočívající v tom, že nebýt nesprávně vyznačené doložky právní moci, žalobkyně by návrh na vypořádání SJM podala včas, přičemž zde nepřistoupila žádná další okolnost, tak jako tomu bylo u předchozích dvou nároků, která přerušila příčinnou souvislost, lze uzavřít, že nesprávný úřední postup byl výlučnou příčinnou vzniku škody na straně žalobkyně. Soud proto žalobě vyhověl ohledně částky 500 000 Kč (výrok I).

44. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši z částky 500 000 Kč, avšak až od [datum] do zaplacení, ve zbytku (úrok z prodlení z celé žalované částky od [datum] do [datum] a z částky 884 022 Kč od [datum] do zaplacení) zamítl. Úrok byl přiznán v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., která byla ke dni [datum] 8,50 %. Žalovaná se dostala do prodlení až uplynutím šesti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované, když platí, že nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 občanského zákoníku tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. K prodlení žalované s náhradou nemajetkové újmy proto došlo až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne [datum], a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, když lhůta šesti měsíců skončila dnem [datum], žalovaná se tak dostala do prodlení až dne [datum] (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001).

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V řízení byla převážně úspěšná žalovaná, a to v rozsahu 28 % po zaokrouhlení ( (884 [číslo] 384 022 * 100) – (500 [číslo] 384 022 * 100). V tomto rozsahu má proti méně úspěšné žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalované jsou představovány 8 režijními paušály po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen„ vyhláška“), a to za vyjádření k žalobě ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], přípravu a účast na jednání ze dne [datum], přípravu a účast na jednání ze dne [datum] a přípravu a účast na jednání dne [datum] (podle § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) cit. vyhlášky) celkem ve výši 672 Kč ( (8*300) * 28 %, výrok III.).

46. Pokud jde o zálohu, která byla žalobkyní zaplacena na náklady svědecké výpovědi, vyplacené svědečné je nákladem řízení žalobkyně, přičemž rozdíl mezi zálohou a vyplaceným svědečným bude žalobkyni vrácen samostatným usnesením.

47. Lhůtu k plnění soud stanovil ohledně výroku I. podle v souladu s § 160 odst. 1, části věty první za středníkem o.s.ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší, která v principu žalobkyni nijak nepoškozuje. Ohledně výroku o nákladech řízení (výrok III.) soud postupoval v souladu s § 160 odst. 1, části věty první před středníkem o.s.ř. a stanovil obecnou třídenní pariční lhůtu, když nevyšly v řízení najevo žádné skutečnosti odůvodňující případně lhůtu delší.

Poučení