48 C 85/2024 - 106

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobců: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0], [Adresa zainteresované osoby 0/0] oba zastoupeni advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] [Adresa zainteresované osoby 2/0] zastoupena advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0], Praha 1 o vyklizení bytu, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna vyklidit jednotku č. [hodnota]), vymezenou na pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba [adresa], [jméno FO] 2 – [adresa], vše v katastrálním území [adresa], obec [jméno FO], a tuto jednotku vyklizenou předat žalobcům, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 38 214,50 Kč k rukám zástupce žalobců, [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se podanou žalobou po žalované domáhají vyklizení jednotky č[Anonymizováno] vymezené v budově č.p. [Anonymizováno], postavené na pozemku p.č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], obec [jméno FO], s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobců ([jméno FO]) byla uzavřena nájemní smlouva ze dne 9.2.2017 na dobu neurčitou. Právní předchůdce žalobců dal poté žalované výpověď podle § 2286 a 2288 odst. 2 o.z. z důvodu uspokojení bytových potřeb jeho rodiny. Výpovědní doba uplynula dne 31.12.2023, kdy žalovaná na výpověď nereagovala a nepodala v zákonné lhůtě návrh k soudu na přezkum oprávněnosti výpovědi. Žalovaná nadále byt užívá bez právního důvodu. Předžalobní výzva byla žalované zaslána.

2. Žalovaná se podané žalobě brání tím, že výpověď žalované nikdy nebyla doručena, když do poštovní schránky neobdržela ani oznámení o uložení zásilky na poště. Namítá, že s poštou ve schránce někdo manipuloval, namítá neplatnost či zdánlivost výpovědi proto, že nebyl naplněn výpovědní důvod, namítá, že chybí poučení o možnosti podat proti výpovědi námitky, dále namítá, že domovní schránka žalované byla poškozen v rozsahu horního ochranného víka někdy na přelomu srpna a září, kdy krycí lišta byla zcela odstraněna. O poškození schránky vyrozuměla pronajímatele, a to ústně přibližně dva týdny po zjištění poškození. Náprava ze strany pronajímatele však zjednána nebyla. K opravě došlo až někdy v létě 2024. Žalovaná namítá, že poštovní doručovatel pochybil, když vyznačil „oznámeno“ a „uloženo“, ale žalovaná oznámení neobdržela. O zásilce se žalovaná dozvěděla až na poště, když se ohledně případných zásilek informovala. Dle žalované to byl žalobce, kdo se aktivně přičinil o to, aby se žalovaná o obsahu zásilek nedozvěděla. Původní pronajímatel se žalované o výpovědi ani nijak později nezmínil, ale předal jí předpis záloh ze dne 24.4.2024. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.

3. Soud věc projednal a rozhodl o ní při nařízeném jednání, při kterém poskytl žalované potřebné procesní poučení a výzvu podle § 118a o.s.ř.

4. Soud provedl všechny důkazy s výjimkou těch, které byly navrženy k prokázání skutečností, které nebyly pro posouzení věci rozhodné či důkazy, které k žádné rozhodné skutečnosti navrženy nebyly. Konkrétně jde o při prvním jednání stranou žalovanou zmíněný výslech poštovního doručovatele, ohledně něhož posléze strana žalovaná uvedla, že tento důkaz k prokázání žádného svého obranného tvrzení nenavrhuje. Ohledně svého tvrzení, že to byl původní pronajímatel, který se aktivně přičinil o to, aby se žalovaná o doručení výpovědi a předžalobní výzvy nedozvěděla, posléze strana žalovaná uvedla, že jde o její domněnku a v řízení tuto skutečnosti v řízení prokazovat nechce. Z tohoto důvodu soud ohledně této skutečnosti žalované žádné procesní poučení ve smyslu § 118a o.s.ř. neposkytoval, neboť je na účastníku, která svá tvrzení chce v řízení prokazovat. Soud rovněž nepřihlížel k informaci na výpisech s PoštaOnline k předmětným zásilkám, kde bylo uvedeno, že adresátovi (žalované) byl zaslán e-mail o neúspěšném pokusu o doručení zásilky, neboť žalovaná uvedla, že žádnou takovou službu si nezaložila a žalobci uvedli, že netvrdí, že by takový e-mail byl držitelem poštovní licence žalované zasílán. Ze shodného důvodu, tedy že žádná ze stran nevyvozovala z tohoto tvrzení žádnou pro sebe příznivou skutečnosti, soud nevyžádal žalovanou navrženou zprávu od držitele poštovní licence ohledně e-mailu, na který byla zpráva zasílána 5. Soud vyšel ze skutečností mezi účastníky nesporných, která vzal za svá skutková zjištění. Mezi účastníky bylo nesporné, že mezi [jméno FO] coby původním vlastníkem předmětné bytové jednotky č. [Anonymizováno] a žalovanou byla podepsána nájemní smlouva.

6. Soud učinil na základě provedeného dokazování následující další skutková zjištění a dospěl k dále uvedenému závěru o skutkovém stavu.

7. Z: obálka poštovní zásilky [Anonymizováno] a podací lístek ze dne 22. 9. 2023, zjištěno, že odesílatelem je původní žalobce, adresátem žalovaná, doručováno doporučeně, do vlastních rukou jen adresátovi, zjištěno ze záznamů pošty, že zásilka byla vrácena z důvodu, že nebyla vyzvednuta, adresát nebyl zastižen, oznámeno dne 26. 9. 2023, uloženo do 12. 10. 2023.

8. Z: výpověď smlouvy o nájmu bytu ze dne 21. 9. 2023 na č.l. 5, zjištěno, že se týká bytové jednotky č. [Anonymizováno] ve vztahu ke smlouvě o nájmu bytu ze dne 9. 2. 2017 s tím, že obsaženo upozornění na možnost podat do dvou měsíců ode dne doručení výpověď návrhu k soudu k přezkumu oprávněnosti výpovědi.

9. Z: smlouva o nájmu bytu ze dne 9. 2. 2017 na č.l. 6, zjištěno, že uzavřeno mezi pronajímateli [jméno FO] a [jméno FO] a [Jméno zainteresované osoby 2/0], jako nájemcem.

10. Z: kopie obálky č. [Anonymizováno] na č.l. 10, zjištěno, že odesílatel [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] adresátem žalovaná, adresát nebyl zastižen, bylo oznámeno, uloženo dne 15. 2. 2024, zásilka byla vrácena zpět z důvodu, že nebyla vyzvednuta.

11. Z: předžalobní výzva k vyklizení bytu ze dne 13. 2. 2024 na č.l. 11 zjištěno, že před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k vyklizení předmětné bytové jednotky.

12. Z: poštovní obálka k poštovní zásilce [Anonymizováno] na č.l. 45 zjištěno, že jde o zásilku od advokáta žalobců žalované, poznámka pošty adresát nezastižen, oznámeno dne 26. 5. 2023, zásilka byla vrácena zpět z důvodu, že nebyla vyzvednuta 13. Z: SMS od žalované původnímu žalobci ze dne 18. 10. 2023 na č.l. 48 zjištěno, že žalovaná sděluje, že dopis, který měla na poště, nestihla vyzvednout a žádá o případné znovu poslání.

14. Z: protokol o trestním oznámení ze dne 13. 5. 2024 na č. l. 26, zjištěno, že žalovaná policejnímu orgánu uvedla, že k poškození schránky došlo asi v listopadu 2023.

15. Z: poštovní obálka k poštovní zásilce [Anonymizováno] na č.l. 45 zjištěno, že jde o zásilku od advokáta žalobců žalované, poznámka pošty adresát nezastižen, oznámeno dne 26. 5. 2023, zásilka byla vrácena zpět z důvodu, že nebyla vyzvednuta.

16. Z: oznámení o výši záloh ze dne 24. 4. 2024 na č.l. 70, výpis z Pošty Online, sledování zásilek k zásilce [Anonymizováno] a [Anonymizováno], fotografie na č.l. 47 (stav v červnu 2024), fotografií na č.l. 71, 72 a 73 (datum pořízení 13.2.2024) soud nic podstatného pro posouzení věci nezjistil.

17. Při účastnickém výslechu žalovaná vypověděla (uvedeny jsou jen pro posouzení věci relevantní skutečnosti), že někdy začátkem 2023 zjistila, že u domovní schránky chybí její kryt, který tam předtím byl. O této skutečnosti žalovaná informovala [jméno FO] osobně, jiným způsobem ne. Nikdy předtím se nic takového nestalo. K dalšímu poškození došlo ani před dvěma týdny, ale to nebylo nikomu hlášeno. V té době matka žalované jí říkala, že jí chybí nějaké doklady k SIPO, jinak poštu ve schránce měla nic nepostrádala. Službu, že by jí [právnická osoba] avizovala na e-mail či telefon, že jí je doručovaná nějaká zásilka, nikdy sjednanou neměla. Ohledně SMS zprávy na č.l.48 žalovaný vypověděla, že jí psala [jméno FO] poté, so byla na poště, kde se dozvěděla, že tam měla zásilku od právního zástupce pronajímatele. Ohledně oznámení o zásilce z období září 2023 žalovaná vypověděla, že žádné oznámení o zásilce v září 2023 ve schránce neměla. K období únor-březen 2024 žalovaná vypověděla, že tehdy pošta normálně chodila, ani bratr si nestěžoval, že by mu dopisy nechodily. Dále žalovaná uvádí, že v té době si vzpomíná, že měla nějaké jedno oznámení, nějakou exekuci, rovnou ji vhodili i obálku do schránky, ale uvádí, že od advokáta pana [jméno FO] nic ve schránce neměla.

18. Svědkyně [jméno FO], matka žalované, vypověděla (uvedeny jsou jen pro posouzení věci relevantní skutečnosti), že si někdy začátkem září 2023 všimla, že u jejich schránky chybí horní kryt a došlo k poškození zámku. Nikdy dříve k ničemu takovému nedošlo. Žalovaná svědkyni řekla, že to oznámí majiteli. Dále svědkyně vypověděla, že ona sama to řekla [jméno FO], otci [jméno FO]. Podle svědkyně víko chybělo asi půl nebo třičtvrtě roku. Dopis od soudu ve schránce v květnu 2024 měli. Svědkyně uvedla, že někdy před Vánocemi našla na zemi u schránky rozházené nějaké doklady SIPO nebo tam možná nebylo vůbec. Jinak svědkyně vypověděla, že jinak poštu nepostrádala, nedozvěděla se později o ničem, co by jí mělo být doručeno a nebylo. Ani dcera či syn si nestěžovali na to, že by jim něco nebylo doručeno. Jinak dcera od té doby chodila na poštu, ptát se, jestli tam nemá nějakou zásilku anebo i sama svědkyně, když šla na poštu, tak se tam ptala nejen na sebe, ale ptala se i na zásilky, případně pro rodinné příslušníky. O podané výpovědi či předžalobní výzvě se žalovaná svědkyni nezmínila.

19. Svědek [jméno FO], otec žalované, vypověděl (uvedeny jsou jen pro posouzení věci relevantní skutečnosti), že v předmětném bytě pobývá z důvodů pracovních asi 2krát do měsíce. Někdy v září 2023 se od manželky dozvěděl, že je poškozená schránka, tak se na to šel podívat. Uvedl, že zjistil, že je rozbitá, byla prohnutá, vrchní kryt byl vypadlý a schránka nebyla zamčená. [adresa] schránky byl znovu poškozen asi před 2 týdny. O výpovědi svědek žádné informace nemá.

20. Svědek [jméno FO], bratr žalované, vypověděl (uvedeny jsou jen pro posouzení věci relevantní skutečnosti), že v předmětném bytě pobývá asi 10 dní do měsíce. Svědek vypověděl, že někdy v září si všiml, že byla otevřená domovní schránka a byl poškozený zámek, což sdělil sestře a matce, dál se o to nestaral. Dále vypověděl, že žádné problémy s doručováním písemností nezaznamenal, na poštu se aktivně ptát nechodil. O tom, zda pošta chodila matce a sestře se nezajímal. Pokud jde o výpověď z bytu, svědek vypověděl, že jen ví, že se řeší teď.

21. Svědek [jméno FO], partner žalované, vypověděl (uvedeny jsou jen pro posouzení věci relevantní skutečnosti), že do předmětného bytu na adrese [adresa] chodí párkrát do měsíce. Někdy začátkem září se společně s žalovanou spolu koukali, že byla poškozená jejich schránka. Jestli se něco takového stalo již dříve, to svědek neví. Svědek to popisoval tak, že byla promáčklá, vylomená, byla otevřená. Nevšiml si, že by nějaké jiné schránky byly poškozené. Dál to nijak neřešil. Dále svědek vypověděl, že asi před měsícem otec žalované schránku opravoval, jinak si ale svědek schránek nevšímal, takže neví, v jakém stavu ta schránka byla. Výpověď z bytu žalovaná se svědkem neřešila.

22. Soud má z učiněných skutkových zjištění za prokázaný následující skutkový stav. Žalobci jsou spoluvlastníky bytové jednotky č. [Anonymizováno] (byt č. [hodnota]), vymezené na pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] v [adresa], [jméno FO] 2 – [adresa]. Právní předchůdce žalobců a žalovaná se dne 9. 2. 2017 dohodli, že právní předchůdce žalobců přenechá žalované předmětnou bytovou jednotku, aby jí na dobu neurčitou užívala k zajištění svých bytových potřeb a žalovaná se zavázala za to hradit měsíčně smluvenou částku. Výpověď smlouvy o nájmu bytu ze dne 21.9.2023 byla žalované doručována tak, že ji odesílal původní žalobce [jméno FO], adresátem byla žalovaná, bylo doručováno doporučeně, do vlastních rukou jen adresátovi. Ze záznamů [právnická osoba] bylo zjištěno, že zásilka byla vrácena odesílateli z důvodu, že nebyla vyzvednuta v úložní době. Žalovaná coby adresát nebyla při doručování zastižena, uložení zásilky bylo oznámeno dne 26. 9. 2023, úložní doba na poště skončila dne 12. 10. 2023. Dne 18.10.2023 žalovaná sdělila [jméno FO], že dopis, který měla na poště, nestihla vyzvednout a žádá o případné znovuposlání. Předžalobní výzva ze dne 13.2.2024 byla žalované doručována tak, že ji odesílal advokát [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] adresátem byla žalovaná, bylo doručováno doporučeně. Ze záznamů [právnická osoba] bylo zjištěno, že zásilka byla vrácena odesílateli z důvodu, že nebyla vyzvednuta v úložní době. Žalovaná coby adresát nebyla při doručování zastižena, uložení zásilky bylo oznámeno, úložní doba na poště skončila dne 15.2.2024. Žalovaná užívá předmětnou bytovou jednotku i nadále.

23. Soud považuje účastnickou výpověď a svědecké výpovědi za sníženě věrohodné a v některých částech za účelové. Obecně byl celkový dojem soudu ze všech výpovědí ten, že jak žalovaná, tak slyšení svědci si na straně jedné zcela přesně pamatovali, že začátkem září si všimli poškozené domovní schránky, a dokázali přesně (s výjimkou svědka [jméno FO]) popsat, jak byla poškozena, na straně druhé si pak nebyli schopni vzpomenout a vypovídat k otázkám jiným, a to ani k těm, které se udály v době časově bližší. Žalovaná si tak nebyla schopna vzpomenout, jaký den uvedla jako den poškození schránky v trestním oznámení. Žalovaná rovněž nedokázala vysvětlit, kdo otevíral schránku pro účely opravy, když klíč byl jenom jeden a tím obvykle disponovala svědkyně [jméno FO]. Žalovaná si také nemohla vzpomenout, jestli si vyzvedla dopis z 26.5.2023, když předtím vypověděla, že si veškerou poštu přebírá. Svědkyně [jméno FO] si zase už nedokázala vzpomenout, s kým přesně žalovaná opravu řešila. Stejně tak svědkyně [jméno FO], aniž by věděla, na jakou zásilku se soud chce zeptat, ihned odpověděla, že ji neviděla. Věrohodnost všech výpovědí žalované a rodinných příslušníku významně snižuje i to, že všichni vypovídali o září 2023 jako o měsíci, v němž měla být schránka poškozena, nicméně sama žalovaná policejnímu orgánu do protokolu o trestním oznámení uvedla, že k poškození schránky došlo asi v listopadu 2023. Přitom u podání trestního oznámení podle toho, co vypověděla sama žalovaná, byla přítomna i svědkyně [jméno FO]. Svědek [jméno FO] si sice přesně vzpomněl, jak byla schránka poškozena a kdy se to stalo, ale už si nebyl schopen vzpomenout, zda si toho všiml sám, nebo jej na to upozornila žalovaná. Současně vypověděl, že neví, v jaké stavu se schránka nacházela později. Je zjevné, že se svědek [jméno FO] obecně o stav schránky žalované nijak nezajímal, pročež nepůsobí věrohodně výpověď, že se o stav schránky zajímal právě jen v září 2023, když tehdy nemohl nijak vědět, že by to později mohlo být důležité. Je zjevné, že žalovaná při účastnickém výslechu neuvedla pravdu, když vypověděla, že si poštu přebírá, neboť soudní písemnost v tomto řízení, konkrétně výzva k vyjádření k žalobě ze dne 23.4.2024, nebyla na poště vyzvednuta a byla poté vhozena do domovní schránky.

24. Z důkazů, jak byly výše uvedeny byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, z nichž posléze žádná skutková zjištění potřebná pro právní posouzení věci neučinil.

25. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

26. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

27. Podle § 2286 odst. 1 o.z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Podle odstavce 2 vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

28. Podle § 2288 odst. 2 písm. b) o.z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, že potřebuje pronajímatel byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni.

29. Podle § 2292 o.z. věty první a druhé nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání.

30. Podle § 2257 odst. 2 o.z. nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.

31. Podle § 1040 odst. 1 o.z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

32. Podle § 570 odst. 1 o.z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

33. Soud vycházel rovněž z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, s níž účastníky ještě před zahájením jednání ve věci seznámil, a to k otázce nabytí vědomosti o podané výpovědi, či jiném hmotněprávním úkonu NS ČR, sp.zn. 26 Cdo 864/2004, 32 Odo 442/2003, 28 Cdo 72/2004 či 26 Cdo 1239/2016, k otázce, že důvody výpovědi lze účinně zpochybňovat jen v řízení podle § 2290 o.z. NS ČR, sp.zn. 26 Cdo 3328/2017 a k otázce, že absence poučení o právu podat námitky, pokud neabsentuje poučení o možnosti navrhnout přezkoumání výpovědi soudem a o lhůtě, nezpůsobuje neplatnost výpovědi NS ČR, sp.zn.26 Cdo 1239/2016.

34. Podle ustálené judikatury (srov. rozhodnutí uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1996, pod pořadovým číslem 26, dále např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.5.1996, sp. zn. 2 Cdon 127/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7/1997, str. 157, ze dne 28.8.1997, sp. zn. 3 Cdon 79/96) je výpověď z nájmu bytu hmotněprávním úkonem, který činí pronajímatel, a který je adresován nájemci. Nedal-li pronajímatel nájemci písemnou výpověď z nájmu bytu před tím, než se obrátil na soud s návrhem na přivolení k výpovědi, může být tato výpověď - srozumitelně a určitě formulovaný projev vůle pronajímatele směřující k nájemci - pojata do textu písemného návrhu na zahájení řízení o přivolení k výpovědi z nájmu bytu; tím výpověď neztrácí povahu jednostranného hmotněprávního úkonu pronajímatele, jehož adresátem je nájemce. Účinnost adresných jednostranných hmotněprávních úkonů v režimu občanského zákoníku předpokládá, že projev vůle dojde, resp. je doručen adresátovi, tj. že se dostane do sféry jeho dispozice (§ 45 odst.1 obč. zák.). Slovní spojení „dostane do sféry jeho dispozice“ nelze vykládat ve smyslu procesněprávních předpisů. Je jím třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním úkonem. Právní teorie i soudní praxe takovou možností chápe nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního úkonu adresátem, ale i ty případy, jestliže doručením dopisu či telegramu, obsahujícího projev vůle, do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky popřípadě i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního úkonu objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního úkonu, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit (srov. 9. vydání Komentáře občanského zákoníku autorů JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc., prof. JUDr. Jiřího Švestky, DrSc., JUDr. Marty Škárové a kol. vydané v roce 2004 v nakladatelství [právnická osoba]. [jméno FO] a například i rozsudky Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29.6.2004, sp. zn. 28 Cdo72/2004 a ze dne 15.1.2004, sp. zn. 32 Odo 442/2003). Občanský zákoník nestanoví pro výpověď z nájmu bytu co do jejích hmotněprávních účinků jiný právní režim než pro ostatní jednostranné adresné hmotněprávní úkony. Není tedy důvod bránit se tomu, aby se shora výklad vztahoval i na ni (pozn. důraz přidal soud).

35. V řízení bylo prokázáno, že žalobci jsou vlastníky předmětné bytové jednotky. Dále bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobců a žalovanou byla platně uzavřena nájemní smlouva k zajištění bytových potřeb žalované v této bytové jednotce, a to na dobu neurčitou. Nesporné mezi účastníky bylo, že žalovaná nadále bytovou jednotku užívá a žalobcům jí nepředala. Bylo prokázáno, že výpověď smlouvy o nájmu bytu ze dne 21.9.2023 byla žalované doručována tak, že ji odesílal původní žalobce [jméno FO], adresátem byla žalovaná, bylo doručováno doporučeně, do vlastních rukou jen adresátovi. Bylo prokázáno, že zásilka byla vrácena odesílateli z důvodu, že nebyla vyzvednuta v úložní době. Bylo též prokázáno, že žalovaná coby adresát nebyla při doručování zastižena, uložení zásilky bylo oznámeno dne 26.9.2023. Samotná pravdivost údajů uvedených držitelem poštovní licence zpochybněna nebyla a jde tak o důkaz způsobilý prokázat, že žalovaná měla objektivní příležitost ser s doručovanou písemností seznámit. Kdo tvrdí opak a dovozuje z něj pro sebe příznivé důsledky, musí jej v řízení prokázat. V tomto směru bylo žalované soudem poskytnuto procesní poučení a výzva podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. K prokázání svého tvrzení, které bylo uvedeno „z opatrnosti“, že poštovní záznamy nejsou pravdivé a že ve skutečnosti oznámení žalované do schránky vloženo nebylo, žalovaná žádné důkazy přes výslovné poučení a výzvu soudu nenavrhla a navrženými důkazy prokázáno nebylo. Pokud jde o tvrzení žalované, že pokud bylo oznámení od držitele poštovní licence do schránky vhozeno, nedostalo se do její dispozice, soud dospěl k závěru, že žalovaná důkazní břemeno neunesla. Soud již výše vyložil, z jakých konkrétních důvodů nepovažuje svědecké výpovědi za plně věrohodné. Na tomto místě soud dodává, že za stěžejní důvod, proč svědkům ani žalované neuvěřil, že pokud k poškození vůbec došlo, pak k němu došlo právě v září 2023, je skutečnost, že žalovaná sama dne 13.5.2024 uvedla policejnímu orgánu, že k poškození schránky došlo asi v listopadu 2023. Není rozumně vysvětlitelné, aby si jak žalovaná, tak všichni svědci v době výslechu, tedy v době časově řadu měsíců vzdálenější od tvrzeného poškození schránky, zcela přesně vzpomněli, že k poškození schránky došlo začátkem září 2023, když o několik měsíců dříve žalovaná (za přítomnosti své matky, která rovněž před soudem o září hovořila) policejnímu orgánu uvedla dobu výrazně jinou, lišící se o celé dva měsíce. Žalovaná přitom tento rozpor při svém účastnickém výslechu nijak nevysvětlila. V řízení bylo prokázáno, že veškerá korespondence byla žalované i všem členům domácnosti bez jakýchkoli problémů doručována. O tom vypovídala žalovaná, svědkyně [jméno FO] i svědek [jméno FO] (bratr). Nikdo z nich nezaznamenal, a to ani dodatečně, že by jim měla být doručována písemnost, o níž se nedozvěděli. Stejně tak soudní písemnost v tomto řízení byla žalované vhozena do domovní schránky a tato s ní zjevně seznámila. Jako účelové se soudu jeví i výpovědi referující o tom, že jediné dvě písemnosti, u nichž byly zaznamenány problémy, byly právě jen výpověď z nájmu a předžalobní výzva.

36. Bylo-li namítáno, že byt ve skutečnosti nebyl byt využit v souladu s uplatněným výpovědním důvodem a je tak povinností pronajímatelů jej žalované znovu pronajmout, což by mělo být soudem zohledněno soudem i v tomto řízení, pak soud znovu odkazuje na judikatorní závěry, že důvodnost výpovědi lze účinně zpochybňovat pouze v řízení k tomu určeném podle § 2290 o.z. Soud proto není oprávněn tuto otázku v tomto řízení řešit, s čímž účastníky předem seznámil. Situaci, že žalované marně uběhla lhůta ke zpochybnění důvodnosti výpovědi u soudu, si zavinila žalovaná sama tím, že si poštovní zásilku na poště nevyzvedla, ač k tomu měla objektivní příležitost, což bylo prokázáno. Nadto je třeba připomenout, že logiky ustanovení § 2289 o.z. plyne, že hypotéza právní normy předpokládá, že byt byl vyklizen a pronajímatel jej nevyužil k účelu uvedenému jako výpovědní důvod. Za situace, kdy k vyklizení nedošlo, nelze prozatím ani určit, zda k hypotéza citované právní normy bude naplněna. Nadto je v logickém rozporu tvrzení žalované, že ke skončení nájmu nedošlo s tvrzením, že jsou žalobci povinni jí byt znovu pronajmout. Ustanovení je tak ze všech shora uvedených důvodů v tomto řízení neaplikovatelné.

37. Soud k tomu dále dodává, že je povinností nájemce hradit běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu. I když domovní schránka není výslovně uvedena ve výčtu v nařízení vlády č. 308/2015 Sb., je třeba s ohledem na to, že ve výčtu jsou uvedeny zvonky a domácí telefony, dovodit, že mezi běžnou údržbu a drobné opravy patří i péče o domovní schránky. Bylo tedy povinností žalované, aby si případně zajistila opravu poškozené domovní schránky, na čemž nic nemění skutečnost, že toto je nájemcem oznámeno pronajímateli. Takové oznámení totiž není účinné, pokud půjde o závady, které je povinen v rámci drobných oprav v bytě a běžné jeho údržby odstraňovat (hradit) nájemce (srov. obdobně závěry NS ČR sp.zn. 26 Cdo 4485/2008). Je třeba jako nesprávnou odmítnout úvahu žalované, že pronajímatel přebírá odpovědnost za vadné doručování písemností v důsledku poškození domovní schránky či jejího zámku. Pokud by žalovaná věděla o poškození a ponechala domovní schránku v nevyhovujícím stavu, aniž by sama zajistila odstranění závady, půjde z její strany o zjevné zanedbání běžné opatrnosti, kdy i případná ztráta písemnosti v důsledku nezamčené schránky, jde v plném rozsahu za žalovanou coby nájemcem, který nezajistil drobnou opravu, k níž je povinen.

38. Soud tak uzavírá, že jelikož žalovaná neunesla důkazní břemeno ohledně rozhodné skutečnosti, že objektivní příležitost seznámit se se zásilkou obsahující výpověď z bytu neměla, je den 26.9.2023 třeba v souladu s judikaturou dovolacího soudu považovat za den, kdy se hmotněprávní úkon – výpověď z nájmu bytu – dostal do sféry žalované, kdy není třeba, aby se žalovaná fakticky se zásilkou seznámila, ale postačí, že měla faktickou příležitost tak učinit. Dne 1.10.2023 tak účinně započala běžet tříměsíční výpovědní doba, které skončila dne 31.12.2023, kdy rovněž skončil nájem bytu a kdy nejpozději byla žalovaná povinna byt vyklidit a vyklizený jej předat žalobcům, resp. tehdy jejich právnímu předchůdci. Jelikož žalovaná i nadále po 31.12.2023 užívá předmětnou bytovou jednotku bez právního důvodu, porušila svoji povinnost po skončení nájmu bytovou jednotku vyklidit a vyklizenou jí předat žalobcům coby jejím spoluvlastníkům. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost vyklidit předmětnou bytovou jednotku a vyklizenou ji žalobcům odevzdat analogicky podle § 1040 odst. 1 o.z. (srov. § 10 odst. 1 o.z.) ve lhůtě podle § 160 odst. 1 část před středníkem o.s.ř.

39. Soud se v souvislosti s tím, že žaloba je po právu, zabýval tím, v jaké lhůtě či za jakých podmínek bude žalované vyklizení bytové jednotky a její odevzdání žalobcům uloženo. Při tom vycházel z § 2 odst. 3 o.z. a stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14.4.1009, sp.zn. Cpjn 6/2009, publikované pod č. 6/2010 Sb. rozh. a stanovisek NS. Soud neshledal, že by výkon vlastnického práva realizovaný žalobou na vyklizení bytu byl uplatňován v rozporu s dobrými mravy. Žalované nic nebránilo, aby v odpovídajícím druhu řízení zpochybňovala důvodnost výpovědi, pro což už v tomto řízení v souladu s judikaturou dovolacího soudu (srov. např. sp.zn. 26 Cdo 3328/2017) není místo. Soud rovněž neshledal žádný důvod pro stanovení delší lhůty k vyklizení než obecných 15 dnů, neboť o nic takového žalovaná ani soud nežádala a logicky tak neuvedla ani žádné důvody, proč by soud měl obecnou lhůtu prodlužovat. Žalovaná zastoupena advokátem přitom musela být přinejmenším srozuměna s tím, že v případě neunesení jejího důkazního břemene, bude žalobě vyhověno podle jejího petitu.

40. O nákladech řízení (výrok II.) soud rozhodl podle § 142 odst. l o.s.ř. ve spojení s § 150 odst. 1 o.s.ř. Žalobci měli v řízení plný úspěch a odeslali na adresu žalované předžalobní výzvu, tudíž mají právo na plnou náhradu nákladů vůči žalované. Tyto náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku za zahájení řízení ve výši 5 000 Kč a v nákladech zastoupení žalobců advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“), a to za sepis žaloby, za vyjádření ze dne 26.6.2024, za vyjádření ze dne 8.7.2024 (celkem 3 úkony právní služby v období kdy v řízení vystupoval původní žalobce), za účast při jednání dne 13.8.2024 (přes 2 hodiny), za vyjádření ze dne 10.9.2024, za účast při jednání dne 4.10.2024 (přes 2 hodiny), za vyjádření ze dne 11.11.2024 a za účast při jednání dne 15.11.2024 (7 úkonů právní služby v období, kdy na straně žalující vystupovali dva žalobci a počet úkonů právní služby se tak počítá za každého ze žalobců, tedy celkem 14 úkonů, sníženo o 20 % podle § 12 odst. 2 AT) podle § 11 odst. 1 písm. a) d) a g) AT] z tarifní hodnoty 10 000 Kč ve výši á 1 500 Kč (§ 9 odst. 1 ve spojení § 7 bod 4 AT), 1 úkon v poloviční výši za sepis předžalobní výzvy ze dne 13.2.2024, která svým charakterem odpovídá jednoduché výzvě k plnění [§ 11 odst. 2 písm. h) AT] z téže tarifní hodnoty ve výši 750 Kč, 18 x režijní paušál ve smyslu § 13 odst. 4 AT á 300 Kč za tytéž úkony právní služby, celkem tedy 27 450 Kč [750 + 4 500 + (21 000) * 0,80 + 5 400), to zvýšené o náhradu za 21% DPH ve výši 41. Lhůta k plnění v nákladovém výroků byla stanovena jako obecná 3denní lhůta, když ke stanovení jiné lhůty ani k plnění ve splátkách soud důvody neshledal a ani účastníky nebylo jinak navrhováno.

Poučení